Generálmajor Jiři š t i k a
K činnosti NŠ a ZV svazku
a útvaru PVOS
V souvislosti se změnami ve st ruktu ře velitelství svazu a s :-iěkterými zkouškami u útvarů, diskutuje se v poslední době ve štábech svazl<ú i útvarí'i PVOS o úloze, místu a obsahu práce náčelnika štábu a na druhé straně zástupce velitele svazku a útvaru PVOS. Při i·ešení této vážné otázky projevují se v praxi stále určité . obtíže. Měla by být tedy prozkoumána do značné hloubky, aby dosavadní nejasnosti mohly být definitivně odstraněny potřebnou úpravou organizace, statutů, funkčnich p ovinnosti apod. Na řešení jsou různé názory, z nichž ne všechny směřuji ke skutečnému zlepšení. Chci se tedy vyslovit k otázce na zák ladě praxe a přisílět tak k jejímu dořešení. Zmíním se o obsahu činnosti náčelnika štábu a zástupce velitele svazku a útvaru PVOS všeobecně, a obsahu činnosti náčelníka štábu a zástupce velitele stfhacího leteckého pluku PVOS zv lášť . K obsahu
činnosti náčeln i ka
štábu a zástupce velitele svazku a útvaru PVOS (všeobec ně)
Vyskytuje se názor, že by náče lník štábu svazku a útvaru PVOS měl být ve štábu po veliteli hlavní organizátor bojové přípravy a že by mu tedy měly být také P<>dřizeny příslušné složky , oddělení, skupiny č i funk cionáři. V souvislosti s tfm však není jednoznačný názor na úl ohu, místo a obsah činnost i zástupce velitele svazku či útvaru. Návrh uvedené změny v úloze, mistu a obsahu č innosti náčelníka štábu se v diskusích zdůvodi1uje prakticky jen tím argumentem, že to je zásadně a všeobecně přijatá linie pro vševojskové svazky a útvary a že tedy musí vyhovovat i svazkům a útvarům PVOS. Budu polemizovat zejména s tímto názorem a pokusím se ukázat, že co je dobré a vhodné pro vševojskové svazky a útvary, nemusí být ještě vhodné pro svazky a útvary PVOS.
Upozorňuji,
že na řešení této otázky není jednotný názor ani u svazků PVOS a že tedy mnozí funkcionáři se mnou nebudou souhlasit. Dosavadní praxe je taková, že ve štábech svazků a útvarů PVOS (krom ě experimentujících útvarli] je p o veliteli hlavn!m organizátorem bojové p.řlpravy zástupce velitele svazku či útvaru s kompetenci, že odpovídá veliteli svazku či útvaru právě za organizaci a řízeni bojové přípravy, úroveň vojenského r ežimu a kázn ě, mimoškolní vzd ělání, ř!zení (usměrňováni) socialistického soutěžení, zlepšovatelství a vynálezectvi, za stav a zdokonalování výcvikové základny a účast svazků a útvarl1 na branné přípravě obyvatelstva. Bojová p'říprava je tu samozřejmě myšlena v celém komplexu, tj. včetně taktické, odborné, vševojskové a metodické přípravy. Na stupni svazku odpovídá zástupce velitele zprav:dla jan za taktickou přfpravu jednotek, kdežto za taktickou přípravu štábů, směn velitelských stanovišť a útvarů jako celk u (útvarová taktická cvičení) odpovídá né'.ičelník štábu svazku (protože ji orga nizuje především operač ní oddělení 5tábu). Zástup,ce velitele svazku PVOS má k realizaci uvedenýc h funkční ch p ovinnos tí zpravidla také statutem nebo rozkazem velitele podřízené příslušné složky, odd ě lení nebo funk c ionáře (náčelníky druhů vojsk, s kupinu všeobecné bojové příprav y , au tomobilní službu). S ostatními složkami, odd ě leními či funk cionáři štábu pln! úkoly v součinnosti s náčelníkem štábu, ná č elníkem týlu, náčelníkem politickéh o oddělení. Zástupce velitele útvaru zatím nemá prakticky žác1né p o dřízené skupiny ani náčelníky, až na náčelníka tělesné př!pravy a některé funkcionáře letové