Myslivecká legislativa II.
Tomáš Kušta
Tvorba a využití honiteb • Vlastnický vztah k honitbám - vlastní - společenstevní
• Způsob využívání honiteb - ve vlastní režii - pronajaté
Tvorba a využití honiteb Navrhování honiteb Obecné zásady tvorby honiteb
• myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby • honitba je tvořena souvislými honebními pozemky • při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů, hranice honiteb se mají, • pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty,silnice)
Tvorba a využití honiteb • při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. • minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha • honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset, pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím
Tvorba a využití honiteb Uznání honitby • návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva orgánu státní správy myslivosti • vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo • může podat návrh na přičlenění pozemků
Tvorba a využití honiteb K návrhu na uznání obory se přikládá: • studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře • projekt chovu a výstavby potřebných zařízení
• vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu • zákres hranic honitby do mapy
Honební společenstvo Založení honebního společenstva • honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
Honební společenstvo • honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob • název honebního společenstva
Honební společenstvo • •
návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby („přípravný výbor“) k návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení
a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva s uvedením jména, příjmení a bydliště b) mapový zákres honitby c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu -
zápis z jednání ustanovující valné hromady stanovy
Honební společenstvo Vznik honebního společenstva • návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti • honební společenstvo vzniká dnem registrace • ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev • vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu
Honební společenstvo • orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže:
a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby b) předložené stanovy nesplňují podmínky
Valná hromada společenstva • volba a odvolání honebního starosty • schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření • rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby • rozhodnutí o změně stanov
• rozhodnutí o přičlenění vlastníka honebních pozemků
Honební společenstvo Jednání valné hromady Honební starosta
Honební výbor
Honební společenstvo Zrušení a zánik honebního společenstva • honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku • honební společenstvo se zrušuje: a) dnem zániku společenstevní honitby b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem
Členství v honebním společenstvu • Zánik členství: • převedení honebních pozemků • prohlášením pozemků za nehonební • po písemném oznámení
• Vznik po přičlenění pozemků
Honební společenstvo
Majetek honebního společenstva • honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem • příjmem honebního společenstva mohou být: a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet b) příjmy z pronájmu společenstevní honitby c) dary a dědictví, d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů
Honební společenstvo Rejstřík honebních společenstev • veřejný seznam vedený orgánem státní správy myslivosti • jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy • je každému přístupný
Uznání honitby a její změny § 29 Řízení o uznání honitby § 30 Přičlenění
Uznání honitby a její změny § 31 Změna a zánik honiteb • vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků
• návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí
Uznání honitby a její změny • honitba zaniká: a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby b) zrušením honebního společenstva c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo
d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu
Využití honiteb Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití • držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout • pronajmout lze honitbu jen: a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek b) mysliveckému sdružení c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří, nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti
Využití honiteb • honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti Smlouva o nájmu honitby • smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let • držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti
Využití honiteb • nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran • Smlouva o nájmu honitby zaniká: a) b) c) d) e)
uplynutím doby zánikem honitby zánikem nebo smrtí nájemce honitby dohodou výpovědí s 18 měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy
Myslivecké hospodaření a lov Myslivecký hospodář • uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře, předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba a) b) c) d) e) f) g) h)
