Návrh modelu sociální služby PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Při koncipování této formy sociální služby je třeba vycházet z respektování specifických potřeb jejich uživatelů. Aktuální a dlouhodobý trend v novodobém pojetí je snaha udržet klienty a zejména seniory co nejdéle v jejich přirozeném domácím prostředí a změna způsobu organizace služeb pro ně tak, aby naplňovaly individuální potřeby klienta a podporovaly jeho soužití s okolní komunitou včetně využití dostupných zdrojů veřejných služeb, spočívající především ve vytváření předpokladů pro takovéto využití. Těžiště péče se opět přesouvá opět do domácnosti klienta – jeho vlastního sociálního prostředí. Preferuje se péče v jeho domácnosti, jeho intimním prostředí. Jde především o přiblížení života ve stáří, či v postižení podporovaného službami, normálnímu životu. Prodlužování délky života s sebou přineslo i řadu negativních aspektů, zejména nárůst chronických onemocnění, zvyšující se závislost až úplná nesoběstačnost seniorů. Pro tento fakt se i přiměřeně zvyšují nároky na poskytované služby, zejména sociálně zdravotní péče s cílem zabezpečit přiměřený komfort ve stáří. Charakter služby: Vymezení nepříznivé situace je dáno především zákonem: Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Specifika služby: Poskytované služby se zaměřují zejména na péči o seniory a občany se zdravotní postižením, u nichž je řešení jejich sociálně zdravotní situace nezbytné vzhledem ke znevýhodnění dané věkem či změnou zdravotního stavu, které omezuje jejich plnohodnotnou participaci na společenském životě v dané komunitě a rodiny s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Potřeba služby je dána především individuální nepříznivou sociální situací uživatele, kterou nemohou řešit v místě dostupné přirozené zdroje (rodina, blízcí lidé, v komunitě dostupné veřejné služby) a kdy by uživatel nebyl bez podpory pečovatelské služby schopen vést přiměřeně důstojný život a hrozilo by mu sociální vyloučení. Pro situaci uživatele je charakteristická částečná či plná absence podpory přirozené sociální sítě a částečná či plná nedostupnost veřejných služeb. V pozitivním vymezení daná služba umožňuje klientům setrvávat v přirozeném sociálním prostředí, kde má klient přímou vazbu na přirozenou vztahovou sociální síť, za současného maximálního využití svých vnitřních zdrojů a zdrojů komunity. Předpokladem je dostupnost a flexibilita služby na území, kde ji klient potřebuje využívat ve vazbě na individuálně definované potřeby. Doporučení poskytovatelům a zadavatelům: Uváděný model potřeb byl zpracován za účelem zjištění statistických dat v rámci pořádaného dotazníkového šetření. Vzhledem k rozsahu cílové skupiny a jejich individuálních potřeb však služba může uspokojovat jen některé potřeby uvedené v tabulce či potřeby jiné v tabulce neuvedené. Není možné s jistotou garantovat, že se jedná o kompletní výčet potřeb v rámci dané služby. V případě pečovatelských služeb doporučujeme zásadně pracovat s popisem nepříznivých sociálních situací jednotlivých klientů, a to zejména v oblasti stravování. Historicky je pečovatelská služba v řadě míst v ČR považována veřejností za službu, zajišťující především dovoz obědů a úklidovou službu. Doporučujeme proto prezentovat pečovatelskou službu jako
profesionální sociální službu, komunikovat garantované nabídky základních činností jak se zadavateli, tak s odbornou i laickou veřejností a důsledně pracovat s nenahrazováním veřejných služeb v místě dostupných úkony PS. Zaměřit se u pečovatelských služeb na v praxi vykonávané činnosti, které nejsou výkonem základních činností PS, např. jídelny pro seniory, aktivizační služby v DPS, rozvoz obědů bez zjištění nepříznivých sociálních situací, velké úklidy sjednané na základě nižší ceny atd. a tyto činnosti poskytovat mimo pečovatelskou službu nebo vůbec. Podporovat spolupráci sociálních pracovníků na městech a obcích se sociálními pracovníky pečovatelských služeb na řešení potřeb přesahujících nabídku základních činností PS. Dále doporučujeme vytvářet místní sítě podpory přirozených zdrojů k řešení nepříznivých sociálních situací občanů, ve kterých jsou zástupci PS důležitou součástí. Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Definici optimálního počtu uživatelů v terénní pečovatelské službě nelze s přesností stanovit, navíc se rozsah služby plně odvíjí dle individuálních potřeb klienta, a tudíž jsou časové nároky u jednotlivých uživatelů různé. Současně je počet uživatelů (respektive časový rozsah služby poskytovaný pracovníky) v případě terénní služby ovlivněn velikostí území a možností přepravy na daném území a vzdálenostmi mezi jednotlivými domácnostmi. Východiskem poskytování služby je zaměření služby na zjištěné potřeby uživatelů a od tohoto parametru se odvíjí i rozsah služby vyjádřený úkony a časové hledisko, což je u každého uživatelé různé. Tudíž určení dle optimálního počtu uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupin není pro daný typ služby zcela vhodný. S ohledem na typ služby můžeme stanovit optimální počet hodin, který má pracovník v přímé péči strávit poskytováním jednotlivých úkonů. Průměrný denní počet hodin strávený realizací úkonů služby na 1 pracovníka v přímé péči činí 4,55 hodin (2012) z 8 hodinové pracovní doby, resp. 4,22 hodin (2013). Zbývající čas zůstává na přejezdy a administrativu, dále na časový podíl na dovolenou, školení, případně pracovní neschopnost. Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: Je ovlivněn hlavně: •
rozsahem péče
•
charakterem území, kde je služba poskytována (město, obec, vzdálenost mezi jednotlivými domácnostmi).
Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka však není jednoznačným ukazatelem, protože nevypovídá o skutečné efektivitě poskytované služby (viz bod 4.6). Z výstupů vychází průměrný počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka 21 osob (rok 2012) resp. 22 (rok 2013), a to u jednotlivých poskytovatelů v rozpětí od cca 2,5 až po více než 50 za rok. Poněkud lepší vypovídající schopnost by měl ukazatel „průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka za den“. Či vyjádření tohoto parametru v časové jednotce, tedy „kolik hodin přímé péče má pracovník strávit u uživatele čistě poskytováním úkonů služby“. Vyjádření počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka za rok je zavádějící vzhledem k nepravidelnostem v čerpané péči klienty, velikosti dané služby (menší počet pracovníků, může taktéž znamenat více času stráveného přejezdy mezi uživateli), možnostem plánování péče (efektivní nástroje formou informačních systémů umožní okamžitě vyhodnocovat efektivitu poskytované péče)a velikosti území, na němž je služba poskytována (větší vzdálenost mezi
domácnostmi uživatelů znamená spotřebování více času na přepravu). V konečném důsledku uvedené souvislosti mohou znamenat poskytnutí péče menšímu počtu klientů. Dalším faktorem ovlivňující počet uživatelů na jednoho pracovníka je nemocnost uživatelů většinou dlouhodobého charakteru (přijme-li se nový uživatel a „stávající nemocný“ se po několika měsících vrátí do služby, bude chybět personál). Toto se významněji projeví u malých poskytovatelů. Takže stanovit zde krizi, základ a optimum není nijak jednoznačné. A mělo by být posuzováno ve vazbě na efektivitu služby vždy v kontextu všech uvedených okolností individuálně u jednotlivých poskytovatelů služby. Plošné srovnání tohoto ukazatele napříč jednotlivými poskytovateli by mohlo být zavádějící a některé poskytovatele by mohlo poškodit. Můžeme však říct, že v případě krize bude jedním pracovníkem zabezpečeno nejvíce klientů (zde dominuje snaha zajistit životně důležité úkoly co největšímu počtu klientů), méně pak ve stavu základu a méně ve stavu optima (zde je čas pracovníka důsledně orientován i na jeho rozvoj v podobě vzdělávání, supervize, administrativním nárokům, sdílení informací v týmu, atd., což odčerpává čas jinak strávený výkonem přímé péče). Je však nezbytným předpokladem pro naplňování kvality poskytované sociální služby. Dle průměru vycházejícího z dotazníkového průzkumu mezi poskytovateli se pohybuje čas výkonu služby v domácnostech uživatelů kolem 50% času pracovní doby (přímá realizace služby u uživatelů činí cca 4,3 hod za směnu na pracovníka v přímé péči). Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči: •
Organizace poskytující služby v běžné sídlištní aglomeraci
•
Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 20 minut
Definováno pro situaci:
Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den
Optimum:
5
Základ:
5,5
Krize:
8,5
Uvedené průměrné počty klientů nezahrnují klienty, kterým je rozvážen oběd •
Organizace poskytující služby v horských oblastech, v malých obcích, v oblastech s časově nevyhovující dopravní dostupností.
