Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Vinařská legislativa Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Petra Bábíková, DiS.
Alena Šlapanská, DiS.
Lednice 2010
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vinařská legislativa vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněná ke studijním účelům. V Lednici dne ……………………………………………. Podpis ……………………………………………………..
2
„Zvuky
rozlévaných
nápojů
zněly
povzbudivě.
Bouchaly
zátky
šampaňského a bledý, chryzantémově nažloutlý nápoj s veselým šuměním stékal do pohárů, v nichž pěnil a jemně ševelil. Těžká červená vína plnila jako temně purpurová krev bájného netvora průzračné číše, ve kterých na hladině při okrajích zůstávalo trochu něžně růžových bublinek. Chladivě studená bílá vína jemně a jakoby po špičkách vstupovala do sklenek a třpytila se jako démanty či topasy.“ - Gerald Durrell –
Na tomto místě bych chtěla upřímně poděkovat Ing. Petře Bábíkové, DiS., která mi během vzniku této práce udělila spoustu cenných rad a důležitých připomínek, které přispěly k jejímu napsání.
3
OBSAH 1 ÚVOD..............................................................................................6 2 CÍL PRÁCE........................................................................................7 3 HISTORICKÝ VÝVOJ VINAŘSKÉ LEGISLATIVY NA NAŠEM ÚZEMÍ .......8 3.1 Vývoj vinohradnictví a vinařství na našem území.....................8 3.2 První vinařská legislativa a doba Karla IV..................................9 3.3 Vývoj v 15. až 19.století..........................................................10 3.4 Situace od roku 1907 do roku 1995........................................12 3.5 Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství...............13 4
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA S PŘIHLÉDNUTÍM K LEGISLATIVĚ
EVROPSKÉ...........................................................................................15 4.1 Nová ustanovení v zákoně č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství...........................................................................................15 4.1.1 Stanovení pěstitelských oblastí (§ 4).................................15 4.1.2 Hektarový výnos (§ 6).......................................................16 4.1.3 Nové výsadby (§ 8)............................................................16 4.1.4 Obnovení vyklučené vinice (§ 9).......................................17 4.1.5 Nepovolená výsadba (§ 10)...............................................17 4.1.6 Nové kategorie třídění vín (§§ 7 – 23)................................18 4.1.7 Nové označení typů vín.....................................................18 4.2 Vinohradnictví.........................................................................19 4.2.1 Definice pojmu..................................................................19 4.2.2 Práce ve vinici a související legislativa..............................19 4.2.3 Evidenční povinnost..........................................................20 4.2.4 Výsadba vinice..................................................................22 4.3 Vinařství..................................................................................22 4.3.1 Povinnosti při výrobě vína ( §§ 11 a 12)............................23 4.3.2 Zvyšování cukernatosti a slazení (§§ 13 a 14)...................24 4.3.3 Částečně zkvašený hroznový mošt...................................25 4.3.4 Odkyselování a dokyselování............................................25 4.4 Kategorie vín...........................................................................27 4.4.1 Stolní a zemská vína.........................................................27 4
4.4.2 Jakostní víno......................................................................27 4.4.3 Jakostní víno s přívlastkem................................................29 4.4.4 Šumivé víno.......................................................................30 4.4.5 Perlivé víno........................................................................32 4.4.6 Likérové víno.....................................................................33 4.4.7 Vína originální certifikace..................................................33 4.4.8 Odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno.................34 5 RESUMÉ A SOUHRN.......................................................................35 6 ZÁVĚR............................................................................................36 7 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................37 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................43
5
1 ÚVOD Vinohradnictví a vinařství a pití vína má na našem území dlouholetou tradici. Pěstování révy prošlo v průběhu let mnohými změnami ve způsobu zakládání vinic, v typech vedení a řezech révového keře. Zrovna tak změnám podléhal samotný proces zpracování hroznů a výroby vína. Po celou dobu byla oblast vinohradnictví a vinařství více či méně ovlivněna různými právními regulacemi. S nejrozsáhlejší a nejvíce omezující právní normou se setkáváme v nynější době, kdy je proces výroby vína ovlivněn nejen našimi zákony, ale i rozsáhlou legislativou evropské unie. Cílem této práce bylo popsat oblast vinohradnictví a vinařství v závislosti na právních normách, které jsou pro danou oblast relevantní. Hlavní myšlenkou bylo představit práva a povinnosti vinohradníků a vinařů v ucelené formě, která jsou na ně během procesu kladena .