má způsobilost k právním úkonům je starší 21 let je bezúhonná má bydliště na území České republiky má platný lovecký lístek má platný zbrojní průkaz skupiny C je pojištěna složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře
Myslivecké hospodaření a lov Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn: •
zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření
•
kontrolovat ulovenou zvěř
•
požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti
•
usmrcovat toulavé psy a kočky, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře
•
vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů
Myslivecké hospodaření a lov Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen: •
prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře
•
vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti
•
evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy
•
vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek a osoby mladší 15 let
•
zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení
•
oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil
Průkaz mysliveckého hospodáře
Myslivecké hospodaření a lov § 36 Vypracování plánu mysliveckého hospodaření § 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu § 40 a 41 Povolení lovu ve zvláštních případech (mimo dobu lovu a na nehonebních pozemcích)
Myslivecké hospodaření a lov § 40 Doba lovu a podmínky lovu • lovit lze jen zvěř, která není hájena • vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu
Myslivecké hospodaření a lov § 43 Dohledávka zvěře
Myslivecké hospodaření a lov
Používání loveckých psů a loveckých dravců • uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy (loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu) • použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti • držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace
Myslivecké hospodaření a lov § 45 Zakázané způsoby lovu
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábých košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší
b) lovit zvěř, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický průzkum, d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř pomocí živých živočichů jako návnad
e) náhánět zvěř pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašení s honci, g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem, k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m)lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk, o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu, p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí, u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů, w)používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
Myslivecké hospodaření a lov § 46 Povolenka k lovu •
kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění
•
při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu
•
povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech
•
pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní (hromadná povolenka k lovu)
Myslivecké hospodaření a lov Lovecký lístek • lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt
Myslivecké hospodaření a lov • cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují Druhy loveckých lístků jsou: a) lovecký lístek pro české občany b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem c) lovecký lístek pro cizince
Myslivecké hospodaření a lov Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že: a) je starší 16 let b) má způsobilost k právním úkonům c) složil zkoušku z myslivosti d) je bezúhonný e) je pojištěn
Myslivecké hospodaření a lov Povinné pojištění • limit pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč odpovědnosti za škodu způsobenou ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob • pojištění za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost
• hromadné pojistné smlouvy
Způsob kontroly § 49 - 51 ZoM •
Plomba
•
Lístek o původu zvěře
•
Evidence o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě - povinnost uživatele honitby
Plomba • Každý kus spárkaté zvěře • Ihned po ulovení, nalezení, dohledávce • Jedinečné číslo
Myslivecké hospodaření a lov Uvádění ulovené zvěře do oběhu • uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby • o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci
Lístek o původu zvěře • Ke každému kusu spárkaté zvěře přepravující osoba u sebe vyplněný lístek o původu zvěře • Identifikace honitby, číslo plomby, datum, honitba • U drobné zvěře při přepravě více než 10 ks
Uvádění zvěře do oběhu Povinnosti příjemce zvěře • Uchovat plombu a lístek 1 měsíc - konečný příjemce 6 měsíců - osoba podnikající se zvěřinou, pohostinská činnost
• Prodávat pouze ze své honitby • Význam • Obrana proti vnějším zásahům • Udržení vnitřního přehledu o hospodaření
- Ošetření ulovené zvěře se řídí veterinárními předpisy • Právní předpisy v oblasti veterinární péče • Nařízení Evropského parlamentu a rady ES • • • •
č. 178/2002 – obecné zásady a požadavky potravinového práva (postupy týkající se bezpečnosti potravin) č. 852/2004 - o hygieně potravin č. 853/2004 - zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu č. 854/2004 – zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol a produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě
• národní předpisy o zákon č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon) o vyhláška č. 289/2007 Sb.
