naše nemocnice
6 / 2007 / ročník II
Časopis Fakultní nemocnice Plzeň
Nový výpočetní tomograf nabízí neobvyklé možnosti čtěte na straně 8
Pacienti potřebují
platební známku čtěte na straně 3
Obezita tíží
celé tělo čtěte na straně 6
Umíme zahojit
bolestivé rány čtěte na straně 9
Vážené kolegyně, vážení kolegové, Milí čtenáři, vrcholící podzim a období před vánočními svátky se v naší plzeňské Fakultní nemocnici nesl ve znamení příprav na zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které nám přinese vstup do nového kalendářního roku. Zároveň vznikl informační systém s jednotnou grafickou podobou, který bude pacienty nemocnicí provázet. A aby nebylo novinek málo, představujeme v časopisu absolutní výkřik moderní techniky, počítačový tomograf (CT) se dvěma rentgenovými zářiči, který získala Radiodiagnostická klinika. Přístroj pracuje rychleji než dosud užívaná technika a byl umístěn v sousedství pracoviště Emergency. Zde okamžitě pomáhá zdravotníkům při diagnostice u pacienta, kterého přiveze po dopravní nehodě vůz záchranné služby nebo vrtulník ve vážném či kritickém stavu a o jehož přežití rozhodují někdy pouhé minuty. Tak těsné spojení špičkového pracoviště Emergency s kvalitní diagnostickou technikou je opravdu unikátní. Chci při této příležitosti vyjádřit obdiv zdravotníkům z Emergency, kteří odváděli stoprocentní výkon i v době, kdy je po několik týdnů rušily intenzivní stavební práce, jejichž cílem bylo připravit prostory doslova za zdí jejich pracoviště pro umístění nového přístroje. Ráda bych také upozornila na materiál věnovaný 35. výročí první transplantace ledviny, které jsme si letos v naší nemocnici připomněli. Plzeňská nefrologie si vybudovala velmi dobré jméno v tuzemsku i v zahraničí a pro pacienty je skutečnou zárukou kvality. Poslední článek v tomto čísle časopisu, na který chci zaměřit vaši pozornost, je věnován obezitě. Téma jsme v předvánočním čase, který pro mnohé z nás prosycen vůní vanilkových rohlíčků a většího než malého množství jiných laskomin, zvolili trochu záměrně … Jménem redakční rady časopisu Naše nemocnice přeji všem příjemné prožití vánočních svátků, hodně pohody a zdaru v osobním i profesním životě v roce 2008. Renata Jenšíková, šéfredaktorka a tisková mluvčí FN Plzeň
[email protected]
Naše nemocnice
dovolte, abych Vám popřála příjemné prožití vánočních svátků, hodně zdraví, štěstí, úspěchů a osobní pohody v novém roce 2008. Věřím, že si Vánoce – pro mnohé nejkrásnější svátky v roce – vychutnáte v klidu a v radostné atmosféře v okruhu svých blízkých. Ráda bych Vám také poděkovala za vaši každodenní práci, profesionalitu a ochotu přispívat k dobrému fungování Fakultní nemocnice Plzeň, zařízení, které je pro mnohé obyvatele Plzeňského kraje a jeho okolí zárukou nejvyšší a nejkvalitnější medicínské péče. Věřím, že i v příštím roce se spolu budeme podílet na posilování dobrého jména této instituce. Ing. Jaroslava Kunová, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň
novinky – fakta – události Lékaři mají nový laser
osobně v recepci U Pramenů nebo i telefonicky na čísle 377 522 255, e-mailem na adrese info@ upramenu.cz. Každý ubytovaný musí mít doklad o hospitalizaci konkrétního pacienta s razítkem oddělení a odesílajícího lékaře. Info: http://www.upramenu.cz/cz/uvod. (jen)
Studenti darovali krev
Prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc., při použití nového laseru Foto: Renata Jenšíková Vysoce výkonný lékařský laserový systém začal sloužit pacientům Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň díky sponzorskému daru 995 000 korun, který jsme získali od Plzeňské teplárenské, a. s. Přístroj pomáhá při léčbě některých kožních nemocí, zejména menších nádorů, avšak je možné jej využít i k některým kosmetickým zákrokům. „Přístroj je velmi kvalitní. Můžeme jej používat k odstraňování menších kožních nádorů, ke zlepšování vzhledu jizev, odstraňování hnědých pigmentových skvrn na kůži a v kosmetické dermatologii jej lze dokonce využít pro odstraňování vrásek,“ vyjmenoval prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc., přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň s tím, že jeho pracoviště je v současnosti jediným neprivátním zařízením v tuzemsku, které má tento typ laseru. Zatímco pro léčebné účely používáme přístroj pro pacienty zdarma, pro zákroky v oblasti kosmetické dermatologie je stanovený poplatek. (jen)
Ubytování pro blízké pacientů Lázeňský hotel U Pramenů v Plzni na Roudné, který patří Nadaci pro transplantace kostní dřeně při Hematologicko-onkologickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, nabízí rodinám pacientů hospitalizovaných v době vánočních svátků a Silvestra ve Fakultní nemocnici Plzeň ubytování zdarma. Pacientova rodina může získat jeden pokoj. Pokoje je možné objednat nejlépe
Již potřetí se uskutečnila ve dnech 13. a 14. listopadu 2007 akce nazvaná Univerzitní upír, při níž přišli studenti Západočeské univerzity darovat krev na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. „Vítáme snahu studentů, která nám pomáhá získávat nové dárce krve v době, kdy jsou rezervy transfuzních přípravků celkově nižší, než je obvyklé,“ sdělila primářka MUDr. Růžena Herynková, s tím, že s potěšením uvítá i další zájemce o dárcovství krve. (to)
Vysokoškoláci při odběru krve
Zaměstnanci FN Plzeň ocenění za dárcovství krve v roce 2007
Stříbrnou plaketu obdrželi: MUDr. Marcela Drobná – Stomatologická klinika Alena Klímová – Útvar ekonomického náměstka Jitka Lerchová – Gynekologicko-porodnická klinika MUDr. Karel Houdek – Chirurgická klinika Bronzovou plaketu obdrželi: Bc. Hana Belfínová – Neurologická klinika MUDr. Jan Mork – Neurochirurgické oddělení Monika Vrbová – Transfuzní oddělení Markéta Žáková – Gynekologicko-porodnická klinika Dárcům děkujeme a blahopřejeme. (hor)
Regulační poplatek zaplatíte v nemocnici známkami Speciální samolepicí známky s ochrannými prvky sloužící k úhradě regulačních poplatků ve Fakultní nemocnici Plzeň si mohou od ledna 2008 nakupovat naši pacienti. Pomocí těchto známek lze uhradit jak třicetikorunový poplatek za vyšetření v odborné ambulanci, tak i devadesátikorunový poplatek za návštěvu pohotovosti. Přípravou systému úhrad regulačních poplatků zaváděných v českém zdravotnictví na pracovištích FN se zabývala poslední měsíce pracovní komise vedená náměstkem pro léčebně-preventivní péči MUDr. Jiřím Poborským a náměstkyní ošetřovatelské péče Bc. Andreou Vobořilovou, s níž jsme o problematice hovořili.
PO H
OT
LŮ Ž
AMB
U
Jak budou pacienti platit regulační poplatky v naší nemocnici? Při přípravě vhodného systému jsme museli brát ohled na velkou rozlehlost a členitost Fakultní nemocnice Plzeň, kterou tvoří dva velké areály na opačných koncích města, a zároveň jsme nechtěli zdravotníky zatěžovat manipulací s hotovostí. Společně s dalšími kolegy jsme se snažili nastavit systém výběru těchto poplatků v našem zařízení tak, aby co nejméně zatížil zdravotníky a přitom byl pro naše pacienty v mezích možností maximálně jednoduchý, pochopitelný, a jak se říká, uživatelsky příjemný. Proto jsme zvolili systém úhrady pomocí platebních známek. Výjimkou jsou šedesátikorunové platby za pobyt v nemocnici. Ty budou platit pacienti buď v hotovosti přímo v nemocnici, nebo následně složenkou či bezhotovostním převodem NC E LA na účet nemocnice. V hotovosti budou hradit pacienti také poplatek za recept při výdeji léků v ústavních lékárnách. Pro prodej platebních známek jsme zřídili celkem šestnáct prodejních míst, KA kde je možné je zakoupit. Čtyři platební místa jsou pak vyhrazená pro hotovostní úhrady plateb za hospitalizaci, přičemž na dvou z nich, na přijímacích kancelářích FN Plzeň, je možné platit i platební kartou. Pro zrychlení O ST OV a zjednodušení procesu jsme již nakoupili například automatické měničky mincí. Všechna prodejní místa jsou označená a zkušenosti z prvních měsíců nám ukáží, zda je třeba přidat další. Platební
známky Fakultní nemocnice Plzeň slouží jen na úhradu příslušných poplatků v naší nemocnici. Každé zdravotnické zařízení má totiž svůj vlastní systém. Toto je řešení naše. K úhradě jakých poplatků bude možné platební známky použít? Třicetikorunovou známku mohou pacienti použít na zaplacení regulačního poplatku v ambulanci v případě, že bylo provedeno klinické vyšetření. Toto vyšetření je popsáno jako komplexní, cílené, kontrolní nebo konziliární a je vykázáno příslušnými výkony podle dané odbornosti a podle seznamu výkonů zdravotní pojišťovně. Pro zaplacení devadesátikorunového poplatku za návštěvu pohotovosti jsme jednoduše využili násobilku a pacient může tento poplatek uhradit třemi známkami. Pokud by je u sebe neměl, může příslušnou částku uhradit následně na některém ze čtyř platebních míst v hotovosti. Pokud si ale pacient platební známky předem nakoupí, ale pak lékař rozhodne, že poplatek uhradit nemusí, může je vrátit? Ano, samozřejmě, a to na všech prodejních či platebních místech. Pokud ale nemocný dochází za lékaři ve Fakultní nemocnici pravidelně nebo třeba jen občas, může si je schovat pro příští návštěvu. Ti, kteří k nám docházejí opravdu pravidelně, si mohou dokonce platební známky nakoupit do zásoby a mohou je používat postupně, aby ušetřili čas i cestu k prodejnímu místu.
