ZÁKLADNÍ (DLOUHODOB¯) PROGRAM âSSD
Otevfienost nov˘m v˘zvám, vûrnost tradici
Schváleno XXXI. sjezdem âSSD, Praha, 28. – 30. 3. 2003
Obsah:
1. Kdo jsme a kam smûfiujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.1. Historické kofieny a zásady sociální demokracie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1.2. Základní sociálnûdemokratické hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.3. Cíle sociální demokracie v souãasném svûtû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. Stav ãeské spoleãnosti a strategické smûry programu âSSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2.1. Transformace ãeské spoleãnosti po listopadu 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2.2. Spoleãenská krize let 1996-98, nástup âSSD do vlády a její dosavadní v˘sledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.3. Hlavní strategické smûry na‰eho dlouhodobého programového v˘hledu . . . . 9 3. Jak˘ svût budoucnosti chceme spoluvytváfiet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.1. Informaãní revoluce: vize a realita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 3.2. Globalizace: pfiísliby i hrozby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4 3.3. Na‰e odpovûì: posílení demokracie, smí‰ené pÛsobení trhu a státu, mezinárodní spolupráce a regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 4. Jakou Evropu chceme a jak v ní budeme uÏiteãní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4.1. Bezpeãná Evropa a svût bez válek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 4.2. âeská republika v Evropû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 4.3. Bezpeãnostní a branná politika âeské republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 5 5. Demokratizace státu, svoboda, zúãastnûnost a odpovûdnost . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 5.1. Demokracii povaÏujeme za fiád svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 7 5.2. Krajské a obecní samosprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 9 5.3. Zastupitelská demokracie a obãanská souãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 0 5.4. Státní správa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 5.5. Demokracie jako diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 5.6. Ochrana Ïivota, svobody a vlastnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 5.7. Stát, politické strany a obãanská sdruÏení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 5.8. âSSD se hlásí k osvícenské tradici organického sepûtí svobody ãlovûka se vzdûlaností a mravností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 5.9. Lidská práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 1
6. Rozvoj solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 6.1. Sociální práva a sociální stát
...............................................38
6.2. Bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 4 6.3. Rozvoj moderního systému zdravotní péãe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 5 7. Sociálnû trÏní a ekologicky zodpovûdná ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.1. Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 0 7.2. Rychl˘ a trval˘ ekonomick˘ rÛst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1 7.3. Aktivní hospodáfiská politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2 7.4. Rozvoj zemûdûlství a venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3 7.5. Fiskální a daÀová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 5 7.6. Ekonomická moc musí podléhat demokratické kontrole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 7 7.7. Privatizace a kultivace podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 8 8. Spoleãnost pfiátelská k Ïivotnímu prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 9. Spoleãnost vzdûlání, vûdy a informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 9.1. Na‰e cíle a pfiístupy k vzdûlávání a v˘chovû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3 9.2. Souãásti vzdûlávací soustavy v systému celoÏivotního vzdûlávání a jejich specifika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 5 9.3. Uãitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 7 9.4. Voln˘ ãas mládeÏe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 7 9.5. Tûlov˘chova, sport a turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 8 9.6. Vûda jako klíãov˘ nástroj rozvoje spoleãnosti vzdûlání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 8 9.7. Informaãní spoleãnost – nástroj budování spoleãnosti vzdûlání, spoluúãasti a solidarity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 0 10. Spoleãnost globální i národní kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 10.1. Nezastupitelnost kultury pro rozvoj plnohodnotného Ïivota spoleãnosti i jedince . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3 10.2. Kvalitní mediální kultura – v˘chodisko z krize? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5 10.3. Sebereflexe kultury jako v˘chodisko kultivace kultury samé . . . . . . . . . . . . . . . . 7 6
Závûrem... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
2
1. Kdo jsme a kam smûfiujeme 1.1. Historické kofieny a zásady sociální demokracie Jsme nejstar‰í ãeskou politickou stranou. âeská sociální demokracie vznikla v r. 1878 jako souãást evropského socialismu, hnutí navazujícího na odvûké tuÏby po sociální spravedlnosti, usilujícího o emancipaci ãtvrtého stavu - dûlnictva. Evropsk˘ demokratick˘ socialismus má své duchovní kofieny v antice, ÏidovskokfiesÈanské etice, v renesanci a reformaci, v humanistické a osvícenské tradici, v Deklaraci práv ãlovûka a obãana z roku 1789, v Marxovû uãení o historii a spoleãnosti a v národních i mezinárodních zku‰enostech dûlnického hnutí a jeho stran. Socialismus pfievzal od liberalismu dva z jeho základních principÛ: víru v pokrok a politickou svobodu. Odmítal v‰ak akceptovat jeho individualismus, posvátnost soukromého vlastnictví a poÏadavek, aby stát zasahoval do hospodáfiství jen minimálnû. âeská sociální demokracie mÛÏe b˘t po právu hrdá na svoje dûjiny. Sociální demokrati vÏdy hájili zájmy vût‰iny lidu, vÏdy stáli na pÛdû demokracie a neváhali pfiiná‰et obûti v boji proti utlaãovatelsk˘m reÏimÛm. Dûjiny socialismu jsou nemyslitelné bez pochopení jeho internacionalistické tradice, stejnû tak jako bez pochopení obtíÏí spojen˘ch s hledáním internacionalistick˘ch fie‰ení. To platí i o ãeské sociální demokracii. Byla souãástí dûlnické Internacionály i ãeského demokratického hnutí. Dále rozvíjela mnohé my‰lenky a koncepce Franti‰ka Palackého, Karla Havlíãka a zejména T. G. Masaryka. Byla rozhodující silou v boji za v‰eobecné hlasovací právo, kterého bylo v r. 1907 dosaÏeno pfiedev‰ím masov˘mi demonstracemi, jimÏ stáli v ãele sociální demokraté v‰ech pfiedlitavsk˘ch národÛ, a za osmihodinovou pracovní dobu, které bylo dosaÏeno v r. 1918. Za první svûtové války se mnozí ãe‰tí sociální demokraté stali souãástí ãeskoslovensk˘ch legií, které spolu s domácím hnutím v˘znamnû pfiispûly k zaloÏení samostatného âeskoslovenska. Po válce ãe‰tí sociální demokraté odmítli bol‰evismus a aã oslabeni tragick˘m rozkolem, pfiihlásili se k proudu demokratického reformistického socialismu, kter˘ navazoval na my‰lenky Eduarda Bernsteina, Jean-Leona Jaurése a Karla Kautského. Jako souãást tehdej‰ího Hradu byli pevnou státotvornou oporou republiky. Pfiijali MasarykÛv názor, Ïe pro prohlubování demokracie je dÛleÏit˘ iniciativní tlak demokratické levice („V˘voj jde doleva“) . Po vzniku samostatného âeskoslovenska se ãe‰tí a sloven‰tí demokraté se‰li v âeskoslovenské sociálnûdemokratické stranû dûlnické. Ta se v polovinû dvacát˘ch let dohodla s nûmeckou sociální demokracií v âSR na spolupráci, která trvala aÏ do zániku první republiky. Za druhé svûtové války stáli sociální demokraté v prvních fiadách boje za národní osvobození a hájili existenci samostatného spoleãného státu âechÛ a SlovákÛ aÏ do jeho rozdûlení. Pfiiná‰eli veliké obûti v domácím i zahraniãním odboji a spoluvytváfieli jeho programové koncepty (program Za svobodu, koncept „demokracie socializující“, Petiãní v˘bor Vûrni zÛstaneme, Rada tfií aj.). 3
Po poráÏce nacistického Nûmecka se sociální demokraté spolu se v‰emi ãeskoslovensk˘mi politick˘mi silami a spojeneck˘mi mocnostmi vyslovili pro nucené pfiesídlení nûmeckého obyvatelstva do Nûmecka. âSSD se pfiitom postavila na ochranu nûmeck˘ch sociálních demokratÛ a antifa‰istÛ. KdyÏ dobytí mocenského monopolu komunisty znemoÏnilo v r. 1948 legální existenci strany, zaji‰Èoval její vefiejnou kontinuitu exil. Domácí odpÛrci reÏimu z fiad sociální demokracie byli vystavení brutálním represím. Souãástí ideov˘ch v˘chodisek obnovené strany se v devadesát˘ch létech staly i tradice PraÏského jara 1968. Sociálnûdemokratické my‰lení neustrnulo a rozvíjelo se v souladu s dûjinn˘m v˘vojem. Postupnû pfiekonávalo utopické pfiedstavy a programy, vyjasÀovalo si reálné meze politiky, které nelze pfiekroãit aniÏ by nedo‰lo k újmám na demokracii a Ïivotním zpÛsobu ‰irok˘ch spoleãensk˘ch vrstev. My‰lenky strukturálních demokratick˘ch reforem, rozvoje sociálnû trÏní ekonomiky, subsidiarity a demokratického zpÛsobu evropské integrace, spolu se základními hodnotami svobody, spravedlnosti, solidarity a lidsk˘ch práv, jakoÏ i vÛle ke spoleãnému postupu evropsk˘ch socialistick˘ch stran, vytvofiily ideov˘ základ, kter˘ je nadûjn˘m v˘chodiskem i v prvním století nového tisíciletí. Zmûnil se nበobraz ãlovûka. Chceme, aby byl uvûdomûl˘ a obãansky aktivní a hodláme mu v tom napomáhat. Nicménû respektujeme, Ïe existují meze politického pÛsobení. I v té nejdokonalej‰í spoleãnosti budoucnosti bude na nûj doléhat tíha jeho individuálního osudu, viny, omylu, nemoci, ne‰tûstí, selhání a ztroskotání. Ran˘ socialismus jako dûdic osvícenství dlouho vûfiil, Ïe ãlovûk je od pfiírody dobr˘ a sociabilní a ignoroval tuto jeho tragickou dimenzi. Dnes uÏ nespoléháme automaticky v pfiirozenou dobrotu ãlovûka, vûfiíme v‰ak, Ïe je moÏno vytvofiit podmínky pro uplatnûní jeho dobr˘ch stránek, pokud mu rozumná a otevfiená organizace spoleãnosti poskytne ‰anci.
1.2. Základní sociálnûdemokratické hodnoty 1.2.1. Humanismus Základní hodnotou sociální demokracie je úcta k ãlovûku jako jedineãné lidské bytosti. âlovûk je primárním cílem, úroveÀ jeho rozvoje klíãov˘m kritériem. Jeho etick˘ rozumov˘ a produktivní potenciál je základním zdrojem rozvoje spoleãnosti. Talent, vzdûlání a motivace lidí k ãinÛm prospû‰n˘m jim, jejich rodinám i celé spoleãnosti jsou základním bohatstvím zemû. Usilovat o zaji‰tûní podmínek pro dÛstojn˘ a co moÏná nejspokojenûj‰í Ïivot v‰ech lidí je proto základním posláním a cílem sociální demokracie. V zájmu harmonického rozvoje spoleãnosti je v tomto smûru Ïádoucí spolupráce i s kfiesÈansk˘mi církvemi a jin˘mi humanisticky orientovan˘mi náboÏenstvími. 1.2.2. Demokracie Rozvíjení demokracie je obtíÏnou a zdlouhavou, nicménû jedinou cestou tvorby a realizace politiky vefiejné, otevfiené a dlouhodobû efektivní. Podílejí se na nûm jak instituce a procedury reprezentativní demokracie, tak i demokracie participativní a pfiímé. Opakem demokracie je totalita, kterou odmítáme v jakékoli její podobû. 4
1.2.3. Trvale udrÏiteln˘ rozvoj Jedinou ‰ancí na pfieÏití lidstva není soupefiit s pfiírodou a „dob˘vat ji“, ale nauãit se Ïít s ní a v ní. Koncept trvale udrÏitelného rozvoje je hodnotou, která vyjadfiuje orientaci sociální demokracie na ochranu a tvorbu Ïivotního prostfiedí, úctu ke v‰em Ïiv˘m bytostem a respekt k pfiírodû jako celku. Zavazuje Ïijící generace, aby sv˘m potomkÛm pfiedaly její bohatství v co nejúplnûj‰í mífie i v celé její kráse a rozmanitosti. 1.2.4. Svoboda a odpovûdnost Sociálnûdemokratická politika smûfiuje k tomu, aby kaÏd˘ ãlovûk mohl uplatnit své právo obãana na svobodn˘ rozvoj osobnosti a na svobodná rozhodnutí. Souãasnû usiluje o to, aby kaÏd˘ bral na sebe odpovûdnost za rozhodnutí nejen pfied sv˘m svûdomím, ale i pfied spoleãností. Svoboda jedince je ohraniãena svobodou jin˘ch lidí. Uplatnûní práv ãlovûka pfiedpokládá souãasnû plné respektování jeho povinností plynoucích z demokraticky pfiijat˘ch zákonÛ. V˘chova mladé generace v rodinû a vzdûlávacím systému smûfiuje k tomu, aby byla pfiipravena tato práva a povinnosti na sebe pfievzít v plném rozsahu. 1.2.5. Rovnost v‰ech lidí v dÛstojnosti, svobodû a právech Jednou ze základních hodnot moderní demokratické spoleãnosti je rovnost v‰ech lidí v dÛstojnosti, svobodû, právech a v Ïivotních ‰ancích. Také v‰ak v odpovûdnosti a povinnostech, a to bez ohledu na pohlaví, vûk, rasu, národnost, náboÏenské a politické pfiesvûdãení, zdraví, ekonomické a sociální postavení jednotlivcÛ, rodin a domácností ve spoleãnosti. Vzhledem k tomu, Ïe podmínky, v nichÏ Ïijí, jejich kvalifikace, schopnosti a v˘kony se vzájemnû odli‰ují, nelze za cíl sociálnûdemokratické politiky povaÏovat absolutní rovnost kvality jejich Ïivota. Sociální demokracie proto usiluje o vytvofiení rovnosti pfiíleÏitostí pro v‰echny vytváfiením vefiejnoprávních institucí, jakoÏ i ekonomick˘ch a sociálních standardÛ platn˘ch pro v‰echny. Vytváfií podmínky pro rovn˘ pfiístup ke vzdûlání, práci, k obãanskému i osobnímu uplatnûní. 1.2.6. Solidarita Jedním ze základních zpÛsobÛ vytváfiení rovnosti v dÛstojnosti, svobodû a právech je pfiirozená lidská solidarita a z ní se vyvinuv‰í demokratická obãanská sounáleÏitost s tûmi skupinami, jeÏ jsou tak ãi onak sociálnû hendikepovány podmínkami svého Ïivota a jsou proto ohroÏeny sociálním poklesem, chudobou, pfiípadnû i sociálním vylouãením. Proto bude sociální demokracie usilovat o vytváfiení dÛstojn˘ch podmínek Ïivota pro dÛchodce, rodiny s dûtmi, nemocné a zdravotnû postiÏené, nezamûstnané, jakoÏ i jinak znev˘hodnûné men‰iny nebo skupiny nalézající se na okraji spoleãnosti. Pfiedpokladem plného uplatnûní principu solidarity v‰ak bude i spoluodpovûdnost a vstfiícná aktivita pfiíslu‰níkÛ tûchto skupin a men‰in i jejich rodin. 1.2.7. Sociální spravedlnost V podmínkách trÏní ekonomiky nemÛÏe ani rovnost pfiíleÏitostí ani uplatnûní principu solidarity pfiekonat existenci nerovností podmínek a kvality Ïivota jednotlivcÛ i rodin. Sociální demokracii pÛjde o to, aby sociální nerovnosti nepfierostly únosnou mez a byly spoleãností vnímány jako pfiijatelné a uÏiteãné. Princip sociálního státu bude proto pro5
sazovat prostfiednictvím vefiejn˘ch rozpoãtÛ a daÀové soustavy takovou míru pfierozdûlování, která zajistí v‰em obãanÛm âeské republiky rovn˘ pfiístup k vefiejn˘m sociálním sluÏbám a Ïivotní podmínky, umoÏÀující v‰em, ktefií chtûjí, vést hodnotn˘ a dÛstojn˘ Ïivot.
1.3. Cíle sociální demokracie v souãasném svûtû 1.3.1. âlovûk jako cíl a lidsk˘ potenciál jako zdroj rozvoje spoleãnosti âlovûk bude moci b˘t svobodn˘ pouze tehdy, bude-li mít k dispozici dostatek zdrojÛ, podnûtÛ a pfiíleÏitostí k vlastnímu rozvoji a uplatnûní. Spoleãnost bude prosperovat jen tehdy, dokáÏe-li vyuÏít maxima schopností a dovedností sv˘ch ãlenÛ. Vytváfiení co nejpfiíznivûj‰ích podmínek pro rozvoj ãlovûka proto chápeme jako klíãovou strategickou orientaci sociální demokracie v dlouhodobé perspektivû. 1.3.2. Spoleãnost vzdûlání, spoluúãasti, solidarity a ekologické citlivosti Roz‰ifiování prostoru pro rozvoj a uplatnûní lidí je nutno stavût na vytváfiení vzdûlávacích pfiíleÏitostí pro v‰echny a po cel˘ Ïivot; na lidské solidaritû a obãanské spoluúãasti s tûmi, ktefií by se jinak ocitli na okraji spoleãnosti; na podpofie v‰ech forem úãasti lidí na fie‰ení vefiejn˘ch záleÏitostí a na úctû ke v‰emu Ïivému na této planetû. 1.3.3. Sociálnû a ekologicky orientované trÏní hospodáfiství PÛsobení produktivních sil trÏní ekonomiky je tfieba neustále slaìovat s potfiebami vytváfiet co nejpfiíznivûj‰í podmínky pro Ïivot, rozvoj a uplatnûní lidí a pro zaji‰tûní trvalé udrÏitelnosti rozvoje z hlediska vlivÛ v˘roby a civilizace na Ïivotní prostfiedí. Prostfiedkem k tomu bude navzájem se doplÀující regulaãní pÛsobení trhu, státu a obãanského sektoru pfii fie‰ení dne‰ních a budoucích problémÛ zemû, jakoÏ i zodpovûdnost Ïijících generací za existenãní podmínky generací pfií‰tích. 1.3.4. Globální spravedlnost a odpovûdnost âeská republika je jen malou, nicménû nikoli nedÛleÏitou ãástí svûtové civilizace. âeská sociální demokracie chápe svoji spoluodpovûdnost za osudy lidstva vskutku globálnû: podporou demokracie a demokratick˘ch institucí obãanské spoleãností v‰ude ve svûtû, spoluúãastí na programech vedoucích k pfiekonání bídy národÛ tfietího svûta, úsilím o mírové fie‰ení konfliktÛ, dÛsledn˘m hledáním takov˘ch politick˘ch mechanismÛ na úrovni státÛ i nadnárodních spoleãenství, které by prosazovaly hodnoty a principy sociální demokracie tváfií v tváfi potenciálním hrozbám neregulované globalizace.
6
2. Stav ãeské spoleãnosti a strategické smûry programu âSSD 2.1. Transformace ãeské spoleãnosti po listopadu 1989 âeskou spoleãnost postavily dûjiny po r. 1989 pfied úkol vypofiádat se s nároãn˘mi transformaãními promûnami. âSSD se podílela na tûchto procesech a vytváfiela své pojetí transformace. Zvládnutí takového procesu bylo a je obtíÏné i proto, Ïe chybûly úspû‰né zahraniãní vzory, kapitálové i kvalifikaãní zdroje, které ho mohly usnadnit. Zlomov˘m obdobím byl r. 1992, kdy nastal posun politického tûÏi‰tû doprava a nové mocenské elity, které se na jafie 1990 postavily do ãela tûchto pfiemûn, nekriticky pfiijaly strategii transformace, zaloÏenou na maximální liberalizaci, co nejrychlej‰í privatizaci a pfiísnû restriktivní rozpoãtové a penûÏní politice. Pfiitom – kromû nûkolika obecn˘ch formulí – nebyly s to vypracovat dlouhodobûj‰í politickou a spoleãensko-transformaãní koncepci svého postupu. Tato bezkoncepãnost usnadnila vznik silné a vlivné vrstvy nov˘ch kofiistníkÛ, na nûjÏ spoleãnost reagovala nespokojeností, která je dodnes zdrojem mnoha potíÏí a bolestí. Navíc v sobû „koncepãní bezkoncepãnost“ konzervativnû-liberální pravice, která provádûla transformaãní proces po svém, nesla rysy nesná‰enlivosti k jakékoliv kritice, stálého zdÛrazÀovaní diferenciace na vítûze a poraÏené a mûla v˘razn˘ podíl na rozbití âeskoslovenska, které bylo selháním polistopadového demokratického v˘voje a postavilo ãeskou spoleãnost pfied obtíÏn˘ a neãekan˘ úkol, Ïít a rozvíjet se v rámci zcela nového státního útvaru – âeské republiky. Pravice, která mezi lety 1992-7 bez zábran prosazovala svou, postupnû vytvofiila vr‰ící se bariéru omylÛ, chyb a obtíÏí, jeÏ nezadrÏitelnû vedly na‰i zem do celkové stagnace. Specifickou roli v tom sehrála i vût‰ina medií, která se vzdala své proklamované aspirace na nezávislost a stala se alternativním aktérem pravicového v˘voje. Pravicové vlády odmítaly pfiijmout hospodáfiskou politiku státu, zamûfienou na podporu zvy‰ování konkurenãní zpÛsobilosti tehdy podkapitalizovan˘ch podnikÛ, strádajících pod bfiemenem pfiedãasné liberalizace ekonomiky vÛãi zahraniãí. Nesprávnou se ukázala zejména pfiedstava vût‰iny pravicov˘ch ekonomÛ, Ïe privatizaci ekonomick˘ch subjektÛ je tfieba provést naráz, „jedním skokem pfies propast“, a to i za tu cenu, Ïe se uskuteãní bez nezbytného právního rámce. Kupónovou privatizaci, která byla uÏ sama o sobû krut˘m omylem, provázel i rozsáhl˘ pfiím˘ prodej podnikÛ na bankovní úvûr, o kterém se ãasto uÏ pfiedem vûdûlo, Ïe nemÛÏe b˘t vãas a zplna splacen. To v‰e, spolu s uÏ zmínûn˘m rozvratem bezpeãnostních a soudních institucí a funkcí, ale i s jin˘mi omyly, vyvolalo vlnu korupce, dosahující ohromujících rozmûrÛ . To, jakoÏ i nechuÈ pravicov˘ch vlád dát spoleãnosti moÏnost spolurozhodovat referendem o klíãov˘ch otázkách budoucnosti, vyvolalo vlnu narÛstající obãanské apatie. Národu byly vnucovány i takové skuteãnosti, vÛãi kter˘m se zdvihal Ïiveln˘ odpor, pocity odcizení a nespokojenosti. Konzumní euforie parazitní vrstvy zbohatlick˘ch tuneláfiÛ kontrastovala s potíÏemi, jimÏ byla vystavena vût‰ina ostatních obãanÛ. Od poãátku transformace se zaãaly oz˘vat ze strany sociální demokracie stále 7
sílící varovné hlasy, ale média jim neposkytla prostor a aÏ na nûkolik v˘jimek nadále glorifikovala pravicovou politiku jako jedinou moÏnou cestu transformace.
2.2. Spoleãenská krize let 1996-98, nástup âSSD do vlády a její dosavadní v˘sledky Ideologie „jediné správné cesty“ odpuzovala – stejnû jako pfied listopadem 1989 – stále více lidí, zvlá‰tû kdyÏ narÛstající hospodáfiské problémy pfierostly v krizi, zatímco okolní zemû proÏívaly vzestup. Hospodáfiská krize vyústila do politické a obû se v letech 1996-98 propojily do krize celospoleãenské. Ta oslabila pozici pravice a vedla ke vzrÛstu dÛvûry obãanÛ k âSSD. Sociální demokracie zpracovala a pfiedloÏila vefiejnosti uÏ v r. 1997 komplexní program pfiekonání této krize a fiadu opatfiení smûfiujících k dovr‰ení transformace. Ve volbách do snûmovny v r. 1998 pro nûj získala podporu takfika dvou milionÛ (32,31 %) voliãÛ. Podmínky, za nichÏ âSSD pfievzala vládní odpovûdnost, nebyly zvlá‰È pfiíznivé. Její men‰inová vláda mûla k dispozici jen skrovn˘ deficitní rozpoãet. Navíc právû v této dobû dozrála kritická situace fiady na‰ich nejvût‰ích podnikÛ a zejména bank, která hrozila rozvrátit stabilitu celé ekonomiky a vyvolat dal‰í vlnu jejího poklesu. V rozporu s pÛvodním zámûrem nezbylo neÏ narychlo a nemal˘mi prostfiedky uhasit tento poÏár krizové recidivy a usmûrnit k jejímu fie‰ení nemalou ãást zdrojÛ, s nimiÏ vláda pÛvodnû poãítala pro naplÀování sv˘ch klíãov˘ch programov˘ch cílÛ, zejména v oblasti ‰kolství, bytov˘ch, sociálních aj. programÛ. Vláda navíc plnila své úkoly v nepfiíznivé mediální atmosféfie, kdy takfika v‰echny sdûlovací prostfiedky – vãetnû vefiejnoprávních – rozpoutaly proti nástupu na‰í vlády kampaÀ, nûkdy aÏ nenávistnou. Pravicová vût‰ina parlamentu navíc vládû âSSD zablokovala fiadu klíãov˘ch norem (zejména zákon o zavedení majetkov˘ch pfiiznání), bez nichÏ mohla jen s obtíÏemi zahájit akci âisté ruce, namífienou proti minulé ekonomické kriminalitû.To nás velmi po‰kodilo, protoÏe na její v˘sledky celá spoleãnost netrpûlivû ãekala. Tímto krokem ãeská pravice udûlala tlustou ãáru za privatizaãním rozkrádáním a legalizovala tak kofiist tuneláfiÛ, etablovala novou vrstvu mafiánsk˘ch zbohatlíkÛ, jejíÏ beztrestná existence podr˘vala základy spoleãenské morálky a spoleãenského konsensu. Nakonec v‰ak ani tím se jí nepodafiilo zabránit postihu alespoÀ ãásti viníkÛ. Pfies v‰echny potíÏe se podafiilo uskuteãnit podstatnou ãást na‰eho programu.
8
Obhájili jsme – a v mnohém i posílili – principy solidarity a sociálních jistot a ubránili základní sloupy sociálního státu pfied náporem pravice.
Zahájili jsme obtíÏn˘ proces revitalizace klíãov˘ch podnikÛ a stabilizace bankovního sektoru, coÏ nám umoÏnilo zastavit rÛst nezamûstnanosti.
Usnadnili jsme vstup zahraniãního investiãního kapitálu, kter˘ podstatnû zv˘‰il a roz‰ífiil moderní v˘roby, pfiispûli k vzestupu v˘vozu, a tím jsme i zaãali postupnû zlep‰ovat pasivní obchodní bilanci.
Vypracovali jsme programy, které v rámci moÏností podpofiily malé a stfiední podniky a zmírnili finanãní krizi na‰eho zemûdûlství.
Zastavili jsme pokles ekonomiky, posílili stabilitu mûny, redukovali inflaci,
oÏivili kapitálov˘ trh a vytvofiili pfiedpoklady pro obnovení rÛstu bytové v˘stavby.
Zreorganizovali a stabilizovali jsme vládní legislativu a zaãali soustavnou práci na reformû v‰ech podstatn˘ch zákoníkÛ a dal‰ích zákonÛ potfiebn˘ch pro stabilizaci a zlep‰ení funkcí státní správy a soudnictví.
Posílili jsme práva obãanÛ na ochranu pfied státní byrokracií zfiízením funkce ochránce lidsk˘ch práv (ombudsmana).
Prosadili jsme dÛraznûj‰í a koncepãnû vyhranûnou energetickou i ekologickou politiku a udrÏeli stabilitu na‰eho zdravotnictví.
Posílili jsme investice do vûdy a v˘zkumu, zahájili proces diskuse o ‰kolské reformû a celoÏivotním vzdûlávání.
PoloÏili jsme základy pro prohloubení demokracie prosazením vzniku krajsk˘ch orgánÛ, uãinili jsme kroky k reformû vefiejné správy a stabilizaci státního aparátu.
Pfiekonali jsme zaostávání âR v otázce vstupu do EU a dostali jsme ji opût do první fiady uchazeãÛ o pfiijetí.
Pfies tyto a dal‰í úspûchy se v‰ak ukazuje, Ïe rozsah, sloÏitost a obtíÏnost transformaãního období i dÛsledky konzervativnû liberalistické strategie transformace jsou vût‰í, neÏ aby je bylo moÏno plnû zvládnout v ãasovém rámci jednoho volebního období. Proto jsme vypracovali dlouhodob˘ programov˘ v˘hled, kter˘ urãuje základní smûry na‰í strategie pro budoucnost.
2.3. Hlavní strategické smûry na‰eho dlouhodobého programového v˘hledu Pfiedev‰ím je tfieba zvládnout v˘zvy globalizace, zahájené novou érou digitálnûinformaãní revoluce, se v‰emi jejími nepominuteln˘mi civilizaãními dÛsledky, od nadûjí po hrozby, ve smyslu roz‰ífiení prostoru pro na‰e humanistické cíle. Druh˘m na‰ím strategick˘m cílem je zaãlenit âR do EU jako její plnoprávnou, rozvinutou a stabilní souãást. Toto zaãlenûní nechápeme na rozdíl od konzervativcÛ a liberálÛ jen jako vstup do nejvût‰ího jednotného trhu svûta, kter˘ by zabezpeãil âR ekonomickou stabilitu a potfiebn˘ rÛst, ale i jako úãast na jedineãném procesu dobrovolného demokratického a mírového vytváfiení spoleãenství evropsk˘ch státÛ. Proto budeme spolu s ostatními evropsk˘mi sociálnûdemokratick˘mi a socialistick˘mi stranami usilovat, aby se spolu s ekologicky orientovan˘m sociálnûtrÏním hospodáfistvím a vûdeck˘m rozvojem postupnû a soustavnû uskuteãÀovala i politika plné zamûstnanosti, byl realizován kodex sociálních práv a jistot, systémy celoÏivotního vzdûlávání, rozvoje kvartérního sektoru a cílevûdomá pfiistûhovalecká politika spojená s bojem proti nacionalismu a xenofobii. V organické jednotû s obûma pfiedchozími zámûry vytyãujeme i svÛj tfietí strategick˘ cíl, smûfiující k dovr‰ení transformaãních promûn a rozvinutí nové éry solidárnû humánního trvale udrÏitelného rozvoje na‰í zemû. Smûry a cíle této politiky podrobnû rozvíjíme v následujících kapitolách tohoto programového dokumentu. Jde v ní o: 9
a) dal‰í demokratizaci na‰eho státu rozvíjením svobody, zúãastnûnosti a odpovûdnosti, b) vytváfiení solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti, c) rozvoj moderní sociálnû trÏní a ekologicky zodpovûdné ekonomiky a spoleãnosti, spoleãnosti informací, vûdy, vzdûlávání a rozvinuté osobité národní kultury. Dosahováním tûchto cílÛ chceme obnovit a dále rozvinout i nûkteré pozitivní a specifické tradice a rysy ãeského národního charakteru, jejichÏ zdroje sahají aÏ k dobám vzniku ãeského státu, reformace, osvícenství a národního obrození. Máme na mysli zejména ãeskou pracovitost, houÏevnatost, schopnost a ochotu k inovacím, cit pro spoleãenskou rovnost a poctivost, vÛli k obãanské zralosti a nechuÈ k jakémukoliv násilí a extremismu. V kritick˘ch okamÏicích historie ãesk˘ národ dovedl prokázat jednotu, vysoké morální kvality, obûtavost a solidaritu, ale i rozváÏné jednání. Nikdy mu nebyl cizí smysl pro stabilitu rodiny, originalitu vlastní kultury a váÏnosti ke ‰kole a vzdûlávání. Program smûfiuje k tomu, abychom tyto na‰e tradiãní národní vlastnosti nejen oÏivili, ale i modernizovali jejich projevy tak, abychom byli schopni pfiidat do novû se tvofiícího evropanství i nበãesk˘ nezanedbateln˘ pfiínos.
10
3. Jak˘ svût budoucnosti chceme spoluvytváfiet Zmûny, kter˘mi prochází na‰e zemû a spoleãnost, jsou souãástí dvou soubûÏnû probíhajících a navzájem se ovlivÀujících celosvûtov˘ch procesÛ: informaãní revoluce a globalizace. Jsme svûdky neustál˘ch, neb˘vale rychl˘ch a pronikav˘ch promûn zasahujících v‰echny oblasti hospodáfiství, vefiejn˘ i soukrom˘ sektor, politiku a kulturu, stejnû jako vojenství, práci i vzdûlávání, zábavu i kaÏdodenní Ïivot lidí ve v‰ech ãástech svûta. Katalyzátorem tohoto historického v˘voje je technická revoluce soustfiedûná jednak kolem navzájem propojen˘ch informaãních, komunikaãních a mediálních technologií, a jednak neb˘val˘ rozvoj nov˘ch produkãních odvûtví vyuÏívajících nejnovûj‰í v˘sledky nevídanû rychlého vûdeckého pokroku, zejména biotechnologií, genetiky, kvantové fyziky, bioniky a nanotechnologií. I kdyÏ technické faktory sehrávají v tomto v˘voji klíãovou úlohu, nelze ho na nû redukovat – spoleãenské faktory mu dávají smûr. Svût je, stejnû jako jiÏ mnohokrát v minulosti, na poãátku hlubokého civilizaãního pfielomu plného nejen pfiíslibÛ, ale také váÏn˘ch hrozeb. A stejnû jako jiÏ mnohokrát v minulosti i tentokrát existuje reálná moÏnost pozitivního v˘chodiska. O tom ãeská sociální demokracie nepochybuje. Je si v‰ak vûdoma, Ïe k tomu, aby tento civilizaãní pfielom slouÏil zájmÛm ‰irok˘ch vrstev spoleãnosti, je nutné mnohé uãinit a je k tomu pfiipravena. Pro âeskou republiku je Ïivotnû dÛleÏité, aby ve své politice vycházela z co nejpfiesnûj‰ího poznání svûtového v˘voje tûchto procesÛ a trendÛ jako nutného základu pro pravdivé zhodnocení vlastního postavení a moÏností. Dnes jiÏ jasnû vidíme, Ïe nelze vystaãit s prostou pfiedstavou na‰eho „návratu do Evropy“, v níÏ bez vût‰ích problémÛ uplatníme svÛj vlastní potenciál a pfiednosti. Naopak, ãeská spoleãnost potfiebuje politickou sílu, která by jí nabídla dÛvûryhodn˘ projekt vlastní osobitosti a smysluplné budoucnosti v mûnícím se svûtû. Na‰e spoleãnost potfiebuje vizi své budoucnosti. To je úkol, kter˘ stojí pfied sociální demokracií.
