MZDOVÁ ÚČETNÍ V PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACI

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Mzdové účetnictví, daně a personalistika

MZDOVÁ ÚČETNÍ V PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Zuzana PLÁŇKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc.

Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Mzdová účetní v příspěvkové organizaci“ jsem vypracovala samostatně pod vedením Prof. Ing. Václava Vybíhala, CSc. a veškerou použitou literaturu jsem uvedla do seznamu použité literatury.

………………………. Ve Znojmě dne 20. 4. 2010

Zuzana PLÁŇKOVÁ

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za poskytnutí cenných rad a připomínek při psaní bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Aleně Machové za ochotnou spolupráci a poskytnutí materiálů. A v neposlední řadě slečně Věře Pláňkové, která mi pomohla zajistit odbornou praxi a byla mi inspirací.

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá fungováním jednotlivých forem mzdových plnění a předpisů a vymezení role mzdové účetní v dané příspěvkové organizaci. Cílem bakalářské práce je aplikovat metodiku stanovení platů, daňových a pojistných povinností na konkrétních poplatnících s využitím interních platových předpisů dané organizace. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, metodika stanovení mzdy a platu, vysvětlení problematiky průměrného výdělku a nemocenského pojištění. V praktické části je představena daná příspěvková organizace, vymezení činností mzdové účetní a v neposlední řadě výpočty platů konkrétních poplatníků.

Klíčová slova: mzda, plat, průměrný výdělek, dočasná pracovní neschopnost, platební mechanismus, dávky nemocenského pojištění

Abstract

Bachelor thesis deals with single forms of payroll transactions and regulations. It also describes a role of a payroll accountant in a certain contributory organization. The aim of the thesis is to apply methodology of wage fixing an tax and insurance duty on concrete taxpayers with the use of internal wage regulations of the organization. Bachelor thesis is divided in two parts theoretical and practical. In theoretical part basic terms, methodology of wage and salary fixing, explanation of average earning problem and health insurance are explained. Practical part introduces the contributory organization, defines a role of a payroll accountant and also shows pay calculation of concrete taxpayers.

Keywords wage, pay, average earning, temporary incapacity for work, payment mechanism, health insurance financial benefits

Obsah

1

Úvod............................................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce .................................................................................................... 10

3

Teoretická část ............................................................................................................. 11 3.1

Vymezení pojmů uplatňovaných v oblasti mzdových plnění ............................... 11

3.2

Formy mzdových plnění ....................................................................................... 14

3.3

Platy v organizačních složkách státu a některých dalších organizacích a orgánech 16

3.4

Platební mechanismus ........................................................................................... 18

3.4.1

Platební mechanismus mzdy, platu ................................................................ 18

3.4.2

Platební mechanismus ostatních plnění ......................................................... 18

3.5

Průměrný výdělek ................................................................................................. 19

3.5.1

Hrubá mzda .................................................................................................... 19

3.5.2

Odpracovaná doba a rozhodné období........................................................... 20

3.5.3

Pravděpodobný výdělek ................................................................................. 21

3.5.4

Formy a metodika stanovení výše průměrného výdělku ............................... 22

3.5.5

Přehled používání průměrného výdělku ........................................................ 24

3.6

Složky mzdy a platu poskytované za delší než čtvrtletní období.......................... 26

3.7

Nemocenské pojištění ........................................................................................... 27

3.7.1

Vymezení některých pojmů ........................................................................... 27

3.7.2

Druhy dávek ................................................................................................... 29

3.7.3

Účast na pojištění a okruh pojištěných osob .................................................. 30 6

4

3.7.4

Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění ................................................... 32

3.7.5

Vznik, zánik a přerušení pojištění.................................................................. 33

3.7.6

Okresní správa sociálního zabezpečení ......................................................... 34

3.7.7

Dočasná pracovní neschopnost ...................................................................... 34

3.7.8

Vyměřovací základ zaměstnance ................................................................... 35

3.7.9

Náhrada mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů DPN ............................ 37

Praktická část ............................................................................................................... 39 4.1

Historie organizace................................................................................................ 39

4.2

Finanční prostředky............................................................................................... 39

4.3

Rozsah činností a povinností mzdové účetní ........................................................ 40

4.4

Spolupráce s úřadem práce.................................................................................... 45

4.5

Vnitřní platový předpis dané příspěvkové organizace .......................................... 45

4.6

Modelové příklady pro výpočet platů v roce 2009 ............................................... 54

5

Závěr ............................................................................................................................ 78

6

Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 80

Seznam použitých zkratek a obrázků................................................................................... 82 Přílohy.................................................................................................................................. 83

7

1 Úvod Potřeba zaměstnávat mzdovou účetní souvisí se zaměstnáváním dalších zaměstnanců, vůči kterým má zaměstnavatel povinnost vyplácet odměnu za práci. S vyplácením mzdy nebo platu, už jen při zaměstnávání zaměstnanců, jsou spojeny další povinnosti zaměstnavatele vůči různým organizacím. Zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést zdravotní pojistné zdravotní pojišťovně, sociální pojistné příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení, daň finančnímu úřadu.

Mzdová

účetní

je

prostředkem

komunikace

mezi

státními

organizacemi

a zaměstnavatelem, ale také je důležitá při komunikaci se zaměstnanci a jejich požadavky související s výplatou jejich odměny za práci, jako například odvod příspěvku na penzijní připojištění, nebo příspěvek odborové organizaci. Z toho lze soudit, že mzdová účetní by měla mít i příjemné vystupování a vstřícný přístup k lidem, protože s nimi přichází do osobního kontaktu.

Se zaměstnáváním pracovníků souvisí široký okruh předpisů a administrativních činností. Mzdová účetní musí být schopná vyznat se ve složité právní legislativě, která se často mění. Mělo by se jednat o velmi spolehlivou osobu, neboť veškeré zaváhání či malá nepozornost vedou k pokutám a penalizacím, které mohou výrazně ovlivnit finanční chod firmy. Dalším následkem poté může být špatná pověst firmy, související s častou penalizací.

Na funkci mzdové účetní jsou kladeny celkem vysoké nároky a to jak na pracovní vypětí, tak na přirozené sledování častých změn v legislativě a rozlišování účinností těchto změn, jejich zahrnutí do mzdových a jiných materiálů. Jejich pracovní náplň je široká. Patří sem například provádění mzdové agendy, vyhotovení různých potvrzení (pro zaměstnance, spořitelny, banky, různé úřady, atd.), archivace daňového prohlášení zaměstnanců a jejich výplatní listiny, zpracování mzdové agendy na počítači, odvádění záloh, zpracování výplat, kontrola převodních příkazů odvodu zdravotního a sociálního pojistného, různých půjček a spoření, zodpovědnost za včasné a řádné provedení všech úkonů mzdové účetní. 8

Konkrétním rozsahem činností dané mzdové účetní se zabývám ve své bakalářské práci v praktické části. V této části se dále zabývám výpočty platů konkrétních zaměstnanců a představení dané organizace a jejich mzdových předpisů. V teoretické části uvádím rozdíl mezi platem a mzdou, popisem dalších pojmů uplatňovaných ve mzdové problematice, jaké jsou formy mzdových plnění, co je průměrný výdělek, kdy se používá, deskripcí nemocenských dávek a dalšími aktuálními otázkami, které se týkají teorie a praxe mzdové účetní.

9

2 Cíl a metodika práce

Cílem bakalářské práce je deskripce mechanismu fungování jednotlivých forem mzdových plnění a mzdových předpisů konkrétní firmy, identifikovat a vymezit rozsah činnosti a působnosti mzdové účetní v příspěvkové organizaci a aplikovat metodiku stanovení platu na konkrétních poplatnících s využitím interních platových předpisů.

V teoretické části je využívána odborná literatura a další internetové zdroje související s danou problematikou k charakteristice pojmů uplatňovaných se mzdovými plněními. Další část práce je věnována za použití metody deskripce formám mzdových plnění, platu, platebního mechanismu, průměrného výdělku, u kterého jsem zabývala nejen jeho metodikou stanovení, ale také přehledem jeho používání. Dále jsem se věnovala problematice nemocenských dávek.

Praktická část bude zaměřena na vznik příspěvkové organizace a na způsobu získávání finančních prostředků pro svůj provoz. V další části bakalářské práce je využito metody analýzy pro možnost vymezení rozsahu činností a povinností mzdové účetní. Poté je věnována pozornost spolupráce s úřadem práce a následuje seznámení s vnitřním platovým předpisem dané příspěvkové organizace. V poslední oblasti praktické části jsou namodelovány příklady na výpočet platů v roce 2009, kde je využito metod kvantifikace a syntézy.

Výsledkem práce bude zhodnocení poznatků jak z teoretické, tak i z praktické části této bakalářské práce.

10

3 Teoretická část

3.1 Vymezení pojmů uplatňovaných v oblasti mzdových plnění Pracovněprávní vztahy - vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. [17] Zaměstnanec – „způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku“. [19] Zaměstnavatel - zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. [1] Pracovní poměr - se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. [1] Pracovní poměr na dobu určitou - lze sjednat, nebo dohodou účastníků prodlužovat, celkem na dobu nejvýše 2 let od jeho vzniku. Jestliže však od skončení pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se již nepřihlíží (nejde o opětovnost) a dvouletá doba se počítá znovu. [7, s. 43] Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a) dohoda o provedení práce - rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. [12] b) dohoda o pracovní činnosti - dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 11

hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. [12] Odměna za práci Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. [16] Obrázek č. 1 Rozdělení odměn podle zákoníku práce Odměny v části šesté zákoníku práce

Odměny za práci

Odměny za práci v pracovním poměru Odměna za práci v podnikatelské sféře MZDA

Odměna za pracovní pohotovost

Odměna za práci mimo pracovní poměr ODMĚNA Z DOHODY Odměna za práci ve veřejných službách a správě PLAT

Zdroj: [8, s 27] „Mzda - je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci (není-li v zákoníku práce stanoveno jinak). Za mzdu lze považovat např.: základní mzdu; osobní ohodnocení; periodické prémie; cílové prémie; naturální mzdu;

12

příplatky; doplatky.“ [7, s. 84] Plat – „je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: a) stát; b) územní samosprávný celek; c) státní fond; d) příspěvková organizace nebo; e) školská právnická osoba; s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky“. [10, s. 83] Odměna z dohody – je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. [16] Minimální mzda – je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda – je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. [10, s. 84] Daň - je povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, tedy ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. [14] Daň ze mzdy je závislá na výši příjmu. Vyměřovací základ je základem pro výpočet daně ze mzdy a nesmí být zaměněný s hrubou mzdou. [5, s. 5] Sazba daně – „daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %“. [2, s. 21]

13

3.2 Formy mzdových plnění

Při zaměstnávání pracovníků se uplatňují různé formy mzdových plnění. Rozlišujeme tedy: (1) mzdu; (2) plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním (ostatní plnění). Rozdíl mezi mzdou a ostatními plněními spočívá především v tom, že přiznání mzdy bezprostředně souvisí s výkonem práce, kdežto ostatní plnění s výkonem práce přímo nesouvisejí. [10, s. 84] Ad 1) V praxi podnikatelských subjektů se uplatňují různé formy základní mzdy. Je to především mzda: ▫

časová (hodinová, měsíční);

▫

úkolová;

▫

podílová;

▫

provizní;

▫

osobní. [10, s. 85]

Ad 2) Plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním (tzv. další plnění) se nepovažují za mzdu. Patří k nim zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) a odměna za pracovní pohotovost. [10, s. 87] Specificky je ve mzdových předpisech řešena problematika příplatků. Zákoník práce a na něj navazující nařízení vlády stanoví jako závazné celkem 5 druhů příplatků, a to:  mzdy a příplatku za práci přesčas;  mzdy a náhrady mzdy za svátek;  mzdy a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí;  mzdy a příplatku za noční práci;  mzdy a příplatku za práci v sobotu a v neděli.

14

„Model výpočtu měsíční zálohy u zaměstnance s Prohlášením lze zjednodušeně vyjádřit takto: 1. měsíční příjem od zaměstnavatele (snížený o příjmy od daně osvobozené), 2. plus částka odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel, 3. rovná se základ pro výpočet zálohy podle měsíční sazby (tabulek), který se zaokrouhlí (na celé stovky Kč nahoru, pouze základ do 100 Kč jen na celé Kč nahoru), 4. záloha zjištěná podle měsíční sazby 15 % (§ 38h odst. 2) je zálohou před uplatněním slevy na dani podle § 35ba i před případnou slevou v rámci daňového zvýhodnění na děti, 5. od zálohy před slevou se odečte úhrn slevy na dani podle § 35ba (např. 2070 Kč základní slevy na poplatníka a případné další měsíční slevy), 6. výsledkem je záloha po slevě podle § 35ba: a) u zaměstnance neuplatňujícího vyživované dítě (děti) jde o konečnou zálohu (včetně nulové) a „záporná záloha“ není přípustná, b) u zaměstnance uplatňujícího vyživované dítě (děti) jde o zálohu před uplatněním měsíčního daňového zvýhodnění (DZ), která je kladnou částkou nebo už má nulovou hodnotu. Dále je nutno uplatnit celkovou částku měsíčního daňového zvýhodnění, což je částku 890 Kč vynásobená počtem dětí (pro rok 2010 jde o částku 967 Kč), na dítě s průkazem ZTP/P jde pak o částku 1 780 Kč (pro rok 2010 je to 1 934 Kč). Následuje porovnání výše zálohy po slevě podle § 35ba a výsledné měsíční částky DZ. Pokud tato záloha:  je vyšší než DZ – částka DZ je d alší slev o u na d an i a p o o dpočtu této slevy zbývá konečná záloha ke sražení,  je rovná DZ – celé DZ je slevou na dani, záloha vychází nulová,  je menší než DZ – částka DZ se rozdělí (rozloží) na slevu na dani do zálohy rovné nule a na daňový bonus (tj. celková částka DZ snížená o část připadající na slevu na dani do nulové hodnoty),  je rovna nule – celé DZ je daňovým bonusem k výplatě.“ [3, s. 56]

15

Tento výše uvedený model výpočtu měsíční zálohy u zaměstnance s Prohlášením je stejný jak při poskytování mzdy, tak i při poskytování platu.

