Návrh koncepce zachování divadelních představení v zahradě Státního hradu a zámku Český Krumlov při zachování principů otáčivého hlediště ing. arch. Martin Augustin, ing. arch. Ludvík Fabián I. Návrh vychází z ideové studie výše uvedených autorů z roku 2002 a je příspěvkem k diskusi týkající se budoucnosti otáčivého hlediště v jedinečném prostředí krumlovského zámeckého parku. Jedná se o koncepční studii, jejíž cílem je prezentovat základní princip navrhovaného řešení, doložení základních prostorových vztahů a předběžný rozpočet nákladů. V případě, že tento návrh najde odezvu u odborné i laické veřejnosti a zúčastněných institucí, bude pouze úvodním stupněm pro rozpracování podrobnější dokumentace, která bude předloženou studii rozvíjet v potřebném rozsahu a bude se zabývat i dílčími aspekty vyplývajícími z navrhovaného řešení.
II. Ve střetu, který již po mnoho let rozděluje dva nesmiřitelné tábory příznivců a odpůrců umístění otáčivého hlediště v zámeckém parku v blízkosti Bellárie, zaznělo mnoho argumentů, z nichž si postupem doby jen některé zachovaly věcný základ. Při úvahách o rozetnutí tohoto gordického uzlu jsme prostudovali veřejně dostupné dokumenty, týkající se sporu o otáčivé hlediště, které obsahují nejčastější odborné výhrady z hlediska památkového. Seznámili jsme se s podmínkami podstatnými pro otáčivé hlediště a uvádění představení v plenéru z hlediska divadelního provozu. Registrovali jsme i jednotlivé snahy o alternativní řešení. Postupně vyplynulo z našeho snažení několik základních informací uvedených v následujícím přehledu. Zde uvádíme argumenty jednotlivých stran, které považujeme za důležité, nebo které je podle našeho názoru vhodné uvést v zájmu zpřehlednění podstaty sporu. Nejedná se tedy o vyjádření reprezentující naše názorové stanovisko, které bude uvedeno v další části zprávy, nýbrž o citace nebo parafráze názorů, které zazněly v posledních letech. Stručný přehled a citace některých argumentů „proti“: •
•
•
Argumenty vyplývající se zápisu Českého Krumlova do UNESCO a související problematika: 1. Existence točny ohrožuje setrvání Českého Krumlova na listině Světového kulturního dědictvÍ. je založen předpoklad pro zařazení historického jádra Českého Krumlova na Seznam světových památek v ohrožení, což by ve svém důsledku mohlo vést i k výmazu historického jádra Českého Krumlova ze Seznamu světového dědictví. Tento krok by měl nejen následky politické, ale i dopad na turistický ruch v Českém Krumlově, a tedy i následky hospodářské, včetně ohlasu ve světových mediích. Argumenty legislativní: 1. Stavba byla kolaudována jako dočasná, s několikrát prodlužovaným časovým omezením, 2. Stavba otáčivého hlediště byla realizována i přes nesouhlas Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Argumenty památkové:
1.
•
Nevhodný zásah do prostředí jedné z nejvýznamnějších kulturních památek, devastace zahrady i znemožnění společenského využití Bellarie, neúnosné poškozování zahradního prostoru, vegetace a architektury. 2. Současná točna je umístěna v ohnisku parkové dispozice na křížení hlavní podélné a jedné z příčných os. Svou převýšenou hmotou a výtvarným výrazem společně se stožáry osvětlení znehodnocuje prostředí, v kterém se nachází, zvláště unikátní objekt Bellárie. 3. Bellarie je využívána jako šatna herců a skladiště nejrůznějšího materiálu. 4. Točna plní svou funkci pouze malou část roku. Návštěvnost představení cca 40.000-50 000 diváků za sezónu není v porovnání s návštěvností zámku pohybující se okolo 200 000 návštěvníků za sezónu rozhodující. Argumenty ostatní: 1. Technický stav točny je neuspokojivý. 2. Význam existence otáčivého hlediště je pro českou kulturu zanedbatelný a spočívá spíše v turistické atrakci, fungující pouze po dobu letních prázdnin, závisí na rozmarech počasí a proslulá je nikoli kvalitou vlastní divadelní produkce.