3.1. Informaãní revoluce: vize a realita PrÛmyslová spoleãnost – v té podobû, jakou znaly dne‰ní star‰í generace a fiada pfiedchozích generací – se pfied na‰ima oãima postupnû mûní na spoleãnost, v níÏ jednu z hlavních rolí hrají informace a znalosti. Na rozdíl od minulosti v‰ak rychleji mizí prostorové bariéry – propojené informaãní, komunikaãní a mediální technologie pokr˘vají celou zemûkouli a pronikají do v‰ech koutÛ. âasová bariéra se stále více pfiibliÏuje k nule – informace se po sítích pfiená‰ejí témûfi okamÏitû, neustále se zvy‰uje rychlost jejich zpracování. Vzniká globální informaãní infrastruktura, která zpracovává a pfiená‰í stále vût‰í mnoÏství dat a informací. Centra, vznikající v jejích uzlech, nab˘vají a jiÏ nyní vyuÏívají schopnost shromaÏìovat a vytváfiet neobyãejn˘ objem znalostí a pfiemûÀovat je na v˘znamnou spoleãenskou sílu. Propojení informaãních, komunikaãních a mediálních technologií vede ke vzniku nov˘ch podnikatelsk˘ch odvûtví, která budou v nejbliωích desetiletích sehrávat klíãovou úlohu v ekonomice. Prototypem takové technologie je dne‰ní Internet. Na dal‰í roz11
víjení a vyuÏití tûchto technologií soustfieìují své úsilí desítky velk˘ch nadnárodních spoleãností a tisíce stfiedních a mal˘ch podnikÛ ve v‰ech ãástech svûta. Pfiedpokládá se, Ïe budoucí technologie tohoto typu budou více ãi ménû vyuÏívat v‰echna odvûtví prÛmyslu a sluÏeb. JiÏ dnes napfi. biotechnologie a genetika pfiiná‰ejí zcela nové moÏnosti v zemûdûlství a ve zdravotnictví. Spolu s nimi v‰ak pfiiná‰ejí i ãetné etické problémy, které dosud lidstvo nefie‰ilo a které ho mohou potenciálnû i ohroÏovat. Lze oãekávat vznik nov˘ch technologií v˘roby a zcela nov˘ch druhÛ v˘robkÛ, nové formy marketingu a obchodu, jejichÏ pfiedzvûstí je dne‰ní elektronick˘ obchod, nové zpÛsoby organizace a fiízení podnikÛ (jejich moÏnosti naznaãují dne‰ní snahy o bezskladové zásobování a v˘robu, decentralizaci podnikatelsk˘ch jednotek smûrem k uÏivateli, vyuÏívání manaÏersk˘ch informaãních, fiídících a rozhodovacích systémÛ ãi managementu znalostí). UÏ dnes se mûní charakter práce lidí vtaÏen˘ch do informaãní revoluce (práce na dálku a v mezinárodních t˘mech, jejichÏ ãlenové v rÛzn˘ch zemích jsou informaãními a komunikaãními technologiemi propojeni v celosvûtovém mûfiítku). Mimofiádnû v˘znamné je vyuÏívání informaãních a komunikaãních technologií k pohybu finanãního kapitálu prakticky okamÏitû po celém svûtû. Na jedné stranû rozpad prostorov˘ch i ãasov˘ch barier, vyuÏívání znalostí a pfienosu informací i vytváfiení globální informaãní infrastruktury pfiiná‰í nové moÏnosti rozvoje pfiirozen˘ch informaãnûkomunikaãních a sociálnûkulturních mikroregionÛ i pfiirozen˘ch spádov˘ch regionÛ, vytváfií pfiedpoklady pfiekonávání nadmûrné urbanizace a umoÏÀuje rozvoj identity venkovsk˘ch místních komunit. Tím otevírá i nové moÏnosti rozvoje demokracie, decentralizace rozhodování, racionalizace a decentralizace státní správy a rozvoje samosprávy, demokratické kontroly moci, rozvoje obãanské spoleãnosti a zapojení obãanÛ do správy a kontroly vûcí vefiejn˘ch. Na druhé stranû koncentrace informaãních technologií dává tûm, kdo jimi disponují, obrovskou moc, která mÛÏe b˘t, a také uÏ je, zneuÏívána k mnohem sloÏitûj‰ím a rafinovanûj‰ím zpÛsobÛm ovládání lidí i spoleãnosti. Zásadnû nov˘m kulturním fenoménem, kter˘ nabízí fiadu pfiitaÏliv˘ch technologick˘ch a ekonomick˘ch moÏností, ale kter˘ je také nutno chápat jako kulturní a politickou hrozbu, je moÏnost vytváfiení nepfiijatelné podoby smy‰leného, virtuálního svûta. Nové technologie sice posilují moÏnost, Ïe se ãlovûk stane aktivním producentem zboÏí, sluÏeb, informací i zábavy, vytváfiejí v‰ak také nebezpeãí, Ïe bude pouze pasivním a snadno ovladateln˘m konzumentem informací. V dûjinách lidstva nejde o naprostou novinku, neboÈ takov˘ch pfiípadÛ bylo více. Novinkou není ani hrozba zneuÏití tûchto technologií masovou manipulací my‰lením lidí. V nastávající éfie by ov‰em nekontrolovaná moc masovû mediálních technologií mohla vytváfiet hrozbu vzniku médiokracie. Zdá se b˘t nesporné, Ïe informaãní revoluce bude mít obrovské ekonomické, sociální, politické a kulturní dopady a stane se dÛleÏit˘m ãinitelem jiÏ zmiÀovan˘ch civilizaãních zmûn. Pro nástup informaãní revoluce bylo charakteristické, Ïe v nejvyspûlej‰ích zemích v minul˘ch desetiletích pfiedcházel informaãní revoluci pfiechod od prÛmyslové k po-prÛmyslové (postindustriální) spoleãnosti, ke spoleãnosti sluÏeb, kde odvûtví sluÏeb - tzv. terciární sektor - se na poãtu pracovníkÛ v národním hospodáfiství podílí jiÏ více neÏ ze dvou 12
tfietin. Nyní stojí tyto zemû na prahu dal‰í fáze pfiechodu informaãní revoluce, která je spojena se vznikem spoleãnosti znalostí – spoleãnosti intelektualizované práce, pro jejíÏ ekonomiku budou charakteristické intelektualizované sluÏby – tzv. „kvartérní“ sektor, zahrnující zejména odvûtví sluÏeb souvisejících s potfiebami intelektuálního a fyzického rozvoje ãlovûka (informatiky, vûdy, vzdûlávání a zdravotní péãe). Ve v˘robních odvûtvích, zejména v prÛmyslu, prudce rostou intelektualizované sluÏby. Vedle vlastníkÛ kapitálu se tím zvy‰uje úloha „vlastníkÛ mozkÛ“, jejichÏ správná stimulace a motivace se stává mimofiádnû dÛleÏitou a patrnû povede k tomu, Ïe se zv˘‰í jejich úloha i pfii rozdûlování hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ a pfii rozhodování. Rozvoj tûchto intelektualizovan˘ch sluÏeb (kvartérního sektoru) jde ve svûtû dvûma cestami. Neoliberální cestou „ãistého kapitalistického trhu“ a cestou sociálnû trÏní, orientovanou na ochranu a tvorbu Ïivotního prostfiedí cestou – cestou sociálního státu. Neoliberální cesta „ãistého“ trhu, prosazovaná zejména v USA, smûfiuje k „potrÏnûní“ i tûchto sluÏeb. Rozvoj nûkter˘ch terciárních sluÏeb jednoduchého typu vede k narÛstání potfieby nekvalifikované práce, kterou pfiemûÀuje na práci nejhÛfie placenou, nejhÛfie sociálnû a zdravotnû poji‰tûnou a nejhÛfie pracovním právem chránûnou. Prohlubuje se tak polarizace úrovnû Ïivota mezi bohat˘mi a chud˘mi aÏ na samu mez – nejen v jeho kvalitû, ale i v jeho délce. SociálnûtrÏní cesta, prosazovaná zejména v Evropské unii, se snaÏí tyto rozdíly udrÏet v únosn˘ch mezích. Rozvíjí tyto sluÏby na principu solidarity, tj. pfieváÏnû jako sluÏby vefiejné. Ve v˘robních odvûtvích jí rozmach tûchto intelektualizovan˘ch sluÏeb otvírá nové obzory spolurozhodování a spoluvlastnictví zamûstnancÛ – hospodáfiské demokracie (zkracování pracovní doby se v Evropû dlouhodobû uskuteãÀuje pfieváÏnû bez sniÏování mezd, naproti tomu tlak „ãistého“ trhu na individuálnû krat‰í pracovní úvazky znamená i „krat‰í“ mzdu). Dlouhodobé tendence ve v˘voji nejvyspûlej‰ích ekonomik svûta – ãistû trÏní ekonomiky USA a vyspûlého jádra sociálnûtrÏní Evropské unie – naznaãují, Ïe dochází dlouhodobû k rychlej‰ímu rÛstu produktivity práce právû v sociálnûtrÏních ekonomikách EU, kde patrnû v˘znamnou roli hraje motivaãní pÛsobení sociální soudrÏnosti. Oslabení prvkÛ sociálnûtrÏní ekonomiky by tak mohlo znamenat váÏné problémy, neboÈ programy EU zamûfiené na zachycení v˘voje technické a informaãní revoluce (zejména zv˘‰enou podporou v˘zkumu, nov˘ch technologií a rozvoje vzdûlávání) vyÏadují aktivní a motivovanou pracovní sílu. Specifick˘m rysem âeské republiky a dal‰ích transformujících se zemí stfiední a v˘chodní Evropy je, Ïe v nich obû fáze tohoto v˘voje – pfiechodu ke spoleãnosti sluÏeb a poté ke spoleãnosti znalostí – probíhají v podstatnû krat‰í dobû, coÏ mÛÏe b˘t zárodkem sociálních pnutí. Proto nemÛÏe politika âeské republiky pouze napodobovat politiku vyspûl˘ch zemí, ale musí ke spoleãnému cíli hledat specifické pfiístupy. Zaãlenûní âR do sociálnûtrÏního modelu Evropské unie má velk˘ v˘znam pro souãasn˘ a budoucí v˘voj âeské republiky. âR to umoÏÀuje vytvofiit prostfiedí sluãitelné s prostfiedím ve státech Evropské unie a zaãlenit se do evropského ekonomicko-politického komplexu, kter˘ mÛÏe v˘znamnû ovlivÀovat globalizaãní procesy v souãasném svûtû.
13
3.2. Globalizace: pfiísliby i hrozby Druhou podstatnou stránkou nynûj‰ího v˘voje je celosvûtové v˘razné propojení nejen technologií, ale i ekonomik. Vedle celosvûtové tvorby, ‰ífiení a vyuÏití informací je to celosvûtové roz‰ífiení obchodu – zejména elektronického – a zejména celosvûtov˘ (globální) pohyb kapitálu, a tím v koneãném dÛsledku propojení v‰ech ekonomik do celosvûtové globální ekonomiky, kde národní ekonomiky se stávají silnû závislé nejen na tom, co se dûje v jejich bezprostfiedním okolí, ale i na v˘voji v celosvûtovém mûfiítku. Pfiedpokladem je mezinárodní liberalizace nejen trhÛ zboÏí a sluÏeb, ale novû i liberalizace trhÛ v˘robních faktorÛ – kapitálu a práce. Ekonomická globalizace pfiitom probíhá nerovnomûrnû. JiÏ dnes je realitou globalizace finanãního trhu. Odhaduje se, Ïe kaÏd˘ den dochází na svûtovém finanãním trhu k operacím v rozsahu 1,8 trilionÛ americk˘ch dolarÛ, z ãehoÏ 90 % má spekulaãní povahu. To ãiní svûtov˘ finanãní trh nesmírnû zraniteln˘m. Trh zboÏí je totiÏ pfieváÏnû regionální (zhruba 80 % zahraniãního obchodu zemí EU pfiipadá na vnitfiní evropsk˘ trh, podobnû je tomu v USA) a trh práce je pfieváÏnû národní, migrace – kromû migrace „mozkÛ“ a práce „mozkÛ“ na dálku – je omezována. Globalizace pfiiná‰í nové, dfiíve netu‰ené moÏnosti. Je‰tû nikdy dfiíve nedisponoval svût tolika vûdomostmi, takov˘m bohatstvím kapitálu a nebyl tak v˘konn˘. Globalizace se neomezuje pouze na ekonomickou sféru, i kdyÏ zde se projevuje nejv˘raznûji. Pfiesahuje hranice vyspûl˘ch státÛ, vtahuje do procesu zmûn v‰echny oblasti souãasného svûta a v‰echny sféry spoleãenského Ïivota a ve sv˘ch koneãn˘ch dÛsledcích i doslova kaÏdého jednotlivce. K propojování svûta pfiitom dochází pfiedev‰ím pÛsobením ekonomick˘ch sil a rozvojem vûdy a techniky, ‰ífiením a vzájemn˘m pronikáním kultur. Hnací a vedoucí silou globalizace je nûkolik stovek nejvût‰ích nadnárodních korporací, jejichÏ roãní obrat je nejednou vût‰í neÏ hrub˘ domácí produkt nûkter˘ch státÛ stfiední velikosti. Nadnárodní spoleãnosti ovládají zhruba dvû tfietiny svûtového obchodu. Tyto korporace mûní charakter svûtového trhu, pfiemûÀují jej na svÛj vnitropodnikov˘ trh a mají tendenci vytlaãovat z nûj volnou soutûÏ. I kdyÏ si pfiitom ostfie konkurují, je prostor pro soutûÏ mezi nimi trvale zuÏován jejich dal‰ími fúzemi. Pfiitom jsou v˘sledky této soutûÏe stále více ovlivÀovány i vyuÏíváním dumpingov˘ch praktik, rozmísÈováním v˘robních faktorÛ do levn˘ch „rájÛ“ – mzdov˘ch i daÀov˘ch. Tím v‰ím tyto korporace posilují monopolní tendence. Za tûchto podmínek se svûtov˘ trh proto stále více stává trhem nerovn˘ch subjektÛ – s nerovn˘m pfiístupem do sítí nadnárodních spoleãností (navzdory formální liberalizaci tûchto trhÛ) a s nerovn˘mi cenami. Nadnárodní spoleãnosti ov‰em nejsou zcela nenárodní – obvykle si vytváfiejí úzké vazby spolupráce s domovsk˘m státem nebo s hostitelsk˘mi státy. SnaÏí se své zájmy prosazovat vÛãi jednotliv˘m státÛm i mezinárodním mezivládním i celosvûtov˘m organizacím. Globalizace kapitálov˘ch trhÛ ve spojení s bezprecedentním rozvojem nadnárodních spoleãností pfiitom patrnû pfiedstavuje epicentrum globalizace i jejího základního rozporu – co nejvût‰í deregulace kapitálu pfii maximalizaci monopolizaãních tendencí a tedy i tendencí k co nejvût‰ímu omezování volné soutûÏe. Tento rozpor v‰ak není pasivním neodvratn˘m dÛsledkem technické informaãní revoluce – ta mu jen dává „kfiídla“, rychlost a rozmûry – zatímco smûr udávají uvedené spoleãenské faktory – pfiedev‰ím deregulace nadnárodních spoleãností. 14
Jedním z dÛsledkÛ globalizace v neoliberálním pojetí je pak extrémní nerovnost a stále rozsáhlej‰í pfiesuny bohatství ve prospûch kapitálu – pfiiná‰í velk˘ rÛst bohatství men‰iny na úkor chudnoucí vût‰iny, dlouhodobou nezamûstnanost a vznik nov˘ch forem moci spojen˘ch s nov˘mi tíÏiv˘mi druhy závislosti i odcizení. RÛst produktivity práce je ve vût‰inû vyspûl˘ch zemí provázen hromadnou nezamûstnaností a nadnárodní kapitál – ve spojení s neoliberálními politick˘mi silami – se i zde snaÏí odbourávat sociální práva a zákony na ochranu práce (pod heslem flexibility pracovního trhu) i Ïivotního prostfiedí. Zostfiují se jak rozpory mezi zv˘hodÀovan˘mi a znev˘hodÀovan˘mi spoleãensk˘mi skupinami uvnitfi jednotliv˘ch státÛ a národních spoleãností, tak rozpory mezi bohat˘mi a chud˘mi státy a prohlubuje se polarizace mezi uveden˘m bohatstvím a bídou. Polarizace bohatství a bídy dosáhla nevídan˘ch rozmûrÛ. V souãasné dobû Ïije ve svûtû více neÏ miliarda lidí za ménû neÏ jeden dolar dennû a tfii miliardy za ménû neÏ dva dolary dennû. Na opaãném pólu nejbohat‰ích 225 lidí na‰í planety kontroluje majetek, kter˘ se rovná roãnímu pfiíjmu 47 % svûtové populace. Tfii nejbohat‰í lidé svûta mají vût‰í majetek neÏ 600 milionÛ lidí nejchud‰ích zemí svûta. Pfiíliv zahraniãního kapitálu z vyspûl˘ch do ménû vyspûl˘ch zemí – pÛsobí-li v souladu s jejich zájmy – mÛÏe za pfiízniv˘ch okolností roz‰ífiit jejich zdroje investování i znalosti a zku‰enosti a tím urychlit jejich technick˘ a ekonomick˘ rozvoj, jak se to v posledních letech projevovalo i v nûkter˘ch zemích stfiední a v˘chodní Evropy. V soutûÏi o získání zahraniãního kapitálu v‰ak dochází k tomu, Ïe se málo a stfiednû vyvinuté zemû nezfiídka podbízejí pfiíslibem nízk˘ch daní, mezd a sociálních v˘dajÛ. Navíc nadnárodní spoleãnosti mohou – prostfiednictvím sv˘ch vnitropodnikov˘ch „celosvûtov˘ch“ cen – repatriovat nejen zisk, ale i danû ãi jiné nákladové poloÏky. Zahraniãní investofii tak vedle nákladÛ na mzdy (které jsou ve srovnání s vyspûl˘mi zemûmi nízké) mohou nést jen malou ãást nákladÛ, spojen˘ch s investováním, protoÏe dal‰í v˘znamnou ãást nákladÛ (nejen infrastrukturálních) kryjí hostitelské státy. To mÛÏe vést jednak k rostoucím obtíÏím technické, vzdûlávací a bezpeãnostní infrastruktury hostitelsk˘ch zemí, jednak k oslabování poptávkové stránky jejich ekonomiky. Z globálního hlediska vede cel˘ tento v˘voj k v˘sledku, kter˘ je asymetricky posunut ve prospûch vyspûlej‰í zemû (odkud pfiichází kapitál). Také ménû rozvinutá zemû v‰ak v této politice získává. Podstatná v‰ak je „dûlba“ tohoto získaného efektu a jeho alokace – zda a v jaké mífie slouÏí k rozvoji ménû rozvinut˘ch zemí. Je moÏné vysledovat tendenci k tomu, Ïe neoliberálnû pojatá globalizace také vede k ohroÏení demokracie uvnitfi spoleãností, v mezinárodní rovinû pak ke zvy‰ování napûtí a rizika konfliktÛ. âím je spoleãnost celkovû chud‰í, tím relativnû men‰í jsou její zv˘hodnûné vrstvy, které pak ãasto mají snahu udrÏovat svoji pozici násilím. Nadnárodní korporace smûfiují k tomu pfiekonat závislost na území, na nûmÏ pÛsobí, a proto neváhají se okamÏitû stahovat ze zemí, které povaÏují za nev˘hodné a ponechávají místním vládám a lidem starost o fie‰ení následkÛ. V mezinárodním mûfiítku pak nejsilnûj‰í zv˘hodnûné zemû mají tendenci pfierozdûlováním sfér vlivu dále posilovat své geopolitické pozice na úkor jin˘ch. Zcela novou skuteãností je, Ïe finanãní globalizace pfievládá nad v‰emi formami aktivit a souãasnû to, Ïe nadnárodní propojování ekonomik pfiedbíhá integraci politickou. Prudce rostou krátkodobé kapitálové operace spekulaãní povahy, které ztratily jakoukoli souvislost s obchodem zboÏím nebo sluÏbami. Tyto krátkodobé, zejmé15
na mûnové transakce, dnes tvofií naprostou vût‰inu svûtov˘ch kapitálov˘ch tokÛ – na jeden dolar reálné smûny pfiipadá dnes 40 dolarÛ finanãních transakcí – a jsou siln˘m faktorem nestability a nejistoty, pro kter˘ se dnes ãasto hovofií o „kasínovém kapitalismu“. Tyto transakce sk˘tají pfiíleÏitost k ziskÛm mimofiádnû pfiesahujícím rentabilitu jak˘chkoliv investic do v˘roby. V dÛsledku toho dochází k nebezpeãn˘m hospodáfisk˘m otfiesÛm s velkou niãivou silou, zároveÀ znamenajícím brutální sociální regres, kter˘ ãasto znehodnocuje desetiletí pokroku cel˘ch kontinentÛ. Nadnárodní finanãní kapitál, rozhodující síla ekonomické globalizace, se vymaÀuje z pout ekonomick˘ch, sociálních a právních norem, na nichÏ demokratické politické spoleãnosti zakládají svou existenci. Ekonomika se globalizovala, zatímco politika pfieváÏnû zÛstává v národním rámci. Jsou tak ohroÏeny podmínky, na nichÏ aÏ dosud spoãívala evropská sociální demokracie. Ta se zrodila v národním rámci, utkala se s národním kapitálem a v národním boji proti selhávání trhu a za sociální práva vybudovala svou autoritu i svÛj vliv. Prosazovala své ideje a uskuteãÀovala reformy – vãetnû vytvofiení sociálního státu, regulujícího trh a omezujícího sociální nespravedlnost – v zákonném rámci podfiízeném verdiktu obãanÛ. Takov˘ pofiádek je nyní napadán nadnárodním finanãním kapitálem na‰í epochy. Globalizace pfiispívá k polarizaci jiÏ existujících globálních problémÛ a vyostfiuje je, namísto toho, aby je tlumila. K tûmto jiÏ existujícím problémÛm patfií nezvládnutá populaãní exploze v zemích Jihu a naopak stárnutí a poãínající vymírání obyvatelstva ve vyspûl˘ch zemích. Patfií sem také narÛstání velkomûst zejména v rozvojov˘ch zemích, tzv. slumová urbanizace, která zpÛsobuje sociální destrukci. Dále se zrychlují procesy niãící biosféru, jako jsou zneãi‰Èování mofií, niãení tropick˘ch pralesÛ a biofondu planety, skleníkov˘ efekt, sílící nedostatek pitné vody, zrychlené ãerpání neobnoviteln˘ch zdrojÛ a krize odpadového hospodáfiství. Zpomaluje se tempo, ba nûkdy zcela obrací smûr emancipace nejchud‰ích národÛ, zejména jejich Ïen a nastupujících generací. Zesilují migraãní tlaky, které mohou destabilizovat i ekonomicky vyspûlé zemû a podnûcovat v nich vlny nacionalismu a rasismu, jimÏ mohou podléhat zejména vrstvy nezamûstnan˘ch a ‰patnû placen˘ch. Toho v rostoucí mífie zneuÏívají populistické, nacionalistické a fundamentalistické ideologie a hnutí k destabilizaci demokratick˘ch systémÛ a k zadrÏování integraãních trendÛ, které jsou nezbytnou podmínkou aktivního politického fie‰ení globalizaãních rozporÛ. RovnûÏ sílí terorismus, organizovan˘ zloãin, uÏívání drog, epidemicky se ‰ífií nové nemoci jako je AIDS. Neoliberální pfiístup ke globalizaci Ïene svût ke globálním ekonomick˘m krizím ke globálnímu selhávání trhu jak to dokazuje v˘voj v posledních desetiletích. Ekonomické krize, které vznikaly v posledních desetiletích – od sedmdesát˘ch letech v Latinské Americe a v devadesát˘ch letech minulého století ve stfiední a v˘chodní Evropû – byly pfiedev‰ím dÛsledkem neoliberální, takzvané ‰okové strategie deregulace resp. transformace netrÏních (administrativnû fiízen˘ch) ekonomik na trÏní ekonomiky (podle doktríny tzv. Washigtonského konsensu vypracovaného pod dohledem MMF, jehoÏ jádrem byla okamÏitá liberalizace, co nejrychlej‰í privatizace a pfiísná restrikce poptávky). Tato strategie se v uveden˘ch ménû (stfiednû) vyspûl˘ch ekonomikách se zaostávající úrovní produktivity práce opírala o okamÏitou liberalizaci zahraniãního obchodu a snaÏila se jejich konkurenãní zpÛsobilost s vyspûl˘mi zemûmi udrÏet pfiedev‰ím nízkou cenou a nízkou mzdou. NevyuÏila tak zku‰eností hospodáfi16
ského zázraku, dosaÏeného pfii deregulaci pováleãné západní Evropy, kter˘ byl zaloÏen pfiedev‰ím na aktivní mikroekonomické politice podpory konkurenceschopnosti podnikÛ a na postupném procesu deregulace. Podobn˘m smutn˘m pfiíkladem takové politiky byla také asijská finanãní krize (v letech 1998 – 2000) vyvolaná pfiedev‰ím tlakem spekulaãního kapitálu na stfiednû vyspûlé asijské ekonomiky – v podmínkách deregulace jejich kapitálov˘ch trhÛ. Podle odhadÛ odÀala svûtové ekonomice kolem dvou bilionÛ dolarÛ a fatálnû po‰kodila nûkteré ekonomiky s dlouhodob˘mi následky i na jejich politick˘ v˘voj. Globální ekonomická krize vyúsÈuje v zostfiování globálních rozporÛ zejména mezi bohat˘m Severem a chud˘m Jihem. Místo pfiekonávání pfiíãin tûchto rozporÛ dochází spí‰e k jejich eskalaci aÏ po snahy o jejich násilná fie‰ení ozbrojen˘mi konflikty, a to na obou pólech. Neoliberální pfiístup ke globalizaci Ïene svût k ústupu od dodrÏování norem ochrany Ïivotního prostfiedí, k lokálnímu ekologickému sobectví a ke globálnímu ekologickému ohroÏení, jehoÏ intenzita se viditelnû zvy‰uje. 1Pokud by globalizace pokraãovala dosavadním smûrem, pak by její dÛsledky mohly mít katastrofální následky na dal‰í v˘voj celého svûta. Jak konstatovala Socialistická internacionála, „je velk˘m paradoxem tohoto historického období, Ïe lidstvo nemûlo nikdy pfiedtím tolik moÏností v boji s odvûk˘mi problémy jako jsou nerovnost, hlad, nemoci, nebo nedostatek vzdûlání. Tyto moÏnosti se v‰ak v souãasnosti vyuÏívají nikoli k pfiekonání existujících rozdílÛ, ale k jejich dal‰ímu prohlubování“.
3.3.
Na‰e odpovûì: posílení demokracie, smí‰ené pÛsobení trhu a státu, mezinárodní spolupráce a regulace
Globalizace je historicky otevfien˘m procesem, kter˘ staví pfied v‰echny politické síly naléhavou otázku, jak˘ postoj k ní zaujmout a jak na ní reagovat. R˘sují se dva základní pfiístupy, neoliberální a sociálnûdemokratick˘. Neoliberální pfiedstava chápe postupující globalizaci jako Ïiveln˘ proces, kterému se má politika (stát) pasivnû pfiizpÛsobovat a spoléhat pfiedev‰ím na pÛsobení trhu. Pasivnû pfiijímá proces globalizace ve v‰í jeho rozpornosti. Nenabízí pozitivní vizi budoucnosti. Jinak tomu ani nemÛÏe b˘t, neboÈ trh Ïádnou vizi nemá. Trh se nepostará o plnou zamûstnanost ani nehledá cesty k sníÏení vysoké míry nezamûstnanosti, nepostará se o udrÏiteln˘ rozvoj nebo o sociální spravedlnost. Trh nevyfie‰í problémy, plynoucí z ekonomické nerovnosti mezi Severem a Jihem. Trh sice prokázal a nadále prokazuje svÛj v˘znam, je v‰ak pouze nástrojem, a nikoliv samoúãeln˘m cílem. Sociálnûdemokratick˘ pfiístup vychází z toho, Ïe globalizaci je moÏné a potfiebné usmûrÀovat. Sociální demokracie proto povaÏuje za nutné vyuÏít moÏnosti, které globalizace poskytuje, a zároveÀ úãinnû vystupovat proti hrozbám, které ji provázejí. Sociální demokracie odmítá svût, v nûmÏ se za pokrok povaÏuje nekontrolovaná vláda trhu. Dosavadní pÛlstoleté zku‰enosti ukazují, Ïe historicky selhaly a opakovanû selhávají obû krajní cesty – jak „ãistû trÏní“, tak centrálnû plánovaná ekonomika. Pro dosaÏení vy‰‰í produktivity jako hlavního pfiedpokladu nové spoleãnosti – spoleãnosti znalostí – i pro její dal‰í rozvoj mÛÏe b˘t úspû‰ná pfiedev‰ím modernizovaná sociál17
nûtrÏní ekonomika, zaloÏená na smí‰ené, harmonicky vyváÏené úloze trhu a státu, a to zejména pfii koordinaci ekonomick˘ch ãinností, pfii rozdûlování a pfierozdûlování jejich v˘sledkÛ i ve vyuÏívání plurality vlastnick˘ch forem kapitálu vãetnû harmonického partnerství vefiejného a soukromého sektoru. Míra a tvar tohoto „vyvaÏování“ se musí trvale modernizovat, protoÏe se budou mûnit i hlavní „hnací“ síly a faktory rÛstu produktivity a ekonomiky. Ve vznikající spoleãnosti znalostí se patrnû kyvadlo vyváÏené úlohy „neviditelné ruky trhu“ a „viditelné ruky státu“ bude spí‰e opût posunovat ke zv˘‰ení úlohy viditelné ruky státu, a to zejména na nadnárodní úrovni (nadstátní regulace), protoÏe trh v mnohém selhává jiÏ nejen na národní, ale stále více na nadnárodní, globální úrovni. Pfii zvy‰ování produktivity budou vedle kapitálu stále vût‰ím v˘robním faktorem znalosti a tím bude v podnicích narÛstat, vedle vlastníkÛ kapitálu, také úloha „vlastníkÛ mozkÛ“, produkujících znalosti. Sociální demokracie bude proto prosazovat zvy‰ování spoluúãasti zamûstnancÛ i pfii rozhodování a rozdûlování v˘sledkÛ. Bude prosazovat úlohu solidarity proti individuálnímu nákladu a v˘nosu tak, aby dlouhodobû byla pfiekonávána souãasná prohlubující se polarizace mezi bohat˘mi a chud˘mi – sociálními skupinami i zemûmi – a aby nepfierÛstala i do vzdûlávání nebo do péãe o zdraví ãlovûka ãi o dÛstojné stáfií. Sociální demokracie varuje pfied Ïiveln˘m v˘vojem globalizace. Klade dÛraz na posílení mezinárodní spolupráce, vyslovuje se pro kontrolu a regulování globalizaãních procesÛ. Smí‰ené pÛsobení trhu i státu a nadstátní regulace je ve spoleãném zájmu v‰ech zemí svûta, protoÏe jedinû tak lze odvrátit hrozbu katastrofického v˘voje. Je nad síly jednotliv˘ch státÛ – snad s v˘jimkou tûch nejvût‰ích – aktivnû ãelit negativním dÛsledkÛm globalizace. Naléhav˘m poÏadavkem je hledat cesty k jejich omezení na základû soustfiedûného, dlouhodobého a programovû zamûfieného mezinárodního úsilí a rozvinuté mezinárodní spolupráce. Sociálnûdemokratické hnutí má pfiedpoklady, aby se stalo hlavní politickou silou, která zformuluje politiku k úãinnému usmûrnûní globalizaãních procesÛ v 21. století. Sociální demokracie 21. století musí nabídnout nejen ekonomickou, ale téÏ demokratickou a sociální vizi svûta, do nûhoÏ vstupujeme. Vychází z poznání, Ïe existuje spojitost mezi prosperitou jednotliv˘ch zemí a mezi obecnou úrovní demokracie a lidsk˘ch práv, zdravím a vzdûláním lidu. Proti dominujícímu neoliberálnímu „nepofiádku“ musí proto sociální demokraté formulovat a postupnû prosazovat svûtov˘ politick˘, ekonomick˘, sociální a ekologick˘ – solidární a demokratick˘ – vefiejn˘ „pofiádek“. Snahám o oslabování nebo i opou‰tûní zásad sociálního státu na národní úrovni musí sociální demokracie aktivnû ãelit rozvíjením jeho zásad i na nadnárodní a dlouhodobû i na globální úrovni. 3.3.1. Posílení demokracie rozvíjením humanistického rozmûru a demokratického charakteru informaãní revoluce Sociální demokracie vychází z toho, Ïe Ïádn˘ pokrok a Ïádn˘ trvale udrÏiteln˘ rozvoj nelze udrÏet tam, kde neexistuje demokracie. Demokracie znamená právo obãana mít vliv na utváfiení politiky, na její zmûnu, a právo rozhodovat o stfiídání moci. Demokracie téÏ znamená právo zvolit strany, které budou prosazovat politiku ekonomického rozvoje, prospívající v‰em sociálním skupinám a rozvíjet systém, kter˘ nebude ohroÏen sociální nerovností a korupcí. Demokracie znamená téÏ spolurozhodování zamûstnancÛ v podnicích. 18
Sociální demokracie bude prosazovat vyuÏití v˘sledkÛ informaãní revoluce k prohloubení vzdûlání, demokracie a míru. Sociální demokracie povaÏuje za svÛj úkol uplatÀovat závûry Lisabonské konference nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ EU z roku 2000 a iniciativy e-Europe, které vyz˘vají k rozvíjení procesÛ informaãní demokracie. Rozvíjení nové informaãní gramotnosti pro kaÏdého, digitální gramotnosti, procesÛ anal˘zy a syntézy informací se stává nezbytností. Vytvofiení podmínek rovného pfiístupu k informaãním zdrojÛm umoÏní, aby se informace nestala manipulaãním nástrojem sobeck˘ch zájmÛ elit. ·iroké uplatnûní informaãních technologií ve ‰kolství, v celoÏivotním vzdûlávání nechÈ je obranou proti tûmto hrozbám. Omezování pfiístupu k informacím – informaãní segregace – je naopak omezením demokracie, omezením práva na vzdûlání a omezením svobodného rozvoje kaÏdého obãana. Informaãní gramotnost pro kaÏdého je i pfiedpokladem, aby se EU stala nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou, zaloÏenou na znalostech, ekonomikou, která je schopna dosahovat udrÏitelného rozvoje s vût‰ím mnoÏstvím a lep‰ími pracovními místy a s vût‰í sociální soudrÏností.Taková gramotnost je i nástrojem nového svûta spolupráce. Sociální demokracie bude usilovat o odstraÀování prostorov˘ch, technick˘ch, ekonomick˘ch, právních a vlastnick˘ch bariér vzdûlání a vyuÏívání informací: propojené informaãní, komunikaãní a mediální technologie musí pokr˘vat celou zemûkouli a pronikat do v‰ech koutÛ. Sociální demokracie vyuÏije plo‰ného ‰ífiení informaãních technologií k dal‰ímu rozvoji demokracie ve spoleãnosti a k racionalizaci vefiejné správy. Informaãní a komunikaãní technologie dávají vynikající a levn˘ nástroj k co nej‰ir‰ímu zapojení obãanÛ do správy a kontroly vûcí vefiejn˘ch. 3.3.2. Globalizace, mezinárodní spolupráce a solidarita Cílem sociální demokracie je vytváfiet civilizovan˘ svût zaloÏen˘ na principech demokracie, práva, sociální spravedlnosti a solidarity. Sociální demokraté musí b˘t mluvãími spoleãenské inovace a iniciátory aktivizace mlãící vût‰iny. ¤ada zodpovûdn˘ch politikÛ a vûdcÛ se shoduje v tom, Ïe pokud do procesÛ globalizace nebudou zaãlenûny principy udrÏitelnosti rozvoje, sociální spravedlnosti a solidarity, neposune globalizaãní v˘voj svût dopfiedu, ale povede naopak k oslabení, ne-li ke zhroucení spoleãensk˘ch struktur. Sociální demokracie vychází z toho, Ïe globalizace mÛÏe posunout svût k neb˘valému pokroku a prosperitû. Ekonomicky, ekologicky a sociálnû pfiínosná v‰ak mÛÏe b˘t jedinû v pfiípadû, Ïe národní státy, jejich integraãní seskupení, mezinárodní organizace i obãanské spoleãnosti budou mít dostatek odpovûdnosti, energie a schopností, aby aktivnû ãelily zfietelnému deficitu chápání sociálních potfieb spoleãnosti i zfietelnému deficitu demokracie, spojenému mj. s pfiená‰ením rozhodovacích procesÛ z národních na anonymní nadnárodní úrovnû, kter˘ zahrnuje i ústup od politického rozhodování vefiejné moci k pfiebujelému rozhodování trÏních subjektÛ – pfiedev‰ím nadnárodních korporací. Zvlá‰tû obtíÏné bude zlomit dominanci zisku a jeho chápání jako rozhodujícího kritéria rozhodování o otázkách, pfiesahujících ãistû ekonomick˘ rámec. Vyhlídka na zisk má nezastupiteln˘ motivaãní v˘znam, nesmí se v‰ak vymknout kontrole. Kontrola ekonomiky vefiejnou mocí je proto podmínkou rozvoje pozitivních stránek globalizaãního procesu. 19
Vytvofiení úãinn˘ch nástrojÛ pro regulaci globalizace, zejména pro regulaci globálních kapitálov˘ch tokÛ a nadnárodních korporací, je stále naléhavûj‰í potfiebou a stává se i naléhav˘m politick˘m úkolem souãasné doby. Jednotlivé státy – kromû nejvût‰ích – v‰ak k tomu mají jen omezené moÏnosti. Proto regulaãní mechanismy mohou vznikat zejména na dvou úrovních – pfiedev‰ím na úrovni regionální a v podmínkách rovnováhy postupnû se vytváfiejícího multipolárního svûta i na úrovni celosvûtové. V˘zvám globalizace bezprostfiednû aktivnû ãelí pfiedev‰ím regionální integraãní seskupení státÛ jako Evropská unie, SdruÏení státÛ jihov˘chodní Asie (ASEAN) a JiÏní trh (MERCOSUR), ale obdobnû i nejvût‰í státy, âína, Rusko, Indie aj. Pfiispívají k soubûÏnému procesu regionalizace a vytváfiení multipolárního svûta. Nejdále dospûla v tomto smûru Evropská unie, která vypracovala programy smûfiující k vyuÏití pozitivních pfiínosÛ globalizace a angaÏuje se pfii hledání úãinn˘ch odpovûdí na globalizaãní v˘zvy v mezinárodním mûfiítku. âSSD bude dÛslednû usilovat a vyuÏívat k tomu v‰ech prostfiedkÛ, které má k dispozici, aby mezinárodní nevládní organizace (Organizace spojen˘ch národÛ, svûtové obchodní organizace, Mezinárodní mûnov˘ fond, Svûtová banka, Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj) co nejdfiíve pfiijaly úãinná opatfiení k regulování negativních stránek globalizaãních procesÛ. Pfiitom poÏaduje, aby byly plnûny jiÏ schválené programy, zejména program OSN sníÏit do roku 2015 svûtovou chudobu na polovinu (obsaÏen˘ v Deklaraci tisíciletí). Tyto organizace bude tfieba nejen posilovat, ale téÏ transformovat do podoby, umoÏÀující spoluvytváfiet a garantovat nov˘ svûtov˘ politick˘, ekonomick˘, sociální a ekologick˘ – solidární a demokratick˘ – vefiejn˘ fiád – zaloÏen˘ na principech demokracie, práva, solidarity, sociální spravedlnosti a ekologické udrÏitelnosti rozvoje – a vyvaÏovat zájmy jednotliv˘ch regionÛ. K tomu by mûly vytváfiet i úãinné instituce (napfi. Radu ekonomické bezpeãnosti OSN). Pokud jde o konkrétní kroky, navrhujeme:
20
Vytvofiit globální daÀov˘ systém, kter˘ by napomáhal omezení negativních dÛsledkÛ globalizace. Jde zvlá‰tû o zavedení danû, zatûÏující mûnovû spekulaãní transakce (takzvané Tobinovy danû), zavedení poplatkÛ za nadmûrné odãerpávání kyslíku, zneãi‰Èování mofií a svûtového ovzdu‰í, za nadmûrné vyuÏívání neobnoviteln˘ch zdrojÛ, zejména pokud k nûmu dochází v ekonomicky vyspûl˘ch zemích.
