NÁRODNÍ SOCIALISTÉ LEVICE 21. STOLETÍ. Dlouhodobý politický program

NÁRODNÍ SOCIALISTÉ LEVICE 21. STOLETÍ

Dlouhodobý politický program

Programová konference Praha, 9. června 2012

Obsah 1 Preambule .............................................................................................................................. 13  2. Zaměstnanost ........................................................................................................................ 16  2.1 Zvýšeni flexibility pracovních sil ................................................................................... 16  2.1.1 Zrušení daně z převodu nemovitého majetku pro fyzické osoby ............................ 16  2.1.2 Podpora výstavby nájemního bydlení ..................................................................... 16  2.1.3 Podpora rekvalifikace .............................................................................................. 17  2.1.4 Podpora investic (jak domácích, tak zahraničních) ................................................. 17  2.2 Zvýšeni dostupnosti pracovních sil ................................................................................ 18  2.2.1 Podpora rodin s dětmi ............................................................................................. 18  2.2.2 Podpora cílené imigrace z jihovýchodní a východní Evropy .................................. 19  2.2.3 Podpora růstu vzdělanosti ....................................................................................... 19  2.3 Provázání tempa růstu minimální mzdy s tempem růstu HDP ....................................... 20  2.4 Podpora tvůrčí práce ....................................................................................................... 20  2.5 Podpora rozvoje sociální ekonomiky ............................................................................. 20  3. Fiskální politika .................................................................................................................... 21  3.1 Vyrovnaný státní rozpočet jako střednědobý a dlouhodobý strategický cíl ................... 21  3.1.1 Navýšení příjmové strany státního rozpočtu (veřejné rozpočty na 45% HDP) ...... 21  3.1.2 Zavedení daně z finančních operací ........................................................................ 22  3.1.3 Zvýšení daně z nemovitostí ..................................................................................... 22  3.1.4 Zavedení více pásem pro zdanění příjmů právnických i fyzických osob ............... 23  3.1.5 Zvláštní zdanění jednorázově vyplacených vysokých mezd a platů (tzv. zlatých padáků) ............................................................................................................................. 23  3.1.6 Navýšení spotřebních daní (alkohol, cigarety) ........................................................ 23  3.1.7 Snížení spotřební daně u pohonných hmot na výši běžnou v sousedních státech, diferenciace daně ve směru podpory ekologických paliv ................................................ 24  3.1.8 Nezvyšovaní DPH, zachování snížené sazby DPH ................................................. 24  3.1.9 Zavedení nulové sazby DPH na dětské oblečení, obuv, pleny školní učebnice apod. .......................................................................................................................................... 24  2

3.2 Podpora investic a rozšiřovaní fiskálního prostoru (3% HDP) ...................................... 24  3.2.1 Nové definování hospodářské strategie ČR ............................................................ 24  3.2.2 Aktivní příprava na evropskou finanční perspektivu v období 2014-2020 ............. 25  3.3 Zavedení eura ................................................................................................................. 26  3.3.1 Prosadit větší koordinaci fiskální politiky zemí EU ve střednědobém horizontu ... 26  3.3.2 Vstup ČR do eurozóny ............................................................................................ 27  4 Reforma sociální oblasti ........................................................................................................ 28  4.1 Reforma systému výplat sociálních dávek ..................................................................... 29  4.2 Podpora natality .............................................................................................................. 30  4.3 Podpora vzniku firemních jeslí a školek......................................................................... 33  4.4 Podpora a stabilizace poskytovatelů sociálních služeb .................................................. 34  4.5 Zlepšení sociálního dialogu ve společnosti .................................................................... 35  5 Reforma penzijního systému ................................................................................................. 36  5.1 Penzijní reformy v minulosti .......................................................................................... 36  5.2 Demografický vývoj – jeho prognózy a očekávaný vliv na důchodové pojištění .......... 36  5.3 Programové priority důchodové reformy ....................................................................... 38  5.3.1 Penze v důstojné výši z průběžného systému financování důchodů ....................... 39  5.3.2 Průhlednost penzijního systému .............................................................................. 39  5.3.3 Připojištění – státem dozorované spoření na důchod .............................................. 40  5.4 Stabilizace a posílení I. pilíře ......................................................................................... 40  5.5 Ochrana úspor ve II. pilíři............................................................................................... 41  5.6 Transformace III. pilíře................................................................................................... 42  6 Reforma zdravotnictví ........................................................................................................... 44  6.1 Prioritní cíle reformy zdravotnictví ................................................................................ 44  6.2 Možnosti úspor ve zdravotnictví .................................................................................... 45  6.2.1 Omezení korupce..................................................................................................... 45  6.2.2 Hloubkové audity .................................................................................................... 46  6.2.3 Léková politika ........................................................................................................ 47  3

6.3 Restrukturalizace zdravotnických zařízení včetně ambulantních složek a lékárenství .. 48  6.3.1 Kritéria pro zdravotnická zařízení základní lůžkové sítě ........................................ 48  6.3.2 Zdravotnická zařízení III. typu zřizované Ministerstvem zdravotnictví ................. 49  6.3.3 Zdravotnická zařízení II. typu (zřizované zejména územními orgány) .................. 49  6.3.4 Zdravotnická zařízení I. typu zřizované nižšími územními samosprávnými celky 49  6.3.5 Zdravotnická zařízení ostatních zřizovatelů (církevní, charitativní, privátní aj.) ... 50  6.4 Reformy ve zdravotnictví ............................................................................................... 50  6.4.1 Odpovědnost za sebe sama ...................................................................................... 50  6.4.2 Bezplatná standardní péče ....................................................................................... 50  6.4.3 Zpoplatnění nadstandardní péče (úhrady formou zvláštního připojištěni).............. 51  6.4.4 Reformy v úhradách smluvním lékařským a zubním zařízením ............................. 52  6.4.5 Podpora programů zdravotní prevence ................................................................... 52  6.4.6 Zvýšení podpory domácí péče................................................................................. 52  6.4.7 Zavedení soukromého (podnikového) připojištění ................................................. 52  6.4.8 Redukce byrokratických předpisů ........................................................................... 53  6.5 Zdravotní pojištění .......................................................................................................... 53  6.5.1 Nástroje a cíle řízení zdravotních pojišťoven orgány státní správy ........................ 55  6.5.2 Záměry legislativních úprav zdravotního pojištění ................................................. 55  6.5.3 Management a statutární orgány zdravotních pojišťoven ....................................... 56  6.5.4 Hospodaření zdravotních pojišťoven, tok finančních prostředků ........................... 56  7 Životní prostředí .................................................................................................................... 58  7.1 Současná situace v oblasti ochrany životního prostředí ................................................. 58  7.2 Ovzduší a klimatické změny........................................................................................... 59  7.2.1 Programové cíle v oblasti ochrany ovzduší............................................................. 60  7.3 Voda................................................................................................................................ 61  7.3.1 Programové cíle v oblasti ochrany vod ................................................................... 61  7.4 Ochrana přírody a lesů .................................................................................................... 62  7.4.1 Programové cíle v oblasti ochrany přírody a lesů ................................................... 63  4

7.5 Půda ................................................................................................................................ 63  7.5.1 Programové cíle v oblasti ochrany půdy: ................................................................ 64  7.6 Materiálová spotřeba a odpady ....................................................................................... 65  7.6.1 Programové cíle v oblasti materiálové spotřeby a odpadů ...................................... 65  7.7 Doprava .......................................................................................................................... 66  7.7.1 Programové cíle v oblasti ekologizace dopravy ...................................................... 67  8 Energetika a ekologicky šetrný průmysl ............................................................................... 68  8.1 Priority v oblasti energetiky ........................................................................................... 68  8.1.1 Zvyšování energetické efektivity, snižování ztrát při výrobě a rozvodu energie a snižování spotřeby energie ............................................................................................ 68  8.1.2 Posilování obnovitelných zdrojů ............................................................................. 69  8.2 Využívání jaderné energie .............................................................................................. 69  8.3 Energetické využívání fosilních paliv ............................................................................ 70  8.4 Energetická bezpečnost .................................................................................................. 70  8.5 Teplárenství .................................................................................................................... 70  8.6 Konkurenceschopný a ekologicky šetrný průmysl ......................................................... 71  9 Regionální rozvoj .................................................................................................................. 72  9.1 Podpora regionální veřejné dopravy ............................................................................... 72  9.2 Zavedení vládních strukturálních grantů ........................................................................ 73  9.3 Podpora obcí při zavádění podniků sociální ekonomiky (sociálních podniků) .............. 73  9.4 Udržitelné strategické územní plánování ....................................................................... 74  9.5 Podpora udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky ....................... 74  9.6 Státní podpora půjček na pořízení bydlení pro mladé lidi do 35 let ............................... 74  10 Zahraniční politika .............................................................................................................. 75  10.1 Priority zahraniční politiky ........................................................................................... 75  10.2 Evropská unie ............................................................................................................... 76  10.3 Vztahy s Ruskou federací a Čínou ............................................................................... 76  10.4 Boj s terorismem ........................................................................................................... 77  5

10.5 Zahraniční vojenské mise ............................................................................................. 78  10.6 Lidská práva ................................................................................................................. 78  10.7 Ekonomická diplomacie ............................................................................................... 78  11 Evropská finanční perspektiva 2014-2020 .......................................................................... 80  11.1 Strategie Evropa 2020 .................................................................................................. 80  11.2 Diskuze nad prioritami pro ČR ..................................................................................... 80  11.3 Programy a fondy EU ................................................................................................... 81  11.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)....................................................... 81  11.3.2 Kohezní fond ......................................................................................................... 81  11.3.3 Evropský sociální fond (ESF) ............................................................................... 82  11.3.4 Evropský globalizační fond ................................................................................... 82  11.3.5 Evropská územní spolupráce ................................................................................. 83  11.3.6 Evropská seskupení pro územní spolupráci .......................................................... 83  11.4 Priority pro Českou republiku ...................................................................................... 83  11.5 Průmysl ČR................................................................................................................... 84  11.5.1 Podnikatelské prostředí ......................................................................................... 84  11.5.2 Věda, výzkum, inovace ......................................................................................... 85  11.5.3 Podpora zavádění nových technologií na úspory energií ...................................... 85  11.6 Sociální politika ............................................................................................................ 86  11.7 Zemědělství a rozvoj venkova ...................................................................................... 86  11.8 Životní prostředí ........................................................................................................... 87  11.9 Regionální politika ....................................................................................................... 87  12 Boj proti korupci ................................................................................................................. 88  12.1 Stav protikorupčního prostředí ..................................................................................... 88  12.2 Oblasti s nejvýznamnějším korupčním rizikem ........................................................... 90  12.3 Programy protikorupční prevence ................................................................................ 90  12.3.1 Legislativní proces ................................................................................................ 90  12.3.2 Personální obsazení orgánů činných v trestním řízení .......................................... 91  6

12.3.3 Orgány státní a vnitřní kontroly, Institut pro kriminologii a sociální prevenci..... 91  12.3.4 Orgány moci výkonné a soudní ............................................................................. 91  12.3.5 Hromadné sdělovací prostředky a občanská společnost ....................................... 92  12.4 Represe v boji proti korupci ......................................................................................... 92  12.4.1 Zpřísnění trestů za korupční jednání ..................................................................... 93  12.4.2 Whistleblowing, ochrana oznamovatelů a účinná lítost ........................................ 93  12.4.3 Odpovědnost veřejných činitelů za náhradu škody vzniklé při hospodaření se svěřenými prostředky státu............................................................................................... 94  12.5 Další změny právního řádu ........................................................................................... 94  12.5.1 Mezinárodní závazky a spolupráce ....................................................................... 94  12.5.2 Kontrola výběrových řízení ................................................................................... 94  12.5.3 Zrušení anonymního vlastnictví společností ......................................................... 95  12.5.4 Revize nového občanského zákoníku ................................................................... 95  12.5.5 Majetková přiznání, právní úprava lobbingu, zavedení systému kontroly financování politických stran ........................................................................................... 96  12.5.6 Zvyšování podílu bezhotovostního styku .............................................................. 96  12.5.7 Veřejná kontrola činnosti státních orgánů ............................................................. 96  12.5.8 Rozšíření pravomocí kontrolních orgánů .............................................................. 96  12.6 Kvalitní státní správa .................................................................................................... 96  12.6.1 Povinné bezpečnostní prověrky pro vedoucí zaměstnance ve státní správě ......... 97  12.6.2 Etický kodex politika a úředníka státní správy ..................................................... 97  12.6.3 Další opatření týkající se zaměstnanců ve státní správě ....................................... 97  13 Bezpečnostní politika a působnost Ministerstva vnitra ....................................................... 98  13.1 Úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti .............................................................................. 98  13.1.1 Oblast personální práce a vzdělávání .................................................................... 98  13.1.2 Organizační změny orgánů v působnosti Ministerstva vnitra ............................. 101  13.1.3 Úkoly v oblasti vlastního boje s trestnou činností............................................... 103 

7

13.2 Úkoly v oblasti spolupráce s veřejností a v oblastech, kde je současná činnost MV nedostačující ....................................................................................................................... 104  13.2.1 Podpora občanských sdružení ............................................................................. 104  13.2.2 Imigrační úřad ..................................................................................................... 104  13.2.3 Vedlejší zaměstnání pro policisty a hasiče .......................................................... 105  13.2.4 Tresty za napadení při výkonu služby ................................................................. 105  13.2.5 Změna zákon o střelných zbraních ...................................................................... 105  13.2.6 Financování policie ze zabavených prostředků ................................................... 105  13.2.7 Opatření proti extremismu .................................................................................. 105  13.2.8 Beztrestnost pro ty, kteří upozorní na korupci .................................................... 105  13.3 Bezpečnostní rizika z migrace cizinců ....................................................................... 106  14 Státní správa a samospráva ............................................................................................... 107  14.1 Státní orgány ............................................................................................................... 107  14.1.1 Prezident republiky ............................................................................................. 107  14.1.2 Transformace Senátu ........................................................................................... 108  14.1.3 Ústřední orgány státní správy .............................................................................. 108  14.2 Samospráva ................................................................................................................. 109  14.3 Služební zákon ............................................................................................................ 109  14.3.1 Jmenování generálního ředitele, zástupce generálního ředitele a dalších služebních orgánů. ............................................................................................................................ 110  14.3.2 Politické funkce, které jmenuje ministr nebo předseda vlády ............................. 111  15 Boj proti sociálnímu vyloučení - integrace příslušníků sociálně vyloučených lokalit ...... 112  15.1 Sociální vyloučení ...................................................................................................... 112  15.2 Sociálně vyloučené osoby .......................................................................................... 113  15.3 Problematika zaměstnanosti ....................................................................................... 113  15.3.1 Sociálně vyloučené osoby – dlouhodobá nezaměstnanost .................................. 114  15.3.2 Tvorba nových pracovních míst – řešení sociálního vyloučení .......................... 115  15.3.3 Opatření v oblasti zaměstnanosti......................................................................... 116  8

15.4 Problematika bydlení .................................................................................................. 117  15.4.1 Opatření v oblasti bydlení ................................................................................... 118  15.5 Problematika vzdělávání............................................................................................. 118  15.5.1 Omezení při získávání základního a středního vzdělání ..................................... 119  15.5.2 Opatření v oblasti vzdělávání .............................................................................. 119  15.6 Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů .................................................. 121  15.6.1 Opatření ke zvýšení bezpečnosti SVL ................................................................ 122  15.7 Symbolické vyloučení ................................................................................................ 122  15.7.1 Opatření proti symbolickému vyloučení ............................................................. 123  15.8 Programové cíle v oblasti integrace příslušníků sociálně vyloučených lokalit .......... 123  16 Obrana a bezpečnost státu ................................................................................................. 124  16.1 Posíleni úlohy ČR v rámci NATO .............................................................................. 124  16.2 Smart Defence ............................................................................................................ 124  16.3 Posíleni spolupráce na obraně se sousedními zeměmi ............................................... 125  16.4 Těsnější spolupráce na Společné obranné politice EU ............................................... 125  16.5 Posíleni komunikace NATO s Ruskem v rámci obranné politiky.............................. 125  16.6 Sníženi výdajů na vyzbrojování armády, posíleni úlohy armády při řešeni živelných pohrom ................................................................................................................................ 125  16.7 Zvýšeni ekonomické výkonnosti armády (zaměření nejen na výdaje, ale i na možné příjmy) ................................................................................................................................ 126  17. Zemědělství ...................................................................................................................... 127  17.1 Význam venkova jako životního prostoru .................................................................. 127  17.2 Posílení pozice tuzemských producentů a zpracovatelů............................................. 128  17.3 Ekologické zemědělství .............................................................................................. 129  17.4 Snížení administrativy ................................................................................................ 129  17.5 Hospodaření ve znevýhodněných oblastech ............................................................... 129  17.6 Zemědělská půda ........................................................................................................ 130  17.7 Obnovitelné zdroje energie v zemědělství.................................................................. 130  9

17.8 Odbytová družstva ...................................................................................................... 130  17.9 Zemědělská politika Evropské unie ............................................................................ 130  17.10 Lesní a vodní hospodářství ....................................................................................... 131  17.11 Priority zemědělského programu .............................................................................. 132  17.11.1 Resort zemědělství: ........................................................................................... 132  17.11.2 Resort potravinářství: ........................................................................................ 132  17.11.3 Investice ............................................................................................................ 132  17.11.4 Aktivní agrární politika ..................................................................................... 132  18 Dopravní politika............................................................................................................... 133  18.1 Základní teze dopravní strategie ................................................................................. 133  18.2 Veřejná doprava .......................................................................................................... 134  18.2.1 Provázanost dopravy ........................................................................................... 134  18.2.2 Uvážená a transparentní liberalizace trhu ........................................................... 135  18.3 Železniční doprava ..................................................................................................... 135  18.3.1 Dostavba infrastruktury ....................................................................................... 135  18.3.2 Racionalizace provozu v regionech..................................................................... 136  18.4 Doprava na pozemních komunikacích ....................................................................... 136  18.4.1 Dostavba infrastruktury ....................................................................................... 136  18.4.2 Nutnost zpoplatnění infrastruktury...................................................................... 137  18.4.3 Multimodalita jako možné perspektivní řešení ................................................... 138  18.4.4 Bezpečnost silniční dopravy................................................................................ 138  18.4.5 Zavádění informačních a inovativních technologií ............................................. 139  18.5 Letecká doprava .......................................................................................................... 139  18.5.1 Letiště .................................................................................................................. 140  18.5.2 Vzdušný prostor .................................................................................................. 140  18.6 Vodní doprava ............................................................................................................ 141  19 Bytová politika - reálné právo na důstojné bydlení pro občany 21. století ....................... 142  19.1 Vlastnické bydlení ...................................................................................................... 142  10

19.2 Bydlení nájemní .......................................................................................................... 142  19.3 Bydlení neziskové....................................................................................................... 142  19.4 Podpora občanům v nouzi – sociální bydlení pro občany na okraji společnosti ........ 143  19.5 Rekonstrukce, modernizace, ekologie ........................................................................ 144  20 Kultura ............................................................................................................................... 145  20.1 Kultura národa i všech jednotlivých občanů .............................................................. 145  20.2 Výchozí celospolečenské cíle ..................................................................................... 146  20.3 Priority programu rozvoje kultury .............................................................................. 146  20.3.1 Dimenze první – člověk ve společnosti............................................................... 146  20.3.2 Dimenze druhá - člověk v zrcadle ....................................................................... 147  20.3.3 Dimenze třetí - člověk na jevišti ......................................................................... 147  20.4 Podpora kultury .......................................................................................................... 147  20.4.1 Podpora vícezdrojového financování kultury ..................................................... 148  20.4.2 Neopomíjet sílu dobrovolnictví ........................................................................... 148  20.4.3 Posílení kontrolních mechanismů při využívání veřejných prostředků společně s optimalizací grantového systému ................................................................................ 149  20.4.4 Zachování nižší sazby daně z přidané hodnoty u kulturních produktů a služeb . 149  20.4.5 Podpora kultury a umění jako nástroje integrace sociálně vyloučených obyvatel ........................................................................................................................................ 149  21 Školství .............................................................................................................................. 152  21.1 Programové cíle v oblasti školství: ............................................................................. 152  21.2 Výchovně vzdělávací soustava ................................................................................... 153  21.2.1 Předškolní zařízení .............................................................................................. 153  21.2.2 Základní školství ................................................................................................. 154  21.2.3 Střední školství .................................................................................................... 155  21.2.4 Vysoké školství ................................................................................................... 155  21.2.5 Vzdělávání dospělých ......................................................................................... 156  22 Podpora a rozvoj sportu..................................................................................................... 157  11

22.1 Sport, význam sportu pro společnost i jednotlivce a jeho současná podpora............. 157  22.2 Úloha státu v oblasti sportu ........................................................................................ 159  22.2.1 Vyčlenění financování sportu z kompetence MŠMT .......................................... 160  22.2.2 Zřízení státního fondu na podporu a rozvoj sportu ............................................. 160  22.2.3 Sportovní infrastruktura pro širokou veřejnost ................................................... 161  22.2.4 Sportovní akce mezinárodního významu ............................................................ 161  22.2.5 Společenské ocenění úspěšné sportovní reprezentace státu ................................ 161  22.3 Financování sportu ..................................................................................................... 162  22.3.1 Zefektivnění stávajících zdrojů financování sportu ............................................ 162  22.3.2 Nové zdroje financování sportu .......................................................................... 162  22.4 Opatření pro rozvoj sportu .......................................................................................... 163  22.4.1 Zabezpečení rozvoje sportu pro širokou veřejnost .............................................. 163  22.4.2 Zabezpečení rozvoje vrcholového sportu ............................................................ 164  22.5 Legislativa v oblasti sportu ......................................................................................... 164  22.5.1 Nový zákon o sportu ........................................................................................... 165  23 Genderová a rodinná politika ............................................................................................ 166  23.1 Programové cíle genderové politiky ........................................................................... 166  23.1.1 Trh práce ............................................................................................................. 166  23.1.2 Politická participace žen...................................................................................... 167  23.1.3 Registrovaná partnerství ...................................................................................... 168  23.1.4 Podpora neúplných rodin .................................................................................... 168  23.1.5 Zvýšení angažovanosti otců ................................................................................ 168  23.2 Zvyšování povědomí o genderové tématice ............................................................... 169  23.3 Domácí násilí .............................................................................................................. 169  23.4 Obchodování s lidmi ................................................................................................... 169  Poznámky ............................................................................................................................... 170 

12

1 Preambule Nestavět se na odpor nespravedlnosti je totéž jako nespravedlnost páchat. Nespravedlivé je oklešťovat sociální práva zaměstnanců, nespravedlivé je zhoršovat podmínky pro živnostenské a malé podnikání, nespravedlivé je nebojovat s nezaměstnaností, nespravedlivé je snižovat podporu mladých lidí a rodin, nespravedlivé je neřešit problémy důchodců. Nespravedlivé je nepostihnout parazitování na úkor veřejných prostředků. Nespravedlivé je nedostat za své daně odpovídající službu. A v Parlamentu není strana, která by statečně vzdorovala nespravedlnostem páchaným na většině občanů republiky. My nebudeme páchat nespravedlnost. Chceme být odvážní. Program strany dává odpovědi na aktuální největší problémy společnosti. Naše odpovědi jsou formulovány z ideových pozic národně socialistických. Je nasnadě, že témata, na kterých se vyprofilovala národně sociální strana na začátku své existence po roce 1897, a dnešní politické problémy jsou od sebe vzdáleny celou délkou jednoho století. Odpovědi, které naši předchůdci nalezli, dnes nejde jednoduše opakovat. Už proto ne, že celá řada tehdy podstatných problémů nás dnes netrápí, jsou vyřešeny. I díky odvážné politické práci našich předchůdců. Co však zůstává, je odkaz a inspirace k poctivé politické práci, která vychází z hlubokého přesvědčení, že společnost se může plnohodnotně rozvíjet pouze v podmínkách pluralitní demokracie. Co zůstává, je odkaz a inspirace daná osobnostmi typu dr. Beneše, dr. Klofáče, dr. Horákové, dr. Hejdy a mnohých dalších významných národních socialistů. Co zůstává, jsou hluboce zakořeněné křesťanské hodnoty osobní morálky každého jednotlivce, tradiční žebříček základních hodnot, na který mnozí opojeni bohatstvím zapomínají. Jsme demokraté a horizont demokratické republiky je pro nás nepřekročitelný. Konkrétní náplň demokratického rámce společnosti je pro nás stálou tvůrčí výzvou. Národní socialisté vždy otevírali demokratický prostor i méně majetným, ba nemajetným vrstvám a skupinám společnosti. Jsme přesvědčeni, že spoluúčast na demokracii a svobodě je podmíněna kvalitou a rozsahem sociálních práv občanů. Lidé mají právo na to nebýt ohrožováni chudobou, mají právo uplatňovat své společensky oprávněné požadavky. Ani národ, ani socialismus v našem pojetí nelze obsahově spojovat s pojmy, které těmto slovům dávalo 19. a 20. století. V tomto duchu jsme stranou moderní evropské nemarxistické levice. Národ chápeme jako nejširší entitu, ve smyslu kulturní či jazykové sounáležitosti, ze které není vyloučen nikdo, kdo chce být na této sounáležitosti účasten. Socialismus je pro nás evoluční cestou ke svobodě a plnohodnotné demokracii. Socialismu v našem pojetí je velmi 13

vzdálen státní dirigismus, přebujelá byrokracie či úplná sociální nivelizace. Národní socialisté respektují zájmy občanů a prostředí, ve kterém žijí, ať již ekonomického, sociálního, environmentálních či teritoriálního charakteru. V reakci na marasmus ranně středověké společnosti vystoupil významný český reformátor a originální myslitel Petr Chelčický s vlastní odpovědí na otázku „Co je člověk?“. Chelčický přišel i s odpovědí že je to jednota práce, statečnosti a slavení. Redukce lidského života na dvourozměrný formát – skládající se s příkazů „Pracuj“ a „Bav se“ je nám cizí. Přidáváme onen třetí rozměr a říkáme: „Proto, abys byl skutečným občanem, musíš být i statečný.“ Statečností, odvahou myslíme vůli a ochotu riskovat a klást otázky po smyslu a významu politických dějů a rozhodnutí, občansky se angažovat, politicky se vzdělávat, ale také například kriticky vystupovat proti snahám zužovat prostor demokratického rozhodování. Každý problém, každá otázka, uchopená s odvahou, se stává politickým aktem, při jehož řešení musí být konečný výsledek podroben demokratickému rozhodování. Jestliže cílem hospodářské politiky národních socialistů je péče o rozvoj ekonomiky, tedy o tvorbu hodnot, na prvním místě je pak bezesporu jediným účinným nástrojem této politiky politika zaměstnanosti a plné využití potenciálu naší země, našeho národa. Až vytvořením reálné hodnoty může dojít k nastartování správné a spravedlivé metody rozdělení kapitálu a hodnot zpět mezi tvůrce těchto hodnot. Jestliže cestu k blahobytu vidíme jako cestu vlastní svobodné činnosti, pak prvořadým úkolem ekonomickým je zajistit prostředí: •

ke kvalifikovanému uplatnění pracovní síly; chceme navázat na tradice fortelu a znalostí našich občanů, chceme využít jejich dovedností, znalostí a kreativity ku prospěchu našeho národa a tím i jich samých;

•

rozvíjením vysoké kvalifikace chceme dospět k tvorbě kvalitativně nových hodnot obsahujících vysoký podíl fortelu a znalostí českých a moravských občanů; soustředěním se na činnosti obsahující vysoký podíl lidské práce a umu chceme zajistit růst a rozvoj ekonomiky a tím také růst národního i osobního bohatství;

•

uplatnění svých schopností, být za ně spravedlivě odměněn a žít v kvalitním prostředí pro život, dosáhnout obecné životní spokojenosti, klidu a bezpečí tvůrců hodnot; toto je konečný cíl hospodářské politiky národních socialistů – nikoli statistické údaje, nerovnovážná distribuce kapitálu a zisku či růst jedněch a propad druhých, ale obecná lidská spokojenost, klid a bezpečí občana. 14

Práce, možnost ji vykonávat, odvádět ji kvalitně a být za ni spravedlivě odměněn, je jednou z lidských potřeb. Pokud nemá člověk možnost pracovat, pokud prostředí neumožní využít jeho potenciálu, pokud není dostatečně za svou práci odměněn, pokud nemá pracovní a životní jistotu, ztrácí motivaci k práci i k životu. Umožnit občanům plně věnovat svůj potenciál k vlastnímu růstu a rozvoji ekonomiky a tak dosáhnout rozvoje svého i rozvoje celé společnosti, to je základním motivem hospodářského programu národních socialistů.

15

2. Zaměstnanost Míra zaměstnanosti a zaměstnanost obecně je komplexním ukazatelem toho, jak se vyvíjí ekonomika. Pečlivý rozbor zaměstnanosti je schopen odhalit problémy, které se ve společnosti mohou vyskytnout. Proto považujeme opatření na podporu zaměstnanosti za zcela klíčová pro zdravý rozvoj celé společnosti.

2.1 Zvýšeni flexibility pracovních sil Plnému využití pracovního potenciálu chybí na straně poptávky tvorba pracovních míst zejména v některých regionech a mimo aktuální centra koncentrace výroby a služeb, tedy mimo největší města republiky a současně na straně nabídky také bariéry tvořené tradičním přístupem k „práci v místě“ a současně chybějící či neefektivně rozloženou infrastrukturou dopravní i bydlení. Přitom stejně jako investice do infrastruktury má i vznik pracovního místa multiplikační účinek na okolí – vyvolá poptávku po jiných službách, bydlení a umístění dalších výrob. Zvýšení flexibility pracovních sil je jedním z cílů národních socialistů. Chybu přitom nevidíme pouze v tradiční neochotě stěhovat se za prací, ale právě v bariérách tuto tradiční neochotu podporujících.

2.1.1 Zrušení daně z převodu nemovitého majetku pro fyzické osoby Vyšší flexibilitě pracovních sil ve smyslu teritoriálním přispěje zrušení daně z převodu nemovitého majetku pro fyzické osoby. Tato daň nepředstavuje zcela zásadní daň z hlediska příjmů státního rozpočtu, má ale v kalkulacích občanů své jasné místo a ovlivňuje rozhodnutí, zda vlastnictví nemovitosti měnit či nikoli. Namísto daně z převodu nemovitostí je vhodnější a spravedlivější uplatnit ve vyšší míře daně majetkové, případně daně z příjmů při spekulativních prodejích a nákupech nemovitostí.

2.1.2 Podpora výstavby nájemního bydlení Zásadním opatřením na straně odstranění teritoriálních bariér je podpora výstavby či užití nájemního bydlení. Český trh bydlení je do jisté míry deformován vysokou podporou vlastnického

bydlení

(podporou

hypoték),

které

může

vést

až

k ekonomicky

neopodstatněnému a ve vyspělé části Evropy nevídanému trendu vlastnit nemovitost i na úkor své jiné spotřeby, může vést k problémům sociálního či jiného charakteru spojených s mnohdy celoživotním zásadním závazkem spojeným se splácením kupní ceny a současně 16

omezuje pracovní trh. Nájemní bydlení, tradiční forma a daleko rozšířenější forma bydlení v zahraničí na druhé straně vykazuje u nás určitý deficit kapacit. Podpora výstavby nájemního bydlení nejen v oblasti sociální, tedy startovacích či seniorských bytů, ale také v oblastech podporovaných investiční hospodářskou politikou státu je opatřením, které přispěje k větší mobilitě pracovní síly.

2.1.3 Podpora rekvalifikace Pracovní trh musí reagovat na technologické změny a současně budoucí poptávku po jednotlivých profesích. Dlouhodobé zanedbávání učňovského školství, degradace řemeslné výroby a prostá orientace na služby nemohou přispět k budoucímu rozvoji ekonomiky. Je třeba zajistit nástroje pro rychlejší změny kvalifikačního profilu české populace. V hospodářské politice musí mít vysokou podporu: •

další vzdělávání v současných profesích u stávajících zaměstnavatelů;

•

zvýhodnění praxe současné práce a rekvalifikace;

•

zajištění odborného zázemí (s využitím učňovského školství) pro zásadní rekvalifikační projekty;

•

daňové či dotační zvýhodnění investorů vytvářejících současně pracovní místa i související rekvalifikační kapacity;

•

zapojení obcí, samospráv i neziskových organizací do národních programů, zaměřených na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace v hospodářskou politikou státem preferovaných regionech.

2.1.4 Podpora investic (jak domácích, tak zahraničních) Motivací k teritoriální flexibilitě a zvyšování kvalifikace pracovních sil je pouze existence (nabídka) odpovídajícího pracovního uplatnění a odměny s ním spojené. Hospodářská politika státu musí být založena na pozitivním, nikoli však prospěchářském, přístupu k domácím i zahraničním investicím. Česká ekonomika se potýká jednak s vysokou oborovou závislostí a jednak s nízkou teritoriální diversifikací průmyslu. Zejména objemově menší regionální investice se prakticky vytratily. Cílem hospodářské politiky musí být podpora investic v regionech a to cestou: •

investičních pobídek stejných pro domácí i zahraniční investory; 17

•

společných investic státních firem či fondů a soukromých investorů, a to buď při současném působení státní investice a investice soukromé, nebo formou nastartování investice státním zásahem a její následné předání (prodej) investorovi soukromému;

•

využitím evropské finanční perspektivy 2014 až 2020 k realizaci podpůrných návratných fondových zdrojů z evropských programů při investicích do výrobní a výzkumné infrastruktury;

•

zajištění potřebné infrastruktury energetické a dopravní, včetně zvýhodněného poskytování pozemků a areálů ve vlastnictví státu či obcí;

•

preference tipu brownfield investic směřujících k obnově opuštěných či nevyužívaných výrobních kapacit;

•

podpora využití výzkumné a inovační práce vysokých škol ze strany soukromého sektoru;

•

daňové zvýhodnění reinvestice zisku (dividend) v místě a obecně v republice.

2.2 Zvýšeni dostupnosti pracovních sil Otázka práce a z ní plynoucího hospodářského rozvoje musí odrážet i aktuální otázku demografického vývoje. Návrat k tradičním hodnotám v otázkách ekonomických se tak týká také návratu k tradičním rodinným hodnotám, tj. v jasné a propracované propopulační politice státu, v podpoře rodin s dětmi, v důrazu na vzdělání, ale také v akceptaci cílené imigrace jako příspěvku k hospodářské prosperitě státu.

2.2.1 Podpora rodin s dětmi Rodina vychovávající děti je základním atributem budoucí prosperity. Proto je nutné, i v zájmu podpory pracovního trhu, vytvořit vyvážené podmínky pro pracovní i rodinný život, zejména: •

obnovením novomanželských a startovacích půjček na pořízení vlastního bydlení umožnit snazší start do pracovní fáze života mladým;

•

podporou firemních a obecních školek umožnit plnohodnotné zapojení rodičů do profesního a kariérního rozvoje;

•

podporou nájemního bydlení včetně bydlení pro mladé rodiny (startovacích bytů) a schémat příspěvků na nájemné; 18

•

cílenou státní podporou migrace mladých rodin působících v oblasti státní správy, samosprávy, bezpečnosti, vzdělávání a zdravotnictví (služební byty);

•

zavedením nulové DPH na zboží a potřeby pro děti.

2.2.2 Podpora cílené imigrace z jihovýchodní a východní Evropy Naše země je historicky součástí středoevropského prostoru se silnou vazbou na jihovýchodní a východní Evropu. Podobný naturel obyvatel slovanských zemí lze využít k podpoře konkurence a kvality českého pracovního trhu při předpokladu akceptace kulturního a sociálního prostředí České republiky. Národní socialisté si váží pracovitosti a dovedností u každého národa a vidí možnost využití komparativní výhody České republiky pro získání: •

vysoce kvalifikovaných pracovníků do oborů s růstovým potenciálem;

•

pracovitých a morálně bezúhonných imigrantů do oborů, kde nabídka domácí pracovní síly není dostatečná.

Národní socialisté se domnívají, že cílená imigrace, především ze slovanských zemí jihovýchodní a východní Evropy, může přispět ke kosmopolitnímu charakteru naší společnosti. Po celém světě pak budeme hledat talentované univerzitně vzdělané odborníky v oborech, ve kterých nemají české vysoké školy dostatek absolventů. Takto koncipovaná cílená imigrace může obohatit náš kulturní i ekonomický život a zamezí do budoucna problémům vznikajícím z přehnané multikulturality, které zažívají některé země západní Evropy.

2.2.3 Podpora růstu vzdělanosti Česká společnost patří tradičně k nejvzdělanějším v Evropě. Pokles významu vzdělávání ve společnosti, včetně snižující se prestiže učitelského povolání na všech úrovních, je třeba zastavit. Návrat k otázce vzdělání jako zcela zásadního předpokladu dalšího zdravého vývoje společnosti je naprosto prioritní. Na úrovni základního školství jde zejména o stabilizaci a zatraktivnění příslušnosti k učitelskému stavu. Na středoškolské úrovni jde o návrat k preferenci učňovského a řemeslného školství. Na úrovni vysokého školství jde o preferenci oborů majících přímý vliv na budoucí prosperitu země. Je třeba jasně říci, které obory budou ze strany hospodářské politiky státem preferovány a podporovány. Není možné poskytovat stejnou podporu oborům, po kterých v hospodářství není dostatečná poptávka nebo nabídka 19

absolventů tuto poptávku zásadně převyšuje. Na druhé straně nelze přehlížet deficit v oborech technických, ekonomických, oborech zemědělských a dalších, jejichž absolventi se dále přímo podílí na růstu konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Vzdělaný národ je největší devizou v našem teritoriálním postavení. Vzdělaný národ je naším skutečným bohatstvím, naším zlatým dnem, na kterém lze stavět prosperitu země. Je třeba vrátit tradiční úctu a ekonomické postavení učitelům, profesorům a vysokoškolským pedagogům, stejně jako je třeba podporovat vědecko - výzkumnou činnost vzdělávacích institucí.

2.3 Provázání tempa růstu minimální mzdy s tempem růstu HDP Jestliže je hospodářská politika národních socialistů stavěna na práci, je třeba také současně dodat, že za práci musí náležet spravedlivá odměna. Není možné sledovat růst ekonomiky a současně akceptovat zachování minimální mzdy na nízké úrovni z předchozích let. Jedná se o odbourání nepřiznané části mzdy v mnoha servisních oborech, jedná se však také o přímou podporu spotřeby a zvyšování životní úrovně nízkopříjmových skupin.

2.4 Podpora tvůrčí práce Inovace a proaktivní přístup k práci jsou motorem ekonomického růstu. Proto je třeba v oblastech, kde má stát na chování podnikatelského subjektu vliv, anebo ve státní správě a samosprávě, uplatňovat systém odměn za činnosti nad rámec standardních pracovních povinností. Národní inovační a tvůrčí fond by měl být institucí, kterou stát zřídí pro podporu inovační a tvůrčí práce jednotlivců či samospráv. Tento fond umožní financování výzkumné a inovativní práce a současně bude zodpovědný za distribuci výsledků této práce zpět do ekonomiky.

2.5 Podpora rozvoje sociální ekonomiky Podporou rozvoje sociální ekonomiky máme na mysli přímou státní (grantovou) podporu konkurenceschopných podnikatelských subjektů, které působí na běžném trhu, a které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce.

20

3. Fiskální politika Česká ekonomika je schopna generovat dostatek zdrojů pro rozvoj společnosti a hospodářský růst. Dokázala to přes obrovské ztráty z doby transformační, přes nehospodárné nakládání se státními prostředky v době současné. Dramatický zásah do státních financí přinesla neoliberální fiskální politika, jejíž teorie a praxe se ukázala jako chybná. Základním úkolem pro fiskální politiku je návrat k tradičnímu uspořádání. Tedy fiskální politiku sloužící k růstu národního bohatství, když část tohoto bohatství se pak sekundárně spravedlivě přerozdělí s cílem zajištění kvalitních veřejných služeb a tvorby prostředí pro další ekonomický růst.

3.1 Vyrovnaný státní rozpočet jako střednědobý a dlouhodobý strategický cíl Vyrovnaný státní rozpočet je logickým cílem každé národohospodářské politiky. Současně je však třeba zajistit dostatečnou podporu ekonomického růstu v podobě rozvoje infrastruktury a kvalitních služeb poskytovaných státem. Dokud společnost potáhne vnitřní investiční dluh z minulosti, musí být tento dluh řešen. V periodě tří až pěti let je třeba vnitřní investiční dluh snížit na akceptovatelnou úroveň, zajistit stabilní zdroje pro příjmovou stránku státního rozpočtu a současně stabilizovat domácí poptávku a spotřebu. V této době je třeba se také zaměřit na zastavení růstu dluhu měřeného jeho podílem na HDP. V této periodě musí být ekonomický růst rychlejší, než bude růst státního dluhu. V periodě pěti až sedmi let a delší je třeba přistoupit k trvalému závazku udržení vyrovnaných státních rozpočtů. To vše za předpokladu, že recese v příštím roce nebude hluboká a nepřenese se do dalších let.

3.1.1 Navýšení příjmové strany státního rozpočtu (veřejné rozpočty na 45% HDP) Struktura příjmů státního rozpočtu musí odpovídat moderním trendům a mimo jiné také průměrům v okolních zemích. Úspěšné evropské ekonomiky, zejména ve Skandinávii, se opírají o relativně vyšší složenou daňovou kvótu, přičemž zásadní je struktura jednotlivých daní a jejich spravedlivé rozprostření mezi jednotlivými příjmovými skupinami obyvatelstva. Vnímáme potřebu: •

navýšení příjmové strany státního rozpočtu zejména zavedením progresivních příjmových daní a daní majetkových,

21

•

současné razantní zvýšení kvality služeb poskytovaných občanům i firmám za placenou daň.

Ve věci zvýšení některých daní a zvýšení daňové zátěže vysokopříjmovým skupinám občanů a firmám s velkou tržní silou, vysokým počtem zaměstnanců a miliardovými obraty zcela otevřeně říkáme, že to je jediná možnost, jak dospět k vyrovnanému státnímu rozpočtu, a současně také říkáme, že další zvyšování firemních daní již není možné, neboť poslední vládní reformy tyto možnosti prakticky zcela vyčerpaly navzdory svým předvolebním proklamacím.

3.1.2 Zavedení daně z finančních operací Daň z finančních operací ve formě zdanění spekulativních transakcí, zdanění jiných než základních finančních služeb či vyššího zdanění jiných než základních typů příjmů bank, je věcí potřebnou a dále ji vnímáme také jako spravedlivou. Nedávné kolapsy bankovního sektoru

a

hospodářská

recese

v letech

2008-2009

byly

povětšinou

důsledkem

nezodpovědných spekulací finančního sektoru, kdy byly uplatňovány finanční nástroje spekulativního charakteru celosvětově v obrovském rozsahu (deriváty, hedgeové fondy apod.). Dluhová krize vznikla také primárně z důvodu tlaku na umístění kapitálu. Finanční sektor pro jeho důležitost pro ekonomiku, byl pak následně vždy sanován sektorem veřejným a to na úkor jiných veřejných služeb a tedy na úkor občanů. Proto vnímáme jako správné a spravedlivé uvalit na rizikový a vysoce ziskový sektor hospodářství daň, která by primárně sloužila k vytvoření rezervy pro krytí budoucích ztrát tohoto sektoru a dále by alespoň částečně navracela veřejnému sektoru již poskytnutou minulou pomoc či kompenzovala jeho ztráty. Velké české banky přešly do vlastnictví zahraničních bank v letech 1999 – 2001 s „vyčištěnými“ bilancemi, zcela zdravé a byly tak mimořádně dobrou, vlastně velmi levnou investicí pro zahraniční investory.

3.1.3 Zvýšení daně z nemovitostí Majetkové daně, reprezentované mimo jiné daní z nemovitostí, jsou neúměrně nízké na potřebu veřejné služby, kterou majitelé nemovitostí čerpají (dopravní obslužnost, bezpečnost). Určité zvýšení daně by také, ač marginálně, přispělo k vyššímu využití nemovitostí, jejich komerčnímu využití, k pronájmům volných bytů namísto ponechání nemovitosti jako akumulovaného a v zásadě „umrtveného“ kapitálu. A to se zaměřením na nemovitý majetek od určité odhadní hodnoty (např. 10 mil. Kč). 22

3.1.4 Zavedení více pásem pro zdanění příjmů právnických i fyzických osob Progresivní zdanění má dlouholetou tradici nejen v naší ekonomice, ale také v ekonomikách evropských. Národní socialisté o něm hovořili ve svých programech již počátkem 20. století. Naproti tomu rovná daň či jedno pásmo daně z příjmů fyzických osob se neosvědčila, resp. měla devastující důsledky pro fiskální stabilitu země. Na tezi, že vyšší výdělek má být více zdaněn, resp. že bohatství by mělo být solidární, nevidíme nic nepřijatelného, naopak. Ostatně tato teze se uplatňuje ve všech hospodářsky vyspělých demokratických zemí světa. Nejvyšší příjmy, zhruba nad úrovní desetinásobku průměrné mzdy, by měly být zdaněny třeba i 50% sazbou. Podobná daňová praxe je v celém západním světě – nejen v západní Evropě, ale i v USA, Kanadě a v dalších zemích. U právnických osob považujeme odvod z vyšších zisků obřích firem také za spravedlivý. Nastavení minimálně dvou (případně i tří) pásem by se v pásmu druhém, tj. v pásmu vyššího zdanění, dotýkalo zejména podniků s vysokou tržní silou či vysokou ziskovostí. V obou případech tyto podniky těží ze svého oligopolního postavení v ekonomice či ze své síly, případně výlučnosti produktu. Proto považujeme za správné, že vyšším odvodem přispějí k vyšší kvalitě života v naší zemi.