•
Průměrná doba dojezdu (přepravy) ke klientům: do 1 hodiny
Definováno pro situaci:
Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den
Optimum:
3
Základ:
3,5
Krize:
4,5
Uvedené průměrné počty klientů nezahrnují klienty, kterým je rozvážen oběd •
Organizace poskytující služby jen v DPS
•
Průměrná doba přepravy ke klientům: do 5 minut
Definováno pro situaci:
Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den
Optimum:
6
Základ:
7
Krize:
10
Uvedené průměrné počty klientů nezahrnují klienty, kterým je rozvážen oběd Pozn.: Pro stav základu a optima: pro výše uvedenou definici jsme vycházeli z předpokladu, že průměrná délka výkonu služby u jednoho klienta trvá v průměru 45 minut. Další čas je věnován přepravě ke klientům dle výše specifikovaných parametrů a poslední část svého úvazku věnuje pracovník administrativním činnostem: individuálním záznamům o poskytované sociální službě do osobní dokumentace uživatelů, přípravě pomůcek aj., a také dalším činnostem směřujícím k rozvoji kvality dané služby jako např. vzdělávání, konzultace s odborníkem atd. Pro stav krize: pro výše uvedenou definici jsme vycházeli z předpokladu, že průměrná délka výkonu služby u jednoho klienta trvá v průměru 30 minut. Další čas je věnován přepravě ke klientům dle výše specifikovaných parametrů a poslední část svého úvazku věnuje pracovník administrativním činnostem v minimálním rozsahu zaměřeném na prosté výkaznictví činnosti. Přestože pracovníci v přímé péči zajišťují službu v režimu úkonů, i v pečovatelské službě se vytváří mezi pracovníky a uživateli vztah, komunikují spolu o situaci a potřebách uživatele a hledají možná řešení jeho nepříznivé sociální situace. Tuto úroveň zajišťování služby je třeba zohlednit v definování poměru počtu uživatelů k 1 úvazku pracovníků. Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči – úkon rozvoz obědů: •
Organizace poskytující služby v horských oblastech, v malých obcích, v oblastech s časově nevyhovující dopravní dostupností.
Definováno pro situaci:
Počet uživatelů na 0,5 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Rozvoz obědů na 1 terénu zajišťují dva pracovníci (řidič+pečovatel/ka)
Rozvoz obědů na 1 terénu zajišťuje 1pracovník
Optimum:
45
25
Základ:
55
30
Krize:
65
35
•
Organizace poskytující služby v běžné sídlištní aglomeraci
Definováno pro situaci:
Počet uživatelů na 0,5 úvazek pracovníka v přímé péči na jeden den Rozvoz obědů na 1 terénu zajišťují dva pracovníci (řidič+pečovatel/ka)
Rozvoz obědů na 1 terénu zajišťuje 1pracovník
Optimum:
50
35
Základ:
60
40
Krize:
75
45
Ve prospěch dostupnosti a flexibility služby hovoří i nízký počet odmítnutých uživatelů (za rok 2012 – 0,87%, a za rok 2013 – 0,68%).
Počet klientů má taktéž přímou vazbu na ekonomickou udržitelnost provžnostech zajištění dané formy péče. Dle zkušeností poskytovatelů služeb zde hraje roli fakt, že klient či jeho blízcí začínají vyhledávat relevantní údaje v okamžiku, kdy potřeba služby je vysoká. Významnou roli v počtu uživatelů ve vazbě na jednotlivé území hraje přirozená vztahová síť a možnosti komunity poskytovat potřebnou péči. Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Nelze přesně vyčíslit s ohledem na charakter služby. Vždy je potřeba posuzovat vzhledem k oprávněným požadavkům uživatelů, časovému rozsahu služby a velikosti území, na kterém služba poskytuje péči. Optimální provozní doba Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům pečovatelských služeb, aby průběžně sledovali nastavení provozní doby služby tak, aby služba reagovala pružně na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). S výše uvedeným doporučením souvisí i podnět na zvážení stanovení příslušného rozsahu výkonu pečovatelských služeb v krajské síti, a to jednak na základě zjištěných potřeb, jednak na základě diskuzí v pracovní skupině PS k síti sociálních služeb a pojmenování pečovatelské služby jako základní primární podpory ve městech a obcích, která umožňuje uživatelům setrvání v domácím prostředí, při zachování principu subsidiarity, sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení. Jedná se např. o stanovení níže uvedeného rozsahu dostupnosti PS. Pečovatelská služba je dostupná: •
ve všech obcích a městech na území kraje,
•
v rozsahu pondělí až neděle,
•
11 hodin denně
Doporučujeme stanovovat a registrovat kapacitu přímého výkonu pečovatelské služby pouze v hodinách nikoli v osobách. Základem je reakce služby na oprávněné požadavky uživatelů. Optimální provozní doba by měla pokrývat nejen dopoledne, ale i odpolední a večerní časy, včetně poskytování služby ve dnech víkendů a svátků. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) •
posilování soběstačnosti uživatelů služeb a zvyšování kvality jejich života v souvislosti s řešením jejich nepříznivé sociální situace
•
vytváření předpokladů pro setrvání v přirozeném domácím prostředí
•
vzájemná provázanost na další služby, dostupnost, strukturovanost a vysoká míra flexibility služby (má svůj nepopiratelný přínos, díky němuž služby efektivně intervenují do obtížných životních situací právě těch občanů, pro které je taková pomoc nezbytná a adekvátně reagují na jejich potřeby, aniž by byl uživatel nucen trvale opustit svůj přirozený svět, či byl omezován nebo „zneschopněn“ nadměrnou péčí)
•
zaměření služby na oprávněné potřeby uživatelů (podporuje participaci seniorů, kteří se z nejrůznějších příčin stali uživateli služeb, v každodenním životě společnosti)
•
místní a časová dostupnost služby ve vazbě na pravidelně vyhodnocované potřeby klientů.
•
realizace sociální práce ve službě
•
vytváření předpokladů pro úzkou spolupráci s rodinou