skup,iny u stihacích leteckých pluků. Prnto plni své funkčnl povinnosti prostřed nictvím příslušných funkcionářů \'e štábu útvaru, kteří jsou podřízeni náčelní · kovi štábu, náčelníkovi týlu, zástupci velitele pro technické věci apod. Toto pojetí obsahu práce zástupce velitele svazku a útvaru se podle mého názoru osvědčuje, i když by si vyžádalo organizační úpravy jak ve štábech svazků, tak zvláště také ve štábech útvarů PVOS. Funkční náplnň náčelníka štábu svazku a útvarů PVOS je dosud zpravdla vymezena funkčn! odpovědností především za činnost pohctovostn!ho systému PVOS, za bojovou a mobilizační pohotovst, za systém a stav velení, spojeni a dodržován! zásad ochrany státníhe a služebního tajemství, za přípravu štábů a směn velitelských stanovišť, za organizaci bojové součinnosti uvnitř svazku či útvaru, se sousedními svazky a útvary PVOS (i spojeneckými), s prostřed ky PVO vojsk a s frontov ým letectvem a s orgány CO, za bojové n zčásti i speciální zabezpečeni, za celou adminlstrativn1 službu (v~etně evidence osob, materiálu a techniky], za úroveň organizace činnosti vlastního štábu i podři zených útvarů č i jednotek, za orgónizaci pracovní součinnosti uvnitř štábu svazku a útvaru a za r.elkovou kontrolu plnění všech úkolO., ukládaných velitelem svazku či útvaru. Tato funkčn1 náplň zástupce velitele i náčelníka štábu (i když nent zcela určitě úplná] jistě dostatečně názorně ukazuje na jedné straně značnou obsahovou náročnost na činnost obou uvedených funkcionářů a na druhé stran ě na účelnost rozděleni obsahu činnosti štábu svazku či útvaru PVOS. Veškerou činnost těchto dvou funkc ionářů nemůžeme sloučit do funk ční náp1ně jediného funkcionáře náčeln 1ka štábu, má-li m!t tato činnost u svazku či útvaru PVOS potřebnou hloubku, kvalitu a efektivnost. Opačné řešení povede nutně k povrchn!mu řízení a řešení značné části této rozsáhlé činnosti. Nemůže také obstát názor, že co mohou použit vševojskové svazky a útvary, a
84
útvarů
mohou použít i svazky a útvary PVOS. Tento názor zastává dosud mnoho i významných funkcionářů, což se v praxi velmi nepříznivě projevuje v tom, že se často různými opatřeními nevytvářejí vždy nejlepší podmínky pro bojovou činnost a život PVOS vůbec (viz např. nemožnost aplikace některých ustanovení základních řádů ve vojskách PVOS apod.). Základní rozdíl v činnosti náčelníka štábu svazku či útvaru PVOS vyp•J ývá ze základního rozdílu v úkolech a činnosti svazku či útvaru PVOS, oproti úkolům a činnosti vševojskového svazku PVOS. Tento základní rozdíl spočívá pře devším v - plněni velmi významného bojového úko lu již v m!ru pohotovostním systémem PVOS, v němž je téměř plně rozvinut systém velení a spojení, vyčleněna značná část sil a prostředků svazků a útvarů a spadá sem i celá oblast řízení a kontroly letů nad stanoveným prostorem (dispečerská složka), - v praktické bojové součinnosti s četnými partnery uvnitř státního území i s útvary a svazky sousedních států Varšavské smlouvy. - v organizaci značně odlišného, velkého komplexu konkrétních opµtře ní k zachování státního a vojenského tajemství (S:ílojených s otázkami maskování, zvláštního režimu chodu služby i výcviku atd.), - v organizaci dalších druhů zabezpečení bojové č innosti , např. radiolokační průzkum, uvědomování vojsk o vzdušném nepříteli, radiolokační maskování a maskování bojové sestavy vojsk, letovodské, povětrnostní a radiotechnické zabezpečení. Přitom řada praktických opatření většiny