6
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo prostudovat platnou legislativu a sestavit přehlednou normu pro vinařství a vinohradnictví tak, aby se stala jednoduchou pomůckou pro pěstitele révy vinné, zpracovatele hroznů a výrobce vína. A nastínit přehled historického vývoje vinohradnictví a vinařství na našem území zejména s ohledem na související právní předpisy.
7
3 HISTORICKÝ VÝVOJ VINAŘSKÉ LEGISLATIVY NA NAŠEM ÚZEMÍ 3.1 Vývoj vinohradnictví a vinařství na našem území První zmínky o pěstování révy vinné na našem území lze datovat do dob vlády císaře Marca Aurelia přívlastkem „Probus ‘‘. V té době se réva na naše území dostala s římskými legiemi, které v letech 166 – 180 n.l. vybudovaly opěrný bod v prostoru pod Pálavou a vysadili zde první vinice. Toto rozšíření révy vinné na našem území umožnilo zrušení zákazu císaře Domitiana z roku 91, ve kterém zakazoval vysazovat vinice za Alpami. Toto nařízení zrušil císař Probus a naopak nařídil rozšiřování vinic v římských koloniích za Alpami. Rozšíření pěstování révy z Moravy do Čech lze datovat do dob kolem roku 892. V tomto roce, dle pověsti, zaslal velkomoravský kníže Svatopluk sud vína ke křtu prvorozeného syna knížete Bořivoje, Spytihněva.
Bořivojova
manželka,
kněžna
Ludmila,
část
vína
obětovala bohyni, s prosbou o déšť. Prosba byla vyslyšena a tak Ludmila ocenila nejen výbornou chuť vína, ale i jeho čarovnou moc a nařídila přivezení a vysazení révy v Čechách v okolí Mělníka. Na této vinici se dle legendy učil pěstovat révu a vyrábět víno i samotný sv. Václav. Další rozšiřování vinic po našem území se dělo zejména díky klášterům, což dokládají různé darovací listiny, např. darovací listina knížete Spytihněva II. z roku 1057, kterou daroval vinice kolegiálnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích. Na Znojemsku se vinohrady rozšířily díky Premonstrátům, v Žernosekách to byli cisterciáci. Díky klášterům se plochy vinic nejen rozšířily, ale vznikaly jako souvislé celky, což umožňovalo
jejich lepší ochranu. Značný podíl
na
rozšiřování připadl i šlechtě, která měla od panovníka díky darovacím listinám rovněž právo vlastnit vinice. Na příklad na rozšíření vinic
8
na Mikulovsku a v okolí Pálavy měl zásluhu rod Lichnštejnů. (Řezníček et al, 2002)
3.2 První vinařská legislativa a doba Karla IV. Za
první
úpravu
právních
vztahů
ve
vinařství
lze
považovat
Falkenštejnské horenské právo a viniční řád z roku 1309. Koncem 13. a počátkem 14. století se majiteli vinic stávají i brněnští měšťané, pro ně však byla velkým problémem značná konkurence rakouských vín. Proto žádali o pomoc krále Jana Lucemburského, ten vydal nařízení o omezení šenku rakouských vín v Brně. Při této příležitosti byli jmenováni i ochutnávači, kteří měli víno ochutnávat a rozpoznávat jeho původ už u bran města. Roku 1355 vydal moravský markrabě Jan Jindřich viniční řád pro Moravu a městská rada v Brně vydala nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů do berních knih. (Kraus et al, 2005) Velký rozvoj v oblasti právní úpravy ve vinohradnictví a vinařství, lze pozorovat v době vlády Karla IV.