3.3 Platy v organizačních složkách státu a některých dalších organizacích a orgánech

Platy a odměny za pracovní pohotovost jsou poskytovány zaměstnancům zaměstnavatele, který je:  Česká republika (stát);  příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů;  státní fond;  územní samosprávný celek (podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích [obecní zřízení], zákona č. 129/2000 Sb., o krajích [krajské zařízení] a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze), v platných zněních. S účinností od 1. 1. 2006 se zaměstnancem, pro účely zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, rozumí zaměstnanec v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil ve služebním poměru. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat. Za plat se považují plnění, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat nesmí být nižší než minimální mzda. „Za plat se nepovažují:  náhrady platu;  odstupné;  cestovní náhrady;  odměna za pracovní pohotovost.“ Zaměstnanec je zařazen do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadované nejnáročnější práce (jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje) a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud 16

zaměstnavatel

stanovil

kvalifikační

požadavky

vnitřním

platovým

předpisem.

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby rozhodné pro toto zařazení, tzv. doby započitatelné praxe. Vedoucí zaměstnanec se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí neb které sám vykonává. Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a podmínek, stanovených zákoníkem práce a prováděcím předpisem (nařízením vlády). Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. Platový tarif v 16. platové třídě činí nejméně 3,4násobek platového tarifu v 1. platové třídě. Platový tarif ve 12. platovém stupni činí nejméně 1,5násobek platového tarifu v 1. platovém stupni. Platové tarify v platových třídách a stupních se oproti nejblíže nižšímu platovému tarifu zvyšují o shodný procentní přírůstek. [10, s. 109] Existují tyto příplatky k platům: -

za vedení;

-

za práci v noci;

-

za práci v sobotu a neděli;

-

za práci přesčas;

-

za práci ve stiženém pracovním prostředí;

-

zvláštní příplatek;

-

za rozdělenou směnu;

-

osobní příplatek;

-

za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah;

-

specializační příplatek pedagogickému pracovníkovi. [1, s. 320]

17

3.4 Platební mechanismus

3.4.1 Platební mechanismus mzdy, platu

„Platební mechanismus mzdy, resp. platu, zahrnuje tyto úkony: splatnost mzdy nebo platu (termín, ve kterém je mzda splatná); výplatu mzdy nebo platu; srážku mzdy nebo platu.“ [10, s. 98]

3.4.2 Platební mechanismus ostatních plnění

Ostatní plnění jsou zpravidla vyplácena zároveň se mzdou nebo platem při stejném mechanismu, jako je tomu u mzdy. Odměna za pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci za hodinu pracovní pohotovosti nejméně ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti bez výkonu práce. U tohoto typu plnění se stejně jako u mzdy provádí obligatorně srážka ze mzdy nebo platu. Odměna za pracovní pohotovost je rovněž vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění. Odstupné poskytnuté zaměstnanci je považováno za příjem, která se zdaňuje daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Provádí se zde tedy srážka ze mzdy. Odstupné není ale vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy se také zdaňuje daní z příjmů ze závislé činnosti, a proto se i v tomto případě provádí srážka ze mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu je vyměřovacím základem zaměstnance pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění. [10, s. 100]

18

3.5 Průměrný výdělek

Průměrný výdělek (PV) se zjišťuje pouze pro pracovněprávní účely. Pro účely jiné - nemocenského a důchodového pojištění – byl pojem „průměrný výdělek“ již nahrazen pojmem „vyměřovací základ“. Průměrný výdělek je také třeba odlišovat od průměrné mzdy, což je statistická veličina, zjišťovaná Českým statistickým úřadem, a to rovněž podle odlišné metodiky. Na základě novely zákona o zaměstnanosti provedené s účinností od 1. 1. 2009 zákonem č. 382/2008 Sb., získávají od tohoto dne úřady práce oprávnění kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. [6, s. 126]

3.5.1 Hrubá mzda

Do hrubé mzdy pro účely zjištění PV se zahrnuje mzda (plat), zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla případně vyplacena až po jeho skončení. Nelze však do ní zahrnout plnění, které nemá ve smyslu zákona povahu mzdy, resp. platu, protože není poskytováno za práci, ale jde o plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním (a to buď ze zákona, např. náhrady mzdy, dostupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, výnosy ze zaměstnaneckých akcií a odměny za pracovní pohotovost), anebo podle rozhodnutí zaměstnavatele, zejména plnění věrnostní a stabilizační povahy. Zákon

nechává

zaměstnavatelům

–

s využitím

především

smluvních

vztahů,

tj. kolektivních a pracovních či jiných individuálních smluv, ale i vnitřních předpisů – volnou ruku ke stanovení podnikového mzdového systému, včetně forem a struktury mzdy a jejích jednotlivých částí (složek). Nelze proto provést úplný výčet těchto částí či složek, které se promítají do PV. U některých peněžitých nebo naturálních plnění pak je z jejich účelu zcela evidentní, že nejsou mzdou, neboť nemají povahu odměny. Kompenzují zaměstnanci některé skutečnosti nebo podmínky v souvislosti se zaměstnáním, resp. mu přinášejí jiné výhody. 19

To se týká i různých plnění, která zákoník práce vůbec neupravuje, a to ani rámcově, např. peněžitých příspěvků na stravování, tzv. ošatného, příspěvků na dopravu do zaměstnání, přidělení motorového vozidla i pro soukromé účely a obvykle i cenového zvýhodnění při prodeji výrobků či služeb vlastním zaměstnancům apod. Zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům plat ve veřejných službách a správě mají v posuzování položek zahrnovaných do hrubé mzdy pro výpočet průměrného výdělku situaci oproti ostatním zaměstnavatelům jednodušší. Co je platem, totiž jednoznačně stanoví zákon a nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Všechny platové složky jsou výslovně vymezeny a nic jiného platem být nemůže. Do hrubé mzdy pro zjišťování průměrného výdělku se proto zahrnují kromě samotného tarifního platu též plat, včetně příplatků za práci přesčas, příplatky za vedení, za noční práci, za práci v sobotu a neděli, za práci ve svátek, zvláštní příplatky, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, osobní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, dále odměny, doplatek k platu do výše průměrného výdělku při výkonu jiné práce (převedení), resp. do minimální mzdy nebo nejnižší úrovně zaručené mzdy. Vše co je mzdou (platem), musí být zahrnuto do hrubé mzdy jako základu pro zjištění PV, a naopak nic z toho co mzdou či platem není, započítáno být nemůže. [6, s. 128]

3.5.2 Odpracovaná doba a rozhodné období

Odpracovaná doba Nový zákoník práce upřesnil, že za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Je to zásadně doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší mzda (plat). Protože je vždy zjišťován průměrný hodinový výdělek, odpracovaná doba se vyjadřuje v hodinách za rozhodné období. Způsob aritmetického vyjádření této doby (na setiny či tisíciny hodiny, apod.) je možné určit vnitropodnikovou úpravou. Musí jít ale o matematické vyjádření zlomků hodin tak, aby nedošlo k necitlivému zaokrouhlení. [6, s. 131]

20

Rozhodné období Obecně platí, že rozhodným obdobím, za které se průměrný výdělek (pro použití v dalším čtvrtletí) zjišťuje, je předchozí kalendářní čtvrtletí. PV se zjišťuje k prvnímu dni následujícímu po skončení rozhodného období – pokud ovšem stále trvá pracovněprávní vztah. Například pro účely odstupného je rozhodný průměrný měsíční výdělek používaný (platný) v den skončení pracovního poměru. Jestliže pracovní poměr končí např. 30. 6., musí být použit PV k 1. 4., neboť k 1. 7. už není možné PV zjišťovat. Pracovní poměr totiž již netrvá a není přitom podstatné, že trval celé čtvrtletí. Zákon stanoví některé zvláštní případy rozhodného období např.: -

při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

-

je-li v příslušné dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o provedení činnosti) sjednána jednorázová splatnosti odměny až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení tohoto pracovního úkolu. Jestliže například odvedl zaměstnanec práci, kterou konal 5 měsíců, je právě to rozhodným obdobím pro zjištění PV. [6, s. 132]

3.5.3 Pravděpodobný výdělek

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se výdělek pravděpodobný. Ten je zvláštním druhem PV. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popř. z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Potřeba zjistit pravděpodobný výdělek může nastat nejen po vzniku pracovního poměru, ale kdykoliv, jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období stanovený počet dnů, např. v důsledku pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz, mateřské dovolené, dlouhodobého neplaceného volna apod.

21

Výše uvedené pravidlo o způsobu zjištění pravděpodobného výdělku je v zákoně formulováno jen jako rámcové, přičemž je vhodná konkretizace v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu. [6, s. 134]

3.5.4 Formy a metodika stanovení výše průměrného výdělku

Průměrný výdělek se zjišťuje jako:  průměrný hrubý hodinový výdělek (hPVh);  průměrný hrubý měsíční výdělek (mPVh);  průměrný čistý měsíční výdělek (mPVč). [8, s. 101]

A. „Průměrný hrubý hodinový výdělek (hPVh) se určí takto: hPVh

kde:

= HMro : odprTro,

HMro je zúčtovaná celková hrubá mzda za rozhodné období; odprTro

je počet odpracovaných hodin za rozhodné období (tj. doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší mzda nebo plat);

rozhodným obdobím (ro) je předcházející kalendářní čtvrtletí.

B. Průměrný hrubý měsíční výdělek (mPVh) se určí následovně (§ 356 ZP): mPVh

kde:

= hPVh * 40 * 4,348,

číslo 40 je týdenní pracovní doba; koeficient 4,348 vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (průměrný rok 365,25 dnů), tj. 4,348 = 365,25 : 7 : 12, kde 7 = počet dnů v týdnu, 12 = počet měsíců v roce.

22

C. Průměrný čistý měsíční výdělek (mPVč) se stanoví takto: mPVč = mPVh

kde:

– Dz – Pz – Ps,

Dz

je záloha na daň z příjmů ze závislé činnost;

Pz

je pojistné na veřejné zdravotní pojištění;

Ps

je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Součástí metodiky stanovení výše průměrného výdělku je i problematika případného zaokrouhlování. Právní předpisy neukládají zaokrouhlování výše průměrného hodinového ani měsíčního výdělku. V praxi mzdových účetních zpravidla existují 3 běžné postupy, a to: 1. průměrný hrubý hodinový výdělek se nezaokrouhluje (např. při hodnotě 116,287 Kč/hod. se pracuje s výsledkem 116,28 Kč/hod.) 2. průměrný hrubý hodinový výdělek se zaokrouhluje matematicky (obdobně jako v případě § 46a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), tj. na částku 116,29 Kč/hod. 3. průměrný hrubý hodinový výdělek se zaokrouhluje na desetihaléře, tj. na částku 116,30 Kč/hod. (tento způsob se však jeví jako nejméně vhodný).“ V případě průměrného hrubého i čistého měsíčního výdělku se lze přiklonit z hlediska jednoduchosti a praktičnosti zřejmě k alternativě zaokrouhlení na celé Kč nahoru, obdobně jako je tomu u mzdy. Ve mzdové praxi často dochází s ohledem na uplatňovaný software k zaokrouhlování jednotlivých složek mzdy na celé Kč nahoru, i když je legislativně řešeno pouze zaokrouhlování mzdy nebo platu na celé Kč směrem nahoru (tj. celkové mzdy nebo platu). Současná zákonná úprava je poměrně volná a ponechává na zaměstnavateli zvážit jak zaokrouhlování, tak i bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku, která by měla být obsažena v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. [10, s. 103]

23

3.5.5 Přehled používání průměrného výdělku

„Průměrný výdělek se jako významný mzdový instrument uplatňuje především v následujících situacích: 1) Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku: -

při překážkách v práci na straně zaměstnavatele (prostoje, výluky, vážné provozní důvody, školení nebo jiná forma přípravy nezbytná pro řádný výkon sjednané práce);

-

při překážkách v práci na straně zaměstnance (vojenské cvičení, vlastní svatba aj.);

-

za dovolenou (čerpanou i nevyčerpanou);

-

za svátek, který připadne na jinak obvyklý pracovní den, pokud zaměstnanci mzda nebo její část v důsledku svátku ušla;

-

za den čerpání náhradního volna za práci ve svátek (ve výši průměrného výdělku);

-

příplatek za svátek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (pokud se dohodl zaměstnavatel se zaměstnancem);

-

za práci přesčas (příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku);

-

za noční práci (příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku);

-

za práci ve ztíženém pracovním prostředí (příplatek nejméně ve výši 10 % z částky základní sazby minimální mzdy);

-

za práci v sobotu a neděli (příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku);

-

při neplatném rozvázání pracovního poměru za strany zaměstnavatele okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době;

-

při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance;

-

při přestávce na kojení (náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku);

-

v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, resp. karantény (25 % upraveného průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku do 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény).

