Návrh bezpečnostního zajištění banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování

Návrh bezpečnostního zajištění banky

Bakalářská práce

Autor:

Miroslav Prokopius, DiS. Informační technologie, Správce informačních systémů

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Antonín Vogeltanz

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se bude práce archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Čimelicích, dne

25. 4. 2011

Miroslav Prokopius, DiS.

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Antonínu Vogeltanzovi za pomoc při volbě tématu a odborné vedení práce.

Miroslav Prokopius, DiS.

Anotace Předmětem bakalářské práce s názvem „Návrh bezpečnostního zajištění banky“ je navrhnout vhodné technologie pro bezpečný chod banky. Popis jednotlivých systémů zabezpečení. Cenové a technologické porovnání použitých systémů. Annotation The subject of thesis entitled "Bank security design“ is to design appropriate technologies for the safe operation of banks. Description of security systems. Price and comparing the technological systems.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7

Kapitola 1 Vysvětlení pojmů technologií zabezpečení ................................................................................ 8 1.1

Poplachový zabezpečovací a tísňový systém ............................................................... 8

1.2

Elektronická kontrola vstupu ..................................................................................... 17

1.3

Průmyslová televize ................................................................................................... 19

1.4

Elektrická poţární signalizace ................................................................................... 21

Kapitola 2 Návrh zabezpečení hypotetické banky ..................................................................................... 25 2.1

Popis instalovaného systému PZTS ........................................................................... 27

2.2

Popis instalovaného systému EKV ............................................................................ 29

2.3

Popis instalovaného systému CCTV .......................................................................... 29

2.4

Popis instalovaného systému EPS ............................................................................. 30

2.5

Montáţ zařízení a rozvodů PZTS, EKV, CCTV a EPS ............................................. 32

Kapitola 3 Realizace zabezpečení hypotetické banky ................................................................................ 47 3.1

Realizace systému PZTS............................................................................................ 47

3.2

Realizace systému EKV ............................................................................................. 51

3.3

Realizace systému CCTV .......................................................................................... 55 5

3.4

Realizace systému EPS .............................................................................................. 57

Závěr ......................................................................................................................................... 59 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 61 Přílohy ...................................................................................................................................... 62

6

Úvod

Vítejte při čtení této práce. Seznámíte se s technologiemi zajišťující fyzickou bezpečnost hypotetické banky. Podrobně si analyzujeme poplachový zabezpečovací a tísňový systém, systém elektronické kontroly vstupu a podíváme se na kamerový systém. V poslední řadě nesmíme zapomenout na elektronický poţární systém. Je třeba zdůraznit, ţe podstatný nárůst kriminality po společenských změnách obrací zájem občanů, firem i institucí na zabezpečení svého majetku. Ochrana objektu zahrnuje řadu funkcí jako: protipoţární ochrana, ochrana proti úniku vody a plynu, ochrana proti přerušení dodávky elektrické energie a proti vloupání či krádeţím. Díky aktivitě dovozních firem a invenci domácích konstruktérů a výrobců, je nyní na trhu dostatečný sortiment zabezpečovacích prostředků. Konkrétní typ a jeho konfiguraci si zákazník vybírá sám po doporučení odborné firmy, která provede montáţ a posléze servis.[3] Cílem

této

práce

bude

návrh

zabezpečení

smyšlené

banky

základními

bezpečnostními technologiemi podle vytvořené analýzy. Skutečné informace a plány banky jsou tajné a mohly by napomoci k vyloupení, proto zde bude uveden jen hypotetický návrh zabezpečení banky. Pro tento příklad je zvolen smyšlený název banky a to GoldBank. Je třeba brát ohled na návrh kabeláţe k těmto technologiím, jelikoţ je pobočka banky smyšlená a nejsou známi přesné informace o rozměrech prostor. První kapitola popisuje jednotlivé technologie. U kaţdého zde zpracovaného systému budou zdůrazněny nejpouţívanější čidla, jejich princip funkčnosti a případná doporučená montáţ. Druhá kapitola poskytuje analýzu, podle které lze postupovat při navrhování jednotlivých systémů. Analýza je pro tuto hypotetickou banku pouze orientační z důvodu nedostatečných informací a důleţité je říci ţe mnoho informací musí být utajeno. Třetí kapitola je pouze cenový souhrn materiálu a kabeláţe pro zvolenou pobočku banky. Cenová nabídka je utvořena tak aby bylo moţné kaţdou technologii instalovat samostatně.

7

Kapitola 1

Vysvětlení pojmů technologií zabezpečení Pro začátek je důleţité vědět, s čím budeme pracovat. Je potřeba si vysvětlit jednotlivé pojmy, kterými se budeme zabývat.

1.1 Poplachový zabezpečovací a tísňový systém Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (zkráceně PZTS) pořád ještě nazýván elektronický zabezpečovací systém (zkráceně EZS) je nejdůleţitější funkcí ochrany objektů. Celý obor poplachových systémů u nás i ve světě stojí před obrovskou koncepční změnou a tou je integrace do sítí informačních technologií. Integrace slaboproudých systémů do digitálních přenosových sítí v objektech se nevyhnula ani poplachovým systémům a tak aplikacemi, které lpí na existenci vlastní přenosové sítě, zůstávají jen systémy PZTS. Vlastní přenosová síť je dána spíše koncepcí svázanou s oprávněnými poţadavky norem a předpisů, neţ technickými moţnostmi těchto systémů. Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS): je soubor detekčních čidel, tísňových hlásičů, ústředen, prostředků poplachové signalizace, přenosových zařízení, zapisovacích zařízení a ovládacích zařízení, jejichţ prostřednictvím je opticky a akusticky signalizováno narušení střeţeného prostoru či objektu.

8

Techniku PZTS lze roztřídit do určitých úrovní z hlediska aplikace i z hlediska nároků na kvalifikaci instalační firmy či uţivatele: Tabulka 1: Systémová pyramida techniky EZS [1] Kvalifikace zřizovatelů: I. - speciální znalosti - montáţ výhradně prokazetelně proškolenými firmami - vysoké nároky na vybavení při montáţi a údrţbě II. - všeobecné znalosti - montáţ všeobecně znalými firmami - standartní vybvení pro montáţ ůdrţbu III. - není nutná odborná kvalifikace - montáţ můţe provést uţivatel sám - minimální nároky na vybavení a údrţbu

úroveň techniky: Profesionální technika (vyšší cena) Standartní systémové produkty (niţší cena) Zařízení pro širokou veřejnost (nízká cena)

Prvky zmiňované v rámci textu této práce patří převáţně do úrovně II. Pro zvládnutí techniky úrovně I. je nutné specifické školení na konkrétní výrobky, jeţ se realizačním firmám v oblasti profesionální techniky nabízí. Nejdůleţitějším kritériem pro zatřídění příslušného prvku PZTS jsou stupně zabezpečení, které jsou definovány v normě ČSN EN 50131-1[7] a stanovují kritéria na výbavu a funkci jednotlivých komponentů popřípadě systému z hlediska: -

přístupové úrovně,

-

provozování,

-

vyhodnocení,

-

detekcí,

-

napájení,

-

zabezpečení proti sabotáţi,

-

monitorování,

-

propojení,

-

záznamu událostí.

9

Tabulka 2: Systémová pyramida techniky EZS [1] Stupeň Míra rizika Předpokládaný typ narušitele 1

nízké

narušitel má malou znalost EZS; omezený sortiment snadno dostupných nástrojů

2

nízké aţ střední

narušitel má určité znalosti o EZS; omezený sortiment základních přenosných přístrojů (například multimetr)

3

střední aţ vysoké

narušitel je obeznámen s EZS; úplný sortiment základních přenosných přístrojů a elektronických zařízení

4

vysoké

narušitel je schopen nebo má moţnost zpracovat podrobný plán vniknutí; kompletní sortiment zařízení včetně prostředků pro náhradu rozhodujících prvků EZS

Na objekty, v nichţ má být instalována PZTS, je moţno pohlíţet různými způsoby. Aby zabezpečovací systém byl navrţen účelně, hospodárně a úměrně k vynaloţeným nákladům na bezpečnost osob, věcí, objektu či jeho částí ve vztahu ke chráněným hodnotám a moţné pravděpodobnosti narušení rizikových prostor a ohroţení zdraví osob, musí být tento pohled jednotný. Nezávazná klasifikace objektů pouţívaná v odborných kruzích v České republice je uvedena v publikaci nazvané "ZÁSADY klasifikace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace pro kategorie rizikovosti objektů a vozidel" na jejímţ pouţívání se shodli zástupci českých zkušeben.[2] 1) Kategorie nejvyšší rizikovosti Do této kategorie spadají objekty, u nichţ nebezpečí napadení osob, moţnost vloupání, krádeţe, přepadení či konání jiné kriminální činnosti je velice reálné. Jedná se zejména o jaderné elektrárny, velké galerie s depozitáři, velkosklady výbušnin, obchody, výrobny, opravny a sklady s vysoce atraktivním sortimentem zboţí, památkové objekty, sakrální stavby či muzea s cenným mobiliářem, dále objekty, kde se zpracovávají či opravují drahé kovy a kameny, radioaktivní látky, dále pak kanceláře kde se manipuluje s utajovanými skutečnostmi celostátního významu ap. Případné spáchání jakéhokoliv trestného činu v těchto objektech má za následek škody značného, většinou nenahraditelného významu. 2) Kategorie vyšší rizikovosti Jedná se o objekty, u nichţ nebezpečí napadení osob, moţnost vloupání, krádeţe, přepadení či konání jiné trestné činnosti je sice reálné, ale z pohledu kriminální rizikovosti se jedná o objekty menšího významu. Do této kategorie je moţno zařadit např. bankovní domy, depozity peněz a jiných cenností, výroba a skladování opiátů, výrobny, sklady, opravny 10

a prodejny zbraní a střeliva ap. Případné spáchání jakéhokoliv trestného činu v těchto objektech má za následek škody velkého, avšak ve většině případů nahraditelného (byť i obtíţně) významu. 3) Kategorie průměrné rizikovosti Jedná se o objekty, u nichţ nebezpečí napadení osob, moţnost vloupání, krádeţe, přepadení či konání jiné trestné činnosti je sice reálné, ale z pohledu kriminální rizikovosti se jedná o objekty malého významu. Do této kategorie je moţno zařadit např. obchodní domy, restaurace, prodejny maloobchodní sítě, sklady spotřebního zboţí, knihovny, běţné kanceláře, provozovny sluţeb či výrobní objekty. Případné spáchání jakéhokoliv trestného činu v těchto objektech má za následek škody menšího, většinou nahraditelného významu. 4) Kategorie nízké rizikovosti Jedná se o objekty, u nichţ nebezpečí napadení osob, moţnost vloupání, krádeţe, přepadení či jiné trestné činnosti je sice reálné, ale z pohledu kriminální rizikovosti se jedná o objekty velmi malého významu. Do této kategorie je moţno zařadit rodinné domky, garáţe, rekreační stavby, byty, prodejní stánky, herny, bistra a ostatní objekty s nízkým objemem chráněných hodnot. Případné spáchání jakéhokoliv trestného činu v těchto objektech má za následek malé, téměř vţdy nahraditelné škody.[2] Rozdělení prvků PZTS:

Prvky plášťové ochrany Magnetické kontakty Skládají se vţdy ze dvou dílů jazýčkový kontakt a permanentní magnet. Kontakt je v zatavené skleněné trubičce naplněné ochrannou atmosférou, v níţ jsou umístěné dva feromagnetické kontakty. Permanentní magnet je nejčastěji zmagnetovaný váleček z feritu. Funkčnost tohoto kontaktu spočívá v tom, ţe permanentní magnet v blízkosti jazýčkového kontaktu vytváří magnetické pole a to přitahuje právě oba feromagnetické kontakty k sobě (magnetický kontakt v klidovém stavu). Magnetický kontakt je vhodný pro střeţení všech stavebních prostupů (okna, dveře, vrata, rolety) proti otevření. Magnet se instaluje na pohyblivou část a jazýčkový kontakt se montuje na rám. Při montáţi je nutné dodrţet instrukce dané výrobcem, asi nejdůleţitější je minimální popřípadě maximální vzdálenost.[1]

11

Čidla na ochranu prosklených ploch Nejpouţívanější jsou akustická čidla rozbití skleněných ploch. Vyhodnocují akustický efekt při tříštění skla, jenţ je naprosto charakteristický. Elektronika v čidle vyhodnocuje akustické vlnění přijaté elektretovým mikrofonem. V elektronice čidla je nastavena pásmová propust propouštějící právě tu část spektra charakteristickou pro tříštění skla. Nejnovější typy vyhodnocují zvukové spektrum ve více diskrétních bodech a vyvolávají hlášení teprve poté, kdyţ jsou všechny tyto diskrétní kmitočty ve zvuku v určitém časovém intervalu obsaţeny. Jedná se o přítomnost tříštivého zvuku skla o vysoké frekvenci a přítomnost rázové vlny vyvolané v oblasti nízkých kmitočtů borcením skleněné plochy. Tyto čidla se uţívají ke střeţení neotevíratelných skleněných ploch. Montáţ je doporučena podle typu a určení výrobcem a zpravidla se umísťuje v dostatečné blízkosti skleněných ploch.[1] Mechanické kontakty Jedná se o mikrospínače a jsou alternativou magnetických kontaktů. Ovšem u nás se jiţ nepouţívají a jedině se s nimi můţeme setkat ve starších systémech. Montáţ se provádí na otevíratelné části prostupů, stejně jako magnetické kontakty.[1] Poplachové fólie a skla Tato fólie nebo sklo v sobě obsahuje jemný drátek (okem skoro neviditelný). Princip funkčnosti je tedy závislý na přerušení vodivého média (drátku). Tyto fólie se lepí na okna a výlohy objektů, kde je snadný vstup právě rozbitím skla. Pozor neplést si tuto fólii s fólií proti průstřelu.[1]

Prvky prostorové ochrany Infračervená čidla Pasivní pouze registrují fyzikální změny ve svém okolí při zjišťování charakteristických rysů napadení. Aktivní infračervená čidla při zjišťování charakteristických rysů napadení vytvářejí své pracovní prostředí aktivním působením na své okolí a detekují změnu takto vytvořeného fyzikálního prostředí.[1]

