Archeologie Pražského hradu a Hradčan
Archeologie Pražského hradu a Hradčan 1 Hradčany – přírodní prostředí a topografie 2 Historie výzkumu Hradčan 3 Panovnická rezidence jako archeologická lokalita 4 Význam Hradčan pro rozvoj metodiky výzkumu 5 Archeologie Hradčan a počátky knížecí rezidence 6 Možnosti a meze archeologického výzkumu politického ústředí a jeho zázemí
1 Hradčany – přírodní prostředí a topografie Hradčany jako součást Pražské kotliny Pražský hrad jako součást Hradčan (správní členění Prahy) přírodní prostředí a archeologie georeliéf a přírodní zdroje, voda přírodní procesy rekonstrukce přírodního prostředí komunikace
biotopy Hradčan na poč. 10. stol. ve výpovědi pylové analýzy
vodní zdroje
komunikace
2 Hradčany – historie výzkumu 2.1 prvé archeologické nálezy souvislost s dostavbou katedrály konec 19. stol. – 20. léta 20. stol. rekonstrukční modely
stav 1998, foto I. Boháčová
2.2 po r. 1918 1925-1929 komise pro výzkum Pražského hradu vedoucí K. Guth výzkum 3. nádvoří J. Pasternak prvý moderně pojatý a dosud plošně nejrozsáhlejší archeologický výzkum v areálu Hradu
mimořádný význam z hlediska oboru i památkové péče
foto PS HMP
2.3 Ivan Borkovský od roku 1928 intenzívní působení v Praze od 1943 vedoucí výzkumu Pražského hradu nejvýznamnější výzkumy na Hradčanech: kostel P. Marie – publikace a novodobá revize klášter a bazilika sv. Jiří – publikace okolí Černé věže – publikace mj. nezpracováno: Hrad: 2. nádvoří 3. nádvoří jižní křídlo (Starý palác, pal. dvorek aj.) „západní předhradí“ 4. nádvoří Hradčany: Loretánské nám., Hradčanské nám. rekonstrukční řezy a modely
románský hrad - podle Z. Dragouna
I. Borkovský, 1959
70.– 80. léta Z. Smetánka – drobnější akce a několikasezónní výzkum pohřebiště „v Lumbeho zahradách“ snaha o podporu zpracovatelských aktivit přerušena stavebním boomem v pol. 80. let 80. a 90. léta 20. stol. prudký nárůst stavebních akcí celoroční permanentní výzkum, často několik akcí v souběhu – revizní výzkum – týmový výzkum – J. Frolík
severní trakt
podle I. Boháčové 1998
Jiřské nám.
biskupský palác
Lobkovický palác zahrada na Valech severní palácový dvorek Ludvíkovo křídlo
po r. 2000 prudký nárůst stavebních akcí na Hradčanech
domy, paláce a jejich okolí: Schwarzenberský Trauttmannsdorfský Loretánská 2 – Knihovna V. Havla Strahovský klášter
3 Panovnická rezidence jako archeologická lokalita 3.1 charakter výzkumu moderní výzkum (po r. 1925) spjat s rozsáhlými úpravami areálu pro sídlo TGM výzkum 1925 – dosud je výzkumem záchranným, vázaným na stavební a rekonstrukční práce
1987
1986-91
harmonogram a intenzita výzkumu jsou závislé na stavebních aktivitách stavební boom a jeho průvodní jevy 1985-1989 výzkum je permanentní a totální
1982-1992
vícegenerační výzkum běžná bezprostřední návaznost na předchozí archeologické aktivity (kontinuita výzkumu v nových podmínkách i možnost revize): Severní a jižní palácový dvůr Královský palác III. nádvoří včetně sakrálních staveb v místě katedrály kostel P. Marie Jiřské nám. a klášter
3.2 specifika lokality
politické, kulturní i církevní ústředí a rezidence vývoj Pražského hradu byl a je těmito jeho funkcemi určován vývoj Pražského hradu je těmto funkcím i v současnosti podřízen tyto funkce ovlivňují rozsah archeologických výzkumů a podmínky jejich realizace po 1135 ca 930
70. léta 13. stol.
ca 885
častá je vazba nálezu na známý historický kontext
.
