PS140010605
Stanovisko hlavního hygienika ČR k pozměňovacímu návrhu Potravinářské komory ke sněmovnímu tisku č. 72/0 návrh novely zákona o potravinách
V minulých dnech bylo Ministerstvo zdravotnictví seznámeno s pozměňovacími návrhy připravenými Potravinářskou komorou, kterými toto zájmové sdružení právnických osob zásadním způsobem zasahuje nejen do úkolů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, ale i jejich dozorových orgánů. Výsledkem jsou pozměňovací návrhy, kterými jsou závažně narušeny úkoly Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic na úseku potravin a v důsledku toho i ochrana zdraví spotřebitelů, a to přesto, že pozměňovacím návrhem je deklarováno nerušení kompetencí hygienické služby. Proto nemohu zůstat ve věci nečinný. Tím spíše, že předkládaný vládní návrh je výsledkem projednaného kompromisu a odráží fakt logického a kompetenčním zákonem vymezeného uspořádání odpovědnosti, kdy ochrana veřejného zdraví je svěřena Ministerstvu zdravotnictví. Je tedy nutné odmítnout pozměňovací návrh připravený Potravinářskou komorou. Kromě důvodů níže uvedených také proto, že důvody navrhovaných změn nejsou motivovány primárně ochranou veřejného zdraví, neboť ta je v této oblasti zajištěna činností hygienické služby na velmi vysoké úrovni. O tom svědčí jak hodnocení a výsledky auditů prováděných FVO (Food and Veterinary Office) při DG SANCO (Generální ředitelství pro ochranu a zdraví spotřebitele), tak zejména jediné a hlavní kritérium úspěšnosti naší práce, a to je dlouhodobý pokles onemocnění z potravin ve společném stravování. Této skutečnosti jsou si vědomy i další odborné a profesní subjekty, které naše stanovisko dlouhodobě podporují, a to nejen odborné lékařské společnosti infekčního lékařství, epidemiologie a mikrobiologie, hygieny a komunitní medicíny, sociálního lékařství a řízení péče o zdraví a akademická obec v čele s lékařskými fakultami, ale i zástupci dozorovaného sektoru jako např. Asociace hotelů a restaurací či Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro ochranu veřejného zdraví, tj. zdraví populace a jejích skupin. Z tohoto titulu byly Ministerstvu zdravotnictví svěřeny horizontální požadavky na potraviny, tedy oblasti, které mají obecně dopad na všechny potraviny a souvisí s dopadem na zdraví populace, jako jsou přídatné látky, aromatické látky, potravinářské enzymy, mikrobiologická a chemická kontaminace potravin a aspekty označování potravin mající přímou návaznost na zdraví spotřebitele, jako je označování alergenů, výživové značení nebo zdravotní tvrzení. Do působnosti Ministerstva zdravotnictví dále patří oblast potravin nového typu, kdy rozhodujícím aspektem při povolení k uvedení na trh je jejich bezpečnost a výživová rovnocennost konvenčním potravinám, doplňky stravy a potraviny pro zvláštní výživu, kam se řadí i potraviny pro zvláštní lékařské účely a potraviny pro kojence a malé děti, u nichž se