Ten 6. 2. 1358 vydal nařízení
o zakládání vinic pro Prahu a 12. 5. 1358 toto nařízení rozšířil i na ostatní královská města. Toto nařízení stanovovalo, že vinice mají být zakládány v okolí tří mil u Prahy, a každý kdo takové pozemky vlastní má s touto prací započít do 14 dnů po vydání tohoto privilegia. Kdo by vinice na svém pozemku nechtěl nebo nemohl zakládat, má toto
právo
přenechat
tomu,
komu
právo
vysazovati
propůjčí
perkmistr. Dále bylo stanoveno, že ten kdo takto vinici založí, bude na 12 let od daní a dávek osvobozen. Byla stanovena i rozloha vinic, a přísné sankce pro ty, jež by na vinici chtěli škodit. Dne 9. 1. 1370 vydal Karel IV. na podporu českých vín a omezení jejich konkurence, zákaz dovozu cizích vín do Čech a to v období od sv. Havla (16. 10.) do sv. Jiří ( 24. 4.). Ovšem roku 1375 uděluje výjimku vínům znojemským, která mohou být následně vyvážena nejen do Čech, ale i Slezska a Branibor. (Kraus et al, 1999)
9
3.3 Vývoj v 15. až 19.století V 15. století se plochy rozšiřují zejména díky zámožnému měšťanstvu, neboť
náklady
na
zakládání
a
pěstování
vinohradů
nejsou
zanedbatelné. Stoupá i výroba vín, pro kterou jsou ovšem značnou konkurencí zahraniční
vína,
vinaři
proto
požadují
zákon,
který
by
dovoz
zahraničních vín omezil a to zejména v zimním období. Zároveň je tu snaha o vývoz vín do severnějších zemí. V tomto období vchází v platnost usnesení o stanovení jednotné ceny za práce na vinicích, což lze považovat za jakéhosi předchůdce zákoníku práce. Dalším významným legislativním počinem v oblasti vinohradnictví je nařízení krále Vladislava II. Jagelonského ze dne 21. 7. 1497. Jednalo se
o
povinné
zapsání
všech
vinic
do
gruntovních
knih
perkmistrovských dle jednotlivých viničních hor. Kdo toto nařízení neuposlechne a vinici nezapíše, nebude moci v Praze víno prodávat. Dále toto nařízení nařizuje kontrolu vín, zda nejsou falšována, nebo jinak kažena. Šlo ve své podstatě o vůbec první nařízení o kontrole jakosti vín degustací. V 16. století nastává rychlý nárůst ploch vinic a množí se špatné postupy pří výrobě vín nebo jeho falšování. Vznikají nepřesnosti a nepořádky při zápisech do gruntovních knih, čímž král přichází o důchod z nich. Proto vzniká potřeba přesnějších, podrobnějších a propracovanějších viničních řádů. V návaznosti na tyto potřeby vzniká v roce 1515 Podrobný viniční řád pro Prahu, který byl členěn na 21 základních artikulů a řešil mimo jiné vztahy mezi majiteli vinic, vinohradníky a viniční čeládkou. Podrobně řešil počet pracovníků, jejich nástup do práce, rozestavení, mzdu, pracovní přestávky, ochranu vinic a další záležitosti, týkající se nejen prací ve vinici, ale následně i prací a postupů při zpracování hroznů. O jedenáct let
10
později byl tento řád doplněn o dodatky, které zakazovaly dovoz zahraničních vín do Prahy v zimním období. Na tento zákaz reagovali rakouští vinaři žádostí k Ferdinandu I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakous. Moravský sněm reagoval hrozbou rakouským vinařům, že zakáže nejen dovoz Rakouských vín na Moravu, ale že zamezí i jejich transportu přes území Moravy. Za vlády císaře Rudolfa II. vchází v platnost instrukce o vinařství. Tato instrukce
obsahovala
36
článků
a
podrobně
řešila
problémy
ve vinařství, které v té době vyvstávaly. Jednalo se především o dovoz cizích vín a jejich míšení s víny českými. Císař požaduje, aby u vín byla zachována čistota původu a její porušení postihuje konfiskací těchto vín. Během třicetileté války (1618 – 1648) došlo k velké devastaci vinic, především na Moravě. Řada vinic však byla následně obnovena a dosáhla své původní rozlohy a kvality produkovaného materiálu. Císař Josef II. vydává v roce 1784 patent, kterým zrušil viniční řády a horenské
soudy.