Stručný přehled některých argumentů „pro“: •
Souzvuk několika okolností výjimečně příznivých pro plenérová letní představení: 1. Ohrazený areál v pěší dostupnosti Českého Krumlova, města s mimořádnou kulturní a historickou tradicí, cílové místo návštěvníků z hlediska regionu i České republiky. 2. Vyvýšená lokalita nad městem na terénním ostrohu přes svou pěší dostupnost vhodně izolovaná vzhledem k inscenačním požadavkům – „efekt ticha a tmy“, naopak zvukové a světelné efekty neruší obyvatele města. 3. Vzrostlý zámecký park a jednotlivé úrovně terénního valu a samotného objektu Bellárie obklopující hlediště poskytují neopakovatelné prostorové a estetické inscenační možnosti. 4. Autenticita prostoru parku a objektu Bellárie – diváci nevnímají okolí jako pouhou kašírovanou dekoraci, ale jako rovnocenného účastníka představení. Termín „Genius loci“ zde není prázdným pojmem.
•
Od 90. let snaha o vysokou ohleduplnost divadelního provozu k objektu Bellárie a prostoru parku: úplná minimalizace dodatečných dekorací – objekt Bellárie není nikdy trvale a ve větší ploše zakryt, prostory samotného objektu Bellárie nad úrovní terénního valu nejsou vůbec využívány divadlem mimo představení a v sálech s freskovou výzdobou se v případě výstupu účinkující nikdy nedotýkají a nepřibližují k povrchu stěn. Šatny umístěné v terénním valu pod Bellárií nazasahují a neomezují přístup k hodnotným prostorám – grotta, černá kuchyně, místnost s mechanismem výsuvného stolu apod. Objekt neslouží jako sklad materiálu.Objekt je v době zimních měsíců částečně temperován a na základní stav dozírá zaměstnanec divadla. Inscenační pojetí je každý rok schvalováno zástupcem památkového ústavu.
•
Unikátnost myšlenky Joana Brehmse a jeho plenérového otáčivého hlediště v autentickém historickém prostředí z hlediska divadelní scénografie ve světovém měřítku. Tradice divadelních představení otáčivého hlediště v zámeckém parku trvající již téměř půl stoletít. Mimořádný divácký ohlas, dlouhodobá úspěšnost a velký ekonomický přínos letních představení Jihočeského divadla – jediné „nesoukromé“ profesionální scény v jihočeském regionu.
• •
• • •
Kulturní a druhotně i ekonomický přínos regionu a městu Český Krumlov. Účast předních českých herců a divadelních režisérů. Návaznost a odkaz na divadelní tradici barokního divadla v areálu zámku. Pro baroko bylo typické jisté zaujetí pro mechanické kuriozity a proč nevnímat novodobé hlediště také tímto způsobem. Zvýšení návštěvnosti zámku a příčina oživení rozsáhlého zámeckého areálu i ve večerních hodinách.