Náměstkyně ředitelky pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrea Vobořilová
Co se stane v případě, že pacient poplatek neuhradí? Skutečnost, že pacient poplatek nezaplatí, neznamená, že ho odmítneme ošetřit. Lékař však při zápisu lékařské zprávy do klinického informačního systému uvede, že pacient poplatek neuhradil. Nemocnice je povinna poplatky vybírat, takže se dotyčný stane dlužníkem a můžeme pohledávku vymáhat. Při příští návštěvě můžeme pacienta na vzniklý dluh upozornit, avšak ošetřen být opět musí. Fakultní nemocnice používá klinický informační systém WinMedicalc, který si dynamicky přizpůsobujeme našim potřebám, takže evidence neplatičů je velmi přesná a nesmlouvavá. V tom máme díky našemu Odboru správy informačního systému velkou výhodu. Kde získají pacienti, ale i zaměstnanci nemocnice informace o tom, jak a kdy se regulační poplatky hradí? Zaměstnanci najdou všechny potřebné informace v interním informačním systému Intranet, a to včetně informační brožury Ministerstva zdravotnictví ČR „Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008“ a našich vnitřních předpisů, které jasně popisují postupy při vybírání regulačních poplatků. O informování pacientů se staráme prostřednictvím webových stránek i zvláštních informačních letáků a posterů, které jim usnadní orientaci v problematice. Jsme rádi, že Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo svoji informační brožuru pro pacienty s předstihem, takže se lidé mohli včas připravit na zavedení regulačních poplatků. Text a foto: Renata Jenšíková Naše nemocnice
MUDr. Tomáš Reischig kontroluje svého pacienta MUDr. Petra Hrušku
I když je plzeňské Transplantační centrum nejmenším z orgánových transplantačních středisek v tuzemsku, za pětatřicet let svého fungování nasbíralo bohaté zkušenosti, na něž může být pyšné, a vykazuje výsledky srovnatelné se špičkovými zahraničními pracovišti. Pacienti, kteří se v jeho péči ocitnou, těží ze spolupráce mnoha odborníků zabývajících se jejich léčbou před transplantací, v jejím průběhu i po operaci.
Transplantace ledviny vrací nemocné do aktivního života
P
rvní transplantaci ledviny provedli plzeňští lékaři v roce 1972. Pacient, který nový orgán získal, zemřel po šesti letech, paradoxně při dopravní nehodě. Transplantovaná ledvina mu sloužila dobře. Od zavedení transplantačního programu v Plzni však medicína pokročila a lékaři mají k dispozici nejen sofistikovanější přístrojovou techniku, ale i kvalitnější léky, které pomáhají překonat pooperační potíže a přežít s cizí tkání v těle. Plzeňské transplantační centrum provádí transplantace ledvin od zemřelých i žijících dárců. Je mezioborovým pracovištěm tvořeným zejména specialisty z Chirurgické kliniky, I. interní kliniky, Anesteziologicko-resuscitační kliniky, Transfuzního oddělení a také Šiklova patologicko-anatomického ústavu. „Dárci ledviny mohou být buď pokrevně příbuzní lidé, například sourozenci, nebo lidé takzvaně emocionálně příbuzní, třeba manželé,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., přednosta Chirurgické kliniky a Transplantačního centra FN Plzeň. „Druhou skupinou jsou takzvaní dárci kadaverózní, tedy zemřelí, u nichž lékař konstatoval smrt mozku či zástavu srdce. Těm říkáme nebijící dárci. Transplantace od nebijících dárců jsme začali provádět jako první v republice. Přestože výsledky transplantací od zemřelých dárců jsou velmi dobré, kvalita ledviny od žijícího dárce je lepší a ledvina funguje déle. Proto se snažíme
Naše nemocnice
upřednostňovat transplantace od žijících,“ upřesňuje profesor Třeška. Plzeňské Transplantační centrum provádí pouze transplantace ledvin. Pro ostatní pracoviště v tuzemsku však zajišťuje odběry dalších vhodných orgánů. Například pražský IKEM provádí krom ledvin transplantace srdce, jater, slinivky a tenkého střeva, v Motole zvládnou ještě transplantace plic a játra a srdce transplantují i brněnští lékaři.
Koordinátor plzeňského Transplantačního centra MUDr. Daniel Hasman Pro transplantování orgánů platí v tuzemsku už pět let zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů, známý jako „Transplan-
tační zákon“. Tato norma vychází z předpokládaného souhlasu každého jedince s odběrem
Jak se připravuje odběr orgánů pro transplantaci • Vhodného dárce vytipují lékaři nejčastěji z Anesteziologicko-resuscitační kliniky či jiných jednotek intenzivní péče. • V případě úmrtí se provádí resuscitace minimálně 30 minut, u dítěte až dvě hodiny. • Po této době nastává tzv. non touch perioda, což je 20 minut, kdy etický úzus nedovolí zdravotníkům dotýkat se těla a provádět další oživovací pokusy. • Koordinátor Transplantačního centra musí ověřit, zda jméno dárce není v registraci NROD. • Poté kontaktuje pozůstalé a získává souhlas s odběrem orgánů a tkání. • HLA laboratoř transfuzního oddělení ze vzorku tkáně zemřelého vyšetří antigeny HLA a v rámci svého pověření nahlásí výsledky registru čekatelů, kde jsou vybráni nejvhodnější příjemci orgánu. • Lékaři hledají vhodného příjemce orgánu. • Ledvinu je nutné voperovat příjemci do 24 hodin.
Jak probíhá transplantace • Příjemce orgánu je vyzván, aby se dostavil do nemocnice. • HLA laboratoř transfuzního oddělení ověří vzájemnou slučitelnost mezi pacientem a orgánem. Zjišťuje tak, zda je naděje na úspěšné přijetí transplantovaného orgánu. •P okud vhodný příjemce nemá zdravotní potíže, které by bránily transplantaci, podstoupí operaci. • Tři až čtyři dny zůstává v péči chirurgů. • Zároveň jeho stav sledují i nefrologové. Zajímá je imunitní odpověď organismu na tkáň, která mu není vlastní a zda transplantovaný orgán funguje. • Pacient dostává imunosupresiva – léky, které imunitní reakci organismu potlačují. • Pokud tělo ledvinu nepřijme, dochází k rejekci, odloučení. Pacient musí znovu na operaci, při které je nefunkční orgán vyňat. •N emocný je odkázán na dialýzu a čeká na další transplantaci. • Když tělo orgán přijme, pacient zůstává dva až tři týdny na lůžkovém oddělení interní kliniky, v případě komplikací déle. • Pravidelně dochází na kontroly do transplantační ambulance.
orgánů a tkání k transplantaci. Výjimkou jsou děti a osoby zbavené svéprávnosti. Pro ty, kteří jednoznačně odběr orgánů odmítají, zřídil zákon Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů (NROD). „Víme, že transplantace jsou nejen medicínským, ale i citlivým etickým tématem. Proto se snažíme vždy o možnosti odběru orgánů a tkání hovořit s rodinou, s pozůstalými, i když to bývá těžké a my se musíme rozhodovat rychle. Ti, kteří souhlasí, si zaslouží poděkování a úctu,“ říká MUDr. Daniel Hasman, koordinátor plzeňského Transplantačního centra. V současné době se čekací doby na transplantace ledviny pohybují v tuzemsku kolem jednoho roku a prodlužují se. Před třemi roky byly čtvrtinové. Lékaři zaznamenali citelný úbytek vhodných dárců. „Nesmíme odebírat orgány od cizinců a platí přísná pravidla pro odběr orgánů u nezletilých dětí. V tomto případě musí jednoznačně souhlasit zákonní zástupci. Těch, kteří odmítají, však bohužel i mezi dospělými přibývá,“ zdůrazňuje Daniel Hasman. Péči o nemocné s chronickým selháním ledvin zajišťuje specializované nefrologické pracoviště I. interní kliniky. Většina z nich, až dvě stovky ročně, což je jeden z nejvyšších počtů v tuzemsku, dochází na pravidelné očišťování krve dialýzou, takzvanou umělou ledvinou, či některou jinou z užívaných metod (např. peritoneální dialýzou). Díky komplexní péči v oboru a na jednom místě vznikl v Plzni jako první v republice program preemptivních transplantací ze
zemřelých dárců. V tomto programu jsou mezi čekatele na transplantaci ledviny zařazováni pacienti, u nichž je jisté, že budou v horizontu několika měsíců potřebovat dialýzu. „Pokud se nám pro takového pacienta podaří najít orgán k transplantaci, ani na přístroje nedojde. To je samozřejmě výhoda. Dialýza je nepřirozený proces a nemocný organismus zatěžuje. Více než polovina našich pacientů vybraných pro transplantaci se nového orgánu dočká dříve, než začne docházet na dialýzu, a také jejich tělo si pak lépe po operaci s novou situací poradí,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Reischig, vedoucí lékař úseku nefrologie I. interní kliniky, který zároveň vede transplantační ambulanci. „Transplantace ledviny představuje nejlepší možnou léčbu pacientů s chronickým selháním ledvin. Pro nemocné, kteří jsou k transplantaci vhodní, což je deset až dvacet procent dialyzovaných, znamená nejen lepší kvalitu života, ale i jeho výrazné prodloužení. Naopak u pacientů s přidruženými chorobami, které transplantaci vylučují, by operace mohla ublížit a dialýza je ta správná léčba, která jim zachraňuje život. Proto jsou nejprve všichni kandidáti transplantace vyšetřeni v naší ambulanci a teprve pak mohou být zapsáni do čekací listiny,“ popisuje doktor Reischig. Samotnému zařazení do čekací listiny (waitinglist) musí předcházet speciální vyšetření v laboratoři HLA Transfuzního oddělení. „Ze vzorku pacientovy krve určíme jednotlivé antigeny HLA (Human Leucocyte Antigens) systému, na jejichž kompatibilitě záleží úspěšnost transplantace, a dalším vyšetřením zjišťujeme případnou přítomnost protilátek v krvi. Teprve s touto přesnou charakteristikou můžeme zajistit přijetí pacientů do registru čekatelů na orgánové transplantace,“ říká MUDr. Jarmila Hrubá, vedoucí HLA laboratoře Transfuzního oddělení. V množství transplantací ledvin od zemřelých dárců na počet obyvatel patří Česká republika mezi prvních pět zemí celého světa. Výrazně méně je transplantací od živých dárců, tedy příbuzných pokrevně či emocionálně. Zatímco například v USA tvoří transplantace ledvin
od živého dárce až 40 procent celkového počtu, v tuzemsku je to pouhých deset procent. „Hodně lidí je nemocných, proto nejsou ani jako dárci vhodní. Zajímavé je, že v severských zemích je více než polovina transplantací od živých dárců, zatímco například ve Španělsku pouze jedno procento. Svou roli tedy zřejmě hraje i kultura jednotlivých zemí,“ zamýšlí se Tomáš Reischig. V tuzemsku je podle zákona nutné, aby darování orgánu od emocionálně příbuzného dárce, například mezi manželi, schválila zvláštní etická komise. V plzeňské fakultní nemocnici se zatím objevil pouze jeden takový případ. „Transplantace oproti dialýze prodlužuje pacientovi život až na dvojnásobek. Také umožní pacientovi žít téměř normálně, bez omezení. S dialýzou jsou totiž lidé závislí na blízkosti zdravotnického zařízení, kam musí pravidelně docházet třikrát týdně na umělou ledvinu,“ přiznává Tomáš Reischig.