V tomto
roce
dochází
rovněž
k zatřídění
moravských vín dle jakostních tříd a to dle místa jejich původu. Kolem roku 1890 se ovšem na Moravě objevuje kořenová mšice Phylloxera vastatrix, nejprve jen v několika ohniscích výskytu, ale postupně se rozšiřuje po celé Moravě. Révokaz se do Evropy dostal z Ameriky a evropská réva nebyla proti němu odolná, révokaz zničil velkou část vinic na našem území. Jedinou ochranou, je štěpování na odolné podnože. Zejména díky této katastrofě dochází během 19. století k postupnému upadání vinohradnictví, měšťané a šlechta přecházejí spíše k pivovarnictví a lihovarnictví. Sice v polovině 19. století dochází k snahám o oživení našeho vinařství, ale vinice jsou od té doby jen v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami. Po révokazové kalamitě dále dochází k vysazování jakostních odrůd v ucelených parcelách jedné odrůdy naštěpované na odolné podnože. Což mělo za následek, že se u nás vína přestala označovat dle obcí, což bylo až do révokazové kalamity běžné. Vinice se totiž vysazovaly 11
ve směsi odrůd a tak vína byla svou chutí pro různé obec díky svému jedinečnému odrůdovému složení a ekologickým podmínkám
dané
obce typická. I přes to, že révokaz zničil velké plochy vinic a zájem o vinohradnictví a víno vůbec opadl, roste snaha mít vyškolené odborníky v oblasti vinohradnictví a vinařství a vzniká tak řada odborných škol. Zlepšují se i způsoby výroby vína a to díky osvětové činnosti Ústředního svazu čs. vinařů se sídlem v Brně. (Kraus et al, 1999)
3.4 Situace od roku 1907 do roku 1995 V době, kdy naše území spadalo pod Rakousko-Uhersko, vznikl první vinařský zákon. Tento zákon vstupuje v platnost 12. 4. 1907. Tento zákon již přesně definuje co je révovým vínem a stanovuje i povolené postupy při jeho výrobě. Dle tohoto zákona byl za víno považován nápoj
vyrobený
alkoholickým
kvašením
vinného
moštu
nebo
rozmačkaných čerstvých vinných hroznů. Dále definoval, co lze považovat za vinné nápoje. Jednalo se, dle tohoto zákona, o tzv. druhák, kvasnicové víno a směsi vína s vinnými nápoji. Nově tento zákon umožňuje mechanické čištění vína, jeho síření, míchání s jiným vínem či vinným moštem barvení vína čerstvými matolinami nebo přísadou karamelu. Dále tento zákon ustanovil institut sklepních inspektorů, kteří dohlíželi, aby byl tento zákon dodržován. Stanoveno bylo, že tento zákon musí viset na viditelném místě všude tam, kde se víno vyrábí, přechovává či prodává. (Kraus et al, 2005) V období první republiky vstupuje v platnost nový zákon pro oblast vinohradnictví, který z velké části čerpal se zákona RakouskoUherského. Zaměřuje se zejména samotný postup zpracování révy, objevují se zde ovšem nové pojmy jako čiření, filtrace a scelování vín. Zákon z první republiky, který byl velmi precizní, byl ovšem v roce 1954 podle tehdejšího sovětského svazu nahrazen normou pro révové víno. (Kuttelvašer et al, 2003) 12