3.1.5 Zvláštní zdanění jednorázově vyplacených vysokých mezd a platů (tzv. zlatých padáků) Odstupné v objemech nad třetinu ročního příjmu by mělo být považováno za nadstandardní příjem bez odvodu odpovídající protihodnoty. Proto navrhujeme zdanění takového odstupného ve výši minimálně 50%.

3.1.6 Navýšení spotřebních daní (alkohol, cigarety) Navýšení spotřebních daní na alkohol a cigarety, nikoli na pohonné hmoty, je motivováno snahou přivést do veřejných rozpočtů prostředky, které alespoň částečně uhradí výlohy, které veřejné rozpočty mají s potíráním důsledků konzumace těchto produktů (zdravotnictví, bezpečnost). Omezením spotřeby těchto produktů sice může utrpět příjmová strana rozpočtu újmu, nicméně tuto újmu považujeme za žádoucí.

23

3.1.7 Snížení spotřební daně u pohonných hmot na výši běžnou v sousedních státech, diferenciace daně ve směru podpory ekologických paliv U pohonných hmot vidíme jako klíčové zachování nižší spotřební daně zejména proto, že cena paliva má přímý dopad do ceny dalších produktů a služeb nabízených na trhu. Nižší spotřební daně pak navrhujeme zachovat u ekologických paliv (s vyšší příměsí biosložky, lihu, případně jiných ekologicky méně závadných příměsí).

3.1.8 Nezvyšovaní DPH, zachování snížené sazby DPH Plánované zvyšování snížené sazby DPH představuje skokovou inflaci, v roce 2012 zhruba na úrovni 4%. Tato vládou způsobená inflace nejenže znehodnotí úspory obyvatelstva, ale především přesune zátěž neuvážených tzv. ekonomických reforem pravicové vlády na středně a nízko příjmové skupiny obyvatel. Pravicová vláda však tento svůj záměr, přes odpor sněmovní opozice, prosadila. A stejně tak jej prosadí, pokud jde o navýšení DPH v roce 2013.

3.1.9 Zavedení nulové sazby DPH na dětské oblečení, obuv, pleny školní učebnice apod. Jako výrazně propopulační opatření vidíme osvobození od DPH u zboží, které přímo souvisí s výchovou a péčí o děti. Propopulační opatření mají svůj významný fiskální dopad, ať již ve smyslu důchodové reformy, nebo se projeví v růstu bohatství země v budoucnu. Jakákoli opatření zhoršující ekonomické postavení rodin s dětmi považujeme za nepřijatelná. Podpora rodin s dětmi je nejlepší důchodovou reformou.

3.2 Podpora investic a rozšiřovaní fiskálního prostoru (3% HDP) Veřejné rozpočty musí využít svého možného postavení jako ekonomického multiplikátoru a prostřednictvím

vlastních

investic

podpořit

ekonomický

růst.

Kromě

vlastních

infrastrukturálních investic státu a samospráv budeme podporovat také investice soukromého sektoru (zejména formou PPP projektů).

3.2.1 Nové definování hospodářské strategie ČR Veškeré kroky hospodářské politiky musí být podnikány v souladu s dlouhodobou hospodářskou strategií. Do jisté míry lze vycházet z již zpracovaných dokumentů, např. strategie konkurenceschopnosti. Hospodářská strategie však musí být daleko širší. Navrhujeme proto: 24

•

po důkladné analýze určit páteřní obory českého průmyslu a služeb, na jejichž rozvoj se česká ekonomika zaměří, a které budou do budoucna dominantní; vycházíme z tradic českého průmyslu a vysoké kvalifikace našich odborníků např. v medicíně, farmacii a chemickém průmyslu, ale také v průmyslu sklářském, se zaměřením na výrobky s vysokou přidanou hodnotou či luxusního charakteru;

•

po důkladné analýze definovat nové strategie proexportních opatření, což znamená redesign České exportní banky, EGAP, ekonomické diplomacie, majetkových účastí státu v zahraničí;

•

novou hospodářskou strategii provázat s podporovanými obory ve školství středním a vysokém;

•

definovat hospodářskou politiku republiky jako celku a provázat ji s hospodářskými strategiemi pro jednotlivé regiony tak, aby docházelo k harmonickému rozvoji celého teritoria země, nikoli jen vybraných enkláv;

•

zavedení inovovaného systému investičních pobídek zaměřených na výroby a služby s vysokou přidanou hodnotou;

•

skutečná podpora PPP projektů;

•

podpora konkurenceschopnosti exportního průmyslu;

•

podpora (eko)technologických inovací a výzkumu a vývoje;

•

úspory ve výdajích státního rozpočtu (3% HDP);

•

snížení korupce ve veřejné správě;

•

zvýšení efektivity veřejných výdajů;

•

adresnost jednotlivých sociálních dávek;

•

zavedení majetkových přiznaní a zdanění majetku nad určitou velikost, pokud nelze prokázat způsob nabytí majetku.

3.2.2 Aktivní příprava na evropskou finanční perspektivu v období 2014-2020 Lze očekávat, že v období 2014-2020 bude kladen důraz na podporu oborů, které budou souviset se vzděláváním, inovacemi, vědou a výzkumem a také s vyrovnáváním regionálních rozdílů. Současně lze předpokládat, že nastavené systémy podpory budou zčásti či úplně vratného charakteru. Jako zásadní proto vidíme: •

dojednání takového objemu podpory, který se alespoň přiblíží objemu financí z období 2007-2013 (30 mld. eur); vyjednávací pozice země bude výrazně 25

oslabena díky neschopnosti vlády čerpat stávající programy; díky korupci a klientelismu při rozhodování o projektech hrazených z evropských peněz; důraz na dočerpání stávajících programů a současně na maximální transparentnost dotačních projektů považujeme za nezbytnou podmínku úspěchu projednání nové finanční perspektivy výhodné pro ČR; za cíl musí být kladeno dojednání alespoň 70% objemu z období předcházejícího; •

vyjednání programů, které budou v souladu s potřebami české ekonomiky a její budoucí strategie, tj. zaměřit se na programy podporující vědu a vzdělávání a dále programy umožňující realizaci společných projektů soukromého a veřejného sektoru;

•

vyjednání dotačních programů pro základní dopravní infrastrukturu (novou) a pro renovaci infrastruktury stávající (silnice II a III třídy); vyjednání dotačních programů zaměřených na monitoring dopravy a jeho zpoplatnění včetně vážení dopravovaných nákladů;

•

vyjednání programů na regionální politiku, odstraňování zaostalosti hospodářství řady mikroregionů (včetně boje proti sociálnímu vyloučení);

•

vyjednání dotačních programů pro vodní dopravní cestu;

•

vyjednání programů pro zapojení české železniční sítě do vysokorychlostní evropské sítě;

•

vyjednání programů pro modernizaci a vybavení sítě regionálních zdravotnických zařízení.

3.3 Zavedení eura Jednotnou evropskou měnu považujeme za nutnou z hlediska konkurenceschopnosti kontinentů

v globálním

světě.

Zapojení

země

do

struktury

nejvyspělejších

a nejprogresivnějších evropských ekonomik považujeme nikoli za cíl, ale za návrat na pozici, která naší zemi historicky patřila. Jako realistický vidíme vstup do EMU ve volebním období 2014-2018, za předpokladu koordinace fiskální politiky všech zemí EU a také konsolidace rozpočtové situace zemí EMU.

3.3.1 Prosadit větší koordinaci fiskální politiky zemí EU ve střednědobém horizontu Naše podpora jednotné evropské měně je podmíněna vynutitelnou a akceptovatelnou fiskální politikou zemí, které se projektu účastní. Země eurozóny musí respektovat nastavená pravidla 26

a je možné si představit situaci, kdy některé země současnou eurozónu opustí, nebo kdy některé země posunou svou integraci na vyšší stupeň, zatímco jiné země se stanou státy přidruženými či kooperujícími. Naší ambicí je patřit mezi země s nejvyšším stupněm integrace. Z tohoto pohledu budeme prosazovat jednotnou a vynutitelnou fiskální politiku zemí zapojených do projektu vzájemné hospodářské integrace.

3.3.2 Vstup ČR do eurozóny Vstup České republiky do eurozóny musí být podmíněn reformou jejího fungováni a to tak, aby byla zajištěna stabilita eurozóny a také fiskální disciplína jejích členů (např. za nedodržení společné fiskální politiky vyloučení ze společné měny). Proto budeme: •

prosazovat změnu maastrichtských kritérií;

•

usilovat o připravenost ČR na přijetí eura.

27

4 Reforma sociální oblasti Existence systému sociální ochrany a záchranné sociální sítě je ukázkou vyspělosti každé společnosti. Jejím cílem je ochrana sociálně zranitelných skupin obyvatelstva před propadem do chudoby především v souvislosti s realizací ekonomických reforem. K porovnání hodnocení úrovně sociální ochrany v jednotlivých členských státech Evropské unie se často používá ukazatel „podíl výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu“. Výdaje na sociální ochranu zahrnují dávky, které se skládají z převodů domácnostem a jednotlivcům v penězích či naturáliích s cílem ulehčit jim od břemene definovaného souboru rizik či potřeb, a nezbytné administrativní náklady vznikající v souvislosti s různými výlohami tohoto systému. Seznam rizik nebo potřeb je definován na základě dohody jednotlivých členských zemí EU prostřednictvím osmi funkcí sociální ochrany, a to jako: nemocenská/zdravotní péče, invalidita, stáří, pozůstalí, rodina/děti, nezaměstnanost, bydlení a sociální vyloučení, které není jinde klasifikováno.1 Hodnota tohoto ukazatele je v čase determinována tempem růstu HDP a výdajů na sociální ochranu. Podle zveřejněných údajů za rok 2008 výdaje na sociální ochranu v průměru EU dosáhly 26,4% HDP, samozřejmě se značnými regionálními rozdíly. Obecně platí, že nižších hodnot ukazatele dosahují státy ve střední a východní Evropě. Nejnižších hodnot v uvedeném roce tento podíl dosáhl v Lotyšsku (12,6%), nejvyšších pak ve Francii (30,8%). Hodnota podílu výdajů na sociální ochranu k HDP v České republice činila 18,7%2. V současném světě, zejména pod vlivem ekonomické a hospodářské krize, nabývá potřeba systému sociální ochrany ještě více na aktuálnosti. Nejinak tomu je i v České republice. Náklady vládních tzv. reforem, a to jak v sociální, zdravotní, důchodové i daňové oblasti, jsou však nespravedlivě rozloženy především na bedra středních a nízkopříjmových vrstev, zaměstnanců, důchodců, rodin s dětmi, nemocných a zdravotně postižených. Vládou připravovanými a realizovanými opatřeními dochází k postupné destrukci sociálního státu a jeho hodnot, což je pro nás zcela nepřijatelné. Hrozí zvyšování počtu lidí, kteří se budou

1

Jedná se o výkaznictví podle Evropského systému jednotných statistik sociální ochrany (ESSPROS), která je

budována Eurostatem za spolupráce jednotlivých členských zemí EU; zdroj: Informace o zajišťování evropského statistického systému sociální ochrany ESSPROS v ČR a o mezinárodně srovnatelných výstupech tohoto systému, březen 2011. 2

Podobných hodnot jako ČR dosahoval Kypr (18,4%), Malta (18,9%), Polsko (18,6%); nižších hodnot než ČR

dosáhlo jen osm států z evropské 27; Statistická ročenka ČR v roce 2010, ČSÚ.

28

dostávat do celkové existenční nejistoty a chudoby. Hrozí další prohlubování již existujících sociálních rozdílů a problémů ve společnosti. Všemi možnými způsoby se zasadíme o revizi opatření v sociální sféře a souvisejících oblastech s cílem zabezpečit lidem určitou životní úroveň i v dobách, kdy se z nejrůznějších důvodů nemohou účastnit ekonomických aktivit.

4.1 Reforma systému výplat sociálních dávek Vládou připravená tzv. sociální reforma, která s sebou přináší nejen změnu v systému výplat sociálních dávek, ale v mnoha případech i jejich obsahovou změnu vedoucí k omezení sociální ochrany, je pro nás nepřijatelná. Jedním z opakujících se argumentů odpůrců poskytování sociální ochrany je otázka rostoucích nákladů a problematika zneužívání dávek. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že z makroekonomického pohledu jsou případné ztráty ze zneužitých sociálních dávek nepatrné ve srovnání s úniky plynoucími z korupce ve veřejné správě. Úniky ze zneužívání sociálních dávek lze ošetřit celou řadou opatření, především důslednou kontrolou nároku na jejich čerpání. Co se týče zvyšujících se nároků na samotný objem vyplácených dávek, je dobré mít na paměti, že se jedná o širokou škálu sociální pomoci. Patří mezi ně jak dávky vyplývající ze sociálního pojištění, tak dávky státní sociální podpory či dávky sociální péče. Pro rodiny s dětmi je asi nejvýznamnějším pilířem sociálního zabezpečení státní sociální podpora. Tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších nepříznivých sociálních situacích občanů. Dávky sociální péče poskytují pomoc občanům, kteří nemají dostatečné prostředky na pokrytí svých základních životních potřeb. Cílem sociálního pojištění je pak zmírnění negativních dopadů v případě budoucí pojistné události, jakou je nemoc, mateřství, invalidita či ztráta živitele. Nárůst nároků například na dávky hmotné nouze nelze zlehčovat argumentem, že se lidé vyhýbají práci. Příčiny je nutné hledat v širších souvislostech. V rostoucí nezaměstnanosti, v poklesu příjmů v důsledku ekonomické krize, v samotném snižování výše dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory.

29

Zasadíme se o uskutečnění takových opatření, která znemožní zneužívání poskytovaných dávek. Jsme však zásadně proti takovým krokům, které dostávají občany ze systému sociální pomoci a naopak je posouvají do propasti chudoby. Jsme přesvědčeni, že realizace sociální reformy je možná jen na základě zpracování podrobné analýzy dopadů na občany a jednotlivé sociální skupiny, a to i s přihlédnutím k regionálním specifikům v souvislosti s demografickou strukturou, mírou nezaměstnanosti, možnostmi uplatnění na trhu práce, ale i z hlediska zajištění dostupnosti základní sítě poskytovatelů zdravotní a sociální péče. Vládou přijatá a nakonec i prosazená opatření si zaslouží revizi celé oblasti související s výplatou sociálních dávek, především: •

v oblasti zaměstnanosti (např. nepřijatelné zpřísnění podmínek pro evidenci uchazečů o zaměstnání a pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, podmínek při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, privatizace zprostředkování zaměstnání),

•

v oblasti státní sociální podpory (např. nepřijatelné omezení délky poskytování příspěvku na bydlení, změny ve výplatě rodičovského příspěvku),

•

v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi (např. nepřijatelné zpřísnění podmínek pro posuzování movitého majetku),

•

v oblasti sociálních služeb (revize nového systému posuzování stupně závislosti),

•

v oblasti daní a odvodů, kdy již realizovaná a navrhovaná opatření povedou ke snižování příjmů veřejných financí na straně jedné a ke zvyšování daňového zatížení občanů a zaměstnanců na straně druhé,

•

revizi samotného systému výplaty sociálních dávek z hlediska úspory nákladů a efektivnosti pro občany (revize změny způsobu výplaty dávek v hmotné nouzi).

Jako jedna ze zcela zásadních se ovšem jeví potřeba obnovení funkčnosti Úřadů práce v rozsahu co nejbližším působnosti před zavedením nového systému.

4.2 Podpora natality Porodnost patří vedle průměrné délky života a migrace mezi hlavní faktory ovlivňující složení populace. 30

Evropská unie, stejně tak jako Česká republika, čelí významným demografickým změnám, na které musí reagovat. Ve společnosti dochází k významným strukturálním změnám, mění se struktura rodiny. Populace stárne, úhrnná plodnost je téměř všude pod hodnotou nutnou k tomu, aby se populace sama alespoň obnovovala.3 V České republice došlo po zvyšování porodnosti v období počínaje rokem 2000, v letech 2009 a 2010 k zastavení tohoto příznivého trendu (nejvýznamnější nárůst porodnosti byl zaznamenán mezi lety 2006 a 2007, vrchol porodnosti pro období prvního desetiletí 21. století nastal v roce 2008 s hodnotou 1,497). Třetím rokem za sebou tak úhrnná plodnost v ČR byla mírně pod hranicí 1,50. Je zřejmé, že krokem ke zvrácení demografického poklesu musí být větší a komplexnější podpora rodin s dětmi prostřednictvím veřejných politik, které umožní ženám a mužům slaďovat rodinný a pracovní život. S tím bezprostředně souvisí nutnost slaďování rodinné politiky se všemi ostatními relevantními oblastmi. Na nízké porodnosti se podílí více faktorů. Patří mezi ně problémy s hledáním zaměstnání a prohlubující se hrozba jeho ztráty, vysoké náklady na bydlení, vyšší věk při narození prvního dítěte, systém státní sociální podpory a programu péče o děti, ale i rozmanitější možnosti v případě studia, práce i rodinného života mladší populace. Jsme si vědomi toho, že dlouhodobá absence žen s dětmi na trhu práce během rodičovství znamená nejen degradaci lidských zdrojů, ale i omezení celoživotních kariérních příležitostí žen. Neopominutelnou skutečností je i fakt, že veřejné rozpočty tím přicházejí o nemalý objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen. S ohledem na stárnutí populace je nutné si uvědomit, že rodina bude hrát čím dál významnější úlohu i pokud jde o mezigenerační solidaritu. Z tohoto úhlu pohledu hraje klíčovou roli i problematika péče o seniory a zajištění ve stáří. Stát nesmí rezignovat na kompenzaci alespoň části nákladů rodiny spojených s výchovou potomků. Podporujeme princip sociální solidarity, který se mj. dotýká přímo rodičů a jejich dětí v tom smyslu, že bezdětné rodiny pomáhají hradit náklady spojené s péčí o děti ve formě

3

Ani podle tzv. vysoké varianty z poslední projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 není

předpokládáno přiblížení či překročení hranice úhrnné plodnosti 2,1, která by zajistila přirozenou obnovu populace

v dlouhodobém

horizontu.

Střední

varianta,

která

je

považována

a prezentována

jako

nejpravděpodobnější, dokonce předpokládá stagnaci úhrnné plodnosti na úrovni 1,50, poté plynulý růst na úroveň 1,65 v roce 2025 a na 1,72 v roce 2050, kdy na této úrovni by měla stagnovat až do projektovaného roku 2065 (ČSÚ, rok 2009).

31

státem poskytovaných dávek. Uvedený princip rodinné politiky, samozřejmě s různou mírou nastavení, nakonec můžeme nalézt ve většině evropských zemí. Významným nástrojem rodinné politiky jsou daňové úlevy, které mají za cíl zvýšit motivaci rodiny k zapojení do pracovního procesu. Jedná se buď o daňovou dávku, která snižuje částku daňového plnění (sleva na dani), nebo o nezdanitelnou částku základu daně z příjmu, která zmenšuje základ pro výpočet daňové povinnosti. S různými typy daňových dávek se můžeme setkat i v celé řadě evropských zemí, ať už u příležitosti narození dítěte, adopce, na předškolní péči o děti, na přípravu na povolání či na bydlení rodiny. V zájmu podpory porodnosti budeme prosazovat nástroje rodinné politiky související s mateřstvím, rodičovstvím a výchovou dítěte, zejména pak: •

zavést nulovou sazbu DPH pro dětské oblečení a potřeby, obuv a na učební pomůcky;

•

úpravu dávky při narození dítěte (porodné) – návrat k poskytnutí této dávky bez ohledu na výši životního minima rodiny, tuto dávku chápeme jako kompenzaci rostoucích nákladů vzniklých s narozením dítěte;

•

podporu mateřské a rodičovské dovolené – podpora změn v rodičovské dovolené s cílem větší zainteresovanosti mužů na péči o dítě, podpora možnosti volby varianty doby čerpání pro pobírání rodičovského příspěvku, a to bez diskriminace při čerpání celkové výše příspěvku;

•

revizi systému poskytování rodinných přídavků s ohledem na zvážení možnosti zavedení univerzálnosti této dávky;

•

podporu politiky zaměstnanosti žen ve vztahu ke genderové rovnosti, ve vztahu k udržení příjmové a sociální úrovně žen (podpora flexibilních pracovních úvazků, rozšiřování nabídky a kapacity zařízení péče o předškolní děti);

•

podporu startovacího bydlení pro mladé rodiny (zvýhodněné úvěry za účelem pořízení bydlení);

•

daňové úlevy spočívající např. v obnovení společného zdanění manželů pečujících o děti anebo závislé osoby;

•

podpora provázanosti s důchodovým systémem např. ve formě sdílení vyměřovacích základů pro výpočet důchodů u manželů;

•

podpora a rozvoj systému dávek a sociální podpory při studiu dětí na střední a vysoké škole (zvýšení objemu prostředků na sociální a prospěchová stipendia, 32

v případě zavedení školného na vysokých školách státem garantovaný systém nízkoúrokových půjček pro studenty); •

podpora vzniku „prorodinných fondů zaměstnavatelů“, které by měly za cíl poskytovat (alespoň částečnou) úhradu rozdílu předchozí měsíční čisté mzdy a peněžité pomoci v mateřství; náklady spojené s vytvořením by bylo možné zohlednit ve slevě na dani z příjmu právnické osoby;

•

změna systému úhrady rodičovské dovolené, která by byla vázána na výši předešlého výdělku, tj. jako finanční kompenzace ušlého příjmu.

4.3 Podpora vzniku firemních jeslí a školek Vybudování rozsáhlé a různorodé sítě zařízení péče o děti předškolního věku je jedním z nejlepších způsobů podpory slaďování rodinného a pracovního života. Zvýšení dostupnosti předškolních zařízení spolu s vhodnými formami podpory rodičovství jsou navíc prevencí absence žen s dětmi na trhu práce.4 Založení firemní školky současně představuje celou řadu výhod i pro zaměstnavatele. Je nástrojem zlepšení jeho konkurenceschopnosti na trhu práce, vytváří sociální zázemí pro zaměstnance, pomáhá zvyšovat motivaci a loajalitu zaměstnanců, je prevencí fluktuace a ztráty kvalifikovaných zaměstnanců. S ohledem na nízký počet zařízení denní péče o děti do tří i od tří let věku5 je nezbytné zvýšit odpovědnost a zainteresovanost nejen veřejné sféry (vznik a rozvoj sítě především obecních jeslí), ale i zaměstnavatelů, jako posílení důrazu na sdílení rodičovské zodpovědnosti a komplexní zajištění uvedených služeb. Zasadíme se o: •

podporu vzniku zařízení pro péči o děti do tří let věku (firemních jeslí) i od tří let věku (firemní školky), včetně zabezpečení dlouhodobě udržitelného systému poskytnutím státní dotace na provoz firemního předškolního zařízení,

4 Jak vyplynulo z výběrového šetření pracovních sil v ČR z roku 2010, zaměřeného na otázku slaďování rodinného a pracovního života, nejvíce jsou na trhu práce nedostatečnými službami organizované péče o děti ovlivněny ženy s nejmladším dítětem ve věku 0 – 2 roky (více než 11%). 5 Zatímco v roce1990 fungovalo v České republice 1 043 veřejných jeslí, do roku 2010 klesl jejich počet na 46 (statistika ÚZIS). Ubylo i mateřských školek, kdy jejich počet od roku 2000 klesl o 950 na 4 826 (Statistická ročenka ČR v roce 2010, ČSÚ). Evropská unie si v tzv. Barcelonských kritériích v roce 2002 vytyčila budoucí představu o poskytování péče o nejmenší děti. Plánovalo se, že do roku 2010 budou mít všechny členské státy k dispozici nějaký typ zařízení pro 33% dětí do tří let a pro 90% dětí předškolních.

33

•

podporu daňového uznání nákladů na zřízení a provoz firemního zařízení péče o děti předškolního věku.

4.4 Podpora a stabilizace poskytovatelů sociálních služeb Sociální služby tvoří nezbytnou součást systému péče poskytované občanům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, za účelem jejich sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. Obecným cílem sociálních služeb je zajištění takové míry podpory, která vede k samostatnému a důstojnému životu. Cílem sociálních služeb je tak podpora rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti jejich uživatelů, obnovení nebo zachování původního životního stylu a jejich zapojení do běžného života společnosti v maximálně možné míře. Sociální péče, sociální prevence a sociální poradenství, coby základní druhy sociálních služeb, jsou zajišťovány širokým spektrem poskytovatelů. Ať už se jedná o zařízení zřizovaná samosprávou krajů a obcí, nestátní neziskové organizace, církevní organizace či soukromé osoby. V oblasti poskytování sociálních služeb se zasadíme především o: •

vytvoření systému veřejné podpory umožňujícího dlouhodobou udržitelnost sociálních služeb (nezbytná analýza nákladovosti úkonů a činností u jednotlivých druhů služeb);

•

podporu systému víceletého financování poskytovatelů sociálních služeb;

•

rozvoj komunitního principu poskytování sociálních služeb (podpora povinnosti plánování sociálních služeb pro všechny územně správní celky, tzn. včetně obcí, včetně zajištění vazby na financování, zabezpečení provázanosti plánů na území kraje, zavedení povinného standardu pro podobu rozvojových plánů);

•

rozvoj a zajištění dostatečné kapacity především terénních a ambulantních forem služeb sociální péče s cílem zachování života v přirozeném prostředí klientů v maximální možné míře, včetně nezbytného propojení systému sociální a zdravotní péče;

•

kontrolu kvality poskytování sociálních služeb, včetně zajištění systému a kontroly vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb (profesionálních, ale i neformálně pečujících).

34

4.5 Zlepšení sociálního dialogu ve společnosti Sociální dialog je důležitým nástrojem rozvoje průmyslových vztahů a kolektivního vyjednávání nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie. Pomáhá sladit zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů v zájmu rozvoje podnikání a zajištění sociálního smíru jako základního předpokladu pozitivního vývoje ekonomiky a životní úrovně občanů. Jde o standardní způsob jednání především o pracovněprávních vztazích, mzdových otázkách, otázkách sociálních a zdravotnictví, o hospodářských podmínkách obecně, což nabývá zejména v době ekonomické a finanční krize na významu. Budeme jednoznačně podporovat vedení sociálního dialogu v ČR prostřednictvím tripartity, která

je

společným

dobrovolným

dohadovacím

a iniciativním

orgánem

odborů,

zaměstnavatelů a vlády. Stejně tak podporujeme vedení evropského sociálního dialogu v zájmu jednání a konzultace evropských sociálních partnerů, a to na odvětvové i nadodvětvové úrovni.

35

5 Reforma penzijního systému Doživotní Důstojné Důchodové zabezpečení (3D důchod), je naším vyjádřením práva na přiměřené zabezpečení ve stáří. Toto právo patří k základním právům každého občana České republiky. Je garantováno Listinou základních práv a svobod. Politická reprezentace má proto povinnost nalézt shodu na provedení takových změn, které zajistí, že důchodový systém bude dlouhodobě udržitelný, spravedlivý a výše penze bude umožňovat prožít aktivní stáří v důstojných podmínkách.

5.1 Penzijní reformy v minulosti Není pravdou, že se o penzijní reformě v minulosti jen hovořilo. Penzijní reforma probíhala v posledních dvaceti letech kontinuálně prostřednictvím řady parametrických úprav průběžného pilíře a realizace těchto změn vedla ke stabilizaci systému důchodového pojištění, který vlastně až do příchodu Topolánkovy vlády vytvářel v letech 2004 – 2008 významné přebytky. Saldo bilance důchodového pojištění ČR v mld. Kč Saldo bilance důchodového pojištění

2004

2005

2006

2007

8,3

6,6

-0,8

9,9

zdroj: MFCR, Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

2008

2009

2010 20116

2,6

-36,8

-35,6

-39,6

7

5.2 Demografický vývoj – jeho prognózy a očekávaný vliv na důchodové pojištění Volání po zásadnějších změnách důchodového systému vychází především z předpokladu nepříznivého demografického vývoje, kdy na jedné straně prodlužující se střední délka života vede k růstu průměrné doby pobírání důchodu a s tím souvisejícího růstu výdajů na výplatu dávek důchodového pojištění a na druhé straně očekávaná klesající porodnost vede ke snížení počtu zaměstnaných osob a tím také k poklesu příjmů z pojistného. Jistou nadějí na zlepšení 6

Za rok 2010 jsou použity údaje z tiskové zprávy MPSV, kde se však uvádějí i údaje za roky 2009 a 2010, které

jsou oproti údajům ze státního závěrečného účtu předkládaného MFČR rozdílné. Příjmy jsou o cca 9 mld. nižší a výdaje nižší dokonce o 15.5 mld., saldo je pak dle těchto podkladů nižší o cca 6 mld. Pokud by byly tyto údaje chybné i za rok 2011, bude saldo bilance důchodového účtu za rok 2011 zhruba 45,4 (!) mld. Kč. 7

Za roky 2004-2009 jsou použity údaje z oddílu C zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, kapitoly

V. Rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji spojenými s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění.

36

demografického vývoje je podpora porodnosti díky efektivně působícími propopulačními opatřeními, která jsou nejlepší důchodovou reformou. A dále podpora imigrace zejména kvalifikovaných dvacátníků a třicátníků ze slovanských zemí Evropy. Jakkoli je rostoucí podíl obyvatelstva v důchodovém věku na celkové populaci nevyhnutelný, v dlouhodobém

horizontu

tyto

argumenty

neobstojí.

Z

aktualizované

prognózy

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vyplývá, že při zohlednění dosavadního vývoje plodnosti, migrace, prodlužující se délky dožití a zvyšování věku odchodu do důchodu dojde v následujících šedesáti letech jen k nepatrnému poklesu podílu počtu pracujících na jednoho důchodce z dnešních 2,9 na 2,8. Obavy

z dramatického

zhoršení

podílu

ekonomicky

aktivního

obyvatelstva

a lidí

v důchodovém věku se tak nepotvrzují a lze se oprávněně domnívat, že tyto účelové argumenty jsou pouhou záminkou k oslabení průběžného financování důchodů a k částečné privatizaci důchodového systému v zájmu soukromých penzijních fondů. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých ekonomických generací v prognóze do roku 2065. Ukazuje sice poměrně rychlé sbližování podílu produkční a postprodukční složky, nicméně po roce 2030 by mělo docházet ke zpomalování trendu a v posledních dvou dekádách prognózovaného období ke stabilizaci až mírnému posunu ve prospěch produkční složky obyvatelstva. Relativně dramatické změny na počátku prognózovaného období jsou silně podmíněny jak samotným nižším důchodovým věkem ročníků vstupujících do důchodu, tak i nepřirozenou skladbou obyvatelstva s vysokým podílem ekonomicky aktivní skupiny. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a populace v důchodovém věku byl přepočítán samostatně pro muže a ženy podle pravidel současné úpravy („malá důchodová reforma“). Přestože je nárůst počtu obyvatel v postproduktivním věku nevyhnutelný, zejména pak jejich podíl v populaci, nebudou tyto změny dramatické. Je to způsobeno díky posunu „důchodového věku“ prosazenému současnou pravicovou vládou. Scénář „Jeden pracující na jednoho důchodce“ by se tak podle nejpravděpodobnějších odhadů ČSÚ nenaplnil ani v dlouhodobém horizontu padesáti let, zejména pak při porovnání skupiny mužů (horší úmrtnostní poměry).

37

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

Ženy v důchodovém věku (podíl) Muži v důchodovém věku (podíl) Muži 20+ ekon.aktivní (podíl) Ženy 20+ ekon.aktivní (podíl) VŠICHNI Ekonomicky aktivní (podíl) VŠICHNI Postproduktivní (podíl)

0%

5.3 Programové priority důchodové reformy Skutečná důchodová reforma musí být zaměřena tak, aby řešila situaci jak občanů pobírajících penzi a těch, co jsou blízko důchodovému věku, tak aby řešila i budoucí situaci obyvatel v produktivním věku. Ve svém programu přitom vycházíme z realistických možností hospodářství České republiky. Opatření současné vlády v oblasti důchodů a také i opatření všech předchozích pravicových vlád v této oblasti znamenaly pro seniory neustálé zhoršování jejich sociálního postavení. Valorizace penzí dlouhodobě zaostávají za vývojem mezd. Co je však ještě horší, míra inflace na spotřebním koši důchodců se promítala v uplynulých letech 1,5x silněji nežli obecná inflace, ze které se valorizace důchodů vypočítává. K tomu přičtěme, že absolutní většina seniorské populace neměla možnost se v letech 1948 až 1989 dostatečně hmotně připravit na stav, kdy rostou nájmy, kdy si musejí připlácet na lékařskou péči a léky a kdy cena potravin i díky zvyšující se DPH vyrostla nad všechny představitelné meze. A kdy značná část jejich úspor byla znehodnocena vysokou inflací z období ekonomické transformace v devadesátých letech.

38

5.3.1 Penze v důstojné výši z průběžného systému financování důchodů Výše důchodu by měla být pevně svázána s reálnou mzdou v ekonomice tak, aby penzisté měli její výši nárokovatelnou. Vždyť v průběžném systému je vybírána na důchody částka, která je se mzdami těsně provázána. Nesmí již docházet k tomu, aby vyšší inflace spotřebního koše důchodců snižovala důstojnost podmínek, ve kterých žijí. Je zapotřebí nastavit parametry průběžného systému tak, aby nedocházelo k takovým rozdílům mezi výběrem pojistného a vyplácenými penzemi, jako v současné době. Navrhujeme diferenciaci odvodů pojistného na sociální zabezpečení podle počtu vychovávaných dětí. Zároveň chceme zohlednit samoživitele a hendikepované osoby. Příjmová strana průběžného systému musí být posílena změnou výše sazby pojistného u vysokopříjmových skupin a OSVČ, dále pak o prostředky z privatizace a dividendami státních podniků. Navrhujeme příjmovou stranu posílit i částí výnosu některých daní. Jsme zásadně proti zavedení 2. pilíře penzijního systému a budeme usilovat o jeho zrušení. Je za dnešního stavu veřejných financí zcela nezodpovědné vyvádět 3% z průběžného důchodového systému. To reprezentuje – vztaženo na pojištěnce do 35 let - propad veřejných financí o cca 20 mld. Kč ročně. V době, kdy klesá reálný příjem důchodců a vláda odmítá z důvodu úspor jejich řádnou valorizaci, požadujeme prostředky vyhrazené na 2. důchodový pilíř vrátit zpět do systému a využít je ve prospěch valorizace důchodů.

5.3.2 Průhlednost penzijního systému Chceme, aby měl každý možnost dopočítat očekávanou výši penze na základě on-line kontroly skutečně odvedených prostředků ze svých příjmů a z počtu odpracovaných let. Lidé tak budou přirozeně motivováni pracovat déle a za vyšší mzdu. Koncepce 2. důchodového pilíř tak, jak byla pravicovou vládou prosazena, má velmi netransparentní strukturu. Prostředky, které v něm budou zpravovány, jsou ohroženy nestabilitou způsobovanou cyklickými krizemi finančního sektoru. Krize z roku 2008, dluhová krize Řecka a dalších států, to vše má a ještě bude mít zdrcující dopad zvláště na penzijní fondy, které z důvodu vyšší bezpečnosti investují právě do státních dluhopisů. Proto

39

požadujeme, aby 100 procent vkladů bylo penzijními fondy zajištěno a vklady byly zhodnocovány minimálně na úrovni technické úrokové míry po celou dobu spoření.

5.3.3 Připojištění – státem dozorované spoření na důchod Vhodnou formou státních příspěvků chceme motivovat k vyššímu využívání soukromého důchodového připojištění. Zavedeme přesně definovaný okruh státem podporovaných produktů, které garantují doživotní penzi, např. kapitálového typu. Ze státní podpory vyloučíme vysoce rizikové investiční produkty s možností předčasného výběru prostředků. Všechny podporované produkty budou pod dohledem ČNB jako orgánu odpovědného za dohled nad finančním trhem. Také považujeme současnou průměrnou výši vkladů do důchodového spoření za velmi nízkou (nelze očekávat, že za úložku 500,- Kč měsíčně bude fond vyplácet doživotní rentu ve výši 10.000,- Kč). Proto budeme prosazovat vedle státních příspěvků také daňové úlevy, které by měly motivovat k ukládání vyšších částek.

5.4 Stabilizace a posílení I. pilíře Základem penzijní reformy národních socialistů je zachování dominance průběžně financovaného pilíře důchodového systému založeného na principu mezigenerační solidarity, který představuje hlavní způsob financování starobních důchodů ve vyspělých zemích. Současné problémy českého průběžného systému nejsou důsledkem nepříznivých demografických změn, jak opakovaně tvrdí zastánci privatizace tohoto pilíře, ale především skutečnosti, že Česká republika dlouhodobě vydává na důchody v poměru k hrubému domácímu produktu výrazně méně prostředků, než kolik činí průměr zemí Evropské unie. Výdaje na důchody v zemích EU v roce 2009 v% HDP 8,3 10,0 9,8 9,1 12,6 11,0

Česká republika Německo Polsko Maďarsko Rakousko EU 27 Zdroj: Eurostat

Reforma proto musí směřovat k dlouhodobé stabilizaci průběžného pilíře posílením jeho příjmové strany a průběžným balancováním prostřednictvím parametrických změn v podobě 40

postupného prodlužování aktivního věku v závislosti na zvyšování střední délky života, odstraněním neoprávněných rozdílů ve výši odvodů na sociální pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, případně zapojením dalších zdrojů veřejných rozpočtů (dividendy státem vlastněných podniků, příjmy z privatizace, ostatní daňové příjmy). Diskusi lze vést i o změnách výše sazby pojistného, např. její diferenciaci podle počtu vychovávaných dětí. Na výdajové straně pilíře průběžného financování je pak třeba navázat výši penze na úroveň reálné mzdy dosažené na osobu tak, aby i lidé v důchodovém věku měli prospěch z růstu bohatství společnosti. V této souvislosti je žádoucí rovněž posílit závislost výše penze na počtu vychovaných dětí a vyslat tím jasný signál, že nejlepší investicí pro zabezpečení ve stáří jsou naše děti. Současně je třeba umožnit předčasný odchod do důchodu za důstojných podmínek zejména u rizikových a namáhavých povolání, které mají za následek vysokou fyzickou opotřebovanost organismu s trvalými dopady na zdravotní stav těchto zaměstnanců. Stabilizace průběžného systému musí být vzájemně provázána s dalšími politikami, zejména s hospodářskou politikou orientovanou na zvyšování produktivity, účinnou prorodinnou politikou a podporou zaměstnanosti.

5.5 Ochrana úspor ve II. pilíři Vládou prosazená důchodová reforma, jejímž základem je vyvedení části odvodů na důchodové pojištění do soukromých penzijních fondů (tzv. opt-out), nejen že problém stárnutí obyvatelstva žádným způsobem neřeší, ale významně zvýhodňuje nejbohatší oproti lidem s nízkými a středními příjmy, kteří si nemohou dovolit odkládat část svého příjmu na zajištění ve stáří,8 a oslabuje solidaritu, na které je průběžný pilíř založen. Je vlastně solidaritou naruby, solidaritou chudých s bohatými. Současně účastníkům penzijního spoření ve druhém pilíři nezaručuje vyšší důchod, než na který by měli nárok, pokud by zůstali v průběžném systému, neboť výnosy penzijních fondů obtížně překonávají inflaci. Oproti tomu systém valorizace nároků z důchodového pojištění je v průběžném systému pokrýván průběžným růstem nominálních mezd pohybujícím se v posledních letech okolo 4%. Zkušenosti sousedních zemí navíc potvrdily, že důchodová reforma tohoto typu vede k propadu příjmů z pojistného a k destabilizaci průběžně financovaného pilíře důchodového 8

Podle posledního průzkumu CVVM, obtížně vyjde se současnou výší příjmu 60% českých domácností.

41

systému s negativními dopady na veřejné finance, které zpětně vyvolávají potřebu přijetí dalších opatření v neprospěch nároků současných i budoucích penzistů.9 Na Slovensku a v Polsku tak vlády musely přistoupit k realizaci zásadních úprav druhého pilíře, v Maďarsku byla pravicová Orbánova vláda nucena úspory občanů v penzijních fondech dokonce znárodnit. Národní socialisté se zavedením druhého pilíře založeného na opt-out (či opt-in) zásadně nesouhlasí. Vznik druhého pilíře odmítá více než 70 procent českých občanů, proti jsou odbory, zaměstnavatelé a reformu v této podobě kritizují i někteří členové NERV. Protože však byl vznik druhého pilíře skutečně schválen, je třeba přijmout opatření na ochranu úspor občanů, kteří do druhého pilíře vstoupí. Proto usilujeme, aby penzijní fondy měly zákonnou povinnost garantovat: •

100 procent vkladů pojištěnců - plátců s minimálním zhodnocením na úrovni technické úrokové míry po celou dobu spoření;

•

výplatu vkladů formou doživotní renty nebo kapitálovou výplatou podle požadavku účastníka spoření, který vznese v závěru spoření;

•

stanovení závazné výše doživotní renty nebo kapitálové výplaty při podpisu smlouvy;

•

ochranu proti inflaci volitelnou indexací a smluvně garantovaným každoročním navyšováním doživotní renty a kapitálové výplaty;

•

každoroční přípis výnosů nad rámec garance;

•

výplatu veškerých vkladů a výnosů pozůstalým v případě úmrtí v průběhu trvání smlouvy.

Současně prosadíme, aby lidé, kteří se rozhodnou spořit ve druhém pilíři, měli možnost z něj odejít, pakliže své rozhodnutí změní.

5.6 Transformace III. pilíře Současný III. pilíř důchodového systému v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem vznikl v roce 1994 s cílem vytvořit k průběžnému systému doplňkový pilíř, sloužící k akumulaci úspor obyvatelstva za účelem zajištění vyšší kvality života ve stáří.

9

Skutečnost, že vyvázání se z průběžného pilíře bude dobrovolná, tento efekt ještě zesílí, neboť této možnost

využijí zejména vyšší příjmové skupiny, což bude negativní dopady na dlouhodobou bilanci průběžného pilíře

42

Přestože je počet občanů využívajících tuto formu spoření vysoký,10 nízký průměrný měsíční příspěvek neumožňuje vytvořit dostatečné finanční rezervy pro zachování životní úrovně v důchodovém věku.11 Sjednání penzijního připojištění je navíc často motivováno pouze snahou získat příspěvek zaměstnavatele, státní příspěvek, popř. využít možnosti daňového zvýhodnění, přičemž účastníci v naprosté většině případů využívají možnosti jednorázového vyrovnání namísto sjednání výplaty doživotní penze. Systém penzijního připojištění tak ve stávající podobě neplní úlohu, pro kterou byl vytvořen, a je třeba jej transformovat způsobem, který zajistí, že prostředky z doplňkového spoření na stáří budou po odchodu do důchodu tvořit významný zdroj pravidelného příjmu doplňujícího penzi vyplácenou z průběžně financovaného pilíře. Za tímto účelem nově definujeme okruh státem podporovaných finančních produktů dobrovolného spoření na stáří, přičemž předpokládáme konkurenční volnost v jejich poskytování pod dohledem České národní banky jako orgánu odpovědného za dohled nad finančním trhem. Státní příspěvek a daňové zvýhodnění budeme nadále poskytovat pouze finančním produktům garantujícím doživotní penzi, popř. kapitálovou výplatu. Současně provedeme revizi výše státního příspěvku a daňových úlev, s cílem posílit motivaci občanů ke spoření vyšších částek. Zrušíme státní příspěvek a daňové zvýhodnění rizikových finančních produktů investičního typu umožňujících předčasný výběr naspořených prostředků, které nenaplňují účel, pro který je státní podpora produktům spoření na stáří poskytována. Budeme rovněž usilovat o zavedení daňově zvýhodněného příspěvku zaměstnavatele k produktům dobrovolného spoření na stáří poskytovaných na základě procentní sazby z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na důchodové pojištění. Současně se zasadíme o zavedení povinného zaměstnaneckého pojištění doplněného o daňově zvýhodněný příspěvek zaměstnavatele i zaměstnance do produktů životního a úrazového pojištění s doživotní úrazovou či invalidní penzí.

10

K 30. 6. 2011 se účastnilo systému penzijního připojištění 4 551 396 osob.

11

Průměrná výše měsíčního příspěvku účastníka systému penzijního připojištění činila k 30. 6. 2011 428,- Kč,

průměrná naspořená částka podle údajů Asociace penzijních fondů k 30. 6. 2011 dosáhla 49 312,- Kč.