Laborantka Iva Čečáková zkoumá odebrané vzorky Po transplantaci jsou všichni pacienti kontrolováni ve specializované ambulanci. Ta řeší nejen problémy v souvislosti s operací, ale dojednává i léčbu případných jiných obtíží, které spadají do působnosti ostatních specialistů. Všichni nemocní jsou vybaveni telefonními čísly na ambulanci i pohotovostní službu na lůžkovém oddělení, takže mohou konzultovat své potíže 24 hodin denně. Text a foto: Renata Jenšíková
Když šestačtyřicetiletému Petru Hruškovi loni li potíže překonat. Bylo fantastické, že jsem celou v červenci lékař oznámil, že ho nemine dialýza dobu mohl pracovat,“ neskrývá dojetí muž, ktea že ho možná v budoucnu čeká i transplan- rý je anesteziologem v rokycanské nemocnici. tace ledviny, změnil se mu život. Z Rokycan, Na listinu čekajících na transplantaci známou kde žije, začal jezdit třikrát týdně do plzeňské jako waiting-list byl zařazen letos v dubnu. nemocnice a trávil hodiny připojený k přístro- Nejprve musel podstoupit operaci kvůli potíji zvanému umělá ledvina, který žím se žlučníkovými kameny. Ty totiž mohly v budoucnu transzbavuje krev škodlivých látek. Příběh A přesně věděl, jak vážná je jeho plantaci a tím i život Petra Hrušsituace. Sám je totiž lékař. „Ani to ky ohrozit. Každý den, doufal, že neumím popsat. Od začátku mi bylo jasné, že to mu hlas z telefonu oznámí, že může nastoupit není žádná legrace. Nemohu tomu stále uvěřit,“ do nemocnice na operaci, která mu přinesla říká Petr Hruška, necelý týden po transplanta- naději na téměř plnohodnotný život. „Až na ci ledviny, kterou podstoupil letos v listopadu. obvyklé pooperační potíže se zatím cítím dobře. „Těžko hledám slova. Dialýzu jsem snášel velmi Snad bude má ledvina fungovat,“ přeje si na zášpatně. Jsem moc vděčný všem, kteří mi pomoh- věr lékař Petr Hruška.
Naše nemocnice
MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., a MUDr. Dagmar Matějková
Pomáháme vítězit nad nepřítelem Obezita je ve vyspělých zemích čím dál větším medicínským i ekonomickým problémem. Některé studie uvádějí, že jsou výdaje na lékařskou péči v souvislosti s obezitou srovnatelné s výdaji za léčbu následků kouření. „Obezita je choroba“, tvrdí svorně MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., a MUDr. Dagmar Matějková z I. interní kliniky plzeňské Fakultní nemocnice. Obě najdete každou středu v Obezitologické poradně pro pacienty se zdravotními komplikacemi způsobenými otylostí. „Není to jen estetický problém, nese s sebou další navazující onemocnění. Říkáme jim komorbidity. Ty život člověka komplikují a zkracují,“ potvrzují.
Hruška je lepší než jablko
Jak známo, jsou dva typy obezity, pro něž má člověk genetické dispozice, takzvaný typ jablko, kdy se tuk ukládá na břiše, a druhý typ hruška, kdy se ukládá na hýždích a stehnech. První typ je ve vyspělejších zemích častější a také nebezpečnější. „U jablka už i mladí lidé trpí vysokým tlakem a laboratorní vyšetření často prokazují první známky poruchy metabolismu tuků a posléze i cukrů, které mohou vyústit v cukrovku druhého typu. Celá tato triáda napomáhá také rozvoji kardiovaskulárních chorob. A to není všechno. Vzniká i poškození jater a ledvin,“ varuje Dana Müllerová. Mezi další obvyklé potíže obézních patří nadměrné kloubní zatížení, opotřebení páteře, artrózy, zažívací obtíže, zvýšený sklon ke srážení krve, syndrom spánkové apnoe a další. Všimli jste si, jak obézní lidé špatně dýchají? Obezita způsobuje zvednutí bránice a plíce nemají prostor, aby se rozpínaly.
Naše nemocnice
Ach, ty hormony
Dagmar Matějková upozorňuje na další nebezpečí obezity, se kterým se lékařky v poradně setkávají. „Obezita v oblasti břicha se váže i na poruchy reprodukce, protože způsobuje zásah do pohlavních hormonů. Odborné studie tvrdí, že pokud ženy, které nemohou otěhotnět, zhubnou deset až patnáct procent své původní váhy, až ze 75 procent otěhotní,“ vysvětluje doktorka Matějková. Poruchy v produkci hormonů představují zvýšené riziko pro vznik nádorů ledvin, tlustého střeva, slinivky, nádoru prsu u žen a prostaty
Body mass index (BMI) se vypočítá jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech. Normální BMI – 18,5 až 25 Nadváha – 25 až 30 Obezita I. stupně (mírná) – 30 až 35 Obezita II. stupně (střední) – 35 až 40 Obezita III. stupně (morbidní) – nad 40 u mužů. Tuková tkáň je však nesmírně důležitým místem pro vznik řady jiných hormonů a tkáňových působků, které ovlivňují jak ostatní orgány, tak přispívají i ke kontrole příjmu jídla.
Rovný metrák dolů!
Řešení však existují a v obezitologické poradně se o tom pacienti mohou sami přesvědčit. Pokud ovšem dodržují režim, který jim lékařky stanoví. „Přišel k nám dvacetiletý mladý muž s rodinnou anamnézou obezity rodičů i prarodičů. Vážil 180 kilogramů, ale vážnější zdravotní problémy naštěstí neměl. Obézní byl od dětství. Zkoušel zhubnout, ale bez větších efektů. Při režimových opatřeních, která jsme mu stanovily – dietě o 1600 kcal a pohybové aktivitě, kdy jezdil minimálně jednu hodinu denně na kole – snížil za dva roky váhu o rovných sto kilogramů,“ vzpomíná doktorka Matějková.
V léčbě obezity je vhodné kombinovat několik postupů a vybrat pro konkrétního pacienta nejlepší variantu. Dieta, zejména dlouhodobá, musí být k organizmu co nejšetrnější. Strava je navržená tak, aby obsahovala bílkoviny, minerály, vitaminy, dostatek vlákniny. Zahrnuje libové maso (ne však uzeniny a mleté maso, v němž je tuk schovaný), nízkokalorické mléčné výrobky, vše v povoleném množství, doplněné zeleninou, a to v prakticky libovolném množství. U ovoce je třeba ostražitosti, neboť obsahuje cukr, který je třeba omezovat. „Když člověk s nadváhou sníží o třetinu svůj denní kalorický příjem, dosáhneme žádoucího účinku půl až jeden kilogram váhového úbytku za týden, což je optimální. U vyvinuté obezity, kdy pacient potřebuje pomoci, se podávají nízkoenergetické diety. Při nich nutí svůj organismus, aby šetřil, ale zároveň aby měl dostatek minerálů a vitaminů, které nezbytně potřebuje,“ zdůrazňuje Dana Müllerová.