2) Náhrada platu ve výši průměrného výdělku: -

při překážkách v práci na straně zaměstnavatele (prostoje, výluky, vážné provozní důvody);

-

při překážkách v práci na straně zaměstnance (vojenské cvičení, vlastní svatba aj.); 24

-

za dovolenou (čerpanou i nevyčerpanou);

-

příplatek za svátek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (pokud se dohodl zaměstnavatel se zaměstnancem);

-

za práci přesčas (příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku a 50 % ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli na poskytnutí náhradního volna);

-

za noční práci (příplatek ve výši 20 % průměrného výdělku);

-

za práci ve ztíženém pracovním prostředí (příplatek nejméně ve výši 5 % z částky základní sazby minimální mzdy);

-

za práci v sobotu a neděli (příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku);

-

za rozdělenou směnu (příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku);

-

při neplatném rozvázání pracovního poměru za strany zaměstnavatele okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době;

-

při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance;

-

při přestávce na kojení (náhrada platu ve výši průměrného výdělku);

-

v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, resp. karantény (25 % upraveného průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku do 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény).

3) Mzda -

mzda za práci přesčas;

-

mzda za práci ve svátek;

-

mzda za noční práci;

-

mzda za práci ve ztíženém pracovním prostředí;

-

mzda za práci v sobotu a neděli;

-

doplatek ke mzdě při výkonu jiné práce (při převedení na jinou práci);

-

mzda při uplatnění konta pracovní doby (mzda ve stálé měsíční výši ve vyrovnávacím období).

4) Odměna za pracovní pohotovost: -

ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku.

25

5) Odstupné (u výpovědi ze strany zaměstnavatel nebo dohodou): -

z důvodu organizačních změn;

-

z důvodu zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci.

6) Náhrada škody: -

při škodě, za niž odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli;

-

při škodě, za niž odpovídá zaměstnanci při pracovních úrazech a nemocích z povolání zaměstnavatel.

7) Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpory poskytované úřadem práce). 8) Peněžitá kompenzace při konkurenčním ujednání. 9) Převod mzdových nároků při smrti zaměstnance.“ [10, s. 106]

3.6 Složky mzdy a platu poskytované za delší než čtvrtletní období

V řadě podniků a institucí vyplácejících mzdu nebo plat jsou vypláceny zaměstnancům části mezd či platů zpravidla jednou nebo dvakrát ročně. Zpravidla jde v podnikatelských subjektech o pololetní či roční prémie nebo tzv. 13. či 14. mzdu nebo u zaměstnavatelů ve veřejném sektoru se jedná o tzv. další plat. V uvedených případech jde o peněžní plnění, které je zaměstnanci poskytováno za delší období, než je čtvrtletí, zpravidla za pololetí či celý rok. V tomto případě lze doporučit postup, který umožňuje určit jeho poměrnou část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část se poté zahrne do hrubé mzdy pouze pro účely zjišťování průměrného výdělku v dalším období či v dalších obdobích, tedy v následujícím kalendářním čtvrtletí či čtvrtletních, a to takovým způsobem, aby se tato mzdová složka promítla do výpočtu průměrného výdělku za takový počet čtvrtletí, za kolik z nich je poskytována. Pokud je tedy poskytována další mzda za kalendářní pololetí (např. za 1. pololetí 2009 v květnu 2009), promítne se do průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí, v němž je zúčtována k výplatě (za II. čtvrtletí 2009) a rovněž do průměrného výdělku za jedno následující období (III. čtvrtletí 2009).

26

Mzdová složka za roční období by se promítla do výše průměrného výdělku celkem čtyřikrát. [9, s. 108]

3.7 Nemocenské pojištění

3.7.1 Vymezení některých pojmů

Pojištěnec – fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen „dávka“) nebo dávku pobírá, a fyzická osoba v době přerušení pojištění. Zaměstnavatel – právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, služební řád, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen „věznice“), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, který vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále jen „služební útvar“). Sídlem zaměstnavatele 1. u právnické osoby – její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném, zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění, 2. u fyzické osoby – místo jejích trvalého pobytu, a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců, 27

3. u organizační složky státu a služebního řádu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem. Mzdová účtárna – útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců, je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidenci platů. Započitatelný příjem – příjem, který se podle zvláštního právního předpisu zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na pojištění. Dosažený příjem – započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce. Zaměstnání – právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen „práce“) zaměstnanci. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) – fyzická osoba považována za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu. Samostatně výdělečná činnost – činnost považována za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Pojištěná činnost – zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatné výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění. Podpůrčí doba – doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka. Sociální událost – s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo. Domácký zaměstnanec – zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují. 28

Smluvní zaměstnanec – zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen „zahraniční zaměstnavatel“), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele Smluvní zaměstnavatel – právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považování v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli. Zahraničním zaměstnancem – zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele. Stát – s níž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie. Členský stát Evropské unie – též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení – smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu.

3.7.2 Druhy dávek

Z pojištění se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství, c) ošetřovné, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. [4, s. 18]

29

3.7.3 Účast na pojištění a okruh pojištěných osob

Účast na nemocenském pojištění je konstruována jako:  povinná (pro kategorii zaměstnanců včetně osob ve služebním poměru)  dobrovolná (pro OSVČ a zahraniční zaměstnance). [10, s. 228]

„Pojištění jsou při splnění podmínek stanových v tomto zákoně účastni: a) Zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání (dále jen „příslušníci“), 3. státní zaměstnanci podle služebního zákona, 4. členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, 7. soudci, 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, 9. Poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky, 30

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejích pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10, 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, 13. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péči vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, 14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce, 15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, b) osoby samostatně výdělečně činné.“ [4, s. 23]

31

3.7.4 Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění

 Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají: • zaměstnání na území ČR. Za výkon zaměstnání na území ČR se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v ČR, • zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU;  zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů;  sjednaná částka započitatelného příjmu z toho zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (pro rok 2009 činí výše rozhodného příjmu 2000 Kč);  pojištění smluvních zaměstnanců: • pokud doloží doklad, že je v době zaměstnání v ČR povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, je v ČR účasten NP až po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území ČR, počítaných od 1. 1. 2009. Do tohoto počtu se započítává doba výkonu zaměstnání na území ČR, které spadá do období 2 let před nástupem do posledního zaměstnání, • pokud nedoloží doklad, že je v době zaměstnání v ČR povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění v ČR od vstupu do zaměstnání. Smluvnímu zaměstnanci nemůže vzniknout účast na NP před 1. 1. 2009;  pojištění zahraničních zaměstnanců – je účasten pojištění jen tehdy, pokud se na předepsaném tiskopisu přihlásí k dobrovolné účasti na NP. [6, s. 381]

32

3.7.5 Vznik, zánik a přerušení pojištění

Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Za den, ve kterém tento zaměstnanec v pracovním poměru nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který mu podle zákoníku práce příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se měsíční mzda nebo plat nekrátí (např. za dovolenou, za svátek, za návštěvu u lékaře). U osob vykonávající funkci se za vstup do zaměstnání považuje den, od něhož jim náleží odměna za výkon funkce. Navazující pracovněprávní vztahy stejného druhu Uzavře-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, je zaměstnanec nepřetržitě pojištěn. V tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení, nedochází k zániku a novému vzniku pojištění. Zaměstnavatel nemá žádnou oznamovací povinnost. Toto neplatí, pokud na sebe navazují dva různé druhy pracovněprávních vztahů (pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti). [5, s. 389] Přerušení pojištění Pojištění zaměstnance se přerušuje po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonává práci z důvodu: a) pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, jde-li o volno, na které nemá zaměstnanec nárok podle zvláštního právního předpisu a trvalo-li toto volno nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích; pojištění se přerušuje prvním dnem, ve kterém zaměstnanec přestal vykonávat práci z tohoto pracovního nebo služebního volna, b) rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství. [4, s. 35]

33

3.7.6 Okresní správa sociálního zabezpečení

Vyplácí zaměstnancům a OSVČ všechny dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok v roce 2009. Vyplácí i nadále všechny dávky, které přechází z roku 2008 do roku 2009, zaměstnancům tzv. malých organizací a OSVČ. Vyplácí dávky, na které vznikl nárok v roce 2009 podle předpisů platných od 1. 1. 2009, podle nové výše redukčních hranic, v příslušné procentní sazbě. Vyplácí nemocenské, na které vznikl nárok v roce 2009 až od 15. KD trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za kalendářní dny. Po dobu prvních 14 KD dočasné pracovní neschopnosti bude poskytována náhrada mzdy zaměstnavatelem. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny (vyjma prvních 3 pracovních dnů DPN), tj. za dny, v nichž měl zaměstnanec pracovat, a za svátky, za které by mu náležela náhrada mzdy. OSSZ vyplácí dávky NP vy výši, kterou vypočte z podkladů, které obdrží od zaměstnavatele spolu se žádostí o dávku na tiskopise „Příloha k žádosti o dávku“. [6, s. 394]

3.7.7 Dočasná pracovní neschopnost

Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, trvá-li DPN déle než 14 kalendářních dnů. Nemocenské náleží rovněž zaměstnanci po dobu karantény. Lékař je povinen na předepsaném tiskopise potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy dobu jejich trvání. DPN začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. Pokud má zaměstnanec odpracovanou celou směnu, začíná DPN pro účely podpůrčí doby následujícím dnem. Dávky náleží za kalendářní dny, výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Lékař může uznat zaměstnance PN zpětně až 3 KD přede dnem, v němž PN zjistil. Nárok na dávky za část dne Má-li zaměstnanec za KD, v němž vznikl nárok na dávku, nebo nárok na dávku zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka za KD v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu 34

nenáleží započitatelný příjem. Nemocenské náleží v poměrné části za den, který se považuje za pokračování předchozí DPN. Za část dne náleží i ošetřovné a PPM. Tyto kalendářní dny, za které náleží nemocenské, ošetřovné nebo PPM jen za část dne, se započítávají do podpůrčí doby. Pokračování pracovní neschopnosti Pokud je zaměstnanec po skončení jedné PN ihned následující kalendářní den uznán znovu práce neschopným, považuje se tato druhá PN za pokračování předchozí PN. [6, s. 397]

3.7.8 Vyměřovací základ zaměstnance

Základním prvkem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ, z něhož se dávky stanoví příslušnou procentní sazbou, popřípadě u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství slouží denní vyměřovací základ jako maximální hranice. Základními pojmy při určení denního vyměřovacího základu jsou vyměřovací základ, rozhodné období a vyloučené dny a dále redukční hranice. [4, s 46] Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. [4, s. 45] Do úhrnu VZ se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu. [6, s. 402] Rozhodné období je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. [4, s. 45] Vyloučené dny jsou kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, s výjimkou kalendářních dnů pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (služební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu, kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c) zákona o nemocenském pojištění. Kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, 35

platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné. [4, s. 46] Redukční hranice, první redukční hranice činí 786 Kč, druhá redukční hranice činí 1 178 Kč, třetí redukční hranice činí 2 356 Kč. [6, s. 54] K 1. 1. 2010 se mění redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu takto: první redukční hranice bude činit 791 Kč, druhá redukční hranice 1 186 Kč a třetí redukční hranice 2 371 Kč. [11] Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů, připadajících na rozhodné období. [4, s. 402] Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci a upraví se pro výpočet dávek tak, že do částky 1. redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad 1. redukční hranici do 2. redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad 2. redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží. [10, s. 239] Maximální výše DVZ po redukci od 1. 1. 2009 u dávek NP, na které vznikl nárok v roce 2009: - pro nemocenské a ošetřovné 1296 Kč, tj. 90 % ze 786 Kč + 6 0 % z 392 Kč + 30 % z 1178 Kč = 707,40 Kč + 235,20 Kč + 353,40 Kč = 1296 Kč, - pro PPM a VPTM 1375 Kč, tj. 786 Kč + 60 % z 392 Kč + 30 % z 1178 Kč = 786 Kč + 235,20 Kč + 353,40 Kč = 1375 Kč. Maximální denní výše dávek za kalendářní den od 1. 1. 2009 u dávek NP, na které vznikl nárok v roce 2009 778 Kč do 30. dne trvání pracovní neschopnosti

(60 % z 1 296 Kč)

856 Kč od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti (66 % z 1 296 Kč) 934 Kč od 61. dne trvání pracovní neschopnosti

(72 % z 1 296 Kč)

778 Kč ošetřování člena rodiny

(60 % z 1 296 Kč)

963 Kč peněžitá pomoc v mateřství

(70 % z 1 375 Kč)