těchto druhů zabezpečení bojové činnosti se organizuje a plní již v míru, - značně rozlišné dislokaci útvarů svazku či jednotek útvaru PVOS (ně který svazek PVOS má 14 samostatných útvarů na území o rozměrech 500 X X 250 km, většina útvarů má samostatné jednotky dislokovány ve vzdálenosti 40 - 150 km od štábu útvaru. Význam, důležitost a rozsah těchto zvláštních činností ve funkční náplni náčelníka štábu svazku či útvaru PVOS je přitom tak velký, že ppvažuji za vyloučené přidávat mu další obsáhlou oblast bojové přípravy, vojenského režimu a ká zně a td„ za kterou dosud zodpovídá zástupce velitele. Celá tato oblast vyžaduje ohromné množství znalosti a zkušeností, zvládnutí rozsáhlých programů a osnov bojové přípravy , vysokou odbornou kvalifikaci v metodice i v odborné přípravě jednotek druhů vojsk, velmi intenzívní kontrolní výjezdy atd., což je při dosavadní funk ční náp lni p,r o náčelníka štábu nezvládnutelné. Buď bude náčelník štábu k valifikovaně a efektivně plnit ty závažné a rozsáhlé úkoly, které dnes má, nebo jich bude plnit jednou tolik, ale p;ovrchně, málo kvalifikovaně a proto také má lo efektivně· V novém pojetí celého velitelství svazku či útvaru jako štábu vzrůstá úloha náčelníka štábu jako hla vního centrálního plánovacího, organizačního, koordinačního a kontrolního činitele ve štábu svazku či útvaru. U vojsk PVOS je právě v p'ohotovostním sytému, v systému zabezpečeni bojové pohotovosti, v systému velení, spojení a utajení, v zabezpeč ení bojové čnnosti a v celém systému organizátorské a řídící práce štábů řada slabin. Nemůžeme tedy úsilí náčelníků štábu od této oblasti č innosti odtahovat jinými problémy, nýbrž naopak ještě více soustředit jejich činnost k řešení těchto slabin. Efektivní činnos t pohotovostních s il a prost ř ed k ů proti narušite lům státního vzdušného prostoru, vysoká bojová pohotovost k úspěšn é mu odrážení pří padného nenadál ého hroma dného vzdušného úderu nep řítele , s chopnost včas vyjít zpod nepřátelské h o úderu a co ne jrychleji zas adit hlavní síly a prostře dky 85
PVOS do boje, plně n í úko lů v rámci jednotného systému PVO st á tů Varšavské smlouvy, to jsou základní ži votní úkoly sva zků a ú t va rů PVOS a jejich pln ění musí být podříz eno vše ost a tní. Z důvod-U válečných úkolů není v úmyslu řešit funkce zástup;eů velitelů. Mají-li však takoví vysocí funkcionáři existovat, musí mít také nutně i v miru jasně vymezenou úlohu, místo, funkční nápll'l, pravomoc a odpovědnost. V praktickém životě každý velitel potřebuje dalši č lánek k řízení celého procesu bojové přípravy, vojenského režimu, kázně atd. a právě zástupce velitele je k tomu článek nejvhodnější. Jiná otáz ka je, nebylo-li by vhodnější pře j me novat tuto funkci z „čistého" zástupce na „zástu pce velite le pro bojovou pří pravu." To by lépe vystihovalo obsah činnosti zástupce velitele s vazku či útvaru v míru. Tento zástupce by také měl mít ve štábu svazku i útvaru podřízeny všechny složky, oddělení a funkcionáře, jejichž hlavním obsahem činnosti v míru je právě proces bojové připravy. Začlenit tyto orgány ve válce do operačních s ložek š tábů nemůže být problém, protože se mohou připravovat k operačním funkcím již v míru {pokud se i ve válce jejich složky nezachovávaji) . Názor, aby náčelníci štábil svazků a útvarů PVOS převzali do své funkční náplně naví c k přímému řízeni oblast bojové přípravy [ dosavadni oblast čin nosti zástupce velitele) považuji za