Bez pohybu to nejde
Lidé s nadváhou by měli mít naplánovanou denně alespoň třicetiminutovou pohybovou aktivitu. Stačí rychlá chůze. K takzvaným režimovým opatřením patří rovněž kognitivně behaviorální přístup, kdy se pacienti učí s pomocí psychologa hledat alternativní řešení tam, kde selhávají biologické kontrolní systémy. „Když mě doma rozčílí, nepůjdu si koupit na spravení nálady zákusek, ale zaběhat,“ žertují lékařky. Obezitologové dále využívají moderních léčiv. Farmaka působí na snížení chuti k jídlu a zvyšují energetický výdej, nebo blokují vstřebávání některých živin, hlavně tuků. Možná je i léčba chirurgická – bandáž žaludku. „Stále více se uplatňuje u obezit s BMI nad 40 nebo u pacientů, kteří mají BMI nad 35 a nějaký vážný zdravotní problém. Bandáže se v současné době provádí laparoskopicky, takže se snižuje riziko operačního výkonu,“ popisuje Dana Müllerová. V období Vánoc si mnozí lidé dopřávají ještě více dobrého jídla než obvykle. „Měli bychom sváteční dny spojit s pohybem, jít si zasportovat, vychutnat si nejen dobré jídlo, ale i pohodu. Neočekáváme, že lidé o Vánocích zhubnou, ale potěší nás, když naši pacienti udrží svou váhu,“ přiznávají lékařky z Obezitologické poradny I. interní kliniky. Text a foto: Jana Kořínková
Jak snížit vánoční kalorie: Smažený kapr na vánoční stůl patří. Přebytečný tuk však můžeme odsát po osmažení ubrouskem. V bramborovém salátě lze vynechat uzeninu a majonézu nahradit bílým light jogurtem. Pozor, jeden kousek vánočního cukroví obsahuje v průměru asi 30 kcal. Opatrně s alkoholem, skrývá rovněž hodně kalorií!
Jak nás vidí studenti Pod dohledem zkušených zdravotníků Fakultní nemocnice Plzeň podnikají medici z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni první krůčky v profesi, kterou si zvolili jako své poslání. Najdeme mezi nimi nejen Čechy, ale i posluchače z mnoha zemí světa. Jak se jim studuje a žije u nás? Jaké jsou zkušenosti našich studentů ze zahraničí? Chacholos Ignatios, student 2. ročníku, přijel do České republiky z Portugalska „Původně jsem chtěl studovat v sousedním Španělsku, už jsem měl dokonce složené přijímací zkoušky, ale pak jsem se setkal s kamarádem, který studuje v Plzni. Přesvědčil mne, že je tu velmi dobrá úroveň, a myslím, že měl pravdu. Studuji v angličtině. Nyní jsem ve třetím ročníku a jsem moc spokojený. Zajímavá je především praxe. Každý den v nemocnici jsem velmi šťastný. Opravdu. Už jsem byl například na interně, na psychologii a na patologii. Když neznám nějaké české slovo, tak si ho napíšu na papír a doma ho najdu ve slovníku. Když potřebuji překlad rychle, zavolám některému z českých kamarádů, kteří studují stejný obor, a ti pomohou. Mrzí mne, že pořád ještě nerozumím pořádně česky. Portugalština je jazyk románský a čeština slovanský, takže moc podobnosti mezi nimi není. A jaké mám plány? Zatím jen pořádně studovat a naučit se česky. Na rozhodnutí, kterému lékařskému oboru bych se chtěl věnovat, je dost času.“ Taha Deemyad, student 3. ročníku, přijel do České republiky z Iránu „Pocházím z Teheránu a původně jsem nechtěl studovat v zahraničí. Manžel mé sestry má maminku Češku a při návštěvě u příbuzných se dozvěděli, že Univerzita Karlova má dobrý zvuk po celé Evropě a také v Americe akceptují její diplom. To je pro mě důležité, proto jsem tady začal studovat. Jazyk jsem se sice naučil, ale studuji v angličtině. Myslím, že pro cizince je studium v češtině nesmírně náročné. V Plzni jsem druhým rokem a jsem opravdu maximálně spokojený. Zaplatím jako student stomatologie školné devět tisíc eur na rok a mám stejné možnosti využívat knihy a techniku, přístroje, absolvovat praxi jako čeští studenti. Bydlím na koleji. Jako cizinec rozhodně problémy nemám, zvlášť když místní lidé vidí, že jsem se naučil slušně jazyk a snažím se komunikovat. Jsem naprosto přesvědčený, že získám to nejlepší vzdělání, na kterém budu moci dále stavět. Chtěl bych se dál specializovat a po ukončení studia v České republice pokračovat na univerzitě v Americe. Předpoklady pro to tady získám.“ Už naši předci jezdili do světa na zkušenou a dobře věděli, jak jim to pomáhá. Také dnešní studenti Lékařské fakulty v Plzni mají možnost se prostřednictvím nejrůznějších stáží podívat, jak vypadá zdravotnictví jinde. O tom nám vyprávěla Jana Šípková, studentka 6. ročníku
Lékařské fakulty, oboru všeobecná medicína, která má za sebou praxi v hlavním městě Tuniské republiky: „Přihlásila jsem se na konkurz studentské mezinárodní organizace mediků IFMSA (International Federation of Medical Students Associations), která umožňuje výměnné pobyty po celém světě. Mohla jsem si vybrat zemi, kde bych chtěla absolvovat stáž. Zamířila jsem na měsíc do Tunisu. Chtěla jsem využít příležitosti a poznat zemi z druhé strany, její normální život, nejen jako turistka žijící v letovisku. Chodila jsem do fakultní nemocnice Charles Niccolet, pojmenované podle francouzského parazitologa. První dny jsem byla hodně vyvedená z míry, protože tam je všechno úplně jiné než u nás. Na silnicích panuje chaos, zdálo se mi, že je nemožné vozovku přejít, a obdobné mi to přišlo i v nemocnici. Určitý řád do všeho vnáší autorita lékaře. Medicína je vnímána jako skutečné poslání. Stát se lékařem není pro běžného člověka jednoduché. Studium je velice drahé, obtížné a tuniští medici tráví ve studovnách na fakultách daleko víc času než my. Pracovala jsem spolu s dalšími dvěma Češkami na všeobecné chirurgii a také z práce v jsem byla zpočátku docela zaskočená. Z naší nemocnice jsem zvyklá na absolutní čistotu, sterilitu. Tam sice byly na operačním sále moderní přístroje stejných značek jako u nás, ale nad operačním stolem, kde ležel pacient, létaly mouchy a z klimatizace kapala voda. Když jsem si chtěla des-
Taha Deemyad a Chacholos Ignatios infikovat ruce, odvedli mě k pacientce na pokoj, abych si je umyla jejím toaletním mýdlem. To se u nás opravdu nestává. Zajímavé ale bylo, že jsem se za celý měsíc nesetkala s nějakou pooperační infekcí. V nemocnici ani nejsou čekárny před ordinací, lidé postávají a polehávají na chodbách. Mohli jsme se sami aktivně hodně zapojit do práce. Tamní medici nás upozorňovali na konkrétní zajímavé případy. Lékaři hovořili většinou pouze francouzsky, zatímco já jen anglicky, ale když jsme objevili kolegu, který anglicky mluvil, byl rád, že jsme se chtěli operací účastnit a pomáhat. Pacienti ke mně měli zpočátku jako k cizince určitou nedůvěru, ale už po týdnu si zvykli a na vizitě ráno se usmívali a mávali. Ta srdečnost a přátelskost místních lidí se mi moc líbila. Na ubytovně žilo asi třicet studentů z celého světa: z Anglie, Kanady, Španělska, Slovenska a my tři Češky. Využívaly jsme volna k poznávání hlavního města i okolí, jezdily jsme k moři. Věděly jsme, že musíme mít zakrytá kolena i ramena, dozvěděly jsme se, že se nesluší, abychom si sedly do kavárny na ulici mezi samé muže, kteří tam sedí od rána do večera a nic nedělají. Byla to výborná zkušenost. Poznala jsem úplně jinou mentalitu a zdravotnictví. Změnilo mi to pohled na život. Vážím si toho, co mám pro své studium k dispozici tady.“ Z vyprávění studentů LF UK v Plzni zaznamenala: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková, Jana Kořínková
MUDr. Jan Pospíšil z I. interní kliniky při práci na lůžkovém oddělení s medičkou Janou Šípkovou
Naše nemocnice
Nový výpočetní tomograf zobrazuje velmi rychle a přesně Nejmodernější výpočetní tomograf (CT), který využívá k zobrazení lidského těla dva zdroje paprsků X společně se dvěma detektorovými systémy, začala využívat Radiodiagnostická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Přístroj je umístěn u lochotínského pracoviště Emergency a slouží k vyšetření pacientů přivezených do nemocnice v ohrožení života, včetně nemocných s mnohočetnými poraněními ve velmi vážném, nebo dokonce v kritickém stavu.
N
ový systém převratným způsobem mění koncepci zobrazení výpočetní tomografií. „Použití dvou rentgenových zářičů je zcela unikátní a pomáhá ke zkrácení doby vyšetření a dovoluje zobrazit celé pacientovo tělo až v délce dvou metrů, proto je velmi výhodné umístění přístroje v sousedství Emergency,“ uvádí doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., přednosta kliniky. „U pacientů s mnohačetnými poraněními či náhlým bezvědomím je možné okamžitě již při zajišťování základních životních funkcí provést vyšetření libovolné části těla nebo podle potřeby i celého pacienta, a to včetně vyšetření prokrvení mozku, plic nebo zobrazení věnčitých tepen,“ říká Boris Kreuzberg. Díky těsné spolupráci mezi lékaři Radiodiagnostické kliniky a Anesteziologicko-resuscitační kliniky je možné přímo již při vyšetření zvolit optimální strategii péče o kriticky nemocného. Radio diagnostická klinika ročně vyšetřuje pomocí CT až 350 osob přijatých prostřednictvím pracoviště Emergency, což je většina z celkového ročního počtu zhruba 500 CT vyšetření pacientů v ohrožení života.