[6, s. 395] 36

Maximální výše DVZ po redukci od 1. 1. 2010 činí: - 1 305 Kč, tj. 90 % ze 791 Kč + 60 % z 395 Kč + 30 % z 1 185 Kč = 711,90 Kč + 237,00 Kč + 355,50 Kč = 1 304,40 Kč, po zaokrouhlení 1 305 Kč. Maximální denní výše dávek za kalendářní den od 1. 1. 2010 činí: - 783 Kč, tj. 1 305 Kč * 60 % [7, s. 373] Procentní sazba, kterou se stanovuje z redukovaného denního vyměřovacího základu denní výše nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného se od 1. ledna 2010 sjednocuje. Shodně činí 60 %. Na jeden rok se tak ruší vyšší sazby pro nemocenské od 31. dne (66 %) a od 61. dne (72 %) trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a pro peněžitou pomoc v mateřství (70 %). [13]

3.7.9 Náhrada mzdy v době prvních 14 kalendářních dnů DPN

Zaměstnavatel je povinen poskytovat od 1. 1. 2009 zaměstnanci náhradu mzdy v období prvních 14kalendářních dnů trvání DPN. Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy ze svých prostředků, proto platí v roce 2009 pojistné v nižší procentní sazbě (25 %). „Náhrada mzdy náleží zaměstnanci:  jen v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti,  jen za pracovní dny a svátky, za které by mu náležela náhrada mzdy, nebo za které by se plat nekrátil,  od 4. pracovního dne trvání pracovní neschopnosti (ve výši 60 % PV),  za splnění podmínek nároku na nemocenské,  jen za dobu trvání pracovního poměru, nikoliv po skončení pracovního poměru,  poskytuje se z každého zaměstnání, ve kterém je zaměstnanec účasten NP (dvě zaměstnání pro jednoho zaměstnavatele, dvakrát náhrada mzdy),

37

 v případě vzniku DPN ode dne, kdy má již zaměstnanec odpracovanou směnu, začíná období 14 KD pracovní neschopnosti pro účely náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem (tak, jako pro nemocenské). Náhrada mzdy nenáleží zaměstnanci:  za první 3 pracovní dny (placené svátky) DPN,  při zaměstnání malého rozsahu, pokud DPN vznikne v měsíci, v němž není účasten NP,  v době sjednaného pracovního (neplaceného) volna.“ [6, s. 415] Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. [15] Úprava redukčních hranic pro účely stanovení náhrady mzdy vypadá takto: první redukční hranice = 786 Kč * 0,175 = 137,55 Kč druhá redukční hranice = 1 178 Kč * 0,175 = 206,15 Kč třetí redukční hranice = 2 356 Kč * 0,175 = 412,30 Kč.

38

4 Praktická část

4.1 Historie organizace

Tato organizace funguje od 1. července 2004, pod názvem Základní škola JUDr. Josefa Mareše a Mateřská škola, Znojmo. Vznikla sloučením tří základních znojemských škol. Jednalo se o základní školu na ulici Loucká, Vídeňská a Konice. Zřizovatelem školy je město Znojmo, jedná se o příspěvkovou organizaci. Jde o úplnou základní školu, tzn. devítiletou. Organizace má odloučené pracoviště v příměstské části Konice, kde škola poskytuje vzdělání dětem předškolního věku v mateřské škole a základní vzdělání 1. - 5. ročníku. Škola provozuje vlastní družinu a školní jídelnu. Celkem

je

zde

78

pracovních

míst.

Z toho

50

pedagogických

zaměstnanců

(na 1. i 2. stupni), mateřská škola má 2 pedagogy. Ve školní družině je zaměstnáno 6 pedagogických pracovníků. Chod organizace zajišťuje 12 správních zaměstnanců a školní jídelnu obsluhuje 8 zaměstnanců.

4.2 Finanční prostředky Finanční prostředky pro běžný provoz organizace zajišťuje zřizovatel město Znojmo. Prostředky na platy zasílá krajský úřad Jihomoravského kraje. Na začátku kalendářního roku sestavuje mzdová účetní finanční rozvahu. Finanční rozvaha zahrnuje: platové zařazení jednotlivých zaměstnanců přepočtených na jednotlivé úvazky (příloha č. 1). Podle finanční rozvahy přijde od krajského úřadu odpovídající finanční rozpočet, upravený předepsanými koeficienty na jednotlivé pracoviště. Dle objemu zaslaných peněz, ve kterých jsou promítnuty podle zákona nárokové složky platu (tj. tarifní fixní plat, příplatek za vedení, příplatek za dělené směny), se určí nenároková složka platu (tj. osobní ohodnocení, odměny). Stanovení těchto nenárokových složek se řídí podmínkami vnitřního platového výměru, sestaveného podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Jejich výši schvaluje ředitel.

39

Cizí zdroje  Dotace z města: 1) Na nadnormativní náklady na školu v Konicích (malotřídka). 2) Na stravování zaměstnanců školy. 3) Na část platu zaměstnanců na dohodu z úřadu práce.  Dotace z Evropské unie – finanční podpora z operačního programu „Zkvalitňování procesu vzdělávání dětí a žáků nadaných a žáků se specifickými poruchami učení“.  Dotace z vedlejší hospodářské činnosti školní jídelny – cizí strávníci, prodej svačinek.  Část z příspěvků rodičů na mimoškolní aktivity (zhruba 60 %).

4.3 Rozsah činností a povinností mzdové účetní

Činnosti mzdové účetní 1)

Vedení mzdové agendy:

- vyhotovení a uschování mzdových listů zaměstnanců a prohlášení poplatníka daně; - založení výplatních pásek do mzdových listů; - vyhotovení a uschování evidenčních listů důchodového zabezpečení zaměstnanců. 2) Zpracování (na začátku kalendářního roku) plánu pro čerpání dovolených a následné hlídání řádného čerpání a zůstatků. 3) Zpracování nemocenských dávek. 4) Výpočet platů a odměn z dohod konaných mimo pracovní poměr. 5) Odvádí vypočtené srážky z platů, a to: - zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti Finančnímu úřadu ve Znojmě; 40

- srážky zdravotního pojištění příslušné zdravotní pojišťovně; - srážky sociálního pojištění Okresní správě sociálního zabezpečení Znojmo. 6) Dále vyhotovuje: -

na žádost zaměstnanců různá potvrzení (např. potvrzení o zdanitelných příjmech (příloha č. 2), potvrzení obsahující roční a čtvrtletní příjmy potřebné k žádosti o státní sociální podporu), odvádí další srážky (např. spoření zaměstnance, pojištění, aj.);

- soudem vyžádaná potvrzení o příjmu. Povinnosti mzdové účetní 1) Registrační povinnost při vzniku školy: • registrace vzniku plátce na Okresní správě sociálního zabezpečení ve Znojmě a na příslušných zdravotních pojišťovnách. Příslušné orgány přidělily variabilní symboly, přes které je vyřizována následná korespondence. 2) Při přijetí nového zaměstnance do pracovního poměru: • před uzavření pracovní smlouvy shromáždit potřebné údaje, a to: - seznam dokladů: zápočtový list, potvrzení o vstupní lékařské prohlídce (příloha č. 3), vyřazení z evidence na úřadu práce, řádně vyplněný osobní dotazník (příloha č. 4), výpis z rejstříků trestů, notářsky ověřený opis maturitního vysvědčení nebo diplomu (tento seznam dokladů je v příloze č. 5); - shromáždit údaje, které má obsahovat mzdový list; - prohlášení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně; - vyplnění evidenčního listu důchodového pojištění; - souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů a využitím rodného čísla (příloha č. 6), seznámení budoucího zaměstnance s pracovní náplní a platovými podmínkami;

41

• uzavření pracovní smlouvy (příloha č. 7), vyhotovení platového výměru (příloha č. 8) a jeho průběžné obnovování dle ukončení platnosti; • podepsání prohlášení poplatníka k dani; • založení osobního spisu; • ve lhůtě 8 dnů musí přihlásit nového zaměstnance na formuláři (příloha č. 9) k místní příslušné Správě sociálního zabezpečení; • ve lhůtě 8 dnů splnit ohlašovací povinnost u zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn, a to na tiskopisu „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (příloha č. 10); • ve lhůtě 10 dnů oznámit úřadu práce obsazení volného pracovního místa. 3) V průběhu trvání pracovního poměru – závěr měsíce: • shromáždění údajů za jednotlivé zaměstnance potřebné pro výpočet platů evidence docházky (příloha č. 11); • správný výpočet platů a srážek sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň; • včasné odvedení srážek sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň; • vyhotovení výplatních pásek pro zaměstnance a vyplacení mezd bezhotovostním převodem nebo předáním šeku; • provedení rekapitulace o sražených zálohách; • pro úřad práce „Vyúčtování mzdových nákladů“ – pracovníků zaměstnaných pomocí čerpání dotací z Evropské unie; • zpracování

tabulek

o

vyčerpaných

mzdových

prostředcích

a

zůstatků

pro ekonomické oddělení; • platové postupy.

42

4) Čtvrtletní povinnosti: • vyplnění statistického výkazu o pracovnících, mzdách a platech (P 1-04). Podrobné rozepsání různých typů složek, ze kterých se skládá hrubá mzda (platový tarif, náhradní plnění, osobní příplatky, odměny, příplatky za vedení, přesčasy), vyčíslení čerpání z cizích zdrojů. P 1-04 se zpracovává čtvrtletně s tím, že do následujícího čtvrtletí se započítává předchozí čtvrtletí v daném roce; Obrázek č. 2 Čerpání (rozdělení) finančních prostředků

Zdroj: Vlastní • vyplnění výkazu o práci P 2-04, jedná se o sumář výkazu P 1-04. Zpracovává se za jednotlivé čtvrtletí. 5) Pololetní povinnosti: • přehled o počtu zaměstnanců v pracovní neschopnosti dělených na muže a ženy (Nem Úr 1-02); • přehled o počtu kalendářních dnů v pracovní neschopnosti dělených na muže a ženy (Nem Úr 1-02); • pro úřad práce „Průzkum zaměstnanosti“ – struktura pracovníků zaměstnavatele v okrese podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání, dále podle kategorie zaměstnání (KZAM-R, katalog). 6) Povinnosti v závěru roku: • provedení rekapitulace o sražených zálohách na daň;

43

• shromáždění podkladů pro provedení ročního zúčtování daňových záloh z příjmů závislé činnosti a z funkčních požitků do 15. února následujícího roku; • pro úřad práce vypracování „Oznámení o plnění povinného podílu osob se ZP“. Možnosti tohoto plnění: A) Povinný podíl je 4 % z celkového počtu zaměstnanců, např. v základní škole za rok 2009 to činilo 3,52. B) Odběr výrobků a služeb od příslušných firem, které nabízí náhradní plnění v příslušné hodnotě, např. základní škola odebírá od firmy Daros, AZ – papír plus, Nakladatelství Fraus. C) Odvod finančních prostředků do státního rozpočtu: • na žádost poplatníka provést vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění do 31. března po uplynutí zdaňovacího období; • do 30. dubna vyplnit evidenční list důchodového pojištění za předchozí kalendářní rok, ve dvou stejnopisech, a nechat jej podepsat od zaměstnance. Ode dne zápisu odeslat jeden stejnopis do 8 dnů OSSZ a druhý ponechat v evidenci zaměstnavatele. 7) Při skončení pracovního poměru: • vyhotovení smlouvy o ukončení pracovního poměru; • předání bývalému zaměstnanci potvrzený zápočtový list; • na žádost zaměstnance do 10 dnů vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň; • na žádost zaměstnance do 15 dnů předat pracovní posudek; • do 8 dnů odhlášení ze sociálního pojištění u OSSZ a zaslání vyplněného evidenční listu důchodového pojištění; • do 8 dnů odhlášení ze zdravotního pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny.

44

4.4 Spolupráce s úřadem práce

Škola úzce spolupracuje s Úřadem práce Znojmo tím, že vytváří pracovní místa pro absolventy škol a úřad práce toto místo z větší části dotuje financemi. Mzdová účetní musí požádat Okresní správu sociálního zabezpečení, všechny zdravotní pojišťovny, Celní úřad, Městský úřad o potvrzení bezdlužnosti. Vyplní žádost o povolení zřízení pracovního místa. Po vyřízení a doložení veškerých výše jmenovaných dokladů sepíše úřad práce a škola smlouvu na obsazení vytvořeného místa. Škola si může požádat o konkrétní osobu, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Dle této smlouvy je povinna mzdová účetní pro úřad měsíčně zpracovávat „Vyúčtování mzdových nákladů“.

4.5 Vnitřní platový předpis dané příspěvkové organizace

Vnitřní platový předpis se vztahuje na: A. Zařazování zaměstnanců do platové třídy, kvalifikační předpoklady a požadavky. B. Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně. C. Stanovení příplatků. D. Podmínky pro stanovení osobního příplatku. E. Zásady poskytování odměn (na návrh ředitele a z finančních prostředků přidělených škole). F. Zásady poskytování cestovních náhrad. G. Příplatek za dělené směny. Protože se zaměřuji na stanovení platů a činnosti konkrétní mzdové účetní, bod F zásady poskytování cestovních náhrad, nebudu nadále rozvádět (není to v kompetenci dané mzdové účetní).