Proškolená osoba • Podle nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 853/2004
• Co to znamená? •
Po provedení vyšetření kontroly proškolenou osobou není nutné předkládat orgány a hlavu ulovené volně žijící zvěře k veterinárnímu vyšetření úřednímu veterinárnímu lékaři, pokud nejsou proškolenou osobou nalezeny neobvyklé znaky nebo chování
•
Dojde k podstatnému zjednodušení prodeje a dodávání těl ulovené volně žijící zvěře přímo ke konečnému spotřebiteli nebo do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele
Školení lovců ve zdravotních a hygienických otázkách pokud lovec uvádí volně žijící zvěř na trh k lidské spotřebě, musí mít znalosti - z patologie, - zpracování a manipulace po lovu zvěře postačuje však, aby znalosti měla alespoň jedna osoba loveckého týmu
Rozsah znalostí proškolené osoby: - anatomie, - fyziologie a chování volně žijící zvěře, - patologické změny v důsledku choroby, - znečištění životního prostředí, - hygienická pravidla a řádné techniky manipulace se zvěřinou po usmrcení
Povinnosti proškolené osoby vést záznamy: - o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře - o místě a době jejího ulovení - o výsledcích vyšetření - kam byla tato zvěř dodána - identifikační údaje lovce, kterými jsou jméno, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo, IČ a umístění organizační jednotky, jde-li o právnickou osobu - evidenční číslo plomby - datum a výsledek vyšetření zvěře slovy: 1. BEZE ZMĚN; jestliže nebyly nalezeny žádné znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko 2. SE ZMĚNAMI; jestliže byly nalezeny znaky, které by mohly znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko - pořadové číslo, evidenční číslo osvědčení a podpis
uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let na požádání poskytovat záznamy orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor
Proškolená osoba provede vyšetření těl zvěře, při němž se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt: - výrazných změn na kůži a osrstění způsobených ektoparazity, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o: a) velkou volně žijící zvěř, vyšetří se tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, vnitřní orgány, svalovina a na hlavě zejména sliznice dutiny ústní a jazyk b) zajíce a divoké králíky, vyšetří se oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány c) zvěř pernatou, vyšetří se oči a tělní otvory
Podmínky pro získání hodnotné a chutné zvěřiny •
Ulovený kus zvěře je zdravý
•
Ulovený kus zvěře nebyl před ulovením štvaný
•
Zasažený kus zůstane „v ohni“ nebo „zhasne“ po krátkém úniku
•
Prvotní ošetření zvěřiny je provedeno co nejdříve a hygienicky bezchybně
•
Ulovený kus se nezapaří
•
Není napadení hmyzem, či znečištěn při transportu
Umístění správného výstřelu a poloha orgánů v těle zvěře
Vývrh zvěře
Manipulace s volně žijící zvěří po usmrcení musí být velké volně žijící zvěři - odstraněn žaludek a střeva - provést vyšetření těla a veškerých vyjmutých vnitřností - v přiměřené době provedeno chlazení, aby bylo dosaženo ve všech částech masa teploty u velké volně žijící zvěře 7 ºC, u malé volně žijící zvěře 4 ºC
Opatření pro zabránění osídlení zvěřiny mikroorganismy • • • • •
vývrh provést bezodkladně po dosledu orgány, jako je trávicí a dýchací aparát, je nutné z těla co nejdříve odstranit v průběhu vyvrhování nesmí dojít k poškození celistvosti trávicího traktu viditelné znečištění povrchu tělními tekutinami je nutné důkladně očistit proudem tekoucí pitné vody – silně znečištěnou tkáň odříznout nožem co nejrychleji umístit kus do chladícího zařízení
Nejdůležitější hygienická pravidla •
„Čisté oblečení“
•
Ideálně použití jednorázových rukavic, ruce bez hodinek a prstýnků…
•
Nevyvrhovat při zranění rukou či paží
•
Použití pokrývky hlavy
•
Nekýchat, nekašlat
•
Při zpracovávání či skladování zvěřiny se nesmí v blízkosti zdržovat nemocní
•
Zákaz kouření při vyvrhování
•
Používat čistý nůž
• špatně zasažený kus musí být podroben přísné hygienické kontrole • vymačkávání zajíců • háčkování bažantů
Proškolená osoba rozhodne zda ulovená volně žijící zvěř představuje pro konzumenta zdravotní riziko NE – zvěřina může jít na přímý prodej ANO - musí být předložena úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření v tomto případě musí být k veterinární prohlídce předložena hlava (kromě klů, paroží a rohů) a veškeré vnitřnosti kromě žaludku a střev
Ulovená volně žijící zvěř, kterou lovec použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou ani veterinárním lékařem.
Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli uživatel honitby nebo lovec může: - v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří prodat přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti - dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena malé množství = 30% kusů lovcem skutečně odlovené zvěře ročně
Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo zvěře, které
a) je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti b) je uchováváno při teplotě od 0 oC do 7 oC po dobu nejdéle 7 dnů od data ulovení, nebo při teplotě od 0 oC do 1 oC po dobu nejdéle 15 dnů od data ulovení c) je skladováno odděleně od zboží jiného druhu pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti platí stejné ustanovení obdobně
Rozdíl od porážky domácích zvířat • kůže se hned nestahuje • v důsledku vniknutí střely jsou do těla zaneseny mikroorganismy • především při zásahu „na měkko“ dochází k uvolnění obsahu zažívacího traktu do břišní dutiny
• při prvotním ošetřování zvěřiny nelze vždy zajistit umývání rukou a nástrojů • vyvrhování se obvykle provádí v přírodě • nejbližší možnost uložení do chladírny je často značně vzdálená
• Zvěř sražená při autonehodě je vždy posuzována jako zdravotně závadná
Léčit volně žijící zvěř??? • Problematika vnadění siláží
Dodání zvěřiny do podniku zpracovávající zvěřinu Prohlídka proškolenou osobou - pouze tělo bez hlavy a vnitřností Přímé dodání bez prohlídky proškolenou osobou – tělo s hlavou (kromě klů, paroží a rohů) a veškeré vnitřnosti kromě žaludku a střev Výjimka: u vnímavé zvěře na trichinelu – s tělem musí jít hlava (kromě klů, paroží a rohů) a bránice, i v případě, že zvěřina byla prohlédnuta proškolenou osobou
Vyšetření na trichinelózu musí být vyšetřena veškerá vnímavá zvěř určená pro lidskou spotřebu v případě přímého prodeje má povinnost zajistit vyšetření lovec laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo v SVÚ, nebo v laboratoři, které bylo KVS vydáno povolení pro tento druh vyšetřování
Metody vyšetřování
trávicí metoda - je přesnější, vyšetřují se směsné vzorky, tato metoda se používá v SVÚ
kompresní metoda - vyšetření se provede v zařízení, které neuvádí na trh více než 10 ks divokých prasat denně - tělo musí být dodáno přímo konečnému spotřebiteli nebo prodejně zásobující přímo konečného spotřebitele - maso nesmí být použito k výrobě produktů, ve kterých výrobní postup neusmrcuje trichinely
Vzorky svaloviny Trávicí metoda: - vzorek z přední končetiny, - jazyka, - bránice první vyšetření z 5 g svaloviny, v případě pozitivního vzorku druhé vyšetření z 50 g - je nutné, aby se odesílalo dostatečné množství čisté svaloviny (ne tuk) Kompresní metoda: - vzorky z obou bráničních pilířů, - z čelisti, dolní části kýty, - mezižeberní svaloviny, - svaloviny jazyka tj. celkem 6 vzorků od 1 zvířete
Spotřeba masa na jednoho obyvatele v České republice (zdroj: Český statistický úřad)
45
40 35
Kg
30 25 20 15 10 5 0 Řady1
Vepřové 41,5
Drůbež 23,8
Hovězí/telecí 11,6
Vnitřnosti 0,9
Zvěřina 0,4
Skopové/koňské 0,3
ŠKODY ZVĚŘÍ § 52 - § 55 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
Odpovědnost uživatele Uživatel honitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř • •
škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně
Škody způsobené užíváním honitby, zvěří a na zvěři Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období c) na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně,ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni
ODPOVĚDNOST
• uživatel honitby
NEUHRAZOVANÉ ŠKODY ZVĚŘÍ zemědělství • na pozemcích nehonebních • vinné révě neošetřené proti škodám zvěří • neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských • stromořadích a jednotlivě rostoucích stromech • vysokocenných plodinách • zem. plodinách nesklizených v agro. lhůtách • zem. plodinách uskladněných na honeb. pozem.