Blokovat a postupnû likvidovat tzv. daÀové ráje.
Zavést pfiísnou evidenci a vysoké globální zdanûní obchodu se zbranûmi, reformovat vojenské rozpoãty, zv˘‰it boj proti mezinárodnímu zloãinu a terorismu a postupnû vytváfiet svût bez válek.
Vypracovat a realizovat mezinárodní programy financování rozvoje chud˘ch, rozvojov˘ch zemí, jejich oddluÏení a zaji‰tûní volného nediskriminaãního pfiístupu jejich zboÏí na svûtové trhy.
Zv˘‰it roli Mezinárodní organizace práce tak, aby vedla svût k mezinárodnímu vefiejnému sociálnímu fiádu, kter˘ by vytváfiel pfiedpoklady postupného pfiechodu ke spoleãnosti znalostí a k plné zamûstnanosti na v‰ech kontinentech.
V posledním období se zvy‰uje poãet kritikÛ a odpÛrcÛ divoké, neregulované globalizace. Je v zájmu sociální demokracie vést vûcn˘ dialog o formách a metodách, jak ãelit negativním stránkám globalizace se vznikajícími mezinárodní protiglobalizaãními hnutími a organizacemi, neboÈ mnohé z jejich námûtÛ zasluhují pozornost a peãlivé posouzení. Chceme co nejúÏeji spolupracovat se stranami Socialistické internacionály i s Evropskou sociálnûdemokratickou stranou a zúãastnit se jak vypracování jejich globálních strategií, tak i jejich naplÀování. Vytváfiejme spoleãnost, ve které budeme chtít Ïít – spoleãnost globální odpovûdnosti, spoleãnost globálního poznání, spoleãnost globálního respektu a porozumûní. Spoleãnost obãanskou, která povede k humanizaci Ïivota kaÏdého ãlovûka, ke zlep‰ení kvality jeho kaÏdodenního Ïivota. Spoleãnost s vysokou úrovní morálky a odpovûdnosti.
21
4. Jakou Evropu chceme a jak v ní budeme uÏiteãní Mezinárodní spoleãenství stejnû jako evropsk˘ kontinent procházejí v˘znamn˘mi zmûnami, jeÏ jsou spojeny s probíhající globalizací. âSSD si uvûdomuje jejich závaÏnost. PovaÏuje za nezbytné ve své politice na nû reagovat. Je si vûdoma toho, Ïe tyto zmûny znamenají prÛlom do ãeského provincialismu a vyvolávají ve spoleãnosti novou situaci. Souãasnû si uvûdomuje, Ïe bez zapojení do probíhajících procesÛ v mezinárodním spoleãenství a zejména v Evropû nelze modernizovat ãeskou spoleãnost, její ekonomiku, politiku a kulturu.
4.1. Bezpeãná Evropa a svût bez válek Dlouhodob˘m cílem âSSD je budovat Evropu a svût bez válek s minimem zbraní nezbytn˘ch pro zaji‰tûní vnitfiní bezpeãnosti, bez zbraní hromadného niãení, a zvlá‰tû bez zbraní jadern˘ch. Pravdûpodobnost celoevropského ãi celosvûtového váleãného konfliktu, typického pro 20.století, se sníÏila. Objevily se v‰ak nové bezpeãnostní hrozby a rizika, jako jsou etnické a náboÏenské konflikty, mezinárodní terorismus, ‰ífiení zbraní hromadného niãení, organizovan˘ zloãin, ohroÏení informaãních, komunikaãních a dopravních systémÛ, ekologické havárie velkého rozsahu, migraãní tlaky vyvolané prohlubováním rozdílÛ mezi bohat˘mi a chud˘mi zemûmi, jimÏ musí jednotlivé zemû i mezinárodní spoleãenství vûnovat trvale zv˘‰enou pozornost. Zahraniãní politika âSSD vychází z toho, Ïe existuje jednota a nedûlitelnost bezpeãnosti a univerzální platnosti základních lidsk˘ch práv a svobod. Bezpeãnost âR závisí na globální bezpeãnosti, a proto musí b˘t âR pfiipravena podílet se ve spolupráci s mezinárodním spoleãenstvím na fie‰ení konfliktÛ a krizov˘ch situací. Velk˘ dÛraz musí âR ve své politice klást na pfiedcházení a prevenci konfliktÛ a krizí. âSSD se staví za fie‰ení vznikl˘ch krizí pfiedev‰ím mírov˘mi prostfiedky, av‰ak v nezbytn˘ch pfiípadech, v souladu s ústavním pofiádkem âR, platn˘m mezinárodním právem a pfievzat˘mi závazky, podpofií i pouÏití síly v nezbytnû nutné mífie na základû mandátu Rady bezpeãnosti OSN. Stejnû tak je pfiipravena pouÏít v‰echny nezbytné prostfiedky, vãetnû vojensk˘ch, v zájmu obrany Ïivotních zájmÛ âR. Dlouhodobou strategií âSSD je upevÀování postavení âR v rámci mezinárodního spoleãenství. Zapojení âR do nejv˘znamnûj‰ích bezpeãnostních a integraãních struktur v euroatlantickém prostoru, které jsou zaloÏeny na spolupráci zemí, hlásících se k hodnotám demokracie, právního fiádu a dodrÏování lidsk˘ch práv, povede nejen k posílení bezpeãnostního postavení âR , ale i stfiedoevropského prostoru. âSSD je pro zachování transatlantické vazby jako osvûdãeného stabilizujícího prvku mezinárodních vztahÛ a jako jednoho ze základních pilífiÛ evropské bezpeãnosti. V diskusi o budoucím charakteru a roli NATO a hledání nové identity po jejím roz‰ífiení bude âSSD prosazovat kontinuitu a naplnûní euroatlantického hodnotového dûdictví nov˘m obsahem odpovídajícím mûnícím se mezinárodním podmínkám. NATO musí pokraãovat ve svém roz‰ifiování o dal‰í zemû sdílející evropské hodnoty a transformovat se v organizaci schopnou ãelit soudob˘m rizikÛm a hrozbám. Musí odolat 22
poku‰ení stát se nástrojem k prosazování individuálních nebo skupinov˘ch mocensk˘ch a geopolitick˘ch zájmÛ. V souãasném dynamicky se mûnícím bezpeãnostním prostfiedí musí patfiit budování bezpeãnostní a obranné dimenze k jednoznaãn˘m prioritám EU. âSSD v ní spatfiuje nástroj k prevenci a zvládání krizí, kter˘ povede k posílení a zmûnû kvality transatlantické vazby. V celosvûtovém mûfiítku povaÏuje âSSD za nezbytné posilovat roli OSN, která by mûla pfievzít v˘znamn˘ podíl odpovûdnosti za fie‰ení globálních problémÛ. Rada bezpeãnosti OSN se zastoupením hlavních regionálních mocností by mûla b˘t vrcholn˘m orgánem svûtového systému míru a bezpeãnosti. Mezinárodní ekonomické organizace by mûly zesílit a koordinovat své úsilí o zaji‰tûní udrÏitelného ekonomického rozvoje a o ochranu Ïivotního prostfiedí. âSSD vychází z toho, Ïe souãasn˘ systém a síÈ mezinárodních organizací a struktur bude nutné v nadcházejícím období zjednodu‰it, odstranit duplicity v jejich ãinnosti a zv˘‰it jejich efektivitu a hospodárnost. Ve v‰ech organizacích bude nutno vûnovat pozornost probíhajícím globalizaãním procesÛm a hledání úãinn˘ch nástrojÛ ke kontrole a pfiedcházení jejich negativních dÛsledkÛ. Svût 21. století, navzdory existujícím nerovnostem, bude jedním svûtem. Tváfií v tváfi ekonomické i komunikaãní globalizaci a migraci potfiebuje svût téÏ legislativní globalizaci, spoleãná pravidla a více partnerství. Cílem je dosáhnout toho, aby rozvoj techniky a ekonomiky probíhal pfii respektování zásad sociální spravedlnosti a ekologické únosnosti.
4.2. âeská republika v Evropû Tváfií v tváfi zrychlujícím se globalizaãním procesÛm vidí âSSD budoucnost âeské republiky v rámci Evropské unie. Evropská unie prokázala, Ïe po druhé svûtové válce nalezla formy a metody, které úspû‰nû nahrazují odvûké politické soupefiení evropsk˘ch státÛ mírovou spoluprací, vytvofiila prostor pro ekonomick˘ rozvoj a evropskou formu zapojení do svûtového globalizaãního procesu. Dosáhla v˘znamného pokroku v úsilí o sjednocen˘, demokratick˘, sociálnû spravedliv˘, prosperující a mírov˘ kontinent svobodn˘ch obãanÛ a spolupracujících regionÛ. Souãasná podoba Evropská unie, a zvlá‰tû její sociální a ekologická dimenze, je v˘sledkem dlouholetého úsilí a aktivního pfiínosu socialistick˘ch a sociálnûdemokratick˘ch stran. Evropská unie dosáhla vysokého stupnû integrace. V jejím rámci byl vytvofien fungující jednotn˘ vnitfiní trh s 375 miliony obyvatel, v roce 1999 byla vytvofiena evropská mûnová unie se spoleãnou mûnou euro. Evropská unie v˘znamnû pokroãila v naplÀování sv˘ch cílÛ smûfiujících k sjednocení Evropy. Nadcházející roz‰ífiení Evropské unie o osm státÛ stfiední a v˘chodní Evropy, mezi nimiÏ je téÏ âeská republika, a dva stfiedomofiské státy, pfiedstavuje krok historického v˘znamu k pfiekonání dûdictví studené války, která rozdûlila Evropu na západní a v˘chodní ãást. âlenství v Evropské unii odpovídá strategickému zájmu âeské republiky. âlenství v EU v˘znamnû posiluje mezinárodní postavení âR, která se bude jako ãlensk˘ stát podílet na urãování politiky tohoto v˘znamného seskupení a získá neomezen˘ pfiístup 23
na nejvût‰í trh na svûtû, coÏ se pfiíznivû projeví na hospodáfiském rozvoji státu a zv˘‰ení Ïivotní úrovnû ãeského obyvatelstva. Evropská unie se odpovûdnû pfiipravuje na v˘zvy, které pfied Evropu staví 21. století. Za aktivní úãasti sociálnûdemokratick˘ch stran, které mají vládní odpovûdnost v fiadû státÛ Evropské unie, vyhlásila nároãn˘ program pro toto desetiletí, kter˘ odpovídá na v˘zvy globalizace. Evropská unie usiluje o urychlené budování spoleãnosti zaloÏené na znalostech, zrychlení inovací, zv˘‰ení investic do lidí a o ekonomickou reformu a modernizaci sociálního a ‰kolského systému. âSSD oceÀuje tento pfiínos a bude k nûmu pfii formulování své politiky pfiihlíÏet a bude se na jeho realizaci v rámci Evropské unie podílet. âSSD nepovaÏuje Evropskou unii za ukonãen˘ projekt a vychází z toho, Ïe debata o budoucnosti Evropské unie pfiispûje k posílení v‰ech pozitivních prvkÛ v jejím dosavadním v˘voji. Vyslovuje se pro to, aby sjednocující se Evropa hrála v globalizujícím se svûtû roli odpovídající její ekonomické síle. âSSD vidí ve vypracování a schválení evropské ústavy, která pfiehlednû vyjádfií cíle a kompetence Evropské unie, její institucionální strukturu a jednotlivé její politiky v˘znamn˘ krok k dal‰ímu vytváfiení jednotnûj‰í a silnûj‰í Evropy. Evropská ústava vytvofií podmínky pro dal‰í rozvíjení evropské integrace a jejího sociálního a ekologického rozmûru. âSSD povaÏuje za velmi dÛleÏité, aby v roz‰ífiené Evropské unii na základû této Ústavy byl dále rozvíjen a upevÀován fungující model vztahÛ mezi státy velké, stfiední a malé velikosti, zaloÏen˘ na rozvíjení komunitární metody a aktivní roli evropsk˘ch orgánÛ a institucí pfii zachování jejich rovnováhy. âSSD bude i dále prosazovat prohlubování ekonomické a politické integrace v Evropû pfii posilování federativních prvkÛ v jejím v˘voji, jako dlouhodobou cestu, která vede k naplnûní pfiedstav âSSD o Evropské unii. âSSD bude podporovat roz‰ifiování Evropské unie o dal‰í evropské státy, které sdílejí spoleãné hodnoty a splní podmínky pro vstup do Unie pfii respektování národní a kulturní identity jednotliv˘ch státÛ, národÛ i regionÛ. âSSD bude prosazovat, aby evropská ústava byla blízká obãanovi a aby byl posilován její demokratick˘ charakter vãetnû zapojení národních parlamentÛ do tvorby evropské legislativy. Spolu s tím bude podporovat rÛst vlivu a úlohy Evropského parlamentu v rámci EU. V této souvislosti také podpofií dal‰í rozvoj ãinnosti a aktivit Evropské sociálnûdemokratické strany ( PES ). Charta základních práv, definující základní hospodáfiská a sociální práva obãana vedle tradiãních obãansk˘ch a politick˘ch práv, musí b˘t jako pevná souãást evropské ústavy univerzálnû uplatÀována v rámci EU. âSSD bude podporovat opatfiení, usilující o vytvofiení dostateãn˘ch ekonomick˘ch, politick˘ch i vojensk˘ch nástrojÛ Evropské unie k prosazování jejich zájmÛ a hodnot v multipolárním svûtû tak, aby byla schopna ãelit rizikÛm a v˘zvám pfií‰tích let. âSSD spojuje s rozvojem Evropské unie perspektivu Evropy jako kontinentu míru, bezpeãnosti, demokracie a prosperity, kter˘ bude svÛj vliv uplatÀovat ve svûtû 21. století. 24
Jako v˘znamného partnera pfii vytváfiení stability v Evropû vidí v demokratickém a prosperujícím Rusku a demokratické a prosperující Ukrajinû a souãasnû si uvûdomuje v˘znam a dÛleÏitost rozvoje v‰estrann˘ch stykÛ se zemûmi Stfiedomofií v tomto procesu.
4.3. Bezpeãnostní a branná politika âeské republiky âSSD bude prosazovat utváfiení jednotného, vnitfinû koordinovaného bezpeãnostního systému âR, bude usilovat o jeho akceschopnost a komplexní pfiipravenost na pokrytí v‰ech bezpeãnostních rizik a hrozeb. Bude klást dÛraz na to, aby jednotn˘ bezpeãnostní systém byl schopen existující i novû vznikající rizika vojenského i nevojenského charakteru analyzovat, preventivnû se na nû pfiipravovat a úãinnû jim ãelit. Podporujeme mezinárodní spolupráci v boji proti globálním bezpeãnostním hrozbám jako jsou terorismus a organizovan˘ zloãin pfii respektování základních práv a svobod obãanÛ. Budeme podporovat utváfiení Policie âR jako jednotného bezpeãnostního sboru s prvky územní i celorepublikové pÛsobnosti, splÀujícího nároky kladené na moderní evropsk˘ policejní sbor, kompatibilního s evropsk˘mi standardy, flexibilnû reagujícího na aktuální bezpeãnostní situaci, akceptujícího svou roli orgánu vefiejné sluÏby, spolupracujícího s evropsk˘mi a mezinárodními bezpeãnostními strukturami (Europol), vzdûlaného, pro‰koleného a moderní technikou vybaveného. Budeme prosazovat úzkou spolupráci mezi základními a ostatními sloÏkami integrovaného záchranného systému s cílem dÛkladnû se pfiipravit na moÏn˘ vznik mimofiádn˘ch událostí a efektivní provádûní záchrann˘ch ãi likvidaãních prací. âSSD se staví za budování moderních ãesk˘ch ozbrojen˘ch sil schopn˘ch pfiispût k zaji‰tûní Ïivotních a strategick˘ch zájmÛ âR a podpofiit tak postavení na‰eho státu v bezpeãnostním systému svûta na poãátku 21. století. âSSD pfiikládá mimofiádn˘ v˘znam uskuteãnûní cílÛ reformy ozbrojen˘ch sil âeské republiky. âSSD podporuje vyváÏené rozvíjení jednotliv˘ch ãástí Armády âeské republiky a specializaci v rámci Organizace severoatlantické smlouvy a Evropské unie v kombinaci s dobfie vycviãen˘mi silami a prostfiedky pozemních, vzdu‰n˘ch a podpÛrn˘ch sil. Ozbrojené síly âeské republiky musí b˘t zároveÀ pfiipraveny aktivnû pÛsobit v krizov˘ch situacích vojenského i nevojenského charakteru mimo území âeské republiky. âSSD bude prosazovat úzkou spolupráci mezi Armádou âeské republiky a dal‰ími ãástmi integrovaného záchranného systému s cílem efektivnû fie‰it situace spojené se záchrann˘mi pracemi pfii pohromách nebo v situacích, které mohou ohroÏovat Ïivoty, zdraví a majetek obãanÛ, a poskytnout pomoc Policii âeské republiky pfii plnûní jejích úkolÛ ve vymezen˘ch oblastech. Za dÛleÏit˘ úkol povaÏuje rozvíjení v˘chovy obãanÛ âR k obranû a ochranû. âlenství v Organizaci severoatlantické smlouvy povaÏuje âSSD za spolehlivé zaji‰tûní bezpeãnosti âR. âSSD se bude zasazovat o to, aby âR provádûla v NATO aktivní a samostatnou politiku hájící její národní i euroatlantické zájmy. Bude podporovat dal‰í roz‰ífiení NATO a program „Partnerství pro mír“. Bude pro25
sazovat, aby aktivity NATO v oblasti fiízení krizí byly vÏdy v souladu s mandátem Rady bezpeãnosti OSN. âSSD se staví se za to, aby âR jako budoucí ãlen EU usilovala o dal‰í koordinaci a propojení bezpeãnostních struktur a kapacit NATO a EU, aby nedocházelo k duplicitû v ãinnosti a vytváfiení struktur obou organizací. Tím se vytvofií pfiedpoklady pro úãinnou spoleãnou evropskou bezpeãnostní a obrannou politiku. âSSD podporuje rozvoj evropské bezpeãnostní a obranné dimenze Evropské unie jako nástroje, kter˘ zv˘‰í pfiipravenost Evropy nést odpovûdnost pfii fie‰ení krizí v oblastech jejího zájmu. Staví se za to, aby se âeská republika jako budoucí ãlensk˘ stát Evropské unie podílela na dal‰ím vytváfiení evropské zahraniãní, bezpeãnostní a obranné politiky pfiimûfienû sv˘m moÏnostem a v souladu s ãesk˘mi zájmy.
26
5. Demokratizace státu, svoboda, zúãastnûnost a odpovûdnost 5.1. Demokracii povaÏujeme za fiád svobody Demokracii povaÏujeme za fiád svobody, v nûmÏ jedinci a kolektivy svobodnû utváfiejí – v rámci zákonÛ – svÛj osud. Demokratická moc, obnovovaná po pádu diktátorského a byrokratického reÏimu reálného socialismu, musí b˘t legitimována souhlasem obãanÛ a jim také ústavnû odpovûdná. Obãanská (politická) práva, jeÏ tento vztah upravují, uznává âSSD za práva základní, nezadatelná a univerzální. Rovnost obãanského statutu ru‰í politick˘ v˘znam jak˘chkoli kvalitativních odli‰ností (rodu, pohlaví, národnosti, rasy, vyznání, sociálního postavení atd.), ale má-li b˘t efektivní v mocensk˘ch politick˘ch vztazích, nemÛÏe b˘t redukována na formální rovnost pfied zákonem. Mírnûní nerovnosti ãi posilování rovnosti zároveÀ s pfiekonáváním jakékoli diskriminace v politické oblasti chápe âSSD jako svÛj permanentní úkol, neboÈ na tom závisí uplatnûní zásady, Ïe v‰eobecnosti práv má odpovídat v‰eobecnost obãanské odpovûdnosti. Demokracie je zaloÏena na principu vût‰iny, ale ten nesmí b˘t v zájmu svobody absolutizován. âSSD odmítá jak nekontrolovatelnou moc men‰iny, tak v‰emocnost vût‰iny. Pfiikládá proto kardinální v˘znam pojetí lidsk˘ch práv v ústavû a v Listinû základních práv a svobod jako práv nezadateln˘ch, nepromlãiteln˘ch, nezciziteln˘ch a nezru‰iteln˘ch. Tím jsou vyÀata z legislativní kompetence státu i lidu jako ústavního zdroje ve‰keré státní moci. Individuální a men‰inová práva a svobody jsou tak ústavnû zabezpeãeny pfied libovÛlí vefiejnoprávních i soukromoprávních autorit. Rovnost lidí v dÛstojnosti, svobodû a právech pfiedpokládá svobodu od politického a sociálního útisku, od poniÏující a diskriminující závislosti na státní ãi soukromé moci, od vykofiisÈování, nouze, nejistoty a strachu z budoucnosti, od nevûdomosti a manipulaãního zmatení. Tento trend k humanizaci spoleãensk˘ch vztahÛ a k svobodné tvorbû individuální identity odpovídá dûjinnému emancipaãnímu poslání âSSD. A nejen to, neboÈ struktura lidsk˘ch práv (zahrnuje liberální demokratická a sociální práva i základní právní principy, jeÏ jsou podmínkou spravedlivého procesu) a jejich obecná závaznost umoÏÀuje podle pfiesvûdãení âSSD deantagonizaci spoleãensk˘ch vztahÛ, jeÏ je minimálnû podmínkou sociálního míru a optimálnû moÏností spolupráce a solidarity. âSSD nevyluãuje, Ïe liberální idea svobody nevyãerpala dosud své moÏnosti v organickém smífiení svobody, rovnosti a bratrství. 5.1.1. Hodnoty svobody a dÛstojnosti ãlovûka Hodnoty svobody a dÛstojnosti ãlovûka nejsou v pojetí âSSD odvozeny z nûãeho, co je vÛãi nûmu vnûj‰í (napfi. z trÏní ekonomiky): tyto atributy plynou z jeho lidství. âSSD se ztotoÏÀuje s osvícensk˘m pfiíkazem, Ïe ãlovûk musí b˘t pro ãlovûka vÏdy úãelem, nikdy jen prostfiedkem – chápe ho jako nejvy‰‰í omezení svobody – libovÛle státní a soukromé moci, motivované univerzalitou lidské svobody a dÛstojnosti. Mnohostrannost lidské aktivity rozkládá obecn˘ pojem svobody. Kodexy lidsk˘ch práv znají základní svobody a práva jako svobody rovnocenné a autonomní, vÛãi nimÏ není abstraktní pojem svobody nadfiazen˘m kritériem. V‰echny se odvíjejí z rovnosti lidí 27
ve svobodû a v dÛstojnosti, jeÏ zároveÀ vytyãuje rámec státní aktivity v této sféfie. Fundamentalistické (neoliberální) pojetí svobody, jeÏ solidarizující postupy státu mírnící sociální nerovnost atd. v souladu se sociálními, hospodáfisk˘mi a kulturními právy vydává za zánik svobody a státní despocii, odporuje soudobé univerzalitû lidsk˘ch práv a je pro âSSD nepfiijatelné. Odtrhuje totiÏ jedince od spoleãenství a svou podstatou je obranou parciálních privilegií – závislost sociálních atd. práv na v˘konnosti ekonomiky není dostaãujícím argumentem pro zamítnutí principu solidarity ãi bratrství. Svoboda, má-li b˘t vpravdû univerzální, nemÛÏe b˘t neomezená – omezení je rozhraním oddûlujícím svobodu od anarchie, v níÏ právo ustupuje síle (omezení základních práv a svobod upravuje ã. 4 Listiny základních práv a svobod: musí mít formu zákona a musí ‰etfiit jejich podstatu a smysl). 5.1.2. Dûjinná zku‰enost âSSD popírá tezi o pfiímé závislosti trÏní ekonomiky a demokracie Liberální trÏní ekonomika a demokracie se mohou – jak ukazuje Pinochetova diktátorská éra – rozcházet na úkor práv a svobod závislej‰ích úãastníkÛ trÏních vztahÛ. UÏ z toho je zfiejmé, Ïe „antietatismus“ âSSD (limitování státních kompetencí) je kvalitativnû odli‰n˘ od neoliberálního antietatismu. Kritika etatismu „staré sociální demokracie“, kter˘ byl adekvátní reakcí na hospodáfisk˘ liberalismus, nemÛÏe tuto odli‰nost pfiehlíÏet. Nov˘ etatismus nové sociální demokracie je spjat˘ s úkoly státu dan˘mi hospodáfisk˘mi, sociálními a kulturními právy, orientací na sociální a humánní dimenzi demokracie a její roz‰ifiování na dal‰í oblasti a sféry spoleãenské aktivity. Inspirací je tu pro âSSD Masarykova idea humanitní demokracie. âSSD je odpÛrcem obou extrémÛ, odmítá jak neúmûrné zesilování státu, tak jeho neúmûrné oslabování, uvolÀující vliv mimoústavních silov˘ch ohnisek. Optimální rozsah státních kompetencí a funkcí je konec koncÛ urãen souhrnem jeho závazkÛ a povinností, zakotven˘ch v ústavû a v dal‰ích stát zavazujících normách. Toto kritérium pfiedchází jakoukoli ideologickou argumentaci, neboÈ ústava zavazuje stát k ideologické a religijní nestrannosti. âSSD odvozuje charakter, strukturu a kompetence státu a jejich meze prioritnû z principu lidsk˘ch práv (z rovnosti lidí v dÛstojnosti, právech a svobodû), nikoli z dominace principÛ trÏní ekonomiky. PovaÏuje proto nezbytnou míru státní autority za nepostradateln˘ „nástroj“, kter˘ se neomezuje jen na negativní funkce (vojenské policejní, justiãní), neboÈ má i pozitivní tvÛrãí úkoly plynoucí z étosu lidsk˘ch práv (Mezinárodní pakt o hospodáfisk˘ch, sociálních a kulturních právech). Tato orientace âSSD, z pozic jiné doktríny obviÀovaná z etatismu a sklonu k „sociálnímu inÏen˘rství“, je v plné shodû s hodnotovou strukturou lidsk˘ch práv. Neznamená feti‰izaci státu a moci, jejich povy‰ování na hlavní cíl a hlavní prostfiedek. Podobné tendence povaÏuje sociální demokracie za patologické a nepodceÀuje jejich nebezpeãnost. Vyvozuje ov‰em logick˘ závûr z dûjinné zku‰enosti, Ïe autoregulaãní trÏní mechanismy (neviditelná ruka trhu) samy o sobû spoleãnost svobody a spravedlnosti nevytváfiejí. âSSD vychází z pfiesvûdãení, Ïe trÏní ekonomika nemá charakter „pfiírodní objektivity“, n˘brÏ Ïe je v dosahu lidské vÛle a morálních soudÛ. V postupující globalizaci je âSSD souãástí sil, jeÏ usilují o prioritu demokratické politiky pfied ekonomikou a o to, aby se nevymkla z inspiraãního vlivu univerzálních lid28
sk˘ch práv. Pro âSSD je to podmínkou toho, aby reciproãní zúÏení ( jeÏ není zánikem) státní svrchovanosti sílu integraãních procesÛ nejen zachovalo, ale i zpevnilo zásady svobodné a spravedlivé spoleãnosti. 5.1.3. Ústavní instituce a právní fiád Ústavní instituce a cel˘ právní fiád vycházejí z hodnot a principÛ, nezbytn˘ch pro demokratick˘ právní stát, ale jejich tvar není ani dokonal˘, ani koneãn˘. Navíc ani politick˘, ani justiãní provoz nevyuÏívají v‰ech moÏností ãi povinností, které uÏ dávají nebo vyÏadují. Tento stav není pfiízniv˘ pro spoleãenské uznání ústavních institucí jako takov˘ch, tj. uznání jejich smyslu a poslání v demokratickém fiádu svobody. Personální prvek, nahodil˘ na rozdíl od instituce, pfiekáÏí jejímu docenûní. âSSD z této situace vyvozuje dvojjedin˘ úkol: usilovat o zkvalitnûní a zkompletování institucionálního a právního systému na základû kritérií dan˘ch demokratick˘mi hodnotami vãetnû zaãlenûní do evropského a mezinárodního institucionálního a právního fiádu. Druhé zacílení tohoto dvojjediného úkolu navazuje na Masarykovo pojetí demokracie jako „zpÛsobu Ïivota“: pfiesahuje instituãní a normativní kostru demokracie poÏadavkem intelektuální a morální kvality obãanÛ. Je to úkol obtíÏnûj‰í neÏ stanovení pravidel a zfiízení institucí, kter˘ vlastnû nikdy nekonãí. Pfiedpokládá – Masarykov˘mi slovy – permanentní revoluci hlav a srdcí. âSSD vnímá aktuální potfiebu celkové revize Ústavy âeské republiky, která vznikala na sklonku roku 1992 pod tlakem blíÏícího se rozpadu âeskoslovenska jako kompromis nejrÛznûj‰ích politick˘ch zájmÛ a pfiedstav tehdej‰ího politického spektra, jemuÏ dominovala pravicová politika. Za naléhav˘ úkol povaÏuje âSSD zakotvení referenda jako trvalé souãásti ústavního pofiádku tak, aby o základních otázkách vnitfiní i zahraniãní politiky státu mohli rozhodovat obãané.
5.2. Krajské a obecní samosprávy Krajské a obecní samosprávy, zakotvené v Ústavû, vytvofiily organizaãní základy pro úãast obãanÛ na správû vefiejn˘ch záleÏitostí. Princip subsidiarity – rozhodovat na stupni, kter˘ je pro danou vûc nejoptimálnûj‰í – spolu s „finanãní ústavou“ samospráv je zárukou jejich politické a spoleãenské autority. Samospráva je souãástí obãanské spoleãnosti, nikoli prodlouÏením ãi filiálkou centrální mocí, jejíÏ decentralizace tvofií paralelní proces. âSSD je pfiipravena promítnout princip subsidiarity do obou dimenzí – správy státu a vûcí vefiejn˘ch v národním mûfiítku stejnû jako správy vûcí evropsk˘ch v rámci Evropské unie. âSSD nepovaÏuje vzájemn˘ vztah státu a samosprávy za konkurenãní, neboÈ obojí mají stejn˘ zdroj legitimity. Konflikty nejsou ov‰em vylouãeny, ale musí b˘t podfiízeny jednotné koncepci rozhodování, dané ústavou a zákony. âSSD nepodléhá iluzím, Ïe se snadno, bez trvalého a pozorného zfietele k praktick˘m zku‰enostem z dovr‰ování a fungování samosprávného systému, dojde k optimálnímu rozloÏení kompetencí, financování a k mnoha dal‰ím aspektÛm vyvolan˘ch ustavením této instituce.
29
5.3. Zastupitelská demokracie a obãanská souãinnost âSSD povaÏuje zastupitelskou demokracii za nejvhodnûj‰í formu lidovlády v moderní spoleãnosti. Pfiikládá v‰ak stejn˘ v˘znam jak zastupitelství, tak pfiímé demokracii, která pfiedpokládá souãinnost obãanÛ na politickém rozhodování. Zastupitelství je svou podstatou reprezentací obecného zájmu, vyÏaduje tedy optimální zastoupení v‰ech podstatn˘ch sloÏek obãanské spoleãnosti. Proto také âSSD trvá na zachování pomûrného volebního systému do dolní komory Parlamentu âR. Odmítá reformu, která by pomûrnost odstranila, ale pfiipou‰tí diskusi o úpravách systému posilujících princip ochrany nûkter˘ch men‰in (napfiíklad romské komunity). ZároveÀ je âSSD proti tendenci vedoucí k oligarchizaci zastupitelství, která ve sv˘ch dÛsledcích redukuje politická práva obãanÛ na periodick˘ volební akt. PovaÏuje za Ïádoucí trvalou souãinnost obãanÛ na správû státu, jeÏ není myslitelná bez tûch ãi jin˘ch institucí pfiímé anebo participativní demokracie, které dávají mínûní obãanÛ politickou a právní relevanci (samospráva, laick˘ element v soudnictví, pfienos rÛzn˘ch kompetencí na specializovaná obãanská sdruÏení atd.). V referendu vidí âSSD jednu z úãinn˘ch vazeb mezi státem a spoleãností, která prakticky stvrzuje v˘znam obãanského statutu. I referendum je ov‰em podrobeno stejn˘m limitÛm jako zákonodárná moc: ãeho ta nemÛÏe v dÛsledku limitÛ dosáhnout, toho nelze dosáhnout ani referendem. Varování, Ïe referendum by nakonec mohlo zahubit zastupitelsk˘ princip, není asi tolik dÛsledkem politologické negramotnosti, jako liberální nechuti k rovnocennosti obãanÛ. Nejde tu o abstraktní úvahy o zneuÏitelnosti tohoto institutu, ale o jeho místo v na‰em ústavním fiádu. V rámci na‰í ústavy nelze – bez jejího pfiedchozího zru‰ení – prostfiednictvím referenda zru‰it demokracii a nastolit plebiscitní moc, legitimovanou lidov˘m souhlasem. Mocenské kompetence stanoví v˘luãnû zákonodárná (ústavodárná) moc, referendem mohou b˘t pouze potvrzeny nebo zamítnuty. Naléhající potfieba modernizace a racionalizace státního i samosprávního provozu zv˘razÀuje v˘znam odbornosti. S ní jsou spojeny rÛzné variace technokratického fiízení státu, které jakoby archaizovaly tradiãní politické principy a instituce, vãetnû svrchovanosti lidu. âSSD je pfiesvûdãena, Ïe Ïádn˘ technokratick˘ dirigismus nemÛÏe nahradit funkci politiky v tom, co je spojeno s pojmem „obecn˘ zájem“, t.j. v takovém vyrovnávání rÛznorod˘ch zájmÛ, aby odpovídalo vizi spravedlivého a solidárního spoleãenství. PovaÏuje politiku za specifickou odbornost a pfiípravu pro politickou práci za souãást odpovûdné a perspektivní politiky. Demokracie nemÛÏe existovat bez moci legitimované souhlasem obãanÛ.