nesprávný, protože by nutně vedl k oslabení efektivnosti řizeni náče l níka štábu nejživotnějších úkolú PVOS, ke snížení efektivnosti řízení celého procesu bojové přípravy a k dalšímu přetížení náče lníků štábil svazků a útvarů PVOS, které je již dnes velmi výrazné. Naopak p..ovažuji za účelné ponechat ve štábech svazků a útvarů PVOS přímé řízení procesu bojové přípravy jako samostatnou oblast ve funkční náplni zástupce velitele [nebo zástupce velitele pro bojovou přip ravu j a k tomu organizačně upravit mírovou strukturu štábů svazků a útvarů PVOS. K obsa hu
čin nos ti n áčeln i ka
š tá bu a zástupce velitele s tíhaciho le t ecké ho pluku PVOS ( z vláš ť)
O této otázce se zmiňuji proto, poněvadž již několik let jsou náčelnici štábů stíhací ch leteckých pluků PVOS ve lmi přetíž eni, což se v takové míře rozhodn ě neprojevuje u zás tupců velitele pluku. Dále proto, že při nejrůznějších při ležitostech různí funkcionáři se velmi rozdilně vyslovují k tomu, co má a musí být v obsahu činnosti n áč elníka štábu stíhacího leteckého pluku, h lavní, rozhodující. Tyto nejrů znější názory vys lovují zpravidla podle konkrétního obsahu otázky, která je v tom kterém okamžiku právě na pořadu. Rozebírají-li např. letecké nehody, uvádějí, že jedinou hlavní a základní povinností náčel níků štábů stíhac!ch letec kých plukf1 je sta rat se o letecký výcvik. Při rozboru a hodnocen í nedostatků v pohotovostním systému PVOS a zabezpečeni bojové pohotovosti se zdůrazňuje, že hlavní a základní je jich povinnost! je zabezpečo vat činnost pohotovostniho systému a bojovou pohotovost atd. Tak to skutečně v praxi je a ná če lníci štábů stíhacích leteckých pluků jsou na pochybách, č ím se tedy říd it · Někdo na to mů ž e jednoznačně odpovědět .,ať se řídí předev ší m podle čl. 69 Řádu vnitřní služby [Zákl-1-1) a článku 176 předpisu o létání (Let-1-1]". Moh l bych na to odpovědět, že zejména povinnos ti náčelníka štábu v Zákl-1-1 zdaleka nepostihují všechny povinnosti náče l níka štábu [mnoho dalších je navíc nebo upřesněno v čet ný c h odborných předpisech, instrukcích, směrnicích,
86
pokynech, rozkazech, nařízenich atd.) a že také nepostihují zvláštnosti stíhacího leteckého pluku PVOS proti vševojskovému útvaru. Také povinnosti náčelníka štábu leteckého pluku, stanovené v Let-1-1, jsou již zastaralé, odpovídají spíše náčelníkovi štábu leteckého pluku frontového letectva (ani tomu však ne pině) a neberou v úvahu zvláštnosti charakteru činnosti stihacfho leteckého p:luku PVOS (v dohledné době má být také proto vydán nový před pis Let-1-1). Obsah činnosti náčelníka štábu svazku či útvaru PVOS je v zásadě platný i pro náčelníka štábu stíhac!ho leteckého pluku PVOS. Hlavni a zásadní ve funkční náplni náčelnlka štábu stíhaciho leteckého pluku PVOS je především - činnost pohotovostního systému a zabezP,ečení vysoké bojové a mobi lizační pohotovosti, zabezpečení systému velení, spojeni a utajeni, organizace a řizení součinnosti v systému PVOS, µřfprava štábu a směn velitelského stanoviště, bojové a speciální zabezpečen! bojové činnosti atd. Přímá organizace a řízení leteckého výcviku, tj. bojové přípravy stíhacího leteckého pluku nemůže být tedy hlavní a rozhodující činnost náčelníka štábu sthaciho leteckého pluku PVOS. To neznamená, že náčelnlk štábu stíhaciho leteckého pluku se má organizaci a řízení leteckého výcviku vzdalovat, jak k tomu v praxi často docházI. Základnl povinnosti pro jeho podíl na organizaci a