III. Při naší rekapitulaci jsme pominuli, že některé uváděné argumenty či interpretace si fakticky odporují (ať už z důvodu účelového na té či oné straně nebo z důvodu, že některé námitky byly v průběhu sporu zohledňovány druhou stranou) a došli jsme k názoru, že má smysl pokusit se zabývat myšlenkou fenoménu otáčivého hlediště pro divadelní představení i jiné kulturní akce na původním místě u Bellárie. Alternativní řešení, která se v posledních letech objevila, tj. přenesení či novostavba točny pro představení v jiném místě či lokalitě totiž podle našeho názoru postihuje jen část argumentů „pro“ a to může, podle našeho názoru, vést v důsledku k rozmělnění bezpochyby dlouhodobě úspěšné (z pohledu autora J.Brehmse) a životaschopné myšlenky. Úspěšnost tohoto přenesení točny by mohla být jen částečná, pokud by vůbec svou existenci dlouhodobě byla schopna obhájit. Dále jsme vycházeli s poznámky, že SÚPP(dnes Národní památkový ústav) jako nejvyšší odborný orgán v této problematice nejen, že neodmítá, ale zdůrazňuje, že „vítá divadelní a koncertní produkci v parku i na zámku, jež však v žádném případě nemusí být existencí otáčivého hlediště nutně limitovány a podmíněny“. Podstatné, podle našeho názoru je, že stanovisko orgánů památkové péče v ČR je pro orgány UNESCO určující a v případě, že by se podařilo vyjít vstříc veškerým odborným námitkám orgánů památkové péče, nemusí být vyloučena existence „fenoménu“ letních plenérových představení na principu otáčivého hlediště v zámeckém parku a současně ohrožen zápis Č.Krumlova na Listině UNESCO. Pokud je nám známo, v dokumentech orgánů UNESCO týkajících se problematiky Českého Krumlova není nikde výslovně uvedeno, že pořádání plenérových představení s hledištěm na principu otáčivého hlediště v zámeckém parku u Bellárie je bez ohledu na stanovisko orgánů státní památkové péče v České Republice pro UNESCO nepřijatelné.
IV. Pro možnost zachování myšlenky otáčivého hlediště v původním místě by tedy měly být splněny následující body: 1. Legislativní a majetkové nejasnosti týkající se točny a provozování divadelních představení musí být vyjasněny. 2. Stará točna musí být odstraněna. 3. Návrh koncepce nového řešení musí vyhovět odborným požadavkům z hlediska památkové péče a možnosti odpovídající ho divadelního provozu. Problematika bodů 1 a 2 se nachází zcela mimo oblast architektonického navrhování. Ale po jejich řešení se zužuje okruh relevantních argumentů „proti“ na oblast památkovou (viz výše), oprávněnost výhrad k úrovni umělecké produkce je diskutabilní a jistě bude vodítkem pro umělecké vedení subjektu , který by eventuálně pokračoval v tradici v následujících letech a jeho zřizovatele. Předmětem této studie je tedy řešení bodu 3. Pokusili jsme se najít cestu a jednotlivé argumenty „proti“ nám byly vodítkem.
V. V návrhu vycházíme z následujících předpokladů: 1. Sezónní provoz divadla nesmí v žádném případě bránit veřejné prezentaci Bellárie jako unikátního projevu architektury pozdního baroka, včetně jeho hodnotných interiérových prostor, tzn. že divadelní zázemí musí být redukováno na minimum pouze na šatny účinkujících v terénním valu umístěné v novodobých prostorách, pro prezentaci nevhodných, tak aby nebylo bráněno prezentaci a provozu prostorů hodnotných. Sklady v objektu budou vyloučeny. 2. Provoz představení nebude jakkoliv zasahovat do stavební podstaty objektu. 3. Poškozování zeleně a dalších částí parku bude provozními opatřeními vyloučeno. 4. Kapacita hlediště bude snížena na maximálně 500 osob. 5. Stálé zázemí pro diváky budované v souvislosti s točnou bude zcela vyloučeno a může být řešeno dočasnými provozními opatřeními, popřípadě stálými konstrukcemi, ale mimo areál parku, v souladu s požadavky orgánů státní památkové péče. Zásady pro nový návrh hlediště: •
•
• •
•
•