5.4. Státní správa Odbornou a informaãní bází politiky (v˘konné moci), jeÏ vyÏaduje permanentní modernizaci a racionalizaci, je státní správa, která je spolu se samosprávou souãástí vefiejné správy. Je v‰ak zároveÀ institucí nejvíce náchylnou k byrokratizaci (nev˘konnosti, uzavfienosti, utajování, korupci apod.). Aby se umocnily její klady a minimalizovaly její patologické sklony uvolÀované vnûj‰ími tlaky, povaÏuje âSSD za nezbytné stanovit pfiísná odborná a morální kritéria pro rovn˘ pfiístup do státní sluÏby a prodchnout ji étosem sluÏby vefiejnosti a úcty 30
k lidsk˘m právÛm. âSSD bude usilovat o takové odmûÀování a sociální jistoty státních zamûstnancÛ, jeÏ budou s to minimalizovat patologické tendence a posilovat jejich nezávislost a loajálnost k ústavû, zákonÛm a vefiejnému zájmu bez zfietele k promûnám politického profilu vlád, udrÏovat transparentnost státní správy (zvrat od utajení k právu vefiejnosti na informace) a bránit její pfiemûnû v privilegovan˘ stav, degradující ostatní na druhofiadé obãany. âSSD bude prosazovat vytvofiení speciálního ‰kolícího zafiízení pro pfiípravu státních zamûstnancÛ, vûdeckov˘zkumné báze státní správy a dobudování správního soudnictví jako záruky zákonnosti státní správy. Administrativa je kaÏdodenností státu, s ní se obãané nejãastûji setkávají a na základû této pfiímé zku‰enosti si utváfiejí pfiedstavu o státu. Je v‰ak i tou sloÏkou státu, která umoÏÀuje spoleãnosti zmáhat krizové, anarchizující situace ãi katastrofy racionálnû. Zv˘‰it její váÏnost (proti jejímu neoliberálnímu sniÏování atd.) v demokratickém prostfiedí chápe âSSD jako nezanedbateln˘ pedagogick˘ úkol. Jako soubûÏnost kritiky a modernizace.
5.5. Demokracie jako diskuse Pojetí demokracie jako diskuse mezi „vládnoucími a ovládan˘mi“, mezi soupefiícími politick˘mi stranami atd. pfiedpokládá, Ïe v‰echny politické instituce jsou konfrontovány s mínûními obãanÛ a obãansk˘ch sdruÏení. Podstatná je ov‰em forma této konfrontace – není k niãemu monolog, v nûmÏ kaÏd˘ sly‰í pfiedev‰ím sebe. Tak se projevuje arogance moci, dogmatismus a fundamentalismus, ale svádí k tomu i tradiãní mentalita politické elity, víceménû imunní vÛãi hlasu a vlivu „masové demokracie“. Taková izolace moci od vefiejného mínûní se sice podílí na formování volebního chování (rozhodnutí), ale nedovoluje, aby se tato mínûní podílela na rozhodování. âSSD takov˘ stav povaÏuje za deficit demokracie a usiluje o takové formy diskuse, které pfiíslu‰né instituce musí brát v úvahu povinnû, pfiípadnû k nim zaujímat souhlasná nebo zamítavá stanoviska (obdoby petiãního práva, expertízy apod.). Transparentnost státních institucí vyÏaduje oboustrann˘ tok informací mezi nimi a obãanskou spoleãností. Ten si v‰ak nelze pfiedstavit bez pfiíslu‰n˘ch mediálních moÏností obou stran, má-li jít o nezprostfiedkované informace. Neoliberální absolutizace nezávislosti informaãních tokÛ na státu zachází podle názoru âSSD do krajností, jeÏ neprospívají pochopení a uznání hodnoty státu pro politické a národní spoleãenství.
5.6. Ochrana Ïivota, svobody a vlastnictví V rozsahu platného kodexu lidsk˘ch práv je ochrana Ïivota, svobody a vlastnictví elementární funkcí státu. Má zajistit právní jistotu, tj. propoãitatelnost reakce ostatních úãastníkÛ právních vztahÛ a státních institucí (správních, policejních, justiãních atd.) na urãitá chování a vytvofiit pocit bezpeãí, sebevûdomí a sebeúcty obãanÛ v jednání s pfiedstaviteli státu. Takov˘ stát, odpovídající podstatû právního státu, vyÏaduje odbornou a morální kvalitu represivních a justiãních sloÏek i jejich optimální materiální vybavení. O naléhavosti reforem v této oblasti svûdãí rozsah kriminality, organizovaného zloãinu, 31
mafiánství, korupce, prostituce, obchodu s drogami apod., kter˘ vyÏaduje i úãinnûj‰í nadnárodní spolupráci. âSSD soudí, Ïe klima jistoty, bezpeãnosti a spravedlnosti úzce souvisí s adekvátní a ãasovû pfiimûfienou reakcí na jakékoli protiprávní jednání vãetnû vykonatelnosti rozhodnutí, pfiirozenû s respektem k principu soudcovské nezávislosti a k právu na spravedliv˘ proces – a také s dostupností soudní ochrany (soudní náklady). âSSD proto iniciuje a podporuje reformy justice a s ní spjat˘ch institucí, jeÏ smûfiují k tomuto cíli, i reformy trestÛ a vûzeÀství, které orientují k úãinnûj‰í prevenci, resocializaci a k znovuzafiazení do spoleãnosti. Zkvalitnûní kontrolních institucí a reÏimu stíÏností (úfiad ochránce lidsk˘ch práv apod.) dostupnûj‰ího obãanÛm, musí b˘t trvalou souãástí agendy âSSD. Znepokojiv˘ rÛst drogové závislosti a kriminality dûtí a mládeÏe, nezfiídka spojen˘ s ‰okující krutostí a mravní otrlostí, klade otázku reformy hranice trestní odpovûdnosti i v˘zvu k nalézání a uplatnûní speciálních mechanismÛ prevence a resocializace. âSSD si je vûdoma, Ïe reakce vefiejnosti na erupci kriminality mífií k zesílení trestní represe a k zpfiísnûní procesních pravidel apod. I kdyÏ nevyluãuje reformy v zájmu úãinnûj‰ího postihování kriminality, bude usilovat o to, aby zÛstaly v mezích humanitního pojetí demokracie a lidsk˘ch práv. âSSD povaÏuje zaji‰tûní bezpeãnosti obãanÛ, ochranu jejich práv a svobod, ÏivotÛ, zdraví a majetku za jednu ze základních rolí státu. Vytvofiení pocitu bezpeãí ve spoleãnosti je pfiedpokladem jejího harmonického rozvoje, âSSD proto podporuje aktivní a dÛsledn˘ postup bezpeãnostních sborÛ proti závaÏné hospodáfiské trestné ãinnosti, organizovanému zloãinu ve v‰ech jeho podobách, korupci, extremismu a hnutí potlaãujícím lidská práva a dal‰ím formám kriminality. âSSD bude dále iniciovat dal‰í formy rozvoje situaãní a sociální prevence kriminality pfiedev‰ím s ohledem na znepokojující stav v oblasti uÏívání drog a nûkteré projevy obecné kriminality. 5.6.1. Ochrana demokracie MoÏnost jejího zru‰ení demokratickou, ústavní cestou (tzv. paradox demokracie) – je konstrukcí na‰í ústavy (nepfiekroãiteln˘m omezením státní moci) právnû vylouãen. Pro extrémní pfiípad protiústavního zru‰ení tûchto omezení lidsk˘ch práv zakotvuje ústava právo obãanÛ na odpor. V pojetí âSSD umoÏÀují základní práva a svobody reformní iniciativy a postupy – demokracie nemÛÏe znamenat nucenou permanentní reprodukci daného stavu, konzervativní „pokoru“ pfied tím, co je dáno a co se mÛÏe mûnit jen samopohybem, nikoli zámûrn˘m jednáním. Tyto iniciativy a postupy v‰ak nesmí smûfiovat proti duchu lidsk˘ch práv, proti jejich univerzální humanistické dimenzi. âSSD povaÏuje za ústavní povinnost ãelit v‰em skupinám, hnutím a ideologiím, které programovû útoãí proti tomuto univerzalismu lidsk˘ch práv z pozic rasistické ãi jiné diskriminující doktríny a v souladu s tím i proti jejich politickoprávním zárukám. ZároveÀ je pfiesvûdãena, Ïe principy demokracie nelze chránit nedemokratick˘mi metodami, jeÏ by se dotkly práv a svobod ostatních obãanÛ. TûÏi‰tû obrany proti tûmto tendencím spoãívá v obãanské spoleãnosti, v demokratické ofenzívû demokratick˘ch sil. Represi (tj. omezení v˘konu základních práv v souladu s ústavou) povaÏuje âSSD za krajní, ale nevyhnuteln˘ prostfiedek v tûch pfiípadech, které definuje Listina základních práv a svobod. Tedy v pfiípadech, kdy se definovaná nebezpeãí a ohroÏení aktualizují – nestaãí tedy, jsou-li tato nebezpeãí a ohroÏení jen latentní sloÏkou doktríny. 32
Priorita základních práv a svobod pfied jejich omezením komplikuje politicko právní posouzení extrémÛ, nicménû dosavadní pfiístup k vefiejnû demonstrované negaci lidsk˘ch práv pfiíslu‰níky a stoupenci antidemokratick˘ch skupin povaÏuje âSSD za neúmûrnû liberální.
5.7. Stát, politické strany a obãanská sdruÏení Objektivnû pÛsobí – v dobrém i ‰patném smyslu – jako vychovatelé. ÚroveÀ kultury – „vysoké politiky“ – stranickopolitick˘ch konfrontací, postupÛ, financování stran atd., atd. – se vpisuje do obãanského vidûní a hodnocení politiky, a tím i do pojetí obãanské angaÏovanosti a odpovûdnosti. Dávné koncepce republikánsk˘ch obãansk˘ch ctností jsou beznadûjnû zatlaãovány umûním pragmatického kalkulu. Obecnû by mûlo platit, Ïe k funkcím politické strany (a státních institucí) patfií v˘chova k obãanství, v níÏ je parciálnost stranictví podfiízena univerzalitû lidsk˘ch práv a respektu k zájmÛm a potfiebám spoleãenství. Ve sféfie politiky se vlastnû má dovr‰ovat a zúroãovat socializace ãlovûka, zahájená v rodinû a ve ‰kole, v institucích, kde se budoucí obãan prvnû setkává s klíãov˘mi principy spoleãenského Ïivota – s právy a povinnostmi, s vazbou odmûny na v˘kon, trestu za neposlu‰nost atd. Solidaristická orientace, zaloÏená na spoleãenské podstatû ãlovûka (protikladné tedy „individualistické atomizaci“), motivuje hlubok˘ a trval˘ zájem âSSD o v‰echny socializaãní instituce, jeÏ formují intelektuální, morální a profesní profil demokratického obãanství, vyznaãujícího se úctou k lidsk˘m právÛm a demokratickému právnímu vûdomí.
5.8. âSSD se hlásí k osvícenské tradici organického sepûtí svobody ãlovûka se vzdûlaností a mravností Obrat od státní regulace víry, sm˘‰lení a pfiesvûdãení obãanÛ k jejich morální a intelektuální autonomii byl obratem od mocensky udrÏované nedospûlosti k lidské zralosti a odpovûdnosti. Hlavní problém spatfiuje ov‰em v obecném rozvoji vzdûlanosti, neboÈ ta umoÏÀuje kritickou provûrku doléhajících informací. Z tohoto dÛvodu povaÏuje âSSD za prospû‰né, aby se ohniska vzdûlanosti – univerzity, v˘zkumné ústavy apod., – aktivnû vklínily do duchovního proudûní a velk˘ch diskusí o klíãov˘ch problémech národního spoleãenství, jeho duchovního a morálního stavu a perspektivách. Najít a uplatnit mechanismy kultivující svobodu projevu i odpovûdnost této svobody je podle mínûní âSSD podmínkou demokracie jako „zpÛsobu Ïivota“.
5.9. Lidská práva âSSD povaÏuje lidská práva (Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, jeÏ mají podle ãl. 10 Ústavy âR nadzákonnou platnost) za otevfien˘ normativní systém, závazn˘ a inspirativní pro demokratickou a emancipaãní politiku. Na jejich 33
základû se v pováleãném období rozvinula rÛznorodá emancipaãní a protestní hnutí, smûfiující proti nebezpeãn˘m a ‰kodliv˘m aspektÛm politiky vlád (mírové, ekologické a obdobné aktivity) a zjevn˘m i skryt˘m (historií posvûcen˘m) diskriminacím, ztûÏujícím uznání legitimity té ãi jiné men‰inové identity – etnické, rasové, náboÏenské, sexuální atd. Byla polemická k legislativû, ke státním a sociálnûekonomick˘m orientacím a postupÛm i k mentalitû a pfiedsudkÛm vût‰inového ãi dominantního spoleãenství, jeÏ v praktikované diskriminaci odmítalo vidût nespravedlnost a nerovnost – pokud jde o pfiístup ke vzdûlání, k fiídícím funkcím, ke stejné mzdû za stejnou práci, k azylantÛm, pfiistûhovalcÛm apod. Aãkoli se tyto emancipaãní a identifikaãní vlny, jeÏ u nás po listopadu 1989 probûhly v zrychleném ãase, neobe‰ly bez morálních a kulturních stínÛ (komercionalizace, kult násilí, pornografie, prostituce, drogy), âSSD je pfiedev‰ím povaÏuje za dÛsledek inspiraãního vlivu lidsk˘ch práv, kter˘ kvalitativnû promûnil obãanskou spoleãnost, formy její aktivity a pomûr ke státu i k mimostátním institucím. OdstraÀování rÛzn˘ch forem diskriminace, zvlá‰tû tam, kde je jako samozfiejmost vepsána do mentality spoleãnosti (jako soubor civilizaãních, nacionálních a obdobn˘ch pfiedsudkÛ v lep‰ím pfiípadû a jako jejich pov˘‰ení na vÛdãí politické principy v hor‰ím pfiípadû), chápe jako jednotu legislativních a pedagogick˘ch postupÛ. V lidsk˘ch právech vidí âSSD nejen obranu proti rozpínavosti a nezákonn˘m postupÛm státu, n˘brÏ i obranu proti destruktivním dÛsledkÛm kriminality, spoleãensk˘ch nerovností a závislostí v obãanské spoleãnosti. Demokratick˘ právní stát je tedy hrozbou a ochráncem zároveÀ a obdobné zdvojení existuje i ve vztahu jedince a obãanské spoleãnosti (soukromoprávních institucí), kde se nerespektování lidsk˘ch práv snadnûji kryje pseudoliberální absolutizací svobody individua. Ústavní princip obãanské rovnosti, kter˘ se vzná‰í nad manifestací kvalitativních odli‰ností (identit) v obãanské spoleãnosti, musí mít v tomto napûtí nezbytnou míru reálnosti, neboÈ jen za tohoto pfiedpokladu mÛÏe – podle pfiesvûdãení âSSD – úãinnû konkurovat nevázanosti a libovÛli svobody silnûj‰ích a poãetnûj‰ích. Tím není ov‰em vylouãeno uplatnûní nerovnosti (zv˘hodnûní) v zájmu rovnosti, neboÈ dosaÏení této hodnoty plynoucí z étosu lidsk˘ch práv zaãíná zastavením jejího rÛstu (progresivním zdanûním apod.). V principu ústavní rovnosti je neodluãnû zabudován princip tolerance. Kvalitativní pluralita obãanské spoleãnosti mÛÏe b˘t zbavována destruktivních dÛsledkÛ jen faktickou – i kdyÏ jen relativní, ale otevfienou v jejím smûru – rovností a faktickou tolerancí, která je dvojsmûrná: jak vût‰in vÛãi men‰inám, tak men‰in vÛãi vût‰inám. âSSD z této situace dovozuje nutnost takové politické kultury (politického stylu), v níÏ jsou rovnost a tolerance umocnûny solidaritou, jeÏ je podmínkou vzniku a trvání „politického národa“ jako osudového spoleãenství. Evropská integrace, v níÏ je univerzalita obãanského principu konfrontována i s mohutn˘mi kulturnû historick˘mi státnû národními identitami, je bez takové politické kultury nepfiedstavitelná. âSSD pfiitom vnímá prostor lidsk˘ch práv a svobod jako zdaleka nevyãerpan˘ a pfiedev‰ím v oblasti práv sociálních a kulturních je pfiipravena k jeho dal‰ímu roz‰ifiování v rámci ãesk˘ch zemí i Evropské unie. 5.9.1. Rovnost muÏÛ a Ïen Aãkoli bûhem dvacátého století do‰lo v postavení Ïen ve spoleãnosti k obrovskému pokroku, mnohé neoprávnûné nerovnosti stále pfietrvávají. Îeny jsou nedostateãnû 34
zastoupené v mocensk˘ch a rozhodovacích procesech, dostávají men‰í mzdu neÏ muÏi, stávají se obûtmi (domácího) násilí, nesou valnou ãást odpovûdnosti za péãi o dûti ãi staré rodiãe a o domácnost. âSSD bude v souladu s politikou Evropské unie prosazovat dÛsledné uplatÀování vyrovnávání pfiíleÏitosti (metody genderového mainstreamingu). V praxi to znamená nejen zavádût taková opatfiení, která otevfiou Ïenám cestu k paritnímu postavení ve v‰ech v˘znamn˘ch spoleãensk˘ch aktivitách, ale také uplatÀovat hledisko rovn˘ch pfiíleÏitostí ve v‰ech existujících politikách, strategiích a plánech. âSSD si je vûdoma, Ïe prosazování rovnosti Ïen a muÏÛ ve spoleãnosti je sloÏitou civilizaãní v˘zvou a Ïe zemû, která nedokáÏe plnû vyuÏít schopnosti sv˘ch Ïen, se odsuzuje k zaostalosti. 5.9.2. Lidská práva a politická integrace Radikální fragmentace obãanské spoleãnosti spjatá s nov˘mi formami obãanské iniciativy, jeÏ je dÛsledkem mnohotvárn˘ch emancipaãních „revolucí“, klade – spolu s radikální strukturální promûnou sociálního rozvrstvení (redukcí dûlnictva a rolnictva) – poÏadavek hledat a uplatnit adekvátní formy a prostfiedky sociální a politické integrace. Úbytky státní svrchovanosti podmínûné nadstátní integrací a vnitfiní samosprávní decentralizací státní správy se net˘kají podstaty daného problému, vná‰ejí v‰ak do vnitfiní politiky jeho nadstátní (evropsk˘, globální) rozmûr. âSSD tu vidí dva základní problémové okruhy. Z prvního plynou otázky, zda je je‰tû oprávnûn ãi zda je je‰tû vÛbec moÏn˘ pojem „obecného blaha“ (zájmu apod.) jako klíãová funkce státu. A zda mÛÏe b˘t „obecné blaho“ formulováno státem, jsou-li jeho dominantním hybatelem politické strany. âSSD vychází z pfiesvûdãení, Ïe záporná odpovûì by znamenala popfiení existence „spoleãnosti“, uznání priority individualistické atomizace a tím i oprávnûnost rezignace na moÏnost organické integrace, respektující jak princip individuality v duchu lidsk˘ch práv, tak spoleãensk˘ rozmûr individua. Z hlediska âSSD tato organická integrace pfiedpokládá, Ïe politická strana (koalice stran), jeÏ je demokratick˘m aktem povolána k státnímu v˘znamu, musí b˘t – jako reprezentant vÛle realizovat urãitou podobu „obecného blaha“ – otevfiena vÛãi celé obãanské spoleãnosti a v‰emu, co je vpravdû (z hlediska ústavy a lidsk˘ch práv) univerzální, i kdyÏ solidarita plynoucí z této univerzality se jednotliv˘ch ãlenÛ spoleãnosti dotkne nestejnû v dÛsledku prohlubování rovnosti. Jinak fieãeno, stranickost (jako korporativní, parciální negace uvedené univerzality) je v rovinû státní vÛle patologick˘m jevem. Lze fiíci, Ïe jen ty strany, které jsou schopny této univerzality, odpovídají pojmu politické strany. Zde pfiichází ov‰em ke slovu jak racionalita politiky, tak morální étos lidsk˘ch práv. Strany, v nichÏ je je‰tû uchováno vûdomí emancipaãní mise, nejsou a nemohou b˘t imunní k morálním impulsÛm vycházejícím ze situace spoleãensk˘ch vydûdûncÛ, uraÏen˘ch a poníÏen˘ch. Z druhého okruhu vypl˘vá otázka, co je sférou (objektem) politiky a kdo je (mÛÏe ãi má b˘t) jejím aktérem. Jde tu o problém relace mezi akãním radiem politického rozhodování a kontroly a autoregulaãními trÏními mechanismy, doplnûn˘mi korigujícími nezávisl˘mi institucemi. ·ífie emancipaãního projektu âSSD je taková, Ïe se nemÛÏe zfiíci – pouãena historickou zku‰eností i souãasn˘mi trendy trvající nerovnosti – pozitivních funkcí státu, novû ov‰em definovan˘ch v duchu lidsk˘ch práv a ekonomick˘ch trendÛ, jeÏ jsou materiálnû-organizaãní bází jejich naplÀování. âSSD nesdílí neoliberál35
ní iluzivní touhu po „konci politiky“ ani z národního, ani z regionálního a globálního pohledu. Z ústavní univerzality obãanství dovozuje âSSD univerzalitu politick˘ch aktérÛ. Tzv. nepolitickou politiku chápe jako politickou permanentní angaÏovanost a odpovûdnost obãanÛ, jejich aktivit a organizaãních struktur, jeÏ nejsou – na rozdíl od politick˘ch stran – právnû vãlenûny do ústavního politického provozu (s pfiíslu‰n˘mi v˘jimkami jako je petiãní právo apod.). Financování stran státem je odÛvodnûno (jako princip) tím, Ïe spojují obãanskou spoleãnost se státní mocí prostfiednictvím zastupitelství, Ïe disponují integraãní potencí a pedagogick˘mi nástroji k v˘chovû k odpovûdnému a rozumûjícímu obãanství. Obû tyto vrstvy politiky se vzájemnû podmiÀují. âSSD usilující o demokratickou souãinnost obãanÛ nemá dÛvod klást princip zastupitelské demokracie proti aktivitám skupin a sdruÏení obãanské spoleãnosti a vyt˘kat jim – v neoliberálním smyslu – absenci legitimity. Naopak usiluje o participaci, za jejíÏ legitimní a zavazující zdroj povaÏuje v Ústavû zakotven˘ princip svrchovanosti lidu. Proto také trvá – pfies nezbytnou adaptaci k mediální, informaãní a marketingové revoluci – na „komunikativním“ charakteru strany, neztotoÏÀuje se s tezí o zastaralosti „masov˘ch stran“, zbyteãnosti stranického tisku a vÛbec metod – na v‰ech úrovních – pfiímé komunikace se spoleãností. âSSD neztrácí ze zfietele, Ïe obãanská spoleãnost snadnûji podléhá rozvá‰nûní a extremismu (nebo opaãnû: znechucení, apatii), zvlá‰tû tehdy, je-li konfrontována s arogancí moci a mocn˘ch ãi s nestoudností bohatství a ziskuchtivosti (drastické rozdíly v odmûÀování, Ïivotním stylu apod.). Nezapomíná, Ïe v základech moderní demokracie je zabudován emancipaãní vklad tfiídního boje, racionální vize spjaté s vá‰niv˘m morálním protestem. Soudobé smífiení liberálního, demokratického a sociálního dûjinného úsilí vytvofiilo novou situaci, která motivuje sklony k zamítání klasického rozli‰ení politick˘ch orientací na pravici a levici a dokonce k trestnûprávnímu postihu „tfiídní nenávisti“, jeÏ je povahou vûci zamûfiena proti niωím vrstvám, neboÈ bohatství je asociální i racionálnû, podle principÛ „odlid‰tûné“ politické ekonomie. Je nepochybné, Ïe rozli‰ení (demokratické) pravice a levice „zaniká“ v pfiípadû reálného ohroÏení „otevfiené spoleãnosti“, ale takové pfiípady nepatfií do kaÏdodennosti. V kaÏdodennosti otevfiené spoleãnosti se manifestuje, jak je patrné v soudob˘ch snahách o „odzbrojení“ sociálního státu. Jejich konfliktnost je ov‰em právnû podfiízena reÏimu lidsk˘ch práv, kter˘ koriguje rozpínavost obou politick˘ch kfiídel a orientuje je „stfiedovû“. 5.9.3. Univerzalizace lidsk˘ch práv Proces internacionalizace a univerzalizace lidsk˘ch práv chápe âSSD jako nezbytn˘ základ k mírové koexistenci, spolupráci a vzájemné solidárnosti státÛ a národÛ, jejíÏ absencí – v mnichovanství – byly na‰e národy tûÏce dotãeny. Proto bude usilovat o to, aby eticko-právní zásady mezinárodního práva mûly prioritní postavení v na‰em právním systému a aby âeská republika mûla aktivní podíl na mezinárodních smluvních a institucionálních zárukách a obranách lidsk˘ch práv. âSSD uznává prioritu základních a nezadateln˘ch práv a svobod pfied státní svrchovaností, ale nepfiehlíÏí, jak zdlouhavû a obtíÏnû Evropa dospívala k jejich uznání a jaké úsilí muselo b˘t vynaloÏeno k poráÏce totalitarismÛ, které je zneuznávaly nebo které chtûly definitivnû vykofienit evropskou emancipaãní ideu. Proto âSSD pfiikládá velkou váhu vnímavosti k v˘chozí politické a historické situaci a kulturní identitû rozvojov˘ch zemí, neboÈ jejich podcenûní vyvolává komplikující obranné reakce, zvlá‰tû je-li spojeno se selektivním 36
pfiístupem, diktovan˘m konjunkturálními mocensk˘mi zájmy. ZároveÀ âSSD povaÏuje za nevyhnutelné, aby zásahy do svrchovanosti státÛ, motivované kvalitativním poru‰ováním lidsk˘ch práv, byly perfektnû opfieny o nesporná fakta a nesporné právní normy. Zvládání integraãních procesÛ – evropského, globálního – tak, aby se nevymkly z humanizaãní a emancipaãní perspektivy, vyÏaduje podle mínûní âSSD jejich permanentní korekci z hlediska étosu lidsk˘ch práv. Nemûlo by dojít k tomu, Ïe jejich odkládání – v dÛsledku zaostávání „globalizace“ politiky a politickoprávních institucí – posílí bariéry proti jejich komplexnímu ustavení, zvlá‰tû proti jejich demokratizující a socializující dimenzi.