12

V praxi je moţné setkat se s těmito druhy pohybových čidel: PIR – pasivní infračervená čidla US – aktivní ultrazvuková čidla MW – aktivní mikrovlnná čidla Dále se mohou vyskytovat kombinace těchto čidel jako duální čidla. Nejpouţívanější duální čidlo je kombinace pasivního PIR a aktivního MW. Doplňkovou funkcí pohybových čidel je takzvaný antimasking, jeţ přináší vyšší úroveň zabezpečení objektu. Tato funkce je aktivní i v době klidu střeţeného prostoru a slouţí k indikaci zastínění pohybového čidla. Funkce PIR čidla je zaloţena na snímání vyzařovaného tepla, a protoţe lidské tělo má jinou teplotu, neţ předměty v prostoru je snadno identifikovatelné. PIR čidlo snímá prostor v takzvaném vějíři a vyhodnocuje změnu pohybu mezi jednotlivými pásy detekčního vějíře. Zásad pro montáţ PIR čidel jsou: instalovat je tak aby pravděpodobný směr pohybu pachatele byl kolmý na myšlený průmět aktivní či neaktivní zóny detekčního vějíře. Instalovat je tak aby byl vykryt kompletně celý střeţený prostor (PIR čidla se vzájemně neruší) a nesměrovat je proti oknům a vnějším dveřím.[1]

Prvky tísňové ochrany Veřejné tísňové hlásiče Jsou podobná klasickým vypínačům třeba na osvětlení. Skládají se z magnetického kontaktu nebo mikrospínače zapouzdřené do podoby tlačítka. Slouţí veřejnosti či klientům banky k vyvolání tísňového hlášení. Montáţ se provádí na viditelná a snadno přístupná místa objektu, příkladem jsou schodiště, chodby nebo vstupy. Tyto hlásič jsou opatřeny snadno rozbitným sklem a při jejich aktivaci je třeba toto sklo rozbít, čímţ se spustí samotný poplach. Ochranné sklo má zabránit náhodnému stisknutí popřípadě znesnadnit zneuţití.[1] Skryté tísňové hlásiče Funkce a mechanizmus je stejný jako u veřejných tísňových hlásičů, jen je tu rozdíl v pouţití. To znamená, ţe tyto hlásiče jsou skryté a podstatně menší či jinak upravené pro pouţití zaměstnanci banky. Mohou to být strhávací kontakty umístěné pod deskou stolu v dosahu ruky sedícího zaměstnance. Pro aktivaci poplachu stačí vyklopit (strhnout) příslušnou část tohoto hlásiče. Dalším příkladem mohou být noţní spínací lišty, ale ty se 13

vyuţívají jen zřídka z důvodu falešných poplachů vyvolaných nechtěným zavaděním. Je třeba zdůraznit, ţe tyto tísňové hlásiče musí být skryty před zraky klientů banky.[1] Osobní tísňové hlásiče Pracují bezdrátově a signály vysílané do prostoru jsou shodně modulované kódem s přijímací stranou. Tyto hlásiče pracují v různých kmitočtových pásmech, nejčastěji v 27 MHz, 300 MHz popřípadě 400 MHz. Provedením jsou to přívěsky, náramky nebo náhrdelníky. Bezdrátové tísňové hlásiče se pouţívají u osob, jeţ nejsou vázáni na stálé pracovní místo, příkladem můţe být ostraha pohybující se po objektu.[1]

Ovládací zařízení Blokovací zámky Blokovací zámek slouţí k mechanickému zabezpečení vstupních dveří spolu s ovládáním systému PZTS. Montuje se jako doplněk zámku vstupních dveří a slouţí pro informaci obsluhy o správném zakódování objektu. Uţití blokovacího zámku je nejpřirozenější a nejlepší způsob ovládání systému. Ovšem je nejnákladnější.[1] Spínací a propouštěcí zámky Zařízení podobné blokovacímu zámku bez blokovací elektromagnetické západky. Uţívá se k odpojování smyček například u střeţené místnosti.[1] Kódové klávesnice Slouţí k odblokování střeţené oblasti pomocí zadaného PIN kódu. Problémem je občasné střídání kódu z důvodu bezpečnosti a opotřebení coţ klade nároky na uţivatele.[1] Kartové ovládání Příbuzné ovládání ke kódovým klávesnicím, jen PIN se nezadává ručně na klávesnici, ale je uloţen na kartě. Karty mohou být kontaktní a bezkontaktní. Kontaktní většinou obsahují magnetický prouţek s patřičným PIN kódem. Tuto kartu musíte těsně přiloţit nebo protáhnout čtečkou aby došlo k odblokování oblasti.[1]

14

Poplachové ústředny PZTS Klasické smyčkové ústředny Tyto ústředny mají pro kaţdou poplachovou smyčku vstupní vyhodnocovací obvod. Obvod je řešen pro připojení proudových smyček o definované hodnotě a toleranci. Kaţdá smyčka musí být zakončena zakončovacím odporem tak, aby vykazovala předepsanou hodnotu odporu. Kaţdá změna odporu na smyčce vede k vyhlášení poplachu. Poplachové smyčky tohoto systému jsou tvořeny nejčastěji sériovým zapojením rozpínacích kontaktů čidel. Tento s\stém je poměrně sloţitý na kabeláţ, neboť ke kaţdému čidlu musí být přiveden kabel obsahující dva vodiče pro napájení, dva vodiče pro poplachový kontakt, dva vodiče pro sabotáţní kontakt čidla a další vodiče pro dodatkové funkce podle typu čidel.[1] Ústředny s přímou adresací Pracují na principu komunikace po datové sběrnici mezi ústřednou a čidlem. Ústředna periodicky generuje adresy jednotlivých čidel a přijímá příslušné odezvy. Síť tohoto modelu je minimální, jednotlivá čidla jsou připojena v libovolném pořadí a zpravidla na čtyřvodičovém vedení, kde dva vodiče slouţí k napájení a dva jako datová sběrnice. Výhodou tohoto zapojení je, ţe ústředna přímo ví, na jakém čidlu došlo k aktivaci a o jaký druh poplachu se jedná. Tento systém přináší výhody uţivateli v případě stálé obsluhy nebo je-li přenos na pult centralizované ochrany. Nevýhoda systému je, ţe musíme pečlivě zvaţovat odběr jednotlivých částí systému a počítat úbytky na napájecích vodičích.[1] Ústředny smíšeného typu Pracují na principu komunikace po datové sběrnici mezi ústřednou a koncentrátorem (sběrnicový modul smyček). Na koncentrátory jsou čidla napojena pomocí smyček. Vyhodnocování probíhá podle typu ústředny. Takzvaný analogový multiplex, na smyčky se připojují jednotlivá čidla a ústředna vyhodnocuje celkovou impedanci. Druhá moţnost je integrace vyhodnocovací logiky včetně vyrovnávací paměti přímo do koncentrátoru. Komunikace pak probíhá čistě v datové podobě. Pokud je kapacita ústředny dostatečná, lze na jednotlivé vstupy koncentrátorů připojit přímo jednotlivá čidla a tím se z ústředny stává ústředna s přímou adresací čidel se všemi jejími výhodami. Délka jedné datové sběrnice můţe dosahovat aţ 1 km, s opakovači i více. Tento systém navíc umoţnuje dodatkové funkce čidel přímo přes datovou sběrnici.[1]

15

Ústředny s bezdrátovým přenosem signálu od čidel V poslední době se rozvíjející typ ústředen nejčastěji pracující v pásmu 433 MHz pro profesionální uţití, ale i 868 MHz pro domovní aplikace. Výhodou tohoto systému je ţádná kabeláţ mezi ústřednou a čidlem, ovšem čidla musí mít své napájení většinou 9V články.[1]

Signalizační výstražná zařízení Siréna Akustická signalizace můţe být v různém provedení pro vnitřní nebo venkovní prostředí. Základem je akustický měnič (piezoelektrický nebo dynamický) doplněný generátorem kolísavého tónu a výkonovým zesilovačem. Doba aktivace by měla být minimálně 90s. Instalace se provádí na průčelí střeţeného objektu do výšky, která je nedostupná člověku. V dnešní době jsou nejrozšířenější „inteligentní“ sirény s vlastním zálohováním.[1] Zábleskový maják Optická signalizace je nejčastěji doplňkem sirén a slouţí jako viditelné upozornění na poplach. Jelikoţ je součástí sirény je třeba jí ještě umístit na viditelné místo.[1]

Prvky předmětové ochrany Otřesová čidla Pracují na principu selektivního zpracování vlnění, jeţ se šíří pevnými tělesy při jejich mechanickém či termickém opracovávání. Moderní typy těchto čidel vyuţívají při své činnosti digitálního zpracování signálu. Montují se převáţně na bankomaty, trezory a trezorové místnosti (na stěny, trezorová vrata).[1]

16

Prvky venkovní perimetrické ochrany Infračervené závory a bariéry Funkce je taková, ţe mezi přijímací a vysílací částí probíhá jeden či více infračervených paprsků. Při přerušení paprsku dochází na přijímací straně k vyhodnocení a následné aktivaci poplachového stavu. Čidla pracují v pulsním reţimu, aby byla zvýšena odolnost proti rušení jiných zdrojů osvětlení. Při montáţi je důleţité dbát na rovný terén a přímou viditelnost mezi vysílačem a přijímačem.[1] Perimetrická pasivní infračervená čidla Venkovní infrapasivní čidlo je modifikované PIR čidlo pro venkovní účely. Je zde pouţitá jiná optika, vyhodnocovací obvody jsou sloţitější a je pouţita robustní, klimaticky odolná konstrukce s vytápěným pouzdrem. Je zvýšen i dosah detekce a to aţ na 150 m. Vyuţívají se jako doplněk ke kamerovému systému pro spínání kamer. Montáţ se provádí na stabilní místo, stěnu případně sloupky.[1]

Přenosová zařízení Automatické telefonní hlásiče a bezdrátová přenosová zařízení Jsou to zařízení slouţící k předávání informací o systému PZTS monitorovacím pracovištím hlídacích sluţeb (PCO – pult centralizované ochrany). Umoţňují na naprogramované telefonní číslo po vyhlášení poplachu zavolat a předat zprávu aţ 30 s dlouhou. Bezdrátová přenosová zařízení odesílají SMS zprávy na mobilní telefony. Aplikují se v objektech bez pevné linky v podobě GSM brány. Problém této technologie je, ţe GSM operátor nerozezná tyto SMS od klasických a můţe docházet ke zpoţdění v řádu hodin.[1]

1.2 Elektronická kontrola vstupu Systémy elektronické kontroly vstupu (EKV) identifikují a vybírají osoby pro přístup do definovaných prostor. Mezi nejzákladnější prvky systému EKV patří čtečka karet, elektrický zámek a odchodové tlačítko. Můţete se také setkat s pouţitím například turniketů, 17

elektrických bran a závor, kamer s vysokým rozlišením, univerzální klíčové boxy a jiné. Jestliţe se pouţije vstupní a výstupní čtečka na vchodové dveře do objektu, můţe tento systém slouţit i pro evidenci docházky. Centrální jednotku tvoří zpravidla PC s příslušným nadstavbovým softwarem, který vyhodnocuje a zaznamenává veškeré události v systému. Nositelem identifikace uţivatele můţe být uţivatelský kód - PIN, magnetická, bezkontaktní, nebo čipová karta, přívěšek na klíče a biometrický prvek (otisk prstu, otisk dlaně, sítnice oka, obličej). Vzájemnou kombinací těchto identifikačních znaků lze zvýšit stupeň zabezpečení kontroly vstupu. Systémy EKV se instalují jako doplňková součást systémů PZTS, ale mohou být pouţity i samostatně.[1]

Prvky EKV Snímače karet (čtečky) Ověřují data, jeţ jsou v zakódované podobě uloţená na kartě. Snímače jsou různých druhů od různých výrobců, různým napájecím napětím a mechanickým provedením například s klávesnicí, bez klávesnice, protahovací, motorické, zásuvné a jiné. Lze vyuţít i PIN kódu. Kryt snímače je vybaven ochranným kontaktem pro signalizaci pokusu o neoprávněnou manipulaci s "hardwarem".[1] Karta Na kartě jsou uloţena data v zakódované podobě. Karta můţe být magnetická, dotyková, bezdotyková nebo zaloţená na jiném principu.[1] Nouzové tlačítko Osazuje se uvnitř "střeţeného" prostoru kartovým systémem a pouţívá se pro uvolnění elektromechanického zámku či jiného aretačního mechanizmu v případě nouze.[1] Elektromechanický zámek I jiný aretační mechanizmus se osazuje do dveří. Je ovládán (uvolňován) snímačem karet nebo nouzovým tlačítkem.[1]

18

1.3 Průmyslová televize Kamerový systém (CCTV) lze vyuţít pro lepší přehled ve spojení s elektrickou zabezpečovací signalizací a elektronickou kontrolou vstupu nebo docházkovým systémem. Lze ho také propojit s grafickou nadstavbou. Hlavním důvodem pro rychlé šíření těchto systémů je optimální kombinace klasické elektronické ochrany s moţností bezprostřední vizuální kontroly. Uzavřené televizní okruhy mají v současnosti své nezastupitelné místo a nachází se skoro všude kolem nás. Moţnost pouţití zahrnuje celé spektrum aplikací od jednoduchých a cenově nenáročných aţ po vysoce specializované systémy monitoringu a uchování nebo přenášení obrazových dat.[1]

Prvky CCTV Kamera Nejdůleţitější součást systému. Slouţí ke snímání střeţeného prostoru a nasnímaný obraz poté posílá v analogové formě nebo digitální dále do systému. Při výběru kamery se vţdy bere v úvahu její konkrétní nasazení a světelné podmínky, za jakých má pracovat. Určujícími parametry jsou citlivost, horizontální rozlišení a napájení. Další technické parametry[1]: Kompenzace protisvětla Jak si snímací CCD čip dokáţe poradit s oslňujícím světlem mířícím přímo nebo odrazem do objektivu kamery a jestli kamera je schopna tento jev odfiltrovat. Digitální nebo analogové zpracování signálu V současné době se uţívají obě technologie, záleţí na aplikaci a moţnostech. Jiţ se vyrábí hybridní kamery, které mají jak koaxiální konektor pro analogový přenos tak Ethernet konektor pro digitální přenos. Rozlišovací schopnost Je dána konstrukcí CCD čipu a kvalitou zpracování videosignálu elektronikou v kameře. Nejrozšířenější formát CCD čipu je 1/3“, který poskytuje 570 řádků na 19

obraz. Samozřejmě ţe se můţeme setkat hlavně u IP kamer i s většími rozlišeními od jednotek Mpx aţ po desítky Mpx, ale za desetinásobné ceny. Kamery jsou v několika provedeních fixní (nepohyblivá vnitřní), fixní v dome krytu (vnitřní kamera umístěna v krytu s moţností instalace do venkovních prostor) a otočné téţ v různých provedeních.[1] Monitor Jako

zobrazovací

zařízení

se

pouţívají

standardní

monitory pro

CCTV

v úhlopříčkách od 9" do 19" s různým horizontálním rozlišením. Na dohledových pracovištích s mnoha kamerami se pouţívají i větší uhlopříčky monitorů. V IP je moţnost pouţít jakýkoli PC monitor a i kteroukoli TV (LCD, Plazma) z důvodu velkého počtu různých konektorů.[1] Záznamové zařízení Digitální záznamové zařízení pro analogovou přenosovou cestu se označuje DVR (digitální video rekordér) a pro IP systémy NVR (network video rekordér). Do DVR se kamery připojují přímo pomocí koaxiálního kabelu 75 Ω. A vyrábí se podle počtu připojení kamer 4, 8, 16 a 32 kanálové. NVR uţ nemusí obsahovat tolik video vstupů, protoţe se jedná o ethernetový systém. Kamery mohou být připojené do portů switche a k němu je připojen NVR rekordér. To umoţňuje umístění NVR i do vzdálenějších objektů s tím, ţe musí být zajištěna dostatečná datová propustnost. U obou typů je záznam komprimován kodeky H.264, MJPEG a ukládán na pevný disk HDD.[1] Je třeba zdůraznit, ţe jak u kamer, tak u záznamových zařízení je uváděn počet snímků za sekundu. Kamery mívají z pravidla 25 aţ 30 sn./s. Zatímco třeba 4 kanálový záznam má hodnotu 100 sn/s. To znamená celkem 100 sn./s na 4 kamery, z nichţ pak jedna má jen 25 sn./s. Proto je třeba pečlivě vybírat takový systém, který bude vyhovovat na specifikovanou aplikaci.