43

6 Reforma zdravotnictví V současném zdravotním systému České republiky není z důvodu špatného přerozdělování a všudypřítomných úniků peněz dostatek finančních prostředků, které by zaručily kvalitní bezplatnou péči všem občanům. Hlavním cílem národních socialistů je omezit veškeré ztráty ve zdravotnictví na minimum, zefektivnit tok prostředků a poskytovat zdravotní péči tak, aby zdravotnictví České republiky bylo kvalitní, a to bez všech poplatků, které zatěžují především nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, zejména důchodce a rodiny s více dětmi. Pro zkvalitnění zdravotnictví nestačí jen zlepšení vzájemného vztahu ministerstva, pojišťoven a poskytovatelů zdravotnické péče formou drobných legislativních úprav či změn, ale je nutná účelná a efektivní reforma zdravotnictví, která se dotkne všech zúčastněných subjektů. V rámci reformy bude nutné hledat cestu k vytvoření kontrolního (protikorupčního) a konkurenčního prostředí, definovat základní (nepodkročitelný) rozsah standardní péče, na který bude mít každý občan nárok. Konkurující si zdravotní pojišťovny musí zajistit celý objem této standardní péče pro své pojištěnce za reálné - vysoutěžené ceny - péči budou nakupovat u zdravotnických zařízení. Zdravotnická zařízení budou poskytovat pojištěncům zdravotní péči v objemu nasmlouvaném s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Za omezené prostředky není možné poskytovat neomezenou péči. Tento stav organizování zdravotní péče je zapotřebí neprodleně reformovat tak, aby byla našim občanům zajištěna zdravotní péče v rozsahu a kvalitě odpovídající 21. století.

6.1 Prioritní cíle reformy zdravotnictví Našimi prioritními cíly jsou ty oblasti zdravotnictví, které se přímo dotýkají našich občanů a mají bezprostřední dopad na poskytování zdravotní péče: 1.

Zrušení veškerých poplatků u lékařů a v nemocnicích. Při snižování reálných příjmů rodin s dětmi a seniorů dochází ke stavu, kdy jsou poplatky odváděné v souvislosti s nemocí příčinou pádu jednotlivců i rodin pod hranici chudoby. Těmto situacím je třeba co nejdříve zabránit!

2.

Snížení doplatků za léky. Cena léčiv roste způsobem, který je v rozporu se zájmy občanů naší země. Vláda přitom má nástroje, jak tomuto růstu cen účinně zabránit. Jedná se především o flexibilní přístup k cenotvorbě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, o internetové aukce cen léčiv (lék s nejnižší vydraženou cenou by byl plně hrazený 44

zdravotní pojišťovnou, za ostatní by pacienti dopláceli rozdíl mezi dražším výrobkem a tím plně hrazeným). Nedochází ani k využívání plného potenciálu generik. 3.

Zastavení zamýšlené privatizace nemocnic (např. nemocnice Na Bulovce, Na Homolce, Thomayerova nemocnice a Ústav pro péči o matku a dítě v Praze Podolí).

4.

Striktní oddělení zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení (pokud budou mít jednoho vlastníka, zájem na léčení pacienta je protichůdný vůči zájmu zdravotní pojišťovny).

5.

Zdravotnický personál – pravidelné zvyšování platů a zajištění lepších pracovních podmínek všech zdravotnických profesí, protože jen spokojený zdravotnický personál je schopný poskytnout dobrou zdravotní péči.

6.

Lékařská pohotovost (i stomatologická a dětská) – musí být dostupná v každém obvodu.

6.2 Možnosti úspor ve zdravotnictví Jak již bylo výše uvedeno, prostředky na zajištění zdravotní péče jsou přerozdělovány nevhodným způsobem a zvyšují podíl přímých plateb pacientů. Pravicové vlády plíživě snižovaly podíl rozpočtových výdajů na úhradách nákladů za zdravotní péči. Veřejné zdravotní pojištění si ve skladbě vícezdrojového financování dlouhodobě udržovalo podíl ve výši přibližně 78%. Od doby převedení nemocnic do působnosti krajů se podíl rozpočtových výdajů trvale snižoval, od roku 2007 však s nebývalou dynamikou. Nejrychlejší položkou, která v podílu vícezdrojového financování roste, je přímá finanční spoluúčast pacientů. V roce 2011 již dosáhla výše 17% a ministr Heger plánuje tento podíl zvýšit až na zcela nehoráznou úroveň 25%. Svůj záměr ministr odůvodňuje tím, že lidé se chovají iracionálně a vydávají příliš mnoho peněz za léky, různé doplňky stravy či druhy péče, které nemají právě pozitivní přínos, a jsou tedy zbytné. Zároveň na rozdíl od ostatních zemí s vysokým podílem přímé účasti pacientů neexistuje v České republice komerční zdravotní připojištění. Ministerstvo zdravotnictví tak nemocné zatěžuje částkou blížící se 50 miliardám korun. To však podle našich analýz není zapotřebí, neboť Ministerstvo zdravotnictví má díky neexistenci programu promyšlených a účelných úspor obrovské vnitřní rezervy.

6.2.1 Omezení korupce Snížením korupce při investičních akcích, důsledná oponentura přípravy investičních akcí a zamezení vlivu vytvořených politických lobby, které ve zdravotnictví nezdravě zakořenily, 45

to vše jsou úkoly, které MZ dlouhodobě neřeší. Důslednější kontrola proplácení péče zdravotnickým zařízením a s tím související důsledná kontrola vykazování péče zdravotnickými zařízeními je také zanedbávána, podobně jako kontrola cenové politiky (cenotvorby). Ve všech lékárnách bude koncová cena pro pacienta stejná.

6.2.2 Hloubkové audity Výdaje ve zdravotnictví jsou nerovnoměrně rozděleny (řada dlouhodobých jednostranně nevýhodných smluv), což má za následek nedostatek peněz v některých zdravotnických oblastech a profesích. Proto je nutné celou situaci řešit nezávislým hloubkovým auditem nejen v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale i ve všech dalších subjektech patřících pod rezort ministerstva zdravotnictví včetně ministerstva samotného. Není přípustné, aby z rozpočtu zdravotnictví odtékala nepřiměřeně velká část peněz na režijní náklady zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven, které nejsou v přímé vazbě k léčbě pacienta. Je nutné důkladně analyzovat návratnosti investice do přístrojů a ne bezhlavě a draze nakupovat jenom proto, že je to módní trend (viz CT, lasery, MR apod.) a že se nabízejí možnosti provizí. Přitom management zdravotnického zařízení nemá často zajištěnou klientelu v takovém rozsahu, aby investice byla v co nejkratším čase návratná. Jednotlivá zdravotnická zařízení musí být výrazněji efektivní a nemůže docházet k nákupu předraženého zdravotnického materiálu i jiného vybavení zdravotnických pracovišť při neprůhledných dohodách manažerů (vyvolávající domněnky sebeobohacování), bez přímé kontroly nezávislých zdravotnických a technických odborníků na úrovni kraje. Každé investici musí předcházet důkladné oponentní řízení. Důležitým krokem restrukturalizace ve zdravotnictví je důkladná analýza majetku a přístrojového vybavení u všech poskytovatelů zdravotnické péče financovaných z veřejných financí i z veřejného zdravotního pojištění spravovaného místní samosprávou. Důležitým faktorem při analyzování aktivní návratnosti je důsledné zmapování velikosti území a počtu pacientů s přihlédnutím na demografickou a topografickou situaci daného regionu ve vazbě na stoprocentní využití přístrojové techniky ve zdravotních zařízeních. Na základě takovéto analýzy lze pak stanovit potřebný počet akutních lůžek jednotlivých odborných primariátů v regionálních lokalitách, zdravotnických zařízeních s výzkumnou základnou, fakultativních zařízení apod. Tím se získá ekonomický přehled finanční náročnosti v resortu, na základě kterého lze stanovit celkové finanční náklady nutné k financování českého zdravotnictví. 46

Chod zdravotnictví je založen na vícezdrojovém financování. Jedná se o prostředky pojištěnců zdravotních pojišťoven, částky ze státního rozpočtu, územních rozpočtů, privátních subjektů a o přímé platby občanů. Konkrétně se jedná o: •

zdravotní pojištění od plátců (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a další)

•

úhrada za pojištěnce, kde je plátcem pojistného stát

•

přímé

institucionální

financování

zdravotních

zařízení

(grantová

schémata,

integrovaný záchranný systém, centra excelence s působností pro celou ČR. atd.) Stát musí na základě těchto auditů zajistit v rámci státního rozpočtu další částku, která bude doplňovat financování zdravotní péče občanů ČR. Tento finanční objem musí být stanovena tak, aby v souladu se sociálně vyváženým financováním zákonného zdravotního pojištění byly přímé platby únosné zejména pro nízkopříjmové skupiny občanů.

6.2.3 Léková politika V prvé řadě je zapotřebí zajistit flexibilní a rychlý postup Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), aby mohla být co nejpřesněji stanovena hodnota léků. V současné době nejsou uplatňovány aktuální kurzy přepočtu hodnoty léčiv. Kurz pro výpočet ceny léku je již dlouho nastaven na nesmyslných 31 Kč za euro. Léková politika je nejen o zvyšování kvality léčiv, ale i o jejich účelném předepisování a také distribuce. Je potřeba operativně zmapovat veškeré výdaje na léčiva a jejich nákupy (kurz k euru, atd.) a předložit jasná a pružná pravidla cenové kontroly léků prováděné SUKL, která bude nezávislá na odborných organizacích farmaceutů a lékárenské komory, neboť právě přes farmaceutické firmy a její lobby dochází k uniku finančních prostředků z českého zdravotnictví. Jedná se i o mnohdy přehnaně vysoké marže samotných lékáren, které dosahují až 33%. Důslednější léková politika - to znamená rozšíření podpory jednoho generika i na další výrobce a možnost výběru generika lékařem (různá citlivost pacienta na skladbu doplňujících látek). Tím se výrazně omezí monopol farmaceutických firem. Z pohledu současných potřeb pacientů lze konstatovat, že lékařská péče se zdražuje a v poměru se snižující se finanční hotovostí dostupné pro zdravotnictví (po přemístění financí mimo zdravotnictví) se i snižuje její dostupnost (zejména pro nízko a středně příjmové skupiny), což je do budoucnosti alarmující. Proto je pro nás zásadní teze - žádné poplatky ve

47

zdravotnictví, ale uzavření tunelů a odtoku financí ze zdravotnictví, což povede ke snížení finanční spoluúčasti pacientů. Je jasné, že především starší pacienti, kteří celoživotně přispívali na zdravotnickou péči, by měli být od poplatků zcela osvobozeni, a to i v lékárnách. Na druhé straně i případné poplatky ve zdravotnictví by měly podléhat vzájemné solidaritě občanů - bohatých s chudými, mladých se starými a zdravých s nemocnými, při nutnosti prosazení zákona o majetkovém přiznání, aby tato solidarita nebyla zneužívána jedinci, kteří trvale přiznávají nízké výdělky, ač disponují milionovými majetky.

6.3 Restrukturalizace zdravotnických zařízení včetně ambulantních složek a lékárenství Státem garantovaná zdravotní péče musí být organizována na územním a neziskovém principu se zvláštním zřetelem na urgentní péči a prevenci. Základem takové struktury musí být regionální generely zdravotnické struktury vypracované po důkladné analýze kapacit všech poskytovatelů zdravotní péče, demografické analýze a dalších souvisejících rozborů. Je zapotřebí popsat součinnost státu – kraje – obce – nestátních zdravotních zařízení – občanských sdružení a církví, které se zabývají problematikou všech typů zdravotní péče. Součástí takové struktury musí být i vysoce kvalitní a nezávislé kontrolní struktury, zajišťované Českou lékařskou společností J. E. Purkyně, dalšími nezávislými odbornými společnostmi, Akademií věd a Českou lékařskou komorou. Provoz a rozvoj zdravotnických zařízení, tedy veškeré jejich výdaje, by měly procházet důsledným oponentním řízením. Kontrolou nad správností celého procesu financování zdravotnictví z veřejných prostředků (tedy i ze zdravotního pojištění) by měl být pověřen NKÚ.

6.3.1 Kritéria pro zdravotnická zařízení základní lůžkové sítě •

aktuální obložnost – lůžkodny jednotlivých oddělení

•

odpovídající diagnostické možnosti pro hospitalizaci na akutním lůžku

•

odborná kvalifikace - počet lékařů oprávněných k medicínským zákrokům, které pracoviště deklaruje zabezpečovat; každé odborné pracoviště musí podléhat kontrole nadřízeného odborníka (okresní či krajské úrovně)

•

naplánované lékařské zákroky musí odpovídat kapacitě pracoviště a regionu

•

určení spádového území včetně zahrnutí výskytu chorob z poruch životního prostředí 48

Zmapování spádových území je jedním ze základních analytických podkladů pro plánování poskytování

zdravotní

péče.

Územní

analýza

definuje

skutečnou

potřebu

počtu

zdravotnických zařízení, a to jak základních primariátů (interna, chirurgie, ženské a dětské odd.), tak i speciálních oborů (podchycení výskytu chorob z prostředí či povolání v dané lokalitě, např. Ostravsko – plicní odd. atp.). Zdravotnická zařízení, která analýza označí jako nadbytečná, se mohou stát buď zařízeními s lůžky následné péče, nebo mohou být převedeny na léčebny dlouhodobě nemocných. Další možností je převedení zařízení pod správu obce či města pro pečovatelskou službu při zvýšení využití domácí péče.

6.3.2 Zdravotnická zařízení III. typu zřizované Ministerstvem zdravotnictví Zdravotnická zařízení III. typu zřizované ministerstvem zajišťují vedle specializované lékařské a zdravotní péče také zdravotnický výzkum a výchovu studentů. Mezi tato zdravotnická zařízení patří všechny fakultní nemocnice, rezortní ústavy Ministerstva zdravotnictví České republiky, státní zdravotní ústavy zabývající se mimo jiné také aplikačním výzkumem dle zadání a požadavků resortu. Státní zdravotnická zařízení jsou samostatné subjekty obsahující všechny medicínské obory včetně vědních oborů, celostátních výzkumných úkolů a výuky. Financování těchto zařízení je zajišťováno vedle systému léčebné a preventivní péče zejména z mandatorních výdajů ze státního rozpočtu a různých grantů a evropských fondů.

6.3.3 Zdravotnická zařízení II. typu (zřizované zejména územními orgány) Zdravotnická zařízení II. typu (zřizované zejména územními orgány) zajišťují speciální odbornou lékařskou péči a vysoce odborná vyšetření v nemocničním i ambulantním provozu. Podílí se také na aplikovaném výzkumu zaměřeném na výskyt chronických chorob a epidemiologických sledování onemocnění z poškození životního prostředí (např. vlivu uranu, jodu, selenu, prachového spadu apod.). Krajská (regionální) zařízení participují také na státních výzkumných úkolech a jednotlivé obory spolupracují v rámci „celostní medicíny“, což má za následek rychlejší diagnostiky a léčby, což umožňuje snížení času hospitalizace pacienta a ve finále i finanční úsporu zdravotnickému zařízení.

6.3.4 Zdravotnická zařízení I. typu zřizované nižšími územními samosprávnými celky Zdravotnická zařízení I. typu zřizované nižšími územními samosprávnými celky zajišťují tzv. primární lékařskou a zdravotní péči na základě základního členění primariátů (interna, 49

chirurgie, dětské, gynekologicko-porodnické) doplněného o specializované obory (např. urologie, neurologie apod.). Tato zařízení mají za úkol zabezpečovat obložnost odpovídající regionálním podmínkám a požadavkům. Územní organizace zdravotní péče umožňuje přesnější plánování poskytování specializované zdravotní péče a její optimalizaci. Podmínkou optimalizace je, aby příslušná regionální zařízení byla pro pacienty běžně dostupná.

6.3.5 Zdravotnická zařízení ostatních zřizovatelů (církevní, charitativní, privátní aj.) Zdravotnická zařízení ostatních zřizovatelů (církevní, charitativní, privátní vč. obchodních společností vlastněných výlučně krajem, městem nebo obcí) jsou jak nemocnice, tak ambulantní, lékárenská, rehabilitační a lázeňská zařízení. Jde o největší počet zdravotnických zařízení. Tato zařízení vlastnila v roce 2010 54 % všech lůžek a pracovalo v nich 70 % všech lékařů a 58 % všech ostatních zdravotnických pracovníků.

6.4 Reformy ve zdravotnictví Stav, do kterého se dnes naše zdravotnictví dostalo, vyžaduje okamžitou reformu, aby se zabránilo jeho dalšímu propadu a aby byla zachována zdravotní péče v nezbytném rozsahu a kvalitě pro nejširší vrstvy našich občanů.

6.4.1 Odpovědnost za sebe sama V České republice je nutné vytvořit takové prostředí, kde by byl občan ve větší míře motivován k péči o své zdraví, což by z dlouhodobého hlediska mělo pozitivní přínos na výši zdravotních nákladů. Právě systém konkurence při vymezení správných pravidel může být trvalým nástrojem zefektivňování celého systému. Takové systémy se osvědčují ve většině západoevropských států (např. Německo, Švýcarsko, Holandsko nebo Belgie).

6.4.2 Bezplatná standardní péče Budeme prosazovat úplné zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Stále existuje absence jasného vymezení státem garantované zdravotní péče. Výklad rozsahu garantované zdravotní péče není dosud jednotný a jednotlivá navrhovaná kritéria se obsahově velmi výrazně liší. Proto je důležité především stanovit základní kritéria pro vypracování standardizace bezplatné zdravotní péče garantované státem coby zřizovatelem. Základní pojistné by zahrnovalo hospitalizaci a péči během hospitalizace včetně péče semiambulantní, 50

ošetřovatelské a rehabilitační. Zákonnou prevenci (včetně ambulantní, školní, stomatologické, gynekologické apod.), krytí léčby katastrofických onemocnění (včetně velkých a chronických diagnóz – kupř. diabetes, manifestní ICHS, nádory, úrazy apod.) včetně jejich ambulantního léčení a zákonné dispenzarizace. Zahrnovalo by farmaka základní palety (skupina bez doplatku i skupina s doplatkem).

6.4.3 Zpoplatnění nadstandardní péče (úhrady formou zvláštního připojištěni) Zdravotní pojištění musí být zajištěno ve dvou formách. Jednak formou povinného zdravotního pojištění a jednak možností tzv. komerčního připojištění. Stanovení spoluúčasti pacienta na poskytování zdravotní péče musí být pouze v oblasti nezdravotních služeb (platba formou poplatku za pobyt ve zdravotnickém zařízení, za stravu). Smluvní pojistné by zahrnovalo úhradu běžné ambulantní péče s různou mírou spoluúčasti, lázeňskou péči i u jiných než velkých diagnóz, rozšířenou paletu farmak, pomůcek apod., opět jak se spoluúčastí, tak i bez spoluúčasti, dopravu bez spoluúčasti, LSPP bez doplatku, libovolné palety prevence, zdravotnickou péči v zahraničí bez připojištění (turistika), ve speciálních případech (definice v tuzemsku nedostupné péče), chronickou péči s vyšší platbou zdravotnickému zařízení (aby nedocházelo k odmítání nemocných se základním pojistným), tak zavedení odsouhlasené ceny pobytu v určitém zařízení – podle komfortu péče. Pacient se základním pojistným by, pokud by schválená cena překračovala úhradu ze základního pojištění, rozdíl doplácel. A naopak pacient se smluvním pojištěním, který by byl v zařízení s nižším komfortem, by rozdíl v úhradě mohl čerpat pro individuální zajištění doplňků péče. Péči poskytovanou v rámci základního a v rámci smluvního pojištění od sebe nelze ekonomicky zřetelně oddělit, stejně jako nelze od sebe zřetelně ekonomicky oddělit základní a smluvní zdravotní pojištění. Zejména tehdy ne, když péči či pojištění obou typů poskytuje tatáž instituce. Separovat tyto činnosti vždy v odlišných institucích by bylo ekonomicky nevýhodné. V rámci sociálního přerozdělení je opět nutné rozdělit pojistné na dvě části: základní (solidární) a smluvní (individuální). Přerozdělení by se pak týkalo jen základní (solidární) části pojistného. Smluvní část pojistného se nebude přerozdělovat a bude směřována na individuální účet pojištěnce.

51

6.4.4 Reformy v úhradách smluvním lékařským a zubním zařízením Úhradový systém je v současné době složitý a v některých oblastech vede k nerovnoměrnému a nespravedlivému rozdělení finančních prostředků mezi zdravotnická zařízení a jednotlivé zdravotnické odbornosti. Cílem reformy je zjednodušení systému úhrad, a to cestou kultivace „Seznamu zdravotních výkonů“ a zavedením úhrady vztažené k diagnóze (DRG). Důsledkem těchto změn je spravedlivé odměňování zdravotnických zařízení za provedené identické zdravotní výkony. V neposlední řadě lze touto cestou zajistit odpovídající ohodnocení práce všech zdravotnických pracovníků.

6.4.5 Podpora programů zdravotní prevence Preventivní programy organizované orgány státní správy a zdravotními pojišťovnami je třeba nadále podporovat a rozšiřovat. Důsledné využívání plně hrazených preventivních programů vede ve svém důsledku k nižším nákladům na zdravotní péči. Proto je třeba nadále podporovat a zvyšovat informovanost občanů o preventivních programech, a to cestou médií, edukační činností zdravotnických pracovníků, ale i činností zdravotních pojišťoven (pozvánky, dostupné přehledy pracovišť provádějících preventivní vyšetření). Občané s pozitivním postojem k preventivním programům by měli být zvýhodnění bonusy (např. sleva na pojistném). Naopak neúčast na preventivních programech by měla být důvodem k zúžení úhrady zdravotní péče ze všeobecného zdravotního pojištění, a to na základě doporučení odborných společností.

6.4.6 Zvýšení podpory domácí péče Posláním domácí péče je zajistit občanům v jejich vlastním sociálním prostředí takový rozsah a kvalitu zdravotní a sociální péče, aby nemuselo docházet k jejich zbytečné hospitalizaci. Vzhledem k demografickému vývoji je nutné posílit význam a dostupnost domácí zdravotní péče, neboť takto poskytovaná péče přináší nižší náklady na zdravotní péči a je jednoznačně humánnější než např. dlouhodobé pobyty v léčebnách dlouhodobě nemocných.

6.4.7 Zavedení soukromého (podnikového) připojištění Podniky by měly mít daňové stimuly k podpoře skupinových smluv smluvního zdravotního pojištění pro své zaměstnance, aby se jim vyplatilo na úhradu smluvního pojistného přispívat v rámci zaměstnaneckých příspěvků od zaměstnavatele. 52

6.4.8 Redukce byrokratických předpisů Řada legislativních předpisů vede k nárůstu byrokracie ve zdravotnictví, lékaři jsou přetíženi administrativní prací a zbývá jim stále méně času na pacienty. Redukce, příp. zrušení zbytečných předpisů povede k zefektivnění práce lékařských pracovníků a k větší spokojenosti pacientů. Dále je potřeba zapojit do zdravotnických služeb i organizace, které mají ve své náplni sociální aspekty onemocnění lidí a dlouhodobou péči o nemocné atd.

6.5 Zdravotní pojištění Úkolem zdravotních pojišťoven je provádět zákonné veřejné zdravotní pojištění. Kromě toho mohou, mají-li k tomu povolení, nabízet i smluvní zdravotní pojištění nad rámec zdravotní péče hrazené veřejným zdravotním pojištěním. Výsadní postavení má v českém systému zdravotního pojištění VZP ČR. V současném systému je velmi nízká zodpovědnost Ministerstva zdravotnictví za dodržení finanční rovnováhy v resortu, neboť ministerstvo svými vyhláškami a vstupy do dohodovacího řízení způsobuje vznik finanční nerovnováhy. Prakticky ve všech složkách systému veřejného zdravotního pojištění jsou nesprávně nastaveny motivace, což vyúsťuje v jeho zneužívání, respektive plýtvání veřejnými prostředky. V současném systému je velmi slabé postavení občana, který je sice přímo formou spoluúčastí a poplatků za poskytnutou péči zatěžován mnohem méně než téměř ve všech zemích na světě, ale zároveň je vystaven silnému morálnímu hazardu. Informace o kvalitě a nákladech poskytované péče jsou pro něho prakticky nedostupné. Dalším problémem je, že omezování rozhodovacích pravomocí zdravotních pojišťoven a jejich odpovědnosti vůči pojištěncům za náklady a kvalitu péče oslabuje smysl jinak potenciálně výhodného modelu plurality nositelů zdravotního pojištění. Nutné je i zmínit, že rozsah služeb hrazený z veřejného zdravotního pojištění je velmi široký a nereflektuje medicínské priority. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny i výdaje, jež jsou sociálního charakteru, či výdaje hotelového typu. Společným rysem všech těchto faktorů je ignorování ekonomických principů a kategorií.

53

Hlavní problémy současné právní úpravy zdravotních pojišťoven a veřejného zdravotního pojištění, jejichž nápravu budeme prosazovat: •

nestandardní právní forma zdravotních pojišťoven,

•

nedostatečné a nejasné vymezení podmínek pro vznik a zánik zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (žádoucí je přispět k integraci zdravotních pojišťoven do jednoho či dvou subjektů),

•

nedostatečně vymezené podmínky fungování zdravotních pojišťoven,

•

nedostatečně upravené povinnosti vůči klientům,

•

nevhodné vymezení rolí a zodpovědností orgánů zdravotních pojišťoven,

•

neexistence subjektu dlouhodobě odpovědného za činnost zdravotní pojišťovny

•

neodůvodněné rozdíly v právní úpravě postavení a činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,

•

nedostatečně upravený a nejasně vymezený dohled nad činností zdravotních pojišťoven,

•

nedokonalá definice nároku pojištěnce,

•

nedostatečné zajištění dostupnosti zdravotních služeb,

•

neefektivní vynakládání prostředků,

•

neexistující ochrana pojištěnců,

•

nemožnost legální kombinace veřejných a soukromých zdrojů,

•

nejednoznačná definice finančních toků,

•

chybějící sankce pro neplatiče.

Jako dobré řešení se ukazuje existence nejlépe jedné velké neziskové ZP. Podle našich analýz je existence třech „státních“ pojišťoven (VZP, VojZP a ZP MV) neúnosná. V případě sloučení těchto pojišťoven by z 8 současných zdravotních pojišťoven zůstalo 6. I při počtu 2-6 středně velkých pojišťoven je zapotřebí zajistit některé centrální služby, které by mohl zabezpečovat např. Úřad pro zdravotní pojišťovny. Rozdíl výše provozních nákladů mezi největší a fakticky monopolní a nejmenší zdravotní pojišťovnou je cca 1%. Vyšší počet pojišťoven neospravedlňuje ani omezená možnost konkurence, neboť i při možnosti srovnávání účelnosti a efektivnosti užití disponibilních finančních prostředků systému veřejného zdravotního pojištění není nabídka a ani identifikace jednotlivých pojišťoven zcela zřejmá. Z těchto důvodů je logická další integrace zdravotních pojišťoven do dvou či tří subjektů.

54

6.5.1 Nástroje a cíle řízení zdravotních pojišťoven orgány státní správy Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny vyberou v současné době cca 220 mld. Kč veřejných financí, je nezbytné zachovat princip jednoho řídícího prvku (nikoliv dnešní dvoj, či trojkolejné řízení – manažeři pojišťoven, statutární orgány a MZ). Navrhujeme, aby byla zastoupení v dozorčích radách zdravotních pojišťoven stanovena takto: 2x Ministerstvo financí, 2x Ministerstvo zdravotnictví, 1x Česká národní banka, 1x zaměstnavatelé (plátci) - volby, 1x pojištěnci - volby, 2x odborná zdravotnická veřejnost hájící zájmy pojištěnců - volby. Tím zamezíme tomu, aby jedna zájmová skupina ovládla danou ZP. Je nezbytné, aby kompetentní orgány MF a MZ podle závažnosti zjištěných nedostatků uplatňovaly vůči proviněným ZP účinné sankce, a to od opatření k nápravě, přes zavedení nucené správy až po odebrání licence, tzn. ukončení činnosti.

6.5.2 Záměry legislativních úprav zdravotního pojištění V oblasti alokace, efektivního nakládaní s prostředky veřejných financí a kontroly použití těchto prostředků je kompetentní Ministerstvo financí. V oblasti zajištění objemu a kvality zdravotní péče, ale také kontroly v dané oblasti, musí být plně kompetentní Ministerstvo zdravotnictví. Pojištěncům musí být nabídnuty minimálně dvě varianty zdravotně pojistných plánů, které musí zdravotní pojišťovna každoročně zveřejnit a pojištěnec si může vybrat do 30.11. V opačném případě platí, že je účastníkem základní (první) varianty pojistného plánu. Orgány státní správy nemají právo zasahovat přímo do řízení zdravotní pojišťovny nad rámec daný zákonem. K tomuto účelu mají své zástupce v dozorčí radě. Zdravotní pojišťovny musí předkládat Ministerstvu financí a Ministerstvu zdravotnictví plány na příští rok a rámcový výhled na další dva roky v termínech určených pro státní rozpočet a výsledky hospodaření v termínech určených pro státní závěrečný účet. S kompetentními orgány příslušných krajů, na jejichž území zdravotní pojišťovny působí, ZP projednávají objem a kvalitu zdravotní péče pro daný rok, stejně tak jako i rámcový výhled na další dva roky.

55

Pojištěnec má právo být registrován u kterékoliv ZP, může změnit ZP 2x za rok, a to vždy k 1. 4. a k 30. 9. V případě úpadku, likvidace (sloučení, splynutí) ZP, má pojištěnec právo na změnu ZP podle vlastní volby, a to i mimo tyto termíny. Naším cílem je vyhláškou stanovit limit pro zvlášť finančně náročné pacienty na 1 mil. Kč na pacienta za rok. Při nákladech na vzácná onemocnění, která v ojedinělých případech překročí i částku 20 mil. Kč na pacienta za rok, je nesmyslné stanovit limit pro počítání zvlášť nákladných zdravotních výkonů ve výši 340 000 Kč na pacienta za rok.

6.5.3 Management a statutární orgány zdravotních pojišťoven Členové managementu i dozorčích rad ZP musí odpovídat za hospodaření zdravotní pojišťovny veškerým svým majetkem. Musí být povinni v případě sporu sami obhájit správnost svého postupu. Smlouvy mezi odběratelem a pojišťovnou nesmi obsahovat ustanovení omezující a vylučující odpovědnost vedení pojišťovny respektive členů orgánů.

6.5.4 Hospodaření zdravotních pojišťoven, tok finančních prostředků Zdravotnické pojišťovny nesmí hromadit finanční prostředky na úkor krácení rozsahu požadované zdravotní péče v daném časovém období (rok) ani zpětně upravovat nasmlouvané sazby s poskytovatelem zdravotnické služby. Navrhujeme, aby ZP měly zdroje z vlastního výběru v rozsahu 20% a z přerozdělování 80%. Dary a ostatní aktivity (pronájmy dočasně volných prostor, atp.) navrhujeme v plně výši využít ve prospěch pojištěnců. Podíl státu, který platí pojistné za téměř 60% registrovaných pojištěnců (16 kategorií “státních pojištěnců“, např. důchodci, studenti, účastníci vojenských cvičení ale i vězni) se ukazuje jako nevyhovující. Je nutné snížit počet těchto pojištěnců, případně hledat jiná řešení, jako je např. zástupná platba, při zachování celkového objemu financí ze státního rozpočtu. Trváme na zachování stávající výše sazeb pojistného, ale současně jsme pro zrušení zastropování výše sazeb u skupiny vysokopříjmových pojištěnců. Budeme podporovat snížení stávající výše spoluúčasti pacientů o třetinu.

56

Stávající členění disponibilních (vybraných) finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění je nutno zjednodušit, např. 97,5% půjde vždy na financování zdravotní péče a 2,5% na zajištění provozu zdravotních pojišťoven.

57

7 Životní prostředí Před rokem 1989 patřilo Československo mezi nejzdevastovanější státy Evropy. Stav životního prostředí se po prudkém zlepšení v období let 1990 až 1999 (v letech 1990-1993 v důsledku poklesu výroby a v letech 1993-1999 v důsledku vysokých investic do životního prostředí) v podstatě stabilizoval. Největší objem finančních prostředků na ochranu životního prostředí byl vynaložen v letech 1995-1997, a to především v oblasti ochrany ovzduší (odsíření) a v menší míře rovněž v oblasti ochrany vod.

7.1 Současná situace v oblasti ochrany životního prostředí Nyní, na začátku 21. století, dochází k opětovnému zhoršování kvality životního prostředí. Některé ukazatele, zejména v oblasti kvality ovzduší, mohou indikovat počátek nových negativních trendů. Problémem stále zůstává vysoká energetická a materiálová náročnost hospodářství, částečně daná vysokým podílem těžkého průmyslu a rozvojem silniční dopravy, nízká míra recyklace a využívání komunálních odpadů, pokračující úbytek biodiverzity, celková degradace půdy a fragmentace krajiny. Současná pravicová vláda, pod vedením premiéra Nečase, stále ukazuje, že její prioritou není udržitelný rozvoj a život v souladu se zájmy ochrany životního prostředí. Tím opomíjí i rovinu sociální a ekonomickou. Vrací českou společnost zpět do dob normalizace a totality, kdy ochrana životního prostředí byla vždy až na posledním místě a kdy informace o kvalitě životního prostředí byly veřejnosti málo dostupné. Jeho přístup k životnímu prostředí je vykořisťovatelský a zpátečnický. Na přírodní zdroje se dívá pohledem maximalizace zisku. Pod falešnou nálepkou co největší konkurenceschopnosti odmítá zohledňovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí, což bylo nejvíce patrné při schvalování nového zákona o ovzduší, kde poslanecká sněmovna, kde má většinu hlasů pravicová koalice, ovšem i hlasy KSČM a ČSSD zrušila poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší. Naší povinností vůči budoucím generacím je snažit se neustále hledat ideální rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a kvalitou a udržitelností života, která dosud neexistuje. Politika udržitelného rozvoje musí vyřešit otázku, jak čelit globální hrozbě klimatických změn, která svými důsledky zcela předčí všechny ekonomické a sociální problémy světa. Jde o vážné ohrožení naší planety. V perspektivě příštích čtyřiceti let je tedy nutné usilovat zejména o odstraňování příčin globálního oteplování, tj. o redukci skleníkových plynů, které 58

jsou vyprodukovány lidskou činností (např. oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv). Vzhledem k tomu, že již dnes jsme zasaženi klimatickými změnami, musíme být připraveni také na eliminaci následků těchto klimatických změn, jako jsou střídání extrémních projevů počasí (v našich podmínkách častá období sucha a povodně). Zásadním úkolem udržitelného rozvoje v České republice je proto minimalizovat negativní dopad lidské činnosti na životní prostředí (snížit tzv. ekologickou12, resp. uhlíkovou stopu13). Ekologická stopa republiky totiž dnes sedminásobně přesahuje její aktuální rozlohu. Při stanovování prioritních oblastí našeho programu, a z nich vyplývajících cílů a jejich opatření,

vycházíme

z

hodnocení

současného

stavu

životního

prostředí

a jeho

předpokládaného vývoje, včetně jeho nejvýznamnějších problémů. Cílem je zlepšit tento nevyhovující stav a udržet jeho dobré podmínky tak, abychom dosáhli udržitelného rozvoje, tedy abychom dosáhli rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem a kvalitou životního prostředí. Jedním z nejefektivnějších nástrojů, jak dosáhnout našich cílů jsou zákony a dobrovolné dohody. Jeden z nejdůležitějších našich cílů je dosáhnout aktivního zapojení veřejnosti na účasti ochrany životního prostředí. Posílit právo občanů účastnit se rozhodování orgánů veřejné správy (státní správy i samosprávy). Dosáhnout toho, aby se občané aktivně účastnili na změnách územního plánu a zásad územního rozvoje formou místního, resp. krajského referenda. Je proto nezbytné zavést institut správní žaloby ve veřejném zájmu (public action, actio popularis), kterou může v případě ohrožení veřejného zájmu podat každý občan.

7.2 Ovzduší a klimatické změny Mezi největší současné globální problémy způsobené činností člověka je znečištěné ovzduší, které způsobuje klimatické změny. Ochrana klimatu a čisté ovzduší je proto naše nejdůležitější priorita. 12

Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát atp.) je celková plocha ekologicky produktivní

země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech. 13

Uhlíková stopa je množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního

cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. Je to nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého. Jeho množství se udává v jednotkách hmotnosti: gramech, kilogramech či tunách.

59

Kvalita ovzduší se na našem území v posledních letech zhoršuje. V místech se zhoršenou kvalitou ovzduší žije přibližně polovina obyvatel České republiky. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde je způsobena průmyslovou zátěži celé Ostravsko-katovické pánve, tedy včetně přeshraničních vlivů z Polska. Zhoršená kvalita ovzduší se vyskytuje rovněž v inverzních polohách (např. Kladno), v oblastech s intenzivní dopravní zátěží (např. Praha) i v malých sídlech, kde převažuje vytápění prostřednictvím lokálních topenišť. Na zvýšené produkci škodlivin do ovzduší se ze dvou třetin podílí výroba energie a zpracovatelský průmysl, z jedné třetiny pak doprava a vytápění z lokálních zdrojů. Znečišťujícími látkami, u kterých nejčastěji dochází k překračování nejvyšších přípustných koncentrací pro ochranu lidského zdraví, jsou malé prašné částice PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyren. Na dopravně zatížených lokalitách pak opakovaně dochází k překročení imisního limitu pro oxidy dusíku. Nadlimitní koncentrace prašných částic způsobují onemocnění dýchacího ústrojí, zhoršují potíže astmatiků a alergiků, zvyšují kojeneckou úmrtnost a prokazatelně zkracují délku života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. S kvalitou ovzduší jsou spojeny i klimatické změny. V posledním roce bylo u nás zaznamenáno zvyšování růstu skleníkových plynů, což je způsobeno zejména zvyšováním dopravy. Za posledních 10 let jsou stále emise skleníkových plynů na obyvatele v ČR o 27 % vyšší, než představuje průměr evropských zemi.

7.2.1 Programové cíle v oblasti ochrany ovzduší •

snížit emise skleníkových plynů nejméně o 2% ročně do roku 2050 a dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie do roku 2020 oproti úrovni roku 1990;

•

zvýšit schopnost přizpůsobení se změnám klimatu (realizace přírodě blízkých i technických protipovodňových opatření - přirozené rozlivy, suché poldry a další opatření);

•

podpora úspor tepla v budovách a podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie;

•

přísnější národní emisní stropy a širší začlenění aspektů ochrany ovzduší do dalších sektorových politik;

60

•

snížení emisí k roku 2020 oproti roku 2000: pro SO2 o 82 %, pro NOx o 60 % a pro NH3 o 27 %, VOC, PM10, PM2,5;

•

zvýšit poplatky za vypouštění škodlivin do ovzduší a omezit výjimky z jejich placení;

•

snižovat cíleně emise těžkých kovů a persistentních organických látek;

•

snížit emise z dopravy nejméně o 60% k roku 2020 oproti roku 2010;

•

omezení lokálních topenišť na uhlí, která silně znečišťují přízemní vrstvu ovzduší.

7.3 Voda I přesto, že jakost tekoucích vod se za posledních deset let velmi pozvolna zlepšuje, tak se nyní opět zvyšuje vypouštění nečistot do povrchových vod ve všech sledovaných základních ukazatelích (BSK5, CHSKCr, NL, Nanorg. a Pcelk.). Důsledkem je přemnožení planktonu a nedostatek kyslíku ve vodě. Následkem toho dochází k vymírání ryb a dalších organismů. Významný zdroj znečištění, zejména pokud jde o dusičnany, pesticidy a acidifikaci, představují plošné zdroje – zemědělské hospodaření, erozní splachy z terénu a atmosférická depozice. Na množství látek, které se dostane do vod, má vliv kromě jiných faktorů také aplikace a dávkování hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v zemědělské produkci a stupeň eroze zemědělských půd.

7.3.1 Programové cíle v oblasti ochrany vod •

chránit vodní zdroje před následky spojenými s probíhajícími klimatickými změnami a před negativními následky lidské činnosti;

•

zajistit udržitelného užívání vodních zdrojů snižováním nadměrných odběrů vody, a to omezením úniků z vodovodní sítě, šetřením vodou a zlepšením používaných technologii;

•

eliminace vnosu nebezpečných látek do vodního prostředí pomocí substituce nebezpečných látek v průmyslové výrobě vždy, když k nim existují dostupnější alternativy;

•

omezení spotřebního zboží a produktů osobní péče, ze kterých se nebezpečné látky uvolňují a skrze čistírny se dodávají do vodního prostředí;

•

podpora přirozeného hydrologického režimu zabezpečit nezávadnou pitnou vodu a co nejlepší vyčištění odpadních vod u všech měst, obcí a rozptýlených zdrojů (výstavba

61

a rekonstrukce chybějících čistíren městských odpadních vod v souladu s požadavky evropské směrnice, zvýšený dozor nad rekonstrukcí ÚČOV Praha); •

bezodkladné sanace starých ekologických zátěží, prioritně těch, které ohrožují vodní prostředí;

•

řešit problematiku "nových" znečišťujících látek - hormonálních disruptorů a farmaceutik;

•

omezit nadměrný vnosu (N a P) do vodního prostředí, omezením vypouštění nevyčištěných splašků, omezením vymývání hnojiv ze zemědělské půdy (používání HPL organomineráních hnojiv, zónová aplikace hnojiv) a zákazem hnojení produkčních rybníků;

•

revitalizace vodních toků a podpora renaturačních procesů vodních toků a niv;

•

podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření;

•

odstranění migračních překážek a dodržování minimálních zůstatkových průtoků.

7.4 Ochrana přírody a lesů Téměř tři čtvrtiny evropsky významných typů přírodních stanovišť jsou v ČR z hlediska ochrany hodnoceny nepříznivě. Třetina evropsky významných druhů živočichů a rostlin je z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu nedostatečném a třetina druhů živočichů a rostlin ve stavu nepříznivém. Nepříznivě je hodnocen stav našich lesů, travinných společenstev a také málo rozsáhlých stanovišť. Defoliace (ztráta listů jehličí a postupné odumírání stromů) je u nás stale velmi vysoka, dokonce nejvyšší v Evropě a stále roste. Nepříznivý stav jednotlivých typů přírodních stanovišť má za následek narušeni ekosystémových služeb, důležitých jak pro druhy žijící v nich, tak pro lidskou společnost, která tyto funkce využívá. Jedná se např. o produkci dřeva, ukládaní uhlíku v rostlinách, regulaci vodního režimu a eroze, rezistenci vůči invazivním druhům či služby kulturní a estetické. Globální sníženi biologické rozmanitosti má pak za následek sníženi ekologické stability krajiny, omezeni genetických zdrojů pro přírodní léčiva či vymizeni opylovačů důležitých pro zemědělskou produkci. Všechny tyto dopady mají přímý i nepřímý vliv na ekosystémové služby, které bohatě využíváme.

62

7.4.1 Programové cíle v oblasti ochrany přírody a lesů •

zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny (územní systém ekologické stability – obnova, údržba, nové prvky, metodu hodnocení ekologické újmy zakotvit v legislativě);

•

obnovit retenční schopnost krajiny (revitalizační a přírodě blízká protipovodňová opatření);

•

omezit úbytek původních druhů, a to jak celkového počtu druhů, tak početnosti původních druhů;

•

zajišťovat ochranu a péči o nejcennější části přírody a krajiny a rozšiřovat plochy přírodě blízkých krajinných struktur (Národní park Šumava, vyhlášení Národního parku Jeseníky, CHKO na Soutoku Moravy a Dyje, CHKO Brdy, další cenná území pro systém Natura, koncepce ochrany alejí v ČR);

•

omezit negativní vliv nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu a snižovat podíl ploch výskytu přítomných invazních druhů (iniciovat Evropské centrum pro management invazních druhů);

•

podporovat zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů a zalesňování;

•

omezit poškozování mokřadů těžbou dřeva a omezit jejich vysoušení;

•

zachovat a využívat genofond lesů, podporovat obnovu lesních ekosystémů v imisně postižených oblastech;

•

uplatňovat šetrné technologie při hospodařeni v lesích;

•

zlepšovat systém zeleně v sídlech a jeho strukturu.