37
6. Rozvoj solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti 6.1. Sociální práva a sociální stát Pfiirozen˘m opûrn˘m bodem formování solidární a sociálnû spravedlivé spoleãnosti jsou a budou základní sociálnûdemokratické hodnoty, které byly promítnuty do Sociální doktríny âSSD, pfiijaté v kvûtnu 1998. âeská republika se pfiijetím ústavní Listiny základních lidsk˘ch práv a svobod pfiihlásila k evropskému sociálnímu modelu, zaloÏenému na sociálnû a ekologicky orientovaném trÏním hospodáfiství. Praktické rozvíjení tohoto modelu podpofií pfiijetí zemû do Evropské unie. âSSD usiluje o to, aby v‰ichni obãané na‰í zemû mûli rovnou pfiíleÏitost pro realizaci sv˘ch dispozic a schopností, rovn˘ pfiístup ke vzdûlání, práci, kultufie, k obãanskému i osobnímu uplatnûní. âSSD je pro dodrÏení zásady, aby finanãní a morální ocenûní práce lidí odpovídalo jejich kvalifikaci a v˘konu. Pouze spoleãnost, zaloÏená na lidské solidaritû a fungujícím sociálním státu, je moÏno nazvat spoleãností sociálnû spravedlivou a tím vpravdû svobodnou. Taková spoleãnost nabízí moÏnost vést plnohodnotn˘ a lidsky dÛstojn˘ Ïivot, vyhnout se chudobû a poskytne moÏnost aktivnû se uplatnit i tûm, kter˘m v tom brání jejich fyzické, psychické ãi sociální handicapy. Sociální podmínky, v nichÏ lidé Ïijí, nejsou jen vûcí jedincÛ samotn˘ch ãi jejich rodin, n˘brÏ i vûcí vefiejnou. Proto sociální stát zaruãuje kaÏdému obãanovi alespoÀ urãité uznané minimum podpory a pomoci v rÛzn˘ch Ïivotních situacích. ZároveÀ obãany podnûcuje k vlastnímu úsilí o zlep‰ení jejich Ïivotních podmínek a omezuje moÏnosti zneuÏívání pomoci z vefiejn˘ch prostfiedkÛ. Trh sám o sobû nezaruãuje rovné ‰ance. Rozdûluje lidi na chudé a je‰tû chud‰í na jedné stranû, bohaté a je‰tû bohat‰í na stranû druhé a oslabuje postavení stfiedních vrstev. Jedinû moderní sociální stát je schopen udrÏovat a rozvíjet sociální soudrÏnost, bez níÏ by spoleãnost ãekaly váÏné sociální konflikty, politické otfiesy a krize. Jsme zásadnû proti neoliberálnímu v˘kladu sociálního státu jako darmoÏrouta penûz daÀov˘ch poplatníkÛ a rovnûÏ proti komunistickému autoritativnímu zaopatfiovacímu státu, kter˘ omezuje prostor pro svobodnou volbu a brání tomu, aby obãané pfievzali odpovídající míru odpovûdnosti za vlastní osud. Sociální stát je státem demokratick˘m – opírá se o vÛli lidu. Respektuje právo na svobodu sdruÏování, kolektivní vyjednávání a jiná práva s tím spojená. Vede sociální dialog s odbory a zamûstnavatelsk˘mi svazy na pÛdû tripartity. Rozvíjí mnohostrannou partnerskou spolupráci s neziskov˘mi organizacemi a s dal‰ími pfiedstaviteli vefiejného Ïivota i s obãany samotn˘mi. Investice do sociální politiky nejsou pouh˘m nákladem. Patfií naopak, zejména v dlouhodobé perspektivû, k nejefektivnûj‰ím investicím vÛbec, neboÈ rozmnoÏují lidsk˘ potenciál jako základní zdroj budoucí prosperity a stability spoleãnosti. Efekty dobfie fungujícího sociálního státu v podobû uplatnûní talentÛ, vûdomostí, kvalifikace a schopností lidí pfiedstavují stále v˘znamnûj‰í zdroj dlouhodobého hospodáfiského a kulturního rozkvûtu zemû. Sociální investice se ov‰em stávají efektivními pouze tehdy, pokud se s nimi dobfie hospodafií a pokud jsou správnû voleny priority. V fiadû pfiípadÛ (investice do vzdûlávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péãe, pfiístupu obãanÛ 38
k informacím apod.) mohou b˘t vytvofieny podmínky i pro vyuÏití soukrom˘ch zdrojÛ, coÏ je – zejména v podmínkách na‰í zemû, kde se i v dlouhodobé perspektivû budeme pot˘kat s omezeností vefiejn˘ch rozpoãtÛ – zvlá‰tû v˘znamné. Vymezení nezadateln˘ch sociálních práv zahrnuje jak hmotné zabezpeãení v situacích, kdy obãan nemÛÏe získávat prostfiedky na obÏivu vlastní prací, tak právo na ochranu zdraví, na vzdûlání, na podporu rodiãovství a rodiny, právû tak jako tradiãní sociální práva – právo na svobodnou volbu povolání, na ochranu v pracovnû právních vztazích, na spravedlivou odmûnu za práci, na sdruÏování za úãelem hájení hospodáfisk˘ch ãi sociálních zájmÛ a právo na práci ãi alespoÀ na hmotné zabezpeãení v pfiípadû její ztráty. Klíãové místo v tomto úsilí má dostupná produktivní práce. âlovûk se realizuje pfiedev‰ím prostfiednictvím práce; podle svého pfiínosu má b˘t také odmûÀován. Právem na práci v demokratické spoleãnosti rozumíme moÏnost zvolit si svobodnû zamûstnání v uspokojiv˘ch pracovních podmínkách za odmûnu odpovídající kvalifikaci a v˘konu, právo získat práci v mezích spoleãensk˘ch moÏností nebo podporu v nezamûstnanosti, která by obãanovi zajistila pfiimûfienou a lidsky dÛstojnou Ïivotní úroveÀ a umoÏÀovala a stimulovala jeho snahu opût pracovat. Právo na rodinu stát zaji‰Èuje pfiedev‰ím tím, Ïe vytváfií potfiebné podmínky pro partnerské vztahy, vstup do manÏelství, narození a v˘chovu dûtí. Poskytuje nej‰ir‰í moÏnou ochranu a pomoc rodinû, která je pfiirozenou a základní jednotkou spoleãnosti vãetnû jejích neúpln˘ch forem a neformálních partnersk˘ch svazkÛ s dûtmi. Sociální stát dbá o zabezpeãení sociálnû dostupného bydlení pro mladé lidi vÛbec a s dûtmi zvlá‰tû. Mimo jiné i tím podporuje udrÏování a rozvíjení populaãního potenciálu zemû. Právo na sociální zabezpeãení patfií mezi velké vymoÏenosti soudobé civilizace. Realizuje se prostfiednictvím starobního, invalidního a pozÛstalostního poji‰tûní, dále nemocenského poji‰tûní, úrazového poji‰tûní a od‰kodnûní a poji‰tûní v nezamûstnanosti. KaÏd˘ obãan má právo na dÛstojné Ïivotní minimum, totiÏ na takovou Ïivotní úroveÀ, která by jemu a jeho rodinû zajistila základní podmínky pro existenci a zdravotní péãi. Tuto zásadu ov‰em chceme realizovat tak, aby lidé, ktefií se snaÏí si pomoci sami, byli za svoje úsilí zv˘hodnûni oproti tûm, ktefií jen pasivnû ãekají na pomoc státu. Jednou vûcí je ústavní vymezení sociálních práv a druhou míra, v níÏ jsou tato práva skuteãnû respektována, dodrÏována a hájena. âSSD se zavazuje, Ïe bude tato práva usilovnû promítat do sociální politiky tak, aby nebyla jen prázdnou a bezobsaÏnou deklarací bez reálného obsahu. âSSD si je vûdoma toho, Ïe sociální práva a sociální odpovûdnost jsou spojit˘mi nádobami. Bude proto usilovat o to, aby sociální stát motivoval své obãany k odpovûdnosti za sebe sama, za svoji rodinu a obec a zároveÀ nedával ‰anci sociálnû nezodpovûdn˘m jedincÛm kofiistit ze zdrojÛ, které náleÏí tûm skuteãnû potfiebn˘m. 6.1.1. Zamûstnanost, ochrana práce, sociální dialog, mzdy a pfiíjmy K zaji‰tûní dostupnosti produktivní práce jako základu sociální a spoleãenské aktivity kaÏdého obãana se budeme trvale orientovat na dosaÏení a udrÏování co nejvy‰‰í a nejstabilnûj‰í úrovnû zamûstnanosti s cílem dosáhnout zamûstnanosti plné, naplÀující zámûr, aby kaÏd˘, kdo chce a mÛÏe pracovat, nacházel pfiimûfiené, svobodnû zvo39
lené zamûstnání pfii vyuÏívání bezplatn˘ch sluÏeb k jeho získání na trhu práce, popfi. pfiimûfieného hmotného zabezpeãení pfii ztrátû zamûstnání, umoÏÀujícího dÛstojnû, bez rizika sociálního vylouãení, pfiekonat pfiechodné období pfii ztrátû zamûstnání. Chceme toho dosáhnout jak cílevûdomou hospodáfiskou politikou, jejíÏ integrovanou souãástí je zaji‰Èování pracovních pfiíleÏitostí, tak promy‰lenou aktivní politikou zamûstnanosti, které se úãastní úfiady práce, orgány samosprávy, zamûstnavatelé i odbory. Cílem je podporovat vysokou zamûstnavatelnost lidí v produktivním vûku. Za podstatn˘ povaÏujeme co nej‰ir‰í soulad kvalifikaãní a profesní struktury pracovních sil s potfiebami trhu práce a vytváfiení podmínek pro jejich územní a profesní mobilitu a adaptabilitu. Na‰í dlouhodobou prioritou v tomto smûru je mnohostranná podpora zamûstnanosti ve strukturálnû postiÏen˘ch oblastech. Trvalou pozornost budeme rovnûÏ vûnovat rozsahu, zamûfiení, kvalitû, pfiipravenosti a podmínkám zamûstnání absolventÛ stfiedních ‰kol a odborn˘ch uãili‰È. Rozsáhlou sociální problematiku pfiinese nezbytnost rychlého a kvalitního rozvoje vysoko‰kolského vzdûlávání, zejména na bakaláfiském stupni, a uplatnûní jeho absolventÛ v modernizovaném národním hospodáfiství. âSSD bude v této souvislosti usilovat o maximální otevfienost pfiístupu k vy‰‰í odbornosti v‰em talentovan˘m mlad˘m lidem bez ohledu na sociální pÛvod. Za v˘znamné pokládáme i zvy‰ování rozsahu rekvalifikací nezamûstnan˘ch a jejich zamûfiení podle nabídky pracovních pfiíleÏitostí. Budeme podporovat zamûstnanost osob obtíÏnû se uplatÀujících na pracovním trhu – uchazeãÛ bez kvalifikace, osob zdravotnû postiÏen˘ch, Ïen s mal˘mi dûtmi, romsk˘ch obãanÛ, dlouhodobû nezamûstnan˘ch. Trval˘ rÛst vzdûlanostní úrovnû, tvÛrãích schopností a intelektuálního potenciálu ekonomicky aktivního obyvatelstva povaÏujeme za hlavní pfiedpoklad pro postupn˘ rozvoj spoleãnosti vûdûní (kvartérní spoleãnosti), která pfiedstavuje základ dlouhodobé prosperity státu. Odmítáme nepfiimûfien˘ tlak na zamûstnance dan˘ ekonomick˘mi a pracovními pomûry utváfien˘mi jednostrannû pod vlivem ziskov˘ch hledisek a nerovnováhy na trhu práce. Cílem âSSD je v souladu s moÏnostmi moderních technologií humanizace v˘roby a práce, zlep‰ovat pracovní podmínky a ochranu lidí na trhu práce. Prostfiednictvím pracovního zákonodárství, dÛslednû harmonizovaného s právem Evropské unie, zajistíme ochranu v‰ech forem závislé práce, rovnost pfiíleÏitostí a podmínek v‰em bez jak˘chkoli diskriminací. Na objektivní zmûny na trhu práce budeme reagovat novou pracovnû právní legislativou tak, aby nedocházelo k rÛstu nerovnováhy v postavení zamûstnancÛ a zamûstnavatelÛ. Zvlá‰tní pozornost chceme pfiitom vûnovat mladistv˘m, Ïenám a zdravotnû a sociálnû hendikepovan˘m. Za v˘znamn˘ cíl v prÛbûhu nastávajícího období pokládáme zkrácení pracovní doby. Jde o v˘znamnou sloÏku zlep‰ení kvality Ïivota, která umoÏÀuje lépe rozloÏit pracovní zátûÏ mezi zamûstnané a spojovat pracovní, rodinné a obãanské odpovûdnosti, pfiedev‰ím sladit péãi o dûti a zamûstnání. DÛslednû budeme prosazovat zásadu, Ïe mzda má dosáhnout takové v˘‰e, aby zamûstnanec neupadl do chudoby a sociální závislosti. Budeme dbát, aby minimální mzda dostateãnû pfievy‰ovala minimální sociální dávky (Ïivotní minimum). Princip stejné mzdy za práci stejné hodnoty pokládáme za bázi spravedlnosti v odmûÀování za práci a rovnosti pracovních podmínek podle pohlaví, rasy, národnosti a dal‰ích mimopracovních kritérií. Za spravedlivé povaÏujeme takové motivaãnû pÛsobící rozdíly ve mzdách a platech, které plynou jak z rozdílÛ v nárocích, které práce klade na zamûstnance z hle40
diska jeho kvalifikace, odpovûdnosti a námahy, tak z rozdílÛ ve v˘konnosti a dosahovan˘ch v˘sledcích. âSSD vychází z toho, Ïe jen na základû ochrany slab‰ích úãastníkÛ pracovních vztahÛ – zamûstnancÛ – lze dosahovat spravedlivou rovnováhu mezi prací a kapitálem. Za rozhodující prostfiedek této rovnováhy pokládáme sociální dialog mezi pfiedstaviteli zamûstnancÛ, zamûstnavatelÛ a státu. Tento dialog navíc pfiedstavuje dÛleÏit˘ nástroj pro utváfiení demokratick˘ch pomûrÛ ve spoleãnosti, zejména pro vytváfiení a udrÏování sociálního smíru. Úãinnost sociálního dialogu je podmínûna existencí odborov˘ch organizací, schopn˘ch hájit práva zamûstnancÛ; vyÏaduje rovnûÏ kvalifikované a zodpovûdné reprezentace zamûstnavatelÛ. V˘sledky sociálního dialogu, vyjádfiené zejména prostfiednictvím kolektivních smluv, umoÏÀují dosáhnout úpravy pracovních vztahÛ, vytváfiejí záruky sociální ochrany a jsou v˘razem seriózního sociálního partnerství. Budeme proto podporovat rozvoj sociálního dialogu na podnikové, odvûtvové, regionální, národní a i nadnárodní úrovni i rÛst jeho úlohy pfii stanovení pracovních,mzdov˘ch a dal‰ích podmínek v˘konu práce. Chceme rovnûÏ roz‰ifiovat dialog na vyjednávání státu s pfiedstaviteli nejrÛznûj‰ích sociálních skupin, obãansk˘ch sdruÏení a dal‰ích neziskov˘ch organizací. To, jak na‰e zemû zvládne a osvojí si vyuÏívání sociálního dialogu, v˘znamnû ovlivní její budoucí charakter. Budeme proto dále kultivovat podmínky pro ãinnost reprezentací zamûstnancÛ i zamûstnavatelÛ a dal‰ích organizací zab˘vajících se ochranou hospodáfisk˘ch a sociálních zájmÛ. 6.1.2. Bezpeãí rodiny a populaãní v˘voj Rozvíjet úãinnou rodinnou politiku ve prospûch zdravého populaãního v˘voje je v zájmu budoucnosti ãeského národa a musí odpovídat tuÏbám obãanÛ. Zlep‰ení demografické situace vytvofiením podmínek pro zv˘‰ení porodnosti v âeské republice povaÏujeme za zásadní úkol sociální politiky a za indikátor dÛvûry mladé generace v budoucnost na‰eho státu. Vycházíme z toho, Ïe nezadateln˘m právem rodiãÛ je zcela svobodnû rozhodnout o tom, kolik dûtí chtûjí pfiivést na svût. B˘t rodiãem je nezadatelné právo i v˘znamná Ïivotní hodnota. âlovûk v‰ak není jen rodiãem, ale soubûÏnû i obãanem s právem na práci, na úãast ve vefiejném Ïivotû a ve v‰ech kulturnû spoleãensk˘ch moÏnostech. Je také dospûl˘m dítûtem sv˘ch star˘ch rodiãÛ, k nimÏ má morální i právní závazky. âSSD si je vûdoma, Ïe v˘chova dûtí není jen soukromou záleÏitostí rodiãÛ, ale je i v˘znamn˘m prvkem úspû‰ného rozvoje celé spoleãnosti. Pomoc rodinám není zátûÏ, která ujídá ze státního rozpoãtu, ale v˘znamná investice do budoucího rozvoje spoleãnosti. Souãasnû pomáhá v rodinném mûfiítku vyrovnávat ‰ance muÏÛ a Ïen na jejich ekonomické uplatnûní. âSSD usiluje o vytváfiení podmínek, pfii nichÏ obãané bez obav, Ïe zanedbají péãi o dûti, jsou schopni sladit své rodinné, pracovní i vefiejné funkce. Znamená to, Ïe omezení, která pfiiná‰í péãe o dûti, nesmûjí degradovat Ïivotní úroveÀ rodiny s dvûma i více dûtmi do skupin s nízk˘mi pfiíjmy, ani je jinak izolovat od vnûj‰ího svûta. Nesmí rovnûÏ vést k problémÛm se získáním zamûstnání, zejména pro matky nezaopatfien˘ch dûtí. Na‰e koncepce rodinné politiky vychází ze zásady: vytváfiet klima pfiíznivé rodiãÛm i jejich dûtem, a to jak v rodinn˘ch dávkách, tak i v ‰iroké paletû státní, krajské, obec41
ní politiky i jiné vefiejnû prospû‰né ãinnosti vycházející z potfieb rodin i z úcty k rodiãovství a zaji‰Èující jim dÛstojné Ïivotní podmínky. V˘razem celospoleãenské solidarity je pfiedev‰ím pfiíspûvek státu na v˘chovu a v˘Ïivu dûtí ve formû pfiídavku na kaÏdé nezaopatfiené dítû bez ohledu na pfiíjem rodiãÛ. Zv˘razníme ochranu dûtí tam, kde jsou ohroÏeny psychicky ãi hmotnû vãetnû majetkov˘ch práv, zvlá‰tû u dûtí rozveden˘ch rodiãÛ a sirotkÛ. Nebudeme zanedbávat dohled nad dûtskou prací. RovnûÏ budeme vûnovat pozornost ochranû dospûl˘ch, zejména Ïen a star˘ch obãanÛ, pfied domácím násilím. Z právního fiádu postupnû odstraníme opatfiení, která vznikla na ochranu Ïeny, ale zvrátila se v opak a mohou b˘t uplatÀována jako diskriminaãní. Oba rodiãe, otce i matku, chápeme jako rovnocenné partnery se stejn˘mi právy i povinnostmi k dítûti i navzájem, a to nezávisle na právní formû jejich svazku. Ochrana rodiny s dûtmi musí pfiedev‰ím fie‰it nezavinûné obtíÏné Ïivotní situace rodiny tak, aby nedo‰lo k naru‰ení vztahÛ a vazeb mezi rodiãi ( partnery) navzájem ãi mezi rodiãi a dûtmi a neutrpûla kvalitní v˘chova dûtí, která spolu s jejich nejvy‰‰ím moÏn˘m vzdûláním tvofií základ rÛstu nejen ekonomického potencionálu âeské republiky, ale i základ v‰eobecného kvalitativního vzestupu na‰í zemû. 6.1.3. Sociální zabezpeãení Mnoho lidí se pro vûkov˘ ãi zdravotní hendikep nemÛÏe pfies v‰echno úsilí plnû zafiadit do Ïivota spoleãnosti. I jim je spoleãnost povinna zajistit dÛstojn˘ Ïivot v takovém rozsahu, jak jejich stav dovoluje. Budeme usilovat o rozvoj sociálního zabezpeãení, které patfií mezi velké vymoÏenosti na‰í spoleãnosti zaloÏené na mezinárodnû uznávan˘ch standardech, vyjádfien˘ch v úmluvách Mezinárodní organizace práce tak, aby bylo zaji‰tûno dostateãné a dlouhodobû udrÏitelné nemocenské poji‰tûní, dÛchodové poji‰tûní, úrazové poji‰tûní a poji‰tûní v nezamûstnanosti zaloÏené na celospoleãenské solidaritû a poskytování matefisk˘ch a rodinn˘ch dávek. Vedle kolektivních systémÛ sociálního poji‰tûní a pfiipoji‰tûní budeme podporovat i pfiebírání osobní odpovûdnosti za osud jedince ãi rodiny formou individuálního pfiipoji‰tûní, zejména pfii pfiípravû na stáfií. Sociální zabezpeãení, jehoÏ podstatou je solidarita a legitimita vzájemného sdílení rizik, bude i nadále zaloÏeno na závazcích a odpovûdnosti rÛzn˘ch generací, rÛzn˘ch sociálních skupin a dal‰ích subjektÛ. V reformû dÛchodového poji‰tûní budeme proto hájit právo obãanÛ na klidné a zaji‰tûné stáfií a pfiimûfiené zabezpeãení invalidních a pozÛstal˘ch osob. Budeme podporovat fie‰ení problémÛ stárnutí ãeské populace, která i ve ztíÏenûj‰ích podmínkách zachovají potfiebnou míru generaãní solidarity mezi ekonomicky aktivními a neaktivními a umoÏní dosaÏení celospoleãenské dohody o podobû dÛchodové reformy. Chceme, aby reforma byla trval˘m plynul˘m procesem bez dramatick˘ch zvratÛ v Ïivotní situaci dÛchodcÛ a zajistila i jim urãit˘ podíl na celkovém rÛstu bohatství spoleãnosti v souladu s rÛstem prÛmûrné reálné mzdy pracujících. Jde nám o jasné stanovení odpovûdnosti státu a správcÛ jednotliv˘ch dÛchodov˘ch systémÛ za jejich kvalitní fungování, o hospodárné nakládání s prostfiedky dÛchodového poji‰tûní, informovanost obãanÛ, nízké provozní náklady a efektivní kontrolu, zaji‰tûné ãinností samostatné, od státního rozpoãtu oddûlené samosprávné Sociální poji‰Èovny. Základní povinn˘ prÛbûÏnû financovan˘ systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyh˘bání se legálnímu trhu práce a k neplacení 42
pojistného. Proto je nezbytné zajistit nejvy‰‰í moÏnou úãast ekonomicky ãinn˘ch osob v dÛchodovém systému a jeho jednotnost, a roz‰ífiit nabídku dobrovoln˘ch doplÀkov˘ch dÛchodov˘ch systémÛ fungujících na principu plné ekvivalence také o zamûstnanecké penzijní pfiipoji‰tûní. Od dÛchodové reformy oãekáváme v na‰í zemi podstatné pfiiblíÏení dÛchodov˘ch pfiíjmÛ úrovni obvyklé v zemích Evropské unie. V˘daje na nበdÛchodov˘ systém tak dosáhnou úrovnû obvyklé v zemích Evropské unie a tím se dÛchody ocitnou na sociálnû pfiimûfiené úrovni zaji‰Èující dÛstojné Ïivotní podmínky pfiíjemcÛ, a to i pfii uplatnûní vût‰í vazby mezi zaplacen˘m pojistn˘m a v˘‰í dávek, a umoÏní souãasnû pruÏn˘ odchod do dÛchodu v rozpûtí nûkolika let podle zájmu a zdravotního stavu obãanÛ a nabídky pracovních pfiíleÏitostí. Budeme na základû dlouhodob˘ch projekcí prosazovat prÛbûÏné pfiijímání opatfiení k zaji‰tûní „odolnosti“ dÛchodového systému vÛãi stárnutí populace a zajistíme, aby byl schopen reagovat na demografick˘ v˘voj, migraci a inflaci. Budeme podporovat úãast star‰ích pracovníkÛ na trhu práce, zejména umoÏnûním rÛzn˘ch forem celoÏivotního vzdûlávání. Na‰e spoleãnost se stala spoleãností ãtyfi generací. Zásada, kterou se fiídíme, je: Ïijící star‰í generace není pfiítûÏí, ale souãástí bohatství na‰í spoleãnosti a pfiispívá k jeho tvorbû svou zku‰eností, formální i neformální prací. PfiizpÛsobíme potfiebám spoleãnosti ãtyfi generací dopravu, strukturu bydlení i architekturu, zasadíme se o odstranûní v‰ech bariér ve vefiejném i soukromém prostoru a posílíme v˘raznû i sociální sluÏby ve v‰ech podobách, domovy dÛchodcÛ poãínaje a citlivou peãovatelskou sluÏbou konãe. Spoleãnost musí b˘t solidární s nemocn˘mi, invalidy a s dal‰ími skupinami lidí ohroÏen˘ch sociálním vylouãením. Právû oni potfiebují k dÛstojnému Ïivotu sociální oporu zprostfiedkovanou rodinou, nestátními i státními institucemi a v‰emi solidárními lidmi. Podporovat budeme kaÏdého, kdo chce pfiekonat svÛj hendikep a usiluje o plnohodnotné zaãlenûní do spoleãnosti. Chceme dále pokraãovat v partnerské spolupráci mezi státem, dal‰ími vefiejn˘mi i soukrom˘mi poskytovateli sociálních sluÏeb a pfiíjemci tûchto sluÏeb, v budování komplexního systému, kter˘ úãinnû zahrne vzdûlávání, rehabilitaci i celoÏivotní pracovní a spoleãenskou integraci ohroÏen˘ch hendikepovan˘ch. Za pomoci dÛstojného Ïivotního minima, minimální mzdy, dávek státní sociální podpory, sociální péãe a pfiíspûvku v nezamûstnanosti budeme zabraÀovat propadu lidí do chudoby. Pfii zákonné úpravû sociální pomoci budeme usilovat o to, aby byla co nejvíce rozvinuta individuální sociální práce v terénu tak, aby bylo aktivnû pomoÏeno lidem, ktefií se ocitli v sociálnû problémov˘ch situacích. Konkrétní pomoc jim zabezpeãí zachování lidské dÛstojnosti a nabídne ‰anci podílet se na fie‰ení jejich Ïivotních problémÛ a pfii opûtném návratu k normálnímu Ïivotu. Podpofiíme vytvofiení maximálního prostoru pro funkãní uplatnûní neziskového sektoru v sociálních sluÏbách, a to v dûlné spolupráci s institucemi státu a samosprávn˘ch orgánÛ. Celou soustavu sociálního zabezpeãení budeme dále zdokonalovat v souvislosti se zmûnou dûlby práce i odpovûdnosti mezi ústfiedními orgány, krajsk˘mi a obecními zastupitelstvy. 6.1.4. Migrace, migraãní politika Procesy globalizace a evropské integrace, spjaté s voln˘m pohybem osob a kapi43
tálu, povedou k u nás dosud nevídanému jevu: ãeská populace se bude muset vyrovnávat s v˘zvami a vlivy rostoucí mezinárodní migrace. Sama se stane „men‰inou“ v rámci Evropské unie a zároveÀ nevyhnutelnû poroste podíl pfiíslu‰níkÛ jin˘ch národností, neÏ ãeské, Ïijících na na‰em území. Tento v˘voj bude pfiedstavovat ‰anci i ohroÏení. VyÏádá si formulování nové aktivní i pasivní migraãní politiky, která bude muset vzít do úvahy i nízkou úroveÀ pfiirozené reprodukce obyvatelstva vyvolávající pokles perspektivní nabídky pracovní síly z domácích zdrojÛ. Pfiíchod imigrantÛ (vãetnû repatriace âechÛ Ïijících v zahraniãí) mÛÏe posilovat aktivní sloÏku populace a mírnit tak oãekávané negativní dÛsledky populaãního v˘voje. Migraãní politika je otázkou politickou, ekonomickou, demografickou a bezpeãnostní. Bude v ní Ïádoucí prosadit koncepãní pfiístup státu, kter˘ vezme v úvahu hlediska vûková, kvalifikaãní, kulturní apod. Bude zahrnovat i podporu integrace cizincÛ, zejména vytváfiení odpovídajících Ïivotních podmínek (bydlení, vzdûlání, zamûstnání, sociální pomoc), a urãovat i její kvantitativní rozsah. Její souãástí bude systém vzdûlávání vedoucí ke zlep‰ování jazykov˘ch znalostí obyvatelstva, k pochopení jin˘ch kultur i v˘chova k Ïivotu v multikulturní a multietnické spoleãnosti. SoubûÏnû bude tfieba koncipovat i pozitivní opatfiení bránící úniku mozkÛ (braindrain), neÏádoucímu masivnímu odchodu nûkter˘ch zvlá‰È Ïádan˘ch odborníkÛ do zahraniãí. Pfiijmout a realizovat úãinnou migraãní politiku bude prÛfiezov˘m úkolem dlouhodobé povahy. âSSD v ní bude prosazovat dodrÏování principu úcty k lidsk˘m právÛm, k právÛm národnostních men‰in a bude usilovat o rovnoprávné zaãleÀování men‰in do vût‰inové spoleãnosti. âlenství âR v Radû Evropy a zaãleÀování do Evropské unie nabídnou na‰í spoleãnosti nové pfiíleÏitosti pro pfiekonání nedÛvûry k cizincÛm a jejich odli‰nostem. Na‰í snahou bude, aby si ãeská spoleãnost zachovala svoji národní identitu v rámci spoleãnosti multikulturní a multietnické, charakteristické pro sjednocovanou Evropu. Souãasnû budeme usilovat o to, aby kaÏdá z tûchto etnick˘ch skupin mûla právo na svoji národnost a historickou pamûÈ.
6.2. Bydlení âSSD povaÏuje vytváfiení optimálních podmínek pro efektivní uspokojování bytov˘ch potfieb obãanÛ za nemûnn˘ cíl své bytové politiky. Právo na bydlení proto chápe jako nepominutelnou souãást procesu zlep‰ování Ïivotních podmínek. Soustavnou a cílevûdomou péãi o pfiimûfiené bydlení povaÏuje za jednu z priorit ekonomického a sociálního rozvoje âeské republiky. PÛjde o zabezpeãení práva kaÏdého ãlovûka na dÛstojné bydlení v souladu s Chartou základních sociálních práv pracujících Evropské unie. K tomu musí b˘t zamûfiena soustavná pozornost v‰ech státních i samosprávn˘ch místních orgánÛ obcí. Vy‰‰í úãinnosti bytové politiky je nezbytné zabezpeãit podstatn˘m posílením odpovûdnosti a kompetencí obcí. âSSD bude usilovat o to, aby náklady na uÏívání bytu a v˘‰e úhrady nájmu domácností byly na takové úrovni, která neohroÏuje nebo nepodkopává uspokojování jin˘ch podstatn˘ch potfieb. Ekonomická a sociální opatfiení musí umoÏnit pfiedev‰ím mlad˘m rodinám získání pfiimûfieného bydlení a star‰í generaci jistotu, Ïe nepfiijdou o stfiechu nad hlavou. Za mimofiádnû dÛleÏité opatfiení k harmonizaci vztahÛ nájemníkÛ a pronajímatelÛ 44
povaÏujeme zákonnou úpravu nájemních vztahÛ zahrnující úãinnou ochranu nájemníkÛ pfii respektování práva pronajímatelÛ na úspû‰nost jejich podnikání. Zvlá‰tní pozornost budeme vûnovat podpofie v˘stavby tzv. startovacích a sociálních bytÛ. Sociální bydlení vnímáme jako bydlení domácností s niωími pfiíjmy nebo osob zdravotnû hendikepovan˘ch bydlících v pfiimûfien˘ch bytech v normální bytové zástavbû. Domácnosti s tímto statutem hradí ze sv˘ch pfiíjmÛ jen základní provozní náklady. Nájemné je niωí neÏ v dané obci a nepodléhá reÏimu obvyklého nájemného. Tyto domácnosti mohou b˘t Ïadateli pfiíspûvku na bydlení. Podpora nájemní bytové v˘stavby je pro nás základním fie‰ením na trhu dostupného bydlení pro co nej‰ir‰í skupinu domácnostím, tj. tûch pfiíjmov˘ch skupin obyvatelstva, které nemají a nepoÏadují vlastnické bydlení. ZároveÀ tím chceme trvale podpofiit i dostupnost bydlení v rámci migrace související se zaji‰tûním zamûstnání. Velk˘ v˘znam pfiikládáme rozvoji bytového druÏstevnictví na základû osvûdãen˘ch tradiãních druÏstevních principÛ a hodnot. DruÏstva by se mûla v˘znamn˘m zpÛsobem podílet na dal‰ím rozvoji bytové v˘stavby a úãinné správû bytového fondu. Souborem ekonomick˘ch opatfiení je nezbytné podporovat i rozvoj vlastnického bydlení a vstup soukromého kapitálu do bytové v˘stavby. Souãástí politiky bydlení se musí stát tvorba nov˘ch a pfiestavba stávajících urbanistick˘ch struktur, které budou disponovat technickou a dopravní infrastrukturou odpovídající souãasn˘m potfiebám a zabezpeãí pfiimûfienou pohodu bydlení a úroveÀ Ïivotního prostfiedí. ZároveÀ v rámci propracování územních a strategick˘ch plánÛ zvl. historick˘ch sídel a jejich center vnímáme jako nedílnou souãást v rozhodovacích procesech zachování sociokulturní rozmanitosti ãelící segregaci se zachováním sociálního smíru.
6.3. Rozvoj moderního systému zdravotní péãe 6.3.1 Základní v˘chodiska Na‰e zdravotní politika vychází z poznání, Ïe vinou postupu pravicov˘ch vlád do‰lo k váÏn˘m deformacím transformace zdravotnictví po listopadu 1989 a opírá se o na‰e národní tradice, o evropsk˘ program Svûtové zdravotnické organizace „Zdraví pro v‰echny v 21. století“ a o nároky vypl˘vající z ãlenství âR v EU. Je zfiejmé, Ïe rovnost v pfiístupu ke zdraví není dosaÏitelná voln˘m trhem a Ïe role státu pfii vytváfiení zdrav˘ch Ïivotních podmínek, v organizaci péãe o zdraví i vlastní zdravotní péãe je nezastupitelná. âSSD prosazuje, aby rovnost v pfiístupu ke zdravotní péãi v‰em obãanÛm garantoval stát. K zaji‰tûní rovnosti ve zdraví je nezbytnû nutná promy‰lená, dlouhodobû koncipovaná zdravotní politika, k jejímÏ hlavním nástrojÛm patfií organizovan˘ systém zdravotnick˘ch zafiízení a vysoká informovanost obãanÛ o zdraví a nemoci a o vzdûlávacích a preventivních programech. Rovn˘ pfiístup ke zdravotní péãi je zaji‰Èován i systémem povinného vefiejného zdravotního poji‰tûní, které zatûÏuje jednotlivce platbou pfiíspûvkÛ úmûrnû jeho moÏnostem a je tak nástrojem realizace solidarity zdrav˘ch s nemocn˘mi, mlad‰ích se star‰ími, bohat‰ích s chud˘mi. 45
Zdravotní politika musí b˘t snadno srozumitelná ‰iroké odborné a laické vefiejnosti. Státní správa i dal‰í zúãastnûní aktéfii tvorby této politiky se musejí vefiejnû podílet na vymezení cílÛ péãe o zdraví z hlediska fie‰ení existujících problémÛ a také z hlediska mezinárodních zku‰eností a doporuãení Svûtové zdravotnické organizace. Od takové cesty je moÏno oãekávat, Ïe i u obãanÛ povede k vût‰í mífie odpovûdnosti jejich jednání, které ov‰em musí b˘t zaloÏeno na vût‰í informovanosti. Mezi základní teoretické koncepty a nástroje je nutné z tohoto hlediska fiadit koncept zdraví, omezenost zdrojÛ a potfiebu jejich efektivní alokace, postupy pro ekonomické hodnocení efektivity programÛ a zejména léãebn˘ch postupÛ s vyuÏitím standardÛ odborné zdravotní péãe i technick˘ch standardÛ, organizovaného systému zdravotnick˘ch zafiízení v‰ech druhÛ a stupÀÛ a práva pacientÛ. Praktické uplatÀování zdravotní politiky musí b˘t zaji‰tûno legislativnû. V souladu s Úmluvou na ochranu lidsk˘ch práv a dÛstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny musí b˘t zaji‰tûno, aby byl kaÏd˘ jednotlivec chránûn proti jakémukoliv ohroÏení v dÛsledku nepatfiiãného vyuÏívání vûdeckého v˘zkumu. 6.3.2. Cíle Hlavním strategick˘m cílem je zlep‰ení zdravotního stavu a uchování zdraví. Obsahem tohoto cíle je postupnû sniÏovat nemocnost a prodlouÏit stfiední délku Ïivota a tím zkvalitnit Ïivot v‰ech generací pfii sníÏení potfieby a spotfieby zdravotní péãe. Bûhem 10 – 15 let pak dosáhnout v základních ukazatelích zdravotního stavu kompatibility jejich hodnot s prÛmûrem zemí EU. Nástrojem realizace tohoto strategického cíle se stane prÛbûÏnû rozvíjen˘ Národní program zdraví obãanÛ. V jeho rámci budeme usilovat o
46
dofie‰ení zdravotnické legislativy; v této legislativû zakotvit jasnû principy vefiejného práva;
sniÏování vlivu odvratiteln˘ch rizik zdraví a podporu zdravého Ïivotního stylu; tento cíl vztahující se k determinantám Ïivotního stylu a Ïivotního prostfiedí je spí‰e realizaãní podmínkou a nástrojem k dosaÏení cíle zlep‰it zdravotní stav obyvatelstva, je dlouhodobou investicí do zdraví obãanÛ a souvisí s ním úkol aktivnû zapojit v‰echny resorty státní správy do úsilí o ochranu a podporu zdraví obãanÛ; spolu s tím je tfieba dosáhnout aktivní participace obãanÛ na podpofie, ochranû a návratu jejich zdraví;
zakotvení systému ucelené rehabilitace za úãelem návratu zdraví a maximální moÏnosti zapojení do pracovního a spoleãenského Ïivota;
podporu ãeského lázeÀství jako specifické sloÏky zdravotní péãe;
fie‰ení sítû zafiízení vefiejného zdravotnictví organizovanou vefiejnou správou a zaji‰Èující v‰echny druhy zdravotní péãe (preventivní, o‰etfiovatelskou, diagnostickou, léãebnou, rehabilitaãní, hygienicko - protiepidemickou, posudkovou, pracovnû lékafiskou, lázeÀskou a lékárenskou) na základû zákona; tato síÈ musí opût vytvofiit vzájemnû provázan˘ jednotn˘ systém zaji‰Èující místnû, ãasovû a ekonomicky dostupnou zdravotní péãi poskytovanou kvalitnû a hospodárnû v‰em obãanÛm âR na úrovni souãasn˘ch medicínsk˘ch poznatkÛ a v souladu s ekonomick˘mi moÏnostmi státu; tento systém zahrnující zdravotnická zafiízení poãínaje praktick˘mi lékafii aÏ po
specializovaná unikátní vûdecko-v˘zkumná pracovi‰tû, vytváfien˘ na principech vefiejného práva, bude prosazovat zásady souãinnosti a doplÀování se pfii dodrÏování celostátnû platn˘ch zásad a optimalizovat tak funkci a strukturu zdravotnického systému pfii restrukturalizaci a zlep‰ení nabídky péãe; maximálnû vyuÏívat v˘sledky v˘zkumu v praxi; pfiitom se zamûfiit na rozvoj primární péãe, posílení role praktického lékafie jako koordinátora péãe, dal‰í sníÏení poãtu akutních nemocniãních lÛÏek a klást dÛraz na komplexní nemocniãní péãi na úrovni regionÛ, na fie‰ení dlouhodobé lÛÏkové péãe a zlep‰ení pravidel a kritérií rozhodovacích procesÛ v oblasti investiãní v˘stavby; restrukturalizace a optimalizace zdravotní péãe by mûla zohledÀovat vliv stárnutí populace (pfiib˘vání seniorÛ v populaci) a kvantitu a kvalitu péãe, jakoÏ i pfiihlíÏet ke zmûnám poãtu a struktury obyvatelstva v regionech;
komplexní zaji‰tûní diferencované a vzájemnû provázané zdravotní a sociální péãe o seniory tak, aby jim bylo umoÏnûno Ïít co nejdéle ve vlastním sociálním prostfiedí pfii zachování co nejvy‰‰í míry sobûstaãnosti;
kvalitu a efektivitu zdravotní péãe jako základního poÏadavku na její poskytování, hlavním kritériem pro jejich hodnocení pak maximální klinick˘ efekt pfii racionálních nákladech;
dlouhodobû vyrovnané financování zdravotnictví zaruãující pokrytí nezbytn˘ch nákladÛ a rovn˘ pfiistup obãanÛ v‰ech sociálních skupin ke zdravotní péãi; musí b˘t kontrolovatelné vefiejností a jí kontrolováno; základním principem financování vefiejnû prospû‰n˘ch zdravotnick˘ch zafiízení v síti vefiejného zdravotnictví je financování z více zdrojÛ – pfieváÏnû pak ze zdravotního poji‰tûní a vefiejn˘ch rozpoãtÛ;
upravení sociální klauzule, jeÏ je v souãasnosti fie‰ena opatfieními v kategorizaci léãiv, v˘jimkami uznan˘mi revizními lékafii a systémem pfiíspûvkÛ ze státního rozpoãtu pro obãany s mal˘m nebo Ïádn˘m pfiíjmem tak, aby se blíÏila zvyklostem v zemích EU;
zváÏení vhodnosti postupné návaznosti vefiejnoprávního zdravotního poji‰tûní a vefiejnoprávního nemocenského poji‰tûní pfii dodrÏení oddûlen˘ch fondÛ a orgánÛ obou druhÛ poji‰tûní;
udrÏitelné mechanismy financování a úhrad zdravotní péãe, optimální alokace prostfiedkÛ mezi jednotlivé segmenty sluÏeb, zaloÏené na objektivních dÛkazech, nikoli na vlivn˘ch zájmov˘ch skupinách a netransparentních rozhodnutích;
rozvoj poznání a jeho vyuÏití v pregraduálním, specializaãním a dal‰ím vzdûlávání v‰ech pracovníkÛ ve zdravotnictví vãetnû manaÏerÛ, pracovníkÛ poji‰Èoven, vefiejné správy;
dal‰í demokratizaci správy péãe o zdraví (úãast volen˘ch zdravotních komisí samospráv na tvorbû zdravotní politiky kraje ãi obce, úãast poji‰tûncÛ ve správních orgánech zdravotních poji‰Èoven, úãast pacientÛ v fiídících systémech zdravotnick˘ch zafiízení a zdravotního poji‰tûní (dohodovací fiízení) a dal‰í mechanismy vefiejné kontroly ãinnosti zdravotnick˘ch zafiízení);
47
zaji‰tûní organizace odborného vzdûláváni v‰ech zdravotnick˘ch pracovníkÛ, jeÏ je základním pfiedpokladem pro zaji‰tûní co nejkvalitnûj‰í zdravotní péãe o v‰echny obãany; promy‰len˘ systém postgraduálního a kontinuálního celoÏivotního odborného vzdûlávání s podporou telemedicíny, multimediálních technologií a zapojením zahraniãních pracovi‰È do vzdûlávání, vûdy i lékafiského v˘zkumu je podmínkou k získání mezinárodních parametrÛ na‰í medicíny; zaji‰tûní rozvoje telemedicíny, registrÛ a informaãních systémÛ ve zdravotnictví jako souãásti informaãních systémÛ vefiejné správy a pfiedpokladu pronikav˘ch ekonomick˘ch úspor i zv˘‰ení úãinnosti diagnostiky i léãby. Pfiedpokladem dosaÏení hlavního cíle – zlep‰ení zdraví obãanÛ – je tvorba zdravotní politiky zaloÏené na vyuÏití anal˘z a v˘zkumu, tvorba koncepcí a formulace strukturovan˘ch cílÛ v rámci ‰iroké spoluodpovûdnosti zúãastnûn˘ch aktérÛ. K tomu je tfieba vytvofiit také informaãní a organizaãní podmínky ve v‰ech krajích pro tvorbu regionální zdravotní politiky.