Doc. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. Ve srovnání s ostatními dosud užívanými systémy dosahuje nové CT nejvyšší časové rozlišení potřebné zejména k zobrazování věnčitých tepen. To je využitelné i pro diagnostiku onemocnění srdečních chlopní, srdečního svalu a hrudní části aorty. „S novým přístrojem může-
Naše nemocnice
me nyní ve vynikající diagnostické kvalitě vyšetřovat také pacienty s vysokou tepovou frekvencí, se srdeční arytmií, či dokonce po zástavě krevního oběhu. Dříve nebylo možné při vyšetření kriticky nemocného zobrazit i věnčité tepny, proveditelná byla zobrazení jen u stabilních pacientů s nižšími tepovými frekvencemi,“ popisuje doc. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., zástupce přednosty kliniky. Díky tomu, že lékaři ani radiologičtí asistenti Radiodiagnostické kliniky nejsou v CT diagnostice žádnými nováčky, bylo rozběhnutí kompletního provozu přístroje otázkou několika minut prvního dne. Další novou možností zobrazení tkání, jejíž diagnostické využití je zatím intenzivně zkoumáno, je zobrazení pomocí dvojí energie záření. Každá rentgenka totiž emituje jinou vlnovou délku záření s jinou energií, takže počítač pak skládá celkový obraz vyšetření. Technologie je naprostou novinkou uvedenou na trh teprve letos na jaře. „Při těchto vlastnostech je výpočetní systém schopen provést chemickou analýzu vyšetřovaného objektu. Ve tkáních je možné oddělit ty, které jsou nasycené jódem z podané kontrastní látky, a tkáně obsahující přirozené množství vápníku, což jsou samozřejmě kosti nebo zvápenatělé sklerotické pláty v cévách. Speciální programové vybavení pak dokáže zobrazit například jen cévy naplněné kontrastní látkou. U tepen postižených aterosklerózou je možné analyzovat pláty ve věnčité tepně nebo v krkavici a určit, zda ohrožují nemocného náhlou cévní příhodou. Můžeme i zjišťovat, obsahuje-li látky tukové povahy, jako je cholesterolové jádro, krvácení do plátu, nebo jestli se jedná o stabilní vazivové změny ve stěně cév. Dalšími novými způsoby zobrazení budou patrně kvantifikace prokrvení jednotlivých orgánů včetně hodnocení nádorových ložisek,“ sděluje další podrobnosti docent Jiří Ferda. Oddělení výpočetní tomografie na Radiodiagnostické klinice je v České republice absolutní špičkou a drží několik národních primátů: jako první začalo s vyšetřování cév pomocí výpočetní tomografie již v roce 1995, od roku 2002 jako první provádí CT vyšetření srdce, zavedlo jako první nový neinvazivní způsob vyšetření ten-
Nové pracoviště CT sousedí s Emergency
Zobrazení srdce pomocí CT kého střeva tzv. CT enterografii. CT pracoviště vybavené dvěma nejmodernějšími výpočetními tomografy Somatom Definition a Somatom Sensation 64, doplněné dalšími dvěma přístroji – magnetickou rezonancí Avanto a společně s Oddělením nukleární medicíny využívaným hybridním systémem PET/CT Biograph 16 – tvoří v České republice ojedinělý diagnostický komplex. Všechna vyjmenovaná zařízení jsou umístěna v těsné blízkosti, proto jsou jednoduše přístupná ze všech lůžkových i ambulantních oddělení lochotínské části nemocnice. Proto byla také Fakultní nemocnice Plzeň zařazena do celosvětového seznamu referenčních a výukových pracovišť firmy Siemens. Pracovištěm prochází každoročně několik desítek školících se lékařů a radiologických asistentů z celé České republiky, ze Slovenska i z Polska. Specialisté kliniky se také pyšní ročně více než třemi desítkami publikovaných vědeckých článků v domácích i zahraničních odborných časopisech. Z podkladů doc. MUDr. Jiřího Ferdy, Ph.D., zpracovala: Renata Jenšíková Foto: Renata Jenšíková, archiv Jiřího Ferdy
Nehojící se rána nemusí být problém Když jsme byli malí, rozbité koleno bylo na denním pořádku. Rány, které jsou následkem drobného poranění, jsou běžným úkazem, při kterém dochází k porušení kožního krytu našeho těla. Jsou rovněž součástí operačních výkonů, doprovázejí však i některé choroby. Samostatnou a vážnou kapitolu pak tvoří proleženiny. Kvůli rizikům, která jsou s nimi spojená, je třeba v takových případech zajistit kvalitní a odbornou ošetřovatelskou péči. Odborná asistentka náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Plzeň Bc. Vladimíra Fremrová se na léčbu těchto ran specializuje.
N
a domluvený rozhovor přišla Vladimíra Fremrová rovnou z II. interní kliniky. Pečuje o pacientku, kterou trápí proleženina. „Chirurg ránu ošetřil a dohodli jsme se s klinikou na léčbě. Nyní se rána pěkně hojí, pacientka je velmi spokojená a připravuje se na návrat domů. Tam se o ni už bude moci starat rodina podle pokynů, které jí dáme,“ popisuje s tím, že k její práci patří i důraz na prevenci vzniku například právě již zmíněných proleženin. S trochou nadsázky můžeme říci, že ve Fakultní nemocnici je Vladimíra Fremrová kapitánkou přes chronické rány, které se špatně hojí. A nejen že radí, jak při léčbě postupovat, ale z konkrétních případů vytváří nové kazuistiky – případové studie – podle nichž se učí rány léčit ostatní zdravotníci. Každý takový soubor tvoří fotografie, popis nebezpečí, které hrozí v případě zanedbání péče a navržené postupy, jak ránu léčit. Odborná asistentka také navrhuje, jaké druhy převazů zvolit i optimální dobu převazu. „Nelékařský personál pak může sledovat, jak rána vypadá na začátku a v průběhu léčby, jaký obvazový materiál a roztoky na oplachování jsem zvolila a jaké terapeutické doplňky byly podávány. Hojení ran totiž významně podporuje i správná výživa pacienta,“ upozorňuje.
zdravotnickým materiálem značně omezený. Začaly jsme s kolegyní na interní klinice jako první z Fakultní nemocnice zkoušet jeden krycí materiál po druhém. Chtěly jsme na vlastní oči vidět efekt – jak na lepším hojení ran, tak na financích. Dělaly jsme si ekonomické rozvahy a potvrdilo se nám, že používání moderního krytí se vyplácí, protože je s ním snazší práce a rány se rychleji hojí. Celkově pak taková složitá léčba vychází levněji,“ říká odbornice. Přelomem v její práci bylo školení ve Výzkumném vzdělávacím centru pro hojení ran v anglickém Cardiffu v roce 1996, kterého se zúčastnily spolu s další českou kolegyní jako jediné z republiky. Znalosti účastníkům předával lékař Keith G. Harding, světová kapacita tohoto oboru. „My jsme pak mohly předávat tyto získané znalosti v České republice dál, pořádat semináře a především jsme měly spoustu možností vyzkoušet na pacientech nejrůznější materiál. Zkušenostmi jsme došly k optimálním postupům a využití materiálu a z toho dnes vycházejí naše doporučení,“ vysvětluje Vladimíra Fremrová. V plzeňské Fakultní nemocnici řadu let působí pracovní skupina pro sledování dekubitů (proleženin), která se intenzivně věnuje problematice léčby a hojení ran. Vytváří standardy, tedy soubory závazných doporučení, a sleduje, jak jsou dodržovány, a vše pravidelně kontroluje. Vladimíra Fremrová je samozřejmě její členkou. Pracuje však jako odborná asistentka náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrey Vobořilové, a tak, nezávisle na této skupině, se na ni obracejí kolegyně a kolegové z celé nemocnice, když potřebují poradit, jak postupovat při
léčbě konkrétní komplikované rány, nebo ověřit si, zda si počínají ve své péči správně. Kromě proleženin, které se mohou rychle vytvořit, ale dlouho a nesnadno se hojí, značně zdravotníky trápí i hojení bércových vředů a takzvané diabetické nohy. Ty jsou však především v kompetenci Dermatovenerologické kliniky a speciální poradny, kterou vede diabetolog.
Od suchého k vlhkému materiálu
Moderní materiály pro krytí ran jsou založeny na vytváření vlhkého prostředí, které je ideálním mikroklimatem pro hojení. Vychází z názoru, že čím méně se do rány zasahuje, tím lépe se hojí a zároveň se snižuje počet převazů. Zdravotníci při metodě hojení vlhkou cestou nepoužívají agresivní desinfekční prostředky, které hojící se ránu poničí nebo dráždí a také způsobují bolest. „Už jsme si vypracovali své postupy a vytipovali různé způsoby krytí ran. Určitý způsob péče vyžaduje hluboká červená granulující rána nebo rána povrchová, zcela jinak se musíme starat o ránu infikovanou či s černými ložisky nekrotické tkáně. Sestra by měla použít na základě svých znalostí právě ten obvazovým materiál, který k ráně v určité fázi patří. Proto se snažím své zkušenosti předávat,“ uzavírá Vladimíra Fremrová. Správně zvolený a aplikovaný obvazový materiál pacientovi výrazně pomůže, převazy nejsou bolestivé a léčba se celkově zkrátí, takže kromě určitého komfortu pro pacienta přinášejí i ekonomický efekt. Text: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková
Do zahraničí za poznatky
Vladimíra Fremrová se problematice ran začala věnovat v roce 1994. „V té době byl náš trh se Bc. Vladimíra Fremrová a Bc. Ivana Musilová převážejí převazový vozík v prostorách lůžkového oddělení II. interní kliniky
Naše nemocnice
Místo, kde umí naslouchat Fakultní nemocnice v Plzni má od června tohoto roku zřízenu funkci tzv. nemocničního ombudsmana, zastává ji příjemná mladá žena Bc. MUDr. Petra Jíchová, která je zároveň vedoucí Oddělení pro komunikaci s veřejností. Má lékařské i právnické vzdělání, a proto rozumí jak prostředí nemocnice, tak světu paragrafů. Člověk na svém místě.