7.5 Půda Stále pokračuje negativní trend spočívající v úbytku zemědělského půdního fondu, nárůstu zastavěných ploch, a fragmentace krajiny. Zvyšující se míra zastavěnosti území významně ovlivňuje odtokové poměry v krajině, a tím může ovlivňovat průběh a následky nahodilých přírodních jevů, zejména povodní. Současně dochází k degradaci půdy, kterou je ohrožena téměř polovina zemědělské půdy, významná je i plocha půd ohrožených okyselováním. Degradace půdy zhutněním, které je zapříčiněno především používáním zemědělské techniky, potlačuje biologickou aktivitu v půdě zhoršením vzdušného, vodního a teplotního režimu půdy. Důsledkem degradace půd acidifikaci je především zhoršení kvality humusu, zhoršeni dostupnosti živin pro rostliny, zvýšeni mobility rizikových prvků a vyplaveni živin, což vede 63

ke snížení odolnosti půdy a zvýšenému nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin. Prostřednictvím potravního řetězce pak dochází k negativnímu ovlivňovaní lidského zdraví. Rovněž vodní a větrná eroze ohrožuje polovinu zemědělské půdy. Eroze půdy patři k významným rizikům pro zdraví ekosystémů a zprostředkovaně, znečišťováním vod a zhoršením funkčnosti krajiny při povodních. Eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část ornici, poškozuje plodiny a kultury a způsobuje ztráty osiv a sadby. Zvyšuje se proto spotřeba minerálních hnojiv a aplikace přípravků na ochranu rostlin, které jsou zdrojem zatížení půdy chemikáliemi. Hnojiva vymývaná z půdy se podílejí na znečištění podzemních i povrchových vod. Intenzivní zemědělská činnost tak přispívá ke snížení biodiverzity půdních mikroorganismů a poklesu početnosti druhů ptáků, na něž negativně působí především vstupy dusíku do půdy, který se kumuluje v potravním řetězci prostřednictvím potravin a pitné vody.

7.5.1 Programové cíle v oblasti ochrany půdy: •

účinněji prosazovat strategické a územní plánování (řešení negativních důsledků suburbanizace);

•

hospodárně využívat zastavěné území a chránit nezastavěné a nezastavitelné pozemky;

•

omezit nevratné zábory zemědělské a lesnické půdy;

•

opatření k prevenci procesů degradace půdy, eliminace a snižování rizika;

•

sanace zamořených oblastí, obnova funkcí půdy degradované v důsledku eroze, ztráty organické hmoty, zhutňování, zasolování a sesuvů;

•

rozšířit programy pro pozemky ohrožené vodní nebo větrnou erozi a programy pro vyšší retenci vody v krajině, v zájmu zvyšování ekologické stability krajiny;

•

prosadit ekologické aspekty zemědělského hospodaření prostřednictvím „Správné zemědělské praxe“;

•

opatření, která budou omezovat používání nebezpečných pesticidních a biocidních přípravků a nahrazovat je méně nebezpečnými přípravky;

•

opatření, které vytvoří podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství na co největší ploše;

•

podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření s cílem zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na kterém je provozováno ekologické zemědělství; 64

•

sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží, napravovat ekologické újmy.

•

zahlazovat a předcházet následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin;

•

posilovat regeneraci brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech.

7.6 Materiálová spotřeba a odpady Česká republika má o třetinu vyšší materiálovou náročnost než je průměr zemí EU. Většinu naší materiálově základny přitom tvoří neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba zdrojů obnovitelných. Spotřeba materiálů každoročně stoupá, a to zejména v oblastech výroby kovů, stavebnictví, dobývaní ostatních nerostů, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel. Naše ekonomika je přitom z třetiny závislá na dovozu materiálů ze zahraničí, z velké časti se jedna o fosilní paliva. S rostoucí materiálovou spotřebou tak stoupají emise skleníkových plynů a ostatních škodlivin do ovzduší, emise do vod a půd a zejména objem produkovaných odpadů. Největší problém odpadového hospodářství je nedostatečné využívání potenciálu materiálů z komunálních odpadů, který se ve větší míře skládkuje. Skládkovaný odpad je pak zdrojem metanu, silného skleníkového plynu, emisí prašných částic a toxických průsaků do spodních vod. Vnášení odpadů do životního prostředí je proto vždy rizikem pro kvalitu životního prostředí, může ovlivnit zdravotní stav obyvatel i kvalitu ekosystémů.

7.6.1 Programové cíle v oblasti materiálové spotřeby a odpadů •

snižování spotřeby materiálů a materiálové náročnosti národního hospodářství, a tím dosáhnout snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu;

•

maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů;

•

podpora zavádění nejlepších dostupných technik (BAT), a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti nakládaní s odpady;

•

podporovat nahrazování nebezpečných materiálů a složek ve výrobcích méně nebezpečnými a minimalizovat jejich objem a hmotnost;

•

minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady;

•

snižovat celkovou produkci odpadů;

•

dodržovat hierarchii nakládání s odpady ve státním i soukromém sektoru; 65

•

zvýšení podílu materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2000;

•

snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skladky tak, aby podíl této složky činil v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.

•

budování kapacit na zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů z finančních prostředků Státního fondu životního prostředí a evropských fondů;

•

zlepšovat recyklační služby ve spolupráci se soukromými subjekty (optimalizace svozu a nádob);

•

podporovat

environmentální

výchovu

a osvětu

občanů

v oblasti

správného

shromažďování a třídění odpadů podle pravidel recyklace, nevytváření černých skládek a volně pohozeného odpadu; •

podporovat a rozvíjet environmentální technologie a ekoinovace v oblasti využívání odpadů.

7.7 Doprava Počet registrovaných motorových vozidel v naší zemi stále stoupa, vozový park je u nás přesto velmi starý a svými emisemi nadměrně zatěžuje ovzduší. V posledním roce byl zaznamenán výrazný narůst nákladní silniční dopravy, zejména dopravy mezinárodní. Zvyšuje se tak nejenom zátěž silniční sítě, ale i obyvatel. Nejrizikovější jsou emise jemného polétavého prachu PM2,5, který je produkován jak spalovacími motory, tak i z otěrů brzd a pneumatik a vířením existujícího znečištěni z povrchu komunikaci. Jemné prachové částice jsou příčinou respiračních nemocí a vzhledem ke svému chemickému složení, zejména vysokému obsahu karcinogenních látek, také zdrojem dalších závažných onemocnění. Vedle polétavého prachu zatěžuje obyvatele rovněž nadměrný hluk z dopravy, který narušuje spánek, ovlivňuje oběhový systém, oslabuje imunitu a může zhoršovat psychické nemoci. Ekosystémy a vegetaci pak nejvíce poškozují znečišťující látky v přízemním ozónu, které vznikají z prekurzorů produkovaných dopravou, zejména oxidů dusíku a těkavých organických látek.

66

7.7.1 Programové cíle v oblasti ekologizace dopravy •

omezování znečišťování ovzduší a hluku ze silniční dopravy a minimalizování dopadů dopravy na lidské zdraví a ekosystémy;

•

změna struktury osobní a nákladní dopravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů (železniční a vodní doprava);

•

snižování fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou;

•

snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v oblasti dopravy, zajistit min. 10% podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020 (podpora výroby biopaliv druhé a třetí generace, min. 15% podíl CNG).

•

podporovat využívání alternativních paliv v dopravě, zejména v MHD;

•

podporovat a rozvíjet elektromobilitu;

•

opatření na podporu omlazení vozového parku (dotace na ekologickou likvidaci)

•

zajistit povinnou obměnu vozového parku ČR, u veřejné správy s cílem úplného přechodu k “ekologicky přátelským” vozidlům k roku 2020, vytvořit dotační programy pro obměnu vozového parku u občanů;

•

zpoplatnit negativní externality a jiná omezení (hluk, emise, zácpy, budování obchvatů, nízkoemisní zóny, provoz osobních automobilů s nadbytečnou kubaturou motorů a nadměrnou spotřebou pohonných hmot a další).

•

Stanovit závazné podmínky provozu sportovních a rekreačních motorových vozidel, čtyřkolek, vodních a sněžných skútrů a ostatního sportovního náčiní s ohledem na zájmy ochrany přírody.

67

8 Energetika a ekologicky šetrný průmysl Průmysl spotřebovává značné množství neobnovitelných zdrojů, a to jak výrobních surovin, tak energetických zdrojů. Jejich těžba narušuje krajinný ráz, ovlivňuje kvalitu, množství a hladinu spodní vody v těžebních lokalitách, v okolí způsobuje zvýšenou prašnost a hlučnost. To má vliv na okolní ekosystémy i obyvatelstvo, kde je patrný úhyn či migrace živočichů a rostlin, které se změnám nepřizpůsobí. V průmyslových oblastech dochází k zvýšenému znečištění životního prostředí, zejména pak ovzduší, a to jak běžně sledovanými látkami, tak specifickými látkami spojenými se specializovanou průmyslovou produkcí. Prokazatelným následkem zhoršené kvality ovzduší je zvýšená nemocnost, výskyt alergií, astmatu, respiračních a srdečních potíží, nádorových onemocněni a snížení imunity. Hluková zátěž má pak vliv na nervovou soustavu člověka i živočichů. Začátek 21. století je ve znamení stále se zvyšující spotřeby energie. Energetická náročnost tvorby HDP zůstává u nás stále vysoká vůči průměru zemí EU. Spotřeba energie narůstá zejména v dopravě, kde za posledních deset let narostla až na dvojnásobek. Vyšší energetická náročnost způsobuje vyšší emise znečišťujících látek a skleníkových plynů. Ze sektoru energetiky pochází vice než 80 % celkových emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu, defoliaci lesů a narušení krajiny. V našich podmínkách to souvisí s vysokým podílem uhlí na primárních energetických zdrojích. Povrchová těžba hnědého uhlí rovněž způsobuje narušení krajinného rázu a s tím související snižovaní atraktivity území. Řada zdrojů energie také zabírá velké plochy území, ovlivňuje mikroklima v dané lokalitě či narušuje estetickou a rekreační funkci krajiny.

8.1 Priority v oblasti energetiky

8.1.1 Zvyšování energetické efektivity, snižování ztrát při výrobě a rozvodu energie a snižování spotřeby energie •

snižovat energetickou náročnost národního hospodářství, do roku 2020 snížit spotřebu energie o 20% a do roku 2050 o 40%

•

dosáhnout maximalizace úspor tepla v budovách, maximalizace efektivnosti spotřebičů energie, maximalizace efektivnosti rozvodných energetických soustav a snížení ztrát v rozvodech 68

•

hledat nové technologie a cesty ke skladování energie a tím dosáhnout lepšího rozložení využívání zdrojů

•

zavést minimální standardy pro energetickou účinnost spotřebičů, budov i vozidel

•

snižovat náklady na energii a suroviny

8.1.2 Posilování obnovitelných zdrojů •

zajistit maximálně možnou náhradu neobnovitelných zdrojů zdroji obnovitelnými, nejméně však 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie do roku 2020 a 50% do roku 2050

•

stanovit vymahatelné závazky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a kombinované výroby tepla a elektřiny

•

upravit pravidla trhu s elektřinou tak, aby výrobci z obnovitelných zdrojů měli zaručené prioritní nasazení při pokrývání odběru

•

zajistit stabilní podmínky pro investory do obnovitelných zdrojů, například formou minimálních výkupních cen

•

navýšit rozpočty pro výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti

•

zachovat základní princip zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby zajistil investorům stabilní prostředí

•

plánovat strategický rozvoj elektroenergetických sítí s ohledem na budoucí potřeby obnovitelných zdrojů energie

•

upravit zákon o podporovaných zdrojích energie tak, aby rozvoj obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny i tepla skutečně stimuloval, a nikoliv administrativně omezoval

•

formou stanovení rozumných výkupních cen a reformou zemědělských dotací využít tuzemský potenciál cíleně pěstované zemědělské biomasy identifikovaný Pačesovou komisí

8.2 Využívání jaderné energie Další rozvoj jaderné energetiky v ČR budeme vázat na nové důkladné a kritické zhodnocení tohoto způsobu získávání energie i z hlediska ekonomické náročnosti (maximálně dostavba Temelína, prodloužení životnosti Dukovan, nerozšiřovat již další neekonomickou těžbu uranu v ČR).

69

Zvážíme zrušení omezené odpovědnosti za jadernou škodu – za škodu nad rámec povinného ručení by odpovídal provozovatel podle obecné odpovědnosti za škodu

8.3 Energetické využívání fosilních paliv Zajistíme vhodnou formou podpory snižování spotřeby fosilních paliv jak v sektoru výroby elektrické energie, tak v sektoru vytápění budov a dodávek průmyslového tepla. Problematiku územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí chceme řešit posunem limitů na lomu Bílina, o budoucnosti lomu ČSA musí rozhodnout občané Ústeckého kraje v referendu. Budeme trvat na odborném zpracování dvou variant postupu. Tou první je varianta pracující s prolomením limitů těžby. Tou druhou je varianta bez prolomení limitů těžby. O obou těchto variantách je pak zapotřebí vést před referendem širokou debatu. Uhlí dostupné v rámci limitů těžby poskytnout jako přednostně teplárnám (tedy pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla) na úkor neefektivní výroby elektřiny ve velkých systémových (kondenzačních) elektrárnách. Zahrnout negativní dopady těžby a spalování fosilních paliv do cen energií pomocí systému emisního obchodování a zdanění uhlíku.

8.4 Energetická bezpečnost Základem aktivního přístupu k řešení této problematiky je důraz na snižování spotřeby energie a podpora rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie. Zvyšovat energetickou bezpečnost pomocí aktivní mezinárodní spolupráce, zejména na úrovni EU. Je proto nutná podpora a aktivní účast na vytváření společné energetické politiky EU a na koordinování společné pozice EU vůči třetím zemím.

8.5 Teplárenství Je nutná jeho celková restrukturalizace a rekonstrukce ve směru modernizace, ekologizace a postupného výrazného snížení spotřeby uhlí. Musíme zajistit plnění nových evropských emisních limitů z velkých zdrojů v sektoru teplárenství.

70

Zavedeme podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů (včetně solárních kolektorů a tepelných čerpadel), a to i v domácnostech.

8.6 Konkurenceschopný a ekologicky šetrný průmysl Je zapotřebí rozvíjet strukturální záměry průmyslové výroby směrem k výrobkům s vyšší finalitou, s lepším zhodnocením vstupů a s příznivějším vlivem na životní prostředí Je důležité důsledněji začleňovat environmentální hlediska do sektorových politik průmyslu. Vhodnou dotační politikou podpoříme zavádění energeticky úsporných technologií, obnovitelných zdrojů a restrukturalizaci průmyslu směrem k odvětvím méně nenáročným či nenáročným na spotřebu energie (největší příležitosti jsou v potravinářském průmyslu, v papírenství, textilní výrobě a strojírenství). Budeme posilovat podporu zavádění tzv. dobrovolných nástrojů u podnikatelských subjektů. Nastavením poplatků snižovat emise polutantů do ovzduší a do vody, neznečišťovat vodní toky průmyslovými vodami a odpadními chemickými látkami a zdokonalovat čištění odpadních vod. Povolení k provozu nových a rekonstrukci stávajících průmyslových zařízení vázat bezvýjimečně na použití pokročilých nejlepších dostupných technik (BAT) definovaných evropskými předpisy (BREF). Podpora ekoinovací, výroby progresivních výrobků a ekotechnologií s potenciálem uplatnění na světových trzích prostřednictvím daňového zvýhodnění vládních zakázek. Zavedeme povinné upřednostňování při nákupech a zadávání veřejných zakázek ekologicky šetrné výrobky, projekty a postupy a také firmy s certifikátem EMAS nebo ISO 14000 – podpoříme tak tzv. environmentálně šetrné (zelené) veřejné zakázky (GPP - Green Public Procurement).

71

9 Regionální rozvoj Ačkoliv je Česká republika svou rozlohou nevelikou zemí, rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou významné. Pravicovým vládám se nepodařilo prosadit programy, které by napomohly hospodářsky zaostalejším regionům zvyšovat jejich hospodářskou vyspělost a také životní úroveň jejich obyvatel. Vlastně na tom ani Topolánkova, ani Nečasova vláda neměly zájem, ač je to zcela v rozporu s neoliberální ekonomickou teorií, z níž vycházejí ve své politice. Problematikou rozvoje regionů se zabývala Strategie udržitelného rozvoje České republiky (usnesení vlády č. 1242/2004), která představovala dlouhodobý rámec pro udržení základních hodnot a kvality života společnosti a definovala pro tuto oblast strategické cíle. Záměrem našeho programu je zajistit konkurenceschopnost regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. Je zapotřebí vhodnými rozvojovými programy snižovat

rozdíly

v úrovni

hospodářského,

environmentálního

a sociálního

rozvoje

jednotlivých regionů. Důvodem je, že úroveň některých regionů se již dostala do stavu, který je nežádoucí. Naším cílem není potírání rozdílů vyplývajících z rozmanitosti podmínek jednotlivých regionů a z nich vyplývajících rozdílů v kvalitě života např. v městských nebo venkovských oblastech, kde se výhody a nevýhody navzájem vyvažují. Naším cílem je podporovat takové aktivity, které budou zaměřené podle konkrétní situace regionu na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit, k rozvoji infrastruktury a k lepšímu územnímu rozložení.

9.1 Podpora regionální veřejné dopravy Naším záměrem je podpora regionální veřejné dopravy s důrazem na její šetrnost k životnímu prostředí. Regionální veřejná doprava musí být funkčním protipólem individuální automobilové dopravy. Regionální veřejná doprava také musí být schopna zajistit dopravní obslužnost v hospodářsky a turisticky atraktivních územích a také dostatečné propojení s okrajovými částmi každého regionu. Vhodným způsobem organizovaná regionální doprava pak zvyšuje zájem obyvatel regionu o využívání veřejné dopravy a také činí region zajímavějším z hlediska jeho návštěvnosti a turistiky. 72

Regionální doprava také musí řešit usnadnění pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

9.2 Zavedení vládních strukturálních grantů Vedle grantů z EU je zapotřebí pro kvalitativně vyšší rozvoj regionů přistoupit k zavedení vládních strukturálních grantů. Tyto granty by měly být určeny za přesně definovaných podmínek na vyrovnávání hospodářských rozdílů mezi regiony (podpora ekonomicky zaostávajících regionů a mikroregionů, výrazná podpora sociálně vyloučených lokalit). Oblast poskytování těchto grantů by měla zahrnovat podporu úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktury pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických

služeb,

podporu

výstavby

zařízení

na

poskytování

zájmových

a volnočasových aktivit, ale i například podporu regenerace bytových domů apod.

9.3 Podpora obcí při zavádění podniků sociální ekonomiky (sociálních podniků) Hlavním cílem podniku sociální ekonomiky je vytvoření pozitivního sociálního dopadu a nikoli pouze tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Tímto způsobem získan finančníé prostředky zůstávají v regionu a slouží pro jeho další rozvoj. Náplň práce podporovaných podniků bude především v těchto oblastech: •

poskytování sociálních služeb a/nebo výrobků a služby pro ohrožené a zranitelné skupiny obyvatelstva (přístup k bydlení, přístup k péči, pomoc starším a zdravotně postiženým osobám, začlenění zranitelných skupin, hlídání dětí, přístup k zaměstnání a vzdělání, řízení závislosti …);

•

sociální a profesní začleňování prostřednictvím přístupu k práci pro znevýhodněné osoby, zejména z důvodu jejich nedostatečné kvalifikace nebo sociálních a profesních problémů, které vedou k vyloučení.

V oblasti zavádění podniků sociální ekonomiky očekáváme významný rozvojový potenciál, a to vzhledem ke skutečnosti, že tento druh podnikání je v ČR v plenkách. Přitom podíl sociální ekonomiky na celkové zaměstnanosti dosahuje v EU úrovně téměř 6%.

73

9.4 Udržitelné strategické územní plánování Strategické územní plánování zaručuje stabilní vnější prostředí, které je pro dlouhodobý úspěšný rozvoj určitého regionu (obce) nezbytným předpokladem. Je zapotřebí vycházet ze všech podstatných a komplexně zmapovaných oblastí, které budou zasaženy řešeným územním plánem. Předkládaný strategický územní plán musí být hodnocen jak z finančního hlediska, tak i z hlediska přínosů environmentálních a sociálních.

9.5 Podpora udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky Udržitelný cestovní ruch ve struktuře místní ekonomiky má především naplňovat potřeby současných turistů i hostitelských regionů. Musí být organizován tak, aby chránil a zvyšoval příležitosti do budoucna. Podpora udržitelného cestovního ruchu musí být směřována na řízení všech zdrojů takovým způsobem, aby mohly být naplněny ekonomické, sociální a estetické potřeby při udržení kulturní integrity regionu, při respektování základních ekologických procesů a biologické rozmanitosti. Rozvoj udržitelného regionálního cestovního ruchu zaměřujeme především na: •

minimalizaci negativních vlivů cestovního ruchu na společnost a prostředí;

•

maximalizaci pozitiv cestovního ruchu;

•

vytváření přínosů místním ekonomikám;

•

uchování přírodního a kulturního dědictví a kvality života hostitelů a návštěvníků.

Státní dotační politika pak musí být zaměřena na zabezpečení životaschopnosti a konkurenceschopnosti

podporovaných

regionálních

destinací

cestovního

ruchu

a podnikatelů v této oblasti tak, aby byly schopni pokračovat v prosperitě a zachování dlouhodobých přínosů.

9.6 Státní podpora půjček na pořízení bydlení pro mladé lidi do 35 let Naším cílem je navýšení finančních prostředků určených na poskytování úvěrů osobám mladším 36 let na výstavbu nebo pořízení bytu (podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb.) tak, aby bylo možné uspokojit více žadatelů. V současné době bývají tyto prostředky vyčerpány již v 1. kvartálu příslušného roku.

74

10 Zahraniční politika 10.1 Priority zahraniční politiky Národní socialisté považují za hlavní cíl zahraniční politiky ČR vytvářet co nejpříznivější vnější podmínky k růstu životní úrovně občanů země a zajistit její bezpečnost. Evropská unie je proto základním rámcem české mezinárodní akce. Vojenskou bezpečnost státu zajišťuje členství v Severoatlantické alianci. Obě uskupení přitom působí v dynamické a komplikované mezinárodní situaci, jejímuž vývoji se musí přizpůsobovat. Poměry v EU je potřebné ovlivňovat tak, aby nedošlo k dělení Unie do několika skupin; aby modernizovaný sociální stát zůstal jedním z tmelících prvků evropanství a aby se EU stala významným faktorem stability, prosperity a míru v Evropě, na svých vnějších hranicích i v celém světě. V dalším vývoji NATO budou národní socialisté usilovat, aby Aliance přestala být „světovým četníkem“, aby se adekvátně a průběžně adaptovala měnícím se mezinárodním podmínkám. Ve světle vývojových tendencí 21. století ale nemůže být členství v EU jediným a výhradním českým partnerstvím. Je v českém národním zájmu napravit dlouholetý a programový odpor vlád české pravice k prohlubování součinnosti s těžištěm světového vývoje - s Východem, tj. především s Asií. Proto je nutné posilovat vztahy se zeměmi BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika). Navázat na někdejší úspěšnou obchodní spolupráci, vrátit se na ztracené trhy klíčových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Slovanské národy považujeme za národy bratrské. Záleží nám na dobrých vztazích se zeměmi západního Balkánu. Česká republika je schopna výrazně přispět k budování projektu tzv. Východního partnerství EU. Jako samozřejmost chápeme politiku „dobrého sousedství“, mimořádnou péči věnujeme vztahům se sousedními státy se zvláštním důrazem na Slovensko. Sem patří i využívání Visegrádské skupiny (V4). Jde nám o nadstandardní vztahy i s USA a Kanadou jako součást transatlantické vazby. Rovněž mírové řešení konfliktu na Blízkém východě patří mezi naše 75

přednostní zájmy. Trváme na udržování korektních a vyvážených vztahů k arabským státům a k Izraeli.

10.2 Evropská unie Současnou ekonomickou a finanční krizi Evropy nelze řešit neoliberální politikou rozpočtových škrtů. Východisko spočívá jen v opatřeních na podporu ekonomického růstu. V EU budeme spolupracovat se silami, které tento postoj sdílí, zejména s Francií prezidenta Hollanda. Vstup do eurozóny podmiňujeme nezbytnou reformou fungování Unie tak, aby byla zajištěna stabilita eurozóny, fiskální disciplína všech členů a stanoveny rovné podmínky všech států bez ohledu na jejich velikost. Podporujeme vytvoření mechanismu pro vystoupení či vyloučení z eurozóny. Prosazujeme reformy institucí a procesů EU tak, aby se Unie stala demokratičtější a transparentnější – především posílením pravomocí Evropského parlamentu. Celkově je prioritou postupu České republiky v EU prosazování a obrana národních zájmů v jejich evropském rozměru. Podporujeme rozšiřování EU o země západního Balkánu po řádném splnění všech přístupových podmínek kandidátskými zeměmi. Chceme jim v tom maximálně pomáhat nejen slovně, ale především politicky, prakticky a co nejkonkrétněji. Důraz klademe na Srbsko a Bosnu a Hercegovinu s tím, že ani jedné z těchto zemí nelze klást požadavky jiné kvality než státům, které již do EU vstoupily. Je nám blízká politika Strany evropských socialistů (PES). Evropští socialisté hájí v EU stejně jako my - tradiční hodnoty sociálního státu, vycházející z principů sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství. V evropské politice klademe důraz na sociální jistoty, zaměstnanost, ochranu zaměstnanců, rovnost různých společenských skupin, ochranu spotřebitele a ochranu životního prostředí umožňující trvale udržitelný rozvoje. Svoboda, bezpečnost, spravedlnost a solidarita jsou hodnotové pilíře socialistických stran v mezinárodním měřítku, se kterými se ztotožňujeme. Jsme stoupenci evropského modelu sociálního státu, který stojí hodnotově nad přemrštěným americkým individualismem a vyhraněným asijským kolektivismem.

10.3 Vztahy s Ruskou federací a Čínou Představitelé NATO a EU deklarují zájem na strategickém partnerství s Ruskou federací, vzájemné vztahy však zatím postrádají skutečnou hloubku. Otazníky kolem protiraketové 76

obrany USA naopak vztahy Západu s Moskvou vrací téměř do éry studené války. Jsme přesvědčeni, že korektní vztahy EU s Ruskem jsou nesmírně důležité pro mír a stabilitu, ale také prospívají ekonomickému rozvoji v Evropě. Proto zastáváme ve vztahu k Rusku pragmatický, racionální a realistický přístup bez zbytečného anti-ruského resentimentu. Je zapotřebí vytvořit zónu volného obchodu, odstranit vízový režim a zahájit realizování společných projektů, například v energetice či v oblasti infrastruktury. Mezi naše významné priority patří také zlepšení vztahů s Čínou. I tady preferujeme před kontraproduktivním antikomunismem pragmatický přístup. Čína je v současnosti druhou největší ekonomikou světa a prvořadou finanční velmocí. Tím, že drží významné množství devizových rezerv v amerických dolarech a eurech, má přirozeně zájem na stabilitě celé světové ekonomiky. Naším hlavním cílem je snížení schodku obchodní bilance s Čínou. Podporujeme spolupráci v oblasti investic, ta však vyžaduje další jednání nad novými bilaterálními smlouvami o ochraně investic a o zabránění dvojího zdanění. Čínskou lidovou republiku považujeme za významného obchodního partnera České republiky a je proto naším zájmem rozvíjet nejen obchodní vztahy, ale budovat rozumné partnerství i v dalších oblastech, například v kultuře, v cestovním ruchu či v oblasti výměny studentů. Je žádoucí s Čínou diskutovat citlivé otázky, jako je reforma OSN, vztahy mezi EU a Čínou ve všech hlavních aspektech, včetně zbraňového embarga EU vůči Číně či oblasti lidských práv. Jednoznačně respektujeme „princip jedné Číny“.

10.4 Boj s terorismem Fenoménem globálního věku je mezinárodní terorismus, který vyžaduje nadnárodně organizované řešení. Podporujeme omezení šíření zbraní hromadného ničení a jsme zastánci smluv pro účinnější kontrolu dodávek zbraní. Roste

význam

globální

technickoorganizačních

koordinace

složek,

bezpečnostních

nezbytné

je

aparátů

intenzivnější

a modernizace

zapojení

OSN

jejich

a dalších

mezinárodních organizací. Podporujeme novelu bezpečnostní strategie EU kompatibilní se strategií NATO. Je rovněž potřebná globální koordinace při odstraňování příčin, které mezinárodnímu terorismu v očích nezanedbatelné části světové veřejnosti propůjčují legitimitu. Pro chudou populaci třetího světa není mezinárodní terorismus zločinem, ale svého druhu emancipačním hnutím, se kterým mnohdy přinejmenším sympatizují. Tuto falešnou optiku Západ nezmění politikou velkého klacku, která obyvatele třetího světa spíše zastrašuje a teroristy provokuje. Lze ji změnit, pokud se Západ mnohem účinněji zasadí o odstranění 77

světové chudoby a globální nespravedlnosti. Jen tak dostojí svému přívlastku civilizovaný a jen tak může nakonec nad mezinárodním terorismem zvítězit.

10.5 Zahraniční vojenské mise Před příslibem české účasti v zahraniční vojenské misi musí být důkladně zkoumána její smysluplnost a prospěšnost z hlediska národních zájmů. Je nutné nepřetržitě vyhodnocovat průběh misí a mít možnost realizovat změny v jejich charakteru. Čistě vojenská řešení nemusejí být vždy úspěšná, proto hledáme komplexní řešení každého jednotlivého konfliktu. Preferujeme mírovou diplomacii a dialog před rozpoutáváním nekonečných válek, které vedou pouze k utrpení civilistů a profitují z nich jen zbrojní lobby. Trváme na důsledném dodržování mezinárodního práva a odmítáme zneužívání OSN k válečným dobrodružstvím kdekoliv na světě. Ideály a hodnoty nemohou být prosazovány sankcemi či importovány vojenskými intervencemi, nýbrž dialogem, trpělivým jednáním a hledáním společného konsensu na poli mezinárodních institucí.

10.6 Lidská práva Chceme zvýšit ochranu a dodržování lidských práv odpolitizováním tohoto tématu. Nepřijímáme politiku " dvojích standardů " a chceme ji co nejvíce oslabovat v mezinárodní praxi. Považujeme za účelné navázat součinnost s významnými a osvědčenými mezinárodními nevládními organizacemi na tomto úseku, věnovat pozornost sociálnímu a ekonomickému rozměru lidsko-právního prostoru. Budeme poukazovat na nezbytnost důsledně dodržovat ochranu civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech, především v takových, jichž se zúčastní NATO (Afghánistán, Libye), žádat o důsledné vyšetření sporných případů, a to i za účasti mezinárodní trestní justice. Stranou mezinárodní pozornosti nemohou při ochraně lidských práv zůstat ani mezinárodní mírové síly či operace OSN a jiných mezinárodních institucí (např. v Bosně a Hercegovině).

10.7 Ekonomická diplomacie Jsme přesvědčeni, že povinností politické reprezentace země je uskutečňování aktivní ekonomické diplomacie. Mezi naše cíle proto patří budování silné české proexportní ekonomiky, podpora investic v České republice i českých investic v zahraničí, ale také 78

podpora kulturních projektů, projektů cestovního ruchu, výměnných studijních pobytů. V neposlední řadě prosazujeme posílení České republiky v mezinárodních politických a finančních institucích. Jsme pro zachování a rozšiřování počtu českých zastupitelských úřadů v zahraničí, stejně jako smíšených hospodářských a obchodních komor, zahraničních zastoupení CzechInvest, CzechTrade či Českých center, jež pomáhají při naplňování cílů aktivní ekonomické diplomacie. Všechny uvedené instituce je zapotřebí motivovat na orientaci jejich činnosti na konkrétní ekonomické výsledky a na přímý význam pro Českou republiku, její kraje, města a obce i další české subjekty.

79

11 Evropská finanční perspektiva 2014-2020 11.1 Strategie Evropa 2020 Evropská finanční perspektiva na období 2014-2020 vychází primárně z dokumentu Strategie Evropa 2020, který si klade za cíl zajištění efektivního fungování konkurenceschopné Evropské unie v následujících letech. Tři hlavní, vzájemně se posilující priority této strategie jsou: inteligentní růst (silná podpora ekonomiky založené na znalostech a inovacích), udržitelný růst (podpora konkurenceschopné ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje) a růst podporující začlenění (podpora vysoké zaměstnanosti vyznačující se sociální a územní soudržností). Předpokládaný rozpočet EU na období 2014-2020 počítá se 162,6 miliardy eur pro méně rozvinuté regiony (HDP dle parity kupní síly per capita do 75% průměru EU), 38,9 miliardy eur pro regiony v tranzici (HDP dle parity kupní síly per capita 75-90% průměru EU) a 53,1 miliardy eur pro více rozvinuté regiony (nad 90% průměru EU). Pro teritoriální spolupráci se předpokládá vyčlenění 11,7 miliardy eur, pro kohezní fond 68,7 miliardy eur a předpokládaná alokace pro řídce osídlené a okrajové regiony zatím činí 0,926 miliardy eur. Nástroj pro propojení Evropy v dopravě, energii a ICT počítá s vyčleněním 40 miliard eur a s dodatečnými 10 miliardami eur v rámci Kohezního fondu.

11.2 Diskuze nad prioritami pro ČR Otevřeně řečeno velmi kontroverzní evropská politika Nečasovy vlády a Václava Klause nevytvářejí dobré podmínky pro vyjednávání o příští finanční perspektivě. Naše strana prosazuje

zahájení

široké

diskuze

mezi

vládou

a opozicí,

odbornou

veřejností,

podnikatelskými svazy a asociacemi. Požadujeme, aby vládní materiál, který bude obsahovat strategii rozvoje ČR na programové období 2014-2020, byl zpracován na základě celospolečenské diskuse a konsensu. Teprve po připomínkách vzešlých z důkladné diskuze s odbornou veřejností vyplynou priority pro ČR, na jejichž základě může dojít ke stanovení prozatímních priorit čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Evropská komise předloží návrh společných pravidel - Společný strategický rámec pro všechny fondy - tedy pro Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond tak, aby došlo ke zvýšení soudržnosti mezi těmito nástroji a vzájemné propojenosti. Součástí předloženého nařízení 80

budou také detailní pravidla pro hlavní fondy, prostřednictvím nichž je tvořena politika soudržnosti - tj. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Výše podpory se bude odvíjet od stupně hospodářského rozvoje jednotlivých zemí s cílem zvýšit hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými zeměmi bude podepsána smlouva o partnerství, která stanoví přesné závazky dané země, na jejichž základě budou průběžně uvolňovány finanční prostředky z EU. Další finanční prostředky budou uvolněny pouze na základě předložených výsledků vztahujících se k dané smlouvě o partnerství. Oceňujeme, že vedle zjednodušené administrace projektů a snazšího průběhu financování budou v novém období rovněž nastaveny daleko přísnější kontrolní a auditní mechanismy a dojde k upřesnění a stanovení zásad veřejné podpory ještě před vlastním započetím nového programovacího období.

11.3 Programy a fondy EU

11.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Finanční prostředky z navrhovaného ERDF budou využívány ke zvyšování energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů, inovacím a k podpoře malých a středních podniků. Naší výhodou může být, že alespoň 50% prostředků půjde do méně rozvinutých oblastí. Nemalá finanční část bude věnována na integrovaný udržitelný rozvoj měst a pomoc při výměně postupů a zkušeností mezi městy.

11.3.2 Kohezní fond Hlavním cílem Kohezního fondu bude i nadále podpora rozvoje dopravy a životního prostředí s důrazem na dodržování stanovených norem. Využívání prostředků bude určeno pro země, u nichž hrubý domácí důchod nedosahuje 90% průměru EU. Fond bude podporovat investice zaměřené na dodržování norem, projekty v energetice s pozitivním dopadem na životní prostředí (např. zvyšování energetické účinnosti, obnovitelné zdroje), rozvoj dopravní infrastruktury v podobě transevropských dopravních sítí. Podpořen bude nově i tzv. nástroj pro propojení Evropy, směřující ke konkurenceschopnému a udržitelnému dopravnímu systému.

81

11.3.3 Evropský sociální fond (ESF) Vzhledem k vysokému počtu nezaměstnaných v EU (cca 23 milionů) a počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby (cca 113 milionů) je nezbytné přijmout v následujícím programovacím období taková opatření, která pomohou EU vyrovnat se s těmito problematickými otázkami. V rámci ESF bude proto kladen velký důraz na podporu vzdělávání obyvatel v oborech požadovaných na trhu práce, na pracovní mobilitu a na celkové zlepšení nastavení vzdělávacích systémů. ESF bude podporovat zaměstnanost a vytvářet příležitosti pro boj s chudobou a se sociálním vyloučením. V ČR žije mnoho občanů na hranici chudoby a s prohlubujícími se ekonomickými turbulencemi lze bohužel očekávat negativní vývoj dopadů právě na tuto skupinu obyvatel. Proto považujeme za nutné vyrovnávat rozdíly mezi regiony, mj. například podporou odborného školství, které pomůže připravit kvalifikované pracovní síly požadované na trhu práce. Podporu zaměstnanosti požadujeme zaměřit primárně na mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a rovněž ženy, které se vracejí na pracovní trh, včetně systému poradenství. Hodláme podporovat antidiskriminační projekty a projekty vedoucí ke zrovnoprávnění žen a mužů. Podniky, neziskové organizace a další veřejné orgány obdrží podporu na projekty spojené s přechodem na nové technologie a nízkouhlíkovou ekonomiku. Podporovány budou rovněž sociální inovace. Velice vítáme, že celý systém ESF bude výrazně zjednodušen a prioritou bude dosažení reálných výsledků.

11.3.4 Evropský globalizační fond V současnosti je fond nastaven do konce roku 2013, nicméně vzhledem k jeho účinnosti se předpokládá pokračování v následujícím období. Jedná se o přímou podporu pracujícím, kteří ztratili zaměstnání v důsledku globalizace a světové ekonomické krize. Fond bude v následujícím období rozšířen o dočasně zaměstnané, o majitele mikropodniků a o malé a střední podniky, včetně zemědělců. EU přispěje do výše 50% na opatření při hledání nové pracovní příležitosti (rekvalifikace, pomoc při hledání zaměstnání, podpora začínajícímu podniku atp.) na 24 měsíců, v některých případech může podpora dosáhnout až 65%. Předpokládaná alokace činí 3 miliardy eur. Fond by se měl do budoucna stát trvalým nástrojem pro podporu uvedených skupin občanů v případě ekonomické krize.

82

11.3.5 Evropská územní spolupráce Hlavním cílem evropské územní spolupráce je společné řešení problematických záležitostí, které spojují jednotlivé regiony EU (např. výměna zkušeností při podpoře inovací, lékařská péče v zahraničí atp.) Spolupráce bude probíhat ve třech úrovních: přeshraniční spolupráce (projekty pro státy sdílející stejnou hranici), nadnárodní spolupráce (spolupráce států sdílejících společný region – např. Alpy, Balt atp.), meziregionální spolupráce (výměna osvědčených postupů a příkladů dobré praxe mezi regiony – např. v oblasti inovací). V rámci evropské územní spolupráce se zaměříme na zlepšení spolupráce zejména s našimi sousedními zeměmi v oblasti poskytování vzájemné přeshraniční zdravotní péče.

11.3.6 Evropská seskupení pro územní spolupráci Od roku 2006 mohou regionální a místní subjekty zakládat tzv. evropská seskupení pro územní spolupráci. V následujícím období je nutné přijmout některá zjednodušení a úpravy systému (např. zjednodušení postupu zakládání seskupení, úprava činnosti uskupení, zapojení mimoevropských regionů). Územní spolupráce je přímo zaměřená na obyvatele dotčených regionů prostřednictvím realizace projektů (např. lépe integrované dopravní systémy, koordinované inovační strategie). V této oblasti požadujeme přípravu metodiky pro strukturálně zanedbané regiony, aby bylo možné zapojit do programu co nejvíce subjektů z české strany. Maximální podporu zaměříme na posílení nejslabších - nejvíce strukturálně postižených - regionů.

11.4 Priority pro Českou republiku Za klíčové považujeme nutnost vyjednání programů a alokací odpovídajících české socioekonomické struktuře. Požadujeme zjednodušení vnitřní administrativy, včetně legislativních postupů a kontrolních mechanismů, například formou vytvoření jedné implementační agentury pro administraci strukturálních fondů, což přinese úsporu nákladů a efektivní management projektů. Prosazujeme jednodušší členění programů podle priorit EU – v ideálním případě jeden program na ESF (vzdělávání, zaměstnanost, sociální oblast), dva programy na ERDF (první pro vzdělanostní ekonomiku, udržitelnou ekonomiku a obnovitelné zdroje a vědu a výzkum a druhý program pro regionální politiku) a jeden program na Kohezní fond (politika životního prostředí, rozvoj silniční a dálniční sítě, podpora hromadné železniční dopravy, podpora obnovy železničních vozidel - významné příležitosti pro české průmyslové firmy). 83

11.5 Průmysl ČR Naší

prioritou

je

usilovat

o efektivní

propojení

podnikatelského

sektoru

s vědecko-výzkumnými inovačními procesy pro zajištění konkurenceschopné ekonomiky naší země v následujících letech.

11.5.1 Podnikatelské prostředí Zasadíme se o zajištění maximálního využití zdrojů fondů EU při přípravě nového programovacího období na roky 2014-2020, přičemž musíme dosáhnout efektivního propojení finančních zdrojů pro podporu podnikání z fondů EU, státního rozpočtu a prostředků soukromého sektoru. Naši pozornost zaměříme na systém podpory zejména pro malé a střední podnikatele prostřednictvím programů strukturálních fondů EU a národních zdrojů a na usnadnění přístupu firem k finančním prostředkům pro jejich investiční a rozvojové záměry. Považujeme za nezbytné vytvořit Koncepci podpory malého a středního podnikání na roky 2014-2020, která se stane základním strategickým dokumentem pro přípravu programů podpory podnikání na další období. Prosazujeme důkladnou diskusi v rámci celého politického spektra, s odbornou veřejností a se zástupci podnikatelů a jejich svazy na toto téma tak, aby výsledná koncepce byla široce konsensuální. Jsme přesvědčeni, že právě malé a střední podniky (s počtem zaměstnanců do 250 osob) tvoří základ české ekonomiky, proto považujeme komunikaci nad prioritami za nesmírně důležitou, aby byly programy EU zacíleny co nejefektivněji. Nesmíme však zapomínat ani na střední třídu společnosti, která je opomíjena a přitom je nositelem stability společnosti. Hodláme rozvinout politiku podpory investování a tvorby nových pracovních míst, podporovat investiční aktivity v oblasti vývoje, výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou a vznik nových technologických center. V oblasti podpory rozvoje průmyslových zón klademe důraz na strategické investice v nejvíce strukturálně postižených oblastech ČR. Budeme prosazovat rozvoj perspektivních šetrných technologií, zvýšení efektivity českých podniků a posílení jejich konkurenceschopnosti na vyspělých světových trzích. Voláme po vytvoření efektivního systému podpory českých firem na mezinárodních veletrzích a výstavách, který bude soustředěn na klíčové trhy a na rozšíření propagačních a prezentačních aktivit státu spojených s pozitivním budováním image ČR pro zahraniční investory a obchodní partnery. V tomto kontextu bojujeme za zachování počtu 84

českých zastupitelských úřadů v zahraničí, podporu smíšených hospodářských a obchodních komor, posílení role agentur pro podporu podnikání CzechTrade a CzechInvest, jež pomáhají při naplňování našich cílů aktivní ekonomické diplomacie.

11.5.2 Věda, výzkum, inovace Zasadíme se o vytvoření podmínek pro rozvoj znalostní společnosti a ekonomiky, v níž budou mít výzkum a vývoj společně se vzděláváním jednoznačnou prioritu. Součástí tohoto úsilí bude jak vytváření prostoru pro růst investic do celého tohoto vědeckého komplexu, tak i optimalizace jeho způsobu řízení vedoucí k funkční integraci jeho složek a síťování vědeckých pracovišť pro využití vzájemných synergií. Požadujeme plné zapojení České republiky do evropského výzkumného prostoru a rozhodovacích procesů v oblasti výzkumu a vývoje v EU. Považujeme za nutné vytvořit koncepci podpory výzkumu a vývoje. Využití strukturálních fondů se bude opírat o aktualizovanou Národní politiku výzkumu a vývoje a o Národní inovační politiku, která musí být také důkladně prodiskutována se všemi partnery. V souladu s pravidly nastavenými EU bude probíhat pravidelné a objektivní hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, jež bude jedním z rozhodujících kritérií dalšího rozdělování finanční podpory výzkumu a vývoje ze strukturálních a veřejných zdrojů. Za účelem podpory výzkumu, vývoje a inovací je nutné dbát o provázání politiky výzkumu a vývoje s politikou inovační a o návaznost inovační politiky na výsledky průmyslového výzkumu a vývoje a jejich efektivní uplatňování v nových inovovaných produktech, technologiích a službách. Výsledky projektů průmyslového výzkumu a vývoje musí sloužit jako vstup pro projekty technických inovací. Domníváme se, že výsledky programů EU lze využívat nejen na spolupráci se zeměmi EU, ale v rámci maximalizace jejich přínosů i celosvětově.

11.5.3 Podpora zavádění nových technologií na úspory energií Úspory energií a snížení energetické náročnosti výroby považujeme za naši prioritu. Cílů hodláme dosahovat prostřednictvím zavádění nových technologií a lokálního využití obnovitelných zdrojů pro účely výroby.