48
7. SociálnûtrÏní a ekologicky zodpovûdná ekonomika Dlouhodob˘ ekonomick˘ program vychází do urãité míry z v˘chozí situace ekonomiky dané selháním neoliberální strategie ekonomické transformace poãátku 90. let, s jejímiÏ dÛsledky se nutnû stfietávala a dosud stfietává jak men‰inová sociálnûdemokratická vláda, která nastoupila k moci v závûru 90. let, tak i dal‰í vláda s úãastí sociální demokracie. Sociálnûdemokratické vládû se podafiilo pfievést ekonomiku na rÛstovou dráhu, i kdyÏ se tak dûje v podmínkách dlouhodobûj‰í stagnace hospodáfiského rÛstu ve svûtû, kter˘ má také nepfiízniv˘ dopad na na‰i ekonomiku. V hospodáfiské politice si v‰ak ãeská sociální demokracie klade i dal‰í dlouhodobûj‰í cíle. K nim patfií pfiedev‰ím pfiekonávání technologické propasti za vyspûl˘m jádrem zemí EU a dosaÏení alespoÀ takové konkurenãní schopnosti na‰í ekonomiky, jaká je nezbytná pro na‰i bezporuchovou integraci do EU. Kromû pfiekonávání tohoto pfiedi polistopadového „dûdictví minulosti“ v‰ak na‰e ekonomika musí souãasnû zachytit i nové trendy vyspûlého svûta – informaãní revoluci a postupn˘ pfiechod ke spoleãnosti znalostí – a zapojit se do nich. Na‰í cestou ke splnûní tûchto bezprostfiedních i vzdálenûj‰ích cílÛ je trvale modernizovaná sociálnû a ekologicky zodpovûdná trÏní ekonomika, harmonizující „neviditelnou ruku“ trhu s „viditelnou rukou“ státu. Pfiitom na‰e hospodáfiská politika musí b˘t pfiedev‰ím politikou pragmatickou, která se neváÏe na uãebnicové teorie a pouãky, ale tûÏí z nejlep‰ích pfiíkladÛ evropsk˘ch sociálnûdemokratick˘ch vlád, které za sebou mají desítky let, v nichÏ dokázaly úspû‰nû zvládnout restrukturalizace sv˘ch ekonomik, hospodáfiské krize, odpovídat na v˘zvy globalizace, informaãní revoluce a dal‰í problémy. Právû zku‰enosti z tûchto stran ukazují, Ïe by na‰e dlouhodobá hospodáfiská politika mûla vycházet z:
rozpracování obecn˘ch zásad hospodáfiské teorie a z vyuÏití zku‰eností evropsk˘ch sociálnûdemokratick˘ch vlád. Charakter souãasné ãeské ekonomiky i její vnûj‰í podmínky nejsou takové, aby bylo moÏné spoléhat jen na rady standardních ekonomick˘ch uãebnic a pfiípadná doporuãení zahraniãních expertÛ. Zku‰enosti minul˘ch let mohou dokumentovat, Ïe sloÏit˘ proces transformace ekonomiky nelze zúÏit jen na nûkolik jednoduch˘ch krokÛ, které se dají uãinit za nûkolik let. Proto i v budoucím období je nutno se pfiedev‰ím opírat o velmi pozorné studium hlavních tendencí ãeské ekonomiky v daném období, o dialog s hlavními podnikatelsk˘mi skupinami, odbory, zájmov˘mi svazy, centry vûdeckého v˘zkumu a dal‰ími iniciativami a spoleãnû hledat zpÛsoby, jak odpovûdût na v˘zvy vypl˘vající z v˘voje evropského a svûtového hospodáfiství na poãátku 21. století v období globalizace, jak uãinit na‰i ekonomiku konkurenceschopnûj‰í;
budování sociálnûtrÏní ekonomiky. Zku‰enost evropsk˘ch sociálnûdemokratick˘ch stran i zku‰enost EU pfiesvûdãivû dokazují, Ïe ekonomika bez sociálního rozmûru se vymyká svému poslání – vytváfiet podmínky pro bohat‰í Ïivot lidí a fakticky vede ke ‰tûpení spoleãnosti. Bezuzdná honba za ziskem, tak typická pro trÏní ekonomiku „bez pfiívlastkÛ“, se bez prvku solidárnosti, 49
spoluúãasti velmi rychle stává ohniskem napûtí ve spoleãnosti a vytváfií pfiekáÏky pro její dal‰í rozvoj, o kter˘ sociální demokracie usiluje;
sociálního konsensu. PoÏadavky na solidaritu, spoluúãast se v‰ak nemohou dostat do opaãného extrému a vytváfiet neúmûrné bfiemeno pro vefiejné rozpoãty. Stejnû tak nelze stimulaci podnikatelské aktivity podfiídit ve‰kerou ãinnost státu. Proto je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích úkolÛ kaÏdé sociálnûdemokratické vlády hledat prostor pro konsensus v‰ech rozhodujících spoleãensk˘ch skupin, na jehoÏ základû lze spojit jak poÏadavky na rÛst v˘konnosti ekonomiky, na rÛst produktivity, s poÏadavky na dÛstojn˘ Ïivot v‰ech ãlenÛ spoleãnosti. Právû sociálnûdemokratické vlády mají pfiedpoklady pro nalezení takového konsensu uvnitfi spoleãnosti;
vyuÏívání potenciálu tuzemského kapitálu. Úspû‰nost budoucího rozvoje závisí na tom, jak se podafií zapojit do hospodáfiského rozmachu i tuzemské kapitálové skupiny, malé a stfiední podnikání, Ïivnosti, a jaké podmínky budou pro jejich ãinnost vytvofieny. Jejich stimulace je dÛleÏitou podmínkou dlouhodobé hospodáfiské strategie zejména ve spojitosti s fie‰ením sociálních otázek;
vyuÏívání nov˘ch poznatkÛ pfiírodních a technick˘ch vûd a informatiky s dÛrazem na etickou stránku takto definovaného pokroku;
udrÏitelnosti ekonomického rÛstu. PoÏadavek na udrÏení sociální a politické stability je tûÏko splniteln˘ tam, kde by bylo ekologicky rozvrácené prostfiedí. Cílem na‰í politiky je proto dosáhnout stavu, kdy hospodáfisk˘ rozvoj je trvale udrÏiteln˘ a kdy bude respektovat i poÏadavky na ‰etrné vyuÏívání pfiírodních zdrojÛ, zachování ekosystémÛ a citliv˘ vztah k pfiírodû.
7.1. Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky Zvy‰ování konkurenãní schopnosti ãeské ekonomiky je základní podmínkou jak obstát pfied tlakem globalizace svûtové ekonomiky i pfied konkurenãními tlaky z ménû vyspûl˘ch zemí s „levnûj‰í prací“ – ze zemí stfiední a v˘chodní Evropy i rozvojového svûta. Jak v‰ak dosavadní zku‰enosti ukazují, je dosaÏení mnohem vy‰‰í úrovnû konkurenãní schopnosti pfiedev‰ím kategorickou podmínkou na‰í plynulé integrace do EU. VyÏaduje to pfiekonat podstatnou ãást na‰eho zaostávání úrovnû produktivity za vyspûl˘m jádrem EU, a to zejména tam, kde zaostáváme nejvíce – u technicky nároãnûj‰ích v˘rob, zvlá‰tû u tzv. „vyspûl˘ch technologií“. To je také hlavním pfiedpokladem, aby na‰e integrace do EU nebyla doprovázena cenov˘mi, mzdov˘mi a nákladov˘mi ‰oky. NárÛst konkurenãní schopnosti nelze pfiitom dosáhnout jen plo‰n˘m zánikem technicky ménû nároãn˘ch v˘rob (popfi. jejich zmûnou na kooperace na niωích úrovních zpracování), ale naopak pfiedev‰ím modernizací a dal‰ím rozvojem Ïivotaschopn˘ch, technicky nároãn˘ch v˘rob, zejména finálních, souãasnû s rozvojem sofistikovan˘ch sluÏeb. Na‰i ekonomiku je pfiitom nutno postupnû zapojit do soudobé technické informaãní revoluce, soustfieìující se do navzájem propojen˘ch komunikaãních a mediálních technologií, jakoÏ i do rozvoje a vyuÏití nejnovûj‰ích v˘sledkÛ zejména v oblasti 50
biotechnologií, genetiky a kvantové fyziky (samozfiejmû v souladu s principem pfiedbûÏné opatrnosti). K dosaÏení tak nároãného cíle nestaãí jen jednostranné kroky, ale nezbytná je pfiedev‰ím soustavná tvorba a zdokonalování hospodáfiské politiky, která by promy‰lenû harmonizovala vyuÏití na‰ich hlavních komparativních v˘hod – rozvoje vûdy, v˘zkumu a vzdûlávání, podpory kvalifikované práce a technického rozvoje i zvy‰ování jakosti ve firmách – s podporou domácích i zahraniãních investic pfiedev‰ím do v˘rob technicky vyspûl˘ch v˘robkÛ i sluÏeb a do vyspûl˘ch technologií (hi-tech). Pfiedpokladem je, zejména v nejbliωích letech, rovnûÏ stimulace a podpora perspektivních klíãov˘ch podnikÛ. Je to v‰ak i v˘razná podpora nejvût‰ího sektoru – z hlediska zamûstnanosti i tvorby HDP – sektoru mal˘ch a stfiedních podnikÛ, které mohou v˘raznû dynamizovat inovace, exportní v˘konnost a ekonomick˘ rÛst. VyÏaduje to jak úãelnû vyuÏívat moÏnosti vstupu na‰ich podnikÛ do nadnárodních sítí v‰ude tam, kde je to v˘hodné, tak i pronikat do mezer svûtového trhu podniky pfieváÏnû domácích vlastníkÛ tam, kde to mohou dokázat (jako to úspû‰nû praktikují i jiné men‰í vyspûlé ekonomiky). Pro podporu podnikání ze strany státu pfiedpokládáme neustálé vyhledávání existujících pfiekáÏek podnikání a jejich soustavné odstraÀování. Za zásadní souãást hospodáfiské politiky povaÏuje âSSD státní proexportní politiku. Podporou technického ‰kolství v‰ech stupÀÛ zajistit dostatek odborn˘ch pracovníkÛ pro zavádûní nov˘ch technologií v hospodáfiství.
7.2. Rychl˘ a trval˘ ekonomick˘ rÛst Hospodáfisk˘ pokles ve druhé polovinû devadesát˘ch let – jako dÛsledek selhání pravicového konceptu ekonomické transformace – je‰tû více vzdálil na‰i zemi vyspûlé západní Evropû. Sociálnûdemokratické vládû se dafiilo svojí hospodáfiskou politiku dÛsledky tohoto poklesu v minul˘ch ãtyfiech letech pfiekonávat a tak obnovit ekonomick˘ rÛst na zdrav˘ch základech – do‰lo k posílení tuzemské v˘robní základny, restrukturalizaci a modernizaci prÛmyslu, obnovení v˘konnosti stavebnictví a zemûdûlství, rÛstu v˘konnosti terciárního sektoru. Nejde v‰ak jen o rychl˘, ale také o soustavn˘ a udrÏiteln˘ rÛst, kter˘ by umoÏÀoval (spoleãnû s dal‰ím postupn˘m zkracováním pracovní doby) sladit poÏadavky na vysok˘ rÛst produktivity se sniÏováním neúnosnû vysoké nezamûstnanosti (zejména v nûkter˘ch regionech) a dále rozvíjet lidsk˘ kvalifikaãní potenciál. Souãasnû by mûl vytváfiet podmínky pro dal‰í rÛst v budoucnosti a nemûl by b˘t v konfliktu s Ïivotním prostfiedím. Dlouhodob˘m zdrojem modernizace a rÛstu ekonomiky bude pfiedev‰ím vysok˘ rÛst produktivity, vy‰‰í neÏ rÛst mezd, podpora domácích úspor i pfiílivu zahraniãního kapitálu. K rÛstu v‰ak musí v˘raznû pfiispût i prorÛstovû orientovaná makroekonomická – rozpoãtová i mûnová – politika.
51
7.3. Aktivní hospodáfiská politika âSSD bude usilovat o to, aby byla provádûna aktivní hospodáfiská politika vytváfiející podmínky pro zvy‰ování konkurenceschopnosti ãeského prÛmyslu, stavebnictví, energetiky, dopravy a sluÏeb zaloÏená na vyuÏití ‰piãkov˘ch v˘robkÛ a ‰piãkov˘ch prÛmyslov˘ch a informaãních technologií. To zároveÀ podpofií tvorbu nov˘ch pracovních míst jako zdroj dal‰ího rÛstu hospodáfiské v˘konnosti âR. Rozvoj prÛmyslové v˘roby pokládáme za jeden z nejdÛleÏitûj‰ích cílÛ na‰í hospodáfiské politiky. Právû v rozvoji moderních prÛmyslov˘ch odvûtví spatfiujeme pfiíleÏitost ke zhodnocení komparativních v˘hod ãeské ekonomiky, zejména pak pokraãování ve staleté tradici prÛmyslové v˘roby v na‰ich zemích, kterou v souãasné dobû musíme zakládat pfiedev‰ím na mimofiádnû adaptabilní pracovní síle a její vysoké kvalifikaci. Spatfiujeme v tom i pfiíleÏitost ke zmûnû struktury prÛmyslu od tradiãních „tûÏk˘ch“ odvûtví k ekologicky pfiívûtiv˘m odvûtvím s vysok˘m zhodnocením národní práce. Stejnû tak pokládáme za nespornou v˘hodu i polohu âR na pomezí mezi EU a novû se otevírajícími trhy stfiední a v˘chodní Evropy, která umoÏÀuje v˘hodnou alokaci fiady v˘rob (zejména prÛmyslov˘ch). Tomu by mûla odpovídat i vládní politika podpory prÛmyslov˘ch zón vãetnû podpory fie‰ení opu‰tûn˘ch a ekologicky zatíÏen˘ch prÛmyslov˘ch areálÛ (budování infrastruktury a propojení na hlavní dopravní tahy). Budeme proto usilovat, aby byly rozvíjeny hlavnû moderní a dynamicky se rozvíjející obory prÛmyslové v˘roby s vysokou pfiidanou hodnotou, které povedou k rychlému rÛstu prÛmyslové v˘roby a tím i rychlej‰ímu rÛstu HDP. PovaÏujeme za úãelné, aby stát koordinoval vhodnû zvolen˘mi nástroji a v souladu se sv˘m budoucím ãlenstvím v EU pfiedev‰ím regionální rozmístûní nov˘ch prÛmyslov˘ch investic (velké investice na zelené louce) tak, aby se zmírÀovaly regionální rozdíly zejména v nezamûstnanosti a v celkovém stupni rozvoje ekonomiky jednotliv˘ch regionÛ. V nejbliωích letech by mûla b˘t pro podporu konkurenceschopnosti vûnována i ãást prostfiedkÛ získan˘ch z privatizace. Podpora konkurenceschopnosti bude také vycházet z pfiekonání pfietrvávajících nedostatkÛ v oblasti v˘zkumu a v˘voje. Pomoci mohou programy vefiejné podpory v˘zkumu a v˘voje zaloÏené na v˘zkumn˘ch inÏen˘rsk˘ch inovaãních centrech, iniciovan˘ch prÛmyslov˘mi podniky a univerzitami, pfiípadnû i s pomocí krajsk˘ch orgánÛ, které budou schopny pracovat s vysokou efektivitou pfii realizaci poznatkÛ v praxi. Zv˘‰ení konkurenãní schopnosti je rovnûÏ podmínûno nutn˘mi zmûnami v sektoru dopravy. Jde pfiedev‰ím o harmonizaci cílÛ dopravní politiky âR s evropskou dopravní politikou, vytváfiení pfiedpokladÛ pro ‰irokou spolupráci v‰ech druhÛ dopravy s cílem zv˘‰it kvalitu dopravních sluÏeb, bezpeãnost dopravy a podporu dopravních systémÛ ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí. V osobní dopravû je nutná preference hromadné dopravy pfied individuální dopravou a v nákladní dopravû upfiednostÀování kolejové dopravy pfied dopravou silniãní. ZároveÀ je tfieba vyuÏívat ve vût‰í mífie fiíãní dopravu a sluÏby letecké dopravy. Dále je nutno dobudovat dopravní infrastrukturu mezinárodního, celostátního i regionálního v˘znamu. Souãasnû s tím je tfieba rozvíjet spolupráci vefiejného a soukromého sektoru s cílem urychlit s úãastí soukromého sektoru potfiebné investiãní akce. Velkou pozornost je nutno vûnovat zkvalitnûní dopravní obsluÏnosti území zaji‰Èované stá52
tem s prohlubující se odpovûdnosti krajsk˘ch samospráv za dopravní politiku a dopravní obsluÏnost krajÛ. Vytvofiení krajského zfiízení povaÏuje âSSD za v˘znamn˘ krok k posílení demokratického charakteru státu a za smûr jak pfievést správu vefiejn˘ch vûcí co nejblíÏe obãanovi. Nemen‰í v˘znam má budování tûchto krajÛ i pro ekonomiku, neboÈ by postupnû mûlo vést k tomu, aby kraje dokázaly usmûrÀovat (s pomocí centrální vlády) i v˘voj ekonomick˘ch aktivit na svém území. ·iroké spektrum aktivit krajÛ by se mûlo v první fiadû projevovat na postupném zmen‰ování rozdílÛ ve stupni rozvoje jednotliv˘ch regionÛ a zvlá‰tû zaostávajících mikroregionÛ. Jednou z cest je ‰ir‰í propojení hospodáfisk˘ch aktivit v krajÛ prostfiednictvím sítû profesních sdruÏení, hospodáfisk˘ch komor a dal‰ích obãansk˘ch institucí. Stejnû tak by mûlo jít o vyuÏití potenciálu regionÛ v cestovním ruchu, rozvoji sluÏeb a pfii pfiípravû lokalit pro nové kapacity v oblasti v˘roby a sluÏeb.
7.4. Rozvoj zemûdûlství a venkova Rozvoj zemûdûlství a venkova je na‰í dlouhodobou programovou prioritou. Nejde pfii tom zdaleka jen o rozvoj zemûdûlské v˘roby, ale i o plnohodnotn˘ a bohat˘ Ïivot v‰ech obãanÛ Ïijících na venkovû, ktefií svou ãinností zásadnû ovlivÀují charakter i vzhled kulturní krajiny a Ïivot v‰ech obãanÛ na‰í zemû. Tato ãinnost má bezprostfiední dopad na podstatnou ãást rozlohy na‰í zemû a zásadním zpÛsobem ovlivÀuje její sociální, ekonomickou a ekologickou stabilitu. Za jeden ze základÛ prosperujícího venkova povaÏujeme rozvoj zemûdûlského sektoru, tj. pfiedev‰ím zemûdûlství a lesnictví. âSSD si uvûdomuje jak dÛleÏitou souãástí kulturní krajiny je i péãe o lesy, vodní plochy a toky, na které má zemûdûlská v˘roba bezprostfiední vliv. âSSD si je vûdoma, Ïe
dotace pro zemûdûlce mají v˘znam pro ovlivÀování v˘voje cen potravin,
stabilita souãasného svûta – klimatická, politická a ekonomická – je kfiehká a snadno zranitelná,
neúnosn˘ ekonomick˘ tlak na zemûdûlce vede k pfiekraãování biologick˘ch bariér a ohroÏuje zdravotní bezpeãnost potravin a ve svém dÛsledku i ekologickou stabilitu vÛbec,
evropsk˘ model zemûdûlství, ke kterému se âSSD hlásí, nemá dnes uÏ pouze svÛj produkãní rozmûr, ale stále více do jeho popfiedí vystupují úlohy spoleãenské, pfiedev‰ím péãe o kulturní vzhled krajiny a její ekologickou a sociální stabilitu,
zemûdûlství není pouze producentem surovin pro v˘robu potravin, ale zároveÀ je zdrojem mnoha potenciálních a vyuÏiteln˘ch obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.
V zemûdûlství se proto budeme soustfieìovat zejména na:
zabezpeãení potravinové bezpeãnosti, jak z hlediska mnoÏství, tak kvality; systémem podpor budeme zlep‰ovat podnikatelské prostfiedí a umoÏÀovat zemûdûlcÛm spravedlivou soutûÏ se zemûdûlci z ostatních státÛ EU; soustfiedíme se na efektivní ãerpání finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních a kohezních fondÛ EU a s jejich pomocí na postupné pfiekonávání technologického 53
a systémového zaostávání a zároveÀ na jednání o jejich novém efektivnûj‰ím uspofiádání;
dal‰í rozvoj potravináfiského prÛmyslu, zejména na jeho technologickou úroveÀ jako základní faktor jeho konkurenceschopnosti s dÛrazem na vysokou kvalitu produkce a pfiedev‰ím na její bezpeãnost pro spotfiebitele,
bezpodmíneãné, rychlé a soustavné zavádûní hygienick˘ch a technologick˘ch standardÛ do v˘roby, vytváfiení pfiísn˘ch kontrolních mechanismÛ a respektování nov˘ch vûdeck˘ch poznatkÛ v kontrole celého potravního fietûzce, a to vãetnû dodrÏování pravidel pro welfare chovan˘ch zvífiat,
respektování mimoprodukãních funkcí zemûdûlství v oblastech s nev˘hodn˘mi pfiírodními podmínkami, kde je nutné, aby systém dotací umoÏÀoval existenci zemûdûlcÛ v krajinû (s moÏností vyuÏít diferencovanou platbu za její údrÏbu), zlep‰ení kvality krajiny a Ïivotního prostfiedí) a s tím souvisejícího rozvoje doprovodn˘ch ãinností jako je napfi. agroturistika, které budou slouÏit k dal‰í ekonomické stabilizaci,
sociální a hospodáfiské funkce pfii rozvoji venkova, ve spolupráci s dal‰ími resorty státní správy umoÏníme zvy‰ovat kvalitu Ïivota na venkovû (dostupnost ‰kolství, zdravotnictví, kultury apod.),
obnovení a zlep‰ení ekologické stability venkovské krajiny, obnovy v˘znamn˘ch krajinotvorn˘ch prvkÛ, zejména rybníkÛ a retenãních nádrÏí vãetnû zv˘‰ené péãe o ãistotu a kvalitu povrchov˘ch a podzemních vod,
vodní zdroje a hospodafiení s nimi. Poloha âeské republiky jako evropského rozvodí je nespornou strategickou v˘hodou, protoÏe ãistá voda se v budoucnosti mÛÏe stát strategickou surovinou. V tomto ohledu povaÏujeme za dÛleÏité pfiizpÛsobit i charakter zemûdûlské v˘roby tak, aby se do nûho maximálnû promítlo respektování biologick˘ch, fyziologick˘ch a enviromentálních limitÛ,
restrukturalizaci zemûdûlské v˘roby, kde lze smûrovanou dotaãní politikou a investiãní podporou dosáhnout, aby se zemûdûlství stalo i v˘znamn˘m producentem obnoviteln˘ch zdrojÛ energie,
sníÏení stupnû zornûní zemûdûlské pÛdy a zv˘‰ení podílu lesÛ, zejména v oblastech, které jsou ménû vhodné pro zemûdûlské podnikání, a tím i zv˘‰ení retenãní schopnosti krajiny, jako prevence nûkter˘ch pfiírodních katastrof.
Za dÛleÏité pro budoucnost pokládáme zachovat funkãní zemûdûlství na celé plo‰e zemûdûlské pÛdy tak, aby bylo moÏné pruÏnû reagovat na jakékoliv politické, hospodáfiské nebo klimatické zmûny. Budeme i nadále podporovat pfiirozené a tradiãní zpÛsoby sdruÏování prvov˘robcÛ do obchodních organizací a zasáhneme proti nekal˘m praktikám na trhu, které rÛzn˘mi cestami (zneuÏívání dominantního postavení k tlaku na nízké nákupní ceny, odloÏení splatnosti dodávek atd.) ovlivÀují hospodáfiskou soutûÏ. PovaÏujeme za vhodné, aby byl podpofien zájem tûchto organizací vybudovat si základní skladovací a zpracovatelské kapacity tak, aby se v tomto smûru staly nezávisl˘mi na mnohdy monopolizovan˘ch logistick˘ch strukturách velkodistributorÛ a odbûratelÛ. Budeme podporovat formy ekologicky únosné zemûdûlské velkov˘roby, kterou povaÏujeme za ekonomicky efektivnûj‰í bez ohledu na to, zda jde o zemûdûlská druÏ54
stva, spoleãnosti nebo soukromû hospodafiící rolníky. Budeme se maximálnû zasazovat o posílení a diverzifikaci pfiíjmÛ zemûdûlcÛ z jin˘ch zdrojÛ, pfiedev‰ím doplÀkov˘ch v˘rob a ãinností, z nichÏ za jednu z nejdÛleÏitûj‰ích povaÏujeme rozvoj venkovské turistiky a rekreace. Chceme umoÏnit zemûdûlsk˘m podnikatelÛm nab˘vat pÛdu do vlastnictví ãi dlouhodob˘ch pronájmÛ za v˘hodn˘ch podmínek, aby do‰lo ke sladûní její majetkové drÏby a uÏivatelsk˘ch práv. PovaÏujeme vlastnictví zemûdûlské pÛdy v rukou ãesk˘ch zemûdûlcÛ dlouhodobû za nejdÛleÏitûj‰í prvek ekonomické a sociální stability celého sektoru. Uãiníme taková opatfiení, aby se rozvinul trh se zemûdûlskou pÛdou a efektivnû se dokonãil proces odstátnûní zemûdûlské pÛdy, a to pfiedev‰ím na dlouhodobé splátky, které budou minimálnû zatûÏovat ekonomiku zemûdûlsk˘ch podnikÛ. Lesy nadále povaÏujeme za v˘znamné celospoleãenské vlastnictví a lesní hospodáfiství budeme orientovat na trval˘ rozvoj jejich produkãních i mimoprodukãních funkcí a na zlep‰ování zdravotního stavu lesÛ. Trváme na tom, aby dlouhodobû nedo‰lo ke zv˘‰ení objemu tûÏby nad úroveÀ objemu pfiírÛstku dfievní hmoty. Les musí zÛstat pfiístupn˘ v‰em organismÛm vãetnû lidí a musí b˘t vyuÏiteln˘ pro sportovní, rekreaãní a myslivecké úãely pfii respektování jeho hospodáfisk˘ch funkcí. Garantem splnûní tûchto cílÛ jsou stabilizované vlastnické struktury správcÛ lesÛ, a proto je pro nás nepfiijatelné, aby docházelo k jejich atomizaci. âSSD vnímá problematiku venkova se v‰emi jeho souãasn˘mi problémy. Chceme se proto zab˘vat i problematikou obãansk˘ch sdruÏení, jejichÏ v˘znam v souvislosti s transformací venkova stále stoupá (myslivci, rybáfii, zahrádkáfii, vãelafii, drobní chovatelé a dal‰í). Chceme s tûmito organizacemi spolupracovat a vyuÏít jejich schopností a invence k rozvoji venkovského prostoru.
7.5. Fiskální a daÀová politika Spravedlivou a vyváÏenou daÀovou soustavu povaÏuje ãeská sociální demokracie za jeden z úãinn˘ch nástrojÛ sociálnûdemokratické politiky omezování sociální nerovnosti, vzniklé nerovnomûrn˘m rozdûlováním spoleãenského bohatství, a za v˘raz snahy o posílení sociální soudrÏnosti. Efektivní daÀová a odvodová soustava musí b˘t nastavena tak, aby zajistila udrÏitelné financování sociálního státu, jehoÏ soustava vefiejn˘ch rozpoãtÛ mÛÏe zajistit podmínky pro pfiekonávání sociálních nerovností a rovné pfiíleÏitosti v dÛstojnosti, svobodû a právech v‰ech obãanÛ. Tûmto cílÛm musí odpovídat i rozsah a úroveÀ vefiejnû financovan˘ch sluÏeb pro obãany. Podíl vybran˘ch daní a odvodÛ je v âR nyní o nûco niωí neÏ je obvyklé v zemích EU. âSSD musí usilovat o dlouhodobou stabilizaci celkové daÀové kvóty. Musí b˘t pfiekonána tendence na‰í daÀové soustavy smûfiovat k samovolnému sniÏování podílu vybran˘ch daní na HDP a tak i tendence ke schodkovosti rozpoãtu (resp. nedostateãná tendence k dlouhodobé udrÏitelnosti vefiejn˘ch financí). Soustava daní musí daleko více odráÏet prÛbûh hospodáfiského cyklu, tj. v etapû hospodáfiského rÛstu má smûfiovat k pfiebytku vefiejn˘ch rozpoãtÛ.
55
Struktura daÀov˘ch pfiíjmÛ rozpoãtÛ vyÏaduje pozornû váÏit pomûr pfiím˘ch a nepfiím˘ch daní. Podíl nepfiím˘ch daní na na‰í daÀové kvótû je vy‰‰í neÏ je západoevropsk˘m standardem. V˘razné posilování nepfiím˘ch daní na úkor pfiím˘ch by oslabilo pfierozdûlovací funkci daÀové soustavy a vedlo k vy‰‰ímu zatíÏení spotfieby skupin obyvatel s prÛmûrn˘mi a niωími pfiíjmy. Sociální demokracie není pfiíznivcem zvy‰ování daní. Jako politická strana si v‰ak je vûdoma toho, Ïe udrÏitelnost sociálního státu, vytváfiení prostfiedí pro zmírÀování pfiíkr˘ch rozdílÛ, udrÏování sociální soudrÏnosti spoleãnosti vyÏaduje vedle sociální solidarity také solidaritu v oblasti daÀov˘ch pfiíjmÛ státu. NemÛÏe a nechce usilovat o líbivou popularitu plo‰ného sniÏování daní bez ohledu na dÛsledky, jak˘ by takov˘ postup mûl právû v tak zásadních otázkách jako je sociální konsensus spoleãnosti. Klíãov˘m nástrojem této politiky jsou progresivnû koncipovaná daÀ z pfiíjmÛ (fyzick˘ch osob) a majetkové danû. âSSD bude usilovat, aby míra progresivity danû z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob byla srovnatelná s praxí zemí EU. DaÀ z pfiíjmÛ právnick˘ch osob je nutno udrÏovat na mezinárodnû konkurenceschopné hranici (pfiitom systém investiãních pobídek zaruãuje dlouholeté daÀové prázdniny). âSSD by mûla podpofiit postupné zvy‰ování majetkov˘ch daní tak, aby se jejich podíl na celkové daÀové kvótû dostal na úroveÀ obvyklou v zemích Evropské unie. Pfii tom je v‰ak nutno peãlivû posuzovat konkrétní dopady tûchto opatfiení, aby nedocházelo k neúmûrnému zatíÏení vlastníkÛ nemovitostí ze stfiedních a niωích pfiíjmov˘ch skupin. Stejnû tak je nutno ãelit snahám o neúmûrné sniÏování danû dûdické a darovací, které jsou niωí neÏ je Evropû obvyklé. Sociální demokracie povaÏuje za svÛj dÛleÏit˘ dlouhodob˘ cíl dosáhnut ekologizace daÀové soustavy. V pojetí âSSD je ekologická daÀová soustava spojena s pfiesunem daÀového zatíÏení na ty komodity, které mají v˘raznû negativní dopady na Ïivotní prostfiedí. âSSD musí trvale usilovat o zlep‰ení v˘bûru daní a cel vãetnû dÛsledného boje proti daÀov˘m únikÛm a legalizaci v˘nosÛ z trestné ãinnosti. Za nezbytnou podmínku úspû‰nosti této snahy povaÏuje zavedení institutu majetkov˘ch pfiiznání. Ve své hospodáfiské politice bude sociální demokracie usilovat o vstup do EMU a zavedení eura jako jednotné evropské mûny namísto ãeské koruny. To chápeme jako zavr‰ení na‰eho procesu integrace do ekonomiky zemí EU. Uvûdomujeme si, Ïe k provedení tak zásadního kroku musí b˘t naplnûny i dal‰í podmínky, zejména pak odpovídající v˘konnost jiÏ restrukturalizované ekonomiky i dlouhodobû stabilizovan˘ systém vefiejn˘ch financí. Právû v˘konnost ekonomiky, vysok˘ stupeÀ pfiiblíÏení k ekonomické úrovni vyspûl˘ch zemí je zárukou toho, aby takov˘ krok probûhl bez otfiesÛ a byl naopak stimulem pro na‰e firmy i malé a stfiední podnikatele k dal‰ímu rozvoji a celkovému rozmachu na‰í ekonomiky.
7.6. Ekonomická moc musí podléhat demokratické kontrole V podmínkách narÛstající globalizace se moÏnosti vlivu státÛ na hospodáfiskou politiku v˘raznû zmen‰ují, neboÈ v rukou státu dnes zÛstávají zejména nepfiímé nástroje, z nichÏ hlavními jsou rozpoãtová a daÀová politika, ochrana hospodáfiské soutûÏe 56
a regulace monopolÛ. S omezováním reálné hospodáfiské moci státÛ se ekonomická a tím i politická moc stále více pfiesouvá na úroveÀ nadnárodních finanãních a prÛmyslov˘ch korporací a tím vzrÛstá v˘znam politické integrace. V na‰ich podmínkách jde zejména o EU umoÏÀující pfiijímat regulaãní opatfiení úãinná v rámci tohoto integraãního seskupení. Pfiesouváním ekonomické moci na nadnárodní korporace také dochází ke zmen‰ování vlivu demokratick˘ch institucí státu a ocitá se tak v ohroÏení demokracie samotná. âSSD musí ãelit oslabování váhy demokratick˘ch rozhodnutí na národní i mezinárodní úrovni, musí usilovat o to, aby obãané mohli i nadále o v‰ech dÛleÏit˘ch otázkách rozvoje spoleãnosti rozhodovat v rámci demokratick˘ch procesÛ. Usiluje o to, aby moc nadnárodních kapitálov˘ch skupin byla kontrolována a zejména aby byly kontrolovány mezinárodní kapitálové toky, které mohou silnû ovlivÀovat jednotlivé ekonomiky. Regulace tûchto institucí mÛÏe pfiispût k vytvofiení pfiíznivého prostfiedí pro rozvoj zejména tranzitivních ekonomik, které jsou pfiedev‰ím ohroÏovány tûmito pohyby kapitálu. Na mezinárodní úrovni bude ãeská sociální demokracie usilovat o vytvofiení mezinárodního rámce pro regulaci nadnárodních finanãních a prÛmyslov˘ch spoleãností. K tomu lze vyuÏít nûkteré jiÏ existující mezinárodní instituce s tím, Ïe bude posílen jejich demokratick˘ charakter a v˘konné pravomoci. Je nutno vytvofiit takové mezinárodní prostfiedí, v nûmÏ bude úrovni ekonomické globalizace odpovídat i úroveÀ finanãní, právní, sociální a ekologické regulace, realizované demokraticky legitimovan˘mi mezinárodními organizacemi. Vedle toho sociální demokracie pokládá za potfiebné usilovat o kontrolu ãinnosti monopolÛ uvnitfi státu tak, aby státní monopoly pouze nenahradily monopoly privátní. Privatizaci musí doprovázet vytvofiení pevného státního regulaãního rámce v‰ude tam, kde je potfieba ochránit vefiejn˘ zájem, národní bezpeãnost, Ïivotní prostfiedí, svobodnou soutûÏ a zejména posílit práva spotfiebitelÛ. Právû ochranu zájmÛ spotfiebitelÛ povaÏujeme za svÛj dÛleÏit˘ úkol. Nelze se smifiovat s tím, Ïe spotfiebitelé se sv˘mi oprávnûn˘mi poÏadavky jsou nejednou zcela bezbranní proti byrokratické ma‰inérii privátních monopolÛ, jsou vystavováni zbyteãn˘m poÏadavkÛm na poskytování osobních dat, manipulaci s cenami zejména síÈov˘ch sluÏeb a dal‰ím negativním jevÛm. Nad ochranou osobních dat musí bdít státní instituce znemoÏÀující ekonomick˘m subjektÛm zneuÏít jejich informaãní pfievahu nad spotfiebiteli, zejména marketingovû vyuÏitelná data. Neinformovanost spotfiebitelské vefiejnosti spolu se sofistikovan˘mi metodami zpracování dat napfi. o spotfiebû, zájmech a informaãních zdrojích spotfiebitelÛ dává zejména velk˘m obchodním fietûzcÛm, ale i dal‰ím firmám informaãní pfievahu, kterou by mohly vyuÏívat ke sv˘m cílÛm, které mohou b˘t rozdílné od zájmÛ spotfiebitelÛ. Obãané musí mít právo na objektivní informace o ãinnosti soukrom˘ch podnikÛ (zejména takové, které se dot˘kají jejich práv, napfi. o ekologiãnosti v˘roby, o úãincích na zdraví apod.). âSSD bude usilovat o to, aby legislativními nástroji bylo podpofieno právo zamûstnancÛ na ovlivÀování základních otázek rozvoje podnikÛ. Je nutno vytváfiet takové demokratické mechanismy, které zabrání prorÛstání ekonomické, mediální a politické moci vedoucímu ke vzniku demokraticky neovlivniteln˘ch mocensk˘ch elit. V moderní spoleãnosti platí stále naléhavûji, Ïe moc má rovnûÏ svou 57
mediální podobu. I mediální prostfiedí musí podléhat demokratické kontrole, která nebude omezovat svobodu médií, ale zabrání jejich zneuÏívání pro zájmy vlastnick˘ch skupin. Mediální svût potfiebuje objektivní kritické vazby. âSSD bude usilovat o udrÏení a rozvoj vefiejnoprávních sdûlovacích prostfiedkÛ.