20

1.4 Elektrická poţární signalizace Elektrická poţární signalizace je systém technických zařízení, sestavených z ústředny EPS a na ní připojené hlásiče poţáru, poţární tlačítka a doplňující zařízení. Úkolem těchto zařízení je detekovat a vyhodnocovat poţár, jiţ při samotném vzniku a signalizovat jej opticky i akusticky na ústředně EPS. Signalizace bývá v místě stálé obsluhy, která můţe na signalizaci reagovat tím, ţe poţár zlikviduje nebo zajistí další potřebná opatření. Hlavním úkolem EPS tedy není poţár uhasit, ale rychle a spolehlivě určit místo poţáru jiţ v samém počátku. Následné vyhlášení poplachu, aktivace a řízení evakuačního systému v zasaţených oblastech a v neposlední řadě je to ovládání a signalizace stavu dalších poţárně bezpečnostních zařízení. V některých případech je systém EPS automaticky komunikovat s hasičským záchranným sborem prostřednictvím dálkového přenosu. EPS tvoří základní součást poţárně bezpečnostních zařízení. EPS významně převyšuje ve většině případech ostatní zabezpečovací systémy, jak z hlediska hodnot chráněného majetku a také její základní nenahraditelnou úlohu ochrany ţivota a zdraví osob. EPS přispívá včasnou informací k minimalizaci škod při vzniku poţáru.[1]

Ústředna EPS Je zařízení, které soustřeďuje informace ze všech připojených hlásičů (automatické, tlačítkové). Tyto informace zpracovává a reaguje na ně patřičnou odezvou, od různých výpisů na displeji ústředny aţ po samotný poplach třeba i s přenosem na pult centralizované ochrany. Ústředna slouţí k programování, ovládání a diagnostice systému. Zaručuje nepřetrţité napájení všech připojených hlásičů a zpravidla bývá v samotné ústředně jiţ zdroj a prostor pro záloţní akumulátor. Ústředny EPS rozdělujeme podle komunikace s hlásiči a podle jejich vzájemného propojení na tyto typy[1]: Konvenční neadresné ústředny U nich jsou hlásiče připojeny proudově vyváţenou smyčkou. Nevýhoda je, ţe kdyţ je na smyčce připojeno více hlásičů, tak na ústředně nelze zjistit, na kterém byl vyhlášen 21

poţár. Poplach je indikován změnou impedance na lince, z toho vyplývá, ţe hlásiče mají pouze dva stavy klid – poplach. Konvenční adresné ústředny Zde jiţ má kaţdý hlásič svojí identickou adresu a proto je snadné určit, který hlásič detekuje poţár. Hlásiče mají stále dva stavy klid a poplach a parametry hlásičů jsou nastaveny z výroby a nelze je měnit. Linky či smyčky na, kterých jsou připojené hlásiče, mohou být kruhové a je třeba do nich připojovat izolátory. Izolátor se zpravidla vyrábí jakou součást montáţní patice, do které se zacvakne patřičný hlásič. Tento systém funguje tak, ţe při výskytu poruchy mezi dvěma izolátory, systém tuto část odpojí a funguje bez vadné části s tím, ţe je zobrazena hláška na ústředně a je potřeba poruchu opravit. Analogové ústředny Tyto systémy jsou více stavové, kaţdý hlásič s vlastní adresou má tedy normální stav, poruchu, předpoplach a poplach. Z toho ústředna podle různých algoritmů pozná, v jakém stavu se daný hlásič nachází. Výhoda těchto systémů je určitá kompenzace zanesení hlásičů prachem. Propojení hlásičů s ústřednou je realizováno kruhovou sběrnicí a díky velkým objemům přenášených dat je potřeba dbát na kvalitu pouţité kabeláţe. Interaktivní ústředny Jsou to nejinteligentnější systémy EPS vyuţívající interaktivní hlásiče. Takové hlásiče rozlišují úroveň jednotlivých signálů ze svého okolí a změnu signálů v čase. Kaţdý hlásič obsahuje mikroprocesor, který podle určitého algoritmu zpracovává a vyhodnocuje informace ze svého okolí. Detektor poté vytvoří signál odpovídající určité situaci (klid, poplach, předpoplach). Hlásiče jsou také adresné, tudíţ ústředna pozná který hlásič je aktivní. Mezi hlavní výhody těchto systémů patří niţší datové toky a nároky na kabeláţ neţ u analogových systémů právě z důvodu inteligentních hlásičů.[1]

Požární hlásiče Manuální tlačítkové Slouţí k vyhlášení poplachu osobou, která zjistí poţár. Poţární tlačítko musí být vţdy červené barvy. Musí být opatřeno ochranným sklem zabraňující nechtěné aktivaci. 22

Umisťují se ke vstupům na chodby a schodiště a na místa kde dochází k častým poţárům a ostatní hlásič zde nejsou moc účinné. Ústředna reaguje na stisk tlačítka okamţitě bez jakéhokoliv zpoţdění, to je přednost nad ostatními automatickými hlásiči.[1] Hlásiče automatické (samočinné) Monitorují specifický fyzikální nebo chemický jev a reagují na něj, poté informují ústřednu. Specifickými jevy rozumíme kouř, nárůst teploty, plameny, nebo jejich kombinace. Umístění hlásičů se řídí odpovídajícími normami, předpisy výrobce hlásiče a pokyny pro projekci a montáţe. Nejčastěji bodové hlásiče se zpravidla montují do patic a to na strop kam logicky stoupají všechny zmiňované jevy. Patice má výhodu v tom, ţe je jednodušší pozdější výměna hlásiče a servis. Hlásič se do patice zacvakne na bajonetový závit. Automatické hlásiče dělíme do skupin podle typu detekce[1]: Hlásiče teplotní Pracují na principu prudkého nárůstu teploty nebo při překročení kritické teploty vyhlásí poţár. Vyrábí se pro různé typy teplot 60 °C, 100 °C. Lepší hlásiče jsou diferenciální, které reagují na prudkou změnu teploty a podle toho vyhlásí poţár, proto mohou pracovat i v prostorech s vyšší teplotou. Vyrábí se i kombinované, pokud překročí nominální hodnotu a zároveň prudce je vyhlášen poplach. Optické hlásiče kouře Pracují na principu pulzující infra LED a detekce fotodiodou. V hlásiči je malá komora, kde jsou tyto prvky proti sobě a kdyţ mezi nimi prochází kouř, který sniţuje intenzitu infra paprsku a tím se detekuje poţár. Nyní přichází do módy Blue LED technologie, která umí detekovat jemnější částečky kouře. Tyto hlásiče nahrazují dnes jiţ nepouţívané ionizační hlásiče, které vyuţívají pro detekci radioaktivní prvek. Plamenné hlásiče Tyto hlásiče pracují na detekci ultra fialového a infra červeného záření, které vydává plamen. Při montáţi je důleţité, aby byla přímá viditelnost mezi hlásičem a moţným poţárem.

23

Požární poplachová zařízení Akustická poplachová zařízení Sem patří všechny zařízení, které dávají obsluze akustickou informaci o nebezpečí poţáru. Různé sirény, bzučáky a vzdálená tabla obsahující piezo-měniče. Optická poplachová zařízení Jsou to různé typy majáků blikačů a většinou jsou součástí sirén. Vstupní výstupní jednotky Jsou nedílnou součástí systémů EPS a propojují EPS s různými systémy zabraňující poţáru, uvolnění únikových cest.

24

Kapitola 2

Návrh zabezpečení hypotetické banky Popis teoretického postupu instalace všech technologií ve smyšlené bance. Jelikoţ se jedná o stavební zásahy do budovy je nutno postupovat podle norem a zákonů uvedené a rozepsané níţe. V textu je uvedeno mnoho odkazů na české normy (ČSN), zákony, případně na jiné předpisy a ty se stávají nedílnou součástí vţdy v nejnovějším vydání normy či právního předpisu kaţdé technické zprávy. Zákonem č. 22/1997 Sb. bylo odstoupeno od jakékoliv závaznosti ČSN. Závaznými zůstávají pouze poţadavky stanovené v obecně závazných předpisech, mezi které patří zejména takzvané technické předpisy, jak je definuje výše uvedený zákon. Jsou jimi mimo jiné nařízení vlády, kterými se stanoví technické poţadavky na výrobky. Citovaný zákon se tedy nedotýká těch právních předpisů, kterými je stanovena právní povinnost některé ČSN dodrţovat. Případné nedodrţení české normy je potom porušení toho právního předpisu, který povinnost respektovat příslušnou ČSN stanovil. Při zpracování kaţdé dokumentace se projektant českými normami řídí, protoţe v současné době neexistují ţádné jiné obecně závazné předpisy přímo související s řešenou problematikou a protoţe údaje uváděné v příslušných ČSN nejsou v rozporu s jinými momentálně platnými legislativními opatřeními. Současně projektant předpokládá dodrţování ustanovení českých norem i montáţní organizací a spoléhá na jejich respektování téţ ze strany provozovatele (uţivatele). Obecné údaje platící pro všechny instalované technologie. Elektrické zařízení musí být vybráno a instalováno tak, aby odolalo působení vnějších vlivů, jimţ můţe být vystaveno. Pouţité zařízení je nutno podle vnějších vlivů volit nejen s ohledem na jeho řádnou funkci, ale

25

také s ohledem na zajištění spolehlivosti a bezpečnosti (pro potřeby posouzení nebezpečí úrazu elektrickým proudem). Vzhledem k tomu, ţe nemáme pro tento objekt vypracován protokol o určení vnějších vlivů zpracovaný odbornou komisí, předpokládám jako projekt, ţe vliv vnějších vlivů nevybočuje z hodnot níţe uvedené tabulky (ve smyslu příslušných článků ČSN 33 2000-3 a podle ČSN 33 2000-5-51[7]): Za: A - vnější činitel prostředí - články: 321.1 Teplota okolí (vnitřní prostory)

AA5 (+5 °C÷+40 °C)

321.1. Teplota okolí (venkovní prostory)

AA8 (-50 °C÷+40 °C)

321.2 Atmosférická vlhkost (vnitřní prostory)

AB5 (+5 °C÷+40 °C, 5÷+85 % relativní vlhkost)

321.2 Atmosférická vlhkost (venkovní prostory)

AB8 (-50 °C÷+40 °C, 15÷+100 % relativní vlhkost)

321.3 Nadmořská výška

AC1 (do 2000 metrů nad mořem)

321.4 Výskyt vody (vnitřní prostory)

AD1 (zanedbatelný)

321.4 Výskyt vody (venkovní prostory)

AD4 (stříkající voda)

321.5 Výskyt cizích pevných těles (prašnost)

AE1 (zanedbatelný)

321.6 Výskyt korozívních či znečišťujících látek

AF1 (zanedbatelný)

321.7.1 Ráz

AG1 (mírný)

321.7.2 Vibrace

AH1 (mírné)

321.8 Výskyt rostlinstva nebo plísní

AK1 (bez nebezpečí)

321.9 Výskyt ţivočichů

AL1 (bez nebezpečí)

321.10 Elmag., elstat. či ionizující působení

AM1 (zanedbatelné)

321.11 Sluneční záření (vnitřní prostory)

AN1 (nízká)

321.11 Sluneční záření (venkovní prostory)

AN3 (vysoká)

321.12 Seismické účinky

AP1 (zanedbatelné)

321.13 Bouřková činnost

AQ1 (zanedbatelné ohroţení)

321.13 Bouřková činnost

AQ2 (nepřímé ohroţení)

321.14 Pohyb vzduchu (vnitřní prostory)

AR1 (pomalý)

321.14 Pohyb vzduchu (venkovní prostory)

AR3 (silný)

321.15 Vítr (vnitřní prostory)

AS1 (malý)

321.15 Vítr (venkovní prostory)

AS3 (silný) 26

B - vyuţití - články: 322.1 Schopnost osob

A1 (běţná)

322.3 Dotyk osob s potenciálem země

BC1 (ţádný)

322.4 Podmínky úniku v případě nebezpečí

BD1 (malá hustota, snadný únik)

322.5 Povaha zpracovávaných nebo skladovaných látek

BE1 (bez významného nebezpečí)

C - konstrukce budovy: 323.1 Stavební materiály

CA1 (nehořlavé)

323.0 Konstrukce budovy

CB1 (zanedbatelné nebezpečí)