85

11.6 Sociální politika V souladu se Strategií Evropa 2020 bude našim základním východiskem boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, podpora kvalifikované a vzdělané pracovní síly po celou dobu aktivní kariéry. Velký důraz klademe na další vzdělávání, pracovní mobilitu a celkové zlepšení nastavení vzdělávacích systémů. Budeme požadovat podporu podniků, neziskových organizací a dalších veřejných orgánů při realizaci projektů spojených s přechodem na nové technologie a nízkouhlíkovou ekonomiku, včetně implementace potřebných reforem podporujících jejich konkurenceschopnost. Budeme rovněž podporovat projekty sociálních inovací, antidiskriminační projekty a projekty kladoucí důraz na zrovnoprávnění mužů a žen. Vytvoříme jednotný systém kvalifikací a jeho uznávání na úrovni EU. Zvláštní zřetel věnujeme snaze udržet talentované absolventy středních a vysokých škol na domácím trhu práce. Zasadíme se o zavedení institutu sociálního podniku do českého pracovního prostředí. Sociální podnik usnadní sociálně vyloučeným osobám vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí. Posláním sociálního podniku je generace zisku a jeho investice do dalšího rozvoje organizace a podpory jeho zaměstnanců. Dalšími principy, na kterých je sociální podnik založen, je lokální orientace a uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů. Zvyšováním věkové hranice odchodu do důchodu se zvyšuje počet starších osob, které jen obtížně nalézají zaměstnání ve vyšším věku. Sociální podnik právě seniorům a dalším sociálně vyloučeným osobám umožní nabídnout vhodné zaměstnání.

11.7 Zemědělství a rozvoj venkova Vyvineme maximální úsilí o vyjednání podpory ve společné zemědělské politice na úrovni "starých" členských států EU. Budeme podporovat konkurenceschopnost zemědělců a produkční zemědělství s důrazem na environmentální a sociální přínosy. Hodláme podpořit harmonický rozvoj venkovských oblastí a vesnic, s přihlédnutím ke krajovým a lokálním specifikům, včetně tradiční potravinářské a zemědělské výroby, zvláštní pozornost chceme věnovat

podpoře

mladých

zemědělců

a rozvoji

agroturistiky.

V oblasti

podpory

potravinářského a zpracovatelského průmyslu budeme požadovat zajištění pestrosti a bezpečnosti potravin po spotřebitele a prosazovat zvýšení spotřeby kvalitní domácí produkce. Naší ucelenou strategií je komplexní rozvoj venkova, zejména z hlediska podpory malého a středního podnikání a vzniku nových pracovních míst.

86

11.8 Životní prostředí V oblasti životního prostředí trváme na zajištění kvalitní péče o chráněná území, včetně podpory účasti zainteresovaných vlastníků, obcí a neziskového sektoru. Budeme podporovat programy na využívání energie z obnovitelných zdrojů, po důkladné diskusi a v součinnosti se všemi zainteresovanými aktéry.

11.9 Regionální politika Naší prioritou je harmonický rozvoj jednotlivých regionů - s důrazem na oblasti nejméně rozvinuté, a to ve všech oblastech - dopravní infrastruktura, podnikatelské prostředí, cestovní ruch, vzdělávání, životní prostředí, využití vědy a výzkumu, zvyšování zaměstnanosti. Naši pozornost upneme na aktivní spolupráci krajů, obcí a ostatních partnerů při plánování a realizaci rozvoje regionů. Budeme podporovat všechny tři typy projektů: přeshraniční spolupráce (projekty pro státy sdílející stejnou hranici), nadnárodní spolupráce (spolupráce států sdílejících společný region), meziregionální spolupráce (výměna osvědčených postupů a příkladů dobré praxe mezi regiony, např. v oblasti inovací, energetiky atp.).

87

12 Boj proti korupci Národní socialisté hodlají korupci předcházet dříve, než se vyvine v jev zcela nezvladatelný. Nebudeme však o ní jen mluvit, budeme především konat. Korupce je jev historicky velmi starý, který se objevil již v raných fázích vzniku státu a v různých formách přetrvává stále. Bylo by naivní si myslet, že ze života společnosti lze korupci zcela vymýtit. Odpovědní politici však mají reálné možnosti proti korupci velmi razantně a také účinně zasáhnout. Tzv. „vláda rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci“ Petra Nečase se nemůže pochlubit nejen žádným úspěchem, ale ani žádným byť dílčím konkrétním výsledkem v boji proti korupci. Samotný tento termín se jí podařilo dokonale zprofanovat. Česká republika se v žebříčku vnímání korupce propadla na 57. – 59. místo na světě. Podle průzkumů veřejného mínění plných 80% občanů naší země považuje korupci za velmi naléhavý problém a dalších 15% za docela naléhavý. Krach protikorupčních opatření jde na vrub zejména politické straně Věci veřejné, která výrazným a tragikomickým způsobem podkopala důvěru občanů v jakékoli řešení. Ale nejen jí, řádění této strany v klidu přihlížely ve vládě ob+ „standardní“ politické strany – ODS a TOP09. Lidé již nevěří, že jakákoli politická strana je schopna zhostit se tohoto významného úkolu opravdově a se ctí. Korupci veřejnost vnímá jako zcela běžný, v české společnosti zdomácnělý fenomén, s nímž se setkává prakticky kdykoli a kdekoli, rozdíl je pouze v míře korupčního jednání. Co ovšem lidé očekávají zcela nepochybně, to je uplatnění principu presumpce viny v případě politiků. Tento princip má národně socialistická strana zakotven ve svých stanovách. Z toho plyne, že kdokoliv z jejích členů bude obviněn z korupce, bude ihned postaven mimo řady strany.

12.1 Stav protikorupčního prostředí Absence centrální (vládní) protikorupční koncepce a jejího praktického naplňování vede k tomu, že vlastní recepty boje proti korupci se roztříštěně objevují v jednotlivých rezortech (např. ve zdravotnictví) a jednotlivé programy přijímají samostatně i samosprávy (např. hl. m. Praha). Korupce jako mimořádně nebezpečný a patologický jev může narušit fungování celé společnosti, zejména v politické a ekonomické oblasti, kde likviduje volné tržní vztahy. 88

S využitím korupce může dojít postupně k přechodu od demokratických k totalitním formám vládnutí. Abychom mohli najít nejúčinnější protikorupční nástroje, v prvé řadě je třeba pojmenovat tzv. sociopsychické příčiny korupce. Jsou jimi odvěká touha po konzumním způsobu života a bohatství, změna hodnotového systému, absence slušnosti, kulturnosti, morálky, právního vědomí, prolamování přirozených lidských zábran, faktický finanční nedostatek nebo pocit nedostatku, nepochopení mladých lidí a nenaplnění jejich očekávání, padající tabu, zásahy do setrvačnosti běhu života, přílišná rychlost, překotnost a nekontrolovanost toku událostí veřejných i privátních vedoucí k pocitu frustrace, bezperspektivnosti, bezradnosti a bezútěšnosti. K dalším příčinám korupce lze přiřadit neustálý proces transformace ekonomiky, zejména probíhající proces privatizace, nestabilní a neprůhledné vlastnické vztahy, existenci řady nových (zhusta krycích) obchodních společností, průběžně upravovaný systém daní, dávek a poplatků, špatná platební morálka, nízká úroveň obchodně-podnikatelské etiky, těžkopádný legislativní proces, mezery v právním řádu a jeho přílišná benevolence, komplikace v aplikaci nepřehledných právních předpisů, průtahy v soudních a jiných řízeních a neuspokojivě vymezený střet zájmů. Vážnou příčinou je existence tzv. šedé ekonomiky a také nesystémovost přidělování dotací ze státního rozpočtu nahodile, bez předem daných pravidel. Tyto příčiny je zapotřebí nejen pochopit, ale postupně a systematicky také odstraňovat s vědomím, že náklady na vytvoření antikorupčních opatření budou v konečném důsledku levnější, než škody korupcí způsobené. Uvědomujeme si, že prosazení jednotlivých kroků k potlačení korupce bude velmi těžké. Snad ještě těžší bude znovu získat důvěru veřejnosti k podpoře těchto kroků. Potírání korupce bude pro naši stranu absolutní prioritou. Máme připraveny zcela konkrétní postupy, které se budeme snažit prosadit. Zdůrazňujeme, že každý – skutečně každý i dílčí úspěch bude úspěchem cenným. Nikdy neodmítneme žádný nástroj boje proti korupci z principu a jen proto, že jej vymyslel a připravil náš politický soupeř.

89

12.2 Oblasti s nejvýznamnějším korupčním rizikem Je třeba upřímně přiznat, že korupce hrozí prakticky kdekoli. Jsou ovšem oblasti, kde je riziko korupčního jednání velmi vysoké. Jde zejména o tyto oblasti: •

zadávání veřejných zakázek;

•

energetika;

•

doprava;

•

zdravotnictví, zejména léková politika;

•

justice;

•

školství;

•

stavební řízení;

•

sport;

•

životní prostředí;

•

penzijní reforma.

Stranou ovšem nezůstává ani legislativní proces ovlivněný živelným lobbingem a sponzoringem politických stran. Obzvláště znepokojující je ovšem výskyt korupce v justici, od níž se očekává, že bude aktivním činitelem jejího potírání. Nejvíce zde hrozí kontakty představitelů justice s kriminálním prostředím, vynášení citlivých informací či jejich liknavost, stejně jako klientelizmus. Tedy takový systém organizace, který je založen na konexích, protekci a zákulisních rozhodnutích. To musí skončit.

12.3 Programy protikorupční prevence Uvědomujeme si, že nejdůležitějším nástrojem boje proti korupci je prevence. Smutným paradoxem je fakt, že již současný právní řád obsahuje řadu kvalitních nástrojů prevence korupce, které však nejsou dostatečně využívány.

12.3.1 Legislativní proces Nedostatek kvalitních právních předpisů je jednoznačně jedním z kriminogenních faktorů korupce. Protože korupce je de facto průřezovým problémem, je třeba usilovat i o průřezovou změnu právních předpisů. Právní předpisy musí být přitom snadno aplikovatelné, s jednoznačným výkladem a zejména musí být přijaty co nejrychleji. 90

12.3.2 Personální obsazení orgánů činných v trestním řízení Orgány činné v trestním řízení budou vybaveny kvalifikovanými, dobře honorovanými a těžko zkorumpovatelnými odborníky s potřebnou dávkou erudice i schopnosti obyčejné lidské komunikace. Jejich zaměstnanci budou rozhodovat skutečně zákonně, spravedlivě, bez průtahů, vnějších vlivů či zásahů, s obavami z osobního pochybení, ale bez obav z jakékoli újmy v souvislosti s nezávislým a nestranným rozhodnutím. Zapojí se všemi možnými způsoby do procesu zvyšování právního vědomí občanů, hlavně mládeže.

12.3.3 Orgány státní a vnitřní kontroly, Institut pro kriminologii a sociální prevenci Orgány státní i vnitřní kontroly musí více využívat své metodické činnosti v zájmu kvalitní aplikace právních předpisů zejména neprávními odborníky a podílet se tak na zvyšování obecného právního vědomí obyvatelstva. Smyslem kontroly bude mimo jiné upozorňování na nedostatky v systémech, u nichž hrozí jejich zneužití pro trestnou činnost. Zřídíme mezirezortní komise, které budou vyhledávat, ověřovat a iniciovat protikorupční opatření na ústředních i místních orgánech státní správy, samosprávy a vyhledávat oblasti nepokryté efektivní kontrolou. Výzkum v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci bude orientován na opravdu potřebné výzkumné úkoly a analýzy, z nichž bude možno čerpat, a na základě kterých bude možné sestavovat dílčí programy potírání korupční kriminality nebo je podle podmínek upřesňovat. Do spolupráce chceme zapojit Transparency International a profesní organizace. Orgány statistiky budou intenzivně sbírat podstatná statistická data, periodicky vyhodnocovat kvantitu trestné činnosti a svá zjištění předávat kompetentním orgánům, zejména vědeckým institucím.

12.3.4 Orgány moci výkonné a soudní Významným prvkem prevence je důsledné oddělení orgánů moci výkonné a soudní. Veškerou personální práci v justici se nesmíme bát svěřit soudcům samotným prostřednictvím jejich rad.

91

12.3.5 Hromadné sdělovací prostředky a občanská společnost Působení hromadných sdělovacích prostředků v procesu prevence je naprosto nezastupitelné. Je třeba využít toho, že média rozhodující měrou působí na veřejné mínění a veřejnost má tendenci se ztotožňovat se s názory v médiích prezentovanými. Média mají tudíž velkou moc. Úkolem médií je cestou správného, úplného, avšak ve střízlivém množství podaného informování o trestných činech, pachatelích, trestním řízení, účinných postizích pachatelů apod. přispívat k autoritě orgánů činných v trestním řízení. Média nesmí glorifikovat pachatele korupčního jednání, naopak se od nich očekává veřejná podpora všech seriózně míněných kroků k jejich potlačování. Nechť média vyvíjejí tlak na politiky a veřejné činitele vůbec, aby i pouhé podezření z korupčního jednání bylo nepřijatelné a neslučitelné s výkonem veřejné moci. Autoritě orgánů činných v trestním řízení neprospívá informování tisku, rozhlasových i televizních stanic, které je vzácně jednotně zmodelováno jako ryze negativní. Je jistě správné, že jednotlivé redakce vyčleňují pro informování o trestných činech, jejich pachatelích a komunikaci s orgány činnými v trestním řízení specializované žurnalisty (nikoli ovšem specialisty ve smyslu odborném!), avšak zcela nedostatečná je úroveň zpracování zpráv a komentářů. Zhoubně na laickou veřejnost pak působí například střihem upravená a tudíž neúplná, nelogická až zásahem zjevně nepravdivá vyjádření policistů, státních zástupců a soudců, informace o jednotlivých kauzách vytržené z kontextu.

12.4 Represe v boji proti korupci V boji proti korupci se nelze obejít bez represí, ideálně vyváženě a v jednotě s prevencí. Je však třeba otevřeně přiznat, že represivní stránka bude dominantnější. V zájmu ochrany převážné většiny společnosti nebo jejích jednotlivých členů není prostě jiné cesty než práva těch, kteří neuznávají práva jiných, dočasně a mnohdy i natrvalo omezit. Nechceme pokračování trendu, podle kterého úspěšnost odhalování korupčního jednání je spíše důsledkem chyb pachatelů, než propracovanou a systematickou prací orgánů činných v trestním řízení, zejména policie. Chceme v policii naopak vytvořit právní a technické podmínky pro vyhledávání, vyšetřování, prokázání a odsouzení korupčního jednání tak, abychom využili jednotlivých metod a forem operativně pátrací činnosti za současného propojení s vyšetřováním nejzávažnější organizované trestné činnosti, včetně využití finančních a majetkových expertíz zaměřených k důslednému odčerpávání výnosů za trestné činnosti.

92

Žádný policista, státní zástupce ani soudce se nesmí obávat postihu, pokud bude zákonným postupem stíhat korupční jednání kohokoli. Z erudovaných a zkušených odborníků vytvoříme specializované justiční orgány pro stíhání korupčního jednání. Samozřejmostí bude zlepšení kooperace policie a zpravodajských složek.

12.4.1 Zpřísnění trestů za korupční jednání Změnami trestního zákoníku dosáhneme zpřísnění trestů za trestné činy, jejichž znakem je korupční jednání, obligatorního ukládání trestu propadnutí majetku, nepromlčitelnosti korupčních trestných činů a obligatorní trestnosti již i jejich přípravy.

12.4.2 Whistleblowing, ochrana oznamovatelů a účinná lítost Whistleblowing je uvážené a dobrovolné poskytnutí informací osobou, která má privilegovaný přístup k informacím a údajům o činnosti organizace, ve které působí nebo dříve působila. Toto poskytnutí informace se týká závažných protiprávních jednání nebo jiných nekalostí, které mohou ohrozit nebo poškodit veřejný zájem. Whistleblowing vyžaduje velkou odhodlanost, protože společenské, osobní, profesní a pracovně-právní důsledky bývají pro oznamovatele velmi nepříjemné. Je proto zapotřebí vytvořit takové právní prostředí, ve kterém by měla být oznamovatelům poskytnuta pevná a ucelená ochrana, která bude zajišťovat jejich práva a umožní jim tak bezpečnou alternativu k mlčení o nekalém jednání. Snadno ztotožnitelný svědek, jeho rodina, osoby blízké a jeho majetek jsou v ohrožení. Chceme proto zkvalitnit ochranu svědků před pomstou usvědčených pachatelů, nebo jejich kompliců. Identita svědků bude utajována ve větší míře než dosud zpřesněním a zpřísněním ustanovení trestního řádu. Změníme ruku v ruce s tím i trestní zákoník. Tvrdé trestní sankce budou hrozit tomu, kdo pravé údaje utajených svědků vyzradí, nebo jejich vyzrazení umožní. Zákonem umožníme nejúčinnější opatření ochrany svědka, např. změnu jeho vizáže. Chceme vhodně motivovat všechny oznamovatele korupčního jednání. Aby byla rozšířena ochrana osob, které oznámí nebo se sami nějakým způsobem účastní na protiprávním jednání, navrátíme do trestního zákoníku zvláštní ustanovení o účinné lítosti, a to ve vztahu k širšímu okruhu trestných činů. 93

12.4.3 Odpovědnost veřejných činitelů za náhradu škody vzniklé při hospodaření se svěřenými prostředky státu Zavedeme odpovědnost veřejných činitelů za náhradu škody vzniklé při hospodaření se svěřenými prostředky státu bez nutnosti prokazovat jejich zavinění - naopak žalovaní budou muset u soudu prokázat, že škodu nezavinili nebo za ni neodpovídají. Zpřísníme odpovědnost za škodu státních zaměstnanců vůči státu v případech, kdy je škoda způsobena jeho jménem při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Stát musí vymáhat škodu po svých zaměstnancích, pokud mu ji způsobili.

12.5 Další změny právního řádu Důsledný boj proti korupci se neobejde bez celkové revize nejdůležitějších právních předpisů.

12.5.1 Mezinárodní závazky a spolupráce Budeme se zasazovat o co nejrychlejší ratifikaci Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvy OSN o potírání korupce; závazky, které z nich pro Českou republiku vyplynou, v co nejkratší době vtělíme do vnitrostátního práva. Budeme klást důraz na kvalitní mezinárodní spolupráci při potírání korupce, ať zvýšením aktivity v OSN, EU, OECD, GRECO, ale i INTERPOLu, EUROPOLu, CEPOLu i EUROJUSTu, nebo na úrovni bilaterální. Využijeme cenné zkušenosti potírání korupce zejména švédských, nizozemských, rakouských a německých.

12.5.2 Kontrola výběrových řízení Chceme co nejvíce zprůhlednit výběrová řízení. Tento neuralgický bod největšího „tunelu“ státního rozpočtu bude bezvýjimečně pod veřejnou kontrolou a celý zveřejňován na internetu ministerstev a dalších veřejných zadavatelů, stejně jako průběh aukcí a prodej majetku státu. Zřídíme úřad státní expertizy, který u všech veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem, stanoví nejnižší možnou cenu zakázky jako limitní a nepodkročitelnou. Účastník soutěže bude omezen v počtu subdodavatelů zakázky. Veřejné zakázky ve vybraných oblastech nebo v určitých cenových objemech bude smět realizovat pouze sám 94

vítěz soutěže, v dalších bude nezbytnou podmínkou účasti v soutěži předložení určitého počtu referencí. Zároveň omezíme počet tzv. podlimitních zakázek pro téhož vyhlašovatele veřejné soutěže v určitém časovém období. Každý účastník soutěže bude povinen prokázat oprávněnost veřejnou zakázku realizovat, a to včetně prokázání kvalifikace svých zaměstnanců. Jen výjimečně bude povolen nákup zboží nebo služeb státním orgánům, rozpočtovým a příspěvkovým organizacím přes třetí subjekty, a to jen pokud tyto činnosti nebudou moci obstarat svými zaměstnanci. Nezbytnou podmínkou pro udělení jakéhokoli souhlasu orgánů státní správy a samosprávy, povolení, oprávnění, licence, přidělení dotace, subvence, či grantu bude prohlášení žadatele, že není v žádném příbuzenském či obdobném poměru k osobě, která na jakémkoli stupni v konkrétní věci rozhoduje; ukáže-li se toto prohlášení nepravdivým, má se zato, že souhlas nebyl udělen a veškerá přijatá plnění se vracejí. Poskytnutí dotací ze státního rozpočtu bude striktně realizováno podle předem daných závazných pravidel, která nebude možno obejít. Navrátíme se k institutu připadnutí plnění státu pro subjekty, které získaly neoprávněný prospěch v souvislosti s korupčním jednáním. Budeme po nich vymáhat peněžní sankci ve výši získaného prospěchu z korupčního jednání.

12.5.3 Zrušení anonymního vlastnictví společností Anonymní vlastnictví obchodních společností se musí stát minulostí. Týká se to zejména akcií na doručitele, nastrčených „bílých koní“ v obchodních společnostech a institutu tichého společenství. Zápisy v obchodním rejstříku musí být pravdivým odrazem skutečných vlastnických struktur firem. Samozřejmostí bude proto vymáhání plnění povinností obchodních společností ve vztahu ke sbírce listin obchodního rejstříku, a to i za cenu jejich zrušení.

12.5.4 Revize nového občanského zákoníku Podrobíme revizi nový občanský zákoník ještě před jeho účinností, zejména institut svěřeneckého fondu, zda se v tomto kodexu neskrývají příležitosti pro anonymní vlastnictví.

95

12.5.5 Majetková přiznání, právní úprava lobbingu, zavedení systému kontroly financování politických stran Budeme usilovat o obecně závaznou právní úpravu lobbingu, aby nebyl zdrojem korupce. Stanovíme pro něj průhledná pravidla, tak, aby jediným důvodem způsobilým ovlivnit rozhodování byl řádně zdůvodněný argument. Vyvážený lobbing umožníme pouze certifikovaným právnickým osobám a za důsledné veřejné kontroly. Zavedeme nový a průhledný systém financování politických stran a hnutí, včetně jejich sponzoringu a stanovení limitů pro náklady volebních kampaní.

12.5.6 Zvyšování podílu bezhotovostního styku Snížíme částky pro povinné bezhotovostní převody peněz a pro fyzický vývoz české měny do zahraničí. Postupně budeme nahrazovat hotovostní platební styk bezhotovostním.

12.5.7 Veřejná kontrola činnosti státních orgánů Naším cílem je transparentní a veřejně kontrolovatelná činnost státních orgánů. Tak, jako je (až na výjimky) veřejné jednání před soudy, mělo by být veřejné i jednání orgánů státní správy a jejich veškerá činnost. Zavedení povinného elektronického hlasování při rozhodování kolektivních orgánů a jeho záznam prokáže odpovědnost každého hlasujícího člena, tedy zastupitele či členy rady a dalších odpovědných činitelů.

12.5.8 Rozšíření pravomocí kontrolních orgánů Budeme usilovat o rozšíření pravomocí kontrolních orgánů o pravomoc kontrolovat hospodaření s prostředky všech veřejných rozpočtů (tedy např. i obcí, krajů, regionálních rad, dobrovolných svazků obcí a zdravotních pojišťoven). Všechna kontrolní zjištění budou zveřejňována.

12.6 Kvalitní státní správa Nepřipustíme další zdržování účinnosti služebního zákona, jeho účel naplníme. Propracovaný systém státní služby včetně definitivy musí korupci ve státní správě stlačit na minimum. Hůře uplatitelným úředníkem pak bude ten, který bude nejen dobře zaplacen státem, ale také ten, který bude vybrán jako nejkvalitnější osobnost. Ministr nebude mít vliv na personální práci úřadu, s výjimkou svých náměstků, poradců, mluvčího a svého sekretariátu. Zastavíme 96

rozvrat státní správy a její personální decimaci. Nepřipustíme, aby povolební výměny politických reprezentací měly zásadní vliv na personální obměnu ve státní správě. Úředník nesmí pracovat ve strachu před postihem, naopak úředník, jistý si svou pracovní pozicí, bude zárukou

přijímání

kvalitních

a odborně

zargumentovaných

rozhodnutí

vedoucích

zaměstnanců správních orgánů. Naproti tomu úředník, který závažným způsobem své povinnosti poruší, bude propuštěn ze státní služby bez možnosti ucházet se kdykoli v budoucnu o nové přijetí. Omezíme kumulaci kompetencí; proces rozhodování bude rozdělen více osobám. Omezíme míru volnosti při rozhodování a stanovíme pro rozhodování jasná a závazná kritéria. Pro každý druh řízení zavedeme nepřekročitelné lhůty pro rozhodnutí.

12.6.1 Povinné bezpečnostní prověrky pro vedoucí zaměstnance ve státní správě Zavedeme povinné bezpečnostní prověrky pro všechny vedoucí zaměstnance ve státní správě, kteří rozhodují o čerpání prostředků z veřejných rozpočtů. Je zapotřebí, aby kontrola všech odpovědných osob byla účinná a aby byl stát schopen odhalit a stíhat každého nepoctivce, který si žije nad úrovní svých prokazatelných příjmů.

12.6.2 Etický kodex politika a úředníka státní správy Vypracujeme Etický kodex politika a úředníka cestou sjednocení dosud existujících dílčích (odvětvových) kodexů v zájmu zlepšení všeobecné politické kultury v zemi se zakotvením „presumpce viny“ odpovědných osob.

12.6.3 Další opatření týkající se zaměstnanců ve státní správě Ve státní správě budeme důsledně potírat nepotismus. Změnami zákonů znemožníme, aby osoby v poměru příbuzenském nebo obdobném mohly v rámci jednoho zaměstnavatele být v postavení řízeného a řídícího zaměstnance. V zákoně o střetu zájmů rozšíříme okruh veřejných funkcionářů s povinností umožnit veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce.

97

13 Bezpečnostní politika a působnost Ministerstva vnitra Vzhledem k tomu, že naše strana sleduje s obavami neschopnost současné vládní koalice řešit problémy našich občanů, kam patří mj. i problémy vnitřní bezpečnosti, ochrany životů, zdraví a majetku občanů, předkládáme veřejnosti komplexní program bezpečnostní politiky, jehož hlavním cílem je zajištění bezpečí pro všechny občany České republiky. Všichni občané musí mít vytvořeny veškeré podmínky ke klidnému životu, k práci, zábavě a dalším činnostem tak, aby se nemuseli obávat o bezpečí své, ani svých rodin a byl dostatečně chráněn i jejich veškerý majetek. V oblasti působení a funkčnosti Ministerstva vnitra je životně důležité učinit opatření, která zkonsolidují zničené vztahy a principy státní služby zvláště u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.

13.1 Úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti Úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti lze z organizačního hlediska rozčlenit na úkoly v oblasti personální práce a vzdělávání (neboť vše rozhodují lidé), úkoly v oblasti organizační a úkoly v oblasti vlastního boje s trestnou činností.

13.1.1 Oblast personální práce a vzdělávání Stanovit jasnou metodiku obsazování všech řídících pozic, aby si nemusel takřka každý myslet, že výběrová řízení jsou zmanipulována a fakticky připravena již pro předem určeného policistu. Při srovnatelných výsledcích by měla naprosto jasně rozhodovat praxe a obor vzdělání. Zásadně změnit podmínky výběrového řízení u Policie České republiky tak, aby byli přijímáni pouze vážní zájemci o službu u policie, kteří splní veškerá požadovaná kriteria a ne všichni ti, kteří zrovna přišli o práci a proto se hlásí, mj. i k policii. Pouze ve výjimečných případech, kdy jsou vybíráni skuteční specialisté z jednotlivých oborů, kteří již v uvedeném oboru prokázali vysokou úroveň své kvalifikace, lze učinit odůvodněnou výjimku. Nově přijímané policisty zásadně zařazovat na základní útvary, ať mají jakékoliv vzdělání, neboť tuto fázi vývoje policisty nelze přeskočit a začínající policista se zde seznámí s nejširším záběrem policejní služby. Pouze pro nově přijaté policisty s vysokoškolským vzděláním - špičkové specialisty, které policie nezbytně potřebuje (tj. absolventy Policejní 98

akademie České republiky v Praze, absolventy právnických fakult, popř. podle uvažovaného budoucího zařazení konkrétního policisty i absolventy ekonomických, pedagogických či speciálních technických oborů), by mohla být učiněna výjimka. Vytvořit vhodné podmínky pro přijetí absolventů Policejní akademie České republiky civilistů, kteří splní požadovaná kritéria a mají o službu u Policie České republiky zájem, neboť jsou pro službu u policie velmi dobře připraveni, ale chybí jim nezbytná praxe. Žadatele o studium na Policejní akademii České republiky – policisty je nutné ke studiu pečlivě vybírat, neboť nadále není možné za státní peníze školit špičkové policejní odborníky, kteří po ukončení studia odejdou od policie do soukromé sféry či dokonce do mafiánských struktur. Za tím účelem je třeba dosáhnout prodloužení závazku ke službě a výrazného zvýšení náhrad za vzdělání při jeho nedodržení. Učitele všech typů policejních škol, včetně vědecko-pedagogických funkcí na Policejní akademii České republiky, je nezbytně nutné obsazovat zásadně na základě vyhlášeného konkurzního řízení před odbornou komisí složenou nejen ze zástupců vedení uvedené policejní školy, ale i ze zástupců policejní praxe. Do těchto funkcí je nutné vybírat zásadně zkušené a vyzrálé policisty, kteří mají minimálně desetiletou praxi na výkonných policejních útvarech, kde byli velmi dobře až výtečně hodnoceni, jsou publikačně činní a dokáží vhodnou formou své znalosti studentům předat. Je zcela nezbytné opustit současnou praxi, kde jsou do takovýchto lukrativních funkcí přijímáni různé protekční osoby jenom proto, že si to přeje jejich tatínek, většinou bývalý policista či úspěšný podnikatel anebo sponzor. Zvýšit požadavky na základní policejní školství tak, aby každý absolvent nástupní policejní školy získal mimo již nyní standardních znalostí rovněž řidičský průkaz, zbrojní průkaz, minimálně dobré znalosti práce na počítačích a aktivní znalosti jednoho světového jazyka, nejlépe němčiny, angličtiny nebo francouzštiny, využitelné ve službě. Nově přijatým policistům Policie České republiky vytvořit přitažlivé platové podmínky, přičemž hrubý nástupní plat policisty po absolvování nástupní policejní školy by se měl rovnat minimálně jedenapůlnásobku průměrného hrubého platu v České republice, Platy ostatních policistů, by pak měly být podstatně vyšší, zejména s ohledem na stupeň dosaženého vzdělání, další kvalifikaci, schopnosti policisty a zastávanou funkci (bylo by nanejvýš žádoucí přijmout podobný model, jako je u rozdílu platů soudců a státních zástupců a nastavit jasný koeficient k platu státního zástupce pro stanovení platu u vybraných pozic 99

v Policii ČR), u funkcionářů, od funkce velitele územního odboru (okresního ředitele) výše, pak s minimálně 50 % nárůstem, právě za vykonávanou funkci; Změnit filozofii katalogu prací pro policii tak, aby nebylo možné zařazovat běžné činnosti vykonávané na vyšších stupních řízení do vyšších tarifních tříd právě jen z toho důvodu, že jsou vykonávány na vyšším stupni řízení. Změnit systém přidělování hodností k jednotlivým tarifním třídám s cílem zásadním způsobem snížit počet plukovníků a podplukovníků a naopak zvýšit počty tzv. nižších důstojnických hodností a vrátit důstojnické hodnosti i pro policisty na řadových kvalifikovaných pozicích na úrovni okresu. V hierarchickém systému služebních funkcí je nezbytně nutné stanovit, že funkci policejního prezidenta může vykonávat pouze policista, který splnil veškeré kvalifikační požadavky a ke dni ustanovení do této funkce odsloužil úspěšně (s vynikajícím hodnocením) minimálně dvacet pět služebních let v Policii České republiky. Velitel územního odboru Policie České republiky (bývalý okresní ředitel policie ČR) v konkrétním okrese by měl být v plánované hodnosti podplukovník (v případě, že úspěšně v Policii ČR odsloužil, s výtečným hodnocením, minimálně 20 služebních let) anebo v hodnosti plukovníka (v případě, že úspěšně odsloužil, s výtečným hodnocením, minimálně 25 služebních let). Náměstek (a statutární zástupce) velitele územního odboru Policie České republiky v konkrétním okrese by měl být v plánované hodnosti major (v případě, že úspěšně v Policii ČR odsloužil, s výtečným hodnocením, minimálně 18 služebních let) anebo v hodnosti podplukovníka (v případě, že v Policii České republiky úspěšně odsloužil minimálně 22 služebních let). Vedoucí oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky v rámci územního oboru SKPV (na stupni bývalého okresu), vedoucí základních policejních útvarů I. typů, by měli mít služební hodnost kapitán v případě, že mají ke dni jmenování do funkce úspěšně odslouženo minimálně 15 služebních let. A hodnost major v případě, že mají ke dni jmenování do funkce úspěšně odslouženo minimálně 18 služebních let. Adekvátně je třeba provést změny v systemizaci i ostatních funkcí na jednotlivých útvarech, odborech a odděleních Policie České republiky, neboť současná dikce služebního zákona je naprosto demotivující pro většinu řadových policistů. A právě tím, že je ponechává v určitých služebních hodnostech i desítky let a nemotivuje je k vyšším výsledkům a tím pak i k dosažení vyšší služební hodnosti (z hodnosti praporčické na důstojnickou, v dimenzi podporučík, poručík a nadporučík). Rovněž je neadekvátní, že na službě pro zbraně, střelivo 100

a výbušniny není v současné době vůbec systemizována funkce vedoucího oddělení, což nevede k takřka žádné úspoře, ale nahrává to „bezvládí“. Pokud jde o základní a střední policejní školství, je třeba v rámci úsporných opatření, ze současných šesti policejních škol, ponechat v činnosti jednu či dvě„otevřené“, které musí profesionálně zabezpečit výuku všech nově nastoupivších policistů, včetně speciálních a rekvalifikačních kurzů. A jednu další „Speciální vyšší policejní školu“, která musí profesionálně zabezpečit speciální výuku policistů s utajením. Ředitelé vyšších policejních škol by měli být v hodnosti plukovníka v případě, že mají úspěšně odslouženo minimálně 20 služebních let, popř. v hodnosti podplukovníka v případě, že mají úspěšně odslouženo minimálně 15 služebních let. Každý z těchto ředitelů by měl mít pouze jediného zástupce (náměstka), který by měl mít hodnost o jeden stupeň nižší při zachování počtu úspěšně odsloužených let. Vedoucí sekretariátu ředitele VPŠ by měl mít hodnost v rozmezí nadporučík až major (maximálně) a vedoucí jednotlivých učebních skupin či kateder taktéž. Ostatní základní a střední policejní školy je třeba k určitému datu, např. ke dni 31. prosince 2012 zrušit bez náhrady a zde sloužící policisty převést na volné tabulky v rámci jednotlivých krajských ředitelství Policie České republiky).

13.1.2 Organizační změny orgánů v působnosti Ministerstva vnitra Z podřízenosti ministra vnitra vyčlenit Úřad pro zahraniční styky a informace a organizačně ho začlenit do nově zřizované civilní České zpravodajské služby v podřízenosti premiéra, resp. ministra vlády bez portfeje Podstatně posílit Generální inspekci bezpečnostních sborů staršími zkušenými a neúplatnými policisty, kteří musí zajistit důsledné prošetřování všech stížností a podání občanů a organizací týkajících se nejen trestné činnosti policistů, ale i občanských zaměstnanců ministerstva vnitra a Policie České republiky, včetně vyvození odpovídajících závěrů, ať je prošetřovaným kdokoliv; Nově uzpůsobit organizaci policejního prezídia Policie České republiky tak, aby Policejní prezídium bylo schopno zajistit vrcholové řízení a vzájemnou koordinaci všech policejních akcí přesahujících rámec současného krajského (regionálního) článku. K tomu je třeba nikoliv posílit, ale značně zeštíhlit útvary vrcholového řízení na policejním prezidiu za současného zajišťování nepřetržité 24 hodinové služby každého z těchto vrcholových řídících pracovišť, a to na maximálně 300 policistů a 100 občanských pracovníků; 101

Přehodnotit současnou strukturu Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování tak, aby odpovídala současným požadavkům účinného boje proti závažné trestné činnosti a přímo, nikoliv pouze metodicky, či dvoukolejně, řídila všechny výkonné útvary služby kriminální policie a vyšetřování, včetně útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, útvaru služby pro odhalování korupce a finanční kriminality a dalších specializovaných pracovišť. Je třeba radikálně snížit počet „kmenových“ příslušníků Úřadu SKPV a vytvořit podmínky pro dlouhodobé stáže odborníků z výkonných teritoriálních útvarů. Optimalizovat rozložení expertních pracovišť kriminalistické techniky s cílem nejběžnější a nejčetnější expertizy vykonávat pokud možno na každém krajském ředitelství. Expertizy méně četné a technicky i finančně nákladné soustředit na Kriminalistický ústav Policie České republiky Praha a do pečlivě vybraných krajů. Přepracovat koncepci preventivních pracovišť Policie ČR – cílem by měla být redukce plánovaných míst tak, aby byly maximálně potlačeny funkce tiskových mluvčích a zůstaly zachovány funkce preventistů. Dosavadní systém využívání tiskových mluvčích totiž vede pouze k alibistickým tendencím současných funkcionářů s cílem „zakonzervování sebe samých“ v lukrativních funkcích. Od základu změnit způsob vyřizování stížností tak, aby stížnost směřující na činnost konkrétního pracoviště nevyřizoval stížnostní pracovník ze stejné úrovně řízení. Do funkcí operačních důstojníků, od základního článku řízení Policie České republiky, vybírat pouze nejkvalitnější zkušené a rozvážné policisty s dlouholetou praxí na výkonných útvarech; Vytvořit způsob hodnocení činnosti útvarů, za tím účelem přijmout zásady, které vytvoří všem policejním útvarům porovnatelné personální a technické podmínky pro výkon všech činností. Z úrovně ministra vnitra České republiky a za účasti policejního prezidenta Policie České republiky zahájit okamžitě jednání s řediteli veřejnoprávních médií, zejména s ředitelem České televize a s ředitelem Českého rozhlasu, s cílem zajistit příhodnější vysílací časy pro důležité policejní relace (v řadě zemí Evropské unie to již celá léta funguje).

102

13.1.3 Úkoly v oblasti vlastního boje s trestnou činností Denně úkolovat všechny výkonné policisty k získávání informací o páchání trestné činnosti a tyto informace předávat písemnou formou do centrálního informačního systému. Zabezpečit včasné předkládání všech poznatků svědčících o páchání jakékoliv trestné činnosti ve svěřeném služebním území a denně tyto poznatky vyhodnocovat a předávat příslušným službám k prověření. Denně důsledně analyzovat operativní bezpečnostní situaci v konkrétním služebním obvodu (např. okresu, ale i ve služebním obvodu základního útvaru Policie České republiky) a denně plánovat, organizovat popř. i vhodně měnit výkon služby v terénu tak, aby to skutečně, nikoliv pouze „papírově“, vyhodnocení této situace odpovídalo, neboť výkon služby prováděný doposud zaběhnutými formami je neefektivní. Zajistit posílení hlídkové služby pěších i motorizovaných hlídek v době nejvyššího nápadu trestné činnosti do nejvíce postižených částí služebního území, včetně častějšího využití operativních hlídek služby kriminální policie. Důsledně provádět operativní výkon služby a kontroly v místech nelegálního prodeje zboží pocházejícího z trestné činnosti, včetně pravidelné kontroly zboží prodávaného na různých burzách, apod. Pod vhodnou legendou provádět pravidelné kontroly v objektech podnikatelů zabývajících se dovozem osobních automobilů, motocyklů aj. lukrativního zboží s důrazem na kontroly tzv. opravárenských dílen tohoto zboží, autokarosáren, autolakoven apod., neboť je zjištěno, že zejména v těchto některých provozovnách dochází k závažné trestné činnosti spočívající v demontáži odcizených motorových vozidel na součástky, k přeměně těchto motorových vozidel na jiná (přerážení výrobních čísel, záměna kol, přelakování, výměna sedadel aj.) a k jejich opětovnému prodeji v síti zainteresovaných „obchodníků“. Důsledně analyzovat veškerou inzertní činnost, a z jejího obsahu získávat poznatky o formách různé trestné činnosti. Zjištěným poznatkům pak věnovat potřebnou pozornost, včetně jejich důsledného prověření. Věnovat zvláštní pozornost všem případům hlášení pojistných událostí s vysokou škodou, s cílem prověřit, zda nejde o tzv. „pojišťovací podvod“ spáchaný v úmyslu vylákat vysoké neoprávněné plnění od pojišťoven. 103

Blíže se zajímat o občany, kteří, vzhledem ke svému zaměstnání (běžně placená práce, ap.), výsledkům podnikání (vykazují ztrátu, aj.) nabyli v posledním období značného majetku, enormně utrácejí vysoké finanční částky, apod., přičemž nejde ani o restituenty ani o případy oprávněného dědictví, neboť je důvodné podezření, že majetek nenabyli zákonným způsobem. Veškeré poznatky svědčící o závažné trestné činnosti organizovaného charakteru neprodleně předávat specializovaným pracovištím nadřízené součásti Policie České republiky a dále postupovat pouze podle jejich pokynů. Výrazně zkvalitnit veškerou řídící práci na všech stupních řízení Policie České republiky, podstatně zvýšit osobní odpovědnost všech funkcionářů za splnění uložených úkolů a výrazně posílit kontrolní činnost všech funkcionářů Policie České republiky, od vedoucích základních útvarů Policie České republiky, až po funkci policejního prezidenta; Kontrolní činnost provádět přísně účelově a operativně (neplánovaně) a s výsledky kontrolní činnosti dále pracovat.

13.2 Úkoly v oblasti spolupráce s veřejností a v oblastech, kde je současná činnost MV nedostačující

13.2.1 Podpora občanských sdružení Budeme podporovat skupiny a sdružení občanů majících zájem na podílení se na spolupráci s Policií ČR a Městskou policí.

13.2.2 Imigrační úřad Zavedeme imigrační úřad, který bude soustřeďovat civilní zaměstnance pro úkony spojené s udělováním různých druhů pobytů na území ČR, a policisty kontrolující dodržování těchto pobytů a jiné činnosti směřující k potírání nelegální migrace. Zároveň je nutné, aby si cizinci, mající zájem žít na území ČR, osvojili jazyk státu, který je přijímá.

104

13.2.3 Vedlejší zaměstnání pro policisty a hasiče Zvýšíme možnost vykonávání vedlejšího zaměstnání policistů a hasičů dle zkušeností ze zahraničí. Policisté a hasiči musí být ve svých právech zrovnoprávněni s ostatními příslušníky v rámci EU.

13.2.4 Tresty za napadení při výkonu služby Zasadíme se o zvýšení trestů při napadení policisty, hasiče nebo zdravotníka při výkonu služby nebo činnosti integrovaného záchranného systému.

13.2.5 Změna zákon o střelných zbraních Budeme prosazovat změnu některých ustanovení zákona o střelných zbraních tak, aby nebyli šikanováni občané dodržující zákon o střelných zbraních, ale tvrdě postihováni ti, kteří zákon porušují, a to zavedením zvýšených sankcí.

13.2.6 Financování policie ze zabavených prostředků Podle vzoru ze zahraniční budeme prosazovat, aby ze zabavených finančních prostředků bylo možno uvolnit část na financování práce policie i hasičů a část na preventivní programy.

13.2.7 Opatření proti extremismu Přijmeme opatření k boji proti extremismu tak, aby neměl podmínky pro svůj růst právě v této ekonomicky těžké době. To předpokládá součinnost s dalšími státními orgány a ne pouze represi.

13.2.8 Beztrestnost pro ty, kteří upozorní na korupci Boj proti korupci je téma, které všechny strany hlásají, ale nikdo je neplní. Zůstává to pak pouze na jednotlivcích a jejich odvaze upozornit na korupci, což je pak většinou řešeno jejich „odejitím“ ze zaměstnání. Tuto situaci není dále možné tolerovat. Ten kdo upozorní na skutečnou korupci kdekoliv, musí mít zajištěno, že to nebude on, kdo ponese následky, ale ten, kdo korupční jednání koná nebo podporuje. ¨

105

13.3 Bezpečnostní rizika z migrace cizinců Jedním z nejopomíjenějších bezpečnostních rizik je migrace cizinců. Bez řádné kontroly migrace na našem území, bez kontroly nelegálního přistěhovalectví není možno registrovat případné zárodky kriminality a korupce, které nutně následují a zasáhnou pak do života mnoha občanů přímo nebo nepřímo. Vliv zahraničních chapadel zločinu pak podporuje i domácí kriminální prostředí, které se rychle přizpůsobí. Zajistit bezpečnost pro občany je nutností proto, aby občan opět získal důvěru ve státní orgány a nemusel sahat na ochranu svých práv k nelegálním řešením. Je-li občan ohrožován, musí nastoupit státní moc, která zjedná nápravu a zároveň dá jasně najevo, že ochrana řádného člověka je prioritou na celém území ČR. Všechna tato opatření musí jít v součinnosti s dalšími orgány, aby nedocházelo k „dublování“ činností.