7.7. Privatizace a kultivace podnikání âSSD podporuje v‰echny kroky, které vedou ke zprÛhlednûní a kultivaci podnikání a vlastnick˘ch vztahÛ. PoÏadujeme, aby byla dÛraznû uplatÀována vlastnická práva státu. PovaÏujeme za nutné stanovit meze úãelné privatizace tak, Ïe stát si ponechá vlastnictví strategicky rozhodujících fiídících systémÛ a sítí v energetice, dopravû a vodním hospodáfiství a vlastnictví po‰ty. Zcela odmítáme dal‰í privatizaci lesÛ, stejnû jako likvidaci vefiejnoprávního ‰kolství a zdravotnictví, které pouze v této formû mohou zajistit souãasnû efektivní a také nákladovû racionální sluÏby ‰irokému okruhu obyvatelstva nezávisle na jeho sociálním postavení a regionu, v nûmÏ Ïijí. Jsme pro rovnoprávnost v‰ech forem vlastnictví. Podporujeme tradiãní efektivní zpÛsoby druÏstevního vlastnictví. Domníváme se, Ïe se musí zv˘‰it – analogicky k situaci v EU – úloha krajsk˘ch orgánÛ, mûst a obcí jako vlastníkÛ a jejich zodpovûdn˘ vztah k tomuto majetku. Budeme vyÏadovat zodpovûdn˘ vztah vlastníkÛ k majetku, a to zejména tam, kde tato vlastnická práva k majetku mohou zasahovat do práv jin˘ch osob. Pfiekonání devastace devadesát˘ch let, která se projevuje ztrátou etiky podnikání, pokfiiven˘mi mûfiítky hodnot, rozsáhlou korupcí a ekonomickou kriminalitou, vyÏaduje pfiedev‰ím stanovit jasná pravidla podnikání. VyÏaduje i rozhodn˘ boj s kriminalitou, klientelismem a korupcí, kter˘ nesmí polevit. Na‰ím dlouhodob˘m cílem je taková kultivace ekonomického prostfiedí a právního i etického rámce podnikání, která bude plnû srovnatelná s EU. Základním pfiedpokladem fungování v‰ech ekonomick˘ch struktur je institucionální zázemí hospodáfiství dané jeho právním fiádem a dal‰ími institucemi, které zabezpeãují regulaci a vynutitelnost práva. Obdobnû je tomu ale i s neformálními institucemi, které tvofií nepsané normy chování ekonomick˘ch subjektÛ stejnû jako stupeÀ respektování práva v bûÏném Ïivotû. TrÏní hospodáfiství v na‰em pojetí neznamená jen mnoho svobod, ale vyÏaduje i dÛsledné plnûní závazkÛ. Na poãátku 90. let do‰lo v na‰í zemi k uvolnûní fiady svobod, které v‰ak nebylo doprovázeno dostateãn˘m tlakem na odpovûdnost v jednání ani postihem nemorálních a nezákonn˘ch praktik. Ekonomick˘ fiád jako soubor psan˘ch i nepsan˘ch norem chování musí poskytovat v‰em hospodáfisk˘m subjektÛm jistotu, Ïe pravidla hry platí skuteãnû pro v‰echny, a Ïe ekonomickou spravedlnost dlouhodobû nelze oklamat ani podplatit. To je základem dlouhodobé jistoty v‰ech souãástí ekonomiky a je nezbytn˘m pfiedpokladem stabilního a dlouhodobého hospodáfiského rÛstu. Pfiíkladem v plnûní pravidel a závazkÛ musí b˘t stát. Stát pro ekonomické subjekty není jen nezbytn˘m regulaãním prvkem, musí b˘t pfiedev‰ím aktivní servisní organizací, která v‰estrannû napomáhá rozvoji jejich ekonomick˘ch aktivit a ochranû jejich 58
práv. Proto je racionální, aby bylo soustavnû provûfiováno zda nejsou administrativní procedury pro ekonomické subjekty zbyteãnû komplikované a ãasovû nebo finanãnû pfiíli‰ nároãné. TrÏní ekonomika není a nesmí b˘t negací morálky. Posilování morálního a právního vûdomí obãanÛ podstatnû zvy‰uje sílu ekonomiky jako celku. Odpovûdností politiky je permanentnû vysvûtlovat, Ïe napfi. neplacení daní, nelegální zamûstnávání, zneuÏívání sociálních dávek ãi zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí probíhá na daÀov˘ úãet fiádn˘ch obãanÛ a nemÛÏe b˘t tolerováno. Vysoké náklady ‰iroké spoleãenské tolerance negativního ekonomického chování je nutno vyãíslovat a uãinit z nich nepostradatelnou souãást v˘chovy. V˘znamnou souãástí budování morální dimenze trÏního hospodáfiství tvofií iniciativa profesních organizací a odborÛ v podobû budování etick˘ch standardÛ jednotliv˘ch profesí. Oãekáváme, Ïe fiada profesních organizací bude stále více schopna pfiebírat i v˘znamné autoregulaãní funkce, coÏ mÛÏe prospût po odborné i procesní stránce fungování regulaãních mechanismÛ ekonomiky.
59
8. Spoleãnost pfiátelská k Ïivotnímu prostfiedí V souãasnosti je jiÏ zfiejmá neudrÏitelnost prudkého extenzívního rÛstu prÛmyslové civilizace stejnû jako jsou zfiejmé s ní spojené globální ekonomické problémy.UdrÏiteln˘ ekonomick˘, sociální a kulturní rozvoj zakládáme na citlivém vztahu k pfiírodû, na rozumném ãerpání nejen neobnoviteln˘ch zdrojÛ, ale i zdrojÛ obnoviteln˘ch.Odmítáme pfietrvávající umûlé rozdûlování ekonomick˘ch a ekologick˘ch cílÛ. Jejich vzájemná podmínûnost je zfiejmá a nevyhnutelná. Ekologické problémy, spojené s ãerpáním a rychl˘m úbytkem pfiírodních zdrojÛ, zvy‰ujícím se nedostatkem pitné vody, rostoucím zneãi‰tûním Ïivotního prostfiedí a pfielidnûním nûkter˘ch ãástí svûta, vyvolávají nebezpeãí vzniku katastrofálních existenãních dÛsledkÛ pro lidskou civilizaci a kulturu. Dûje se tak z nedostateãného poznání vûcí a respektu vÛãi základním sociálním, ekologick˘m, kulturním a nakonec i hospodáfisk˘m problémÛm lidstva, problémÛm, jeÏ se stále jen, s neuspokojivou odezvou, vyhrotily v poslední ãtvrtinû 20. století. Strategií na‰eho programu pro 21. století je proto trvale udrÏiteln˘ rozvoj. To v‰e se dá shrnout pod pojmem uplatÀování racionální, vûdecky koncipované ekologické politiky. Její souãástí zÛstává také souhrnná ochrana a tvorba kulturní krajiny z pohledu funkãnosti a estetiky, a to jak komplexu pfiírodních, polopfiírodních, tak i lidmi vytvofien˘ch sloÏek vãetnû hmotného kulturního dûdictví. Pfiitom by se mûla jednoznaãnû dávat pfiednost prevenci pfied donedávna obvykl˘m a zpravidla nedostateãn˘m zpÛsobÛm odstraÀování nepfiízniv˘ch následkÛ v˘robnû spotfiebního procesu lidské spoleãnosti: zneãi‰Èování, po‰kozování, devastování, degradace Ïivotního prostfiedí apod. Je bezpodmíneãnû nutné pouÏití pfieváÏnû sankãních forem fie‰ení problémÛ (âeská inspekce Ïivotního prostfiedí) postupnû nahrazovat zavádûním pfiedbûÏn˘ch opatfiení – upozornûní na nedostatky, zv˘‰ení frekvence kontaktÛ s v˘robci – integrovanou prevencí a omezováním zneãi‰tûní – IPPC. Pozornost soustfieìujeme na fie‰ení narÛstajících problémÛ, které se promítají do v‰ech sektorov˘ch politik:
60
V surovinové politice smûfiujeme k ochranû zdrojÛ surovin pro budoucnost cílevûdom˘mi substitucemi nedostatkov˘ch primárních surovin a energií, vyuÏíváním obnoviteln˘ch zdrojÛ a druhotn˘ch surovin, recyklacemi a odpadov˘m hospodáfistvím.
V energetice se zamûfiíme na úspory a vy‰‰í vyuÏití energetického potenciálu primárních energetick˘ch zdrojÛ a uÏívání obnoviteln˘ch a netradiãních zdrojÛ v souladu s trendy v Evropské unii. Dal‰í vyuÏívaní jaderné energie spojujeme s nezbytn˘m technick˘m pokrokem pfiedev‰ím pokud jde o bezpeãnost jadern˘ch elektráren a s problémy spojen˘mi s likvidací radioaktivního odpadu.
Pfii rozvoji prÛmyslu spojeného se zavádûním nejlep‰ích dostupn˘ch vyspûl˘ch technologií budeme podporovat sniÏování surovinové a energetické nároãnosti s minimálními dopady na Ïivotní prostfiedí. Jedním z kritérií jakosti technologií a v˘robkÛ se musí stát jejich ekologická kvalita. DÛsledná pozornost bude vûnována také likvidaci ekologick˘ch zátûÏí, prÛmyslov˘ch a komunálních odpadÛ. Zvlá‰tní pozornost bude soustfiedûna na revitalizaci
nevyuÏívan˘ch prÛmyslov˘ch ploch a likvidaci star˘ch dÛlních dûl, pfiedev‰ím tam, kde mohou zpÛsobit ohroÏení ÏivotÛ lidí a jejich majetku.
U dopravní politiky spojené s exponenciálnû narÛstající hustotou individuální a nákladové dopravy a fie‰ením jejích nepfiízniv˘ch dopadÛ na Ïivotní prostfiedí upfiednostníme kolejovou pfiepravu pfied ostatními ménû ekologicky vhodn˘mi zpÛsoby dopravy, napfi. individuálním motorizmem. V popfiedí na‰eho zájmu zÛstává zkvalitnûní a rozvoj hromadné dopravy. Podporujeme také rozvoj ekonomicky zdÛvodnûné vodní dopravy respektující pfiírodní podmínky. V˘stavba dálniãní sítû musí respektovat ekologické podmínky a ve sv˘ch dÛsledcích odstraÀovat zatíÏení Ïivotního prostfiedí zpÛsobené zastaralou dopravní sítí, zejména procházející obcemi a mûsty.
Agrární politika musí poãítat také s podporou zemûdûlství v ménû produktivních oblastech a ve velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch územích stejnû jako s podporou zemûdûlcÛ produkujících ekologické potraviny. Extenzívní polyfunkãní zemûdûlství nezastupitelnû vytváfií tradiãní kulturní krajinu. Podpofiíme integraãní snahy jednotného fiízení ochrany, údrÏby a utváfiení krajiny a pfiírody z jednoho vládního centra, které bude garantovat i úãelné vkládání a rozmisÈování finanãních prostfiedkÛ. Budeme podporovat spolkovou ãinnost spojenou s agrárními odvûtvími (napfi. myslivost, vãelafiství a rybáfiství s ohledem na jejich pozitivní pfiínos pro krajinu, zemûdûlství, lesní i vodní hospodáfiství i ochranu pfiírody).
PÛdní fond, kter˘ je nereprodukovateln˘m pfiírodním zdrojem, musí b˘t pod úãinnou ochranou technickou i legislativní. Jeho ekologicky optimálním vyuÏitím chceme pfiispût ke stabilitû venkovského osídlení a prostoru. Racionálním rozhodovacím procesem a vyuÏitím institutu krajinného a územního plánování budeme udrÏovat ekologickou rovnováhu mezi rÛstem mûst vãetnû budování nov˘ch závodÛ „na zelené louce“ a ochranou hodnot nezastavûné kulturní krajiny.
V urbanistické politice se zamûfiíme na tvorbu urbanistick˘ch struktur, které povedou k zastavení stále se zhor‰ujícího se Ïivotního prostfiedí sídel a jeho postupnému zlep‰ování. Chceme, aby ve mûstech byla vysazováno dostateãné mnoÏství zelenû k plnûní funkce zdravotnû rekreaãní a estetické. Pozornost bude vûnována i zelen˘m pásÛm kolem velk˘ch sídli‰tních aglomerací.
V lesnictví sledujeme zv˘‰ení stability lesních ekosystémÛ a posílení sociálnû ekologick˘ch funkcí lesÛ. Z toho dÛvodu prosazujeme zachování státního vlastnictví lesÛ v souãasné rozloze i organizaãní struktufie. Vlastníci lesÛ by mûli mít zaruãeny pfiimûfiené finanãní kompenzace za definované sluÏby poskytované spoleãnosti. Lesy v‰ak musí i nadále plnit produkãní funkci obnovitelného zdroje dfievní suroviny.
Ve vodní a vodohospodáfiské politice vûnujeme vy‰‰í péãi ochranû vod pro zaji‰tûní dostateãného mnoÏství vody pitné a uÏitkové pro spotfiebu, ale také jejímu ãi‰tûní a udrÏení v krajinû ve smyslu komunitárního práva Evropské unie. Je tfieba i zajistit potfiebné investiãní prostfiedky na v˘stavbu ãistíren odpadních vod a kanalizaãních systémÛ ve mûstech a obcích. K tomu pfiispûje i úãinné vyuÏití prostfiedkÛ z kohezního fondu a strukturálních fondÛ EU. Budeme pod61
porovat rozvoj a revitalizaci fiíãních a rybniãních soustav slouÏících k udrÏení vody v krajinû a k zmírÀování v˘kyvÛ jejího klimatu spolu s vytváfiením podmínek pro regulaci odtokÛ. Zajistíme, aby ve‰kerá protipovodÀová opatfiení na vodních tocích i v jejich povodích byla cílevûdomû provádûna a byla tak zaji‰tûna maximálnû moÏná ochrana sídli‰È a prÛmyslov˘ch aglomerací.
Aktivní ochranou ekosystémÛ sledujeme zachování druhového bohatství a dynamickou rovnováhu jejich sloÏek. Jimi je podmínûna trvalá ochrana pfiírody a krajiny. Její dal‰í podmínkou, kterou chceme roz‰ifiovat a upevÀovat, je úãinná spolupráce orgánÛ ochrany pfiírody s obyvateli, obcemi a regiony. Mimofiádnou péãi vûnujeme zvlá‰tû chránûn˘m územím, zejména národním parkÛm, ale i dal‰ím chránûn˘m územím, v nichÏ jsou soustfiedûny pfiírodní hodnoty národní i mezinárodní úrovnû. V souladu s reformou decentralizace státní správy prosazujeme, aby v˘kon speciální prvoinstanãní státní správy v ochranû pfiírody a krajiny byl v místû pÛsobnosti velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch území reprezentován správním úfiadem.
Celospoleãenské pfiírodní bohatství je nutno chránit a starat se o nû stejnû jako o pfiírodnû - historick˘ ráz kulturní krajiny (historické parky, zahrady a krajinné památkové zóny ãi roztrou‰enou krajinnou zeleÀ). S tím je spojena podpora turistického ruchu v souladu se zájmy pfiírody. Podpofiíme vytváfiení a fungování celoevropské ochrany pfiírody. DÛslednû formulovaná a cílevûdomû prakticky prosazovaná ekologická hlediska organicky zapadající do okruhu obecného pfiístupu trvale udrÏitelného rozvoje se musí stát nedíln˘m prvkem koncepcí rozvoje lidské spoleãnosti. Systematická v˘chova a osvûta v tomto duchu musejí probíhat od pfied‰kolního vûku po cel˘ Ïivot ãlovûka a patfiiãná relevantní informovanost by se mûla stát kaÏdodenní záleÏitostí. Posílena by proto mûla b˘t odpovídající institucionální a právní základna. Postupné zavádûní ekologické daÀové reformy by mûlo nastartovat zásadní obrat ve smûfiování spoleãnosti k udrÏitelnému rozvoji. Navzdory znaãn˘m nákladÛm musí b˘t pfiekonány ekologické „zátûÏe“ z minulosti. Dal‰ímu zneãi‰Èování a po‰kozování Ïivotního prostfiedí musí b˘t zabraÀováno podporou a zv˘hodÀováním zavádûní technologií Ïivotnímu prostfiedí pfiízniv˘ch. Sankce by se mûly stát aÏ posledním prostfiedkem pro zabezpeãení dodrÏování zákonn˘ch norem. Chceme zv˘‰it prestiÏ na‰eho státu na mezinárodní úrovni jako moderního státu, kter˘ má úctu a odpovûdnost k pfiírodnímu bohatství Zemû, k udrÏitelnému rozvoji a zároveÀ bude dobr˘m partnerem ostatním státÛm ve snaze sniÏovat a preventivnû zmírÀovat civilizaãní tlak na spoleãné Ïivotní prostfiedí. Dlouhodobû neslouÏí ãlovûku nic, co niãí Ïivotní prostfiedí. Proto jedinou ‰ancí na pfieÏití lidstva je nauãit se s pfiírodou a v pfiírodû Ïít. Koncept trvale udrÏitelného rozvoje pak je v˘razem úcty k Ïiv˘m bytostem, organizmÛm a pfiírodû jako celku.
62
9. Spoleãnost vzdûlání, vûdy a informací Souãasnou epochu charakterizuje zásadní zmûna technologií, které podstatnû mûní nároky na kvalifikaci a zpÛsob práce lidí i na uspofiádání jejich vzájemn˘ch vztahÛ ve v‰ech oblastech Ïivota. JiÏ dnes je jasné, Ïe se motorem v˘voje stává du‰evní práce. Z pokroku ve zpracování, pfienosu i sdílení informací vzniká svût, v nûmÏ mají rozhodující faktory úspûchu intelektuální povahu. Rodí se znalostní spoleãnost. DÛsledky technologické revoluce, jejíÏ základy spoãívají v automatizaci a informatice, mohou v‰ak vést i k prohloubení spoleãenské polarizace. K eliminaci tûchto negativních dÛsledkÛ vede jediná cesta: svobodn˘ pfiístup v‰ech vrstev populace k informaãním zdrojÛm. Sociální demokracie je odhodlána prosazovat jeho pozitivní tendence. Podporujeme nejen v˘zkum nov˘ch technologií a jejich uplatnûní v Ïivotû spoleãnosti, ale také rovn˘ pfiistup v‰ech lidí k informacím, kter˘ odstraní bariéry rozvoje osobnosti ãlovûka. Globální charakter informací a svoboda pfiístupu k informaãním zdrojÛm je podmínkou. Základní podmínkou k dosaÏení tûchto cílÛ je vzdûlan˘ obãan, kter˘ bude umût nejen informace získávat, ale pfiedev‰ím se bude umût v záplavû informací orientovat, kriticky je analyzovat a uplatÀovat je ve svém osobním Ïivotû i ve prospûch spoleãnosti
9.1. Na‰e cíle a pfiístupy k vzdûlávání a v˘chovû Cílem vzdûlávání a v˘chovy je zdravû sebevûdom˘ ãlovûk, pfiipraven˘ pro Ïivot sv˘m vzdûláním a kvalifikací, kter˘ má pfiedpoklady uplatnit se na celém svûtû. To pfiedpokládá, Ïe kaÏd˘ obãan a celá spoleãnost bude povaÏovat investice vloÏené do vzdûlání za nejefektivnûj‰í vklad do budoucnosti. PovaÏujeme za nutné, aby se vzdûlání odpovídajícího jejich individuálním schopnostem dostávalo v‰em, bez ohledu na jejich sociální a ekonomické podmínky, vûk, pohlaví, národnostní ãi etnick˘ pÛvod a vrozené ãi získané dispozice. Trváme na povinné ‰kolní docházce a budeme bránit v‰em snahám zavést ‰kolné v jakékoliv podobû. Cílem politiky âSSD je vytvofiení spoleãnosti, jejíÏ rozvojov˘ potenciál bude stavût na kvalifikaci a vzdûlání obãanÛ – vytvofiení vzdûlanostní spoleãnosti. Nበhumanismus je veskrze praktick˘: staví na zku‰enosti, Ïe nejúspû‰nûj‰í byly odedávna spoleãnosti schopné vytváfiet podmínky, v nichÏ co nejvíce lidí mohlo, chtûlo a umûlo rozvíjet své schopnosti tak, aby z nich mûli prospûch oni i ostatní. Vzdûlávání musí b˘t chápáno jako celoÏivotní proces, kter˘ uãí jedince aplikovat a vyuÏívat získané vûdomosti ve prospûch jeho samého i ve prospûch celé spoleãnosti. Pro toto pojetí musíme získat ‰irokou obãanskou vefiejnost vãetnû uãitelÛ v‰ech vzdûlávacích stupÀÛ. Sociální demokracie se hlásí k zásadám svûtové konference UNESCO o vzdûlání, které urãují nûkolik priorit: uãit se b˘t, uãit se Ïít spolu, uãit se poznávat, uãit se jak se uãit. Vzdûlávací proces proto musí plnit tfii navzájem související a doplÀující se funkce: rozvíjet lidskou osobnost, vychovávat obãana – umoÏnit jeho zaãlenûní do spoleãnosti, pfiipravovat na povolání. DÛraz klademe na pûstování kladného vztahu ke vzdûlávání, na chápání svûta v jeho souvislostech, multikulturní v˘chovu, v˘chovu k toleranci. 63
PovaÏujeme za nutné rozvíjet dovednosti populace v práci s informacemi získan˘mi i prostfiednictvím informaãních a komunikaãních technologií tak, aby je umûl nejen získávat, ale pfiedev‰ím kriticky analyzovat a vyhodnocovat. Informaãní gramotnost musí prolínat cel˘m vzdûlávacím procesem, neboÈ osvojení si komunikace prostfiednictvím tûchto technologií bude v budoucnu pfiedpokladem jakékoliv kvalifikace. Ochrana ãlovûka pfied hrozbou moÏn˘ch agresí, terorismu a pfiírodními katastrofami vyÏaduje, aby souãástí vzdûlávacího procesu byla i pfiíprava pro pfiípad, Ïe by takové situace mûly nastat. Podobnû je nutné vûnovat pozornost problematice domácího násilí. Za v˘chovu a vzdûlávání svého dítûte odpovídají pfiedev‰ím rodiãe, ktefií by mûli spolupracovat se vzdûlávacím zafiízením, které jejich dítû nav‰tûvuje. Vzdûlání povaÏujeme za vefiejn˘ statek. Proto se stát nemÛÏe zfiíci své odpovûdnosti za garantování pfiístupu ke vzdûlání, jeho kvalitu, akceptování nov˘ch trendÛ. Nese odpovûdnost za bezchybné fungování celého systému ‰kol a vzdûlávacích institucí. Nesmí se zfiíci práva na kontrolu. Z tohoto pohledu povaÏujeme závazné vzdûlávací programy za základní podmínku, která vymezí nejen obsah vzdûlávání, ale zajistí i prostupnost vzdûlávací soustavy, pfiechod absolventÛ do praxe a pokraãování v dal‰ím studiu. Souãástí vzdûlávacího procesu musí b˘t hodnotící nástroje, které ovûfií v˘stup v jednotliv˘ch etapách vzdûlávání a zajistí srovnatelnost. Sociální demokracie prosazuje zaãlenûní distanãních forem – a dal‰ích forem, které umoÏÀují vyuÏívat moderní informaãní a komunikaãní technologii – do studia zakonãeného standardnû certifikovanou zkou‰kou. Za pilífi na‰eho ‰kolství povaÏujeme ‰kolství vefiejné. Formy vefiejného a nevefiejného vzdûlávání povaÏujeme za rovnocenné. Za v˘znamnou souãást vzdûlávacího systému povaÏujeme základní umûlecké ‰koly, které v˘znamnû kultivují osobnost dítûte, rozvíjejí jeho talent a pfiipravují je k dal‰ímu eventuálnímu studiu, a ‰koly jazykové. Chceme, aby ‰kola byla otevfien˘m a vefiejnû pfiístupn˘m centrem vzdûlanosti a kultivovanosti obce. DÛleÏitou podmínkou uplatnûní obãanÛ v mnohonárodnostní Evropû je znalost cizích jazykÛ. Proto studium cizích jazykÛ je jednou z priorit vzdûlávací soustavy. Nezbytnou souãástí vzdûlávání a v˘chovy je vytváfiení podmínek zfiizovateli ‰kol. Nutná je koordinace orgánÛ vefiejné správy vãetnû regionální a místní samosprávy.
9.2. Souãásti vzdûlávací soustavy v systému celoÏivotního vzdûlávání a jejich specifika 9.2.1. Pfied‰kolní vzdûlávání Pfied‰kolní vzdûlávání zaujímá ve ‰kolském systému specifické a dÛleÏité postavení. Chceme, aby matefiská ‰kola byla pro v‰echny dûti místem osobnostního rozvoje, místem získávání sociálních zku‰eností, poznatkÛ o svûtû, i místem specifické pfiípravy na následující vzdûlávání, vãetnû spoluúãasti rodiãÛ na tomto procesu. Matefiskou ‰kolu povaÏujeme za dÛleÏit˘ poãáteãní stupeÀ celoÏivotního vzdûlávání, kter˘ 64
hraje v˘znamnou roli v zaloÏení a rozvoji pfiedpokladÛ spoleãenské integrace. Proto povaÏujeme za nutné legislativnû zajistit zákonn˘ nárok na pfied‰kolní vzdûlávání a vytvofiit reálnou moÏnost jej naplnit. 9.2.2. Základní vzdûlávání Základní vzdûlávání je jedinou vzdûlávací etapou, které se povinnû úãastní kaÏdé dítû. Má zásadní v˘znam pro vãasnou korekci pfiípadn˘ch handikepÛ, ale i podchycení zvlá‰tních schopností, zájmu ãi talentu dítûte. Za dÛleÏit˘ aspekt povinné ‰kolní docházky povaÏujeme moÏnost vzdûlávání v pfiirozen˘ch spoleãenstvích dûtí. Chceme, aby ‰kola byla místem, kam dûti chodí rády. Tomu musí odpovídat klima ‰koly. Jde pfiedev‰ím o pfiizpÛsobení se dítûti, respektování pfiirozen˘ch rozdílÛ ve zrání i uãení jednotliv˘ch dûtí, postupnou optimalizaci vyãleÀování ÏákÛ z pfiirozeného populaãního kolektivu do v˘bûrov˘ch ãi specializovan˘ch ‰kol. Chceme, aby ‰kola byla otevfiená vefiejnosti, propojena s dal‰ími aktivitami, které souvisí se vzdûláváním a poznáváním. Musí b˘t místem, kde Ïáci získávají vztah k druh˘m lidem a pfiírodû, ke své obci a zemi, k její kultufie a umûní, k tradicím a ke své matefi‰tinû. Cíl základní ‰koly vidíme pfiedev‰ím v poskytování co nejkvalitnûj‰ího základu v‰eobecného vzdûlání v‰em ÏákÛm vãetnû znalosti dvou cizích jazykÛ a zvládnutí základÛ komunikaãní technologie. DÛraz klademe na motivaci k uãení, na rozvíjení vlastních schopností a zájmÛ, na tvofiivost v fie‰ení problémÛ, na osvojení úãinné komunikace, na spolupráci a respekt k práci druh˘ch, na schopnost projevovat se jako svobodná osobnost, na toleranci a ohleduplnost, na vnímav˘ vztah k lidem i k pfiírodû, na odpovûdn˘ vztah k sobû a ke svému zdraví, na reáln˘ odhad sv˘ch moÏností. Proto povaÏujeme za nezbytné vytváfiet podmínky pro diferencované vyuãování uvnitfi ‰koly (moÏnost integrace pfiedmûtÛ, individualizace podle zájmÛ a speciálních potfieb ÏákÛ). To je pfiedpokladem pro rozvoj talentÛ a i pro integraci znev˘hodnûn˘ch ÏákÛ, pro respektování rozmanitosti osobností dûtí. Budeme usilovat o to, aby se odpovûdnost rodiãÛ za v˘chovu a vzdûlávání sv˘ch dûtí zejména projevila ve spolupráci se ‰kolou pfii pfiedcházení a nápravû problémÛ v chování a vzdûlávání jejich dítûte. 9.2.3. Stfiední v‰eobecné a odborné vzdûlávání Tímto stupnûm prochází pfieváÏná vût‰ina populace. Proto je podstatné, aby stfiední vzdûlávání vûnovalo pozornost pfiedev‰ím vytvofiení základÛ pro dal‰í celoÏivotní vzdûlávání a pro obãanské a pracovní uplatnûní ve spoleãnosti. PovaÏujeme za zásadní, aby toto vzdûlání bylo pfiístupné v‰em ÏákÛm, aby se zvy‰oval podíl populace dosahující úplného stfiedního vzdûlání a aby byla zaji‰tûna srovnatelnost v˘sledkÛ vzdûlávání. KaÏdému musí b˘t bûhem jeho Ïivota zachováno právo studovat na stfiední ‰kole a splnit podmínky, které jsou pfiedpokladem ke studiu na vysoké ‰kole. Je tfieba zajistit odborné vzdûlávání umoÏÀující snadnûj‰í vertikální i horizontální prostupnost. Vzdûlávací programy by mûly b˘t koncipovány pfieváÏnû v modulové formû. 65
Jsme toho názoru, Ïe stfiední ‰koly poskytující v‰eobecné vzdûlání nemohou pfiipravovat pouze Ïáky pro studium na vysok˘ch ‰kolách, ale i pro profesionální praktick˘ Ïivot. UãÀovské a stfiední odborné ‰koly naopak musí vûnovat pozornost v‰eobecnému vzdûlání a osobnostnímu rozvoji Ïáka. Profesní pfiíprava musí odpovídat rozvoji techniky a potfiebám trhu práce a její úroveÀ je tfieba zkvalitÀovat. Pfiedpokladem je vût‰í zainteresovanost podnikatelské sféry na pfiípravû odborníkÛ. Stfiední odborné vzdûlání pfiedstavuje ‰iroké spektrum vzdûlávací nabídky, která by mûla umoÏnit studentÛm vybrat si vzdûlávací program odpovídající jejich schopnostem, zájmÛm a potfiebám trhu práce. Za nezbytné povaÏujeme, aby mûl student v prÛbûhu studia moÏnost korigovat svou volbu v prÛbûhu vzdûlávání. V odborném vzdûlávání je nezbytné pfiipravit absolventy na pfiechod ze ‰koly do praxe. Jako potfiebné se jeví zvy‰ovat podíl ‰iroce profilovan˘ch odborn˘ch pfiedmûtÛ a nutnost spolupráce se zamûstnavatelskou sférou pfii tvorbû vzdûlávacích programÛ. 9.2.4. Vy‰‰í odborné a vysoko‰kolské vzdûlávání Kvalita vysokého ‰kolství a stupeÀ rozvoje vûdy otevírají cestu do spoleãenství rozvinut˘ch zemí, do vzdûlanostní spoleãnosti. Vysoké ‰koly je tfieba otevfiít v‰em nadan˘m a zajistit, aby udrÏovaly kontakt s potfiebami mûnícího se svûta. Vysoké ‰koly se budou postupnû integrovat do celosvûtového rámce. Pfiedpokládáme, Ïe na vysok˘ch ‰kolách budou pfiedná‰et i vynikající zahraniãní pedagogové a studovat nadaní zahraniãní studenti. PovaÏujeme za nutné posilovat vûdeck˘ v˘zkum na vysok˘ch ‰kolách, zejména tûch, které zaji‰Èují magisterské a doktorské studium, a zapojovat do nûj studenty. Jen vysoko‰kolsk˘ pedagog, kter˘ se vûnuje i vûdecké práci, mÛÏe kvalitnû uãit. Nové tisíciletí klade nové nároky na terciární vzdûlávání. Proto budeme usilovat o vytvofiení bohatû rozrÛznûného terciárního sektoru vzdûlávání s dostateãnou kapacitou, v maximální mífie prostupného (vertikálnû i horizontálnû), dovolujícího moÏnost zmûny nebo pokraãování ve studiu v kaÏdém vûku a kaÏdé dobû. Struktura úrovní tohoto vzdûlávání vyÏaduje vyjasnûní cílÛ a dosaÏen˘ch kvalifikací. Prostupn˘ terciární stupeÀ vzdûlávání, nabízející modulárnû tvofiené studijní programy vyuÏívající kreditní systém, umoÏní pokraãovat ve studiu podle potfieby v prÛbûhu celého Ïivota. V˘znamnou roli v tom sehraje vyuÏití nov˘ch informaãních a komunikaãních technologií. Na‰ím zámûrem je umoÏnit polovinû populaãního roãníku nastoupit do nûkteré z forem terciárního vzdûlávání. DÛraz klademe na rozvoj doktorsk˘ch studijních programÛ organizovan˘ch vysok˘mi ‰kolami. 9.2.5. Dal‰í vzdûlávání Základním úkolem dal‰ího vzdûlávání je umoÏnit absolventÛm, aby získanou profesní, vûdeckou i sociální kompetencí byli schopni zvládat stále se mûnící poÏadavky svûta práce. Je tfieba usnadnit flexibilní zpÛsoby vzdûlávání a získávání kvalifikací, nabídnout mlad˘m lidem i star‰ím obãanÛm vzdûlávací a poradenské programy pro v˘bûr povolání. Budeme podporovat rekvalifikaãní programy. Chceme nabídnout lidem ze sociálnû slab˘ch skupin a jedincÛm ohroÏen˘m soci66
álním vylouãením integrované pracovní, vzdûlávací a poradenské programy. PovaÏujeme za nutné motivovat zamûstnavatele, zamûstnavatelské svazy, odborové svazy a dal‰í sociální partnery, aby roz‰ífiili dosavadní poskytování odborného vzdûlávání sv˘m zamûstnancÛm a zv˘‰ili svou angaÏovanost v odborném vzdûlávání a pfii v˘mûnû programÛ v evropském prostoru. PovaÏujeme za nutné vytvofiit v podnicích klima pro dal‰í vzdûlávání zamûstnancÛ, vedoucí k pfiemûnû podnikÛ na uãící se organizace, vytvofiit jasné informaãní, poradenské a jiné podpÛrné struktury pro jednotlivce a organizace, ktefií se angaÏují ve vzdûlávání, ‰kolení a hledání zamûstnání.
9.3. Uãitel V procesu vzdûlávání má uãitel nezastupitelnou úlohu. Toto povolání vyÏaduje specifickou pfiípravu. Jde o povolání nesmírnû v˘znamné pro spoleãnost, protoÏe v rukou pedagogÛ je formování osobnosti a vzdûlanost národa. I pfies prudk˘ rozvoj informaãních a komunikaãních technologií zÛstane uãiteli nezastupitelná role pfii vzdûlávání a v˘chovû. VzrÛstající nároky na jeho odbornost a psychiku nemohou zÛstat bez materiálního a spoleãenského ocenûní. Budeme dbát o to, aby na‰e zámûry a jejich poãáteãní realizace nestagnovaly, ale pfiimûfienû s rÛstem efektivity hospodáfiství dále pokraãovaly tak, aby se uãitelské povolání dostalo na jedno z pfiedních míst profesního Ïebfiíãku. PovaÏujeme za nutné, aby v dÛsledku stále se zvy‰ujících nárokÛ na kvalitu vzdûlávání se pfiizpÛsobilo jejich pfiípravné i dal‰í vzdûlávání. Podobnû jako v jin˘ch profesích bude nutné reagovat na mûnící se poÏadavky na vzdûlávání zvy‰ováním kvality a funkãnosti pfiípravného vzdûlávání uãitelÛ. Pedagogické fakulty pfiipravují na povolání uãitele. Proto musí b˘t univerzitami povaÏovány za rovnocenné fakultám pfiipravujícím na jiné profese. Za nutné povaÏujeme definovat standard uãitelské kvalifikace, etick˘ kodex pedagoga, moÏnosti jeho kariérního postupu a kategorizaci pedagogick˘ch ãinností. Podstatn˘m znakem uãitelské profese je právo a zároveÀ i povinnost celoÏivotního vzdûlávání. K tomu jim budeme vytváfiet podmínky. Stejnû jako v jin˘ch oborech bude nutné zajistit moÏnost doplÀujícího a roz‰ifiujícího studia v rÛzn˘ch formách (kurzy, distanãní studium, individuální studijní plány atd.) organizované pedagogick˘mi fakultami a pedagogick˘mi centry. Zmûny v kvalitû vzdûlávání, zmûna klimatu na ‰kolách je v rukou pedagogické vefiejnosti. Budeme vytváfiet podmínky pro inovativní úsilí uãitelÛ a ‰kol vedoucí k pozitivním zmûnám ve vzdûlávacím procesu. V˘znamné místo v tomto procesu mají profesní pedagogické asociace a iniciativy. Jejich ãinnost budeme podporovat.
9.4. Voln˘ ãas mládeÏe VyuÏívání volného ãasu dûtí a mládeÏe povaÏujeme za dÛleÏitou souãást rozvoje jejich osobnosti. Stát i obce se nesmûjí vzdát své odpovûdnosti za co nej‰ir‰í nabídku 67
a dostupnost tûchto aktivit tím spí‰e, Ïe pfiedstavují primární prevenci v boji proti dûtské kriminalitû, uÏívání drog a projevÛm netolerance. Pro tuto ãinnost musí b˘t umoÏnûno vyuÏívání zafiízení ‰kol, sportovi‰È a dal‰ích vefiejn˘ch zafiízení. Nezastupitelnou roli na poli práce s dûtmi a mládeÏí, tûlov˘chovy a sportu v na‰í zemi mají obãanská sdruÏení, jejichÏ ãinnost budeme pomáhat rozvíjet. Na smysluplném vyplÀování volného dûtí a mládeÏe se podílejí domy dûtí a mládeÏe, organizace soustavnû pracující s dûtmi a mládeÏí a organizace mládeÏe. Jejich ãinnost budeme podporovat a vytváfiet podmínky pro její rozvíjení. Aktivní nabídka a praktická realizace mimo‰kolních aktivit vytváfií úãinn˘ systém prevence sociálnû patologick˘ch jevÛ mezi dûtmi a mládeÏí.