Bc. MUDr. Petra Jíchová Co především je náplní vaší práce? Už od roku 2004 se zabývám sledováním a vyhodnocováním spokojenosti našich pacientů. Do této oblasti samozřejmě patří i přijímání stížností a připomínek ze strany veřejnosti na poskytovanou péči či na ostatní služby, které nemocnice poskytuje. Coby nemocniční ombu dsman se snažím pomáhat chránit práva pacientů a jejich blízkých, v určité míře i zaměstnanců. Pokud mají naši pacienti, a to jak ambulantní, tak hospitalizovaní, nebo i naši potencionální pacienti, jejich blízcí či ostatní veřejnost nějaký problém, se kterým si nevědí rady a nebyli ho schopni vyřešit na úrovni jednotlivých zdravotnických pracovišť, tak se mohou obrátit na mě a já se jim snažím zprostředkovat pomoc. Za tři roky, kdy jste ve funkci vedoucí Oddělení pro komunikaci s veřejností, vidíte nějakou změnu v jednání pacientů? Určitě. Je vidět, že lidé jsou čím dál víc informováni o svých právech, také je v čím dál větší míře využívají. Velkou změnu v oblasti pacientských práv přinesla novela zákona o péči o zdraví lidu z května tohoto roku, která umožnila přístup nemocných a jejich blízkých do zdravotnické dokumentace. Získali právo nejenom na nahlížení, ale i na pořizování opisů, výpisů a kopií. Tato činnost je ve fakultní nemocnici centralizovaná a vyřizování žádostí koordinuje opět naše oddělení. A já sama mohu díky svému medicínskému vzdělání fungovat také jako tzv.průvodce pacienta, který je přítomen nahlížení pacienta či jím určených osob do zdravotnické dokumentace. Čeho se případné stížnosti nejvíc týkají? Stížnosti a různé negativní připomínky se týkají se různých sfér života nemocnice. Nejzávažnější jsou ty, kdy se pacienti domnívají, že nebyl dodržen správný léčebný postup. Další
10
Naše nemocnice
připomínky bývají ke způsobu komunikace zdravotnického personálu s pacienty či s jejich blízkými, klasické připomínky ke stravě (součástí léčebného režimu je samozřejmě podávání dietní stravy a ta některým pacientům příliš nechutná), k vybavenosti pokojů a sociálních zařízení. To jsou tradiční stesky, které se opakují ve všech nemocnicích. Jaký je jejich další osud? Uděláme písemný zápis a poté jsou předány k řešení příslušným vedoucím pracovníkům, do jejichž kompetence předmět jejich stížnosti spadá. O všech přijatých stížnostech a připomínkách je samozřejmě informována ředitelka nemocnice a jsou centrálně evidovány a pravidelně vyhodnocovány. A to není všechno. Aby stížnost mohla být pokládána na vyřízenou, musí být přijata a provedená nápravná opatření, která mají směřovat k tomu, aby se předešlo opakování stížnosti, proto se rovněž nápravná opatření sledují a pravidelně vyhodnocují. Vyžadují nespokojení pacienti nebo jejich blízcí nějaké tvrdé postihy? Spousta lidí službu nemocničního ombudsmana vítá a při společném rozhovoru dojdeme mnohdy k tomu, že jejich hlavním problémem bylo, že se potřebovali někomu svěřit, vypovídat, někomu, kdo si na ně udělá čas. A když všechno probereme v klidu, stává se často, že se zklidní, podívají se na celou záležitost jinou optikou a dojdou k závěru, že se vlastně tolik nestalo, poděkují a odcházejí spokojení. Existují ovšem také případy, že stížnost či připomínka je shledána oprávněnou, a pak samozřejmě následuje postih těch, kteří pochybili. Je pravda, že informace o způsobu potrestání viníků a o přijatých nápravných opatřeních bývá pro stěžovatele poměrně zásadní a často ji vyžadují. Nemocnice o názory pacientů velmi stojí, když provádí pravidelný průzkum jejich spokojenosti … Dotazníková šetření Kvalita očima pacienta prověřují spokojenost našich hospitalizovaných pacientů a poskytují nám kromě statistických dat také konkrétní náměty a připomínky k pracovištím, na kterých byli hospitalizováni. Pacienti dotazníky pravidelně vyplňují vždy v průběhu jednoho měsíce v roce, počet odevzdaných dotazníků se pohybuje kolem 2300
a to je poměrně velký vzorek. Při posledním šetření v dubnu 2007 jsme dosáhli vynikající návratnosti téměř 70 %. Dotazníky zpracovává pro potřeby FN Plzeň renomovaná agentura STEM/MARK. Na jejich základě máme jasný přehled o tom, jak jsou na konkrétních pracovištích pacienti spokojeni s chováním personálu, se zázemím, s citovou podporou, podáváním informací a podobně. Jsou tam i patrné rozdíly mezi jednotlivými pracovišti, a pokud na některém z nich dojde mezi jednotlivými šetřeními k nějakému významnému poklesu spokojenosti, pak individuálně tento problém řešíme. Nicméně se ukazuje, že v porovnání s jinými nemocnicemi jsme na tom v oblasti spokojenosti pacientů poměrně dobře. Všeobecně bývá poměrně často kritizována komunikace mezi pacientem a personálem, působíte na zdravotníky, jak by měli se svými pacienty jednat? Já se právě této oblasti v poslední době hodně věnuji, přednáším pro nelékařské zdravotnické pracovníky problematiku komunikace s pacienty a související témata. Ještě letos v prosinci proběhne další odborné sympozium, kterého se opět na pozvání náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrey Vobořilové zúčastním se svým příspěvkem. Z dosavadních ohlasů vyplývá, že účastníci těchto akcí mají o problematiku zájem, že je nutné o tom hovořit, i když nebo právě proto, že to není vždy snadné. V dnešní době jsou lidé nervóznější, a to jak pacienti, tak naši zaměstnanci, ale je pravda, že pracovníci nemocnice jsou zde pro pacienty a měli by se snažit o profesionální přístup k nim, byť to není vždy lehké. Toto mohu ostatně potvrdit i z vlastní zkušenosti. Text: Jana Kořínková
Kontaktní údaje: Kancelář nemocničního ombudsmana FN Plzeň Bc. MUDr. Petra Jíchová Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň tel.: 377 402 289 (nebo 377 402 202) fax: 377 448 150 e-mail:
[email protected] Kontakt s nemocničním ombudsmanem FN Plzeň je možný též osobně (budova ředitelství FN Plzeň, areál Bory, pavilon č. 16) v pracovní dny od 8 do 14 hodin, nejlépe po předchozí telefonické domluvě. V naléhavých případech v mimopracovní době je možné kontaktovat nemocničního ombudsmana prostřednictvím administrátora nemocnice (tel. +420 377 401 111, 377 103 111). Info: www.fnplzen.cz
Plzeňský Prazdroj podpořil v Občanské volbě nemocnici
Pracovní výročí zaměstnanců FN Plzeň
V rámci programu Občanská volba Plzeňského Prazdroje získala Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Plzeň finanční podporu ve výši 210 tisíc korun na vybudování herny pro hospitalizované děti. V programu mohou získat díky sympatiím občanů a množství hlasů získaným ve veřejném hlasování finanční dar projekty navržené neziskovými organizacemi, státními a místními institucemi. Herna na Psychiatrické klinice bude určena dětem, které na klinice často setrvávají až několik měsíců například s poruchami příjmu potravy, hyperkinetickými projevy s následnými rozmanitými poruchami chování (záškoláctví, agrese, krádeže, lhaní a dalšími), dále s potížemi typu pomočování, koktání, tikovou poruchou, schizofrenií, syndromem týraného dítěte a dalšími. Projekt vymyslely zdravotní sestry, které se o děti starají. Ročně projdou klinikou na dvě stovky dětí. Další sympatickou podporou je dar ve výši půl milionu korun pro Nadaci pro transplantace
LEDEN
35 let Ilona Hrdličková, Ústav klinické biochemie a hematologie 30 let Dagmar Švíková, Právní oddělení 25 let MUDr. Zdeněk Kratochvíl, II. interní klinika Helena Kasíková, II. interní klinika Marta Procházková, Klinika ORL Alena Šnebergerová, Oddělení klinické farmakologie Helena Siváková, Oddělení léčebné výživy a stravování 20 let MUDr. Vladimír Kokeš, Gynekologicko-porodnická klinika Vlastimila Techlová, Gynekologicko-porodnická klinika Květoslava Rodová, Dětská klinika Romana Novotná, Hematologicko-onkologické oddělení
Helena Fialová, Klinika TRN Irena Pudilová, Ústav mikrobiologie
ÚNOR
35 let
Věra Roubalová, Dermatovenerologická klinika Eva Konopová, Ústav mikrobiologie 30 let Zdeňka Hauptmanová, Oddělení léčebné výživy a stravování 25 let Josef Křišťan, II. interní klinika Hana Kasalová, Šiklův patologicko-anatomický ústav Šárka Svačinová, Oddělení plastické chirurgie 20 let Pavel Šorm, Obchodně-technický odbor, oddělení techniky ve zdravotnictví Anna Zubová, Centrální sterilizace – Lochotín
Zpracovala: Alena Zahálková, Oddělení personálního řízení a organizace * Jde o přehled zaměstnanců FN Plzeň, kteří dovrší pracovní výročí (celkové doby zaměstnání) 20 až 45 let zde odpracovaných v měsících leden až únor 2008
Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc., přednosta Psychiatrické kliniky FN Plzeň, s vrchní sestrou Bc. Helenou Kovandovou přebrali symbolický šek na 210 tisíc korun Foto: Renata Jenšíková
kostní dřeně, která spolupracuje s Hematologicko-onkologickým oddělením FN Plzeň. Nadace chce částku využít na koupi přístrojového vybavení, které umožní zpracovávat kmenové buňky krvetvorby. Tyto přístroje umožní léčit desítky pacientů ročně, kteří nemají vhodného dárce kostní dřeně.