V roce 1964 dochází k zařazení vinařství pod rostlinnou výrobu a nemá již samostatnou zákonnou úpravu. Od tohoto roku je řešeno zákonem č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, který obsahoval též Státní odrůdovou knihu. Toto zařazení révy pod ostatní rostlinnou výrobu nemělo příznivý vliv na rozvoj vinohradnictví a vinařství a celková kvalita vyrobených vín klesala, díky přiklonění ke kvantitě na úkor kvality i díky nastavenému třídění vín, které nebylo dobrým východiskem pro výrobu kvalitních vín. Ovšem kolem roku 1990 vznikla akutní potřeba změny stávajícího řešení situace v oblasti vinohradnictví a vinařství. Byla zde potřeba nové právní úpravy, která by svým charakterem navazovala na tradici z dob Rakouska-Uherska (vinařský zákon z roku 1907). Z těchto důvodů a v souladu s asociační dohodou s EU se přistoupilo k úplné přestavbě systému technických norem. Dne 26. května 1995 byl přijat zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství s účinností od 1. září 1995. (Kuttelvašer et al, 2003)
3.5 Zákon
č.
115/1995
Sb.,
o
vinohradnictví
a vinařství Tento zákon o vinohradnictví a vinařství č. 115/1995 Sb., přináší velkou změnu pro oblast vinohradnictví a vinařství. Tento zákon stanovil podmínky pěstování révy vinné na vinicích stanovením vinařských regionů, oblastí a obcí i podmínky pro ochranu révového vína uváděného do obchodu. Významným pokrokem bylo zavedení hodnocení vín dle jejich skutečné jakosti závislé nejen na odrůdě révy, ale nově i na stupni dozrání hroznů, použitých na výrobu vína. Pro vinohradnictví vymezil tento zákon český a moravský vinařský region, vinařské oblasti, vinařské obce a nově i vinařské tratě. Zároveň stanovil odrůdy pro výrobu vín, které je možné v jednotlivých vinařských oblastech pěstovat. Nově zavedené třídění vín rozdělovalo domácí vína na stolní, jakostní, jakostní s přívlastkem, šumivá, perlivá, aromatizovaná a likérová. Dle barvy byla vína dělena na bílá, 13
růžová a červená. Obsah cukru je řadil mezi vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Dále tento zákon řešil další ustanovení, týkající se hodnocení, balení, skladování vín, vinohradnické i vinařské evidence, požadavků
na jakost vín, udával základní povolené
technologické postupy a jmenovitý seznam látek, jejichž přídavek byl do vína povolen, byl zde řešen i dovoz vín zahraničních. Dále pro přesnost a úplnost obsahuje i vymezení základních pojmů, týkajících se
vinohradnictví
a
vinařství.