106

14 Státní správa a samospráva Státní správa v našem pojetí představuje odpovědnou práci nejen úředníků, ale i zástupců občanů. Zároveň také práci efektivní a smysluplnou. Je proto zapotřebí provést analýzu celého našeho právního pořádku a ty agendy, které jsou duplicitní, nadbytečné a nevyužívané, pak bez náhrady zrušit a tím zahájit proces snižování celospolečenských nákladů spojených se státní správou a samosprávou. Škrtat bez předchozí analýzy tak, jak to dělá současná vláda, je však chybou, která významně oslabuje stát jako garanta bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejných služeb.

14.1 Státní orgány

14.1.1 Prezident republiky Jako národní socialisté s uspokojením kvitujeme, že se podařilo prosadit mj. i náš požadavek na změnu Ústavy České republiky a zavést přímou volbu prezidenta republiky, a to již pro volbu nástupce Václava Klause. Současně jsme si ovšem dobře vědomi toho, že změna způsobu volby a tím i změna legitimity této ústavní funkce vyžaduje zahájit odbornou i širokou společenskou diskusi o vhodnosti celkové revize kompetencí a pravomocí prezidenta republiky, která zcela jistě časově přesáhne současné volební období prezidenta republiky minimálně v těchto třech oblastech: •

udělování milostí (vyloučit právo „abolice“, tj. možnost, aby prezident republiky přikázal, že trestní řízení nebude zahájeno nebo se v něm nebude pokračovat, právo individuální milosti „agraciace“ vázat na kontrasignaci ministrem spravedlnosti a právo hromadné milosti, tj. „amnestie“ vázat na kontrasignaci předsedy vlády);

•

zahraniční politika (zpřesnit ústavu tak, aby byla zajištěna jednotná zahraniční politika a překonána současná dvojkolejnost mezi prezidentem na jedné straně a vládou na straně druhé, kdy za formulaci zahraniční politiky státu je odpovědná vláda);

•

výběr a jmenování členů bankovní rady (současná bankovní rada nemá názorově pluralitní charakter, jelikož ji prezident postupně „přeobsadil“ výlučně odpůrci eura). 107

14.1.2 Transformace Senátu Je objektivní skutečností, že v unitárních státech, k nimž Česká republika patří, nemá Senát jako druhá komora velký praktický smysl. Jeho prvotním politickým účelem bylo „uspokojit“ českou část poslanců tehdejšího Federálního shromáždění, kteří do Senátu měli přejít, aby souhlasili s rozdělením československé federace. To se však pro nesouhlas poslanců tehdejší České národní rady, z níž se transformací stala Poslanecká sněmovna, nepodařilo, a Senát pak řadu let nebyl „naplněn“. Objektivní politickou realitou zůstává, že Senát, i když v unitárním státě nemá velký smysl, je v současné době i v budoucnu nezrušitelný. Z toho musíme realisticky vycházet. V úvahu však připadá jeho budoucí transformace na komoru, která by vyjadřovala územní princip organizace státu a reprezentovala zájmy územních samospráv a případná změna způsobu jeho volby. Již dnes je senátory celá řada starostů, takže tato možnost se přímo nabízí. K problematice transformace Senátu máme v úmyslu uspořádat odborné kolokvium právních expertů všech rozhodujících politických stran, abychom zahájili diskusi o možnosti a průchodnosti takové transformace.

14.1.3 Ústřední orgány státní správy Pokud jde o strukturu vlády, navrhujeme vytvořit na bázi současného Ministerstva průmyslu a obchodu rozšířením jeho dosavadních kompetencí Ministerstvo hospodářství a práce, obdobně jako je tomu např. v Německu a Rakousku. Jednak otázka zaměstnanosti je dnes primárně otázkou podpory podnikání, jednak by tím vznikla protiváha Ministerstvu financí, které dnes do vlády předkládá většinu ekonomických materiálů a prakticky tak vytváří hospodářskou politiku vlády, což je ve vyspělých západních zemích zcela nestandardní. Druhou změnou, kterou navrhujeme, je rozšíření kompetencí současného Ministerstva zemědělství o část regionální politiky na venkově a péči o krajinu. Nově proponované Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova by tak komplexním způsobem mohlo pečovat o všestranný rozvoj venkova. Ke snížení náročnosti agend zajišťovaných státní správou je možné využít analýzu, která byla zpracována jednotlivými ministerstvy a Úřadem vlády v době úřednické vlády premiéra Jana Fischera. Jejím obsahem bylo vytipování agend a jim odpovídajících ustanovení v zákonech, která je možno jednoduše a bez náhrady zrušit, protože je ve skutečnosti nikdo nepotřebuje.

108

Tuto analýzu stačí pouze aktualizovat a následně přistoupit k novelizaci a „vyčištění“ jednotlivých zákonů. Dosud je veškerý výnos z prodeje budov či pronájmů ústředních úřadů třetím osobám ze 100% příjmem státního rozpočtu. Navrhujeme proto zainteresovat tyto úřady k přestěhování do provozně méně náročných budov, ať již způsobem koupě – prodej či změnou nájmu, tím, že jim určité procento z výnosu z prodeje, jehož výše bude předmětem další odborné debaty, bude jako motivační ponecháno pro vlastní potřeby. Výrazných úspor ve státní správě v řádu 20 – 30% lze dosáhnout centrálním zadáváním zakázek pro celou státní správu. K tomu je možné využít některou z menších státních akciových společností (např. PPP Centrum, a.s., které je nevyužité, neboť na centrální úrovni se projekty PPP vůbec nerealizují a na regionální a komunální úrovni jich je zatím také málo), která by vysoutěžila rámcové smlouvy s výraznými množstevními slevami pro centrální nákup vybraných komodit pro všechna ministerstva a ostatní úřady. V úvahu připadá centrální nákup aut, pneumatik, pohonných hmot, kopírek, počítačů, kancelářských potřeb aj. Jednotlivé úřady by musely nakupovat povinně přes tento centrální nákup vždy, když cena takto centrálně vysoutěžená by byla nižší než jimi dosahovaná či nabízená na trhu. Úřady by mohly samy nakupovat zboží a služby pouze tehdy, když by se jim podařilo dosáhnout ceny ještě nižší než by byla „centrální cena“. Zaměstnanci této „centrální“ nákupní akciové společnosti by byli motivačně zainteresováni na dosahování co nejnižší ceny tím, že z prokazatelně dosažené úspory by jim šlo určité promile do navýšení jejich platu.

14.2 Samospráva Jsme již pro nejbližší komunální volby pro přímou volbu starostů v některých vhodných obvodech (např. dle počtu obyvatel atp.). Po hlubší společenské diskusi a vyhodnocení zkušeností zejména z Německa, kde přímé volby starostů probíhají, budeme iniciovat takovou legislativní úpravu, která přímou volbu starostů v následujícím volebním období umožní.

14.3 Služební zákon O nutnosti zajistit odbornost státních úřadů a jejich odpolitizovaní se stále hovoří, ale nenastaly žádné činy v tomto směru. Situace se naopak postupně stále zhoršuje. Nyní již dochází nejen k výměně náměstků, ale běžně i k výměně (bez udání důvodů) ředitelů odborů, vedoucích oddělení a dokonce i řadových referentů. Je proto třeba, aby konečně nabyl 109

účinnosti zákon o státní službě, jehož účinnost je stále odkládána, a státní správa získala stabilitu a klid na práci. Do doby, než nabude účinnosti zákon o státní službě, vyzýváme ministry a předsedy ostatních státních úřadů, aby se dobrovolně zavázali, že na jimi spravovaných úřadech nevymění kromě svých náměstků, poradců, ředitele kabinetu a tiskového mluvčího bez důvodu (hrubého porušení pracovní kázně) žádného zaměstnance. Z hlediska požadavků formálně právních je třeba akcentovat čl. 79 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. Tato ústavní proklamace zůstává dlouhou dobu jen mrtvou literou.

14.3.1 Jmenování generálního ředitele, zástupce generálního ředitele a dalších služebních orgánů. Tyto kroky nebyly realizovány, přičemž měl být aplikován § 236 zákona o státní službě. Vláda měla projednat návrh na jmenování generálního ředitele a doručit jej kanceláři prezidenta republiky, který by ho jmenoval. Generální ředitel a zástupce generálního ředitele je jmenován do služby na dobu neurčitou; službu na služebním místě generálního ředitele nebo zástupce generálního ředitele vykonávají po dobu tří let ode dne jmenování. Generální ředitel a zástupce generálního ředitele podle věty první jsou služebními orgány podle tohoto zákona.“ Tato ustanovení jsou platná a účinná, nejsou však vládou naplněna. Obdobně se postupuje při jmenování dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech, předpokládá se však jmenování podle výsledků personálních auditů. Generální ředitel písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva, v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řídí, a v Úřadu vlády v dohodě s vedoucím Úřadu vlády státního tajemníka a zástupce státního tajemníka. Státní tajemník písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, personálního ředitele a zástupce personálního ředitele. Státní tajemník vyhlásí nejpozději do doby dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo personálního ředitele a na služební místo zástupce personálního ředitele. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19 služebního zákona.

110

Pro budoucnost je třeba rychlé revize a následné novelizace služebního zákona, jeho platných a účinných částí, i těch odložených, které by měly platit v budoucnosti. Tam asi nastanou změny největší.

14.3.2 Politické funkce, které jmenuje ministr nebo předseda vlády Politické funkce, které spadají do kompetence jmenování ministrem nebo předsedou vlády, by měly být: •

tiskový mluvčí člena vlády;

•

vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro člena vlády, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro člena vlády;

•

náměstek člena vlády a zástupce vedoucího Úřadu vlády;

•

vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro vedoucího Úřadu vlády, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro vedoucího Úřadu vlády;

Zaměstnanci, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, jakož i zaměstnanci, kteří pouze řídí, organizují a kontrolují výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací, by do kompetence jmenování ministrem být neměli. Rehabilitace státního úředníka jako nestranného profesionála je možná jen přesnou definicí jeho postavení, subordinace, kariérním řádem. O to se musíme zasadit, to je náš program pro státní a veřejnou správu!

111

15 Boj proti sociálnímu vyloučení - integrace příslušníků sociálně vyloučených lokalit Sociální vyloučení bývá často mylně ztotožňováno s problémem chudoby. Správněji má být sociální vyloučení chápáno jako nerovnost jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva při jejich participaci na životě společnosti. Tato nerovnost je výsledkem nedostatku příležitostí, což dále prohlubuje odtržení a izolaci od společnosti. Podstatou programu boje proti sociálnímu vyloučení je najít cesty k vytváření nových pracovních míst. To je naprosto klíčová věc. Nová pracovní místa vytvoří např. nové investice v průmyslových zónách. V celé zemi máme mnoho takových zón, některé z nich byly zřízeny s velkými výdaji z veřejných rozpočtů a jsou obsazeny sotva z jedné třetiny. Tady vidíme řešení v daňových úlevách pro investory, ale také třeba v dotačních titulech a bonusech poskytované malým a středním podnikatelům při vytváření nových pracovních míst. Stát by takto ušetřil výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Velký potenciál je i v nezbytné potřebě zkvalitnit a modernizovat dopravní infrastrukturu. Musíme neprodleně zajistit lepší dopravní dostupnost okresů hospodářsky zaostalých, s vysokou nezaměstnaností a se sociálním vyloučením. A to za pomoci nezaměstnaných právě v sociálně vyloučených lokalitách. Celá řada opatření v našem programu v oblastech bydlení, vzdělávání a také bezpečnosti je již v řadě našich obcí aktivně využívána a přináší výsledky. Teď jde o to je prosadit rychle i jinde, kde je to potřeba. Naším cílem je vyvolat vážnou a odpovědnou diskuzi představitelů politických stran tak, aby jasně řekly, co chtějí pro řešení nezaměstnanosti a sociálního vyloučení v příštích letech udělat.

15.1 Sociální vyloučení Sociální vyloučení definujeme jako důsledek nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: •

zaměstnání,

•

bydlení,

•

sociální ochraně,

•

zdravotní péči, 112

•

vzdělání.

Platná legislativa v zákoně č. 108/2006 sb. o sociálních službách vymezuje pojem sociálního vyloučení jako „...vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace“.

15.2 Sociálně vyloučené osoby Sociálně vyloučenými osobami se často nesprávně označují pouze Romové. Někteří jsou sociálně vyloučení, jiní nikoliv. Problém nelze ztotožňovat s etnicitou. Sociálně vyloučenými mohou být rovněž senioři nebo lidé trpící nejrůznějšími druhy nemocí či postižení. Sociálně vyloučeným se může velmi rychle stát kdokoliv, stačí například dlouhodobá ztráta zaměstnání. Sociální vyloučení způsobují vnější i vnitřní příčiny. Mezi nejčastější vnější důvody vzniku sociálního vyloučení patří např. charakter trhu práce, sociální politika státu a samospráv či diskriminace některých jedinců na základě jejich etnické příslušnosti, národnosti, sociálního statutu apod. Proti všem těmto vnějším příčinám zvyšování počtu sociálně vyloučených osob je zapotřebí přijmout potřebná politická rozhodnutí tak, aby bylo jejich působení buď zcela eliminováno, nebo alespoň razantně omezeno na co nejmenší možnou míru. Vnitřní příčiny jsou důsledkem jednání konkrétních lidí, jichž se sociální vyloučení týká. Ti ho mohou svým jednáním způsobovat či posilovat jeho existenci. Mezi takové vnitřní příčiny můžeme

například

zahrnout:

ztrátu

pracovních

návyků

z

důvodu

dlouhodobé

nezaměstnanosti, orientace na okamžité uspokojení potřeb vyplývající z dlouhodobé frustrace či apatie a nízká motivace k řešení vlastních problémů.

15.3 Problematika zaměstnanosti Zcela zásadním druhem sociálního vyloučení je vyloučení ekonomické. Spočívá ve znemožnění přístupu na trh práce, závislostí na sociálních dávkách a konečně pak uzavřením životních šancí. Dále také v mnoha případech opatřováním prostředků nutných k uspokojení základních potřeb ve sféře šedé ekonomiky a černého trhu práce. V řadě okresů České republiky je dlouhodobě velmi vysoká nezaměstnanost. Jedná se o oblasti hospodářsky zaostávající, s nízkou nabídkou volných pracovních míst. Zdá se, že v řadě okresů nedojde ani v nejbližších letech k razantnímu snížení nezaměstnanosti. V těchto 113

okresech, zejména v sídlištích s vysokým podílem romských spoluobčanů (ale nejen jich), je míra nezaměstnanosti dlouhodobě velmi vysoko nad celostátním průměrem. Řešení otázky nezaměstnanosti je základní pilíř sociálního začleňování. Ztrátou zaměstnání totiž vzniká situace ohrožení sociálním propadem až do stavu sociálního vyloučení. Následná dlouhodobá nezaměstnanost znamená téměř nulovou šanci nalezení legálního zaměstnání. Díky nezaměstnanosti je i výrazně snížena možnost zajistit si adekvátní bydlení a dodržovat zdravý životní styl, což opět zvyšuje riziko projevů sociálně patologických jevů. Veřejnost a i některé instituce často sdílejí obraz sociálně vyloučených jako těch, kteří nechtějí pracovat a raději zneužívají sociální systém. Sociálně vyloučení se však při hledání zaměstnání objektivně setkávají s množstvím překážek, které často sami bez asistence nemohou překonat. Situaci dále problematizuje velmi nízká hranice minimální mzdy a stále vyšší počet osob (i kvalifikovaných), které v důsledku velké konkurence na trhu práce a mála pracovních nabídek ztrácí zaměstnání.

15.3.1 Sociálně vyloučené osoby – dlouhodobá nezaměstnanost Velká část obyvatel sociálně vyloučených lokalit (dále jen SVL) patří mezi dlouhodobě nezaměstnané, s nízkou kvalifikací či bez kvalifikace. Část starší generace má zkušenost s prací v těžkém průmyslu, takto získaná kvalifikace však dnes není potenciálními zaměstnavateli poptávána. Střední a mladá generace z SVL je většinou bez legální pracovní zkušenosti. Většina práceschopných obyvatel, zejména mužů má ale bezprostřední opakovanou zkušenost s krátkodobými brigádami neboli prací „na černo“. Práce „na černo“ je v SVL běžný mechanismus zajišťování dalších příjmů domácností, přičemž zaměstnavateli těchto osob jsou soukromí podnikatelé realizující svojí činnost především v oboru stavebních prací. Někteří zaměstnavatelé často zneužívají situace sociálně vyloučených osob, což se projevuje vyplácením velmi nízké mzdy, nebo dokonce neplacením za odvedenou práci apod. Tento stav popírá zakotvený předsudek spočívající v názoru, že obyvatelé SVL jsou líní a že nechtějí pracovat. Práce „na černo“ dokazuje, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit jsou dostatečně kompetentní a ochotni vykonávat běžné zaměstnání. Naprostá většina sociálně vyloučených osob je však v situaci tzv. dluhové pasti, která znamená nemožnost najít si legální zaměstnání. V případě, že by si ho našli, riskují totiž, že jim budou zabaveny téměř

114

všechny vydělané prostředky na umoření dluhu a jelikož pozbyli nároku na dávky, obávají se, že nebudou moci uživit rodinu. Navíc mnoho sociálně vyloučených (především Romů) se setkává s diskriminací na trhu práce.

15.3.2 Tvorba nových pracovních míst – řešení sociálního vyloučení Klíčovou je pro řešení problematiky sociálního vyloučení tvorba nových pracovních míst. Cestou k tomu jsou nové investice především v průmyslových zónách. V některých okresech – tam, kde nemohou vzniknout průmyslové zóny – navrhujeme provést přípravu území včetně objektů (odstranění ekologických zátěží atd.) tak, aby byl podpořen vstup nových investorů, zejména z prostředí malých a středních firem (využitím brownfields např. na Šluknovsku). Tyto investice je potřeba podpořit investičními pobídkami či daňovými úlevami pro investory. Očekáváme také velmi aktivní činnost CzechInvestu, který zvýší účinnost své práce ve vztahu k okresům s vysokou nezaměstnaností a s SVL. Velkým problémem pro investory a zábranou pro rozsáhlejší investice v zaostávajících mikroregionech je většinou velmi nedostatečná a zastaralá dopravní dostupnost těchto území. Vedle rozsáhlých veřejných investic do vytváření nových průmyslových zón a sanace nefungujících průmyslových objektů (Děčínsko aj.) je proto nezbytné zkvalitnit také dopravní infrastrukturu. Zajistit větší dopravní dostupnost okresů se strukturálními problémy a se sociálním vyloučením. K těmto investicím je vhodné použít financí z evropských strukturálních fondů. To je zejména aktuální v situaci, kdy hrozí značné nečerpání peněz z těchto fondů. Po dohodě s Evropskou komisí navrhujeme restrukturalizovat v letech zbývajících do konce současné evropské finanční perspektivy čerpání těchto peněz ve prospěch dopravy (výstavba silnic) a ekologie (sanace ekologických zátěží v bývalých průmyslových objektech). Také ve finanční perspektivě EU na léta 2014 – 2020 je nutné, aby se jednou z jejích priorit stala regionální politika, resp. velké investice především do dopravy a ekologie související s vyrovnáváním hospodářské úrovně zaostávajících regionů, mikroregionů a SVL. S obdobnou grantovou politikou by měla vystoupit i vláda a vypisovat soutěže na projekty, které úroveň zaostávajících regionů a mikroregionů zvýší. Aby bylo možné řešit nejpalčivější otázku SVL, je především zapotřebí zvýšit zaměstnanost. 115

15.3.3 Opatření v oblasti zaměstnanosti 1.

Podpora vzniku nových pracovních míst – podpora zaměstnavatelů, sanace tzv. Brownfields, podpora vzniku nových a naplňování existujících průmyslových zón.

2.

Podpora aktivní politiky zaměstnanosti - vytváření míst na veřejnou službu, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a dotovaná místa. Problém je v novelizaci zákona o zaměstnanosti, která je ve svém důsledku proti aktivní politice zaměstnanosti.

3.

Podpora systému tzv. prostupného zaměstnávání (postup osoby od účasti na veřejné službě přes veřejně prospěšné práce, sociální firmu až po dostatečné kompetence osob k uplatnění na volném pracovním trhu). Největším přínosem systému prostupného zaměstnávání je motivace sociálně vyloučených osob získat konkrétní zaměstnání, pokud se osvědčí na nižších stupních. Zároveň však u mnohých z nich nelze přeskočit tyto nižší stupně, neboť si potřebují obnovit pracovní návyky (netýká se těch, kteří na veřejně prospěšných pracech či ve veřejné službě pravidelně pracují nebo pracují „načerno“ a obnovu pracovních návyků nepotřebují).

4.

Podpora vzniku sociálních firem.

5.

Přizpůsobení možností rekvalifikací s ohledem na poptávku lokálního trhu práce.

6.

Podpora poskytovatelů sociálních služeb (podpora prostřednictvím terénních programů, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, podpora pracovní asistence, informovanosti cílové skupiny apod.). Nezbytnou podmínkou úspěšnosti systému prostupného zaměstnávání je potřeba přizpůsobení dotačních titulů, dotační politiky státu (i z EU), a politiky podpory dlouhodobě nezaměstnaných krajů i obcí.

7.

Podpora dluhového poradenství, finančního poradenství a finanční gramotnosti a bezplatného právního servisu pro občany v problémech.

8.

Mapování a postihování subjektů poskytující nevýhodné půjčky (např. zákaz rozhodčích doložek apod.).

9.

Razantnější potírání nelegálního zaměstnávání.

10. Podpora řešení diskriminace na trhu práce (např. vyšší pokuty, navýšení kapacit a kompetencí inspektorátu práce, podpora zmíněné pracovní asistence apod.). 11. Grantové výzvy na projekty ze všech úrovní (fondy EU, krajské výzvy, obecní granty), které zvýší úroveň zaostávajících regionů a mikroregionů. 12. Změna podmínek zadávání veřejných zakázek – stanovení podmínky, že vítězná firma musí při práci na zakázce zaměstnat alespoň určité procento osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných. 116

15.4 Problematika bydlení Sociální vyloučení se nejzřetelněji projevuje jako vyloučení prostorové. Sociálně vyloučené lokality (dále jen SVL) jsou charakteristické nízkou kvalitou bydlení, jsou často „odříznuty“ od veřejně dostupných služeb a nezřídka se nacházejí vně obce. Sociálně vyloučené lokality vznikají v mnoha českých městech. Mohou být tvořeny celými čtvrtěmi, ulicemi, jedním nebo více domy, ubytovnami nebo jinými objekty. Jednou z hlavních příčin vzniku těchto lokalit se stala nezvládnutá privatizace bytového fondu. Ta dala vzniknout neatraktivním oblastem a místům, kam jsou cíleně sestěhováváni sociálně slabí jedinci i celé rodiny (často na základě etnické příslušnosti) z celé ČR. Tímto způsobem jsou vytvářeny nové sociálně vyloučené lokality. Koncentrace sociálně méně stabilních či nestabilních rodin na jednom místě pak způsobuje kumulaci dalších problémů (např. kriminality, vandalismu, sousedských konfliktů, nevzdělanosti, nezaměstnanosti, nekvalitního bydlení, špatné dostupnosti a kvality služeb). Navíc většinová společnost odmítá žít se sociálně vyloučenými osobami (především Romy) v sousedství, a tak je tento způsob sestěhování sociálně vyloučených ať už přímo či nepřímo podporován i orgány samosprávy příslušných obcí. Obyvatelé SVL patří do ohrožených skupin s marginalizovanou pozicí na trhu s byty. Dlouhodobým problémem sociálně vyloučených osob je nízká kvalita bydlení, která je pod úrovní českého standardu, kdy špatné bytové podmínky ohrožují zdraví i bezpečnost nájemníků. Důležitým aspektem prostorového vyloučení je dále omezená sociální mobilita, tj. nemožnost postoupit na sociálním žebříčku a zároveň tak i nemožnost se přestěhovat mimo vyloučenou lokalitu. Důvodem jsou nízké příjmy nebo diskriminace na trhu práce a bydlení. Všechny rodiny, které se ocitly ve stavu prostorového a sociálního vyloučení, nejsou stejné. Spadají do dvou základních kategorií: 1.

domácnosti s nedostatečnou kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení;

2.

domácnosti, pro něž je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné a které jsou na trhu bydlení z tohoto i jiných důvodů diskriminovány, avšak mají dostatečnou kompetenci k udržení dlouhodobého nájemního bydlení.

Pokud chceme řešit oblast bydlení osob žijících v SVL, musíme dále počítat s tím, že naprostá většina z nich má dluhy. Řešení problematiky SVL je důležité pro nás pro všechny. Eliminací vzniku nových a zánik stávajících SVL je nezbytné pro předcházení vzniku zmíněných sociálně patologických jevů 117

které v prostředí SVL doslova bují a ohrožují nejen jejich obyvatele, ale také ostatní občany města či obce, u které se SVL nachází.

15.4.1 Opatření v oblasti bydlení 1.

Podpořit projekty na zavedení systému prostupného bydlení, které jsou založeny na prostupu mezi tzv. stupni bydlení s různou úrovní. Základním stupněm může být například Azylový dům a dále pak sociální byty. Po prostupu všemi stupni dojde k navýšení kompetencí cílové skupiny na volném trhu s byty, což znamená, že se jim otevře možnost začít nový život mimo SVL a zároveň přistupuje záruka pro většinovou společnost, že soužití s těmito osobami nebude problematické.

2.

Zavedení povinnosti pro obce a města disponovat sociálními byty.

3.

Podpora neziskových organizací v rámci dotační politiky státu, ale i evropských strukturálních fondů k poskytování jejich služeb týkajících se podpory a kontroly osob při prostupu jednotlivými stupni prostupného bydlení (zajištění informovanosti, dluhového poradenství,

splátkových

kalendářů,

zvláštního

příjemce

dávek,

spolupráce

subjektů-vlastníka bytového fondu a nestátních neziskových organizací, a to především za účelem prevence vzniku dluhů a ukončování nájemního vztahu). 4.

Podpora vzniku sociálních služeb jako jsou Noclehárna a Azylový dům.

5.

Podpora vzniku sociálních bytů.

6.

Zavedení povinnosti majitelům soukromých ubytoven při správě svého majetku, ale zároveň jejich podpora při této povinnosti.

7.

Podpora povinností obyvatel SVL k řádnému užívání bytového fondu – zaangažování těchto obyvatel do správy o své ubytování.

8.

Zaměření pozornosti na odhalování nekalých podnikatelských praktik v oblasti bydlení.

15.5 Problematika vzdělávání Sociální vyloučení v sobě dále zahrnuje vyloučení kulturní. Tento druh vyloučení znamená zpravidla omezený přístup ke vzdělání a znalostem, které jsou většinovou společností uznávány a ceněny. Do problematiky rovněž přistupují předsudky většinové společnosti vztahující se k inteligenci a zájmu sociálně vyloučených osob (především Romů) o vzdělání.

118

15.5.1 Omezení při získávání základního a středního vzdělání Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit patří do skupiny se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Důvodem nízké snahy o zvýšení vzdělání může být vysoká míra nezaměstnanosti, která snižuje motivaci těchto osob vyvíjet v tomto směru aktivitu. Podle údajů neziskových organizací i současných výzkumů mají děti ze sociálně znevýhodněných rodin nižší šance na získání kvalitního vzdělání a v průběhu školní docházky vykazují nižší školní úspěšnost, která jim znemožňuje další studium na střední a vysoké škole, což negativně ovlivňuje jejich budoucí pracovní kariéru. Zásadní bariérou v přístupu dětí ke vzdělávání je jejich segregace mimo hlavní vzdělávací proud, kdy jejich vzdělávání probíhá podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením - což dokládá i rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku z roku 2007 (D. H. a ostatní oproti České republice). Kromě omezení šancí žáků ze sociálně vyloučených lokalit na získání kvalitního vzdělání má segregace negativní celospolečenské dopady. Vyčlenění romských dětí z klasických tříd znemožňuje jim i neromským žákům vzájemný kontakt, a tím ohrožuje jejich připravenost na budoucí společné soužití a zvyšuje riziko nedůvěry, šíření předsudků a xenofobie mezi oběma skupinami. Dále přistupuje problém nízké účasti dětí ze SVL na předškolní přípravě či vzdělávání. To předznamenává ztížený nástup na základní školu, příp. jejich přeřazení na školu praktickou či speciální. Důvodem nízké docházky do mateřské školy či jiné formy předškolního vzdělávání je především nezaměstnanost rodičů a poplatky, které se musí hradit (školkovné, stravné). Totožnou překážkou v procesu sociálního začleňování dětí ze SVL je nízký počet žáků žijících v SVL, kteří přestupují ze základní školy na střední školu. Důvodem je často nedostatečná motivace žáků pramenící především ze špatné situace na trhu práce, kdy pro ně není po dokončení studia zaručena pracovní příležitost a také vliv rodičů, kteří již počítají v rodinném rozpočtu s penězi státní podpory z Úřadu práce, o které se potomek po dokončení základní školy přihlásí. V situaci sociálního vyloučení není tento finanční obnos pro rodinu zanedbatelnou položkou.

15.5.2 Opatření v oblasti vzdělávání 1.

Podpora předškolního vzdělávání – úlevy při placení poplatků v MŠ za předpokladu plnění povinností (např. pravidelná docházka dítěte, aktivní hledání zaměstnání rodiče, 119

apod.) a možnost sankcí (např. jednorázové snížení dávek) pouze v případě, že je dostatek míst v MŠ a je zajištěna maximální podpora cílové skupiny a není vyvíjen pouze nátlak. 2.

Vznik pozice asistenta pedagoga také v MŠ či předškolních ročnících – potřeba úpravy dotačních titulů.

3.

Podpora sociálních služeb, které opět zajistí práci s klientem v situacích, kde jsou již kapacity a kompetence vzdělávacích institucí překročeny – podpora především terénních služeb, které jsou poskytovány v přirozeném prostředí cílové skupiny a také sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, které se věnují rodině jako celku a pomáhají řešit jejich problémy komplexně. Je zde důležitá provázanost na oblast zaměstnanosti, neboť rodičům se musí zajistit možnost zaměstnání.

4.

Podpora klubu matek a předškolních klubů tam, kde je nedostatek MŠ. Kluby matek budou mít za funkci aktivizaci maminek v případě, že dítě navštěvuje předškolní klub.

5.

Podpora pedagogického, sociálně právního, psychologického, speciálně pedagogického či právnického servisu na školách nebo poskytovaného vně školy (opět zajištění NNO). Tito pracovníci nabídnou školám odbornou pomoc a asistenci při efektivní spolupráci s rodinou žáka či studenta a budou pracovat na posílení komunitní role škol.

6.

Podpora asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním – potřeba zjednodušení administrativní náročnosti pro školy a zajištění dostatku finančních prostředků. Tímto bude maximálně zajištěna možnost nezbytné individuální práce s problémovými žáky (dítě se po vstupu do ZŠ ocitá v cizím prostředí, je dezorientované a může se projevovat podle měřítek majority nedisciplinovaně, přičemž řada pedagogů nemá k dispozici tolik času, aby se dítěti věnovala individuálně, a vzniká tak mnoho konfliktů).

7.

Snížení limitu počtu dětí v jedné třídě na ZŠ potřebný k rozdělení na dvě – problém neefektivní práce s mnoha žáky.

8.

Zajistit změnu rozřazovacích (inteligenčních) testů, kvůli nimž končí řada dětí ze SVL neoprávněně ve speciálním školství.

9.

Zajistit podporu spolupráce nestátních neziskových organizací, orgánů sociálně právní ochrany dětí, pracovníků škol, školských zařízení, pedagogicko-psychologických poraden příp. i Policie ČR, a dalších tak, aby byla zajištěna koordinovaná činnost všech, kdo vyvíjejí podpůrnou činnost v SVL.

10. Podpora kariérního poradenství, doučování, využívání stipendií pro nadané romské žáky.

120

11. Podpora spolupráce základních škol a středních škol při přechodu žáků ze SVL ze základních škol na střední školu – pořádání dlouhodobějších exkurzí a stáží dětí na středních školách – volba a motivace k dalšímu studiu. 12. Podpora rekvalifikačních kurzů, vzdělávacích kurzů a dalšího vzdělávání dospělých.

15.6 Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů Většina české populace vnímá sociálně vyloučené lokality především jako bezpečnostní riziko. Problém je ve snižování stavu policistů, je málo hlídek a zavírají se služebny PČR, policie neplní funkci „Pomáhat a chránit“ a není tak ani společností vnímána. Policisté nejsou v dostatečné míře informováni a ani neprobíhají školeni v oblasti problematiky sociálního vyloučení a ani v oblasti charakteristik etnických menšin. U mnoha policistů převládá předsudečné jednání. Lidé žijící v SVL se ocitli v tzv. sociální pasti, na sociálním dně společnosti. Jedním z hlavních projevů je výskyt sociálně patologických jevů, které však často nejsou řešeny. Jedná se především o lichvu, která se špatně dokazuje, proto je často přehlížena. Lichva při tom vykořisťuje a decimuje obyvatele SVL, kteří nevěří v podporu a nevyhledávají pomoc u policie. Dále je to prostituce, která se rovněž špatně dokazuje a navíc je často vnímána jako „vnitřní“ problém obyvatel SVL. Drogová závislost a patologické hráčství (gambling) jsou často chybně vnímány většinou jako slabost a krácení volných chvil nezaměstnanými. Ve skutečnosti je návyková látka či hra těmito lidmi vnímána jako možnost rozptýlení či vymanění se z kritické sociální situace, která však končí chorobnou závislostí a ještě větším propadem. Velkým problémem je častý profit obcí z heren a lobby majitelů heren. Dalším sociálně patologickým jevem je vandalismus. Je důležité si uvědomit, že v ošklivém a k životu nedůstojném prostředí SVL je člověk mnohem náchylnější k ničení věcí, které jsou tak jako tak ošklivé. Často je vandalismus projevem krácení dlouhé chvíle dětí, které bezprizorně tráví venku volný čas. U dětí se dále objevuje záškoláctví, jelikož děti nevidí v navštěvování školy smysl a svou perspektivu. Velmi negativním jevem vyskytujícím se v SVL je domácí násilí. To je často přehlíženo i u většinové společnosti a nesprávně vnímáno jako soukromá záležitost. V neposlední řadě se v SVL stává normou trestná činnost (především drobná kriminalita), která je vnímána jako jedna z mála možností, jak si přilepšit apod.).

121

15.6.1 Opatření ke zvýšení bezpečnosti SVL 1.

Podpora asistentů prevence kriminality – většinou z řad osoby žijících v SVL – dohlížení na pořádek. Asistenti by se neměli zabývat pouze prevencí v oblasti přestupků a trestných činů, ale také by měli být jakýmsi „přemostěním“ mezi lidmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách a policií – především by se mělo jednat o navázání důvěry a boření předsudků na obou stranách.

2.

Podpora poskytovatelů sociálních služeb – především nízkoprahových zařízení pro děti a mládež – organizování a naplňování volného času dětí, kontaktních center, služba pro drogově závislé.

3.

Zajištění informovanosti - podpora pořádání přednášek na téma prevence na ZŠ, SŠ (drogy, šikana, trestná činnost aj.) různými subjekty (policie, školy, NNO a další).

4.

Spolupráce subjektů zajišťující služby v SVL – nutnost přijetí konkrétních plánu a strategií „šitých na míru“ dané lokalitě (kraji, obci).

5.

Navýšení finančních prostředků k možnosti navýšení počtu policejních hlídek v lokalitě (události ze Šluknovska vypovídají o tom, že to jde), zároveň je nutné přiblížit policii sociálně vyloučeným osobám (potažmo Romům), aby byla prohloubena důvěra a následně i možnost odhalování více trestné činnosti (služba asistenta pro vyjednávání s policií a dalšími úřady – metodiku vytvořilo Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí).

6.

Zajištění vzdělávání policistů v oblasti práva a sociálního vyloučení.

7.

Celkové navýšení potírání trestné činnosti v SVL.

15.7 Symbolické vyloučení Poslední, ale velice důležitou součástí vyloučení, je vyloučení symbolické. K symbolickému vyloučení dochází z důvodu přisuzování určitých (často neopodstatněných) charakteristik sociálně vyloučeným osobám většinovou společností. Tito lidé jsou paušálně označování jako „neplatiči“ nebo „nepřizpůsobiví občané“. Třebaže tato označení často nemusí být pravdivá, ve velké míře ovlivňují proces sociálního začleňování, neboť je se sociálně vyloučenými zacházeno právě podle těchto přisouzených charakteristik. Nezřídka je symbolické vyloučení spojeno se stigmatizací na základě etnicity, což je především případ Romů, kteří se ani ve stavu sociálního vyloučení nemusí nacházet.

122

15.7.1 Opatření proti symbolickému vyloučení 1.

Zařazení do učebních osnov kapitol o historii Romů v ČR a v Evropě, jelikož je velkým problémem

totální

absence

informovanosti

o

charakteristikách

tohoto

etnika

a předsudkům je následně přisuzován reálný základ. 2.

Podpora romského etnika prostřednictvím pracovních pozic ve veřejné správě, především definováním konkrétního rámce pracovní náplně krajských koordinátorů pro romské záležitosti a romských poradců na obcích.

15.8 Programové cíle v oblasti integrace příslušníků sociálně vyloučených lokalit Sociální vyloučení je velmi složitým problémem vyžadující komplexní řešení, nikoliv jednostranně zaměřená. Sociální exkluze vznikala dlouhodobě, proto nelze navrhovat a aplikovat krátkodobá opatření. Při řešení situace je nutné počítat s nízkým sebevědomím sociálně vyloučených osob projevující se minimálním zájmem participovat na změně své situace. Aby byla sociální inkluze úspěšná, je zapotřebí minimalizovat předsudečné až xenofobní a diskriminační projevy okolí. Nezbytným předpokladem ke změně je zvýšení informovanosti o příčinách, projevech a důsledcích sociálního vyloučení v celé české společnosti. Řešení problematiky sociálního vyloučení vyžaduje přijetí opatření ve všech stěžejních oblastech, a to ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a bezpečnosti (prevenci sociálně patologických jevů), které budou reflektovat ostatní výše uvedené charakteristické znaky sociálního vyloučení a budou zaměřena ve větší míře na podporu prevence než péče či represe!

123

16 Obrana a bezpečnost státu Program národních socialistů na zajištění obrany a bezpečnosti státu je postaven na základech zaručení bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku. Nástrojem zajišťujícím obranu a bezpečnost musí být souhrnný, výkonný a dynamicky se rozvíjející bezpečnostně obranný systém. Tento systém musí vycházet z principu nedělitelnosti bezpečnosti, neboť bezpečnost ČR nelze oddělovat od bezpečnosti v euroatlantické oblasti, ani od globální bezpečnostní situace. Vzhledem k charakteru bezpečnostního prostředí obrana a ochrana občanů a území státu nemůže končit na hranicích ČR. Vnímáme, že naše národní zájmy mohou být chráněny i daleko za hranicemi spojeneckých států, neboť naše bezpečnostní politika je těsně svázána se spojenci v NATO a EU. Základním východiskem pro zajištění obrany ČR je naše aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO. Podporujeme přijetí opatření na zvýšení schopností EU zvládat krize (Lisabonská smlouva obsahuje řadu institucionálních i funkčních změn, jejichž implementace by měla vést k celkovému zefektivnění zahraničně-bezpečnostní a obranné politiky EU). Naše členství v NATO a EU nám přináší výhody kolektivního zajištění obrany a bezpečnosti, proto přijímáme náš závazek přispívat ke společné obraně a bezpečnosti. Členství v mezinárodních organizacích zajišťujících kolektivní bezpečnost neznamená, že Česká republika není primárně odpovědná za vlastní obranu a že nemusí budovat svůj účinný bezpečnostně obranný systém.

16.1 Posíleni úlohy ČR v rámci NATO V rámci sdílení společných rizik a odpovědnosti v NATO podporujeme posílení naší specializace v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (chemická jednotka, tréninková infrastruktura pro výcvik obrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním).

16.2 Smart Defence Obranu nemůžeme zaručit pouze tím, že budeme zvyšovat rozpočtové výdaje. Navíc ani zvyšování výdajů na obranu není možné, protože finanční zdroje v době probíhající recese pro to prostě nejsou. Potřebujeme nový přístup, který představuje právě Smart Defence. Tento program NATO zajišťuje větší bezpečnost za méně peněz tím, že je do obranné spolupráce 124

zapojeno více států. Právě nadnárodní spolupráce je nejatraktivnější a nejefektivnější možností úspory finančních prostředků. Tento přístup umožňuje efektivní sdílení schopností, napomáhá stanovit správné obranné priority a také lépe koordinovat obranné úsilí.

16.3 Posíleni spolupráce na obraně se sousedními zeměmi Posílení spolupráce na obraně se sousedními zeměmi umožňuje efektivněji využívat vynakládané

prostředky

na

obranu.

Jedná

se

především

o výstavbu

společných

infrastrukturních kapacit, center excelence (společná chemická, biologická, radiační a jaderná obrana - JCBRN), zavádění společné standardizace a zajištění kvality, posouzení možnosti společné účasti na operacích NATO a na jiných mezinárodních operacích.

16.4 Těsnější spolupráce na Společné obranné politice EU Rámcem společné obranné politiky EU je bezpečnostní a obranná politika Evropské unie (EBOP). Národní socialisté nevnímají Společnou obrannou politiku EU jako platformu pro budování evropské armády, ale jako politiku, jejímž cílem je zvládání krizí, organizování humanitárních a záchranných operací a prevence týkající se konfliktů na mezinárodní úrovni.

16.5 Posíleni komunikace NATO s Ruskem v rámci obranné politiky Podporujeme strategický koncept NATO založený na principu spolupráce stanoveném zakládajícím aktem NATO-Rusko. Považujeme spolupráci mezi NATO a Ruskem za důležitou, neboť přispívá k vytvoření společného prostoru míru, stability a bezpečnosti.

16.6 Sníženi výdajů na vyzbrojování armády, posíleni úlohy armády při řešeni živelných pohrom Prosazujeme přijetí jasné strategie mezinárodní spolupráce budování ozbrojených sil, pomocí které lze dosáhnout požadovaných operačních schopností armády ČR, a to při dosažení podstatného snížení finanční náročnosti vyzbrojování. Při snižování početního stavu Armády ČR a počtu jejích posádek došlo také k poklesu kapacity pomáhat při velkých živelních pohromách a průmyslových havárií a radikálně se snížil i počet armádou vycvičených záchranářských specialistů. Podporujeme nápravu tohoto stavu a také podporujeme opětovné navýšení armádních kapacit schopných účinné pomoci při velkých živelních pohromách a průmyslových haváriích. 125

16.7 Zvýšeni ekonomické výkonnosti armády (zaměření nejen na výdaje, ale i na možné příjmy) Armáda ČR vzhledem k proběhlé transformaci vlastní obrovský majetek, který nebude schopna nikdy plně a efektivně využít. Navrhujeme proto na takovýto majetek po částech vyhlásit veřejnou dražbu a z utržených prostředků sanovat propad armádního rozpočtu.

126

17. Zemědělství Resort zemědělství prošel za posledních dvacet let výrazným útlumem, který se projevil razantním snížením výroby, snížením zaměstnanosti a zvýšením dovozu veškerých potravin. Naše země se postupně stala většinově závislou na zahraničních producentech, přestože díky historii má výrobní a zpracovatelské kapacity pro naprostou většinu místních rostlinných a živočišných komodit. Děje se tak na počátku nové hospodářské recese a nejistoty, v době rostoucí poptávky po potravinách na světových trzích, kde se očekává v příštích dvaceti letech její nárůst až o 50%. Avšak současný pasivní přístup Nečasovy vlády a neexistence jakékoliv koncepce pro oblast zemědělství staví podnikatele v zemědělství, potravinářství a dalších oborech do provozní nejistoty s obavami o vlastní budoucnost a jejich zaměstnance do obav o zdroj příjmů. Tuto disproporci je třeba začít řešit, a proto národní socialisté pokládají agrární a potravinovou politiku za jednu ze svých programových priorit.

17.1 Význam venkova jako životního prostoru Pozice venkova v posledních dvaceti letech neustále slábne. Venkov se vysidluje, jeho populace stárne, výrazně se zhoršila dopravní obslužnost, místní služby i kvalita sociálního zázemí. Lidé musí za prací, vzděláním a zdravotnictvím, či za nákupy i zábavou náročně cestovat. Život na venkově v této podobě je potřeba změnit, se základním požadavkem obnovit důstojnou a kvalitní úroveň života. Cílem je vytvořit plnohodnotný prostor ke kvalitnímu životu ve všech potřebných sférách každodenních potřeb a v souladu s požadavky zde žijících lidí. Nezbytné je diverzifikovat a posílit místní podnikatelské možnosti a soustředit se na plné využití místního prostředí a jeho předností v celém nabízejícím se spektru, např. intenzivní a extenzivní hospodaření, využití krajinných zajímavostí, přírodního, kulturního a historického dědictví. Venkov a krajina se svou bohatou historií a tradicí mají předpoklady nejenom k produkčnímu využití, ale také pro nabídku služeb, volnočasových aktivit, turistiky či rekreace a z nich plynoucímu příjmu kapitálu. Veškeré stimuly a podpory musí posílit nejenom ekonomickou a hospodářskou úroveň venkova, ale také ekologické závazky vedoucí ke zlepšení životního prostředí České republiky.