2.1 Popis instalovaného systému PZTS Zaměříme se na řešení PZTS v objektu GoldBank. Toto pouţité zařízení je posuzováno jako zařízení 2. Kategorie podle ČSN 33 4590 (ČSN EN 50 130-4, ČSN EN 50 131-1[7]). Ústředna PZTS je umístěna v objektu pobočky GoldBank a je provozována jako ústředna bezobsluţná, neboť v objektu nebude zajištěna stálá sluţba po dobu 24 hodin denně. S čímţ souvisí nutnost tichého poplachu.[4] Koncové prvky systému PZTS jsou tedy umístěny ve smyslu ustanovení SN 33 2000-3 čl. 320.N4 a ČSN 33 2000-4-41 čl. 400.1.1.N1 v prostorách normálních a proto je moţno vyuţít ustanovení ČSN 33 2000-3 čl. 320.N3 (Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 povaţovány za normální, není nutno vypracovávat protokol). Vlastnosti navrhovaného elektrického zařízení odpovídají ČSN 33 2000-5-51.[4][7] Ochrana před nebezpečným dotykem ţivých a neţivých částí (tj. ochrana při normálním provozu i v případě poruchy). Při nasazení v prostorech normálních dle ČSN 33 2000-4-41 čl. 400.1.1.N1 je ochrana na straně linkového vedení zajištěna bezpečným malým napětím ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 oddíl 411.[7] Ochrana před nebezpečným dotykem ţivých částí (tj. ochrana při normálním provozu). Ústředna PZTS je z pohledu bezpečnosti zařízení třídy I dle ČSN 33 0600.[7] 27

Ochrana je zajištěna izolací ţivých částí, zábranou, ev. u čidel i polohou ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 oddíl 412. [7] Ochrana před nebezpečným dotykem neţivých částí (tj. ochrana v případě poruchy). Ochrana všech prvků systému napájených síťovým napětím je zajištěna samočinným odpojením od zdroje ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 oddíl 413.[7]

Popis systému PZTS Jedná se o soubor přístrojů a zařízení slouţící ke včasné signalizaci neţádoucího vniknutí či pokusu o vniknutí do střeţeného prostoru. Samočinně nebo prostřednictvím lidského činitele urychluje předání této informace na předem určené místo. Zařízení PZTS je pouze jedním z prostředků k zajištění příslušného objektu. Nenahrazuje klasickou a reţimovou ochranu objektu, ale navazuje na ně a vhodně je doplňuje a zkvalitňuje. Její instalace má především preventivní charakter. Po instalaci systému je zapotřebí dodrţovat určitá reţimová opatření, neboť technické zařízení se nedovede plně podřídit lidskému subjektu. Aby byla veškerá opatření směřující k zajištění bezpečnosti účinná, je nutná jejich součinnost a vzájemné doplňování se. PZTS nebude plně vyuţita, nebudou-li dodrţovány reţimové předpisy, nebude-li zajištěno dostatečné a charakteru objektu odpovídající mechanické zabezpečení a podobně. Objekt GoldBank je klasifikován jako objekt 2. kategorie. Pouţitý systém je adresovatelný. U adresného systému je kaţdému čidlu (obecně prvku PZTS) přiřazen jednoznačný identifikační kód - adresa. Tím je moţno v případě vyhlášení poplachu ihned lokalizovat místo narušení. Navrhované zabezpečení spočívá v takzvané trojstupňové ochraně. První stupeň zabezpečení řeší plášťovou ochranu, tj. jsou osazeny magnetické kontakty na všech dveřích, oknech (obecně na všech "otevíraných částech pláště") a u všech skleněných ploch pláště jsou osazena zvuková čidla. Druhý stupeň zabezpečení (prostorové střeţení) je realizován instalací prostorových čidel. Třetí stupeň zabezpečení tvoří ochrana předmětová, konkrétně se jedná o otřesová čidla na trezorech. Rozmístění všech prvků systému PZTS je patrné z přílohy č. 1.

28

2.2 Popis instalovaného systému EKV Řešení systému kontroly vstupu (EKV) v objektu GoldBank. Nutnost instalace tohoto zařízení do budovy není ţádnými normativními předpisy ČR předepsána. Nasazení systému vyplývá z poţadavků uţivatele.

Popis systému EKV Obecně lze říci, ţe toto zařízení technickými prostředky definuje různě oprávněné skupiny osob, respektive kategorizuje osoby do té míry, ţe mají do určitých, předem určených prostor přístup buď volný, časově či jinak omezený nebo zcela znemoţněný. Systém je sestaven ze snímačů (čteček) personálních karet, elektromechanických zámků a nezbytně nutného příslušenství. Po vloţení karty do snímače osazeného převáţně u dveří se vyhodnocují data zakódovaná na kartě. Je-li vše v pořádku, je vydán povel k odblokování elektromechanického zámku ve dveřích a průchod je volný. Schéma zapojení v příloze č. 2. Při jakékoliv poruše systému je nutné mít moţnost dotyčný prostor opustit. Proto je uvnitř jištěného prostoru osazeno nouzové tlačítko, jehoţ stiskem jsou dveře téţ uvolněny. Podmínkou správné funkce systému je vybavení dveří automatickým samozavíračem, osazení "koule" na místě kliky a zálohování napájecího napětí.

2.3 Popis instalovaného systému CCTV CCTV řeší instalaci kamerového dohledu v objektu GoldBank. Toto zařízení také nemusí být instalováno do objektu stejně jako předchozí systém, protoţe do budovy není ţádnými normativními předpisy ČR předepsána. Nasazení systému vyplývá z poţadavků uţivatele popřípadě zadavatele.

Popis systému CCTV Průmyslová televize (uzavřený televizní okruh, videosystém či zařízení CCTV) slouţí k dálkové vizuální kontrole vymezené zájmové oblasti na obrazovce monitoru. Pro 29

projektování a návrh tohoto zařízení nejsou k dispozici ţádná legislativní opatření. Systém je zmíněn pouze v "ZÁSADÁCH".[3]. Systémy CCTV lze rozdělit na barevné a černobílé. Jednoduché systémy umoţňují pouhé sledování zájmové oblasti na obrazovce monitoru bez moţnosti záznamu na videomagnetofon. Takto koncipované systémy nejsou pro uţivatele příliš výhodné. U monitoru musí být totiţ zajištěna nepřetrţitá sluţba, nehledě na to, ţe stálé sledování obrazovky monitoru je prakticky nemoţné, neboť po relativně krátké době dochází k zrakové únavě. Sloţitější systémy jsou sestaveny z více videokamer, obraz lze sledovat na více monitorech, je moţno jej nahrávat a výjimkou není ani zobrazení záznamu několika kamer na obrazovce jednoho přehledového monitoru. U takto koncipovaných systémů obvykle lze záběry jednotlivých kamer libovolně přepínat na zvolený monitor. V systémech určených pro objekty s vyššími riziky je nutná kompatibilita s ostatními komponenty PZTS. Při poplachu musí systém CCTV automaticky pořizovat záznam obrazu do paměti a umoţnit obsluze pozdější vyvolání několika posledních snímků. Snímky musí být označeny znakem kamery a časovými údaji. Barevný CCTV systém je sestavený převáţně z komponentů jedné značky. Signál od videokamer K1 aţ K11 rozmístěných po budově je sveden do zabezpečené místnosti, kde je umístěna sestava DVR (digitální video recorder), pomocí které je moţno videosignály zpracovat a archivovat. Záznam videosignálů se provádí na pevný disk HDD s dobou záznamu 48 hodin. Rozmístění kamer a umístění DVR je patrné z výkresu příloha č. 3.

2.4 Popis instalovaného systému EPS Elektrická poţární signalizace (EPS) v objektu GoldBank. Ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb. (zákon o poţární ochraně) ve znění předpisů souvisejících (vyhláška č. 21/1996 Sb.) je EPS vyhrazený druh zařízení poţární ochrany, které podléhá schválení (§ 6a). Schvalovací řízení provádí Ministerstvo vnitra, ředitelství Hasičského záchranného sboru a je ukončeno zápisem do seznamu schválených systémů EPS. Pouze takto schválené zařízení je moţno v ČR nasadit ve funkci EPS. Projektované zařízení EPS tento poţadavek splňuje. Nutnost instalace EPS do objektu vyplývá z dokumentace poţární bezpečnosti stavby.

30

Ústředna EPS je umístěna v serverovně a je provozována jako ústředna bezobsluţná neboť nebude zajištěna stálá sluţba po dobu 24 hodin denně. Předpokládá se dvojstupňové vyhlašování poţáru.

Popis systému EPS EPS je soubor přístrojů a zařízení dle ČSN 34 2710 (ČSN EN 54-1) slouţící ke včasnému zjištění začínajícího poţáru.[7] EPS nemůţe zamezit vzniku poţáru. Její instalace má především preventivní charakter. Po instalaci systému do objektu je zapotřebí dodrţovat určitá reţimová opatření neboť technické zařízení se nedovede plně podřídit lidskému subjektu. EPS je navrţena účelně, hospodárně a úměrně k vynaloţeným nákladům na poţární ochranu objektu ve vztahu ke chráněným hodnotám a předpokládané pravděpodobnosti vzniku poţáru. Automatické hlásiče poţáru jsou rozmístěny tak, ţe je respektována ČSN 73 0875, tedy ţe vznikající poţáry budou signalizovány jiţ v počátečním stadiu a zároveň je zajištěno rovnoměrné a účinné střeţení všech vytipovaných prostor.[7] Prostory, v nichţ budou namontovány hlásiče poţáru, vytipuje projektant EPS v souladu s technickou zprávou dokumentace poţární bezpečnosti stavby. Automatické hlásiče poţáru jsou osazeny ve všech prostorách s výjimkou místností bez poţárního rizika (WC, umývárny a prostory podobného charakteru). Počty nasazených optickokouřových hlásičů poţáru a vzdálenosti mezi nimi jsou stanoveny podle přílohy č. 2 ČSN 73 0875.[7] Tlačítkové hlásiče poţáru jsou rozmístěny na únikových cestách. V případě automatických hlásičů poţáru jsou v převáţné většině pouţity optickokouřové hlásiče poţáru. V místnostech, kde lze předpokládat výskyt většího počtu kuřáků (zasedací místnosti) a v kuchyňkách, budou nasazeny hlásiče tepelné. Poţární sirény se nasazují ve velkých objektech pro zvýšení poţární odolnosti objektu podle ČSN 73 0802. V naší bance není potřeba řešit sloţité výpočty umístění sirén, protoţe se jedná o malý objekt a bude zde umístěna pouze jedna, pokrývající celé prostory banky. Umístění prvků EPS neovlivní jejich provozní spolehlivost. Ke všem prvkům EPS musí být zajištěn snadný přístup. Rozmístění prvků EPS je patrné z výkresů. Pouţitý systém je adresovatelný s kruhovými linkami. 31

2.5 Montáţ zařízení a rozvodů PZTS, EKV, CCTV a EPS Podle ČSN 33 2000-5-51 musí být vedení uspořádáno či označeno tak, aby jej bylo moţno identifikovat při inspekci, zkoušení, opravách nebo úpravách. Pro souběh rozvodů zabezpečovací signalizace se silnoproudým vedením nn z pohledu vzájemného ovlivňování se platní ustanovení článku 10 ČSN 34 2305, z pohledu bezpečnosti potom ustanovení ČSN 34 2300 a ČSN 34 1050.[7] V místech osazení libovolného prvku se ponechají volné konce kabelů 20 cm. Napojení magnetických kontaktů se provede dle výkresů s tím, ţe napojovací prvek se umístí co nejblíţe k zárubni či okennímu rámu. Na magnet najustovaný kabel je veden po zárubni nebo okenním rámu dle místních podmínek. Prostorová čidla se umísťují podle technických podmínek příslušného čidla. Krabice pro napojení otřesových čidel na trezorech se osadí tak, aby byly kdykoliv přístupné, resp. je nutno zohlednit pouţitý typ trezoru. Tísňové lišty, tísňová tlačítka a svítidla zpětné (paralelní) signalizace na mobiliáři se osazují skrytě před zraky nepovolaných osob. Při jejich montáţi nutno provést taková opatření, aby zrcadlení LED prvku nebylo patrné v okolních reflexních plochách. Tísňová tlačítka osazená na povrchu (na omítce) se montují do výšky 150 cm nad podlahou, resp. koordinovaně s umístěním vypínačů. Pokud jsou tísňová tlačítka a svítidla zpětné signalizace osazena na mobiliáři, pak se rozvod provede ve speciální ochranné hadici. Je nutné ponechat reservu v kabelové délce, aby bylo moţno kdykoliv přizpůsobit umístění tísňového hlásiče dle individuálních poţadavků. Ústředna PZTS se osazuje spodní hranou do výšky přibliţně 1,3 m nad úroveň "čisté" podlahy. Ústředna nesmí být ničím zakryta a před ústřednou se nesmí umístit ţádný předmět. Při dopadu přímého světla na panel ústředny musí být provedena taková opatření, aby zobrazované údaje byly čitelné. Na stejném místě jako ústředna PZTS bude osazena rozvodnice s prvky přepěťové ochrany silového přívodu ústředny. Rozvodnice, stejně tak jako kterákoliv jiná rozvodná krabice obsahující prvky přepěťové ochrany, musí být řádně označena nápisem "Pozor prvky přepěťové ochrany!". Rozvod videosignálu je proveden koaxiálním kabelem 75 Ω, rozvod napájení pro kamery silovým kabelem. Kamery CCTV vyţadují napájecí napětí 12 V ss, proto je pouţit jeden centrální napájecí zdroj umístěný v technické místnosti. Od tohoto zdroje je napájecí napětí rozvedeno napájecími kabely o průřezech ţil minimálně 1,5 mm2 k jednotlivým kamerám. Detaily jsou patrné z půdorysných výkresů v příloze 4.