v
NEUHRAZOVANÉ ŠKODY ZVĚŘÍ v lesním hospodářství • na lesních porostech chráněných oplocením • na jedincích poškozených jen na postranních výhonech • na lesních kulturách (okusem, vytloukáním nebo vyrýváním) ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců • - po celou dobu do zajištění les. porostu • - rovnoměrné rozmístění po ploše
ŠKODY HRAZENÉ STÁTEM zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod působených vybranými zvláště chráněnými živočichy • • • • •
bobr evropský vydra říční los evropský medvěd hnědý rys ostrovid
• vlk
• Vyhláška MŽp č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy … • Vyhláška MŽp č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování fin. náhrady…
UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY • Poškozený musí uplatnit nárok na náhradu škody u uživatele honitby
ŘEŠENÍ NÁHRADY ŠKODY POSTUP PŘI NEUHRAZENÍ ŠKODY • Dohodou uživatele honitby s poškozeným • do 60 dnů ode dne, kdy byl uplatněn nárok a vyčíslena výše škody (nebo dohoda a splátky) • možnost ve lhůtě 3 měsíců uplatnit nárok na náhradu u soudu
ZÁNIK NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY • zemědělství pokud nebyl nárok uplatněn do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla • - na zemědělských pozemcích • - polních plodinách • - zemědělských porostech
• nebo nebyla vyčíslena škoda
OPATŘENÍ K ZABRÁNĚNÍ ŠKOD • Povinnost vlastníka, uživatele • opatření nesmí zvěř zraňovat • Možnost i uživatele honitby, ale je podmíněno souhlasem vlastníka, nájemce
MOŽNOSTI PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM ZVĚŘÍ PROSTŘEDNICTVÍM MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
MOŽNOSTI • zařazení honitby do jakostní třídy, stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře • vypracování plánů mysliveckého hospodaření • lov druhů zvěře, které nemají stanoveny minimální a normované stavy • přijetí mimořádných opatření pro redukci početních stavů zvěře
Počty jedinců spárkaté zvěře (2000)
Škody způsobené užíváním honitby, zvěří a na zvěři Náhrada škod způsobených na zvěři • škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře • na náhradu škody má nárok uživatel honitby
Trestný čin • Pytláctví řeší orgány činné v trestním řízení (soud, státní zástupce, policejní orgán)
• nikoliv orgány st. sp.
Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře • • • •
Jelen evropský Jelen: 29 300 Kč Laň: 24 800 Kč Kolouch: 22 600 Kč
• • • •
Daněk skvrnitý Daněk: 26 300 Kč Daněla: 23 300 Kč Daňče: 22 300 Kč
Zajíc polní (bez rozdílu pohlaví) Celkem: 3 900 Kč
• • • •
Srnec obecný Srnec: 15 900 Kč Srna: 14 100 Kč Srnče: 13 900 Kč
Bažant obecný (bez rozdílu pohlaví) Celkem: 3 100 Kč
• • • • •
Sika japonský Sika Dybowského Jelen: 26 300 Kč Laň: 23 300 Kč Kolouch: 22 300 Kč
Bažant královský Kohout: 3 900 Kč Slepice: 3 100 Kč
Prase divoké Kňour: 22 900 Kč Bachyně: 17 700 Kč Lončák (sele): 17 400 (9800) Kč
Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře • • • •
Jelenec běloocasý Jelen: 26 300 Kč Laň: 23 300 Kč Kolouch: 22 300 Kč
• • • •
Muflon Koza bezoárová Muflon (kozel): 31 500 Kč Muflonka (koza): 22 300 Kč Muflonče (kůzle): 22 000 Kč
• •
Králík divoký, ondatra pižmová, liška obecná, kuna lesní, kuna skalní a další: 4 800 Kč
• • •
Ostatní zvěř pernatá (lovné druhy kachen, husy, lyska černá, holub hřivnáč a další druhy pernaté zvěře) 3 200,- Kč
Krocan divoký Krocan: 5 600 Kč Krůta: 3200 Kč
Státní správa myslivosti Dozor v myslivosti • ministerstvo zemědělství • ministerstvo životního prostředí