45

A. Zařazování zaměstnanců do platové třídy, kvalifikační předpoklady a požadavky. I.

Zaměstnanci jsou zařazování podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, v platném znění. Při zařazování zaměstnance do platové třídy byly respektovány tyto zásadní skutečnosti:

1. zaměstnanec se zařazuje na základě druhu práce, 2. platová třída se zaměstnanci určuje podle nejnáročnější práce, kterou v rámci tohoto druhu vykonává, 3. zaměstnanec se zařazuje do platové třídy podle plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků stanovených zaměstnavatelem.

Učitel 2.16.1 11 platová třída Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech podle školního vzdělávacího programu, podle vzdělávacího programu vyšší odborné školy nebo podle individuálních vzdělávacích plánů ve spolupráci s dalšími odborníky a dalších metodických doporučení z oblasti pedagogiky a psychologie

Učitel 2.16.1 12 platová třída Komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří, a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů.

46

Vedoucí vychovatelka 2.16.2 10 platová třída Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách ve školách a školských zařízeních.

Vychovatelka školní družiny 2.16.2 9. platová třída Komplexní vychovatelská činnost ve školách a školských nebo jiných zařízeních rozvíjející zájmy a tvořivé schopnosti dětí, žáků i studentů nebo specificky rozvíjející osobnost dítěte neb žáka i studenta včetně využívání variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti

Učitel mateřské školy 2.16.1 9. platová třída Tvorba vzdělávacího programu třídy mateřské školy. Aplikace výchovných metod včetně individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Asistent pedagoga 2.16.5 4. platová třída 1. Pomocné výchovné práce zaměřené na zkvalitnění společenského chování dětí a žáků. 2. Pomocné výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků.

47

Administrativní a spisový pracovník 1.1.1 7. platová třída Komplexní zajišťování spisové služby a předarchivní péče o písemnosti zahrnující utajované skutečnosti nebo údaje chráněné dle příslušných právních předpisů.

Mzdová účetní 1.2.2 9. platová třída Koordinuje nebo metodicky usměrňuje výpočet, výplatu a zúčtování platu a dalších plnění poskytovaných zaměstnancům, srážek z platu, agendy daní ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Účetní 1.2.3 10. platová třída Komplexně vede účetnictví účetní jednotky, koordinuje účtování o stavu, pohybu a rozdílu majetku a závazků, o nákladech a výnosech, o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření včetně sestavování účetní závěrky a vedení účetních knih.

Technický pracovník 1.4.8 /školník/ 7. platová třída Sledování a šetření stavu stupně opotřebení a technické způsobilosti budov, strojů a jednotlivých částí technologických zařízení včetně navrhování opatření. Zajišťování údržby a běžných oprav, revizí, prohlídek a prověrek technické způsobilosti.

48

Domovník 1.6.1 /správce hřiště/ 4. platová třída Domovnické práce včetně odborných řemeslných prací při opravách a údržbě domovních, popřípadě ubytovacích objektů menšího rozsahu a technického vybavení, například údržbářské práce, zahradnické, sklenářské, zednické a zámečnické práce.

Uklízeč 1.6.6 3. platová třída 1. Myje, drátkuje a leští podlahy, čistí osvětlovací tělesa, mechanicky klepe koberce, čistí, uklízí a dezinfikuje klozety. Čistí okna včetně jednoduchých ventilací, zrcadla, přepážky, stěny s umyvatelnými nátěry, dlaždicemi apod. 2. Otevírání a zavírání objektů, dále provádí běžné domovnické práce a jednodušší údržbu celých objektů a jejich zařízení. /1.6.1./

Vrátný 1.6.8 1. platová třída Kontrola příchodů a odchodů pracovníků i návštěvníků včetně poskytování informací a namátkové kontroly příručních zavazadel odcházejících. Kontrola příjezdů a odjezdů všech vozidel v objektu školy.

Kuchař 2.5.2 3. platová třída Dohotovování jídel z polotovarů, příprava na talíř a výdej. Výroba polévek a příloh k hlavním jídlům.

49

4. platová třída Výroba a výdej běžných druhů teplých jídel a moučníků. Výroba složitých jídel studené kuchyně. 5. platová třída Výroba technologicky náročných teplých jídel neb specialit studené kuchyně.

Vedoucí kuchařka 2.5.2 6. platová třída Stanovování technologických postupů a jejich kalkulace při rozsáhlé výrobě jídel včetně kontroly jejich dodržování, sestavování vlastních receptur, jídelních lístků, při dodržování gastronomické skladby.

Provozář 2.5.6 /vedoucí ŠJ/ 8. platová třída Organizuje provoz velkokapacitního stravovacího zařízení včetně zajišťování technického vybavení a údržby, ekonomické agendy, stanovování technologických postupů a zajišťování jejich dodržování včetně kontroly dodržování hygienických předpisů.

II.

Zaměstnanci jsou zařazeni do platové třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a nejnáročnějších prací (viz výše) na základě plnění kvalifikačních předpokladů a požadavků podle katalogu prací. Platový tarif do vyššího platového stupně bude přiznán od 1. dne měsíce, v němž pracovník dosáhl započitatelné délky praxe. O postupu do vyššího platového stupně rozhoduje ředitel školy.

III.

U pedagogických pracovníků (učitelů) základních škol, kteří mají vysokoškolské vzdělání nepedagogického směru, se vyžaduje doplňkové pedagogické studium pro učitelství na ZŠ. 50

K 1. 1. 2007 došlo u všech zaměstnanců k přepočtu započitatelné praxe.

IV.

U zaměstnanců, kteří dle zařazení nedosahují v této platové třídě odpovídající vzdělání, byli kráceni dle §4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a posune se jim platový postup při stejném zařazení. V 2. a 3. platové třídě bude zařazen zaměstnanec do nejvyššího platového stupně

V.

bez ohledu na délku praxe.

B. Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně. 1. Pokud zaměstnanec pracoval s dětmi a mládeží a i nadále vykonává tuto činnost, započítává se 100 %. 2. Pedagogičtí

pracovníci,

kteří

vykonávali

práci

v oboru

využitelném

pro pedagogickou práci, započítává se 100 %. 3. Pokud studoval nebo pracoval v zahraničí a vyučuje cizí jazyk, započítává se 100 %. 4. Pedagogičtí pracovníci, kteří vykonávali práci, která nesouvisí s pedagogickou prací, započítává se 50 %. 5. Pokud pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci vykonávali pracovní činnost v odlišném oboru nebo odvětví, započítává se 50 %. 6. Pokud pedagogický pracovník pracoval v jiném oboru nebo odvětví, které svými obsahem

a

charakterem

souvisí

s aprobací

a

vyučujícím

předmětem,

započítává se 100 %. 7. U administrativních pracovníků se započítává plně doba v administrativě. 8. Nepedagogičtí pracovníci, kteří vykonávali činnost v příbuzném oboru nebo odvětví, započítává se 100 %. • Pokud zaměstnanec nesplňuje pro požadovanou platovou třídu vzdělání – je krácen podle nařízení vlády č. 564/2006 § 4 odst. 7 písmeno a-c a bude mu určeno, do jaké

51

doby musí zahájit studium pro dosažení vzdělání. V okamžiku kdy požadované vzdělání docílí, bude mu praxe dopočítána. • Dle nařízení vlády č. 564/2006 § 3 odst. 3 písm. c při dosažení 50-ti let věku a dlouhodobé činnosti v požadovaném oboru může být zaměstnanec zařazen do platové třídy i bez dosaženého vzdělání na základě individuálního hodnocení ŘŠ.

C. Stanovení příplatků. Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce § 124, náleží vedoucímu zaměstnanci příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročností řídící práce. Stupeň řízení: 1. stupeň řízení – vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců 5-30 %; 2. stupeň řízení – vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení

15-40 %;

3. stupeň řízení – vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení

20-50 %;

4. stupeň řízení – vedoucí zaměstnanec – statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec – vedoucí organizační složky 30-60 %.

D. Podmínky pro stanovení osobního příplatku. 1. Osobní příplatek podle § 131 zákoníku práce může být poskytnut do výše 50 % nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Osobní příplatek bude poskytován na základě návrhu ředitele školy a kriterií stanovených ředitelem školy a projednaných s odborovou organizací a bude vždy vycházet z finančního rozpočtu školy.

52

2. Osobní příplatek lze poskytnout také zaměstnanci, který má kratší pracovní úvazek, bude však stanoven poměrnou částí platového tarifu 12. platového stupně příslušné platové třídy. 3. Přiznaný osobní příplatek lze snížit nebo odejmout, pokud dojde k razantním úpravám v rozpočtu nebo se změnily nebo pominuly důvody, pro které příplatek byl přiznán

E. Zásady poskytování odměn: 1. odměny může zaměstnavatel poskytovat dle zásad uvedených v § 134 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce; 2. odměny budou zpravidla poskytovány alespoň dvakrát ročně. Jejich četnost a výše se řídí výší finančních prostředků; 3. o výši odměn rozhodne ředitel školy; 4. poskytování odměn se dále řídí kolektivní smlouvou; 5. v případě nepřítomnosti vedoucího pracovníka přebírá je funkce další pracovník s nejbližší kvalifikací dle principu vzájemné zastupitelnosti. Za takto vykonávanou práci po dobu nezbytně nutnou mu přísluší odměna a o její výši rozhodne ředitel.

G. Příplatek za dělené směny. Bude vyplácen dle § 130 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zaměstnanec, který pracuje ve směnách rozdělených na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se rozumí přerušení práce alespoň na 2 hodiny. Vychovatelky

pracovní doba 6.00 – 8.30,

11.30 – 17.00 /dle rozvrhu/

Uklízečky, školník:

pracovní doba 6.00 – 10.00 12.30 – 16.30 [9]

53

4.6 Modelové příklady pro výpočet platů v roce 2009 Příklad č. 1 Správní zaměstnanec – školník Zadání: Je zařazen v 7. platové třídě, stupeň 11. Od 1. 1. 2009 má základní plat 15 480 Kč, osobní ohodnocení ve výši 1 500 Kč a dále mu náleží příplatek za vedení ve výši 2 000 Kč. Poplatník podepsal prohlášení k dani – uplatňuje pouze slevu na dani z titulu poplatníka. Kromě měsíce července a srpna má stanovenou rozdělenou směnu, ze které mu plyne nárok na příplatek za rozdělenou směnu ve výši 30 % průměrného výdělku. V měsíci únoru čerpal dovolenou od 23. - 27. 2. 2009, průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí (2008) činí 173 Kč/hod. V měsíci květnu onemocněl a nemoc trvala i do dalšího měsíce, od 15. 5. – 10. 6. 2009. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti mu náleží náhrada mzdy. V měsíci červenci čerpal dovolenou od 13. – 24. 7. 2009 i dovolenou čerpal i v měsíci srpnu od 10. – 14. 8. 2009. V měsíci říjnu dostal odměnu ve výši 3 000 Kč. V listopadu uzavřel dohodu o provedení práce na zabezpečení provozu po dobu kroužků, ze které má příjem ve výši 2 500 Kč. V prosinci čerpal dovolenou od 22. - 31. 12. 2009 a dále v tomtéž měsíci obdržel odměnu ve výši 10 000 Kč. Vypočítejte mzdu a její složky, náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, náhradu mzdy za dovolenou, výši zdravotního a sociálního pojištění, zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a čistý příjem za jednotlivé měsíce. Řešení: Leden Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách

Počet pracovních dnů: 22

(173 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 1 142) (20 122 * 4,5 %) (20 122 * 6,5 %) (20 122 * 1,34 ) (27 000 * 15 %) (4 050 - 2 070)

Odpracoval: 22 dní 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 1 142 Kč 20 122 Kč 906 Kč 1 308 Kč 26 963,48 Kč 27 000 Kč 4 050 Kč 2 070 Kč 1 980 Kč 54

Čistý příjem

Únor Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Náhrada mzdy za dovolenou Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem Březen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(20 122 - 906 - 1 308 - 1 980)

15 928 Kč

Odpracoval: 15 dní, Počet pracovních dnů: 20 5 dní dovolená (15 480 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 11 610 Kč (1 500 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 1 125 Kč (2 000 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 1 500 Kč (173 Kč/hod. * 30 % * 15 odpr. dnů) (173 Kč/hod. * 5 dní dovolené * 8 hod.) (11 610 + 1 125 + 1 500 + 779 + 6 920) (21 934 * 4,5 %) (21 934 * 6,5 %) (21 934 * 1,34) (29 400 * 15 %) (4 410 - 2 070) (21 934 - 988 - 1 426 - 2 340) Počet pracovních dnů: 22

(173 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 1 142) (20 122 * 4,5 %) (20 122 * 6,5 %) (20 122 * 1,34 ) (27 000 * 15 %) (4 050 - 2 070) (20 122 - 906 - 1 308 - 1 980)

779 Kč 6 920 Kč 21 934 Kč 988 Kč 1 426 Kč 29 391,56 Kč 29 400 Kč 4 410 Kč 2 070 Kč 2 340 Kč 17 180 Kč Odpracoval: 22 dní 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 1 142 Kč 20 122 Kč 906 Kč 1 308 Kč 26 963,48 Kč 27 000 Kč 4 050 Kč 2 070 Kč 1 980 Kč 15 928 Kč

55

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Leden Únor Březen Celkem Hrubý příjem v Kč (21 934 - 6 920)=15 20122 014 20 122 55 258 Odpracované dny 22 15 22 59 PV = 55 258 Kč / 59 dní = 936,5762712 Kč/den / 8 hod. = 117,07 Kč/hod.