32

Pro rozvod videosignálu je navrhováno pouţít standartní koaxiální kabel 75 Ω, pro rozvod napájení pak kabely CYKY 2x1,5. Jsou-li kabely uloţeny v elektroinstalačních trubkách, pak je zapotřebí do elektroinstalačních trubek zaloţit protahovací vodič (coţ neplatí v případě současné montáţe trubek a kabelů). V místě osazení libovolného koncového prvku systému EPS se ponechají volné konce kabelů v délce cca 15 cm. Protoţe nebyl vznesen poţadavek provést rozvody linek speciálními bezhalogenonními kabely, které jsou po omezenou dobu funkční i v přímém ohni, jsou

pouţity

kabely

typu

J-Y(ST)Y,

vyhovující

zkouškám

nehořlavosti

podle

ČSN IEC 332-1.[7] Tyto kabely lze ve výjimečných případech uloţit i přímo pod omítku. Protoţe podle ČSN 73 0875 čl. 57 musí být rozvody pro napájení poţárních houkaček poţárně odolné po dobu alespoň 15 minut, je nutno všechny houkačky napojit speciálním ohniodolným kabelem, který vyhovuje nejen zkouškám podle ČSN IEC 332-3A, ale i zkoušce dle IEC 331. Lze pouţít například kabel typu JXFE - V. V našem případě bude siréna umístěna na stejném kabelu jako poţární čidla.[4] V ţádném případě se ale nevylučuje pouţití jiných typů kabelů či elektroinstalačních lišt nebo trubek. Je však nutné dodrţet předepsaný průřez a počet ţil daného kabelu, všechny technické parametry kabelu a vnitřní průměr elektroinstalačních trubek (průřez lišt). Ţíly linkového kabelu musí být z měděného drátu (nikoliv lanko) a jednotlivé páry musí být twistovány. Dimenze kabelů a typy trubek v trasách jsou uvedeny ve výkresech. Ústředna EPS bude osazena do výšky cca 1,3 m nad podlahu, nesmí být ničím zakryta a před ní nesmí být umístěn ţádný předmět. V případě dopadu přímého světla na panel ústředny musí být učiněna taková opatření, aby alfanumerické údaje zobrazovacích prvků byly snadno čitelné. Na stejném místě jako ústředna EPS bude osazena rozvodnice s prvky přepěťové ochrany silového přívodu ústředny. Rozvodnice, stejně tak jako kterákoliv jiná rozvodná krabice obsahující prvky přepěťové ochrany, musí být řádně označena nápisem "Pozor prvky přepěťové ochrany!". Tlačítkové hlásiče poţáru se montují do výšky 1200 ÷ 1500 mm nad úrovní "čisté" podlahy a to koordinovaně s ostatními prvky interiéru (vypínače a podobně). Lineární hlásiče poţáru se montují cca 30 cm pod stropem tak, aby byla zajištěna přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem a odstup od překáţek v dráze paprsku činil cca 25 cm. Pracovní poloha ionizačních hlásičů je zásadně svislá! Pracovní poloha optickokouřových hlásičů je dle výrobce libovolná, avšak projektant trvá na poloze svislé! Tepelné hlásiče není nutno 33

bezpodmínečně montovat ve svislé poloze. Plamenné hlásiče se musí montovat dle výrobce, vţdy však snímačem směrem k předpokládanému ohnisku poţáru. Není-li poloha hlásiče EPS na výkresech kótována, pak se hlásič umísťuje do místa, kde je zakreslen. Bez souhlasu projektanta je moţno hlásič EPS vůči zakreslené poloze posunout následovně: -

V místnosti čtvercového či podobného půdorysu lze hlásič EPS posunout po ploše pomyslného kruhu o poloměru 1 m se středem v místě zákresu hlásiče.

-

V místnosti obdélníkového či podobného půdorysu lze hlásič EPS posunou o ± 1 m ve směru delšího rozměru, resp. o ± 0,5 m ve směru kratšího rozměru místnosti. Za výchozí bod se povaţuje na výkresech zakreslená poloha hlásiče.

-

Při obecném tvaru místnosti je zapotřebí se řídit buď kótami nebo ve výkresech zakreslenou polohou hlásiče.

Po ukončené montáţi vypracuje montáţní firma podklad pro vyhotovení projektové dokumentace skutečného provedení. Současně vyhotoví programovací tabulky systému odpovídající skutečnému naprogramování. Pokud je hlásič EPS umístěn ve zdvojené podlaze či nad podhledem, musí být podlahová (podhledová) deska, pod (nad) kterou je hlásič poţáru osazen, řádně označena nesmazatelnou rudou barvou (nápis EPS nebo zřetelný libovolný symbol). Pokud je hlásič EPS umístěn nad podhledem, musí být podhledová deska pod hlásičem snadno odnímatelná. Pokud je hlásič EPS umístěn na podhledu, pak musí být podhledová deska s hlásičem pevně fixována (nesmí být volně poloţená na nosné konstrukci). Při pokládce a manipulaci s kabely nesmí poklesnout okolní teplota pod mez stanovenou výrobcem kabelu. Zkušební plyn musí mít pracovní teplotu nad 15 °C, jinak mohou kouřové hlásiče špatně reagovat. Nově namontované zařízení EPS se doporučuje provozovat minimálně jeden měsíc ve zkušebním provozu. Důvodem je eliminace případných planých poplachů vyvolaných výskytem aerosolů z barev, laků, nového nábytku, podlahových krytin a podobně.

34

Podle ČSN 33 2000-5-51[7] -

Musí být vedení uspořádáno nebo označeno tak, aby bylo při kontrolách, zkouškách či opravách snadno identifikovatelné.

Podle ČSN 33 2000-5-52[7] -

Musí být všechna vedení, instalační krabice i přístroje uloţeny tak, aby je bylo kdykoliv moţno elektricky zkoušet.

-

Ke svorkám v krabicích musí být zajištěn kdykoliv přístup.

-

Vedení musí být uloţena a provedena přehledně, v nejkratších trasách, s minimem křiţování.

-

Rozvody musí být kladeny přímočaře a to svisle a vodorovně tak, aby stěny zůstaly co moţná volné. Je-li v téţe místnosti více neţ jeden obvod, musí být krabice a rozvody téhoţ obvodu osazeny ve stejné výšce.

-

Na vedení v trubkách se musí pouţívat příslušenství trubek (spojky, kolena, vývodky).

-

Elektroinstalační trubky musí být zaústěny do instalačních krabic, krabicových rozvodek, přístrojů a skříní tak, aby kovové pláště trubek byly zakončeny ve vstupních hrdlech a dovnitř byly zavedeny jen izolační vloţky trubek nebo izolační trubky se zarovnanými konci a zaoblenými hranami, popřípadě izolační vývodky.

-

Vyústění trubek musí být zakončena izolačními vývodkami, u izolačních trubek postačí zaoblení vstupní hrany.

-

Délka úseku trubkové trasy mezi sousedními krabicemi nesmí být větší neţ 15 m u přímého vedení a 10 m u vedení s ohyby (nejvýše dvě kolena).

-

Otvory v konstrukčních prvcích budov, kterými prochází kabelové vedení, musí být utěsněny tak, aby nebyla sníţena poţadovaná poţární odolnost příslušného stavebního prvku. Pokud kabely prostupují poţárně dělící konstrukcí, utěsní se prostup poţární ucpávkou s poţární odolností minimálně stejnou, jako splňuje poţárně dělící konstrukce. V ostatních případech se kabelové prostupy utěsňují pouze tehdy, vyţaduje-li to rozdílný charakter prostředí v sousedních prostorech nebo další speciální poţadavky projektu. Utěsnění kabelových prostupů není předmětem řešení této práce (viz poţadavky na ostatní profese).

-

Při křiţování vedení do i nad 1000 V se všemi sdělovacími vedeními nemají být kabelové rozvody blíţe neţ 1 cm. 35

-

Při pokládce vedení musí být dodrţeny následující souběhy: o 25 cm mezi kabely do i nad 1000 V a kabely řídícími, sdělovacími a zvláštními, pokud nejsou odděleny přepáţkou. o 3 cm mezi kabely do i nad 1000 V a telefonními nebo rozhlasovými kabely při souběhu maximálně v délce do 5 m. o 10 cm mezi kabely do i nad 1000 V a telefonními nebo rozhlasovými kabely při souběhu maximálně v délce nad 5 m. o 6 cm mezi kabely do i nad 1000 V a vedením zabezpečovacích zařízení, vedením zvonkové signalizace a návěstním vedením při souběhu maximálně v délce do 5 m. o 20 cm mezi kabely do i nad 1000 V a vedením zabezpečovacích zařízení, vedením zvonkové signalizace a návěstním vedením při souběhu maximálně v délce nad 5 m.

Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Podle zákona o technických poţadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 169/1997 Sb. musí být přístroje včetně vybavení a instalací provedeny a namontovány tak, aby elektromagnetické rušení, které způsobují, nepřesáhlo povolenou úroveň a naopak musí mít odpovídající odolnost vůči vystavenému elektromagnetickému rušení, která jim umoţňuje provoz v souladu se zamýšleným účelem. Přepětí, případně jiné rušivé impulsy negativně ovlivňují funkci všech elektrických zařízení. Můţe být například vyhlášen planý poplach buď přímým vlivem spínacích přepětí, blesku, jiné formy statické elektřiny nebo i nepřímým účinkem těchto vlivů. Zařízení mohou být přepětím i zničena. Proto je nutno dle uvedeného zákona a dle ČSN 33 2000-1 odst. 131.6.2 (Osoby, hospodářská zvířata, i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku nadměrného napětí, které můţe vzniknout z jiných příčin, například atmosférickými jevy, spínacími přepětími, statickou elektřinou), ČSN 33 4010, ČSN 33 2030, ČSN 33 0420 a ČSN 38 0810 provést taková opatření, která co nejvíce vlivy přepětí potlačí.[7] Minimalizování planých poplachů a moţnosti zničení systému lze docílit komplexní ochranou proti účinkům přepětí realizovanou přepěťovými ochranami a svodiči napětí. Ochrana musí být provedena na zařízení (základní ochrana) a na všech rozvodech (doplňková 36

ochrana). Dostatečné ochrany je dosaţeno teprve kombinací základní a doplňkové ochrany. Z výroby je zařízení vybaveno pouze základní ochranou. V této práci se řeší druhý a třetí stupeň doplňkové ochrany na silnoproudém přívodu ústředny a ochranu linkového vedení. Prvky přepěťové ochrany silového přívodu ústředny jsou osazeny v samostatné plastové rozvodnici. Rozvodnice je umístěna poblíţ ústředny, musí být uzamykatelná a je navíc vybavena ochranným kontaktem zapojeným do systému PZTS. Druhý stupeň omezí přepětí na úroveň 1,2 kV, třetí stupeň na úroveň 770 V. Pro dodrţení selektivity prvního (PIII/2) a druhého (PI-k4) stupně ochrany je nutno vloţit oddělovací impedanci (tlumivku) PI-L dostatečně simulující impedanci vedení. V prvku třetího stupně ochrany je zabudována vf pásmová zádrţ 150 kHz ÷ 300 MHz, která odfiltruje rušivé impulsy daného pásma. Aby byla zajištěna komplexní ochrana zařízení proti účinkům přepětí, je doporučeno v objektu provést i 1. stupeň ochrany. Ochrana linkového vedení je provedena alespoň na vstupu smyček do ústředny. Jsou pouţity přepěťové ochrany. Opět se jedná o dvoustupňovou ochranu dodávanou v krycí krabici. Ochranu je moţno montovat přímo do ústředny nebo do rozvodnice spolu s prvky přepěťové ochrany síťového přívodu ústředny (kvůli ochrannému kontaktu). Přepětí či jiné rušivé impulsy ovlivňují téţ funkci systému EKV, CCTV a EPS, které mohou být přepětím zcela zničeny. Proto je nutno dle uvedeného zákona a podle ČSN 33 2000-1 odst. 131.6.2 (Osoby, hospodářská zvířata, i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku nadměrného napětí, které můţe vzniknout z jiných příčin, například atmosférickými jevy, spínacími přepětími, statickou elektřinou), ČSN 33 4010, ČSN 33 2030, ČSN 33 0420 a ČSN 38 0810 provést taková opatření, která vlivy přepětí potlačí. Proto je poţadováno vybavit objekt trojstupňovou přepěťovou ochranou.[7]

Požadavky na ostatní profese Elektro-silnoproud pro PZTS: Napojit ústřednu PZTS samostatně jištěným přívodem 230 V (3x1,5) s volným koncem 2 m. Jistič upravit pro zaplombování a označit rudým štítkem s nápisem "PZTS, nevypínat". 37

K ústředně PZTS přivést ţlutozelený vodič 6 mm2 s volným koncem 2 m. V souladu s ustanovením čl. 131.6 ČSN 33 2000-1 instalovat na silnoproudém přívodu do objektu 1. stupeň přepěťové ochrany. (DOPORUČENÍ) Napojit přenosové zařízení PCO samostatně jištěným přívodem 230 V (3x1,5) s volným koncem 2 m. Jistič upravit pro zaplombování a označit rudým štítkem s nápisem "PCO, nevypínat". Rozváděče, ve kterých jsou osazeny prvky přepěťové ochrany opatřit zřetelným nápisem "POZOR, prvky přepěťové ochrany". Elektro-slaboproud pro PZTS: K ústředně PZTS, přenosovému zařízení PCO resp. na pracoviště stálé sluţby připravit vývod přímé telefonní linky. Ostatní pro PZTS: Průchody všech kabelů systému PZTS poţárně dělícími konstrukcemi upravit dle poţadavků uvedených v dokumentaci o poţární ochraně. Koordinátor projektových prací musí prověřit, zda systém PZTS negativně neovlivní funkci systémů ostatních (tepelné vyzařování zdrojů). Zajistit dodávku půlené cylindrické vloţky (90° levá) shodné s vloţkou ve dveřích, u kterých je osazena skříňka na klíče. V místě osazení paralelních svítidel provést taková opatření, aby byla zamezena reflexe svitu LED v okolních plochách.

Elektro-silnoproud pro EKV: Napojit řídící jednotku samostatně jištěným přívodem 230 V (3x2,5) s volným koncem 2 m. Jistič upravit pro zaplombování a označit štítkem s nápisem "KONTROLA VSTUPU, nevypínat". V souladu s ustanovením čl. 131.6 ČSN 33 2000-1 chránit objekt trojstupňovou přepěťovou ochranou.[7]

38

Rozváděče, ve kterých jsou osazeny prvky přepěťové ochrany opatřit zřetelným nápisem "POZOR, v rozváděči prvky přepěťové ochrany". Ostatní pro EKV: Průchody všech kabelů systému EKV poţárně dělícími konstrukcemi upravit dle poţadavků uvedených v dokumentaci PO. Koordinátor projektových prací musí prověřit, zda systém EKV negativně neovlivní funkci systémů ostatních (tepelné vyzařování zdrojů).