bezpečnostní aspekt pojí s aspektem výživovým, s posuzováním vhodnosti tohoto typu pro různé skupiny populace, a navíc se v těchto případech jedná velmi často o hraniční výrobky, kdy je nutné posuzovat zařazení do jednotlivých kategorií potravin. V souladu se současně stanovenými dozorovými kompetencemi nad trhem s potravinami vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví státní zdravotní dozor v provozovnách stravovacích služeb a v případě výskytu nebo podezření na výskyt alimentárních onemocnění nebo poškození zdraví z potravin jsou oprávněny provádět šetření v celém potravinovém řetězci. Společné stravování je nejrizikovější oblastí z hlediska vzniku alimentárních onemocnění. Proto je výkon státního zdravotního dozoru prováděn v kontextu epidemiologické situace v místě, v návaznosti na epidemiologická šetření mezi zaměstnanci provozoven či v zasažené populaci, ale i v návaznosti na dietární expozici, kdy je nutné kombinovat jak represivní, tak i preventivní působení. Po zvážení všech těchto okolností vláda při prvním předložení návrhu zákona, který zasahoval do kompetencí orgánů ochrany veřejného zdraví, uložila ministrům zemědělství a zdravotnictví, aby změny vycházely ze vzájemné dohody. Dohody pak bylo dosaženo jen pokud jde o svěření dozoru nad uváděním zvěřiny na trh ve stravovacích službách do působnosti Státní veterinární správy. Takto návrh schválila nejen předchozí, ale i stávající vláda. Ke konkrétním ustanovením pozměňovacího návrhu uvádím: 1) Podle pozměňovacího návrhu (ust. § 3c návrhu) by oblast potravin pro zvláštní výživu právem neupravená a ze třetích zemí přešla do působnosti Ministerstva zemědělství (MZe), které by tak posuzovalo vhodnost např. kojenecké výživy a výživy pro malé děti, potravin určených při nízkokalorických dietách a potravin pro zvláštní lékařské účely, tedy potravin, které jsou určeny nejcitlivějším skupinám populace, u nichž je kladen stejný důraz na bezpečnost potravin a výživovou vhodnost. MZe by tak nově připadl i úkol zakázat nebo omezit uvádění takové potraviny na trh, pokud nesplňuje označené výživové účely nebo jinak ohrožuje zdraví. Přitom se MZe podle své dosavadní praxe obrací na Ministerstvo zdravotnictví (MZd), aby stanovilo limit látek v právními předpisy neupravených potravinách. Předmětné řešení přímo ohrožuje zdraví dotčené skupiny obyvatel. 2) Podle pozměňovacího návrhu (ust. § 3d návrhu) by byla informační povinnost provozovateli potravinářských podniků plněna vůči Ministerstvu zemědělství a nikoliv vůči Ministerstvu zdravotnictví, jak tomu bylo doposud. Oznamovací povinnost se vztahuje pouze na vybrané druhy potraviny, a to doplňky stravy, dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely a potraviny pro počáteční kojeneckou výživu. Tím by došlo k významné a neodůvodněné změně ve výkonu státní správy u ze zdravotního hlediska významných potravin, hraničních s léčivy (§ 3d návrhu). Tato jejich povaha vyžaduje spolupráci se SÚKL. MZe těmto úkolům není způsobilé dostát.
3) Pozměňovacím návrhem se dále vypouští původní ustanovení § 15 odst. 5, kterým byl dán právní základ pro vedení informačních systémů v působnosti Ministerstva zdravotnictví, souvisejících s dozorovou činností a informační povinností podle § 3d zákona. Tímto by došlo ke zrušení tohoto právního základu, a systémy léta vedené MZ by musely být považovány za protiprávní shromažďování informací. Databázi oznámených potravin by vedlo jen MZe, čímž by došlo k přerušení kontinuity v několikaletém sběru dat ze strany MZd (§ 15a návrhu)
4) Pozmeňovacím návrhem (§ 15 odst. 7 návrhu) Ministerstvo zemědělství přebírá dosavadní kompetenci MZd přijímat žádosti o souhlas s uvedením na trh nových potravin nebo nových složek potravin, schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví a schválení zdravotního tvrzení. Přitom v uvedené oblasti nemá potřebné odborné znalosti na úseku ochrany zdraví populace.