127

Venkov je schopen naplnit ambice zajímavého a finančně samostatného životního prostoru nejenom pro svou současnou populaci, ale také pro návrat mladých lidí, především pak rodin s dětmi, které zde díky cíleným podporám naleznou možnost zázemí, tedy zaměstnání, vzdělání i možnosti využití volného času. V této vazbě je nezbytné podporovat také nepřímé hospodářské aktivity venkova udržující a posilující místní společenský život jako je myslivost, rybaření, včelařství, chovatelství a působení dalších podobných spolků a uskupení nejrůznější zájmové činnosti.

17.2 Posílení pozice tuzemských producentů a zpracovatelů Zemědělství a zpracovatelský průmysl v současné době zdaleka nedosahují využití svých možností a kapacit. Díky stávající zemědělské politice EU i ČR jsme výrazně pasivní a paradoxně nastavením současných podpor upřednostňujeme a zvýhodňujeme nevýrobu a pouhou údržbu krajiny před racionálním využitím přírodních zdrojů. Česká republika tak sama sebe postavila do pozice dovozce základních potravin. Odtud pramení nejenom hrozba cenového diktátu dovozců, ale i potenciálního nedostatku potravin v případě nouze. Naše záměry směřují ke změně tohoto stavu a k obnovení výroby základních místně běžných komodit nejenom na hranici pokrytí soběstačnosti a místní poptávky, ale s ambicemi stát se opětovně silnou agrární zemí s možnostmi vývozu. Tento krok by přinesl také změnu dlouhodobě pasivního salda agrárního zahraničního obchodu a přímé úspory státního rozpočtu. Posílením životaschopnosti sektoru a plným zajištěním a využitím otevřených zemědělských podpor z EU i národních zdrojů budeme schopni udržet cenu potravin pro spotřebitele na přijatelné výši a tím i sociální smír. Investicemi, pobídkami a změnami struktury unijních a národních podpor pro tuzemské podnikatele chceme podnítit opětovný rozvoj zemědělství a zpracovatelského průmyslu, který bude směřovat nejenom k zajištění dostatečného objemu kvalitních a bezpečných potravin pro české spotřebitele, ale také ke zvýšení naší konkurenceschopnosti v rámci EU se zapracováním nejnovějších poznatků domácího výzkumu a vývoje ve vazbě na světové trendy.

128

Nezbytné je pokračovat v zavádění a kontrole potřebných hygienických standardů ve výrobě, zpracování a prodeji potravin, včetně recyklace a neškodné likvidace vznikajících odpadů jako priority k dodržení ochrany zdraví spotřebitele a životního prostředí. Potřebné a zvláštní stimuly budou věnovány oblastem regionální produkce a specialit, rozvoji farmářských trhů, lokálního a místního prodeje s garancí vysoké kvality a přidané hodnoty potravin a výrobků.

17.3 Ekologické zemědělství Budeme pokračovat v podpoře ekologického zemědělství, budeme zavádět systémy pro posuzování kvality welfaru hospodářských zvířat v celé jeho šíři a podporovat další formy šetrného a ohleduplného hospodaření jako alternativní cesty příznivé pro krajinu i pro spotřebitele s tím, že jednotlivé podpory budou upraveny ve prospěch výroby potravin místní produkce. Podpořeny budou jak velké a samostatné podniky zemědělské a potravinářské výroby, tak střední podniky a malé, či rodinné farmy jako vhodná, potřebná a identifikovatelná alternativa a doplnění velkoprodukce.

17.4 Snížení administrativy Souběžně s úpravami struktury podpor bude snížena administrativa, byrokracie a kontrolní činnost v každodenní praxi, avšak při zachování dostatečné operativnosti a šíře služeb. V tomto směru a s cílem zvýšení efektivity bude učiněna potřebná restrukturalizace resortních institucí a orgánů.

17.5 Hospodaření ve znevýhodněných oblastech S požadavkem na udržení hospodaření v mimoprodukčních a znevýhodněných oblastech budou nastaveny podmínky, které umožní potřebný rozvoj zde podnikajících subjektů doplněný např. alternativami agroturistiky, což umožní potřebné využití těchto zdrojů. Současně tento postup zlepší řádnou péči o krajinu s důrazem na ekologické aspekty.

129

17.6 Zemědělská půda Výrazným tématem je nabývání půdy hospodařícími subjekty tuzemského původu jako primární základny pro stabilitu zemědělské výroby a produkce vlastních potravin. Bude dokončen prodej státní půdy za zvýhodněných podmínek pro nabyvatele a samotný trh s půdou bude chráněn před spekulativními vstupy domácího i zahraničního kapitálu. Bude pokračovat zavádění účinných opatření proti větrné a vodní erozi půdy, která budou vycházet z požadavků a možností praxe. Společně s tím bude zvyšována retenční schopnost krajiny jako ochrany před povodněmi a záplavami plošného i lokálního charakteru. Významným tématem k řešení je účinná ochrana zemědělského půdního fondu před průmyslovou a dopravní zástavbou.

17.7 Obnovitelné zdroje energie v zemědělství Jako vhodnou cestu diverzifikace zemědělské výroby a zajištění externích kapitálových zdrojů mimo oblast agropotravinářské výroby bude v souladu s Národním akčním plánem účinně podpořeno využití obnovitelných zdrojů energie (biopaliva, bioplynové stanice, biomasa jako zdroj tepla, aj.). To přispěje: •

ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv,

•

nulovou uhlíkovou bilancí k ochraně klimatu,

•

k udržení zaměstnanosti na venkově,

•

při využití stávající techniky a technologií k efektivnímu řešení současných nepotravinářských přebytků primární zemědělské produkce.

17.8 Odbytová družstva V neposlední řadě budou v praxi uplatněna taková opatření, která svými pravidly umožní posílení pozice zemědělských prvovýrobců např. formou sdružování do komoditních odbytových družstev, která ochrání subjekty prvovýroby a zpracovatele před nekalými praktikami trhu a hospodářské soutěže.

17.9 Zemědělská politika Evropské unie V jednání s EU o Společné zemědělské politice bude zvláště kladen důraz na prosazení principu rovnoprávných podmínek podnikání ve všech jednotlivých zemích s odstraněním 130

zvýhodňování zvláštními národními podporami. Rozhodovat tak budou nikoliv peníze, ale vlastní schopnosti každého podnikatele. Z pohledu celé EU pak bude kladen důraz na zachování její vlastní soběstačnosti pro spotřebitele EU27. Ve snaze omezit stále rostoucí dovozy zemědělských komodit a potravin ze třetích zemí budou těmto dovozům nastaveny stejné standardy, jaké jsou kladeny na výrobce v EU.

17.10 Lesní a vodní hospodářství Lesy patří k nejvýznamnějším bohatstvím státu, a proto bude podpora směrována na ochranu lesních porostů jako celku, jejich jednotlivých prvků a zdravotního stavu, na výsadbu druhově pestrých porostů a původních dřevin, na hospodaření se záměrem zvýšit plochy porostů lesa i jeho bohatství s vědomím zodpovědnosti vůči následujícím generacím. Lesní hospodářství je dnes velmi neprůhledným sektorem, který trpí nekoncepčními změnami a nařízeními ze strany státu a nejasnými praktikami obchodu a služeb. Nezbytným požadavkem tedy je navrátit hospodaření s lesy a dřevem jasná pravidla, která nebudou poškozovat největšího vlastníka lesů, tedy stát, ani jednotlivé obecní a soukromé vlastníky a podnikatele. Těžba dřeva však nesmí překročit přirozený roční přírůstek. Využití lesů a dřeva se všemi jeho mimoprodukčními funkcemi, včetně relaxace, turistiky a sběru lesních plodů, patří k významným sektorům hospodaření v krajině, které využívá plně obnovitelnou surovinu pro mnoho účelů lidské činnosti. Z tohoto důvodu udržíme i nadále stávající otevřenost lesů pro veřejnost a vysoký podíl státu na jejich držbě a správě. Česká republika je díky své poloze a geografické členitosti přirozeným rozvodím evropských řek. Z tohoto titulu nese zodpovědnost nejenom vůči svým potřebám na využití vody, ale také za kvalitu a množství vod směřujících mimo naše území. Proto musí zesílit péči v oblasti ochrany a využití přirozených zdrojů a umělých vodních ploch. Je nezbytné účinnými zásahy navrátit krajině její schopnost přirozeného zpomalování odtoku vody a její přímé akumulace v povrchových i podzemních zdrojích, i nepřímo například v lesních porostech (viz část programu životní prostředí). V souladu s těmito základními aspekty je možné provozovat hodnotné a v moderní podobě řízené odvětví chovu ryb s výrazným produkčním a spotřebitelským potenciálem v režimu

131

blízkém přirozené funkci a údržbě vodních toků a ploch. V souladu s tím se nabízí i přirozená možnost rekreace a vodních sportů, včetně např. rybaření.

17.11 Priority zemědělského programu

17.11.1 Resort zemědělství: •

Zastavit zmenšování rozměru českého zemědělství, jeho stabilizace a následný rozvoj s cílem navýšení produkce o minimálně 10% v horizontu 4 let (volebního období.

•

Vytvořit nová pracovní místa v řádu 15 tisíc v horizontu 4 let (nárůst o 10%).

•

Zvýšit soběstačnost potravin postupně na úroveň minimálně 80% domácí spotřeby.

•

Zapojit půdu, která není využita k potravinové produkci, do energetické bilance státu – do výroby surovin pro výrobu energie (cca 600 tis. ha).

17.11.2 Resort potravinářství: •

Podporovat programy investic do zpracovatelských kapacit regionálního charakteru – plošný rozvoj středních a malých potravinářských kapacit s domácí produkcí

•

Podporovat programy informačních a reklamních kampaní ke zvýšení spotřeby českých potravin

17.11.3 Investice Klíčové pro dosažení stanovených cílů budou smysluplné investice do modernizace výrobních fondů a do lidských zdrojů. Naším cílem bude zabezpečit maximum zdrojů financování investic z fondů EU.

17.11.4 Aktivní agrární politika Naše strana se vrací k aktivní agrární politice na domácí i zahraniční scéně. Politice založené na využití domácích přírodních, lidských a dalších zdrojů. Politice založené na aktivní a kvalifikované obhajobě českých zájmů v rámci Společné zemědělské politiky EU.

132

18 Dopravní politika Za prioritní úkol v oblasti dopravní politiky státu považujeme vypracování krátkodobé a dlouhodobé dopravní strategie se zaměřením na jednotlivé obory dopravy. Tyto strategie musí vycházet z reálných potřeb i zdrojů a budou definovány jako splnitelné cíle v plánovaných termínech. Za důležité považujeme zahájení celospolečenské diskuze na toto téma a dosažení kompromisu napříč politickými stranami, odbornou veřejností i ekologickými organizacemi. V oblasti dopravy se hlásíme k principům trvale udržitelné dopravy. Proto obecně preferujeme ekologičtější dopravní obory - železniční a vodní - před silniční dopravou. Tuto preferenci hodláme upravit prostřednictvím spravedlivého nastavení poplatků za použití infrastruktury (harmonizace zpoplatnění infrastruktury) a postupným zahrnutím externích nákladů dopravy (hluk, vibrace, znečistění ovzduší, dopravní kongesce) do těchto poplatků, v souladu

s legislativou

EU.

Výsledným

efektem

bude

významné

posílení

konkurenceschopnosti ekologičtějších způsobů dopravy. Inspirací pro zavedení takových opatření nám může být například švýcarský model. Prosazujeme rozvoj integrovaných dopravních systémů v osobní přepravě a rozvoj multimodálních přeprav (zejména kombinované dopravy železnice/silnice) v nákladní dopravě v souladu s evropskými standardy. Podpoříme snižování emisí dopravy daňovým zvýhodněním nákupu vozidel na alternativní pohon. V dlouhodobém horizontu hodláme otevřít diskusi nad regulací vjezdu vozidel do center obcí formou splnění emisních limitů, případně stanovením poplatků za vjezd a parkování v centrech obcí. Podporujeme vytváření dopravně zklidněných oblastí. Podporujeme budování sítě bezpečných, udržovaných a značených cyklistických stezek a jejich napojení na ostatní druhy dopravy.

18.1 Základní teze dopravní strategie Je nutná shoda na definování obecných parametrů dopravy, i na odlišnosti mezi jednotlivými obory dopravy. Tedy jakou dopravu vlastně potřebujeme a chceme. Jsme přesvědčeni o tom, že doprava má být především bezpečná, ale i rychlá, plynulá, technicky vyspělá, uživatelsky příjemná, dostupná, ekonomická, ekologická a logická. Vše samozřejmě platí současně a v situačních i časových souvislostech, protože zde dosud významně působí individuální vlivy i rizikovost lidského faktoru. 133

Mezi naše hlavní cíle patří dokončení páteřních dopravních sítí v železniční, silniční a vodní dopravě a jejich napojení na evropské dopravní sítě v souladu s dopravní politikou EU. Zasadíme se o maximalizaci využití programů a fondů EU, prosadíme širší zapojení spolupráce veřejného a soukromého kapitálu (například formou projektů PPP) a budeme přicházet s dalšími návrhy na urychlení výstavby dopravních sítí.

18.2 Veřejná doprava Hlavním naším cílem v oblasti veřejné dopravy je vytvoření podmínek pro kvalitní, efektivní a dostupnou veřejnou dopravu jako nástroj zajišťování mobility osob v regionech a obcích. Kvalitní a funkční doprava je jedním z předpokladů udržitelného rozvoje společnosti. Státem garantovanou dopravní obslužnost považujeme za základní právo občanů na přístup ke kvalitním dopravním službám za přijatelnou cenu. Mezi naše základní zásady, které vycházejí z významu veřejné dopravy, patří rovnost šancí a sociální souvislosti (otázka zaměstnanosti, dojíždění do škol), ekologická udržitelnost dopravy, bezpečnost (systém veřejné dopravy je významně bezpečnější než jiné druhy dopravy) a udržitelný a rovnoměrný regionální rozvoj území (zajištění mobility obyvatel, působení proti vysídlování venkovských oblastí).

18.2.1 Provázanost dopravy Jak vyplývá ze srovnání situace v evropských zemích, s rostoucí globalizací se významně zvyšuje mobilita, tedy objem cestování, a to proporcionálně jak v individuální, tak ve veřejné hromadné dopravě. Veřejná doprava má dostatečný potenciál k dalšímu růstu a k plnění přepravních výkonů. Stát by měl potenciálním cestujícím nabídnout četnou, dostupnou a pravidelnou veřejnou dopravu pokrývající celé území v přiměřené kvalitě a za přijatelnou cenu. V případě nevyhovující časové polohy části přepravního požadavku nebo prostorové nedostupnosti určitého území bývá realizován celý přepravní požadavek jinou, zpravidla individuální formou. Realizace požadavků nadbytečným způsobem zatěžuje provoz na pozemních komunikacích a nabízí se jiná řešení. V oblasti veřejné dopravy se proto budeme snažit zajistit provázanost dopravy na celostátní, krajské i místní úrovni, s využitím výhod autobusové i železniční dopravy. Při podpoře integrovaných dopravních systémů bude kladen důraz na vytvoření uživatelsky výhodného systému jízdného. Naším záměrem je překonat současné vnímání veřejné dopravy jako sociální služby. Chceme proto zaměřit naši pozornost v rozvojových segmentech (zejména v aglomerační a dálkové dopravě) na běžného 134

cestujícího, který preferuje kvalitativní parametry pro rozhodování o způsobu dopravy a volbě dopravního prostředku. V této souvislosti je nezbytné zajistit, aby například maminky s kočárky a cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mohli využívat veřejnou dopravu za srovnatelných podmínek jako ostatní cestující.

18.2.2 Uvážená a transparentní liberalizace trhu Jsme přesvědčeni, že vstup nových soukromých dopravců přispívá k vyšší kvalitě vozidlového parku i poskytovaných služeb obecně. Stát by však měl zajistit, aby tyto podnikatelské projekty neohrožovaly ekonomiku veřejných služeb v přepravě cestujících tím, že odčerpají významnou část výnosů z provozování objednávaných vlaků, aniž by byly plnohodnotnou náhradou objednávaných dopravních služeb z pohledu zajištění přepravních potřeb a síťového charakteru celého systému veřejné dopravy. Proto podporujeme postupné vypisování

spravedlivých

a transparentních

veřejných

soutěží,

s jasně

nastavenými

podmínkami ze strany státu. Na základě zahraničních zkušeností se přikláníme k modelu vypisovat otevřené soutěže na víceleté provozování jednotlivých tratí exkluzivně jen jedním dopravcem. Jednoznačně hodláme dosáhnout vybudování přehledného a transparentního systému veřejných financí v dopravě.

18.3 Železniční doprava

18.3.1 Dostavba infrastruktury Za klíčové považujeme dokončit výstavbu železničních koridorů, pokračovat v modernizaci rozhodujících tratí a železničních uzlů, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu, modernizovat další celostátní tratě zařazené do evropského železničního systému i vybrané ostatní tratě s ohledem na napojení na sousední země a rozvoj příměstské a městské dopravy v hlavních aglomeracích ČR. Je nezbytné připravit podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť s přihlédnutím k požadavkům účastníků dopravy. Neméně důležitým úkolem je zajištění dostatečných finančních zdrojů pro státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na údržbu stávajících tratí tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu. Je nezbytné zahájit proces implementace připravovaného nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy, a to zejména prostřednictvím vytvoření tří nákladních železničních koridorů vedoucích přes území ČR.

135

Za prioritní úkol považujeme přehodnocení koncepce vysokorychlostních tratí a jejich napojení na evropskou síť tak, aby došlo k výraznému urychlení termínů jejich výstavby. Podporujeme projekt železničního spojení Letiště Praha v Ruzyni a Středočeského kraje s centrem Prahy, včetně přímého napojení letiště na dálkovou železniční dopravu. V neposlední řadě hodláme vytvářet podmínky pro technický rozvoj městské železniční dopravy, včetně účelného zvýšení počtu zastávek. Všechny uvedené projekty považujeme za důležité nejen z hlediska naplňování cílů v oblasti dopravy, ale investice do dopravní infrastruktury obecně pokládáme za velice účinné nástroje protikrizových opatření s pozitivními dopady na ekonomiku, zaměstnanost a ekologii.

18.3.2 Racionalizace provozu v regionech Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že se ČR nevyhne nezbytné racionalizaci provozu vybraných regionálních drah v krajích. Proto budeme usilovat o vytvoření komplexní studie využitelnosti jednotlivých tratí regionálních drah a u ekonomicky neudržitelných tratí pečlivě zvážíme jejich převod na kraje, sdružení obcí, případně privatizaci obchodním společnostem při dodržení podmínky zachování jejich dostupnosti a provozuschopnosti novým vlastníkem. V případech nevyužívané a nepotřebné kapacity železničních tratí budeme usilovat o změnu kategorie dráhy, změnu vlastníka, případně zajistíme změnu dopravní funkce - například využitím nepotřebné infrastruktury pro cyklostezky nebo pro rozšíření místních komunikací.

18.4 Doprava na pozemních komunikacích

18.4.1 Dostavba infrastruktury Nezbytnou podmínkou pro silniční dopravu je síť kvalitních pozemních komunikací. Pro ekonomický rozvoj jednotlivých regionů a celé České republiky je nutné urychleně dobudovat kvalitní páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací tak, aby všechny regiony byly napojeny na evropskou silniční síť. Považujeme za nutné nalézt celospolečenskou shodu na vytvoření efektivního systému dlouhodobého financování, který bude garancí pro budování a rozvoj sítě kvalitních pozemních komunikací. Zasadíme se o maximalizaci využití programů a fondů EU, úvěrů EIB, prosadíme širší zapojení spolupráce veřejného a soukromého kapitálu (například formou projektů PPP) a budeme přicházet s dalšími návrhy na urychlení výstavby dopravních sítí.

136

Investice do budování dopravní infrastruktury pokládáme za jedno z účinných protikrizových opatření. Považujeme za nezbytné předložit návrh zákona na zjednodušení a urychlení přípravy liniových staveb bez dopadu na kvalitu přípravy i jejich samotné realizace. Bude určena přímá odpovědnost za průběh staveb a jejich kvalitu. Finanční úspory hodláme dosáhnout zavedením nových opatření, která zajistí, aby dopravní stavby byly projektovány v některých méně náročných parametrech, čímž dojde k významnému snížení cen oproti současnému stavu. Pro vybudování a udržení bezpečné a kvalitní sítě dálnic a silnic je nutné vytvořit efektivní systém dlouhodobého financování. Přes určité zlepšení stavu pozemních komunikací ve vlastnictví státu, tzn. dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tříd, jejich kvalita zatím zdaleka nedosahuje úrovně silnic a dálnic našich západních sousedů. Tento stav je zapříčiněn jak dlouhodobě podfinancovanou oblastí údržby a oprav těchto komunikací, tak také technologickou nekázní při jejich výstavbě. Dochází k nesystémovému přerozdělování finančních prostředků v průběhu roku a následně pak k náhodnému a zbrklému výběru opravovaných úseků jenom proto, aby byly v administrativní shodě příslušné finanční prostředky vyčerpány.

18.4.2 Nutnost zpoplatnění infrastruktury Důsledně prosazujeme harmonizaci podmínek na přepravním trhu, tedy mj. objektivní zpoplatnění užití dopravní cesty (jednotlivá dopravní odvětví se musí ve srovnatelné míře podílet na úhradě části nákladů, spojených s provozováním, údržbou a obnovou dopravní cesty). Tím nemyslíme jenom stálé zvyšování ceny mýtného a pouhou podporu dalších aktivit v tomto směru, požadující zpoplatnění dalších částí silniční sítě. Trvalé zvyšování finanční zátěže dopravců i ostatních řidičů má také negativní vedlejší efekty, takže je nutné velmi zodpovědně hledat i jiné způsoby podílu na zajištění technické udržitelnosti dopravní sítě. Současný způsob sice přináší - kromě dalších vedlejších efektů - vyšší objem poplatků od nákladních silničních dopravců, ale je nutné hledat i další možnosti optimalizace či změny stavu v této oblasti. Je otázka společenského konsenzu, i ve vztahu k současné ekonomické situaci, zda prosazovat jenom urychlené rozšíření výkonového zpoplatnění. Tedy systému elektronického mýtného i na ostatní silnice ve správě státu, krajů a obcí, a to formou hybridní, jak kombinací stávající mikrovlnné technologie (převážně na dálnicích a vybraných rychlostních silnicích), tak satelitní technologií na ostatních komunikacích. Formálně lze namítnout, že pozemní 137

komunikace užíváme přece všichni, nejen jako řidiči. Je proto nutné hledat možnosti, jak optimalizovat či upravit sazby mýta s ohledem na diferenciaci podle emisních tříd vozidel a počtu náprav, ale i podle jiných parametrů. V dlouhodobém horizontu předložíme k diskusi možnost zavedení systému spravedlivějšího výkonového zpoplatnění dálnic - podle délky ujeté vzdálenosti - také v osobní individuální dopravě, a to namísto dosavadních dálničních známek, se sofistikovanou diferenciací sazeb pro občany a podnikatele. Všechna uvedená opatření by významně přispěla k rychlejšímu získávání finančních zdrojů na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury. Na druhé straně všechna přijímaná opatření by měla přinést uživatelům provozu větší komfort ve všech směrech tak, abychom další ekonomickou zátěž uživatelů mohli vyrovnat tím, že jsme dosáhli vyváženosti mezi položkami „má dáti – dal“.

18.4.3 Multimodalita jako možné perspektivní řešení Podporou kombinované nákladní dopravy hodláme snížit vliv těžké nákladní dopravy na zhoršování životního prostředí, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a v neposlední řadě na zhoršování stavu dálniční a silniční sítě. Proto také podporujeme vznik multimodálních logistických center. Zlepšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu chceme dosáhnout také efektivním využitím dopravních telematických systémů, které pomáhají optimalizovat a řídit provoz na dopravní síti například při nehodách či uzavírkách.

18.4.4 Bezpečnost silniční dopravy Bezpečnost je důležitou složkou nejen v dopravě. Je nutné revidovat a změnit současnou filozofii silniční dopravy a jejího řízení. Současný stav je dán jednak historicky a jednak technickým vývojem motorových vozidel a technické úrovně a také vybavením silniční sítě. V návaznosti na základní teze by v našem pojetí měla být každá doprava především bezpečná. Tento solitérní požadavek je nutné rozšířit. Tedy i s využitím potřeb a názorů veřejnosti dojít ke shodě v definování obecných parametrů silniční dopravy. I s přihlédnutím k odlišnostem mezi jednotlivými obory dopravy. Všichni bychom měli respektovat ergonomickou zásadu obecné bezpečnosti MAX a MIN, tj. maximalizovat bezpečí a minimalizovat riziko. Vždy a všude, protože se to rozhodně vyplatí a je to levnější, než řešit následky nehod. 138

V oblasti bezpečnosti silniční dopravy se chceme dále zaměřit na důslednou kontrolu zákonem stanovené doby řízení a doby odpočinku řidičů nákladních automobilů a také zábraně v přetěžování vozidel. Chápeme, že současné postupy a normy jsou postaveny na teoretickém modelu „průměrného řidiče“. Žádný průměrný řidič přitom není, ale individuální dispozice pro zvládání zátěže jsou ale často překvapivě odlišné. V budoucnu nelze vyloučit i jiné přístupy a zásady při řešení prevence proti únavě. Zákonem stanovené zákazy jízd nákladních automobilů o víkendech a svátcích, dodržování předpisů pro silniční přepravu nebezpečných věcí jsou důvodem pro jejich častou kontrolu a mají naší podporu. Přetěžování vozidel, tedy jeho kontrola by se neměla omezit pouze na vnitřní dopravní síť, ale kontrola by měla být už při vjezdu na území našeho státu. Řidič nemůže odpovídat za všechno. Jeho povinností je bezpečně dojet z místa A nejen do obvyklého místa B, ale kamkoli potřebuje a zase zpět, a to mnohokrát. Za přetěžování vozidel musí odpovídat ten, kdo vozidlo nakládá, tedy nikoli řidič. Současná obecná prevence nehodovosti nemotivuje k pozitivním změnám ve vzájemném chování účastníků dopravy, ani k racionálnímu způsobu jízdy.

18.4.5 Zavádění informačních a inovativních technologií Obecně podporujeme realizaci informačních preventivních aktivit posilujících silniční bezpečnost, zavádění inovativních technologií v procesu přepravy nebezpečných věcí (RFID), realizaci systémů ITS pro logistiku nákladní dopravy a využívání globálních navigačních družicových

systémů

(EGNOS,

GALILEO,

GPS).

Vyvoláme

jednání

s výrobci

automobilových navigací, pro zavedení technologických změn současného software, které by výrazně napomohlo bezpečnosti jízdy a jízdnímu komfortu především u řidičů z povolání.

18.5 Letecká doprava Letectví již dávno není výsadou nejbohatších vrstev, pro zrychlení cestovní doby a zvýšení cestovního komfortu ji využívají všechny sociální skupiny obyvatel. Letecká doprava je dnes nedílnou součástí dopravního mixu ve všech vyspělých zemích, i když v resortu Ministerstva dopravy ČR bylo letectví dosud na okraji zájmu. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury – na rozdíl od silniční, železniční nebo vodní dopravy - nebyla za celou dobu jeho existence na letectví vyčleněna jedna jediná koruna.

139

V oboru letectví je v České republice zaměstnáno více než deset tisíc pracujících. Podle statistik platí zásada, že na každý milion cestujících připadá přibližně tisíc přímých pracovních míst a další tisícovka míst nepřímých u subdodavatelů. Za posledních dvacet let došlo k cca pětinásobnému nárůstu odbavených cestujících na letištích v ČR a pro další období následujících deseti let se očekává další růst. Proto je zapotřebí tomuto trendu přizpůsobit letištní infrastrukturu i veškeré systémy souvisejících služeb, vše samozřejmě s pečlivým ohledem na dopady do životního prostředí.

18.5.1 Letiště Nejúčinnějším nástrojem péče o leteckou dopravu ze strany státu je podpora udržení a rozvoje stávajících letišť, ať již se jedná o letiště v majetku státu, krajů, letiště soukromá nebo občanských sdružení. Naše strana se zasadí o jejich ochranu proti riziku jejich likvidace ze strany různých developerských aktivit, a to formou novely zákona o civilním letectví, vypracováním strategie rozvoje letectví do roku 2020, který bude strategickou a dlouhodobou koncepcí podpory civilního letectví v ČR, a v neposlední řadě prostřednictvím daňových úlev pro investice do veřejných letišť. Budeme hledat dosažení rovnováhy mezi růstem v oblasti letecké dopravy a ochranou životního prostředí. Vždy budeme chránit strategické letiště Praha Ruzyně proti pokusům o jeho privatizaci. Trváme na respektování zákazu jeho privatizace, který byl přijat formou zákona. Nevylučujeme možnost vstupu případného strategického partnera, vždy však se zachováním majoritního podílu státu.

18.5.2 Vzdušný prostor Vzdušný prostor České republiky považujeme za stejné přírodní bohatství jako jakékoliv jiné. Budeme proto vždy prosazovat jeho maximální otevřenost vůči všem uživatelům. Stejně tak případné výnosy z jeho využívaní musí být vždy příjmem státního rozpočtu. Budeme prosazovat zvýšení příjmů státního podniku Řízení letového provozu a tím i příjmů státu, zejména podporou jeho expanze na zahraniční trhy. V této souvislosti považujeme za nutné připravit tohoto dominantního poskytovatele letových provozních služeb ve vzdušném prostoru ČR na nadcházející konsolidaci v rámci konceptu jednotného evropského nebe, čemuž napomůže i zapojení České republiky do zřízení Středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru.

140

18.6 Vodní doprava Vodní dopravu považujeme za významný dopravní obor, i když byl u nás dlouhodobě opomíjen. Je součástí logistických řetězců pro přepravu surovin a zboží, podílí se na sportovně-rekreačním potenciálu vodních toků a nádrží. Zastáváme názor, že si vodní doprava zasluhuje větší pozornost ze strany státu, protože je ekologicky nejšetrnějším způsobem dopravy zboží na delší vzdálenosti, vykazuje nízkou nehodovost, je v dnešních podmínkách kapacitní a přitom levná, v dopravních koridorech plní úlohu účinného cenového regulátoru. Pro určité typy přepravovaných komodit vytváří vodní doprava vhodnou alternativu dopravě pozemní, jejíž kapacita se rychle naplňuje a přímé negativní vlivy na obyvatelstvo i životní prostředí neustále vzrůstají. Naše strana podporuje budování vodních cest a rozvoj vodní dopravy ve všech projektech, které jsou ekologicky a ekonomicky únosné. I v případě vodní dopravy je však nutné zajistit účinný systém financování údržby dopravní infrastruktury. Z pohledu rozvoje vnitrozemské vodní dopravy v ČR je strategickým zájmem zachování svobodného přístupu k moři. Tento mezinárodní právní institut zajišťuje vnitrozemským státům volný a nezpoplatněný průjezd zboží tranzitními státy bez ekonomického a politického vlivu těchto států. Vodní doprava tak může snížit cenové tarify pro přibližně 25 milionů tun zboží ročně, které jsou přepravovány na koridoru Česká republika – severoněmecké námořní přístavy. Pro zajištění bezproblémové splavnosti labsko-vltavské vodní cesty a napojení ČR na přístav Hamburk vodní cestou je důležité vybudování Plavebního stupně Děčín. Přístupnost území ČR spolehlivou dopravní cestou má nepochybně i strategický význam, a to například pro možnou alternativní dopravu surovin.

141

19 Bytová politika - reálné právo na důstojné bydlení pro občany 21. století V bytové politice se náš stát pohyboval trendy, které pro moderní země Západu byly příznačné pro konec let sedmdesátých a léta osmdesátá. Došlo k ohromnému přesunu vlastnickému. Zatímco na počátku 20. století bydlelo ve městech 80% lidí v činžovních nájemních domech a dědictví totality zanechalo kromě soukromých sídel na vesnici miliony nájemních státních a družstevních bytů, došlo po roce 1990 k plošné privatizaci – k převodu státních, později obecních bytů do vlastnictví nájemníků. Družstevní byty byly převáděny do vlastnictví členů. Není to proces, který by se vymykal evropským trendům, k podobnému procesu došlo v celé Evropě.

19.1 Vlastnické bydlení Tento segment za uplynulých dvacet let velmi zesílil. Levným transferem vlastnictví na občany, pro které držet vlastnictví bytu by jinak bylo z hlediska jejich příjmů nedosažitelné, se obce zbavily nákladů na provoz domů, aniž by jim byla formulována jakákoliv povinnost v sociální oblasti.

19.2 Bydlení nájemní Budeme pečlivě monitorovat změny v nájemním právu v praxi. Vypracujeme novelu stávajících pravidel platného občanského zákoníku do doby účinnosti kodexu nového. Změna bude spočívat v doplnění období, po kterém lze žádat zvýšení nájemného a maximální nárůst nájemného v tomto období. Budeme revidovat definitivní text nového kodexu a v případě potřeby zajistíme změny rovněž v něm.

19.3 Bydlení neziskové Nahradíme transformovaná bytová družstva věnující se správě bytů vystavěných v období před rokem 1989 novým zákonem o sociálním (bytovém) družstvu. Ten bude mít dvojí roli – zajištění práce osobám se sníženou schopností se o sebe starat a výstavbu nových, trvale nájemních družstevních bytů se zaměřením na občany s limitovanou výší příjmu, kteří však jsou schopni splácet náklady na pořízení důstojného bydlení. Mimo to umožníme obcím založit bytové asociace podle anglického vzoru. Ty jsou samostatnou právnickou osobou se statutem s poměrně značným stupněm samosprávy, ale úvěr na výstavbu není dluhem obce, 142

nýbrž této právnické osoby. V našich podmínkách budeme prosazovat, aby stát hradil těmto právnickým osobám část úroků z úvěru na pořízení bytové výstavby.

19.4 Podpora občanům v nouzi – sociální bydlení pro občany na okraji společnosti Předmětem takové úpravy je definice sociální situace osob, které se nacházejí jednak ve stavu hmotné nouze a také nemají k dispozici přiměřené bydlení (pojem občané v bytové nouzi.) a které jsou místně příslušné k poskytnutí pomoci pronájmem sociálního bytu nebo poskytnutím přístřeší, popřípadě zvláštní péčí pro občany na okraji společnosti (bezdomovce). Za pomoc v bytové nouzi je odpovědná obec, která vytváří podmínky pro poskytování přístřeší jednak v bytovém fondu, který vlastní, jednak v bytovém fondu, který si smluvně zajistí s jiným vlastníkem. Zákon bude definovat požadavky na přístřeší či byt pro použití k účelu tohoto zákona. Stanoví se všeobecné požadavky na technické vybavení, příslušenství, plochu přiměřeného bydlení, která je základem pro stanovení počtu osob, které mohou v bytě bydlet, např. 8 m2 na osobu. Definicí pojmů se určí práva osob, které se mohou v takovém bytě zdržovat (manžel, manželka, družka, děti popř. jiné osoby blízké). Cílem je zabránit sestěhování občanů nad rámec přiměřenosti. Obec povoluje takové užívání konkrétně výčtem osob, neplnění této podmínky má důsledek ztráty pomoci v bytové nouzi. Náš návrh počítá s jednáním v rámci dobrých mravů. Pomoc v bytové nouzi se poskytuje pouze osobám, které dodržují pravidla občanského soužití, aktivně se ucházejí o práci, dohlížejí na docházku nezletilých dětí do školy apod. Osobám, které se chovají v rozporu s touto zásadou, se pomoc v bytové nouzi neposkytuje, pouze zákonem definované přístřeší (dočasné bydlení s krátkodobou platbou nájemného placenou denně, týdně či měsíčně), přičemž doba souhlasu s pobytem v přístřeší se prolonguje na další období pouze tehdy, pokud taková osoba tyto částky včas a řádně hradí. Obec může také stanovit podmínky, za kterých občané v bytové nouzi mohou výkonem stavebních činností, které provádějí osobně, přispět ke vzniku vhodných objektů opravou či rekonstrukcí. Eviduje přitom počet hodin občany odpracovaných a stanoví s přihlédnutím k této skutečnosti přepočtem částku, kterou občan později spotřebovává odečtem z nájemného. Nájemné pro tyto účely a způsob jeho výpočtu stanoví zákon.

143

Obec poskytne prostor pro občany bezdomovce, kteří potřebují základní hygienické či jiné podmínky k přežití, avšak odmítají se aktivně zapojit do řešení své osobní situace. Spolupracuje při tom s neziskovými organizacemi, nadacemi a charitami. Obec přestane poskytovat pomoc občanům, kteří se chovají způsobem neslučitelným s dobrými mravy, zejména porušují-li právní řád. Takovým občanům může přikázat vystěhování a z teritoria obce je vykázat.

19.5 Rekonstrukce, modernizace, ekologie V naší republice občané „zdědili“ více než dva miliony bytů vystavěných panelovou technologií se zcela nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi, které potřebují ohromné množství energie a dosahují značných tepelných ztrát. Jejich zateplením se ušetří více než 40% tepelné energie. Dosud bylo zatepleno cca 50% vystavěných domů, jedná se o práce vyžadující desítky až stovky miliard korun potřebných na dokončení rekonstrukcí. Vhodnými nástroji podpor je splácení rekonstrukce částkou uspořenou na nákladech tepla. Tato podpora je rozpočtově neutrální a pro stát zajišťuje příjem (formou DPH za stavební práce) a mobilizuje výdaje obyvatel. Technologie dnes nejsou větším problémem, stejně tak potřebné materiály jsou zcela dostupné. Jde jen o ekonomický stimul, který se sekundárně pozitivně projeví na zdraví populace žijící v rekonstruovaných bytech a také na zlepšení životního prostředí. A do třetice vede k oživení stavebnictví a celého českého hospodářství.

144

20 Kultura Kultura má mnoho definic a žádná není natolik obsáhlá a přesná, aby řekla vše. Zůstaneme-li u myšlenky Petra Chelčického zmíněné v preambuli programu, pak tím, čím je člověk, je v podstatě i vše, co fyzicky a duchovně vytváří. Kultura, to nejlepší, co po sobě zanecháváme, je průnikem množin naší každodenní práce, času našich zábav a toho, jak umíme a nebojíme se klást otázky po smyslu naší existence. Přes zcela zřejmý přínos kultury pro naše občany rozpočet Ministerstva kultury stále klesá. Jedním z důvodů, proč se Nečasova vláda o kulturu hlouběji nezajímá, je neznalost statistických údajů o ekonomických přínosech kultury. Například v oblasti kultury je u nás evidováno přibližně 2% zaměstnaných osob (v EU 3,1%). Celkové tržby v kultuře byly v roce 2009 necelých 203 mld. Kč (poslední známý údaj14), což je zhruba třetina tržeb automobilového průmyslu (!) nebo trojnásobek dosažených tržeb ve výrobě nápojů. Přitom rozpočet Ministerstva kultury byl v roce 2009 pouhých 8,1 mld. Kč. V EU byl v oblasti kultury růst tohoto odvětví v letech 1999-2003 o 12,3% vyšší, než celkový růst hospodářství. Kultura je tak jedním z velmi významných hospodářských odvětví, které je však v naší zemi soustavně zanedbáváno. Naším politickým krédem je šíření kultury napříč sociálními vrstvami a generacemi či jinými skupinami české společnosti. Chceme být stranou, která se zasadí o pozvednutí úrovně kultury národa uvnitř naší společnosti, o posun ve vnímání kultury jako takové.

20.1 Kultura národa i všech jednotlivých občanů Základním cílem naší strany v oblasti kultury je vrátit kultuře její místo mezi prioritními oblastmi života jako jedno ze základních témat při vnímání života okolo nás. Kultura rozvíjí intelektuální, emocionální a další stránky osobnosti každého člověka. Kultura v širším slova smyslu - kultura člověka, občana, národa, země – je základním pojítkem všech dalších životních, sociálních a ekonomických hodnot a tedy i jedním ze základních faktorů lidské existence. Pro naše vnímání současnosti je neakceptovatelné, že občané České republiky staví v průzkumech veřejného mínění kulturu až na jedno z posledních míst zájmu.

14

Zdroj ČSÚ http://notes3.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3318-11

145

V roce 2011 byly výdaje na kulturu nejnižší za posledních 10 let. Naší ambicí je zajistit rozvoji kultury více finančních prostředků a dostat se co nejblíže k jednomu procentu z výdajů státního rozpočtu.

20.2 Výchozí celospolečenské cíle Naším cílem je navrátit kulturu na přední příčky zájmu české společnosti. Chceme posílit vědomí občanů o vlivu kultury v individuálním, profesním a osobnostním růstu občanů i společnosti. Chybí kontinuální zdůrazňování veřejností opomíjených výchovných, sociálních, reprezentačních a dalších aspektů kultury jako „sektoru“. Musíme modernizovat chápání úlohy kultury v rozvoji společnosti a identifikovat její přesahy i do jiných, zdánlivě nesouvisejících oblastí, jakými jsou např. chování řidičů na silnici, mezilidské vztahy atd.

20.3 Priority programu rozvoje kultury Naším cílem je pokrýt širokou oblast kultury tak, aby se každý mohl ztotožnit se svou pozicí v životě kulturní společnosti. Identifikovali jsme proto následující tři základní programové dimenze: •

člověk ve společnosti

•

člověk v zrcadle

•

člověk na jevišti.

20.3.1 Dimenze první – člověk ve společnosti Člověk ve společnosti a jeho jednání utváří to, co je souhrnně označováno jako „kultura národa“. Kultura národa v našem pojetí zahrnuje mezilidské vztahy - např. úctu k druhému člověku, ke starším a k neformálním autoritám, dále pak jazykovou vybavenost, obecné vzdělání a rozhled, schopnost vnímat a akceptovat mezikulturální rozdíly, péči o zvyky a obyčeje, úroveň soukromé a profesní komunikace, rodinné tradice, vztah k alkoholu, tabáku a dalším drogám a mnoho dalšího. Ve vnímání kultury musíme opět navrátit vědomí „přesahů“ kultury i do ostatních oblastí života lidí ve společnosti, které se obecně za kulturu nepovažují, nicméně se v nich „kultura národa“ běžně projevuje a vyjadřuje. Jedná se například o školství, dopravu, média, zdravotnictví, cestovní ruch a další oblasti života společnosti. 146

Proto se orgány odpovědné za kulturu v naší zemi musí zabývat i podporou rozvoje dalších oblastí zasahujících kulturu, jakými jsou např. soukromé i státní základní umělecké školy, osvětové programy v masových médiích, edukativní kampaně, vzdělávání dospělých a další oblasti. Chceme zajistit dostatečnou nabídku možností, jak zlepšovat naší společnost, své okolí a tedy i život celé společnosti.

20.3.2 Dimenze druhá - člověk v zrcadle S ohledem na mnohostranné chápaní pojmu kultura bude naše strana usilovat stát se svým působením příkladem voličům i ostatním politickým stranám. Zasadíme se svým vystupováním o to, aby národní socialisté ovlivnili českou politiku i tak, aby se politická kultura země pozvedla. Naším programem je „začít od člověka v zrcadle“ – tedy od nás samotných. Kodex politika, který naše strana přijala, dbá na kulturní chování a projevy reprezentantů strany za všech okolností a při všech příležitostech.

20.3.3 Dimenze třetí - člověk na jevišti Stát by v zájmu zachování rovných příležitostí měl ve zvýšené míře dbát i na spravedlivou grantovou politiku určenou pro profesionální umělce. Jde nám jak o profesionální umělce působící v hlavních uměleckých odvětví (výtvarné umění, scénické umění, kulturní dědictví), tak i o umělce v kulturním průmyslu (film, hudba, televize, rozhlas, knihy a tisk) a tvůrčím průmyslu (design, architektura, reklama).

20.4 Podpora kultury Přímá podpora kultury je závislá na úspěšném vyřešeni problémů spojených s dosavadním resortním rozdělením kompetencí. Je zapotřebí vytvořit podpůrné prostřední pro subvencování kultury z nestátních zdrojů. Proporcionální decentralizace řídící úlohy v oblasti profesionální i neprofesionální kultury a přesunutí vybraných zodpovědností na úroveň krajů či dalších samospráv nebo jejich předefinování je dalším důležitým krokem pro rozvoj principů subsidiarity i v prostředí kultury. Systematické hledání, identifikace a podpora regionálních kulturních programů a projektů, které významně zachovávají kulturní dědictví kraje, propagují dění v kraji

147

a motivují cestovní ruch – to jsou cíle, kterých lze díky decentralizaci kultury úspěšně dosáhnout. Také chceme podpořit založení racionalizované platformy pro umožnění a smysluplné využití prostředků z fondů mezinárodních korporací pro komunitní rozvoj a z jejich projektů Corporate social responsibility.