Elektro-silnoproud pro CCTV: Napojit napájecí zdroj systému CCTV samostatně jištěným přívodem 230 V (3x1,5) s volným koncem 2 m. Jistič upravit pro zaplombování a označit štítkem s nápisem "CCTV, nevypínat". Zajistit napájení všech monitorů CCTV napětím 230 V. V místě osazení monitorů osadit silovou dvou-zásuvku. V místě největší koncentrace prvků CCTV, to je na pracovišti bezpečnostní sluţby zajistit napájení všech prvků CCTV silovým napětím 230 V. Na tomto místě je nutno osadit minimálně 8 kusů silových dvou-zásuvek. V našem případě není nutné. Zajistit napájení povětrnostních krytů venkovních kamer CCTV napětím 230 V. V místě osazení těchto kamer připravit vývod kabelem v délce cca 1 m. Téţ na příkladové bance není zapotřebí. V souladu s ustanovením čl. 131.6 ČSN 33 2000-1 instalovat v objektu kompletní trojstupňovou přepěťovou ochranu[7]. Rozváděče, ve kterých jsou osazeny prvky přepěťové ochrany opatřit zřetelným nápisem "POZOR, prvky přepěťové ochrany". Poţaduje se provést napájení všech prvků systému CCTV z jedné společné fáze! Osvětlení pro CCTV: Zajistit osvětlení snímané scény všech kamer CCTV intenzitou minimálně 5 luxů. 39

Ostatní pro CCTV: Průchody všech kabelů systému CCTV poţárně dělícími konstrukcemi upravit dle poţadavků uvedených v dokumentaci poţární ochrany. Koordinátor projektových prací musí prověřit, zda systém CCTV negativně neovlivní funkci systémů ostatních (tepelné vyzařování zdrojů, monitorů). V místech osazení monitorů a kamer CCTV provést taková opatření, aby byla zamezena reflexe okolních svítidel a slunečního svitu.

Elektro-silnoproud pro EPS: Napojit ústřednu EPS samostatně jištěným přívodem 230 V (3x1,5) s volným koncem 2 m. Jistič upravit pro zaplombování a označit rudým štítkem s nápisem "EPS, nevypínat". V souladu s ustanovením čl. 131.6 ČSN 33 2000-1 instalovat na silnoproudém přívodu do objektu 1. stupeň přepěťové ochrany.[7] (DOPORUČENÍ) Rozváděče, ve kterých jsou osazeny prvky přepěťové ochrany opatřit zřetelným nápisem "POZOR, prvky přepěťové ochrany". Ostatní pro EPS: Průchody všech kabelů systému EPS poţárně dělícími konstrukcemi upravit dle poţadavků uvedených v dokumentaci poţární ochrany. Koordinátor projektových prací musí prověřit, zda systém EPS negativně neovlivní funkci systémů ostatních (tepelné vyzařování zdrojů). Zajistit odnímatelnost podhledových desek, nad nimiţ je umístěn hlásič EPS. Fixovat podhledovou desku s připevněným hlásičem EPS. Zajistit odnímatelnost podlahových desek, pod nimiţ je umístěn hlásič EPS.

40

Pokyny pro uživatele zařízení PZTS Po instalaci zařízení PZTS do objektu je zapotřebí dodrţovat určité zásady. Technika se nepodřídí člověku, naopak se člověk musí do určité míry přizpůsobit technice. Všeobecné povinnosti uţivatele vyplývají z ustanovení ČSN 33 4590.[7] Před zprovozněním PZTS se provedou zkoušky, jimiţ se prověří soulad funkce namontovaného zařízení s funkcí předepsanou. Zařízení PZTS můţe být uvedeno do trvalého provozu aţ po vypracování výchozí revize (viz ČSN 33 2000-1, čl. 134.2, ČSN 33 2000-6-61 a ČSN 33 1500).[7] Předání a převzetí PZTS musí být provedeno neprodleně po dokončené montáţi a po provedené výchozí revizi. K tomuto datu se zavede provozní kniha PZTS. Před zprovozněním zařízení připraví uţivatel technická a organizační (reţimová) opatření pro činnost v případě poplachu, projedná návazná opatření s orgány policie či bezpečnostní sluţby (zejména činnost zásahové jednotky při vyhlášení poplachu, je-li objekt napojen na pult centralizované ochrany) a zajistí obsluhující personál. Poţadavky kladené na obsluhu jsou následující: 1. Osoba zodpovědná za provoz odpovídá za provoz zařízení, kontroluje, zda je obsluha zařízení konána dle pokynů výrobce a zodpovídá za vedení provozní knihy. 2. Osoby pověřené údrţbou musí být osoby znalé dle ČSN 34 3100 a prokazatelně zaškolené. Provádějí prohlídky a údrţbu PZTS dle pokynů výrobce, drobné opravy v rozsahu povoleném výrobcem a vedou záznamy v provozní knize.[7] 3. Osoby pověřené obsluhou musí být prokazatelně zaškoleny montáţní firmou a musí být alespoň osoby poučené dle ČSN 34 3100. Vedou provozní knihu PZTS. Před uvedením do trvalého provozu musí být zařízení PZTS podrobeno minimálně 14 dennímu nepřetrţitému zkušebnímu provozu s vyhodnocením výskytu falešných poplachů (ČSN 33 4590).[7] Nezbytnou podmínkou pro provádění montáţních prací je proškolení pracovníků montáţní firmy dle příslušných paragrafů vyhlášky 50/1978 Sb. Ve smyslu ČSN 33 2000-1 čl. 13N7.2 musí dodavatel zajistit dokumentaci umoţňující stavbu, provoz, údrţbu a revize zařízení.[7] Tato dokumentace musí umoţnit zaznamenání všech změn oproti dokumentaci původní, které vznikly před uvedením systému PZTS do trvalého provozu. Na základě této dokumentace (pracovního paré dodavatele zařízení) se vypracuje dokumentace skutečného provedení stavby, která je dokladována po 41

celou dobu technicko-ekonomického významu systému PZTS. Do dokumentace skutečného provedení se zaznamenávají změny vzniklé po uvedení systému do trvalého provozu. Dokumentaci skutečného provedení stavby je nutno zvlášť objednat!

Pokyny pro uživatele zařízení EKV Při provozu systému EKV je nutno dodrţovat jisté zásady. Montáţ mohou provádět pouze pracovníci s předepsanou kvalifikací, proškolení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Před uvedením systému do trvalého provozu je nutno provést zkoušky, jimiţ se prověřuje soulad funkce namontovaného zařízení s funkcí předepsanou. Po oţivení a odzkoušení zařízení, bude provedena výchozí revize, jeţ je nedílnou součástí montáţních prací. Systém lze převzít proškolenou osobou aţ po ukončené výchozí revizi. Zařízení musí být podrobeno minimálně týdennímu zkušebnímu provozu. Před definitivním zprovozněním zařízení připraví uţivatel technická a organizační (reţimová) opatření nutná pro správnou činnost systému EKV a projedná veškerá návazná opatření související s bezpečnostními směrnicemi objektu. Uţivatel zajistí kvalifikovaný (zaškolený) obsluhující personál. Ve smyslu ČSN 33 2000-1 čl. 13N7.2 musí dodavatel zajistit dokumentaci umoţňující stavbu, provoz, údrţbu a revize zařízení.[7] Tato dokumentace musí umoţnit zaznamenání všech změn oproti dokumentaci původní, které vznikly před uvedením systému EKV do trvalého provozu. Na základě této dokumentace (pracovního paré dodavatele zařízení) se vypracuje dokumentace skutečného provedení stavby, která je dokladována po celou dobu technicko-ekonomického významu systému EKV.

Pokyny pro uživatele zařízení CCTV Ve smyslu ČSN 33 2000-1 čl. 13N7.2 musí dodavatel zajistit dokumentaci umoţňující stavbu, provoz, údrţbu a revize zařízení. Tato dokumentace musí umoţnit zaznamenání všech změn oproti dokumentaci původní, které vznikly před uvedením systému CCTV do trvalého provozu. Na základě této dokumentace (pracovního paré dodavatele zařízení) se vypracuje dokumentace skutečného provedení stavby, která je dokladována po celou dobu technicko-ekonomického významu systému CCTV. Do dokumentace skutečného

42

provedení se zaznamenávají změny vzniklé po uvedení systému do trvalého provozu. Dokumentaci skutečného provedení stavby je nutno zvlášť objednat! Montáţ systému CCTV mohou provádět pracovníci s předepsanou kvalifikací, proškolení výrobcem nebo jím pověřenou institucí a proškolení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Před zprovozněním CCTV se provedou zkoušky, jimiţ se prověří soulad funkce namontovaného zařízení s funkcí předepsanou. Předání a převzetí CCTV musí být provedeno neprodleně po dokončené montáţi a po provedené výchozí revizi. Před uvedením do trvalého provozu musí být zařízení CCTV podrobeno minimálně 14 dennímu nepřetrţitému zkušebnímu provozu.

Informace pro provozovatele EPS Ve smyslu zákona č. 133/85 Sb. § 6a jsou právnické a podnikající fyzické osoby mj. povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném mnoţství a druzích poţární signalizaci. Uţivatel se musí řídit ČSN 34 2710 (ČSN EN 54-1) a zákonem č. 133/1985 Sb. v nejnovějším znění[7]. Náklady na EPS mají charakter výdajů vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů (zákon o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. § 24 odstavec 2m ve znění zákonů pozdějších). Projektování, montáţ, opravy a revize EPS mohou provádět právnické nebo podnikající fyzické osoby prostřednictvím osoby oprávněné pro tyto činnosti pouze a jen na základě proškolení výrobcem (§ 2 vyhlášky č. 21/1996 Sb.). Podmínkou pro montáţ je téţ proškolení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. Jinak musí být zajištěna šéfmontáţ oprávněné firmy. Kaţdé provozované elektrické zařízení (tedy i EPS) musí odpovídat nejen poţadavkům technické bezpečnosti v souladu s platnými předpisy, ale pro svůj provoz potřebuje téţ nezbytné doklady. Jedná se zejména o: 1. Doklady

o

kontrole

dle

ČSN

33

2000-1

čl.

134.2,

ČSN

33 150

a ČSN 33 2000-6-61.[7] Systém EPS tedy můţe být uveden do trvalého provozu aţ po výchozí revizi. 2. Výkresovou dokumentaci ve smyslu ČSN 33 2000-1 čl. 13N7.2.[7] Povinností dodavatele je dodat dokumentaci umoţňující stavbu, provoz, údrţbu a revize zařízení. Tato dokumentace musí umoţnit zaznamenání všech změn oproti dokumentaci 43

původní. Na základě této dokumentace (montáţního paré dodavatele) se vypracuje dokumentace skutečného provedení, kterou je nutno dokladovat po celou dobu technicko-ekonomického významu systému EPS. Do dokumentace skutečného provedení se zaznamenávají změny vzniklé po uvedení systému do trvalého provozu. 3. Protokol o určení vnějších vlivů (ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-5-51) viz výše.[7] Signalizace poplachu musí být provedena do místa se stálou obsluhou. V opačném případě není moţno zařízení klasifikovat jako systém EPS, nýbrţ pouze jako zařízení informující o poţáru v době, kdy je obsluhováno. Dvojstupňová signalizace poplachu musí být pouţita v souladu s ČSN 73 0875. Čas t 1 definuje časový interval, ve kterém musí obsluha na ústředně EPS předepsaným úkonem potvrdit příjem úsekového poplachu. Neučiní-li tak, dojde k signalizaci všeobecného poplachu (popřípadě k dálkovému přenosu informací). Provede-li obsluha ústředny předepsaný úkon, spouští se samočinně časový interval t 2. Čas t 1 lze nastavit na maximálně 3 minuty. Čas t 2 definuje časový interval, během kterého musí obsluha na ústředně EPS po zjištění stavu na místě signalizovaného poţáru provést předepsaný úkon. Neučiní-li tak, dojde k signalizaci všeobecného poplachu (nebo k dálkovému přenosu informací). Provede-li obsluha ústředny v tomto čase předepsaný úkon, čas t 2 se zastaví. Čas t 2 lze nastavit na maximálně 20 minut. Definitivní hodnoty t 1 a t 2 budou stanoveny při zkušebním provozu. Před zprovozněním systému EPS určí uţivatel osobu zodpovědnou za provoz, osobu pověřenou údrţbou a osoby pověřené obsluhou EPS tak, aby mohly být včas zaškoleny do svých činností. Zajistí téţ organizační a technickou návaznost směrnice poţární ochrany objektu na výstupy EPS.[7] Do trvalého provozu lze uvést pouze ta zařízení, pro která je smluvně zajištěn pozáruční servis. Předání a převzetí systému EPS musí být provedeno neprodleně po dokončené montáţi a po provedené výchozí revizi. K tomuto datu se zavede provozní kniha zařízení EPS. Uvedení zařízení do provozu musí uţivatel oznámit územně příslušné správě poţární ochrany. Osoba zodpovědná za provoz zodpovídá za funkčnost EPS, kontroluje obsluhu, zajišťuje opravy zařízení, zodpovídá za vedení provozní knihy a svoji činnost v ní podchycuje, kontroluje zkoušky EPS, odpovídá za provedení revizí, udrţuje v pořádku průvodní dokumentaci. Při vyřazení celého systému nebo jeho části z činnosti zajišťuje potřebná náhradní opatření z hlediska poţární bezpečnosti objektu.

