Návrh modelu sociální služby KRIZOVÁ POMOC
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 11 projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Specifikace potřeb, na které služba reaguje Při vymezení potřeb jsme jednak vycházeli z popisu nepříznivé sociální situace, která je dána legislativně: Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. A jednak ze zkušeností jednotlivých poskytovatelů a průřezu jejich klientely, které je všeobecná krizová pomoc poskytována. Poskytovatelé definovali typicky nepříznivé situace takto: psychická dekompenzace člověka při ztrátě či ohrožení ztrátou vztahu, zaměstnání, úmrtí blízkého, úrazu nebo vážného onemocnění; oběti trestného činu a dekompenzace klienta s psychiatrickým onemocněním. U krizové pomoci rodinám převažují rodiny, které se ocitly v krizi v důsledku ohrožení nebo akutní ztráty bydlení. Např. v důsledku domácího násilí, hrozícího či okamžitého vystěhování. Zde také většinou nestačí doporučený počet dnů k překlenutí krizového období. Rodiny si potřebné sociální dávky či finanční pomoc nejsou schopné zajistit z důvodů administrativy. Potřebný počet je asi 40 dnů. Krize je důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami ani za pomoci blízkých lidí zvládnou v přijatelném čase s přijatelnými ztrátami, subjektivně ohrožující situace s velkým dynamickým nábojem a potenciálem změny. Přítomno je emoční rozrušení, které je často doprovázeno pocity zmatku, úzkosti, deprese, hněvu a dezorganizace ve vztazích a sociálním fungování (Vymětal, Halpern). Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu Počet smluv s klienty na 1 pracovní místo v krizové pomoci ročně je 17 v pobytové formě. Počet smluv s klienty v ambulantní formě pomoci na jedno pracovní místo je 75. V terénní formě pomoci je to 12 smluv na jedno pracovní místo. Vzhledem ke specifičnosti krizové pomoci jako služby, která reaguje na potřeby osob, nacházející se v situaci ohrožení zdraví nebo života, tedy v situaci vyžadující zásah, poskytnutí okamžité pomoci pro svou akutnost a závažnost, je velice těžké nastavit žádoucí/předpokládané počty klientů tak, aby byla zřejmá ekonomická efektivita poskytované služby za určité období. Klienty v krizi, kteří využívají služeb krizové pomoci, spojuje to, že krize přišla náhle, a nečekaně. A nese sebou ne-možnost řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Tomu je vystaven jak jednotlivec, tak skupina lidí při hromadných neštěstích. Jako příklad lze uvést rozdíl v létech 2012 a 2013. Nárůst v roce 2013 souvisel s hromadným neštěstím ve Frenštátě pod Radhoštěm. V jeden okamžik se iniciovala pomoc u 130 klientů navíc prostřednictvím terénní formy pomoci, z nichž velké procento přirozeně využilo pomoci v následné terénní nebo kombinované ambulantní či pobytové formě pomoci.
Statistická čísla za předchozí roky proto nejsou jistým předpokladem pro následující roky. Navíc krizová pomoc jako služba sociální prevence, která předchází a snižuje výskyt sociálně nežádoucích jevů ve společnosti, nesmí být v čase svého nižšího rozsahu omezována na kvalitě a „připravenosti“ k poskytnutí kvalitní, bezpečné a dostupné služby. Naší zkušeností je, že služby krizové pomoci, které pro nedostatečné finanční krytí svých nákladů nemohou poskytovat krizovou pomoc v souladu se ZSS č. 108/2006 Sb a dle základních principů krizové intervence, prokazují známky pomoci jako služby poradenské. Služby pobytové formy pomoci pak vykazují rysy splývající s azylovým ubytováváním rodin. Tyto služby, které své provozy řeší minimálně v krizové variantě tak nemají příležitost, rozvinou a zajistit službu samotnou. A kolotoč se rozjíždí. Optimální provozní doba Na základě diskuse PS a znalostí služby považujeme za optimální v ambulantní, pobytové i terénní formě poskytované pomoci, nepřetržitý provoz. Optimální proměna služby, jako reakce na potřeby cílové skupiny, s nimiž pracuje Na základě znalosti současné praxe, požadavků a potřeb klientely, ze specifik provozu poskytované nepřetržité pomoci považujeme za nezbytné rozdělení krizové pomoci pro rodiny s dětmi od krizové pomoci všeobecné. Doporučujeme definovat krizovou pomoc jako službu určenou jinému okruhu osob, a to z důvodu těchto odlišností. 1. cílovou skupinu u všeobecné krizové pomoci tvoří osoby v krizi s hlavní potřebou psychické stabilizace. Cílovou skupinu u krizové pomoci tvoří rodiny s dětmi, kde k psychické stabilizaci téměř vždy patří potřeba bydlení, vzhledem k druhu služby ovšem nesmí být primární potřebou. 2. Krizová pomoc určená lidem nad 18 let a výše, nacházející se v krizi (všeobecná) vyžaduje jiné dispoziční prostorové podmínky. Ideální je řešení prostoru s menšími pokoji (pro 1 – 2 osoby), které nabízí soukromí a vytváří, umocňují pocit bezpečí. U krizové pomoci pro rodiny s dětmi se jako ideální jeví větší prostory pro rodiny variabilně s jedním či vícečetnými dětmi a s možností měnit prostory v rámci zařízení, např. hrací koutek, větší jídelní kout aj. 3. Jiné požadavky rozdílné klientely na provoz a „organizaci“ potřebné pomoci. U všeobecné krizové pomoci, kde přichází lidé v akutní krizi a stavech mírné až střední psychické dekompenzace se jeví jako důležité klidné, ohleduplné prostředí s léčebně podporující prvky. U klientely krizové pomoci pro rodinu s dětmi je naopak důležité pracovat s jejím obvyklým denním rytmem a rituály dětí, které patří k jednomu z bezpečnostních, jistících prvků poskytované pomoci. Ze zkušeností víme, že tyto rodiny se naopak snaží udržet rytmus dětí, např. stálou docházkou do školy, což např. obnáší ranní vstávání a vypravování dětí. Současné nastavení služeb, kdy se na vedlejších pokojích potkává rodina s více dětmi s mladým mužem v akutní psychické mírné dekompenzaci, se jeví jako nežádoucí až v principu individuálně poskytované služby, kontraproduktivní.
Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Za optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům považujeme takovou službu, která je dostupná v čase i místě klientům, dokáže pružně reagovat na jejich potřeby a řešit jejich nepříznivou sociální situaci. Vedení investuje do svých pracovníků v souladu se standardy kvality (pracovníci jsou pravidelně vzdělávání, je nastavena funkční podpora nezávislého odborníka), je garantována odbornost pracovníků (naplňování zákonných kvalifikačních předpokladů pracovníků a pracovníků v krizové intervenci) a profilování týmu na základě potřeb a specifik práce s cílovou skupinou služby. Potřeba klienta je řešena okamžitě, v čase, ve kterém klient krizi prožívá. Klient je službou podpořen tak, že je zabráněno chronifikaci, opouzdření stavu klienta a je schopen potřebných kroků k úspěšnému zvládnutí krize. Klient je prostřednictvím pracovníků služby krizová pomoc podpořen tak, že dochází k předcházení dekompenzace psychického stavu a není tudíž potřebná hospitalizace ve zdravotnickém zařízení Na základě popisu reality jednotlivých služeb, diskusí s jejich představiteli i znalostí celé problematiky považujeme za optimální realizaci všech tří forem krizové pomoci. Klient dle svého stavu a pojetí krize přechází ve známém a bezpečném prostředí, jejími jednotlivostmi.