NKP č. 1 (1987)
Funkce historického ústředí a rezidence se odráží ve stavu, kvalitě a mocnosti kulturního souvrství Jeho hlavními znaky jsou: dlouhodobá akumulace terénů výskyt mohutných konstrukcí rozsáhlé terénní úpravy intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur komplikované, opakovaně v narušované stratigrafie (budování nových rozlehlých staveb, fortifikačního systému , jejich přestavby či zánik) důsledek obousměrného nárůstu stratigrafie: hiáty ve stratigrafii převrácené stratigrafie nároky na metodiku zpracování a vyhodnocení
Pražský hrad jako dlouhodobé sídlo panovníka disponuje mimořádným a obecně využitelným fondem hmotných pramenů nemovitého i movitého charakteru
Pražský hrad disponuje množstvím, různorodostí a vesměs mimořádnou kvalitou pramenů hmotné drobné kultury – předměty různých historických období – místo dotyku různých sociálních prostředí – doklady kontaktů v lokálním, regionálním i nadregionálním měřítku – nálezy výjimečných předmětů často mimo původní kontext – většina fondu nezpracována
problém: zpracování, prezentace a komplexní projekt výzkumu
4 Význam Hradčan pro rozvoj metodiky výzkumu přípravná a exkavační fáze standardní postupy, závislost na konkrétních podmínkách potřeb investora (KP ČR) nebo dalších institucí využívajících objekty v areálu NKP č. 1 vyhodnocení pramenů a jejich interpretace rekonstrukce základních vývojových horizontů a jejich relativní a absolutní chronologie a) výběr nosných stratigrafií ; zachycují podstatný nebo klíčový úsek vývoje lokality, vazba na absolutní data (architektura, předměty s chronologickou informací, exaktně datované nálezy) jejich součástí jsou kontexty s evidovatelnými a jednoznačně interpretovatelnými chronologickými předěly (shora či zdola uzavřené intervaly – např. vznik opevnění, zánikový horizont staveb) opakování jevů v rámci celého areálu jako kontrolní systém příklad severního traktu
Z
V
J
S
kritika inventáře stratigrafických jednotek hlediska relativní a absolutní chronologie a) keramika – pozice ve stratigrafii, geneze vrstvy hterogenita a homogenita souboru podíl reziduální keramiky může být od 0 do 100%!!! b) objekty absolutně datované (arte– i ekofakty) – pozice ve stratigrafii, rozsah souboru získaných dat (dendrochronologie, 14C) geneze kontextu, proces archeologizace
archeologie nepoznaného a) hiáty ve vývoji b) nedochované části stratigrafie c) charakter osídlení, typy aktivit d) topografie lokality
5 Archeologie Hradčan a počátky knížecí rezidence kostel PM
kostel PM
hlavní komunikace? předpokládaná rokle
původní lokalizace paláce
počátky Hradu /severní trakt 1982-1992/ dendrodata 908–917
geneze opevnění – pramen k poznání topografie i chronologie
1 – příkop s palisádou? 2 – dřevozemní hradba 3 – rozšíření a přestavba 4 – celokamenná hradba bez malty 5 – kvádříková hradba
profánní a sakrální architektura
sídlo vládnoucí elity a nejstarších církevních institucí christianizace jako nástroj moci palác? roubené a kvádříkové stavby typy církevních staveb
Vývojové horizonty Pražského hradu lze členit podle základních etap vývoje fortifikace, a synchronizovat dle nich vývoj pražské raně středověké aglomerace jako celku A (RS3): středohradištní období akropole vydělena předělem, jehož podoba není v úplnosti poznána (pouze příkop?) B (RS3/4, RS4.1): B1 přelom středohradištního a mladohradištního období nejstarší známá dřevohlinitá hradba B2 mladohradištní starší fáze následná fáze dřevohlinité hradby ve vývoji opevnění chybí RS4.2 C: mladohradištní období – mladší fáze C0 – zánik hradištního opevnění C1 – výstavba románské hradby C2 – opravy románského opevnění VS1 – počátky vrcholného středověku vícenásobná pevnostní linie před Pražským hradem
bezprostředně po 908, nejvýše po 917
Počátky Hradčan v kontextu vývoje hradu
podle I. Boháčové – G. Blažkové, 2011
podle I. Boháčové a I. Herichové 2008
cesta k románské rezidenci /starý královský palác s okolím 30. léta, 1987, 1991/
6 Možnosti a meze archeologického výzkumu Pražského hradu a jeho zázemí možnosti: a) prameny k poznání vývoje lokality b) obecná problematika archeologie a historie a konfrontace jejich výsledků c) rozsáhlý fond nemovitých i movitých pramenů v rozpětí raný středověk - novověk v široké škále typů, kvality meze: a) výlučnost lokality, její provoz, vazba na záchranný výzkum b) náročnost organizace permanentního vícegeneračního výzkumu stratigraficky komplikované lokality zcela torzovitý stav dochování pramenů i poznání hradčanského areálu