44

Osoby pověřené obsluhou musí mít kvalifikaci alespoň osob poučených (ČSN 34 3100). Řídí se pokyny výrobce, vedou provozní knihu a při signalizaci poţáru postupují v souladu s poţárními poplachovými směrnicemi objektu. Zjištěné závady hlásí osobě zodpovědné za provoz.[7] Osoby pověřené údrţbou nebo opravou musí mít kvalifikaci osob znalých (ČSN 34 3100) a musí být prokazatelně vyškoleny výrobcem, dovozcem nebo výrobcem (případně dovozcem) pověřenou organizační jednotkou. Provádějí prohlídky, údrţbu a drobné opravy systému v rozsahu stanoveném výrobcem. Závady, které nejsou schopny nebo oprávněny opravit, neprodleně hlásí osobě zodpovědné za provoz. O všech kontrolách, údrţbě a opravách EPS pořizují záznam do provozní knihy.[7] Před zprovozněním systému EPS musí uţivatel zaţádat příslušný hasičský záchranný sbor o připojení na pult centralizované ochrany. U tlačítkových hlásičů poţáru, které jsou mimo provoz, musí být uvedena moţnost náhradního způsobu nahlášení poţárně nebezpečné situace nebo poţáru. Je-li v objektu provedena komplexní ochrana proti přepětí dle příslušných ČSN, lze u některých pojišťoven působících na území ČR uplatnit slevu na pojistném. Před začátkem prací na projektu systému EPS nebo nejpozději před zahájením prací na software ústředny EPS musí uţivatel předat projektantovi reţimovou studii objektu, bez které nelze systém uvést do trvalého provozu. Údaje v reţimové studii nesmí být v rozporu s organizační a technickou návazností systému poţární ochrany celého objektu a naopak. Obsahem reţimové studie objektu by měly být především následující údaje: 1. Veškerá specifická "přání" a nároky uţivatele na systém EPS. 2. Platné názvosloví místností objektu, respektive poţadavky na takzvané uţivatelské texty, které budou zobrazeny na ovládacím panelu ústředny EPS. 3. Nároky na prostory střeţené hlásiči EPS nad rozsah poţadavků poţárního specialisty. 4. Poţadavek na eventuální grafické výstupy. 5. Nároky na takzvaná ovládaná zařízení (ovládání ventilátorů vzduchotechniky, poţárních klapek, stabilních hasicích zařízení, poţárních čerpadel, poţárních dveří, ovládání výtahů a dalších) ve smyslu ČSN 73 0875. 6. Poţadavky na způsob vyhlašování poţárního poplachu, to je místo a způsob vyhlášení poplachu. Poplach lze vyhlásit akusticky, opticky či kombinovaně a to na různých místech objektu. 45

7. Nárok na eventuální vyvedení poţárního poplachu mimo objekt, například na pult centralizované ochrany, nebo do bytu správce objektu. 8. Musí zde být detailně popsán provozní reţim objektu, to je doba přítomnosti osob v té které místnosti, nárok na konkrétní časové údaje přepínání ústředny EPS z reţimu DEN do reţimu NOC, respektive poţadavky na činnost ústředny EPS v průběhu "pracovní doby" a na její činnost v "mimopracovní době". Je zde nutno vytipovat místnosti s atypickým pracovním prostředím, se soustředěným výskytem výpočetní techniky či elektroniky (servery, telefonní ústředny), uvést místa vyhrazená pro kuřáky. 9. Musí zde být uvedeny poţadavky kladené na systém EPS v souladu s poţární směrnicí objektu. Poţární směrnice objektu musí respektovat namontovaný systém EPS. 10. Poţadavek na časové intervaly t 1 a t 2 při dvoustupňovém vyhlašování poţárního poplachu. 11. Doporučuje se zde podchytit výhledový plán uţivatele do budoucnosti (předpoklad evidentní rozšiřování systému EPS) kvůli naddimenzování kapacity ústředny.

46

Kapitola 3

Realizace zabezpečení hypotetické banky Goldbank coţ je smyšlená firma zabývající se bankovnictvím, potřebuje zajistit pobočku zabezpečovacími technologiemi. V předchozí kapitole je teoreticky zdokumentováno jak postupovat při realizaci instalace zabezpečovacích technologií. Nyní zbývá navrhnout a vytvořit cenovou nabídku podle zjištěných informací o objektu. Je třeba zdůraznit, ţe počty instalovaných prvků a metráţ kabeláţe je pouze orientační a vychází z přiloţených obrázků. Ceny materiálu jsou koncové bez DPH a platné k datu zpracování této práce. Při zpracování byly pouţity ceníky známých firem poskytující prodej a poradenství v oblasti poplachových systémů.[5][6] Níţe v textu bude vţdy uveden produkt potřebný k funkčnosti celého systému. Kaţdý produkt má svoje označení, následuje cena za 1 kus, dále počet kusů pouţitých při návrhu, celková cena a poslední je stručný popis produktu.

3.1 Realizace systému PZTS GALAXYGD-264

18200,00 Kč

1 ks

18200,00 Kč

Nová řada ústředen Galaxy DIMENSION vhodná pro střední instalace. Obsahuje maximální konfiguraci oproti niţším verzím - 16 zón na základní desce, maximálně 264 zón, 8 PGM výstupů, 32 podsystémů, 999 uţivatelů, paměť 1000 + 1500 událostí, moţnost připojení max. 32 čteček.[5]

47

E080

8420,00 Kč

1 ks

8420,00 Kč

Modul je určen pro monitoring, správu uţivatelů a konfiguraci ústředen v prostředí podnikových sítí LAN a WAN s protokolem TCP / IP. Připojuje se přímo na datovou sběrnici ústředny a do sítě Ethernet. Je kompatibilní s ústřednami Galaxy G3 a Galaxy GD.[5] PBQ12150

1570,00 Kč

1 ks

1570,00 Kč

Akumulátor pro zálohování ústředny. Kapacita 17 Ah, nominální napětí 12 Vss, hmotnost 6,1 kg, šroubové svorky, rozměry 181 x 76 x 167 mm (š x v x h).[5] MK7

3300,00 Kč

3 ks

9900,00 Kč

Ovládací a programovací LCD klávesnice, 2 řádkový displej, 16 znaků na řádek, česká verze popisů.[5] G8P

3100,00 Kč

6 ks

18600,00 Kč

Koncentrátor 8 zón + 4 PGM výstupy v plastovém krytu se sabotáţním kontaktem pro ústředny Galaxy G3 a Galaxy GD.[5] RK800Q-G3

1384,00 Kč

4 ks

5536,00 Kč

PIR detektor, který splňuje poţadavky nové technické specifikace TS50131-2-2 pro stupeň zabezpečení 3. Detektor má dosah vějíř 12m, dálkové ovládání LED, antimasking, vestavěné vyvaţovací EOL rezistory a zadní sabotáţní kontakt proti strţení z montáţního místa.[5] RK825Q-G3

1998,00 Kč

2 ks

3996,00 Kč

Duální detektor, který splňuje poţadavky nové technické specifikace TS50131-2-4 pro stupeň zabezpečení 3. Detektor má dosah vějíř 25m, dálkové ovládání LED, antimasking, vestavěné vyvaţovací EOL rezistory 1k, 2k2, 4k7 a 6k8, zadní sabotáţní kontakt proti strţení z montáţního místa.[5] FG1625TAS-G3

890,00 Kč

10 ks

8900,00 Kč

Duální audiodetektor, paměť poplachu, vhodný i na skla s bezpečnostními fóliemi do tloušťky 0,3 mm, dosah maximálně 7,6 m, napájecí napětí 6 - 18 Vss / 12 mA. Zodolněné provedení se stíněným relé určené pro stupeň zabezpečení 3.[5]

48

MAS303

298,00 Kč

18 ks

5364,00 Kč

Čtyř drátový plastový polarizovaný magnetický kontakt se sabotáţní smyčkou, rozměry 54 x 13 x 13 mm, pracovní mezera max. 20 mm, barva bílá, typ NC, délka přívodního kabelu 3 m.[5] S3040/SR

874,00 Kč

7 ks

6118,00 Kč

Tísňový hlásič s pamětí poplachu, tichá aktivace výklopnou páčkou, NO / NC kontakt, provedení bílý plast, napájení 7 - 15 Vss, magneticky stíněné relé proti sabotáţi cizím polem, rozměry 74 x 45 x 20 mm (v x š x h).[5] ART1490BZ

246,00 Kč

10 ks

2460,00 Kč

Signalizační "jumbo" LED dioda s bzučákem v plastovém bílém krytu pro vnitřní pouţití. Propojkou lze volit reţim svítí/nesvítí nebo bliká/nesvítí, odběr 35 mA / 12 Vss, průměr diody 25 mm, barva diody červená, rozměry 50 x 45 x 25 mm (š x v x h).[5] STROBEGARD1R

280,00 Kč

1 ks

280,00 Kč

Vnitřní stroboskopický plastový maják, napájení 6 - 15 Vss / 170 mA, barva červená, rozměry 60 x 40 mm (průměr x v).[5] VVS300PLUS

3388,00 Kč

2 ks

6776,00 Kč

Otřesový detektor na trezory, trezorové místnosti a zdi, dosah 2 - 14 m podle montáţního podkladu, napájení 9 - 15 Vss / 8,6 mA.[5] VVS302PLUS

3472,00 Kč

1 ks

3472,00 Kč

Otřesový detektor na bankomaty a herní automaty, dosah 2 - 14 m podle montáţního podkladu, napájení 9 - 15 Vss / 8,6 mA.[5] TX-433

1827,00 Kč

4 ks

7308,00 Kč

Bezdrátový vysílač, jednokanálový, pracující na frekvenci 433 MHz. [5] R-433 HS1

1888,00 Kč

1 ks

1888,00 Kč

Bezdrátový přijímač v krytu, jednokanálový, pracující na frekvenci 433 MHz.[5] RKZ111

240,00 Kč

49

22 ks

5280,00 Kč

Plastová nízká propojovací krabice pro povrchovou montáţ s ochranným meandrem, pájecí svorky, počet svorek 7 + 1, ochranný kontakt NC, barva bílá, rozměry: 96 x 41 x 18 mm.[5] AXSP 12V/10A

3280,00 Kč

1 ks

3280,00 Kč

Modul spínaného zdroje 13,8 Vss / max. 10,0 A s tepelnou a nadproudovou ochranou, jeden napájecí výstup, vstupní napětí 220 – 240 V / 50 Hz. Krytí IP 20, rozměry 171 x 118 x 45 mm (š x h x v).[5] PBQ12240

2350,00 Kč

1 ks

2350,00 Kč

Kapacita 24 Ah, nominální napětí 12 Vss, hmotnost 9,1 kg, šroubové svorky, rozměry 166 x 125 x 175 mm (š x v x h).[5] Ostatní materiál

85,00 Kč

30 ks

2550,00 Kč

Svorky, pásky, označovací štítky a ostatním elektroinstalační materiál potřebný k montáţi. Kniha provozu PZTS

80,00 Kč

1 ks

80,00 Kč

Kniha pro zaznamenávání událostí vzniklých během provozu systému. Kabeláž pro PZTS FTP Belden

13,20 Kč

355 m

4686,00 Kč

CYKY 3Jx1,5

13,50 Kč

10 m

135,00 Kč

CYH 2A1,5

11,50 Kč

300 m

3450,00 Kč

8,80 Kč

500 m

4400,00 Kč

Trubka PVC ohebná

11,00 Kč

450 m

4950,00 Kč

LV 18x13 lišta PVC

12,10 Kč

60 m

726,00 Kč

LV 40x20 lišta PVC

23,10 Kč

40 m

924,00 Kč

LV 60x40 lišta PVC

64,90 Kč

10 m

649,00 Kč

SYKFY 3x2x0,5

Cena materiálu celkem

122328,00 Kč

Cena kabeláţe celkem

19920,00 Kč

Celková cena

142248,00 Kč

50

3.2 Realizace systému EKV NS2+

22900,00 Kč

1 ks

22900,00 Kč

Jednotka NS2 pro 2 čtečky, pro středně velké aţ velké instalace, s paměťovým rozšířením na 10.000 karet a 100.000 událostí, v kovovém krytu. Jednotku lze spravovat ze SW WIN-PAK. TRF-2420T-IP55

877,00 Kč

1 ks

877,00 Kč

Transformátor toroidní, 230 V / 24 V – 20 VA, krytí IP55, 230 V. ASR-605

4900,00 Kč

2 ks

9800,00 Kč

Bezkontaktní čtečka Indala pro vnitřní i vnější aplikace, čtecí dosah do 12 cm. Standardně béţová nebo černá barva krytu, event. designové provedení (Curve / Wave). ISO-30+

139,00 Kč

1

ks

139,00 Kč

Bezkontaktní karta, bílé ISO provedení (tloušťka 0,76 mm) s moţností potisku pro čtečky Indala, nenaprogramovaná. MAS303

298,00 Kč

2 ks

596,00 Kč

Čtyř drátový plastový polarizovaný magnetický kontakt se sabotáţní smyčkou, rozměry 54 x 13 x 13 mm, pracovní mezera max. 20 mm, barva bílá, typ NC, délka přívodního kabelu 3 m.[5] RKZ211

256,00 Kč

2

ks

512,00 Kč

Plastová nízká propojovací krabice pro povrchovou montáţ s ochranným meandrem, pájecí svorky, počet svorek 15 + 1, ochranný kontakt NC, barva bílá, rozměry: 90 x 96 x 18 mm.[5] AXSP 12V/10A

3280,00 Kč

1 ks

3280,00 Kč

Modul spínaného zdroje 13,8 Vss / max. 10,0 A s tepelnou a nadproudovou ochranou, jeden napájecí výstup, vstupní napětí 220 – 240 V / 50 Hz. Krytí IP 20, rozměry 171 x 118 x 45 mm (š x h x v).[5] 51

PBQ12150

1570,00 Kč

1

ks

1570,00 Kč

Kapacita 17 Ah, nominální napětí 12 Vss, hmotnost 6,1 kg, šroubové svorky, rozměry 181 x 76 x 167 mm (š x v x h).[5] EX-06

1650,00 Kč

2

ks

3300,00 Kč

Piezo dotekové tlačítko široké, vestavěné relé (pulzní nebo překlápěcí reţim), barevná indikace stavu LED prstencem kolem dotekové plošky, IP65, anti-vandal provedení bez pohyblivých částí.[5] BeFo-11211

1550,00 Kč

2

ks

3100,00 Kč

2

ks

1100,00 Kč

35 ks

2975,00 Kč

Elektrický otvírač standard, 12 V nízkoodběrový. profil

550,00 Kč

Profil - krycí plech k el. Zámku. Ostatní materiál

85,00 Kč

Svorky, pásky, označovací štítky a ostatním elektroinstalační materiál potřebný k montáţi. Kniha provozu EKV

80,00 Kč

1 ks

80,00 Kč

Kniha pro zaznamenávání událostí vzniklých během provozu systému. Vstup diskrétní box ID01LED

3300,00 Kč

1

ks

3300,00 Kč

Zobrazovač dvojitý: červeně - Čekejte prosím, zeleně - Vstupte prosím. PŘEP

489,00 Kč

1

ks

489,00 Kč

1

ks

1850,00 Kč

Přepínač třípolohový – komplet. BeFo 31221

1850,00 Kč

Elektrický otvírač profi reverzní s momentovým kolíkem.