9.5. Tûlov˘chova, sport a turistika Tûlov˘chovu a sport povaÏujeme za v˘znamn˘ spoleãensk˘ fenomén a prostfiedek preventivní ochrany zdraví obãanÛ a úãelného vyuÏívání volného ãasu se zvlá‰tním v˘znamem v boji proti závislosti na drogách a jin˘m negativním jevÛm. Vrcholov˘ sport v˘znamnû reprezentuje na‰i zem ve svûtû, posiluje národní hrdost a dává vzory. Proto povaÏujeme za nutné vytvofiit pro nûj legislativní rámec. MoÏnost sportovat nechápeme jako v˘sadu, ale jako právo v‰ech obãanÛ. Sport je pfiirozen˘m zdrojem národní hrdosti, sebevûdomí obãanÛ a v˘raznû pomáhá pfii formování Ïivotních postojÛ i hodnotové orientace dûtí a mládeÏe. PovaÏujeme za nutné vytvofiit ucelen˘ a propojen˘ systém podpory tûlov˘chovy a sportu, podpofien˘ pfiíslu‰n˘mi legislativními, finanãními a institucionálními nástroji, a to jak na úrovni celostátní, tak i na úrovni krajÛ a obcí. Budeme podporovat koncepãní dotaãní politiku státu, krajÛ a obcí zamûfienou na údrÏbu, modernizaci, rekonstrukci, v˘stavbu a rozvoj sportovi‰È a komplexÛ pro kaÏdodenní systematickou ãinnost miliónÛ aktivních sportovcÛ, trenérÛ, cviãitelÛ i funkcionáfiÛ, pro vyuÏívání volného ãasu ‰iroké vefiejnosti a pfiedev‰ím mládeÏe. Za dÛleÏité povaÏujeme granty na úrovni M·MT, krajÛ a obcí, jejichÏ vyhla‰ování budeme podporovat.
9.6. Vûda jako klíãov˘ nástroj rozvoje spoleãnosti vzdûlání Vûda je klíãov˘m nástrojem spoleãnosti pfii nalézání a osvojování si nov˘ch poznatkÛ. Základní v˘zkum soustfiedûn˘ do oblastí dÛleÏit˘ch pro celé lidstvo nejenom odhaluje dosud nepoznané zákonitosti, ale také formuluje otázky pro následující generace vûdcÛ ãi pfiedkládá fie‰ení, která se následovnû promítají do celého spektra aplikovaného v˘zkumu, aby ve své koneãné podobû zmûnily nበÏivot. Souãasnû spoleãnost a trh formulují nové objednávky pro v‰echny oblasti vûdeckého bádání. Vûda se tak stává stále více hybnou silou ekonomiky zejména tím, Ïe umoÏÀuje vyrábût v˘robky se stále vy‰‰í mírou pfiidané hodnoty. Souãasnû se stává i motorem spoleãensk˘ch promûn. Dlouhodob˘m cílem âSSD je vytvofiit pfiedpoklady pro její co nejplnûj‰í uplatnûní ku prospûchu v‰ech obãanÛ zemû – a zároveÀ minimalizovat moÏná rizika spjatá s uplatnûním nov˘ch vûdeck˘ch poznatkÛ. 68
Stát, kter˘ má ambice srovnat krok s nejvyspûlej‰ími zemûmi svûta, se neobejde bez dlouhodobû koncipované a dÛslednû realizované politiky v˘zkumu a v˘voje. Bude proto potfieba vûnovat mimofiádnou pozornost zpracování a realizaci dlouhodobû koncipované a prÛbûÏnû adjustované Národní politiky v˘zkumu a v˘voje a prÛbûÏnû optimalizovat systém státní podpory v˘zkumu a v˘voje, a to pfiedev‰ím v oblasti fiízení a financování. Státní správa v oblasti v˘zkumu a v˘voje patfií k nejnároãnûj‰ím úsekÛm správy vÛbec. Její dosavadní podoba neodpovídá nárokÛm souãasnosti ani budoucnosti a proto bude dÛleÏité ji transformovat do podoby, která umoÏní uãinit z v˘zkumu a v˘voje jeden z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ budoucí prosperity zemû. Pfiitom bude nutno vytváfiet takov˘ právní a institucionální rámec, kter˘ povede k funkãní integraci v˘zkumu aÈ uÏ základního ãi aplikovaného, v˘voje a vysoko‰kolského vzdûlávání. Také zpÛsoby financování v˘zkumu a v˘voje musí doznat podstatn˘ch zmûn tak, aby se v˘zkum a v˘voj lépe neÏ dosud orientoval na uspokojování potfieb spoleãnosti a ekonomiky, aby lépe reagoval na v˘voj poznatkÛ svûtové vûdy a podle moÏností uspokojoval i oprávnûné autonomní potfieby v˘zkumu rozvíjeného na na‰ich pracovi‰tích. Trvalou pozornost si proto vyÏádá i kvalitní legislativní ãinnost v dané oblasti, která se nebude vyh˘bat ani etick˘m problémÛm spjat˘m s uplatnûním vûdeck˘ch poznatkÛ ve spoleãenské praxi. Vstup âR do EU umoÏní na‰í zemi – jak pfiedpokládá i Lisabonská deklarace – plnû se uplatnit v evropském v˘zkumném prostoru a násobit omezené národní v˘zkumné a v˘vojové kapacity zapojením do stále bohat‰ích sítí evropské spolupráce (pfiiãemÏ bude dále rozvíjena i spolupráce s v˘zkumn˘mi pracovi‰ti mimo EU). UÏ v nejbliωí budoucnosti budou mít mnohem vût‰í ‰anci na úspûch t˘my, podílející se na integrovaném evropském v˘zkumu, neÏ izolovaná národní pracovi‰tû. Velkou inspirací pro financování v˘zkumu a v˘voje v âeské republice je také závazek ãlensk˘ch zemí Evropské unie zv˘‰it do roku 2010 ãástku na jeho podporu na úroveÀ 3 % HDP (pfiiãemÏ podpora z vefiejn˘ch prostfiedkÛ bude ãinit 1 %). Podpora vûdy je jednou z priorit dlouhodobého programu âSSD, a proto se zavazujeme uãinit v‰e pro to, aby i v âR podpora v˘zkumu a v˘voje z vefiejn˘ch zdrojÛ prÛbûÏnû rostla tak, aby v roce 2010 ãinila pfiibliÏnû 1 % HDP. Budoucí v˘zkum a v˘voj bude orientován pfiedev‰ím na fie‰ení úloh
spjat˘ch s posilováním souãasn˘ch i perspektivních nejv˘konnûj‰ích sloÏek ãeského hospodáfiství;
v˘znamn˘ch z hlediska systematického poznávání stavu spoleãnosti a národní kultury;
dÛleÏit˘ch z hlediska dlouhodob˘ch zájmÛ státu (pfiedev‰ím jeho bezpeãnosti);
fie‰en˘ch v rámci dlouhodob˘ch programÛ, perspektivních z hlediska evropského a celosvûtového rozvoje vûdy, u nichÏ existuje dostateãná domácí kapacita zaruãující kvalitní spoluúãast na jejich fie‰ení; souvisejících s plnûním závazkÛ, které na sebe jiÏ v minulosti vzaly vlády âR. Podpora hlub‰ího zaãlenûní ãeské vûdy do svûtového kontextu je trval˘m úkolem, kter˘ úzce souvisí s vytváfiením podmínek pro pÛsobení kvalitních zahraniãních badatelÛ na na‰ich vûdeck˘ch pracovi‰tích stejnû jako s prací na‰ich nejlep‰ích odborníkÛ na ‰piãkov˘ch pracovi‰tích v zahraniãí. S tím je spojeno i formování odpovídajícího prostfiedí pro 69
v˘chovu vûdeckého dorostu na na‰ich univerzitních pracovi‰tích, a to jak pro na‰e obãany, tak i pro kvalitní zahraniãní studenty. Vefiejná podpora v˘zkumu a v˘voje musí dostateãnû rozli‰ovat skuteãné potfieby rÛzn˘ch vûdních oborÛ a disciplin. Zatímco základní v˘zkum bûÏného rozsahu podporovan˘ pfiedev‰ím prostfiednictvím rÛzn˘ch grantov˘ch agentur se stal bûÏnou rutinou, pro velká experimentální zafiízení bude tfieba navrhnout nové schéma podpory v na‰ich podmínkách. Zejména je nutno se zamûfiit na moderní formy v˘zkumu a v˘voje, kde vznikají integrované t˘my zahrnující pracovníky základního v˘zkumu, vysok˘ch ‰kol, pracovníky z oblasti aplikovaného v˘zkumu i firemní v˘vojáfie, manaÏery i pracovníky obchodních profesí. Jedním z bolav˘ch míst polistopadového v˘voje bylo zanedbání vefiejné podpory prÛmyslového (aplikovaného) v˘zkumu. Dlouho odkládan˘m, ale tím naléhavûj‰ím úkolem bude proto zpracování a prÛbûÏné pfiizpÛsobování Národní inovaãní politiky a dále zfiízení Technologické agentury âR, která bude podle zákonem stanoven˘ch podmínek rozdûlovat vefiejné prostfiedky k podpofie konkrétního uplatnûní v˘sledkÛ v˘zkumu a v˘voje v nov˘ch v˘robcích a sluÏbách. âSSD bude podporovat ‰ífiení v˘znamn˘ch vûdních poznatkÛ jako protiváhy objevujících se antiscientistních nálad ve spoleãnosti. Do tohoto procesu je tfieba zapojovat pfiedev‰ím vûdce s vysok˘m odborn˘m i morálním kreditem, schopné zprostfiedkovat laické vefiejnosti ‰irok˘ a ãlenit˘ obraz svûta a uplatÀovat progresivní formy popularizace v˘znamu vûdy ve spolupráci s vefiejnoprávními institucemi a hromadn˘mi sdûlovacími prostfiedky. Stejnû tak âSSD pfiispûje k vytváfiení klimatu, v nûmÏ by se vûdecká komunita sama hloubûji zab˘vala svou odpovûdností za publikování, ‰ífiení i vyuÏívání v˘sledkÛ vûdeck˘ch poznatkÛ.
9.7. Informaãní spoleãnost – nástroj budování spoleãnosti vzdûlání, spoluúãasti a solidarity Souãasná epocha je charakterizována zásadní zmûnou technologií, která v˘znamn˘m zpÛsobem zmûní ekonomiku, spoleãnost i zpÛsob Ïivota kaÏdého obãana. Souãasn˘ technologick˘ zlom je charakterizován pfiedev‰ím pokrokem ve zpracování, pfienosu a sdílení informací – proto se mluví o vznikající informaãní spoleãnosti. Stále rostoucí globální informaãní síÈ Internetu propojuje celou zemûkouli a pfiená‰í stále vût‰í mnoÏství dat. Souãasnû tak vznikají i nové nároky jak na ãlovûka, tak i na jeho kvalifikaci a pracovní styl, tak na spoleãnost – pfiedev‰ím pokud jde o zaji‰tûní rovnosti pfiíleÏitostí pfii získávání nového a stále nepostradatelnûj‰ího typu gramotnosti – e-gramotnosti. Ochranou svobody pfiístupu k informaãním zdrojÛm chce sociální demokracie umoÏnit kaÏdému ãlovûku rovn˘ pfiístup k informacím a k setfiení ekonomické bariéry rozvoje jeho osobnosti. Sociální demokracie si je vûdoma jak pozitiv, tak skryt˘ch i zjevn˘ch negativ informatizace spoleãnosti a vyjadfiuje odhodlání podporovat pozitivní tendence tohoto modernizaãního spoleãenského procesu.
70
9.7.1. Roz‰ífiení moÏností a forem spoluúãasti v ekonomice i ve vefiejné správû VzrÛstající dÛleÏitost ãlovûka ve v˘robû a dal‰ích sférách ekonomiky zvy‰uje v˘znam motivaãních stimulÛ. Nejen mzda a ostatní formy v˘dûlku, ale i rÛzné formy spoluúãasti na v‰ech stránkách podnikání budou proto hrát stále vût‰í úlohu. JiÏ dnes roste úloha drobn˘ch a stfiedních podnikÛ, v˘vojov˘ch firem a tzv. technologick˘ch parkÛ. Rozvoj elektronického obchodu usnadní pfiístup mal˘ch a stfiedních firem i na globální trhy díky pfiímému kontaktu se zákazníky bez zprostfiedkujících obchodních meziãlánkÛ. Pomocí informaãních technologií je jiÏ dnes moÏné propojit vzdálená pracovi‰tû a organizovat na dálku práci i v tûch nejodlehlej‰ích oblastech. Vytváfiení tûchto distanãních pracovních míst se mÛÏe stát v˘znamn˘m nástrojem proti vylidÀování venkova. Moderní technologie umoÏní zlep‰it a zlevnit ve‰keré správní agendy obcí, regionÛ i státu a usnadnit plnûní povinnosti jejich institucí informovat v maximální mífie vefiejnost o své ãinnosti. Lep‰í pfiístup k tûmto informacím je pfiedpokladem rozvoje nov˘ch forem demokracie, zvy‰ujících spoluúãast kaÏdého obãana na jejich rozhodování. Vznik tzv. informatizované, pfiímé demokracie je neoddûliteln˘ od zmûny faktické nadvlády institucí státu a samosprávy nad obãany ve sluÏby pro nû. Informace, které obec, region ãi stát získá díky podílu rozpoãtového financování, musejí zÛstat zdarma pfiístupné obãanÛm jako univerzální sluÏba prostfiednictvím pomocí informaãních technologií a dálkového pfiístupu. 9.7.2. Ochrana osobní identity, ochrana osobnosti Rovn˘ pfiístup k informacím vyÏaduje zamezit monopolizaci a zneuÏívání informací k jakémukoli úãelu, které ãiní ze ztráty soukromí jedno z nejv˘raznûj‰ích rizik budoucnosti. Snadnost zneuÏití podoby, osobních dat a jin˘ch osobních identifikátorÛ jedince v komunikaãních sítích, aÈ jiÏ k páchání trestné ãinnosti kriminálními Ïivly nebo k potlaãení práv jedince ãi jeho ‰ikanû ekonomick˘mi, politick˘mi a jin˘mi mocensk˘mi elitami, ãiní zvlá‰tû v˘znamn˘m problém elektronické identity a zaji‰tûní ochrany osobnosti po technické i právní stránce. âSSD bude tomuto riziku nezadrÏitelnû se prosazujícího digitálního svûta ãelit snahou o o‰etfiení v zákonû nejvy‰‰ím – v ústavû – a pfiirozenû ve v‰ech ostatních sférách Ïivota. Ochranu ústavních práv obãanÛ lze zajistit dÛslednou kontrolou v‰ech komunikaãních tras, databází a datov˘ch skladÛ pfied neoprávnûnou manipulací k˘mkoli, vãetnû administrativních, zpravodajsk˘ch a bezpeãnostních sluÏeb státu. 9.7.3. Právo na informace Pfiístup k co nejkomplexnûj‰ím a objektivním informacím za nediskriminujících podmínek je základním lidsk˘m právem. Toto právo lze lidem fakticky brát nejen upíráním informací, ale i zámûrn˘mi dezinformacemi. Mediální charakter dne‰ka i budoucnosti tak skr˘vá fiadu váÏn˘ch nebezpeãí pro rozvoj i samotné uchování demokratického charakteru spoleãnosti. 9.7.4. âlovûk – cíl i zdroj rozvoje informaãní spoleãnosti Lidé jsou skuteãnû svobodní pouze mají-li k dispozici dostatek zdrojÛ, podnûtÛ i pfiíleÏitostí k vlastnímu rozvoji. Spoleãnost zase prosperuje jen pokud dokáÏe schopností a dovedností sv˘ch ãlenÛ maximálnû vyuÏít. V dobû pfiekotného rozvoje infor71
maãních technologií se stále více stává nezbytn˘m pfiedpokladem vytváfiení a zachování rovn˘ch moÏností spoleãenského uplatnûní ãlovûka i vyuÏití jeho schopností informaãní gramotnost. Skuteãná rovnost pfiíleÏitostí k získávání tzv. e-gramotnosti jiÏ patfií nebo bude záhy patfiit k naplÀování základních obãansk˘ch práv a svobod. Souãástí politiky sociální demokracie je proto i snaha zpfiístupnit prostfiednictvím informaãních technologií v‰em obãanÛm maximum informací a znalostí vytvofien˘ch za peníze státu ãi vytvofien˘ch v národním jazyce, a to za podmínek nediskriminujících ani ekonomicky. Tomu je tfieba podfiídit i státní podporu v˘voje a uÏití nástrojÛ, programÛ a operaãních prostfiedí, tedy preferovat domácí lidské zdroje, podporu prostfiedí pro v˘voj nekomerãního software a dat s v‰eobecnû pfiístupn˘m zdrojov˘m kódem i volnû pfiístupn˘ch souborÛ osvûdãen˘ch postupÛ, otevfiené sdílení zdrojov˘ch kódÛ a programÛ v rámci celosvûtové komunity a otevfiené, celosvûtovû normalizované formáty dat pro neomezovanou moÏnost jejich sdílení. V˘sledkem tohoto ekonomicky v˘hodného trendu bude podpora vlastní inteligence a sdílení celosvûtového znalostního bohatství. Jen tak lze zachovat aktivní podíl ãeské inteligence na globálních znalostech. âSSD bude neustále vyhodnocovat pozitiva i moÏné negativní dopady rozvoje informaãních technologii a podporovat jejich vyuÏití ve smûrech otevírajících moÏnosti ke zvy‰ování kvality Ïivota ãlovûka a eliminovat stále sofistikovanûj‰í a skrytûj‰í moÏnosti manipulace ãlovûkem vãetnû ohroÏování jeho svobody. SociálnûtrÏní pojetí ekonomiky pro nás neznamená pouze trÏní ekonomiku s rozvinutou sociální ochranou, ale i vytváfiení podmínek pro rozvoj ãlovûka, kultivaci potenciálu jeho znalostí, dovedností a celkového rozvoje jeho osobnosti.
72
10. Spoleãnost globální i národní kultury Kultura v ‰irokém slova smyslu je projevem úrovnû, jíÏ spoleãnost dosáhla nejen v umûní, ale i ve vzdûlání, urbanismu, ochranû Ïivotního prostfiedí, krajinotvorbû a ustálen˘ch spoleãensk˘ch tradicích. Je sítí, která prostupuje celou spoleãnost a dodává vûcem v˘znam a hodnotu. Kontinuální kritické hodnocení kofienÛ a základních tendencí vlastní kultury a kulturního dûdictví, nab˘vá na naléhavosti v dne‰ní dobû informaãní revoluce, globalizace a ekologické krize. Kultura je v tomto smyslu i tvofiivou schopností zvládat budoucí svût. Kultura je dále v˘znamnou souãástí Ïivota obãanské spoleãnosti. Její poznání, pochopení a proÏití pfiispívá k jejímu sebevûdomí, emancipaci a vnitfiní integraci. Kultufie by mûl b˘t proto pfiikládán stejn˘ v˘znam jako ekonomice a Ïivotnímu prostfiedí.
10.1. Nezastupitelnost kultury pro rozvoj plnohodnotného Ïivota spoleãnosti i jedince âSSD si uvûdomuje nezastupitelnost a potfiebnost kultury pro rozvoj plnohodnotného Ïivota spoleãnosti. âSSD chápe kulturní dûdictví jako duchovní i materiální poklad, o kter˘ je nutno peãovat a dále ho pfiibliÏovat a pfiedávat dal‰ím generacím. Investice do kultury totiÏ v mnohém zásadnû spolurozhodují o budoucím charakteru a kvalitû Ïivota kaÏdého obãana i o budoucnosti celé spoleãnosti. Kultura prorÛstá v‰emi aktivitami spoleãnosti a je od nich neoddûlitelná. Nezanedbatelnû se podílí i na tvorbû HDP a v tomto smyslu se stává i v˘znamn˘m makroekonomick˘m faktorem. 10.1.1. Kultura vûc vefiejná Svébytná a nosná kultura vÏdy byla, je a bude vûcí vefiejnou, pfiedmûtem vefiejného zájmu, cílem i smyslem kulturní politiky státu. Kultura nemÛÏe b˘t samofinancovatelná a obec, kraj ãi stát se nemÛÏe zbavit zodpovûdnosti za její rozvoj. Nበpfiíspûvek k evropské civilizaci je oprávnûn˘m zdrojem pfiirozeného sebevûdomí, národní hrdosti a v˘chozí základnou pro dlouhodob˘ proces integrace âeské republiky do Evropy. 10.1.2. Kultura a svoboda Tvorba a vnímání kulturních statkÛ v‰ak znamená i právo kaÏdého obãana svobodnû a rovnû rozhodovat o charakteru kulturních projevÛ, jejichÏ je tvÛrcem ãi divákem. Zaruãit ochranu tvÛrãí svobody a vytváfiet podmínky pro kulturní Ïivot obãanÛ je základním úkolem pfii tvorbû a realizaci kulturní politiky. 10.1.3. Kulturní dûdictví Za souãást kulturního dûdictví a historické pamûti povaÏuje ãeská sociální demokracie nejen umûlecká díla, ale i rituály, slovesnost a Ïivotní styl, v˘robky i v˘robní technologie, tradiãní fiemeslné ãinnosti a dovednosti, historické památky nemovité i movité a historická sídla. Podporuje rozvoj moderní i tradiãní lidové kultury a péãi o lokální a regionální kulturu.
73
Podporuje rovnûÏ v˘zkum, uchovávání, komplexní ochranu a prezentaci kulturního dûdictví v muzeích, galeriích, knihovnách ãi ostatních institucích a jejich financování z vefiejn˘ch rozpoãtÛ. âSSD oceÀuje rodící se souãinnost ekologÛ, urbanistÛ a památkáfiÛ pfii tvorbû spoleãn˘ch národních i evropsk˘ch koncepcí ochrany kulturní krajiny. Mikroregionální politiku s v˘razn˘mi samosprávn˘mi a krajinotvorn˘mi prvky povaÏuje za dÛleÏit˘ pfiíspûvek k ochranû spoleãnosti pfied necitliv˘mi zásahy do harmonie kulturní krajiny. 10.1.4. Regionalismus V‰echny tyto kroky vyÏadují úãinnou podporu kultury místní a regionální. âSSD proto podporuje regionalismus jako základ postupného oÏivení kulturotvorné vrstvy, bez níÏ je nepfiedstaviteln˘ plnohodnotn˘ Ïivot zejména na men‰ích mûstech a vesnicích právû tak jako vefiejn˘ Ïivot vnitromûstsk˘ch regionÛ na‰ich velkomûst. âSSD oceÀuje a váÏí si ãinnosti tradiãních i novû vznikajících nebo obnovovan˘ch obãansk˘ch iniciativ – spolkÛ pÛsobících na tomto poli. V‰echny úvahy a zámûry, zaloÏené na podpofie místní i regionální kultury jako pfiirozené základnû kultury oficiální, by byly obtíÏnû pfiedstavitelné bez pfiimûfieného docenûní ‰koly a uãitelské (pedagogické) komunity. Vedle soustavy vefiejn˘ch ‰kol tu nezastupitelné místo patfií soustavné podpofie a doplÀování sítû základních a stfiedních umûleck˘ch ‰kol, které tvofií pfiirozen˘ pfiechod mezi institucionalizovan˘m vzdûlanostním a neformálním aktivním osvojováním kulturních hodnot. Na tuto úroveÀ pfiirozenû navazuje neménû dÛleÏitá síÈ amatérsk˘ch i profesionálních divadel, hudebních orchestrÛ, regionálních rozhlasov˘ch stanic a televizních studií, vefiejn˘ch knihoven a uÏ zmiÀovan˘ch muzeí, galerií a archivÛ. 10.1.5. Instituce obãanské spoleãnosti a rozvoj kultury âSSD podporuje samosprávné i samoregulativní principy v institucích obãanské spoleãnosti a je pfiipravena napomáhat jejich rozvoji i sdruÏování. Vrcholem tohoto úsilí by mûl b˘t zvy‰ující se podíl institucí obãanské spoleãnosti na formulování vnitrokulturních politik, na fiízení státu, na rozdûlování prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu i na rozhodování o formách a charakteru nadstátních integraãních procesÛ. Svou úlohu by mûly sehrát i v dlouhodobém horizontu daÀové asignace. Dynamika prezentace kulturních projektÛ by se tímto krokem zv˘‰ila a pokud by asignace tvofiily byÈ jen urãitou pfiesnû vymezenou ãást finanãních zdrojÛ, staly by se úãinn˘m motivaãním prvkem lokálního i celostátního kulturního dûní. Cílem sociální demokracie je podpora udrÏování i vytváfiení pfiirozen˘ch center kultury, která budou i pfiirozen˘mi centry kultivované v˘mûny my‰lenek, centry spoleãenské komunikace a estetické v˘chovy. To je stûÏí pfiedstavitelné bez úãinné podpory místní a regionální kultury – divadel, hudebních zafiízení, muzeí a knihoven, které jsou jiÏ tradiãnû nejdÛleÏitûj‰ími ãlánky sítû kulturních zafiízení. Cílem âSSD je podpora aktivit v oblasti „Ïivé“ kultury, pfiedev‰ím snah zájmov˘ch, poloprofesionálních skupin, národnostních men‰in i jednotlivcÛ vytváfiejících prostor pro oslovování ‰iroké vefiejnosti.
74
10.2. Kvalitní mediální kultura – v˘chodisko z krize? Tak jako i v jin˘ch zemích, i my stojíme pfied problémem jak vytvofiit novou mediální kulturu. Je nutno obnovovat a podporovat ‰irok˘ spoleãensk˘ dialog vznikající z kulturních tradic a znovu objevující kulturní historii. Reflexe z tohoto poznání nám dá moÏnost syntézy, která, aã bude vycházet z rychle se promûÀujících potfieb souãasné spoleãnosti, bude organicky navazovat a spoluvytváfiet charakter evropské a svûtové kultury. 10.2.1. DÛsledky informatizace spoleãnosti Zrychlení a zhu‰tûní komunikaãních procesÛ ovlivÀuje zásadním zpÛsobem i kulturu. Národní kultury se dílãím zpÛsobem prolínají, ovlivÀují a díky masivnímu nárÛstu cestování se stírají svérázy regionálních ãi lokálních kulturních prvkÛ. Mnohdy je tento fenomén provázen migrací – a to i neÏádoucí ãi eskalací neÏádoucího a spoleãensky nepfiijatelného ãi dokonce kriminálního chování v˘znamn˘ch ãástí tûchto Ïivelnû vznikajících minorit (interetnická agrese, nerespektování práv Ïen). Postupná demokratická integrace tûchto minorit, ale i minorit historick˘ch do na‰í spoleãnosti musí b˘t zaloÏena – ve shodû s komunitárním právem – na multikulturální zásadû úcty a tolerance k jejich kulturním odli‰nostem, pfii respektování zákonÛ integrující zemû. To je jedním z dlouhodob˘ch a komplexních úkolÛ, bez jejichÏ vyfie‰ení nelze realizovat moderní evropskou multietnickou kulturní politiku. Boj proti xenofobii a za uchování kulturní rozmanitosti. âSSD povaÏuje za v˘znamnou podmínku trvalé udrÏitelnosti kultury a tím i Ïivota vÛbec. Paralelnû s globalizaãním procesem vzrÛstá i spoleãenská role kultury jako tvofiivosti, zpÛsobu chápání, kritické reflexe a hledání v˘chodisek a protilátek proti dÛsledkÛm konzumistického úpadku a dehumanizujícího pojetí souãasného euroatlantického kulturního a náboÏenského prostoru. 10.2.2. Digitalizace a kulturní dûdictví Digitální technologie umoÏÀují zpfiístupnûní vût‰iny kulturního dûdictví prostfiednictvím multimediálních prostfiedkÛ celému svûtu. âSSD v této souvislosti podporuje inventarizaci a digitalizaci galerijních a muzejních sbírek, stejnû jako v˘znamn˘ch archivních fondÛ. Digitální technologie posílí i ochranu vzácn˘ch kulturních památek. Vefiejná prezentace digitalizovan˘ch sbírek bude podkladem pro navazující projekty multimediální elektronické encyklopedie ãeské historie, kultury a písemnictví. To umoÏní zachovat jedineãnost tohoto odkazu nejen budoucím generacím, ale zaãlenit jej i do komplexu globálních a národních vzdûlávacích aktivit. Z ekonomického zaji‰tûní tûchto aktivit se stát, kraje ani obce nemohou vyvázat. Obdobné pfiístupy budeme podporovat i na úrovni evropské a svûtové (aktivity Rady Evropy, zápisy do seznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví apod.). 10.2.3. Nebezpeãí mediální indoktrinace Rozvoj informaãních technologií usnadÀuje vznik prostfiedí pro mediální indoktrinaci a manipulaci vefiejného mínûní. Úãinnost nástrojÛ této indoktrinace klade bariéry objektivní informovanosti. Pokfiivená virtuální realita se staví na místo skuteãné. Strategie „public relations“ nahrazují v mnoha pfiípadech objektivní informace tak komplexnû, 75
Ïe laick˘ pozorovatel nemá moÏnost zjistit ani rozsah, ani stupeÀ manipulace. Moc multimediálních nástrojÛ v rukou lobbystick˘ch skupin v‰eho druhu, spolu s jejich agresivní dominancí na mediálním trhu je hrozbou pro demokracii. Medializace globalizované reklamy devastuje kulturní hodnoty, podporuje prestiÏní konzumismus, tfií‰tûní spoleãnosti a sebestfiedn˘ individualismus. Mediálnû manipulativní, masovû pÛsobící pseudokultura preferuje prvky sobectví, agrese, prestiÏní spotfieby a podmaÀuje si postupnû ve‰keré informaãní kanály. âSSD se zasadí o vybudování strategie „public relations“ pro roz‰ifiování pozitivních obrazÛ Ïivota spoleãnosti. 10.2.4. Ochrana nestrannosti vefiejnoprávních medií Jedním ze zpÛsobÛ ochrany pfied mediální indoktrinací je poskytování objektivních informací vefiejnoprávními sdûlovacími prostfiedky. Posílení jejich vlivu ve spoleãnosti, jejich vybavení nejen nezbytn˘mi prostfiedky, ale i zpûtn˘mi kritick˘mi vazbami a eliminace vlivu reklamy na jejich ekonomickou situaci umoÏní zajistit pluralitu a svobodu projevu. Spoleãenská kontrola mÛÏe zabezpeãit, aby tyto vefiejnoprávní instituce plnily svÛj úãel, reflektovaly dynamiku a charakter spoleãensk˘ch procesÛ, pravdivû a nezkreslenû o nich informovaly v celé jejich ‰ífii. Je vhodné zv˘hodnit vefiejnoprávní média, napfi. vyuÏíváním státem zfiízen˘ch a financovan˘ch mediálních archivÛ, podporou pÛvodní autorské tvorby pomocí grantÛ i dal‰ích nástrojÛ a provádût tak aktivní mediální politiku státu. Nelze dopustit jakoukoli privatizaci vefiejnoprávních médií, ale naopak propojením organizaãním, dramaturgick˘m i tvÛrãím posilovat jejich postavení tváfií v tváfi komerãní konkurenci. Souãasná spoleãnost stojí na prahu vyãerpání pfiírodního bohatství – kmitoãtového spektra pro terrestrické audiovizuální vysílání. Technologicky progresivním fie‰ením pro pfiekonání tohoto handicapu je nadcházející digitalizace terrestrického v‰esmûrového vysílání rozhlasu a televize pfii propojení s rÛzn˘mi formami smûrového vysílání o dostateãné propustnosti. Formálnû i obsahovû se tak v budoucnosti propojí média vizuální s médii zvukov˘mi a datov˘mi v jeden multimediální multiplex. âSSD si uvûdomuje investiãní nároãnost tohoto úkolu a nutnost podpory digitálního vefiejnoprávního komplexu a jeho financování z vefiejn˘ch zdrojÛ tak, aby i v budoucnu vefiejnoprávní média obstála v ostré konkurenci s komerãními, nadnárodními multimediálními koncerny. 10.2.5. Voln˘ ãas Rozvoj technologií digitálního pfienosu i uchovávání obrazu a zvuku pfiedestírá i otázku smysluplného a kulturního vyuÏití volného ãasu, kter˘ by kultivoval lidské vztahy i kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti. Je nutné podporovat pÛvodní autorskou a interpretaãní tvorbu tak, aby kultura zÛstala i ve vûku digitálních technologií Ïivá a inspirující. DÛraz je tfieba klást na interaktivitu a informaãní pfiínos v kontrastu k bezduchému konzumu.
10.3. Sebereflexe kultury jako v˘chodisko kultivace kultury samé Pfiirozenou souãástí tûchto snah je i neustálá sebereflexe kulturních odvûtví. Podpora vûd a v˘zkumu slouÏící tomuto úãelu jako celku (t˘ká se napfi. kulturologie, soci76
ologie, historiografie, dûjin kultury, v‰ech forem kritiky a publicistiky atd.) je z tohoto hlediska dal‰í nezbytnou souãástí kulturní politiky âSSD. V˘znamná pro âSSD – pro její sebekultivaci – a skrze ni i pro kulturu vÛbec, je reflexe odkazu emancipaãního charakteru dûlnického hnutí, jeho místa v civilizaãním procesu a kultivaãního odkazu levicov˘ch avantgard. Neustálé, nikdy nekonãící kultivování kvality lidského Ïivota povaÏuje âSSD za v˘chozí bod i smysl nejen své kulturní politiky.
Závûrem... Sebelep‰í politick˘ program se míjí cílem, pokud opomíjí trendy vznikající a prosazující se mimo vlastní oblast politiky, zejména v ekonomice. Proto jsme za v˘chodisko základního (dlouhodobého) programu âSSD zvolili prÛbûh informaãní revoluce, nezadrÏitelnou globalizaci svûtov˘ch ekonomick˘ch i sociálních pomûrÛ a koneãnû pfiedpoklad, Ïe v rodícím se multipolárním svûtû bude hrát v˘znamnou roli Evropské unie, v níÏ prosazujeme aktivní ãlenství âR. Lidstvo dnes svádí dosud nevídan˘ boj s ãasem, kter˘ v‰ak není pfiedem ztracen. Globalizace i nûkteré trendy spjaté s rozvojem informaãní spoleãnosti hrozí, ale souãasnû nabízí i prostfiedky ke zvládnutí hrozeb. Budoucnost svûta závisí hlavnû na tom, zda se vãas vytvofií politicko mocenské struktury a mezinárodnû právní postupy, dostaãující k fie‰ení tohoto úkolu. Pochopí-li levice u nás, v Evropû i ve svûtû dûjinnou situaci a vezme ji za v˘chodisko své politiky, dokáÏe hledat – a díky svému internacionalismu – i nacházet na v‰ech kontinentech a ve v‰ech kulturách sociální síly schopné a ochotné úãinnû spolupracovat na díle globální solidarity a spoleãné záchrany. Vûrna tradici sv˘ch prÛkopníkÛ ze století pfiedminulého a bojovníkÛ za svobodu, demokracii a humánní rozvoj spoleãnosti ze století právû minulého bude âSSD i nadále platn˘m ãlenem evropského t˘mu socialistick˘ch a sociálnûdemokratick˘ch stran, jednoho z nejdÛleÏitûj‰ích úãastníkÛ zápasu o zlid‰tûní svûta nynûj‰ích i budoucích generací. Víme, Ïe musíme i v politické práci drÏet krok se zmûnami svûta éry globalizace, krize Ïivotního prostfiedí, sociálních krizí, etnick˘ch krizí a pfievratn˘ch informaãních technologií, zbavovat se jiÏ nefunkãních, ale o to více vÏit˘ch návykÛ. Postavení moderní strany v moderní spoleãnosti to vyÏaduje. To v‰e nebude lehké, ale své odpovûdnosti dostojíme!
77
Vydal DEMOS, a.s.,Seifertova 6, 130 00 Praha 3 v roce 2003 pro interní potfiebu âSSD