specifickým potížím, například vadám zraku, sluchu, dýchacím či srdečním potížím, které tyto děti často postihují, centrum sleduje jejich vývoj často až do předškolního věku. Hračky, elektroniku, výtvarné potřeby a další předměty přinesli v listopadu dětem hospitalizovaným ve Fakultní nemocnici Plzeň členové amatérského divadelního souboru Divoch ze Stříbra. Sbírku pořádá spolek pravidelně a je milým partnerem naší nemocnice. Předvánoční nadílku hraček pro děti v nemocnici připravila těsně před svátky také náměstkyně
(jen)
Děti si užily sváteční nadílku Mikulášskou nadílku pro děti, bývalé pacienty, a jejich rodiče uspořádalo 6. prosince Neonatologické oddělení FN Plzeň v prostorách Centra vývojové péče v nové budově porodnice na Lochotíně. Akci uspořádali zdravotníci spolu se studenty Vyšší odborné školy zdravotnické dr. Ilony Mauritzové z oboru diplomovaný zdravotnický záchranář. Akce se zúčastnilo v doprovodu rodičů přes třicet dětí. Centrum vývojové péče, se stará o děti, které se narodily předčasně, nemocné nebo s jiným hendikepem. Kvůli
Členky divadelního souboru Divoch při předávání hraček na dětské klinice FN Plzeň Foto: Jana Nosková pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrea Vobořilová. Dárky získané od sponzorů rozdělila mezi borskou a lochotínskou část nemocnice, takže si všechna dětská oddělení přišla na své. (jen)
Podzim plný životních jubileí Podzim ve znamení životních jubileí významných osobností plzeňské medicíny prožila Fakultní nemocnice Plzeň. V říjnu oslavil 50. narozeniny primář Radioterapeutického a onkologického oddělení doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., a necelý měsíc poté, 13. listopadu, čekala stejná oslava prof. MUDr. Vladislava Třešku, DrSc., přednostu Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Ve stejný den, ovšem 55. narozeniny, slavil další profesor a přednosta MUDr. Karel Pizinger, CSc., z Dermatovenerologické kliniky a třetím jubilantem byl rovněž 13. listopadu pětašedesátiletý přednosta doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky. Zatímco primář Fínek sezval své kolegy a známé do komorního prostředí plzeňské Řemeslnické besedy, pro narozeniny profesora Třešky objednali jeho přátelé přímo hlavní sál Kulturního domu Inwest a sehráli divadelní představení nazvané „Ze života profesora Třešky, známého plzeňského jaterního chirurga“. Profesor Pizinger i docent Rokyta na oslavě nechyběli. Na sklonku podzimu, 20. prosince, se mezi čerstvé padesátníky zařadil i MUDr. Vladimír Špidlen, primář Chirurgické kliniky. Všem oslavencům, i těm, které jsme nezmínili, přejeme jménem redakční rady vše nejlepší. (jen) Naše nemocnice
11
Fakultní nemocnice Plzeň m
jnsk á
U Ja
í Hořejš
P Dv ode or y e Oko ávc nov u- rokop á
Záp
m
adní
28. října
Plas ká
Ta
Nadkem Šídlová
U Ja
Jesenická
š te
ab
R
c ho v
ká
ě Man tíns
Rabštejnská
Košinář
1PEF%WPSZ
oleve c
Rá ji
K
Na Ro ud
Kolmá S ta U rá Za Nad Týnc em Dí stáv ta le k
Úsla va Be rou nka
Ja teč
ní
o
D
Dítětova
Masarykova
Pa U ho pír mlýnick na é-
Pilařs
Spolková
Živnostenská
Dlou há
Cvo kař ská
dinná
Ro
l-
U náhe
Revoluční
Pod Vrc
Sirková
St an ičn Že í lez nič ář sk á
Jateční
Duch covská-
Na Sklárně
Ra dbu za
s Š truncovy a d y Füg rov nea
říkovy cké nábř. Anglick Šafa Angli é sady Křižíkovy sady vo nábřež Deniso í
Na Pláni
Pod Strá ží
Na R ou dn é
U Sv. Rocha Zelinářská
Fran kánstiš ká
tany
Sed láč
Jungma nnov-a B. Sme
V Šipce
s 5. kvady ětna
K nic a
Do nikámn-iská
va
ů
ko
átník
sady
he m
Ryb y
Jan a
ba
P V od sv šem atý i mi
Kř
Keř vá o-
Jízdec
Pětatř ic
Puš novaki-
Kar ,BS diná E la# Ber FSB ana OB
K
á
pu kánbliská
Pod Š
vabin
oluč Rev
Skr 4LSétov ÁUPWa B
28. říj
M sk teckla- á á
Pla
ická
Lid
Jak u
Pod Mikulko u
éh o
Ko
Lid ick á
Pob ř
Tovární
Kovářská
U Tržiště
Re
Sokolská
vou Úsla
Koperníkova
lý B
Ma
Ka z
Hyn sovaai-
Turistic ká -
álo va
rsk á
Ge lovs ká Sok o
Sokolovská Kalikova
Roosev eltova Perlová
ami
há
Dlou
Pod Vrc hem
e zská
Vy
SpoNa jce N Příč a ce
Piv Ječ ova ná rská Ju bil ejn Cu í sk krářá
íns k věto á var u
US
Ječ
ná
Strmá
hu
Pe tř
Na C
elc
á
sk
ten
Bla
ko va
oj ov a
Sp
y
M
Ovocná
u
Révová Mělnická
šeh a r
om
če
ch ma
za
lý n
ské
náb ř.
Ba
U
Květná
Jav
Chemická
Prům yslov á
slá v s ká
ova
ann
brm
Ha
Sk Na alc e
Baarova
Sk
up ov a
Ba aro va
Ra
Jasano v
Arbesova
va
Čecho
Raisova
vězňů
ch
ti c ký
iso va
Zborovská
Ra db u
Vrchlického
Klatovská tř.
Erb e no va
oci
om
Habro vá
Plov á
rní
Pa pír nic ká
Čer nická
Resslova
Radobyčická
Lukavická
Tře b
Přeštická
Petá kova Škroupov a
ká tř.
nce Nemocniční
Klatovs
Skrétova
Hří ma lého
Mánesova
Schwarzo va
Němejcova Koper níkova
Břeňkova
Karla V ok áče
Pařížská
tah
Pr ů
ská Koterov
Na
cká mu po Ne
á ick
len
Úhlavská
Chvojová
vá Ch
vá říko
Še
vá olo
ová
Top
d Skla
ská
Ba ar ov a
Ru
Pod Hájem
iso va
ká
7µ$)0%/¥1°&%.¤45¥
á
d u Po omolko H
Ra
s
dovSlaic n ká
í
Ru
ln Po
Ka
Po li
a kov
í
ř. ská t couz Fran
ln Po
ská van Slo
a kov aří cht Ry
Schwarzo va
ova
ská
í
o va
hlídc e
S
v Kyje
dn
Boettin ge r
Lo
iky
á
á
kou
ní áž
ká
Dr
zs be
aP
rál
ne
okera v nko Stadičky Vo
Ge
vsk
Čerm
Měsíční
Jasná
Hvěz dná
Lo
m.
l Wo
ná
Kyje
hra
M
tná
tř.
ub
-0#
í čn
á sk lav Ús
á sk
Gruzínská
í
Za
Kvě
Kla tov ská
So
ká
ln Po
Ze
e neš Be da var Ed
Luďka Pika
Naše nemocnice, prosinec 2007
olu Rev
vs ko
Fodermayerův pavilon Radioterapeutické a onkologické oddělení Doudlevecká 449/47a telefon: +420 377 153 111
Polední
ž
ká ská ňs van dy Slo Ra ová Buk
ká vs ro
%06%-&7$&
ní
Úslava
Bo
šská
a uz
Doudlevecká
ká
n ějovská
lovic ká
Kra
Ger ská
cká
Šp
Šp
P Jezod erem
álo va Kar lova rská
K Sytné
mec h
Lo
vská
á
Kotkova Kar lova
Ke Kukačce
Par tyzánská
Vác lavs k
Republikánská
Nad
Korandova
Partyzánská
H V káomo ch
Dr už by
e Těšínská Jitřní
ká
voz
ubravc
Pod Švabinami
Americká
á
Opavská
Sousedská
ařs
V
rav sk
Do
Rokycanská
ová
ražní
va
ínská Těš
nské Letenábř.