Díky
rozvoji
v oblasti
vinařství
a rozšiřujícímu se mezinárodnímu obchodu s víny a nutnosti přiblížit se normám platným v EU byl tento zákon postupně několikrát novelizován. (Kuttelvašer et al, 2003) Významnou se jeví novela č. 216/2000 Sb., tato přibližuje českou legislativu, ještě více normám EU. Tato novela vnáší nové pojmy, které původní znění zákona neobsahovalo a stávající pojmy ještě více zpřesňuje. Předmětem novelizace byla mimo jiné ochrana révy ve vinicích, nově byla upravena i ochrana vína uváděného na trh stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďováním a označováním. Novinkou v zatřiďování bylo upuštění od označení révové víno, nadále bylo používáno jen víno. Kategorie přívlastkových vín byla rozšířena o pojmy výběr z bobulí, ledové a slámové víno, což bylo pouhou reakcí na běžnou praxi. Dále zpřísňovala podmínky pro uvádění vinných alkoholických nápojů do oběhu a stanovovala přesně vymezené období, po které smí být prodáván burčák. Tato novelizace byla významným posunem naší legislativy k harmonizaci s normami EU. Ale díky nedostatečné technické a technologické vybavenosti vinohradníků a vinařů, byla harmonizace naplněna jen ze 40%. Další novelizace, v podobě zákona č. 50/2002 Sb., byla dalším krokem k přiblížení se vinařské legislativě EU. (Kraus et al, 2005) Konečným krokem k harmonizaci pak byl nový zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který s několika novelizacemi je platnou právní normou pro ČR i v současné době. 14
4 SOUČASNÁ
PRÁVNÍ
ÚPRAVA
S PŘIHLÉDNUTÍM
K LEGISLATIVĚ EVROPSKÉ Dne 29. dubna byl přijat a 28. května vstoupil v účinnost zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně souvisejících zákonů.
Tento
zákon
odkazuje
na
Nařízení
Rady
Evropského
společenství a podrobně řeší jen specifické problémy týkající se ČR.
4.1 Nová
ustanovení
v zákoně
č.
321/2004
Sb.,
o vinohradnictví a vinařství Zákon přináší oproti minulým právním úpravám nová ustanovení. Tato ustanovení se týkají: stanovení pěstitelských oblastí stanovení maximálního hektarového výnosu nové výsadby obnovení vyklučené vinice a nepovolená výsadba nové kategorie třídění vín nové označování typů vín 4.1.1
Stanovení pěstitelských oblastí (§ 4)
Nově jsou stanoveny pouze dvě pěstitelské oblasti a to vinařská oblast Čechy a vinařská oblast Morava. Tyto jsou dále členěny na vinařské
podoblasti,
zde
došlo
k snížení
jejich
počtu,
a to z původních 6 českých oblastí na 2 české podoblasti (mělnická a litoměřická) a z původních 10 moravských oblastí na 4 moravské podoblasti (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská). Tyto podoblasti se dále dělí na vinařské obce a ty na viniční tratě. Tyto vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě stanoví dle zákona Ministerstvo zemědělství a to na
základě
geografické
polohy,
svažitosti, půdně-klimatických vlastností a historických údajů. Seznam těchto podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí je možné nalézt v prováděcí vyhlášce č. 323/2004 Sb. 15
Díky tomuto rozdělení je vinařská oblast Čechy jednou z nejmenších v Evropě. 4.1.2
Hektarový výnos (§ 6)
Do vzniku tohoto zákona, nebyl hektarový výnos omezen. Dle tohoto zákona s přihlédnutím k nařízení Rady (Evropského Společenství dále jen ES) č. 1493/1999, je pro ČR hektarový výnos hroznů pro výrobu jakostních vín stanovené oblasti dán tak, že jejich množství nesmí překročit 14 tun na jeden hektar. Je-li v jedné vinici vysazeno více odrůd, lze hektarový výnos stanovit pro každou odrůdu zvlášť. Pokud by byl hektarový výnos překročen, musí být hrozny použity pouze na výrobu stolního nebo zemského vína. O hektarových výnosech, je pěstitel povinen vést záznamy dle vzoru v prováděcím právním předpisu (č. 323/2004 Sb., příloha 23). Toto omezení EU vyplynulo z potřeby snížit množství levných stolních vín z vysokých sklizní. 4.1.3
Nové výsadby (§ 8)
Nové výsadby jsou možné pouze na základě zvláštního povolení, neboť po 30. dubnu 2004 není možné rozšiřovat stávající produkční viniční plochu. Fyzická nebo právnická osob může požádat o rozšíření stávající plochy vinice Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému
(dále
jen
"Ústav").