Veškeré nadzemní konstrukce určené pouze pro diváky a divadelní představení tj. případné stožáry osvětlení a nadzemní část tribuny budou demontovatelné nebo mobilní a mimo období představení (září-květen) budou skladovány vně areálu parku.(mohou být navrženy i jako univerzálně využitelné pro potřebu divadla nebo kulturních akcí na jiném místě). Technologie pohonu točny bude tvořit podestu pro parkovou úpravu mimo období představení(září – květen), např. ve formě záhonu s cestami, který bude svou horní úrovní navazovat na úroveň cest v parku. Návštěvníci budou tento prostor vnímat jako přirozenou součást parku Tato úprava bude buď : o -přemístitelná – kontejnery apod. o -nebo bude zůstávat i pod sezónní lehkou konstrukcí hlediště, ale v tom případě bude nutné uvažovat o možnosti údržby a formě této úpravy. geometrické vymezení půdorysu hlediště zůstává stávající. V letním období se na skrytý otočný mechanismus namontuje co nejjednodušší lehká konstrukce hlediště (alternativně s možností sklápění na úroveň parkových cest v denní době mimo představení, vztyčovala by se vždy těsně před představením). Podstatou je sezónnost - cca 3,5 měsíce v roce. Cílem není, aby architektura nové tribuny svým pojetím zastiňovala a konkurovala Bellárii, ale a tvarově vyvážené řešení, které vytvoří konstrukci co nejjednodušší, nejlehčí s kultivovaným detailem. Je nutno jí chápat jako „občasnou“ tribunu, které je na stejné úrovni jako obyčejné lavice rozestavěné například na dvoře purkrabství Pražského hradu při letních představeních. V tom spatřujeme celý vtip řešení. Výtvarný výraz, sklon a celková výška hlediště bude respektovat požadavky na dominantní působení Bellárie a zachování možnosti vnímat prostorovou koncepci parku včetně zamýšlených pohledů. V grafické příloze jsou představeny dvě alternativy řešení:
A/ Úsporná minimální varianta s tribunou montovanou z typových prvků, jejíž výhodou je montážní a ekonomická nenáročnost a nevýhodou nemožnost sklopení hlediště mimo dobu představení a hustá spleť tyčových prvků konstrukce tribuny. Odhadované náklady cca 11,35 mil Kč. B/ Varianta s montovanou z atypických prvků s možností proměnného sklonu, která by v denní době mimo představení umožňovala nerušené zachování dálkových pohledů a viditelné by tak zůstaly pouze konstrukce sedaček pro diváky – nejlepší řešení pro
prostorovou ohleduplnost k zahradní kompozici. Konstrukce bude mít co nejmenší počet svislých podpor a kotevních bodů do otočného mechanismu aby nebránila průhledům ani ve vztyčeném stavu. Celkové pojetí bude co „nejprůhlednější“ a nejjednodušší včetně stupňů a podest pro jednotlivé řady. Sedačky mohou být využitelné i v době, kdy je hlediště sklopeno. Odhadované náklady cca 18,7 mil Kč. • •
•
Oproti současnému hledišti budou vyloučeny jakékoliv „kapitánské můstky“ vyčnívající nad řady diváků. Stanoviště řidiče točny a asistentů bude umístěno v poslední řadě. Jevištní osvětlení bude pouze odnímatelnou součástí hlediště. Materiál a tvar sedadel není určujícím koncepčním problémem a mohou být předmětem diskuse. V našem návrhu preferujeme sedadla nebo lavice se sklopným sedákem i zádovou opěrkou z vodovzdorné ohýbané překližky v barvě a struktuře dřeva. Maximální rozměry a váha sezónně demontovatelných prvků budou určeny možností nákladního auta z manipulační rukou. Detailní řešení a statický výpočet budou předmětem dalšího stupně projektové dokumentace.
VI. Předpokládáme, že námi naznačená koncepce by měla (v případě splnění podmínek a východisek uvedených výše) z hlediska památkového v diskusi obstát z těchto důvodů: • • • •
Viditelné nadzemní části konstrukce jsou sezónní a snadno odstranitelné. Hmotové a prostorové působení Bellárie bude opět možno vnímat v souvislosti celého parku – hlavní komponované pohledy zůstanou zachovány. Možnost prezentace a využití Bellárie i k dalším akcím bude zachována. Prostorová koncepce parku po dobu 9 měsíců v roce nebude vůbec narušena. Park bude možno vnímat ve svém celku bez rušivých prvků. V době divadelních představení bude cizorodé působení minimalizováno a i ve sklonu bude hlediště svým charakterem působit v souvislosti s úrovňovým členěním Bellárie a terénní podesty jako kompozičně podřízený prvek.
Říjen 2005