řizení leteckého výcviku vyplývají především z některých základních povinností náč e lníka štábu pluku, stanovených Řádem vnitřnf služby v č lánku 70. Z nich vyplývá, že náčel nfk štábu je po veliteli hlavní organizátor veškeré činnosti pluku a zejména štábu, že vypracovává plán bojové a politické připravy , plán kontrol celého štábu a že organizuje v pluku plněn! všech l.'ozkazů a nařízeni velitele pluku i n adřízených velitelů. Kromě toho mu vyplývá i z funkčních povinností, zahrnujících systém velení a spojení, bojové a speciální za bezpe čen í atd. řada povinností k přímému ovlivňování a zabezpečování leteckého výcviku. Náčelník štábu stíhacího leteckého pluku by neměl být po veliteli hlavní orgán přímo organizující a řídící letecký výcvik (tj. v podstatě hlavni náplň bojové přřipravy pluku), ale timto hlavním orgánem m ě l být zástupce velitele pluku, kterého by bylo vhodné př e jmenovat na zástupce velitele pluku pro bojovou přípravu. Tomuto řešení nemůže bránit ani to, že zás tup ce velitele pluku je sám pilot a plní osobně úkoly leteckého výcviku (což mu zabirá značnou časo vou kapacitu), nýbrž naopak to navrhované řešení jen podporuje. Zástupce ve litele pluku totiž v praxi bude lépe postihovat některé potřeby organizace, řízení a všestranného zabezpečení leteckého výcviku pluku právě proto, že sám létá. Náčelník štábu s t íhaclho leteckého pluku PVOS je neletová funkce, na kterou by však měl být vždy zařazován bývalý výkonný letecký funkcionář. I tak však náčeln ík štábu pluku p.i'i dnešním rozsahu osnov bojově přípravy letectva, instruk cí k technice pilotáže a řady jiných speciálních leteckých řádi'.\ a předpisů, při vyzbrojení pluku dvěma až třem i typy letounů a při rozsahu ostatních řádů, předpisů, pomůcek atd., které náčelník štábu musí vzhledem k obsahu své funkce zvládnout, je téměř n~myslitelné, aby podrobně zvládl ještě osnovy bojové přípravy letectva a jiné předpisy k přímému řízení leteckého výcviku· Proto se mi zdá nereá lně, že např. v Let-1-1, v č l. 176 je stanoveno, že náčelník štábu je povinen sestavovat souhrnou plánovou tabulku
87
letů,
že má připravovat učebny, cvičná zařizení, názorové a školní pomůcky pro předběžnou připravu, kontrolovat průběh a správnost přrpravy k létání a výcviku pilotů u letek (jsem pro to, aby to dělal ve vymezené oblasti svých funkčnich povinností) shromažďovat a zevšeobecňovat všechny údaje o stup,n i připravenos ti létajícího personálu k létání, před začátkem létáni shromáždit létajfcí personál k vydání pokynů velitelem pluku apod. Radu těchto povinností v praxi stejně plní zástupce velitele pluku, a to nejen proto, že by se jim náčelník štábu vyhýbal, nýbrž proto, že to lépe odpovídá praktické práci. Létá-li pluk nejméně dvakrát a často i třikrát v týdnu ( a to u PVOS, přidruži li se komplexní výcvik, oblet apod., je často), může náčelník štábu kromě povinností, stanovených mu v Let-1-1, plnit ještě něco jiného? Nekladl jsem si za c!l podrobn ě rozpracovat problém dělby p;ráce inezi náčelnik em štábu a zástupcem velitele stíhacího leteckého pluku PVOS a navrhnout oběma podrobně funkční povinnosti, ale jen poukázat na problém bez vyhýbání se případnému podílu na jeho podrobnějším rozpracováni. Jsem přesvědčen , že by navrhované ře šení výrazně přispělo i ke zl epšení plá nování, organizace, řízení a všestranného zabezpečení hlavního druhu bojové příp,ravy s tíhacího leteckého pluku PVOS - leteckého výcviku .
•
88