ká
í lejn Ko
va -
á Mikul
Na Pomezí
hy lov
S sklezá
Mo
vs V ká M ká alé
ok Cv
zien a W gov
ov s
O s t r uh
Lin Ž d au e ro va
roje Prazd
á vsk ma ŠuPlzeň - Hlavní nádraží
Zb
U Letiště
ek ihrád Pec
Mo
Op a
Jateční
U
á ckŠ ate vih
a rov peV Klic koever
eVocva lo
ní
U z Lá
Nád
Suli- Su lislavav ská sl ská -
cesta
ces
tecká
á ck ve bra ou
cká bra ve Dou
a šov Tyr
á
žská
ká Do u dlevec
í
Univerzitní
bř. ná
opova Prok
á
ho
Do
sk
an
bř
Zpč. univerzita
še Bene arda E dv
va cho Če
dnikatelská
1MBDIÁIP
neMáova s
#PSTL¹QPMF
Nákupní centrum Borská pole
sova
Folmavská
Máne
ova žík
va ko
Bro
FN Plzeň-Bory +*j/¥ Dr. E. Beneše 13 1°&%.¤45¥ 305 99 Plzeň – Bory ,"3-07 telefon: +420 377 401 111 fax: +420 377 441 850
Žiž
Ke Karlovu
Americká
nu vo Pra
Kolmá
Lo be ní Havlíčko a zs znič va ká Žele Úsla dovGu Ne WBrudo lde Jagellons ká vs va n ne Slu rra ká park r nám. a ne B K a ova Be ndova Přátelství v T. G. o č Rejskova t šo íška er Masaryka ěž ní Na rkyňova Plzeň ná Hálkova U Jež ov Rube 1&530)3"% i d t Pu Ú a Jižní r Da sla T sk Na Předměstí U lm vs á Mikulášské atin Vršíčká ká o c R U Borská ch a k a h Trati HaranU nám. ov db á ne á Rohoé uz R š tova rsk sk ze Na vá y ad be Ja Pl Zámečnická bo ov Belá b Tá Ru H dk A.Uxy Pre sslova Havířá ou Slabl nám. K n ská ot on šk Těloc vič á Českých Thámova er ov Čelakovsk Soukenick Heldova bratří ov a ského éh Chodské va ízskéh o á Bolzanova nám. ozino o K rsk ká Na Cukrova Rolnické o c b e a Štefánikovo rská Ci h n á va v T e nám. Za nám. lářce o no ní ds k á Plz van o hr an ova ů Zikmunda t el m a h ad l r s Ste hlík Hank é b H sk a ří ní Wintra Ko ova d H r L á Jiráskovo U Tomanova Fa Monov a Ply V Bezo ní nám. nárnhov vce ter í lová No b Dobrovského áš 7:f&)3"% Jed áKl rm L e Mírová už Na Č kova i á Na Vyhlídce Na Vy Papírenský c o k ká HvězděH uš va ťs ug J park o iš k d ická ru st Na šk Hra Čá tálkáŠpio va va Su voro ko Alešova Sušic ch vova tevní ká á V a v Družs e v lenic o Lilio ká stk Sudova U Čá Neun-n Zá K a vo B á í v Klosterm ará ote annova m n r Sla Lilio vép Žižk kov á í rov tev dov a US telov ov ej č e r žsHu e J n s K š u a ická ká nám. de ro a Dr Čapkovo J Ba bn cí a Míru a n r týlí o nám. v á í Sukova á o ot M pit ý lí ojo 17. listopa Motýlí Ka Ko du ny ter ová dár vá ov do Olš Samaritská věz BoettingeH sk vá Olšo #03: Sla U rova ůžk u á Na R lená Maje Na r 47¤507"3 á št B rova v R oháči a nová ro va o o ko d Adelova na Poln Str Jirás Májová í Hlubok j šínsk ová Kaplířova e u l s ib e L a Říční He Dv Vř á vá y ro oř ská Srázná ák cho Má vs van ov Ostrovní Oře ké ch Hl a Slo á Příkrá ov u k Mo s b stn U a í ok Útušick Bo M alost ra n ská van alej R á á so airsk Slo Malostranská va éh nám. op Neb ílovs 4-07"/: ká Milady ar ku Horákové Verdunská Borský park 7FML¹ olk Předenická Šimerova Šk U )PNPMLB a K Vodoov jemu hradská Sportovní ová up Vino areál Jasmín Plzeň Sk va Na dlo py an M - Doudlevce Bradum lavce á UP Hrozv o nová K Parku mín o Jas Heyrovskéh elChkého čic
1-;&ª
a ov Pall
UZ
Kopeckého sady
Goethova Martinská
ero ing Em Plzeň - Skvrňany
Plachého
í Lučn
Podmostní
Ú ká žlic y ma ráh Do
á ová Bělohorsk Lip
kové eníš lie B Otý
á
Na pě s Vý
trati ažlické U Dom
Naile P
ch ání Str Na
UD
č
Mže
Pražsk
Chrás
ní
Lu
1°&%/¥306%/
Úzká
Lazaretn
306%/
Plánásk
Riegrova Dřevěnám. Prešovsk Republiky ná á Zbrojnická Bezručova
eta sadynovy
PWB Tylo va
i Pod Všemi sva tým
Locho tínsk
údolí nské Slova
Divadelní Husova Sm
Husova
ská
á
á prnick
o
č Zru
sk
Tylova
va
a ilov Bud
Husova nám. Emila Škody Husovo nám.
Pal
CAN
brado
Solní
1FDJIS¹
Ke
rní Dv Pitt V L nerov užá a nká ch
m
ar lov
Kollárova
Podě
ac ké h
esta čská c Zru
ku rád
r Ka
mi inice
ká čic ad
e
á
sick
Skv Tylova
břežní
Senecká
vecká Bole
P
ká
ns rňa
Vejprnická
tKráá k
Školní N nám.
e alc Jík Na
ářRysbká
Mží ade
ba Jakaurdy Šk
K
Tichá
Male
uDlo Naých zcáh h one h J. P r ůc hy
Stříbrská
ká řimic
á-
vško Touá sk
Na Okraji
C p. ha ký tova rv Vejprni c
tr
á sk Koželužská
Přemyslova Palackého nám.
Na
Nad Ferono u
né ud Ro
/B3PVEOÁ
amenní
Tru Roose-hlářsk sady á veltův 5. Malá kmost vět na Veleslavíno va
káPo-
výstaviště žní e
ká
KS
ar R
meká
era u Nad Bnovko K Pecihr ádku
né
Lip ová ova ížk Ma lická
Na Poříčí
yb ní k a
Jateční
na Libuši
ov Karl
Pr
Pod Z áhor ske
most gen. Pattona
6,BMJLPWTLÁIPNMÕOB
áži
Na H
Lochotínská
Řep ová
FN Plzeň-Lochotín alej Svobody 80 304 60 Plzeň – Lochotín telefon: +420 377 103 111 +420 377 104 111 Bero un k fax: +420 377 103 959 a
.JLVMLB
;"%/¥306%/
výstaviště
na
Plzeň - Bílá Hora
4&7&3/¥1°&%.¤45¥
Dělnická Kleisslova
or
;"7"%*-,"
vadilce Na Za
y
nec
á
V
Ve lké h
Nad Priorem
tina
od
Vanču rova
Nárožní
ecký p. Bolev
vob
Žo Podlipfie ské
od
U
#¥- )03"
e Št N louo- Řekad ou
Yacht club
Kubátova
y zin
jS
So K lovnkoěS
Malý bolevecký rybník
Velký bolevecký rybník
e Bř a tov ar oz M sefa Jo dy La
ale
že
ª"/:
a ov čk ná Ja
Viléma Blodka
k
Vlas
Světlé
Boženy Němcové
nsk
Bzenecká
M
zov á
J anáčkova
ského
decká
k ors
Vlasati n
na Libuši
vsk tíko Ko
Karoliny
hm elni cích Br ká ně ns Brně
Strážnická
s Šatov
ns me
é
Růženy Svobodové
Lékařská fakulta UK v Plzni Lochotínský park Děkanát, Husova 3 Bzenecká telefon: 377 593 400 ká +420 Botanická Vrbovec zahrada alej SvobodyZOO spojovatelka: +420 377 593 600 i m inice Pod V ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100
mská oje Zn
;¹NFÀFL
Krásn oh Elišky
alej Svobody
Na C
Břecla á Strážnick
Le-
u ko
-0$)05¥/ r ní Ho
í edn Stř Dolní
7*/*$&
vá Jaro Ma jako nám. sla Mla Ježka va - v Odboje teck K Tolu á po UP rad ony nců Spoje Fra íčnze Vanva Boh Lisz ko usla ta va M Pod ar ti Cvičišnů těm Fib icho Oto Dolejší va kara
cká
ut
Ka
á vsk tíko Ko
4ZMW¹OTLÕWSDI
ská
Lede
va do an Šv še e r Bu rla
olov
o Ko menskéh
Karlovarsk á š Ko
V
Hodon í nská
lkéh o rybn
U
u škova náves
Bře
Na d
Pod
arská arlov
Studentská
K Pecím
nická
d
d Po
Pále
o Heydu- P kova
DI
m
Studentská
ne
lvá
Sy
Žluti
."-µ #0-&7&$
IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806 íka udentská M ec Účet: GE Money Bank, 1, Plzeň, Stčíslo účtu 509-464/0600. Účet dary: 19-509-464/0600 hoCihelnouAnglické Snábř. ok
ká dents Stu
K
Ný
[email protected] řan Kap ská Ps rová ašn hovtráuy www.fnplzen.cz Vo n Bolevecká Ve dr
vská Krašo
ká šovs Ú ně
/B7FMLÕDILVTFDI
,0f65,"
UK
žimská Tou
KP
#0-&7&$ Návštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin
Do
bř
an
sk á
Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň, Oddělení pro komunikaci s veřejností. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852. ou Za Vodá rn Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 dolí 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail:
[email protected]. ké Ú FTLÁÒEPMÅ Památník Čes Šéfredaktorka: Renata Jenšíková obětem zla ům vodní nádrž České údolí ní k K Češ a redaktorka: Mgr. Jana Kořínková RadbuzOdpovědná ná Sp or Ph.D., Redakční rada: Bc. MUDr. Petra Jíchová, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., doc. MUDr. Martin Matějovič, PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Bc. Andrea Vobořilová m valů ým Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail:
[email protected] tar ora S K dv a Na B
P l zeň ská cesta
LukV ách
tř.
ou
est a
US te
L
Sp
á
ská c
éln
Ry bá rn
d Po
o len
Za
e
Ze
ůrc
h
KH
ce
olíc VP
Klatovská
ích
Nová
rnov
K Ho
á
Výsluní
Boř
i cem
o i éh Siln U Č e sk ce e ezi Ře olím ráz d M K Ú stin K D dy cov Nad no u spo íše r uč a B o d h L Po é Na tar ho zky zdě Ko rsk U S Brá s á Na #36 tincova zi
Ko
$IMVN
Tyršův sad
d NaraH těm diš va co
in
Valcha
ck mu po Ne
st Ko
e jnerc
Výslunípřátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, Velice děkujeme všem milým sponzorům, &$)6307 Pod Tyršovým kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb. sadem
Na