52

profil

550,00 Kč

1

ks

550,00 Kč

1 ks

298,00 Kč

Profil - krycí plech k el. Zámku. MAS303

298,00 Kč

Čtyř drátový plastový polarizovaný magnetický kontakt se sabotáţní smyčkou, rozměry 54 x 13 x 13 mm, pracovní mezera max. 20 mm, barva bílá, typ NC, délka přívodního kabelu 3 m.[5] RKZ211

256,00 Kč

1

ks

256,00 Kč

Plastová nízká propojovací krabice pro povrchovou montáţ s ochranným meandrem, pájecí svorky, počet svorek 15 + 1, ochranný kontakt NC, barva bílá, rozměry: 90 x 96 x 18 mm.[5] Vstup 24 hodinová zóna GCR 303

4317,00 Kč

1

ks

4317,00 Kč

1

ks

10805,00 Kč

Čtečka magnetických karet, protahovací. GCL 401

10805,00 Kč

Autonomní zámek je určen pro otevírání jednoho vstupu pomocí magnetické identifikační karty (bankomatové kreditní karty). Karty

350,00 Kč

1

ks

305,00 Kč

2400,00 Kč

1

ks

2400,00 Kč

Sada karet k bankomatu. CX502AM

PIR detektor s Quad Zone Logic, půlkulová čočka, dosah vějíř 15 m, s čočkou CL80N dlouhý dosah 24 m, funkce paměť poplachu a první v poplachu, dálkové ovládání LED, tříbodový antimasking, automatická kontrola správné funkce, tiché CMOS relé. MAS303

298,00 Kč

2 ks

596,00 Kč

Čtyř drátový plastový polarizovaný magnetický kontakt se sabotáţní smyčkou, rozměry 54 x 13 x 13 mm, pracovní mezera max. 20 mm, barva bílá, typ NC, délka přívodního kabelu 3 m.[5] 53

RKZ211

256,00 Kč

1

ks

256,00 Kč

Plastová nízká propojovací krabice pro povrchovou montáţ s ochranným meandrem, pájecí svorky, počet svorek 15 + 1, ochranný kontakt NC, barva bílá, rozměry: 90 x 96 x 18 mm.[5] BeFo-11221 MB

1550,00 Kč

1

ks

1550,00 Kč

Elektrický otvírač profi s momentovým kolíkem a mechanickou blokádou. profil

550,00 Kč

1

ks

550,00 Kč

1

ks

3300,00 Kč

Profil - krycí plech k el. Zámku. EX-06

1650,00 Kč

Piezo dotekové tlačítko široké, vestavěné relé (pulzní nebo překlápěcí reţim), barevná indikace stavu LED prstencem kolem dotekové plošky, IP65, anti-vandal provedení bez pohyblivých částí.[5]

Kabeláž pro EKV FTP Belden

13,20 Kč

150 m

1980,00 Kč

CYKY 3Jx1,5

13,50 Kč

60 m

810,00 Kč

CYH 2Ax1,5

11,50 Kč

250 m

2875,00 Kč

8,80 Kč

150 m

1320,00 Kč

Trubka PVC ohebná

11,00 Kč

200 m

2200,00 Kč

LV 18x13 lišta PVC

12,10 Kč

30 m

363,00 Kč

LV 40x20 lišta PVC

23,10 Kč

40 m

924,00 Kč

SYKFY 3x2x0,5

Cena materiálu celkem

79446,00 Kč

Cena kabeláţe celkem

10472,00 Kč

Celková cena

89918,00 Kč

54

3.3 Realizace systému CCTV SCB-3000-P

6430,00 Kč

10 Ks

64300,00 Kč

Den / Noc kamera s ICR, DSP řady Super Vision 5. generace, 3D redukce šumu SSNR-III, auto ICR filtr, snímací čip 1/3" Vertical Double Density Interline CCD, volitelný objektiv C / CS, vysoké rozlišení 700 TVL (BW) / 600 TVL (Color), DC autoiris, citlivost 0.00002lux (Sense Up) / 0.01 lux (BW) / 0.3 lux (Color) při F = 1.2, SSDR, Sense Up 512x pro nízkou úroveň osvětlení, RS-485 (STW, Pelco - D), inteligentní video analýza, DIS digitální stabilizace obrazu, BFL, české menu, I/F komunikace po koaxu, OSD menu na obrazovce, MD detekce pohybu 8 zón, - 10 aţ + 50 °C, rozměr 66 x 61 x 102 mm, váha 310 g, napájení 12 VDC / 24 VAC - 4.0 W".[5] SCV-3080-P

9800,00 Kč

1 Ks

9800,00 Kč

Den / Noc antivandal venkovní DOME kamera s ICR 3-Axis, DSP řady Winner 5. generace, redukce šumu SSNR-III, auto ICR filtr, snímací čip 1/3" Super HAD CCD, objektiv 2.8 – 10 mm / 94.4°- 28°, DC autoiris, vysoké rozlišení 700 TVL (BW) / 600 TVL (Color), citlivost 0.0003lux (Sense Up) / 0.01 lux (BW) / 0.15 lux (Color) při F = 1.2, SenseUp pro nízkou úroveň osvětlení, RS-485, 3D nastavení polohy, montáţ na strop nebo stěnu, kovový antivandal kryt, pro vnější instalace, - 50 aţ + 50 °C, IP66, rozměr 160 x 135 mm, váha 1280 g, napájení 12 VDC / 24 VAC. [5] STB-4150-V

490,00 Kč

10 Ks

4900,00 Kč

Univerzální kovová konzola pro kameru, délka 15 cm, montáţ na stěnu nebo strop, průchod kabelu tělem drţáku, zátěţ 2kg. [5] BNC-75/6

42,00 Kč

24 Ks

1008,00 Kč

71540,00 Kč

1 Ks

71540,00 Kč

Video konektor BNC.[5]

SRD-1670-D

Extra výkonný DVR multiplexer PREMIUM, 16 kamer (HDD 1000GB), 16 video vstupů, komprese H.264, 16 audio vstupů, 1 audio výstup, monitory: 1 Main (BNC, VGA, HDMI), 4 Spot (BNC), záznamová rychlost 400 snímků / s. při rozlišení 704 x 576 bodů

55

(4CIF), 3 USB porty, RS-485 pro PTZ a klávesnice, WEB server, 1x TCP/IP Ethernet port 10/100/1000Base-T, DVD-RW, HardDisk 1000GB, napájení 230 VAC.[5] UPS Pro 900

3749,00 Kč

1 Ks

3749,00 Kč

Záloţní zdroj Back-UPS Pro 900 od APC. Automatická regulace napětí. SMT-1922-P

10370,00 Kč

2 Ks

20740,00 Kč

LCD monitor pro CCTV, úhlopříčka 19", audio, určen především pro bezpečnostní sluţby a průmyslové kamerové systémy, vstupy: 2 x kompozitní video CVBS (BNC), Svideo, VGA.[5] AXSP 12V/10A

3280,00 Kč

1 ks

3280,00 Kč

Modul spínaného zdroje 13,8 Vss / max. 10,0 A s tepelnou a nadproudovou ochranou, jeden napájecí výstup, vstupní napětí 220 – 240 V / 50 Hz. Krytí IP 20, rozměry 171 x 118 x 45 mm (š x h x v).[5] PBQ12150

1570,00 Kč

1

ks

1570,00 Kč

Kapacita 17 Ah, nominální napětí 12 Vss, hmotnost 6,1 kg, šroubové svorky, rozměry 181 x 76 x 167 mm (š x v x h).[5] Ostatní materiál

85,00 Kč

25 ks

2125,00 Kč

Svorky, pásky, označovací štítky a ostatním elektroinstalační materiál potřebný k montáţi. Kniha provozu CCTV

80,00 Kč

1 ks

80,00 Kč

Kniha pro zaznamenávání událostí vzniklých během provozu systému.

Kabeláž pro CCTV CYKY 3Jx1,5

13,50 Kč

10 m

135,00 Kč

CYH 2Ax1,5

11,50 Kč

400 m

4600,00 Kč

56

RG 75/SAT

10,20 Kč

400 m

4080,00 Kč

Trubka PVC ohebná

11,00 Kč

350 m

3850,00 Kč

LV 40x20 lišta PVC

23,10 Kč

20 m

462,00 Kč

LV 60x40 lišta PVC

64,90 Kč

5 m

324,50 Kč

Cena materiálu celkem

183092,00 Kč

Cena kabeláţe celkem

13451,50 Kč

Celková cena

196543,50 Kč

3.4 Realizace systému EPS

FP1216C-20

37024,00 Kč

1 ks

37024,00 Kč

Analogová adresovatelná poţární ústředna, 2 kruhové smyčky, rozšíření na max. 4 smyčky pomocí LC1502, 16 zón, 128 adres na smyčce, celkem tedy max. 512, zdroj 24 V / 3 A, pouţití v síti ústředen, 2 x RS232.[6] DP2061N

1100,00 Kč

9 ks

9900,00 Kč

Opticko kouřový analogový adresný poţární hlásič řady 2000, s vývodem pro externí signalizaci.[6] DT2063

1090,00 Kč

2 ks

2180,00 Kč

Teplotní analogový adresný poţární hlásič řady 2000, s vývodem pro externí signalizaci.[6]

DB2016

474,00 Kč

1 ks

474,00 Kč

Montáţní základna s izolátorem pro hlásiče řady 2000, izolátor odpíná "minus", max. 15 adresných zařízení mezi izolátory.[6] DB2002

95,00 Kč

57

10 ks

950,00 Kč

Montáţní základna pro hlásiče řady 2060, 2070, průměr 10 cm, 5 svorek, je moţno připojit externí signalizaci.[6] DM2010

1257,00 Kč

3 ks

3771,00 Kč

Tlačítkový poţární hlásič řady 2000, montáţní krabička, sklíčko.[6] AS2363

2245,00 Kč

2 ks

4490,00 Kč

Adresná siréna řady 2000, vícetónová, IP21, červená.[6] Ostatní materiál

85,00 Kč

25 ks

2125,00 Kč

Svorky, pásky, označovací štítky a ostatním elektroinstalační materiál potřebný k montáţi. Kniha provozu EPS

276,00 Kč

1 ks

276,00 Kč

Kniha pro zaznamenávání událostí vzniklých během provozu systému. Kabeláž pro EPS JE-H(st)H 1x2x0,8

35,70 Kč

400 m

14280,00 Kč

Trubka PVC ohebná

11,00 Kč

350 m

3850,00 Kč

LV 18x13 lišta PVC

12,10 Kč

10 m

121,00 Kč

LV 40x20 lišta PVC

23,10 Kč

10 m

231,00 Kč

LV 60x40 lišta PVC

64,90 Kč

5 m

324,50 Kč

Cena materiálu celkem

61190,00 Kč

Cena kabeláţe celkem

18806,50 Kč

Celková cena

79996,50 Kč

58

Závěr Cílem této práce bylo navrhnout bezpečnostní zajištění hypotetické banky. Jednoduchý nákres půdorysu smyšlené banky, byl v podstatě jediná informace, ze které se dalo vycházet. Podle popsané analýzy v druhé kapitole bylo následně postupováno při navrhování jednotlivých technologií. Třetí kapitola obsahuje cenové nabídky kaţdého systému zvlášť, proto je moţné systémy instalovat samostatně podle finančních prostředků zadavatele. Pro rekapitulaci ještě jednou celkové ceny jednotlivých systémů. PZTS

142 248,00 Kč

EKV

89 918,00 Kč

CCTV EPS celkem

196 543,50 Kč 79 996,50 Kč 508 706,00 Kč

Jak je vidět celková cena se vyšplhala přes půl milionu, coţ není zanedbatelná částka. Tato hypotetická banka byla navrhnuta pro představu, kolik je zapotřebí finančních prostředků pro zabezpečení středně velké pobočky, kterékoliv banky v české republice. Ovšem i na těchto technologiích se dá ušetřit. Je třeba zmínit, ţe pobočka můţe být součástí větší budovy a proto zde nemusí být instalován systém EPS. Ten většinou bývá realizován v plánech výstavby budovy či její rekonstrukce. Pokud tak není, je moţnost prvky EPS připojit přímo na systém PZTS čímţ se sníţí finanční náklady vydané na samotnou ústřednu EPS a její montáţ. Systém CCTV byl pouţit digitální s přenosem analogového signálu, jeţ se stále v bankách pouţívá. Pokud by se pouţily kamery s digitálním přenosem signálu a síťový video rekordér NVR coţ je cenově stejné jako u analogového přenosu a pouţilo by se kvalitní POE (napájení kamer po datovém kabelu), tak by se ušetřilo na ceně za kabeláţ pro napájení. To je ale zanedbatelná částka na takovouto banku, to by se spíše uplatnilo na větších objektech. Ve výsledné realizaci banky stejně dochází k finančnímu pohybu na základě objevených skutečností, které při návrhu nemohly být akceptovány.

59

Práce byla pojata jako celek pro navrhování zabezpečení technologiemi k tomu slouţícími a tento postup byl aplikován na vymyšlenou banku GoldBank.

60

Seznam pouţité literatury Klasické zdroje [1] KŘEČEK, Stanislav a kolektiv. Příručka zabezpečovací techniky. 3. vyd. Blatná : Blatenská tiskárna, 2006. 312 s. ISBN 80-902938-2-4 [2] KŘÍŢ, Mojmír. KREJČÍ, Jiří. Zásady : klasifikace zařízení elektrické zabezpečovací signalizace pro kategorie rizikovosti objektů a vozidel. 1. vyd. Praha : Asociace technických bezpečnostních sluţeb Grémium Alarm, 1996. 36 s. [3] LOŠŤÁKOVÁ, Alexandra. Technická zařízení pro ochranu osob a majetku. 1. vyd. Ústí nad Labem : Integrovaná střední škola, 1994. 76 s. [4] ODBORNÁ KOMISE EZS. Výběr názvosloví z oboru poplachových systémů : výrazy, definice, zkratky. 1. edice. Praha : Asociace technických bezpečnostních sluţeb Grémium Alarm, 2007. 90 s. Schválil Jiří Dufek

Elektronické zdroje

[5] Adiglobal [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z : [6] Gesecurity [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z : [7] ÚNMZ [online]. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z :

61

Přílohy

62