Duben Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Květen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Náhrada mzdy za nemoc Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

(117,07 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 773) (19 753 * 4,5 %) (19 753 * 6,5 %) (19 753 * 1,34 ) (26 500 * 15 %)

(3 975 - 2 070) (19 753 - 889 - 1 284 - 1 905)

Počet pracovních dnů: 19 + 2 svátek (15 480 / 21 prac. dnů * 10 odpr. dnů) (1 500 / 21 prac. dnů * 10 odpr. dnů) (2 000 / 21 prac. dnů * 10 odpr. dnů) (117,07 Kč/hod. * 30 % * 10 odpr. dnů) (64 Kč/hod. * 7 dní * 8 hod.) (7 372 + 715 + 953 + 352) (9 392 * 4,5 %) (9 392 * 6,5 %) (9 392 * 1,34 ) (12 600 * 15 %)

(1 890 - 2 070) (9 392 - 423 - 611 + 3 584)

Odpracoval: 22 dní 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 773 Kč 19 753 Kč 889 Kč 1 284 Kč 26 469,02 Kč 26 500 Kč 3 975 Kč 2 070 Kč 1 905 Kč 15 675 Kč Odpracoval: 10 dní, 11 dní nemoc 7 372 Kč 715 Kč 953 Kč 352 Kč 3 584 Kč 9 392 Kč 423 Kč 611 Kč 12 585,28 Kč 12 600 Kč 1 890 Kč 2 070 Kč 0 Kč 11 942 Kč 59

Dočasná pracovní neschopnost: 15., 18., 19. května neplaceno 20. - 28. května (bez So a Ne) 64 Kč/hod. * 7 dní * 8 hod. = 3 584 Kč Průměrný výdělek pro DPN 117,07 Kč/hod. Redukce průměrného výdělku 117,07 Kč/hod. * 90 % = 105,363 Kč/hod. * 60 % = 64 Kč/hod. 29. května platí OSSZ Odpracoval: 14 dní, 8 dní nemoc 9 851 Kč 955 Kč 1 273 Kč

Počet pracovních dnů: 22 Červen Základní plat (15 480 / 22 prac. dnů * 14 odpr. dnů) Osobní ohodnocení (1 500 / 22 prac. dnů * 14 odpr. dnů) Příplatek za vedení (2 000 / 22 prac. dnů * 14 odpr. dnů) Příplatek za rozdělenou směnu (117,07 Kč/hod. * 30 % * 14 odpr. dnů) 492 Kč Hrubý plat (9 851 + 955 + 1 273 + 492) 12 571 Kč Zdravotní pojištění (12 571 * 4,5 %) 566 Kč Sociální pojištění (12 571 * 6,5 %) 818 Kč Super hrubý plat (12 571 * 1,34 ) 16 845,14 Kč Základ daně 16 900 Kč Záloha na daň (16 900 * 15 %) 2 535 Kč Sleva na dani 2 070 Kč Záloha na daň po slevách (2 535 - 2 070) 465 Kč Čistý příjem (12 571 - 566 - 818 - 465) 10 722 Kč Nemoc platí OSSZ, protože jde o pokračování nemoci z předchozího měsíce. Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Duben Květen Červen Celkem Hrubá mzda v Kč 19 753 9 392 12 571 41 716 Odpracované dny 22 10 14 46 PV = 41 716 Kč / 46 dní=906,8695652 Kč/den / 8 hod. = 113,36 Kč/hod.

Červenec Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Náhrada mzdy za dovolenou

Počet pracovních dnů: 22 + 1 svátek (15 480 / 23 prac. dnů * 13 odpr. dnů) (1 500 / 23 prac. dnů * 13 odpr. dnů) (2 000 / 23 prac. dnů * 13 odpr. dnů) (113,36 Kč/hod. * 10 dní * 8 hod.)

Odpracoval: 13 dní, 10 dní dovolená 8 750 Kč 848 Kč 1 131 Kč 9 069 Kč 60

Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(8 750 + 848 + 1 131 + 9 069) (19 798 * 4,5 %) (19 798 * 6,5 %) (19 798 * 1,34 ) (26 600 * 15 %)

(3 990 - 2 070) (19 798 - 891 - 1 287 - 1 920)

Srpen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Náhrada mzdy za dovolenou Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 21 (15 480 / 21 prac. dnů * 16 odpr. dnů) (1 500 / 21 prac. dnů * 16 odpr. dnů) (2 000 / 21 prac. dnů * 16 odpr. dnů)

Září Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

(113,36 Kč/hod. * 5 dní * 8 hod.) (11 795 + 1 143 + 1 524 + 4 535) (18 997 * 4,5 %) (18 997 * 6,5 %) (18 997 * 1,34 ) (25 500 * 15 %)

(3 825 - 2 070) (18 997 - 855 - 1 235 - 1 755)

(113,36 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 749) (19 729 * 4,5 %) (19 729 * 6,5 %) (19 729 * 1,34 ) (26 500 * 15 %)

19 798 Kč 891 Kč 1 287 Kč 26 529,32 Kč 26 600 Kč 3 990 Kč 2 070 Kč 1 920 Kč 15 700 Kč Odpracoval: 16 dní, 5 dní dovolená 11 795 Kč 1 143 Kč 1 524 Kč 4 535 Kč 18 997 Kč 855 Kč 1 235 Kč 25 455,98 Kč 25 500 Kč 3 825 Kč 2 070 Kč 1 755 Kč 15 152 Kč Odpracoval: 22 dní 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 749 Kč 19 729 Kč 888 Kč 1 283 Kč 26 436,86 Kč 26 500 Kč 3 975 Kč 2 070 Kč 61

Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(3 975 - 2 070) (19 729 - 888 - 1 283 - 1 905)

1 905 Kč 15 653 Kč

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Červenec Srpen Září Celkem (19 798 - 9 069) = (18 997 - 4 535) = 14 Hrubá mzda v Kč 10 729 462 19 729 44 920 Odpracované dny 13 16 22 51 PV = 44 920 Kč / 51 dní = 880,7843137 / 8 hod. = 110,10 Kč/hod.

Říjen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Odměna Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

Listopad Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Příplatek za rozdělenou směnu Odměna z DPP Hrubý plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý plat Základ daně

Počet pracovních dnů. 22

(110,10 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 3 000) (22 707 * 4,5 %) (22 707 * 6,5 %) (22 707 * 1,34 ) (30 500 * 15 %)

(4 575 - 2 070) (22 707 - 1 022 - 1 476 - 2 505)

(110,10 Kč/hod. * 30 % * 22 odpr. dnů) (15 480 + 1 500 + 2 000 + 2 500) (22 207 * 4,5 %) (22 207 * 6,5 %) (22 207 * 1,34 )

Odpracoval: 22 dní, odměna 3 000 Kč 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 727 Kč 3 000 Kč 22 707 Kč 1 022 Kč 1 476 Kč 30 427,38 Kč 30 500 Kč 4 575 Kč 2 070 Kč 2 505 Kč 17 704 Kč Odpracoval: 22 dní, DPP 2 500 Kč 15 480 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 727 Kč 2 500 Kč 22 207 Kč 1 000 Kč 1 444 Kč 29 757,38 Kč 29 800 Kč 62

Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(29 800 * 15 %)

(4 470 - 2 070) (22 207 - 1 000 - 1 444 - 2 400)

Počet pracovních dnů: 21 + 2 svátek Prosinec Základní plat (15 480 / 23 prac. dnů * 17 odpr. dnů) Osobní ohodnocení (1 500 / 23 prac. dnů * 17 odpr. dnů) Příplatek za vedení (2 000 / 23 prac. dnů * 17 odpr. dnů) Příplatek za rozdělenou směnu (110,10 Kč/hod. * 30 % * 17 odpr. dnů) Náhrada mzdy za dovolenou (110,10 Kč/hod. * 6 dní * 8 hod.) Hrubý plat (11 442 + 1 109 + 1 479 + 562 + 5 285) Zdravotní pojištění (19 877 * 4,5 %) Sociální pojištění (19 877 * 6,5 %) Super hrubý plat (19 877 * 1,34 ) Základ daně Záloha na daň (26 700 * 15 %) Sleva na dani Záloha na daň po slevách (4 005 - 2 070) Čistý příjem (19 877 - 895 - 1 293 - 1 935) Zdroj: Vlastní propočty s využitím databáze zkoumané organizace

4 470 Kč 2 070 Kč 2 400 Kč 17 363 Kč Odpracoval: 17 dní, 6 dní dovolená 11 442 Kč 1 109 Kč 1 479 Kč 562 Kč 5 285 Kč 19 877 Kč 895 Kč 1 293 Kč 26 635,18 Kč 26 700 Kč 4 005 Kč 2 070 Kč 1 935 Kč 15 754 Kč

63

Příklad č. 2 - Učitel Zadání: Zařazen ve 12 platové třídě, stupeň 11. Podepsal prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 nezletilé děti (890 Kč * 2 děti). Od 1. 1. 2009 má základní plat 23 220 Kč, osobní ohodnocení ve výši 1 900 Kč, dále mu náleží příplatek za třídnictví 600 Kč. Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí činí 198,82 Kč. V měsíci únoru od 23. do 27. 2. 2009 čerpal dovolenou. V březnu onemocněl, 23. – 31. 3. 2009. V měsíci červnu měl 2 dny studijního volna (toto studijní volno se považuje jako odpracované dny). V měsíci červenci čerpal dovolenou, 1. - 24. 7. 2009. V srpnu rovněž čerpal dovolenou od 1. – 21. 8. 2009. V říjnu dostal propustku na celý den, z důvodu návštěvy lékaře 13. 10. 2009. V tomtéž měsíci dostal odměnu ve výši 5 000 Kč. V měsíci listopadu dosáhl platového postupu (odpracoval 32 let), zařazen do 12 platové třídy, stupeň 12. A ještě dostal odměnu 10 000 Kč. V měsíci prosinci si vybral dovolenou od 28. – 29. 12. 2009 a dále čerpal neplacené volno 30. – 31. 12. 2009. Vypočítejte mzdu a její složky, náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, náhradu mzdy za dovolenou, výši zdravotního a sociálního pojištění, zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a čistý příjem za jednotlivé měsíce. Řešení: Leden Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

(23 220 + 1 900 + 600) (25 720 * 4,5 %) (25 720 * 6,5 %) (25 720 * 1,34) (34 500 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 175 - 2 070 - 1 780) (25 720 - 1 158 - 1 672 - 1 325)

Odpracoval: 22 dní 23 220 Kč 1 900 Kč 600 Kč 25 720 Kč 1158 Kč 1672 Kč 34 464,80 Kč 34 500 Kč 5175 Kč 2 070 Kč 1 780 Kč 1 325 Kč 21 565 Kč

64

Únor Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy za dovolenou Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem Březen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za vedení Náhrada mzdy za nemoc Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Daňový bonus Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 20 (23 220 / 20 prac.dnů * 15 odprac.dnů) (1 900 / 20 prac.dnů * 15 odprac.dnů) (600 / 20 prac.dnů * 15 odprac.dnů) (198,82 Kč/hod. * 5 dní * 8 hod.) (17 415 + 1 425 + 450) (27 243 * 4,5 %) (27 243 * 6,5 %) (27 243 * 1,34) (36 600 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 490 - 2 070 - 1 780) (27 423 - 1 226 - 1 771 - 1 640) Počet pracovních dnů: 22 (23 220 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (1 900 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (600 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (96,3342 Kč/hod. * 4 dny * 8 hod) (15 832 + 1 296 + 410) (17 538 * 4,5 %) (17 538 * 6,5 %) (17 538 * 1,34 ) (23 600 * 15 %)

Odpracoval: 15 dní 17 415 1 425 450 7 953 27 243 1226 1771 36 505,62 36 600 5490 2 070

5 dní dovolená Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 1 640 Kč 22 606 Kč Odpracoval: 15 dní 15 832 1 296 410 3 083 17 538 790 1 140 23 500,92 23 600 3 540 2 070

7 dní nemoc Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

(1 890 - 2 070)

1 470 Kč

(890 Kč * 2 děti), část uplatněna jako sleva a část daňový bonus

1 780 Kč

(1 780 - 1 470) (17 538 - 790 - 1 140 + 310 + 3083)

0 Kč 310 Kč 19 001 Kč

65

Dočasná pracovní neschopnost: 23. - 25. března neplaceno 26. - 27., 30. - 31.března 96,3342 Kč/hod. * 4 dny * 8 hod. = 3 083 Kč Průměrný výdělek pro DPN 198,82 Kč/hod. 137,55 Kč/hod. * 90 % = 123,795 Kč/hod. Redukce průměrného výdělku (198,82 Kč/hod. - 137,55 Kč/hod. = 61,27 Kč * 60 % = 36,762 (123,795 Kč/hod. + 36,762 Kč/hod. = 160,557 Kč/hod. * 60 % = 96,3342 Kč/hod. Duben Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem Květen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

(23 220 + 1 900 +600) (25 720 * 4,5 %) (25 720 * 6,5 %) (25 720 * 1,34 ) (34 500 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 175 - 2 070 - 1 780) (25 720 - 1 158 - 1 672 - 1 325) Počet pracovních dnů: 19 + 2 svátek