5) Se shora uvedeným pak souvisí i zrušení § 16a odst. 7, podle kterého bylo Ministerstvo zdravotnictví oprávněno požadovat v případě podezření na nebezpečnost potraviny nebo podezření, že může dojít k ohrožení zdraví konečného spotřebitele, další dokumentaci a vysvětlení ze strany provozovatele uvádějícího takovou potravinu uvedenou v § 3d (potraviny pro počáteční kojeneckou výživu, dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely a doplňky strany) na trh, a případně pozastavit uvádění takové potraviny na trh. Nyní toto oprávnění bude mít jen MZe, ač otevřeně deklaruje, že neumí hodnotit zdravotní rizika potravin (viz § 16a poslední odstavec návrhu) a jak je shora uvedeno opakovaně žádá MZd o stanovení limitu pro potraviny právem neupravené. Je vážný důvod se domnívat, že k takovým postupům MZe není odborně způsobilé (nové znění § 16a odst. 7)
6) Pozměňovacími návrhy se mění zmocňovací ustanovení ke stanovení zvláštních požadavků na potraviny (§ 18 a 19 návrhu), které v návaznosti na výše uvedené pozměňovací návrhy mění systém kompetencí, a tedy i systém státní správy v oblasti potravinového práva na národní úrovni. Těmito návrhy se potvrzuje odebrání kompetencí Ministerstva zdravotnictví v oblasti nejrizikovějších potravin pro konečného spotřebitele (doplňky stravy, balená pitná voda a potraviny pro zvláštní výživu, kterými jsou potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí, potraviny pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro výživu kojenců a malých dětí, potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti, potraviny pro zvláštní lékařské účely, potraviny bez fenylalaninu, potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu), a navíc se odebírá i kompetence v oblasti prokazování znalostí hub určených pro lidskou spotřebu, kdy se
jedná jednoznačně o oblasti související s ochranou veřejného zdraví populace, přičemž zkoušky znalostí hub nadále provádějí krajské hygienické stanice.
7) Zcela protismyslně se MZd zachovává povinnost vystavit provozovateli potravinářského podniku na jeho žádost potvrzení splnění požadavků stanovených potravinovým právem, a to podle působnosti stanovené zákonem o potravinách nebo „jiným zákonem“ – není zřejmé jakým (§ 16a odst. 1). Nejasné jsou z pohledu chystaného odejmutí výkonu dozoru KHS kompetence MZd podle § 15 zákona o potravinách, podle něhož má MZd řídit a kontrolovat výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci a vypracovávat koncepce kontroly na tomto úseku, jestliže má být orgánům ochrany veřejného zdraví odňat dozor nad potravinami.
8) Pozměňovacím návrhem se mění kompetence ve výkonu dozoru nad trhem s potravinami, kdy k úředním kontrolám ve stravovacích službách budou rovněž zmocněny orgány veterinární správy a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Provozovatelé stravovacích služeb budou tedy kontrolovány dalšími dvěma dozorovými orgány, na rozdíl od současné situace, kdy výkon státního zdravotního dozoru je prováděn pouze orgány ochrany veřejného zdraví (§ 16 odst. 1 návrhu).
9) Pozměňovacím návrhem se neodůvodněně zvyšuje tlak a zátěž provozovatelů stravovacích služeb kteří, kromě zvýšení počtu dozorujících orgánů, budou zatíženy zvýšeným počtem kontrol dozorovými orgány, jejichž kompetence se budou jednak překrývat a jednak budou nejasně vymezeny. Pozměňovací návrh vede k roztříštění dozorových kompetencí a k nepřehlednosti, k potížím v interpretaci dozorových kompetencí. V důsledku toho bude provozovatelům stravovacích služeb upřena současná právní jistota, pokud jde o výkon úředních kontrol v oblasti potravinového práva. Z Úřadu pro potraviny MZe je pozměňovací návrh interpretován tak, že v provozovnách stravovacích služeb nebudou krajské hygienické stanice oprávněny kontrolovat bezpečnost potravin pro výrobu pokrmů, nýbrž jen požadavky na provoz a vybavení provozoven a podmínky tepelného zpracování potravin. Pokud pak zjistí nebezpečnou potravinu, budou moct jen své podezření sdělit SZPI nebo SVS. SVS bude ovšem dozor vykonávat jen nad potravinami živočišného původu, zatímco SZPI jen nad ostatními potravinami. V důsledku všech těchto navrhovaných změn se významně zvýší riziko nárůstu počtu alimentárních onemocnění.