20.4.1 Podpora vícezdrojového financování kultury Optimální 1% financí vyčleněných ze státního rozpočtu na kulturu se stává pro každou vládu problémem, nejčastěji se suma peněz pohybuje jen kolem půl procenta státního rozpočtu. Pouze díky Evropské unii zůstává objem prostředků na kulturu v mezích určité únosnosti. Do rozpočtu na rok 2012 přiteče z EU na českou kulturu 700 milionů korun. Jinak však Nečasova vláda prosadila v roce 2012 citelné škrty - o 113 milionů přijdou dotační programy podpory tzv. živého umění, o 198 milionů programy záchrany architektonického kulturního dědictví a dokonce o 226 milionů bude méně než loni na provoz důležitých příspěvkových organizací - národních kulturních institucí. Pro tuto stálou finanční nedostatečnost v kulturní oblasti bychom měli klást důraz na podporu vícezdrojového financování kultury a kulturních aktivit jakým je například mecenášství. Mecenášství mělo v české kultuře 19. i 20. století velmi významné místo, ale současná legislativa neupravuje podmínky pro tento demokratický způsob pomoci kultuře a všem tvořivým. Je nezbytné upravit legislativu pro lepší uplatňování vícezdrojového financování mecenášství, sponzorských darů, vlastního zisku kulturních institucí, daňové charity, daňových asignací a úlev, udílení kulturních cen atd.

20.4.2 Neopomíjet sílu dobrovolnictví Kulturní oblast zahrnuje celou škálu nestátních neziskových organizací, ve kterých se angažují tisíce dobrovolníků. Často se sami ani za dobrovolníky nepovažují, ale nepochybně jimi jsou všichni ti, kteří jsou členy neprofesionálních uměleckých souborů a spolků, organizují kulturní a společenské dění kolem sebe. Ti, kteří se zabývají ochranou a revitalizací místních kulturních památek, i ti, kteří opatrují kroniky a tradice svých obcí, jsou dobrovolníci v kultuře. Ostatně rok 2011 byl vyhlášen „Evropským rokem dobrovolnictví“. Pro českou kulturu by bylo velmi užitečné, kdyby se mnohem více zaměřila na fenomén dobrovolnictví, který již desítky let umí velmi efektivně využívat například v USA či Kanadě. 148

Zde je již zažito, že z podpory poskytované neziskové oblasti profitují později i ziskové a komerčně úspěšné umělecké a kulturní projekty (např. z nových komerčně úspěšných her, které byly za posledních dvacet let produkovány na Broadwayi, pochází 44% z neziskového sektoru).

20.4.3 Posílení kontrolních mechanismů při využívání veřejných prostředků společně s optimalizací grantového systému Také v oblasti kultury je stále nezbytné klást důraz na odstraňování vlivu korupce a politické tendenčnosti při rozhodování o poskytování grantů a dotací. Proto je nutné, aby do grantových komisí zastupitelstev bylo obsazováno co nejvíce odborníků a veřejností respektovaných zástupců různých uměleckých směrů. Chceme prosazovat víceleté grantové financování a diferencovaná grantová schémata zohledňující programovou náplň.

20.4.4 Zachování nižší sazby daně z přidané hodnoty u kulturních produktů a služeb Prodeji knih a tedy vzdělanosti národa neprospěje zvýšení sazby DPH. Ve dvaceti pěti z celkem sedmadvaceti členských států EU jsou knihy daňově zvýhodněny. Dánsko nahrazuje daňovou úlevu prostřednictvím velkorysých nákupů knih do veřejných knihoven, na něž věnuje 0,4% svého HDP. Naprostá většina států Evropy tak vyjadřuje přesvědčení o významu knih pro celou společnost a pro růst jejího potenciálu.

20.4.5 Podpora kultury a umění jako nástroje integrace sociálně vyloučených obyvatel Stále tolik palčivá otázka střetů sociálně vyloučených s majoritní společností nebude nikdy vyřešena, nebude-li přístup k řešení tohoto problému komplexní. Vyšší sociální dávky nic neřeší tam, kde lidé žijí vykořenění a bez vědomí vlastní identity. Týká se to především Romů, jejichž identita je po dlouhá léta definována chudobou a sociálním vyloučením. Je třeba neustále posilovat na jedné straně specifickou romskou národnost, zároveň však jejich historickou

příslušnost

k České

republice.

V

učebních

osnovách

chybí

zmínky

o charakteristikách tohoto etnika, děti se neučí o historii Romů v ČR a v Evropě. Tyto základní nedostatečnosti jsou živnou půdou pro udržování předsudků na obou stranách.

149

20.5 Autorský zákon Otázka autorského práva se stává v elektronické společnosti, ve kterou jsme se společně s celou západoevropskou civilizací proměnili, velmi ožehavým tématem. Internet je nástrojem všech a pro všechny. Texty a jejich myšlenky, hudba, film a jiné elektronické umění se neustále množí a internetem se samovolně rozšiřují dál. Institut autorství v takovém prostoru přirozeně zaniká. Proto je dnes ve všech evropských zemích mediální právo a práva tvůrců kulturních hodnot nedostatečně definované. Otázkou k veřejnému dialogu zůstává, nakolik dnes vůbec může být autor před sílou elektronických médií chráněn legislativou, tak jak tomu bylo zvykem v minulém století. V oblasti autorského práva se stavíme spíše odmítavě k pokusům o novou regulaci a zásahy do svobody občanů, vedené s cílem dát tržní výhodu držitelům autorských práv. Stavíme se proti ratifikaci Mezinárodní dohody o padělání (ACTA), autorský poplatek u datových nosičů a některých zařízení vnímáme jako další skrytou daň. V této chvíli a při legislativní nedostatečnosti se nám zdá nejlepším řešením rozšířit využívání kreativních licencí, jako je například Creative Commons. Jedná se o sadu zdarma poskytovaných licenčních ujednání, které umožňují v souladu s českou legislativou sdílet, šířit a upravovat autorská díla, což významně usnadňuje užití děl ve virtuálním prostředí za jasně srozumitelných podmínek. 20.6 Zjednodušení systému mediálních rad Rady České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře bychom chtěli pro větší přehlednost i efektivnost nahradit jedinou Radou veřejné služby. S tím by souvisela také změna způsobu volby mediálních rad tak, aby přestaly být přímo závislé na aktuální většině v Poslanecké sněmovně. Tak by se posílily prvky přímé demokracie, které do oblasti kultury neodmyslitelně patří. 20.7 Prodloužení otevírací doby muzeí a galerií Možná se programový požadavek na prodloužení otevírací doby muzeí a galerií zdá být banální, ale je smutnou skutečností, že vztah našich kulturních institucí k těm, pro které mají být zprostředkovateli „duchovní potravy“, není vstřícný. Zavírat expozice v pět hodin, tedy v době, kdy se teprve končí v zaměstnání, není pro většinu našich občanů pobídkou k návštěvě těchto zařízení. „Po práci již žádnou legraci“, to je praxe českých muzeí a galerií 150

a Noc muzeí se pak paradoxně stává každoročně nejnavštěvovanější akcí. Zasadíme se o to, aby v souladu s praxí EU byla alespoň některé dny v týdnu (např. středa a pátek) prodloužená otevírací doba do 20 až 21hodin v muzeích, galeriích a jiných kulturních institucích. 20.8 Přísnější regulace reklamy na tabákové výrobky a alkohol Strategie přístupu západoevropské společnosti ve vztahu k alkoholu a tabáku je stále razantnější a také Česká republika by měla v tomto boji přitvrdit. Týká se to vždy a především ochrany dětí, aby nebyly společností zbytečně vystavovány tomu, že alkohol a tabák je běžnou součástí života. Z veřejnoprávních médií a veřejného prostoru by měla zcela zmizet reklama na alkohol a cigarety. 20.9 Digitalizace kulturního obsahu a tzv. osiřelých děl V souladu s návrhy Evropské komise se zasadíme o digitalizaci a následné zpřístupnění takzvaných "osiřelých děl" na internetu. Jedná se o díla, u kterých je neznámý autor nebo držitelé autorských práv (například Britská knihovna odhaduje, že nositelé autorských práv nejsou dostupní u přibližně 40 procent knih, což představuje až 150 milionů titulů z jejích sbírek). Postupně by tak bylo možné dosáhnout i zpřístupnění knih, které z rozhodnutí vydavatele již nejsou a nebudou v prodeji, ale stále jsou chráněné autorskými právy, a to pomocí hromadných licenčních dohod, které dovolí naskenování knih nedostupných v obchodních řetězcích. Nová pravidla zacházení s „osiřelými díly" by se nemusela týkat jen knih, ale například také hudby. Chybí také legislativa vymezující organizační a technické podmínky pro trvalé uchování digitálních dokumentů, vybudování certifikovaných datových úložišť a jejich zpřístupnění budoucím generacím. 20.10 Finanční pomoc sbírkovým institucím a knihovnám Finanční pomoc potřebují sbírkové instituce a knihovny tak, aby byla jejich akviziční činnost odborně regulována a díky neustálému snižování rozpočtů nedocházelo k omezení či znemožnění plnění jejich stěžejního poslání.

151

21 Školství Současný Národní program rozvoje vzdělávání v České republice vznikl na základě vládního usnesení z roku 1999. V něm definované hlavní cíle vzdělávací politiky jsou podle našeho názoru již překonané. Od doby vzniku Národního programu rozvoje vzdělávání naše společnost urazila značný kus cesty a také bylo přijato mnoho nových strategií a politik, které řeší oblast vzdělávání. Proto považujeme za zcela zásadní aktualizovat Národní program rozvoje vzdělávání a redefinovat konkrétní podněty k práci všech typů škol tak, aby nová vládní strategie v oblasti vzdělávání odrážela co nejlépe aktuální celospolečenské potřeby a zájmy. Úroveň vzdělání se stává dalším rozhodujícím činitelem vývoje společnosti a ekonomiky. Kvalita vzdělávacího systému závisí především na tom, jak společnost dokáže využít tvůrčího potenciálu všech svých členů. Plně se ztotožňujeme se zásadami a cíli vzdělávání definovanými ve školském zákoně. Zasadíme se o to, aby byla upravena možnost jednotlivých škol na všech úrovních tyto zásady nejen prosazovat, ale i vymáhat. Domníváme se, že je nutné posílit zejména vzájemnou úctu, respekt, názorovou snášenlivost, solidaritu a důstojnost všech účastníků vzdělávacího procesu. Je potřebné zajištění skutečně spravedlivého přístupu ke vzdělávacím příležitostem. Přístup ke vzdělání v 21. století musí být takový, aby uspokojil všechny vzdělávací potřeby společnosti. Každý člen společnosti musí mít možnost najít vlastní vzdělávací cestu, ale i později v průběhu života ji měnit.

21.1 Programové cíle v oblasti školství: Chceme podporovat výkon pedagogické činnosti ve všech vzdělávacích institucích, posilovat sociálně-profesní postavení pedagogických a akademických pracovníků a také zvýšit kvalitu jejich přípravného a dalšího vzdělávání. Vytvořením podmínek pro kariérní růst docílíme zvýšení motivaci pro osobní zdokonalování a také i týmové spolupráci pedagogů. Protože je vzdělávání komplexní činnost, chceme·posílit vztahy mezi rezorty a vytvořit spolu s MPSV mezirezortní orgán, který by na vládní úrovni koordinoval vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. 152

Považujeme za důležité posílit podíl rozvojových a inovačních programů. Navrhujeme proto zavést nové formy inovačního financování, které tyto vzdělávací aktivity podpoří. Je nezbytné rehabilitovat platovou úroveň pedagogických a akademických pracovníků. Abychom dosáhli·vyšší kvality a také funkčnosti vzdělávání, musíme být schopni nabídnout nové vzdělávacích a studijních programy, které budou aktuálně odpovídat požadavkům rozvíjející se informační a znalostní společnosti. Chceme nabídnout speciální programy péče o mimořádně nadané jedince a zajišťovat co největší dostupnost této specializované péče.

21.2 Výchovně vzdělávací soustava Moderní výchovně vzdělávací soustava nemůže být zaměřena pouze na vzdělávání dětí a mládeže, musí se také zaměřit na vzdělávání dospělých. Výchovně vzdělávací soustava je páteří systému celoživotního vzdělávání, která zahrnuje nejen profesní přípravu, ale jenž má také svůj nezastupitelný význam pro mimopracovní aktivity. Vzdělání má přinášet především vyšší kvalitu života, rozvíjet schopnosti se učit novým věcem, přijímat nové poznatky a osvojovat si nové dovednosti. Výchovný rozměr vzdělávání se musí stát důležitějším než jen aspekt úzce vzdělávací. Snižuje se význam přípravy konkrétní profese, neboť v moderní společnosti je zapotřebí především schopnost dokázat rychle reagovat na požadavky trhu práce, tedy být vzdělávací soustavou připraven na přijímání nových poznatků, osvojování si nových dovedností a mít dostatečně rozvinutou schopnost se učit novým věcem.

21.2.1 Předškolní zařízení Předškolní vzdělávání je jednou z nejdůležitějších součástí celé vzdělávací soustavy. Je zde dosahována nejvyšší efektivita vložených prostředků. Podceňování mateřských škol, jejich redukce na pouhé hlídaní dětí, se bohužel projevuje i v platovém hodnocení pedagogů předškolních zařízení. Mateřská škola podporuje osobnostní rozvoj dětí v oblasti sociálněemocionální, intelektuální, tělesné, morální, estetické a rozvíjí schopnost zručnosti, utváří předpoklady pro další vzdělávání. Připravuje na život ve společnosti v souladu s individuálními a věkovými osobnostmi dětí. Jedním z hlavních úkolů předškolních zařízení je naučit děti žít v kolektivu a naučit je potřebné úrovni znalostí a dovedností tak, aby byly schopné bezproblémového příchodu na 153

základní školu. Z těchto důvodů prosazujeme udržení posledního roku předškolní výchovy jako povinného pro všechny děti a zároveň chceme i nadále tento povinný rok poskytovat bezplatně. Každé dítě předškolního věku musí mít zákonný nárok na předškolní vzdělávání a na reálnou možnost je naplnit.·Proto chceme obcím zákonem stanovit povinnost zajistit předškolní vzdělávání pro všechny děti předškolního věku. Chceme v mateřských školách zřídit přípravné třídy, které budou napomáhat k integraci sociálně, kulturně a zdravotně handicapovaných dětí.

21.2.2 Základní školství Základní školství je skutečným základem celé vzdělávací soustavy. Kvalita základního školství stojí a padá s kvalitou pedagogického sboru. Považujeme za zásadní, aby právě pedagogové základních škol prvního i druhého stupně byli řádně ohodnocení a aby se výuka a práce či lépe řečeno poslání učitele opět staly prestižním zaměstnáním. ¨ Podporujeme alternativní školní systémy, jako jsou například Waldorfská škola, Montessori, Daltonská škola, Jenský plán či Zdravá škola a další školy, jejichž osnovy jsou schválené MŠMT. Prosazujeme, aby v základních školách byla započata povinná výuka prvního cizího jazyka již ve 3. třídě a výuka druhého jazyka v 6. třídě. Aby se nám naše cíle dařilo naplnit, je zapotřebí přesněji definovat finanční toky mezi rezortem a jednotlivými zřizovateli škol. S tím i těsně souvisí nutnost změn příslušných právních předpisů a omezení zátěže škol nadměrnou byrokracií. Dále chceme·finančně podpořit možnost existence škol v malých obcích. Za zcela nezbytné považujeme·finančně zabezpečit činnost školních psychologů pro osoby z vyloučených lokalit.·S tím přímo souvisí přesnost a důsledné využívání kontrolního mechanizmu při procesu odborné pedagogicko-psychologické diagnostiky 5 a 6 letých dětí před jejich nástupem na povinnou školní docházku tak, aby byly důsledně dodržovány postupy při přijímání žáků do speciálních základních škol.

154

21.2.3 Střední školství Střední školství se svým významem od hlavního profesního vzdělávání stalo přípravou pro studium na vysoké škole. Odborná příprava se od úzké specializace přesouvá k obecnějšímu vzdělání, jehož absolventi se pak snáze vyrovnávají s požadavky pracovního trhu a jsou schopni se lépe přizpůsobit jeho požadavkům. I z těchto důvodů budeme prosazovat, aby: •

na středních školách byly nahrazeny státní maturity pružnějším systémem zkoušek ověřujících dosažení potřebné úrovně znalostí (centrálně vyhlašovaná zadání zkoušek z hlavních předmětů);

•

byla přijata vhodná dotační politika určená střednímu odbornému školství, která by motivovala žáky základních škol k výběru oborů s vysokou poptávkou na trhu práce;

•

byla zavedena účinná podpora firem, které umožňují studentům středních a vysokých škol získávaní a osvojování praktických znalostí a dovedností.

21.2.4 Vysoké školství Zájem o vysokoškolské studium v naší zemi roste. Současný ohromný počet více než 390 tisíc vysokoškoláků (z toho více než 40 tisíc na soukromých VŠ) se stále zvyšuje. Přesto však při srovnání podílu vysokoškolského vzdělání mezi 37 nejvyspělejšími státy světa dosahujeme pouze 31. místa. Cíl EU pro rok 2020 je 40 procent vysokoškolsky vzdělaných třicátníků. Dosahujeme také poměrně vysoké úrovně úspěšných absolventů. Bohužel příliš velká část našich vysokoškoláků studuje humanitní obory, zatímco potřebných techniků je na pracovním trhu značný nedostatek. Pro naše hospodářství je přitom vysoký počet absolventů technických inženýrských oborů a softwarových specialistů nutností. A naopak řada absolventů humanitních vysokoškolských oborů nenachází své uplatnění. Počty vysokoškolských posluchačů techniky, chemie a přírodních věd je nutné v průběhu několika let alespoň zdvojnásobit. Naše priority v oblasti vysokého školství jsou následující: •

Odmítáme komercializaci vzdělání, vědění není zboží a vzdělávání není tržní proces. Proto odmítáme školné na vysokých školách. V zemích, kde k zavedení školného na státních vysokých školách došlo, byla zhruba stejná částka, kterou studenti školám

155

přinesli, snížena v příspěvcích na provoz vysokých škol ze státního rozpočtu. Školné je tak v těchto zemích další daní, daní za vzdělání. •

Budeme prosazovat důslednou kontrolu dodržování akreditačních podmínek a úrovně výuky na vysokých školách.

•

Požadujeme dodržování transparentních podmínek pro získání grantové podpory na výzkumné a vývojové projekty, které jsou součástí odborné výchovy na vysokých, ale i středních školách.

•

Zavedeme cílenou podporu firem, které umožňují studentům středních a vysokých škol získávání a osvojování praktických znalostí a dovedností.

•

Trváme na dosavadním systému a funkčnosti akademického senátu.

•

Jsme proti zavedení školného na veřejných VŠ.

•

Navrhujeme zpřísnit podmínky pro soukromé vysoké školy a jejich úroveň porovnávat se státními vysokými školami.

21.2.5 Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých je součástí sociálního systému, který musí umožnit rekvalifikovat a připravit dospělého člověka do pracovního systému, který neodpovídá jeho kvalifikaci. V kurzu nebo studijní praxi má zaměstnanec získat poznatky, které mu umožní pracovat v jiné oblasti dle aktuální nabídky na trhu práce. Na této oblasti vzdělávání by se zaměstnavatelské svazy měly podílet tím, že připraví kvalifikační standardy pro jednotlivé pracovní pozice. Musíme stanovit jasná·pravidla financování vzdělávání dospělých tak, aby byly prostředky vynakládány na smysluplné programy s jasným dopadem do oblasti zaměstnanosti. Je potřebné zvyšovat počty účastníků rekvalifikačního vzdělávání, a to především pomocí těchto opatření: •

Zvyšování objemu finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti

•

Rozšiřování rekvalifikačních programů zaměřených na specifické skupiny uchazečů o zaměstnání (např. absolventi škol, ženy, postižené osoby, osoby bez kvalifikace atd.)

•

Zvyšovat zainteresovanost uchazečů o zaměstnání na účasti v rekvalifikačním vzdělávání, a to zvýšením rozdílu mezi výší podpory pro uchazeče, kteří se rekvalifikačního vzdělávání účastní.

156

22 Podpora a rozvoj sportu Sport je významným společenským fenoménem. Uspokojuje naše potřeby nejen v oblasti tělesného rozvoje, ale postihuje ve společnosti i její duchovní, morální a sociální rozměry. Ve sportovních organizacích je u nás registrována více než čtvrtina všech obyvatel15.

22.1 Sport, význam sportu pro společnost i jednotlivce a jeho současná podpora Sport přispívá podstatnou měrou k pozitivnímu prezentování České republiky ve světě. Podpora sportu patří k samozřejmosti v každém vyspělém demokratickém státě. Bohužel, v České republice tato podpora neustále klesá. Z původních 0,65% státního rozpočtu v roce 1990 klesla úroveň podpory státu na 0,24% v roce 2008 a v roce 2010 se podpora sportu propadla až na 0,18% státního rozpočtu16. Graf č. 1 Státní výdaje do oblasti sportu 1989-2008

Zdroj: Analýza financování sportu v České republice, MŠMT 2009 Tento stav je nutno radikálně změnit. Vždyť sport je ve vyspělé Evropě chápán jako jeden z nejvýznamnějších společenských jevů, který má významný přínos nejen zdravotní 15

Všesportovní kolegium České republiky sdružuje přibližně 2 910 000 obyvatel České republiky

16

Zdroj: Rozprava k návrhu Zákona o podpoře sportu, vydal Český olympijský výbor, Praha 2011

157

a sociální, ale i ekonomický, zvláště pak v oblasti daní a poplatků. Z údajů v evropské studii Bílá kniha o sportu byl současný objem sportovního trhu ČR propočten na až 70 mld. Kč (kvalifikovaný odhad pro rok 2011)17. Pokud se budeme soustředit pouze na daň z přidané hodnoty jako na klíčovou příjmovou stránku našeho státního rozpočtu, tak příjmy ze sportovního prostředí dosahují zhruba 15 mld. Kč. Z toho jednoznačně vyplývá, že sportovní prostředí je čistým plátcem do státního rozpočtu a že má stále ještě značný potenciál růstu, který při vhodné strukturální podpoře může generovat ještě významnější příjmy státu. Sportovní sektor je také důležitým zaměstnavatelem. Například v Německu se sport podílí na celkové zaměstnanosti přibližně 2%, v ČR je podíl zaměstnanců ve sportu zhruba poloviční a oproti průměru EU pětinový. Pro představu, v současnosti je v České republice ve sportu zaměstnán téměř stejný počet zaměstnanců, kolik jich je zaměstnáno v souvislosti s výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a tepla18. Nyní je finanční podpora sportu ze státního rozpočtu realizovaná prostřednictvím MŠMT v objemu 1,9 mld. Kč (dotační politika určená na podporu činnosti sportovního prostředí, zejména občanských sdružení), MF se podílí 270 mil. Kč a prostřednictvím rozpočtů krajů, měst a obcí je na sport vyčleněno dalších přibližně 5 mld. Kč. Finanční prostředky z výtěžku loterijních a sázkových společností jdoucí do sportu jsou díky vágní stávající legislativní úpravě obtížně zjistitelné, navíc se většina těchto prostředků dostává prostřednictvím účelově zakládaných občanských sdružení zpět k majitelům těchto společností. Členské příspěvky, zisk z pořádání sportovních akcí a z případné další vedlejší hospodářské činnosti (z různých reklamních smluv a prodejů práv apod.) jsou v tomto výčtu posledním zdrojem prostředků, určených pro financování sportu. Součet všech finančních zdrojů plynoucích do sportu je však přesto natolik nízký, že je v současné době Česká republika ve výdajích na sport na 1 obyvatele mezi třemi posledními zeměmi Evropské unie

17

Sport v širším smyslu vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, která odpovídala 3,7%

HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4% pracovní síly. 18

Zdroj ČSÚ. Strukturální mzdová statistika udává ve struktuře zaměstnanosti a mezd za rok 2009 podíl

zaměstnanců ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu ve výši 0,98%.

158

Graf č. 2 Výdaje na podporu sportu v porovnání se zeměmi Evropské unie

Zdroj: Analýza financování sportu v České republice, MŠMT 2009

22.2 Úloha státu v oblasti sportu S ohledem na celospolečenskou důležitost sportu pokládáme současné rozdělení kompetencí v oblasti sportu za překonané. Státní správu zodpovědnou za oblast sportu představují na celostátní úrovni Ministerstvo školství, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany se svými orgány. Na regionální úrovni jsou to vyšší územní celky s odděleními sportu a středními školami, na místní úrovni obce s odděleními sportu a základními školami. Výsledkem však je nedostatek sportu a i přes vysokou organizovanost neustálé snižování pohybových aktivit u našich obyvatel19, zejména však u dětí a mládeže. S tímto jevem souvisí i problém zániku sportovních kroužků a sportovních her na základních a středních školách. Naším záměrem je tento trend zvrátit, a proto budeme prosazovat, aby bylo MŠMT především odpovědné za metodické vedení a aby byla přijata taková opatření k rozvoji tělesných schopností mladých lidí, která zabezpečí: •

19

kvalifikované učitele sportu ve všech školách;

Zdroj CVVM, Naše společnost 2009, kdy se ke sportování ve volném čase alespoň jedenkrát týdně přihlásilo

v roce 1995 43% respondentů a v roce 2009 jen 33% respondentů

159

•

otevření vzdělávacích programů zabývajících se všemi aspekty provozování sportovních činností.

22.2.1 Vyčlenění financování sportu z kompetence MŠMT Sport je stále důležitější součástí národního hospodářství s velkým růstovým potenciálem a vysokým multiplikačním efektem vložených prostředků. Skutečnost, že pro tak významnou oblast zasahující podstatnou část celé naší společnosti není vyčleněn samostatný institucionální rámec a ani navazující samostatná kapitola státního rozpočtu, posouvá úroveň sportu v České republice v porovnání s ostatními státy Evropské unie na stále nižší pozici20. Je proto v zájmu celé společnosti přijmout taková opatření, která budou skýtat dlouhodobé záruky všem, kdo se na budování našeho sportovního prostředí podílejí. Naším záměrem je vynětí nemetodické sportovní problematiky ze stávající kompetence MŠMT a vytvoření samostatného ústředního orgánu státní správy pro oblast sportu. Tento personálně útlý orgán by koordinoval státní podporu sportu a spravoval jednotlivé dotační programy včetně fondu na podporu a rozvoj sportu se zvláštním zřetelem na podporu mládeže. Dále by byl zastřešujícím článkem v hierarchii státní správy pro oblast sportu a styčným bodem pro komunikaci a spolupráci s občanskými sdruženími se sportovní náplní na všech úrovních (sportovní kluby, tělovýchovné jednoty, sportovní svazy a střešní sportovní organizace).

22.2.2 Zřízení státního fondu na podporu a rozvoj sportu Hlavním ekonomickým nástrojem podpory sportu by se měl stát fond na podporu a rozvoj sportu, ve kterém by se shromažďovaly zdroje státního rozpočtu, výnosy z loterií, povinné částky odváděné podniky i dalšími soukromými subjekty. Tyto prostředky by byly nezávislým orgánem, složeným z představitelů sportovních organizací, rozdělovány dle grantových schémat a závazných pravidel podpory sportovních organizací tak, aby byla jejich činnost dlouhodobě udržitelná a aby byly podporovány programy a opatření na rozvoj sportu.

20

V zemích EU se sportem v různých formách zabývá nižší procento populace než v ČR. V průměru je v EU

organizováno ve sportovních klubech a organizacích pouze 20%, velká část obyvatel EU sportuje neorganizovaně. Přes vysoký podíl populace ČR organizované ve sportovních klubech a organizacích je však situace ve sportu v ČR stále horší a horší.

160

22.2.3 Sportovní infrastruktura pro širokou veřejnost V regionech a v obcích budeme v jejich zastupitelských orgánech podporovat výstavbu a údržbu zařízení pro tzv. sport pro všechny, která budou přístupná každému zájemci o rekreační sportování; to platí i o školních sportovních zařízeních.

22.2.4 Sportovní akce mezinárodního významu Stát má při současné rostoucí mezinárodní konkurenci zcela nezastupitelnou úlohu jako spolupořadatel významných mezinárodních sportovních akcí. Naším programem je tuto doposud neregulovanou oblast jasně legislativně vymezit, aby již nedocházelo k finančním ztrátám při pořádání takovýchto významných událostí a aby nebylo poškozováno dobré jméno sportu v ČR. Nezastupitelnost státu je především v tom, že stát přímo ovlivňuje podstatnou část podmínek nutných pro úspěšný průběh mezinárodní sportovní akce (např. aktuální vízovou politiku, zajišťováním bezpečnosti účastníků i sportovců, dostupnou infrastrukturou v místě konání akce, finanční participaci atd.). Vlastníci práv sportovních akcí mezinárodního významu si uvědomují důležitost státní podpory a usilují o její jasné smluvní vyjádření, což je v našich neregulovaných podmínkách obtížné zajistit. Přitom příjmy do státního rozpočtu jsou z kvalitně připravených sportovních akcí mezinárodního významu ekonomicky značné (DPH, spotřební daň, daň z příjmů, daň ze zisku, místní poplatky za ubytování atd.). Stát při pořádání takovýchto akcí profituje i nepřímo, neboť je posilováno dobré jméno České republiky v zahraničí a stoupá tak i mezinárodní politická a kulturní prestiž České republiky. Budeme iniciovat vypracování dlouhodobého investičního programu zaměřeného na podporu výstavby zařízení pro vrcholový sport a státní reprezentaci, která by byla na srovnatelné úrovni s vyspělými evropskými zeměmi (např. ČR nemá ani jeden fotbalový/atletický stadion s kapacitou více než 20 tisíc diváků). To do budoucna výrazně zvýší počet významných sportovních událostí, které se v ČR budou moci konat, a které budou znamenat nejen prestižní, ale i ekonomický přínos (nikoli však budování zařízení pro Olympijské hry).

22.2.5 Společenské ocenění úspěšné sportovní reprezentace státu Sportovci, kteří dosáhli mimořádných sportovních úspěchů při reprezentaci České republiky, by měli být společensky oceněni. Toto ocenění by mělo být legislativně zakotveno a mělo by

161

být diferencované dle sportovního odvětví a také dle soutěže a umístění, jakého bylo dosaženo. Stát by neměl rezignovat na další podporu sportovců, kteří ukončili svou aktivní sportovní kariéru a kteří během ní dosáhli při reprezentaci ČR mimořádných sportovních úspěchů. Jako hlavní ekonomický nástroj této podpory sportovců navrhujeme vytvořit nadační fond, do kterého by vedle státu přispívali i všichni profesionální sportovci. Částku, kterou by do tohoto fondu odváděli, navrhujeme stanovit na 1% příjmu z profesionálních smluv. Výplata prostředků z tohoto nadačního fondu by byla striktně omezena dosaženými sportovními výsledky a také dispoziční výší prostředků neaktivních reprezentantů (např. výplatou zvláštní nadační dávky dorovnávající příjmy těchto neaktivních reprezentantů do trojnásobku životního minima apod.).

22.3 Financování sportu Financování českého sportu se v současné době dostalo na své historické minimum. S ohledem na stav veřejných financí a i přes navrhované zřízení státního fondu na podporu a rozvoj sportu je třeba zajistit financování sportu i z jiných zdrojů.

22.3.1 Zefektivnění stávajících zdrojů financování sportu Pro zefektivnění financování sportu ze stávajících zdrojů bude sloužit především zřízený fond na podporu a rozvoj sportu. Díky užšímu vymezení věcné působnosti se bude zaměřovat především na: •

zefektivnění využívání stávajících dotačních programů;

•

zajištění systematického čerpání finančních prostředků z evropských programů;

•

přesné definování a koordinaci úlohy krajů, měst a obcí při rozvoji sportu na jejich území.

22.3.2 Nové zdroje financování sportu Podporujeme novelizaci loterijního zákona tak, aby všechny dotčené subjekty (sázkové kanceláře, herny, kasina, apod.) byly povinny odvádět pevné procento ze svého výtěžku do fondu na podporu a rozvoj sportu. Součástí této novelizace musí být rovněž zdokonalení systému odvodů na veřejně prospěšné účely, a to jasným vymezením účelu a rozsahu povinně 162

odevzdávaných prostředků. Podporujeme zavedení kontroly na takto odváděné prostředky s cílem zabránit jejich zneužívání k jiným, než zákonem vyjmenovaným účelům. Navrhujeme, aby všechny podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesáhne určitou zákonem stanovenou částku (např. od 5 mld. Kč výše), byly povinny odvést pevné procento do fondu na podporu a rozvoj sportu. Navrhujeme zavést systém odvodů loterijních a sázkových kanceláří ze sázení na sportovní výsledky a systém odvodů z vysílacích práv na sportovní přenosy tak, aby takto získané prostředky byly účelově vázány ve fondu na podporu sportovně talentované mládeže. Podporujeme daňové zvýhodnění sponzorů a dárců v oblasti sportu podílejících se na vícezdrojovém financování sportovního prostředí s cílem více je motivovat k podpoře sportu.

22.4 Opatření pro rozvoj sportu Naším záměrem je zvýšit zájem občanů všech věkových skupin o celoživotní využívání různých forem pohybových aktivit.

22.4.1 Zabezpečení rozvoje sportu pro širokou veřejnost V souladu s Evropskou chartou sportu je zapotřebí přijímat taková opatření vedoucí k rozvoji sportu, která budou schopna zajistit: •

mládeži využívat státem dotované tělovýchovné programy k rozvoji základních sportovních dovedností;

•

každému dát možnost sportovat a účastnit se rekreační tělovýchovné činnosti;

•

každému, kdo o to projeví zájem a bude k tomu mít předpoklady, možnost zdokonalovat úroveň své výkonnosti, rozvíjet svůj potenciál osobního růstu a dosáhnout oceňovaných výsledků;

•

osobám či skupinám osob znevýhodněných či tělesně postižených plně využívat přístup ke sportovním zařízením a sportovním činnostem; sportovní aktivity zdravotně postižených občanů chceme dále rozvíjet a také jim věnovat zvláštní část veřejné podpory.

163

Dále chceme zabezpečit státní podporu činnosti dobrovolníků ve sportu tak, aby vznikla pozitivní motivace zájemců o práci v této veřejně prospěšné činnosti, a zároveň i chceme vytvořit příznivější podmínky pro vzdělávání, zaměstnávání a odměňování kvalitních trenérů.

22.4.2 Zabezpečení rozvoje vrcholového sportu Klademe si za cíl zefektivnění přípravy státní sportovní reprezentace, a to vytvořením návazného systému od péče o sportovní talenty až po seniorskou reprezentaci. Péče bude poskytována diferencovaně podle míry popularity, rozšířenosti a také úspěšnosti jednotlivých sportovních odvětví. Naším cílem je rovněž podpora talentované sportovní mládeže, kdy kromě podpory stávajících věkových kategorií, tj. 10 - 15 let a 15 - 19 let, chceme podpořit i nejnižší kategorii od 6 let (dle specifik konkrétního sportu) a dále pak věkovou kategorii 19-23 let. Chceme zároveň zajistit návaznost sportovních škol na systém programové péče o talentovanou mládež pokrývající spádově regionální oblasti prostřednictvím sportovních svazů. Budeme podporovat, aby vzniklý fond na podporu sportovně talentované mládeže také podporoval sociálně slabé rodiny, ve kterých vyrůstá talentovaná mládež. Cílem takovéto podpory je, aby rodinná ekonomicky nepříznivá situace nebránila v rozvoji talentu sportovně nadaných dětí a mládeže. Za důležitou součást rozvoje vrcholového sportu považujeme vytvoření uceleného programu podpory sportu v oblasti vědy a výzkumu, vytvoření systému sportovní lékařské péče včetně inovace a rozšíření boje s dopingem.

22.5 Legislativa v oblasti sportu Stávající legislativní rámec platný pro oblast sportu je kromě zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, roztříštěn do nejrůznějších zákonných a podzákonných předpisů. Absentuje závazná právní norma, která by komplexně upravovala způsoby financování sportu a která by aplikovala doporučení EU v oblasti podpory sportu a také by definovala konkrétní povinnosti orgánů státní správy a samosprávy na jednotlivých úrovních.

164

22.5.1 Nový zákon o sportu Podporujeme vypracování nového zákona o sportu, který komplexním, rámcovým způsobem upraví systém státní podpory sportu v České republice, působnosti a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení a bude v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie s tím, že jednotlivé otázky spadající do této oblasti budou dále rozpracovány v jednotlivých prováděcích právních předpisech.

165

23 Genderová a rodinná politika Spravedlivý stát má za svůj hlavní úkol poskytovat všem rovné příležitosti. Jako národní socialisté považujeme za žádoucí, aby měli muži i ženy rovný přístup k zaměstnání, platovému ohodnocení, vzdělání, ale také k zapojení do politiky. Jen ve státě rovných příležitostí mohou být občané skutečně svobodní. Jako jednu ze základních povinností státu chápeme i prosazování zájmů rodin a jejich sociálních jistot. Koncepce rodinné politiky vychází ze zásady, že je třeba vytvářet příznivou atmosféru pro rodiče i jejich děti, a to jak prostřednictvím rodinných dávek, tak i širokou paletou opatření státní, krajské a obecní politiky. Svou roli zde mohou plnit i jiné veřejně prospěšné činnosti, které vycházejí vstříc potřebám rodin a z úcty k rodičovství jim pomáhají vytvářet důstojné životní podmínky. Oba rodiče, otce i matku, považujeme za rovnocenné partnery se stejnými právy i povinnostmi k dítěti i k sobě navzájem, a to nezávisle na (právní) formě jejich svazku. Ochrana rodiny s dětmi by měla především řešit nezaviněné obtížné životní situace rodiny tak, aby nedošlo k narušení vztahů a vazeb mezi rodiči (partnery) navzájem, či mezi rodiči a dětmi a neutrpěla kvalitní výchova dětí, která spolu s jejich nejvyšším možným vzděláním tvoří základ rozvoje nejen ekonomického potenciálu České republiky, ale i základ všeobecného civilizačního vzestupu naší země.


23.1 Programové cíle genderové politiky Protože genderovou problematiku vnímají národní socialisté jako velmi důležitou, promítá se v mnoha oblastech činnosti a programu strany.

23.1.1 Trh práce Finanční ohodnocení – za stejnou práci stejnou odměnu nezávisle na pohlaví Není možné, aby byla žena za stejnou práci ohodnocena hůře nežli muž. Proto je třeba v tomto směru změnit zákoník práce, aby k takovým excesům nemohlo docházet. Rovné zastoupení v rozhodovacích procesech a orgánech společností Rovnost pohlaví v rozhodovacím procesu je otázkou kvality a rovnosti. Vyváženější účast pohlaví přispívá k rozmanitějším, a tudíž i lepším rozhodnutím. Rozhodovací proces je 166

založen na celé řadě analýz, které jsou ženami i muži různě interpretovány a vnímány. Proto je určitý počet žen ve vedoucích pozicích důležitý, aby bylo zajištěno, že je genderový aspekt správně zohledňován. Umožnění co nejrychlejšího návratu žen k pracovní kariéře po narození dítěte Chceme, aby prokazatelné náklady na služby spojené s hlídáním dětí byly odečitatelné ze základu daně (při dané minimální mzdě). Vláda by měla podporovat zavedení programů práce na zkrácený či flexibilní pracovní úvazek. Odstranění diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství Přestože zákon o zaměstnanosti zakazuje diskriminaci v přístupu k zaměstnání i z hlediska pohlaví, v praxi dochází nezřídka k diskriminačnímu jednání při osobním kontaktu se zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé sice nejprve zpravidla prověřují, zda uchazeč splňuje zadané požadavky týkající se dosaženého vzdělání a praxe v oboru. Při pohovoru se pak ale často dotazují i na informace, jejichž vyžadování zákon o zaměstnanosti zakazuje, nejčastěji se vyskytují např. otázky týkající se budoucího mateřství a zajištění péče o děti. Takové protiprávní jednání zaměstnavatelů musí být ostře stíháno! Podpora firem při zřizování dětských koutků či mateřských center Platby za hlídání dětí v zaměstnaneckých zařízeních by měly být plně uznatelným daňovým nákladem zaměstnavatele shodně jako výstavba mateřského centra či jiného obdobného zařízení poskytujícího péči o děti zaměstnanců. Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání matek s malými dětmi Požadujeme,

aby

vláda

přijala

opatření,

která

budou

motivovat

zaměstnavatele

k zaměstnávání matek s malými dětmi prostřednictvím snížení odvodů za sociální pojištění.

23.1.2 Politická participace žen V dnešní době tvoří ženy 15 procent poslanců a poslankyň po celém světě. Nejvíce žen v parlamentu je zastoupeno ve Švédsku s 45 % podílem. Cílem národních socialistů je získat ženy do politických pozic a zajistit, aby ženy nepředstavovaly jen pár výjimek, jako je tomu nyní. Dochází tím k nenaplnění rovného volebního práva pro ženy. Nízká účast žen v zastupitelských orgánech prokazuje, že u nás nedochází k naplnění pasivního volebního práva. Ideálním nástrojem, jak ústavu skutečně i v tomto bodu naplnit, je nastavení systémů kvót. Ženské zkušenosti a pohled na věc jsou podle národních socialistů v politickém životě 167

velmi potřebné. Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1899(2010) nazvané „Zvyšování zastoupení žen v politice prostřednictvím volebního systému“ vybízí členské státy, aby zvýšily zastoupení žen v politice zavedením kvót. Národní socialisté toto doporučení podporují.

23.1.3 Registrovaná partnerství Je zapotřebí pokračovat v odstraňování diskriminace párů stejného pohlaví.

23.1.4 Podpora neúplných rodin Chceme prosadit opětovné zavedení podpory neúplných rodin a náhradní rodinné péče. Je zapotřebí neprodleně navýšit podporu matek samoživitelek, které nyní díky pravicové vládní politice živoří na hranici chudoby. V České republice jsou děti po rozvodech rodičů téměř v 90 % případů svěřovány matkám. Na nich tedy leží většina péče o děti. Zároveň výše výživného na děti stanovovaná soudy je taková, že mnohdy nepokryje ani základní potřeby dětí. Role živitele i pečovatele tedy většinou zůstává z valné části na jednom rodiči. Z rodičovského příspěvku a sociálních dávek není matka samoživitelka schopna pokrýt ani základní potřeby. Proto je přehodnocení systému dávek a podpora matek samoživitelek jedním z nejdůležitějších cílů naší sociální politiky. Budeme prosazovat zálohové placení dlužných alimentů neplatícím rodičem na vrub státního rozpočtu. S tím, že stát bude nedoplatky výživného od neplatičů tvrdě vymáhat prostřednictvím Finančních úřadů.

23.1.5 Zvýšení angažovanosti otců Je zapotřebí cíleně posílit angažovanost otců v rodině. Jedním z takových programů je například zavedení týdenní otcovské dovolené v prvním měsíci po porodu, která bude hrazena státem ze systému sociálního pojištění. Mezi významné bariéry, které brání mužům ve větší míře zapojení do každodenní péče o děti, patří podle výzkumnému projektu „Podoby aktivního otcovství“ podmínky, které jsou rodinám vytvářeny ze strany státu a zaměstnavatele. Přestože personalisté uvádějí, že otcové se o benefity v této oblasti sami aktivně nezajímají, zhruba třetina otců uvedla, že jim tuto možnost jejich zaměstnavatel vůbec nenabízí.

168

23.2 Zvyšování povědomí o genderové tématice Považujeme za potřebné vézt intenzivní mediální kampaň zaměřenou na odstraňování genderových stereotypů. V oblasti školství je také zapotřebí prosadit, aby v rámcových vzdělávacích programech byli žáci vyučováni o rovných příležitostech v rodině Budeme podporovat zájmová a občanská sdružení, která se problematikou rovných příležitostí zabývají.

23.3 Domácí násilí Považujeme za důležité, aby byla posílena ochrana obětí domácího násilí, hlavně žen a dětí. Budeme podporovat provoz poraden pro oběti domácího násilí. Zajistíme dostatek míst v azylových domech pro matky s dětmi. Je zapotřebí podporovat intervenční centra, která by měla poskytovat obětem domácího násilí proaktivní služby, tedy měla by aktivně kontaktovat oběti a informovat je o jejich právech. Aby byla tato péče komplexní, je zapotřebí podporovat další specializovaná centra zabývající se pomocí obětem domácího násilí.

23.4 Obchodování s lidmi Obchod s lidmi a pracovní vykořisťování je denní realitou pro stovky tisíc lidí na celém světě. I v České republice dnes najdeme ženy a muže, kteří pracují za vykořisťujících podmínek. Odhadujeme, že se jedná o desítky, spíše ale o stovky lidí. Proto budeme důsledně podporovat programy na ochranu obětí obchodu s lidmi.

169

Poznámky

170