(23 220 + 1 900 +600) (25 720 * 4,5 %) (25 720 * 6,5 %) (25 720 * 1,34 ) (34 500 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 175 - 2 070 - 1 780)

Odpracoval: 22 dní 23 220 Kč 1 900 Kč 600 Kč 25 720 Kč 1 158 Kč 1 672 Kč 34 464,80 Kč 34 500 Kč 5 175 Kč 2 070 Kč 1 780 Kč 1 325 Kč 21 565 Kč Odpracoval: 21 dní 23 220 Kč 1 900 Kč 600 Kč 25 720 Kč 1 158 Kč 1 672 Kč 34 464,80 Kč 34 500 Kč 5 175 Kč 2 070 Kč 1 780 Kč 1 325 Kč 66

Čistý příjem

Červen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(25 720 - 1 158 - 1 672 - 1 325)

Počet pracovních dnů: 22

(23 220 + 1 900 +600) (25 720 * 4,5 %) (25 720 * 6,5 %) (25 720 * 1,34 ) (34 500 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 175 - 2 070 - 1 780) (25 720 - 1 158 - 1 672 - 1 325)

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Duben Květen Hrubá mzda v Kč 25 720 25 720 Odpracované dny 22 21 PV = 77 160 Kč / 65 dní = 1 187,076923 / 8 hod. = 148,38 Kč/hod. Červenec Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy za dovolenou Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění

Počet pracovních dnů: 22 + 1 svátek (23 220 / 23 prac.dnů * 5 odprac.dnů) (1 900 / 23 prac.dnů * 5 odprac.dnů) (600 / 23 prac.dnů * 5 odprac.dnů) (148,38 Kč/hod. * 18 dní * 8 hod.) (5 048 + 414 + 131 + 21 367) (26 960 * 4,5 %) (26 960 * 6,5 %) (26 960 * 1,34) (36 200 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani

21 565 Kč

Odpracoval: 22 dní 23 220 1 900 600 25 720 1 158 1 672 34 464,80 34 500 5 175 2 070

(2 dny studijní volno) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 1 325 Kč 21 565 Kč

Červen 25 720 22

Odpracoval: 5 dní 5 048 414 131 21 367 26 960 1214 1753 36 126,40 36 200 5430 2 070

Celkem 77 160 65

18 dní dovolená Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 67

Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Srpen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy za dovolenou Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem Září Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(5 430 - 2 070 - 1 780) (26 960 - 1 214 - 1 753 - 1 580) Počet pracovních dnů: 21 (23 220 / 21 prac.dnů * 6 odprac.dnů) (1 900 / 21 prac.dnů * 6 odprac.dnů) (600 / 21 prac.dnů * 6 odprac.dnů) (148,38 Kč/hod. * 18 dní * 8 hod.) (6 635 + 543 + 172 + 17 806) (25 156 * 4,5 %) (25 156 * 6,5 %) (25 156 * 1,34) (33 800 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 070 - 2 070 - 1 780) (25 156 - 1 133 - 1 636 - 1 220) Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek

(23 220 + 1 900 + 600) (25 720 * 4,5 %) (25 720 * 6,5 %) (25 720 * 1,34 ) (34 500 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (5 175 - 2 070 - 1 780) (25 720 - 1 158 - 1 672 - 1 325)

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Červenec Srpen (26 960-21 367) = (25 156-17 806) = Hrubá mzda v Kč 5 593 7 350

1 580 Kč 22 413 Kč Odpracoval: 6 dní 6 635 543 172 17 806 25 156 1133 1636 33 709,04 33 800 5070 2 070

15 dní dovolená Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 1 220 Kč 21 167 Kč Odpracoval: 22 dní 23 220 Kč 1 900 Kč 600 Kč 25 720 Kč 1 158 Kč 1 672 Kč 34 464,80 Kč 34 500 Kč 5 175 Kč 2 070 Kč 1 780 Kč 1 325 Kč 21 565 Kč

Září

Celkem

25 720

38 663 68

Odpracované dny 5 6 PV = 38 663 Kč / 33 dní = 1 171,606061 / 8 hod. = 146,45 Kč/hod.

Říjen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy Odměna Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Listopad Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Odměna Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek (23 220 / 22 prac.dnů * 21 odprac.dnů) (1 900 / 22 prac.dnů * 21 odprac.dnů) (600 / 22 prac.dnů * 21 odprac.dnů) (146,45 * 1 den * 8 hod.) (22 165 + 1 814 + 573) (30 724 * 4,5 %) (30 724 * 6,5 %) (30 724 * 1,34 ) (41 200 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (6 180 - 2 070 - 1 780) (30 724 - 1 383 - 1 997 - 2 330)

Počet pracovních dnů: 20 + 1 svátek

(24 100 + 1 900 + 600 + 10 000) (36 600 * 4,5 %) (36 600 * 6,5 %) (36 600 * 1,34 ) (49 100 * 15 %)

22

Odpracoval: 21 dní 22 165 1 814 573 1 172 5 000 30 724 1 383 1 998 41 170,16 41 200 6 180 2 070

33

1 den propustka, odměna 5 000 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 2 330 Kč 25 013 Kč

Odpracoval: 21 dní 24 100 1 900 600 10 000 36 600 1 647 2 379 49 044,00 49 100 7 365 2 070

Odměna 10 000 Kč, platový postup Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 69

Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Prosinec Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Daňové zvýhodnění Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (7 365 - 2 070 - 1 780) (36 600 - 1 647 - 2 379 - 3 515)

Počet pracovních dnů: 21 + 2 svátek (24 100 / 23 prac.dnů * 19 odprac.dnů) (1 900 / 23 prac.dnů * 19 odprac.dnů) (600 / 23 prac.dnů * 19 odprac.dnů) (146,45 * 2 dny * 8 hod.) (19 909 + 1 570 + 496 + 2 344) (24 836 * 4,5 %) (24 319 * 6,5 %) (24 319 * 1,34 ) (32 600 * 15 %) (890 Kč * 2 děti), uplatněno jako sleva na dani (4 890 - 2 070 - 1 780) (24 319 - 1 118 - 1 581 - 1 040)

1 780 Kč 3 515 Kč 29 059 Kč

Odpracoval: 19 dní 19 909 1 570 496 2 344 24 319 1 118 1 581 32 587,46 32 600 4 890 2 070

2 dny dovolená, 2 dny neplacené volno Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

1 780 Kč 1 040 Kč 20 580 Kč

Základ pro zdravotní pojištění = 8 000 Kč / 31 kalendářních dní * 2 dny = 517 Kč + 24 319 Kč = 24 836 Kč Zdroj: Vlastní propočty s využitím databáze zkoumané organizace Příklad č. 3 – Učitelka Zadání: Zařazena ve 12. platové třídě, stupeň 10. Základní plat činí 22 370 Kč, osobní ohodnocení 1 100 Kč a dále náleží příplatek za třídnictví ve výši 700 Kč. Minulý rok (2008) pracovala na plný úvazek. K 1. 1. 2009 jí byl úvazek zkrácen na 0,6. Pracovní dobu má rozvrženou na 4 pracovní dny, od pondělí do čtvrtka na 6 hodina denně. Z toho plyne, že základní plat bude činit 13 422 Kč (=22 370 Kč * 0,6), osobní ohodnocení 660 Kč (=1 100 Kč * 0,6) a příplatek za třídnictví bude 420 Kč (=700 Kč * 0,6). Je poživatelem částečného invalidního důchodu.

Podepsala prohlášení k dani, uplatňuje slevu na poplatníka

(2 070 Kč) a slevu na dani na invaliditu (210 Kč). Průměrný výdělek za předchozí 70

kalendářní čtvrtletí činí 180,16 Kč/hod. V měsíci únoru od 23. do 27. 2. 2009 čerpala dovolenou a provedeno roční zúčtování daně za rok 2008, přeplatek 1 050 Kč. Přeplatek bude vrácen odečtením ze zálohy na daň. V dubnu 9. a 10. 4. 2009 dostala 2 dny studijního volna. V měsíci červnu onemocněla od 8. do 10. 6. 2009. V červenci si vzala dovolenou od 1. do 31. 7. 2009. V srpnu vyčerpala zbytek dovolené od 3. do 18. 7. 2009. V říjnu dostala odměnu 8 000 Kč a ještě onemocněla od 12. do 18. 10. 2009. V listopadu došlo k navýšení úvazku na 0,8. Pracovní doba zůstává od pondělí do čtvrtka, ale na 8 hodin denně. V prosinci podepsala dohodu o rozvázání pracovního poměru, zaměstnankyně chtěla do dohody uvést důvod rozvázání pracovního poměru. Zaměstnavatel uvedl jako důvod nadbytečnost, podle kterého náleží zaměstnankyni odstupné ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku. Odstupné bude vyplacenou v nejbližším výplatním termínu. Řešení: Leden Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 22

Únor

Počet pracovních dnů: 20 (13 422 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (660 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (420 / 20 prac. dnů * 15 odpr. dnů) (180,16 Kč/hod. * 5 dní * 8 hod.) (10 067 + 495 + 315 + 7 207) (18 084 * 4,5 %) (18 084 * 6,5 %) (18 084 * 1,34 )

Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň

(13 422 + 660 + 420) (14 502 * 4,5 %) (14 502 * 6,5 %) (14 502 * 1,34 ) (19 500 * 15 %) (2 070 + 210) (2 925 - 2 280) (14 502 - 653 - 943 - 645)

(24 300 * 15 %)

Odpracovala: 22 dní 13 422 Kč 660 Kč 420 Kč 14 502 Kč 653 Kč 943 Kč 19 432,68 Kč 19 500 Kč 2 925 Kč 2 280 Kč 645 Kč 12 261 Kč Odpracovala: 15 dní 10 067 495 315 7 207 18 084 814 1 176 24 232,56 24 300 3 645

5 dní dovolená Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 71

Sleva na dani Záloha na daň po slevách Přeplatek na dani Vypočtená daň Čistý příjem

(2 070 + 210) (3 645 - 2 280)

Březen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 22

2 280 1 365 -1 050 315 15 779

(18 084 - 814 - 1 175 - 315)

(13 422 + 660 + 420) (14 502 * 4,5 %) (14 502 * 6,5 %) (14 502 * 1,34 ) (19 500 * 15 %) (2 070 + 210) (2 925 - 2 280) (14 502 - 653 - 943 - 645)

Odpracovala: 22 dní 13 422 Kč 660 Kč 420 Kč 14 502 Kč 653 Kč 943 Kč 19 432,68 Kč 19 500 Kč 2 925 Kč 2 280 Kč 645 Kč 12 261 Kč

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Leden Únor Hrubá mzda v Kč 14 502 10 877 Odpracované dny 22 15 PV = 39 881 Kč / 59 dní = 675,949152542 / 8 hod. = 84,49 Kč/hod.

Duben Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 22

(13 422 + 660 + 420) (14 502 * 4,5 %) (14 502 * 6,5 %) (14 502 * 1,34 ) (19 500 * 15 %) (2 070 + 210) (2 925 - 2 280) (14 502 - 653 - 943 - 645)

Kč Kč Kč Kč Kč

Březen 14 502 22

Odpracovala: 22 dní 13 422 660 420 14 502 653 943 19 432,68 19 500 2 925 2 280 645 12 261

Celkem 39 881 59

2 dny studijní volno Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

72

Květen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek Odpracovala: 22 dní 13 422 Kč 660 Kč 420 Kč (13 422 + 660 + 420) 14 502 Kč (14 502 * 4,5 %) 653 Kč (14 502 * 6,5 %) 943 Kč (14 502 * 1,34 ) 19 432,68 Kč 19 500 Kč (19 500 * 15 %) 2 925 Kč (2 070 + 210) 2 280 Kč (2 925 - 2 280) 645 Kč (14 502 - 653 - 943 - 645) 12 261 Kč

Červen

Počet pracovních dnů: 22 (13 422 / 22 prac. dnů * 19 odpr. dnů) (660 / 22 prac. dnů * 19 odpr. dnů) (420 / 22 prac. dnů * 19 odpr. dnů) (10 067 + 495 + 315 + 7 207) (12 525 * 4,5 %) (12 525 * 6,5 %) (12 525 * 1,34 )

Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(16 800 * 15 %) (2 070 + 210) (2 520 - 2 280) (18 084 - 814 - 1 175 - 315)

Odpracovala: 19 dní 11 592 570 363 12 525 564 815 16 783,50 16 800 2 520 2 280 240 10 906

3 dny nemoc Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Dočasná pracovní neschopnost: 8. - 10. června neplaceno Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Duben Květen Hrubá mzda v Kč 14 502 14 502 Odpracované dny 22 22 PV = 41 529 Kč / 63 dní = 659,19047619 / 8 hod. = 82,40 Kč/hod. Červenec Základní plat Osobní ohodnocení

Červen 12 525 19

Celkem 41 529 63

Odpracovala: 23 dní Počet pracovních dnů: 22 + 1 svátek 0 dní dovolená (13 422 / 22 prac. dnů * 0 odpr. dnů) 0 Kč (660 / 22 prac. dnů * 0 odpr. dnů) 0 Kč 73

Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Srpen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Náhrada mzdy Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem Září Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(420 / 22 prac. dnů * 0 odpr. dnů) (82,40 Kč/hod. * 23 dní * 8 hod.) (0 + 0 + 0 + 15 162) (15 162 * 4,5 %) (15 162 * 6,5 %) (15 162 * 1,34 ) (20 400 * 15 %) (2 070 + 210) (3 060 - 2 280) (15 162 - 683 - 986 - 780)

0 15 162 15 162 683 986 20 317,08 20 400 3 060 2 280 780 12 713

Odpracovala: 9 Počet pracovních dnů: 21 dní (13 422 / 21 prac. dnů * 9 odpr. dnů) 5 753 (660 / 21 prac. dnů * 9 odpr. dnů) 283 (420 / 21 prac. dnů * 9 odpr. dnů) 180 (82,40 Kč/hod. * 12 dní * 8 hod.) 7 911 (5 733 + 283 + 180 + 7 911) 14 127 (14 127 * 4,5 %) 636 (14 127 * 6,5 %) 919 (14 127 * 1,34 ) 18 930,18 19 000 (19 000 * 15 %) 2 850 (2 070 + 210) 2 280 (2 850 - 2 280) 570 (14 127 - 636 - 919 - 570) 12 002 Počet pracovních dnů: 22

(13 422 + 660 + 420) (14 502 * 4,5 %) (14 502 * 6,5 %) (14 502 * 1,34 ) (19 500 * 15 %) (2 070 + 210) (2 925 - 2 280) (14 502 - 653 - 943 - 645)

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 12 dní dovolená Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Odpracovala: 22 dní 13 422 Kč 660 Kč 420 Kč 14 502 Kč 653 Kč 943 Kč 19 432,68 Kč 19 500 Kč 2 925 Kč 2 280 Kč 645 Kč 12 261 Kč

74

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí: Červenec Srpen (15 162 -15 162) (14 129-7 911) = Hrubá mzda v Kč =0 6 216 Odpracované dny 0 9 PV = 20 718 Kč / 31 dní = 668,322580645 / 8 hod. = 83,54 Kč/hod.

Říjen Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Odměna Náhrada mzdy Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Září

Celkem

14 502 22

20 718 31

Odpracovala: Počet pracovních dnů: 21 + 1 svátek 15 dní (13 422 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 5 753 (660 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 283 (420 / 22 prac. dnů * 15 odpr. dnů) 180 8 000 361 (5 733 + 283 + 180 + 8 000 + 361) 14 577 (14 577 * 4,5 %) 656 (14 577 * 6,5 %) 948 (14 577 * 1,34 ) 19 533,18 19 600 (19 600 * 15 %) 2 940 (2 070 + 210) 2 280 (2 940 - 2 280) 660 (14 577 - 656 - 948 - 660) 12 313

7 dní nemoc, odměna 8 000 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Dočasná pracovní neschopnost: 12. - 14. října neplaceno 15. - 16. října 45,1116 * 1 den * 8 hod. = 361 Kč 16. října připadá na pátek, ale protože pracovní doba zaměstnance je stanovená na pondělí až čtvrtek, v pátek nemá nárok na náhradu mzdy. Náhrada mzdy tedy přísluší jen za 1 den dočasné pracovní neschopnosti, a to za 15. října. Redukce průměrného výdělku 83,54 Kč/hod. * 90 % = 75,186 Kč * 60 % = 45,1116 Kč/ hod.

Listopad Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví

Počet pracovních dnů: 22 (22 370 * 0,8) (1 100 * 0,8) (700 * 0,8)

Odpracovala: 22 dní 17 896 880 560

zvýšení úvazku na 0,8 Kč Kč Kč 75

Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

Prosinec Základní plat Osobní ohodnocení Příplatek za třídnictví Hrubý příjem Zdravotní pojištění Sociální pojištění Odstupné Super hrubý příjem Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevách Čistý příjem

(17 896 + 880 + 560) (19 336 * 4,5 %) (19 336 * 6,5 %) (19 336 * 1,34 ) (26 000 * 15 %) (2 070 + 210) (3 900 - 2 280) (17 896 - 871 - 1 257 - 1 620)

19 336 871 1 257 25 910,24 26 000 3 900 2 280 1 620 15 588

Odpracovala: Počet pracovních dnů: 21 + 2 svátky 23 dní 17 896 880 560 (17 896 + 880 + 560) 19 336 (19 336 * 4,5 %) 871 (19 336 * 6,5 %) 1 257 34 872 ((19 336 + 34 872) * 1,34 ) 72 638,72 72 700 (72 700 * 15 %) 10 905 (2 070 + 210) 2 280 (10 905 - 2 280) 8 625 (19 336 - 871 - 1 257 + 34 872 - 8 625) 43 455

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

odstupné Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Odstupné: Průměrný měsíční výdělek = 83,54 Kč/hod. * (32 hod./týden * 4,348) = 83,54 Kč/hod. * 139,136 hod./měsíc = 11 624 Kč Odstupné = 11 624 Kč * 3 = 34 872 Kč Zdroj: Vlastní propočty s využitím databáze zkoumané organizace

76

Příklad č. 4 V případě, že pracovní doba pracovníka v 1. třech dnech nemoci by přesáhla 24 hodin, musí mu být rozdíl hodin (nad 24 hod.), musí mu být připočítán k náhradě za nemoc – proplaceno.

Zadání: Pracovník má úvazek 0,73. Pracovní dobu má rozvrženou od úterý do čtvrtka, 29,2 hodin/týdně. Onemocněl od úterý do pátku. 1. – 3. den (úterý, středa, čtvrtek) – neplacené, ale doplatí se mu: 29,2 hod./týdně – 24 hodin = 5,2 hodin Průměrný výdělek: 136 Kč/ hod. * 90 % * 60 % = 73,44 Kč/hod. Náhrada mzdy: 73,44 Kč/hod. * 5,2 Kč/hod. = 381,88 Kč = 382 Kč Vyplacená náhrada mzdy za nemoc činí 382 Kč, neboť pátek není jeho pracovní den. V případě pokračování nemoci další týden, bude proplaceno: úterý, středa, čtvrtek = 29,2 hod./týdně * 73,44 Kč/hod. = 2 145 Kč. Zdroj: Vlastní propočty s využitím databáze zkoumané organizace

77

5 Závěr

Organizace vznikla 1. 7. 2004 jako nová organizace sloučením dosud tří fungujících znojemských základních škol. Jde o úplnou základní školu. Organizace má odloučené pracoviště a provozuje vlastní družinu a školní jídelnu. Celkem poskytuje 78 pracovních míst. Zřizovatelem této organizace je město Znojmo, které zajišťuje i finanční prostředky pro její provoz. Tyto finanční prostředky v sobě zahrnují podle zákona nárokové složky platu upravené předepsanými koeficienty. Finanční prostředky zasílá krajský úřad Jihomoravského kraje a podle objemu zaslaných peněz se určuje i nenároková složka platu, kterou schvaluje ředitel.

Máme dvě různé formy mzdových plnění, mzdu a tzv. ostatní plnění. Obě tyto formy mají stejný platební mechanismus, ve zkratce jde o splatnost, výplatu a srážku. Vědomosti mzdové účetní musí být velmi rozsáhlé, protože problematika mezd a platů je obsažena v mnoha zákonech a předpisech (např. zákon o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě (platu) za práci ve ztíženém pracovním prostředí), ale také musí mít všeobecný přehled i v dalších oblastech (např. v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, konkrétním příkladem je zákon o nemocenském pojištění, který vyžaduje dobrou schopnost orientace v daných předpisech). Dalším konkrétním příkladem, co musí mzdová účetní znát, je metodika stanovení průměrného výdělku, co vše patří do jeho vyměřovacího základu, ze kterého se počítá, jaké je rozhodné období, musí ovládat problematiku zaokrouhlování a v neposlední řadě musí znát případy, ve kterých se průměrný výdělek používá. Mzdová účetní se musí neustále vzdělávat, protože s každým novým rokem přicházejí změny v předpisech.

78

V bakalářské práci jsem se zaměřila na rok 2009, ale jsou zde uvedeny i změny na rok 2010. Jedna z nejdůležitějších změn pro poplatníky daně je zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti a to ze stávajících 890 Kč na 967 Kč, toto zvýšení činí 77 Kč na jedno takové dítě (za rok činí 924 Kč). U nemocenských dávek jde zejména o změnu redukčních hranic a zrušení vyšší procentní sazby pro nemocenské, které platilo v roce 2009, od 31. dne, která činila 66 % a od 61. dne, která byla 72 % trvání dočasné pracovní neschopnosti, pro rok 2010 činí tato sazba shodně 60 %. Ve výsledku to znamená, že částka na výplatu nemocenských dávek bude v roce 2010 nižší než v roce 2009, ale pouze v případě dlouhodobé nemoci jde o citelnější ztrátu v příjmu poplatníka.

Organizace má stanovený vnitřní platový předpis, ve kterém mimo jiné pojednává o způsobu zařazování zaměstnanců do platové třídy, kvalifikačních předpokladů a požadavků, o době rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně, o stanovení příplatků, o zásadách poskytování odměn. Vše se vztahuje k příslušným předpisům. Poslední část bakalářské práce je věnována zpracování modelových příkladů s využitím interních, výše zmiňovaných, předpisů. Tyto příklady jsou vztaženy k roku 2009 a jsou v nich využity poznatky z teoretické části, neboli teorie byla uvedena do praxe, zejména stanovení a uplatnění průměrného výdělku.

79

6 Seznam použitých zdrojů [1] BRYCHTA, I. Tabulky a informace pro daně a podnikání. 5. vyd. Praha: ASPI a Brno: DATEV, 2009, 520 s. ISBN 978-80-7357-422-2. [2] MARKOVÁ, H. Daňové zákony. Úplná znění k 1. 1. 2009. Praha: GRADA Publishing, 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. [3] PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2009. 17. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 455s. ISBN 978-80-7263-501-6. [4] PŘIB, J. Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem k 1. 1. 2009. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. 208 s. ISBN 978-80-247-1969-6. [5] SCHÖPF, T., PFLÜGELMAYR, G. PV interaktiv 10 … macht vieles Melich. 7. vyd. Insbruck, 32 s. Schulbuchnummer 116.474 [6] ŠUBRT, B. Abeceda mzdové účetní 2009. 19. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. 534 s. ISBN 978-80-7263-497-2. [7] ŠUBRT, B. Abeceda mzdové účetní 2010. 20. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2010. 510 s. ISBN 978-80-7263-574-0. [8] TOMŠÍ, I. Mzdy a mzdové systémy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 336 s. ISBN 978-807357-340-9. [9] Vnitřní platový předpis. Základní škola JUDr. Josefa Mareše a Mateřské školy, Znojmo, Klášterní 2 [10] VYBÍHAL, V a kol. Mzdové účetnictví 2009, praktický průvodce. 12. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. 448 s. ISBN 978-80-247-2918-3.

Internetové zdroje: [11] ČESKÁ ZPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Změny v nemocenském pojištění od

1.

ledna

2010

[online].

9.

12.

2009,

[cit.

2010-04-10].

Dostupné

z:

80

http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2009/2009-12-09zmeny-v-nemocenskem-pojisteni-od-1-ledna-2010.htm [12] Dohody o práci mimo pracovní poměr - Zákoník práce [online]. © 2008-2009, [cit. 2009-12-20]. Dostupné z: [13] FILIPOVÁ, Š. Přehled nejvýznamnějších změn v nemocenském pojištění od 1. ledna 2010 [online]. 30. 12. 2009, [cit. 2010-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8126 [14] Účetnictví Ostrava [online]. [Citováno dne = 19. 2. 2009]. Dostupné z: http://www.ucetnictviostrava.cz/dane.php [15] Zákoník práce - Část VIII. - Hlava 1 – Překážky v práci na straně zaměstnance [online].

[cit.

2010-04-10].

Dostupné

z:

[16] Zákoník práce - Část VI. - Hlava 1 - Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod

[online].

[cit.

2009-12-20].

Dostupné

z:

[17] Zákoník práce [online]. © 2007, [cit. 2009-12-20]. Dostupné z: [18] Zákoník práce [online]. © 2007, [cit. 2009-12-20]. Dostupné z: [19] Zákony ČR onLine - úplná znění zákonů, přehled právních předpisů platných v ČR a zákony

zdarma

[online].

[cit.

2009-12-20].

Dostupné

z:



81

Seznam použitých zkratek a obrázků ČR DPN DVZ DZ EU KD NP OSSZ OSVČ PN PPM PV ro VPTM VZ

Česká republika dočasná pracovní neschopnost denní vyměřovací základ daňové zvýhodnění Evropská unie kalendářní den nemocenské pojištění okresní správa sociálního zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná práce neschopným peněžitá pomoc v mateřství průměrný výdělek rozhodné období vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyměřovací základ

Obrázek č. 1 Rozdělení odměn podle zákoníku práce Obrázek č. 2 Čerpání (rozdělení) finančních prostředků

82

Přílohy

Příloha č. 1 Finanční rozvaha Příloha č. 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech Příloha č. 3 Žádost o posouzení zdravotní způsobilosti k práci Příloha č. 4 Osobní dotazník Příloha č. 5 Seznam dokladů Příloha č. 6 Souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů a využitím rodného čísla Příloha č. 7 Pracovní smlouva Příloha č. 8 Platový výměr Příloha č. 9 Oznámení o nástupu do zaměstnání Příloha č. 10 Hromadné oznámení zaměstnavatele Příloha č. 11 Evidence docházky

83

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9

Příloha č. 10

Příloha č. 11