Ten
na
základě
žádosti,
za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle právních předpisů EU (Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, čl. 2, 3 a 6). Vzhledem k náročnosti posouzení
odborné
stránky
a
k hospodářským
důsledkům
pro nabyvatele těchto práv je nezbytné správně posoudit a prověřit veškeré náležitosti před vydáním závazného rozhodnutí, proto je zde oproti běžnému správnímu řízení prodloužena doba vydání rozhodnutí na 90 dní.
Vzor žádosti lze najít v prováděcím právním předpisu
(č. 323/2004 Sb., příloha 2).
16
V současné době, podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 638,38 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 358,52 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice s právem na opětovnou výsadbu a státní rezervu. (Situační výhledová zpráva réva vinná a víno, duben 2010) 4.1.4
Obnovení vyklučené vinice (§ 9)
O udělení práva na opětovnou výsadbu rozhoduje Ústav na základě žádosti pěstitele, který vinici vyklučil, nebo se zaváže, že stanoveným způsobem (čl. 2 až 4 nařízení rady (ES) č. 1493/1999) vyklučí vinici před uplynutím třetího roku od výsadby nové vinice. K vyklučení je nutný souhlas vlastníka pozemku, který se předává Ústavu spolu s žádostí.
Dále
je
v tomto
paragrafu
stanoveno,
že
právo
na opětovnou výsadbu je přenositelné, pouze v rámci jedné vinařské oblasti. Žádost o převod podává Ústavu osoba, která práva převádí. Právo na opětovnou výsadbu je možné uplatnit do sedmi let po vyklučení vinice, pokud toto právo nebylo uplatněno, přechází do rezervy. O využívání rezervy rozhoduje Ústav dle čl. 5 nařízení rady (ES) č. 1493/1999. Vzor žádosti o udělení práva na opětovnou výsadbu lze nalézt v prováděcím právním předpisu č. 323/2004 Sb., příloha č. 3 a žádost o převod práva na opětovnou výsadbu nalezneme v tomtéž prováděcím předpisu v příloze č. 4. 4.1.5
Nepovolená výsadba (§ 10)
Ústav rozhodnutím uloží pěstiteli, aby vinici na své náklady vyklučil, jestliže právo na výsadbu uskutečnil v rozporu s předcházejícími dvěma odstavci. Pěstiteli je stanovená lhůta, do které je povinen vinici vyklučit, pokud tak neučiní, nařídí vyklučení Ústav a náklady budou pěstiteli předloženy k uhrazení.
17
4.1.6
Nové kategorie třídění vín (§§ 7 – 23)
Tento zákon zavádí nově pojem zemské víno (§ 17). Je to jakýsi vyšší stupeň vína stolního. Za víno zemské může být označeno stolní víno, které splní následující podmínky:
bylo-li vyrobeno z vinných hroznů sklizených na území ČR, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti, nebo z odrůd, které jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu.
hrozny pro výrobu zemského vína musí dosáhnout cukernatosti minimálně 14 °NM.
Dalším novým pojmem je výběr z cibéb – tato kategorie rozšiřuje rozdělení jakostních vín s přívlastkem. Takto lze označit víno, které bylo vyrobeno z vybraných bobulí napadaných ušlechtilou formou plísně šedé nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti minimálně 32°NM. Další nově zavedenou kategorií je označení vín jako VOC neboli víno originální certifikace (§ 23). Víno s označením VOC lze vyrábět jen po podání žádosti a splnění následujících podmínek:
bude vyrobeno na stejném nebo menším území, než je vinařská oblast
výrobce bude členem sdružení, které je oprávněno přiznávat označení VOC
víno
bude
splňovat
podmínky
stanovené
v rozhodnutí
o povolení přiznávat označení VOC a v ostatním bude splňovat požadavky stanovené zákonem pro jednotlivé druhy vín 4.1.7
Nové označení typů vín
Nově upravuje zákon č. 321/2004 zásady označování jednotlivých typů vín, kde uvádí například pojmy barrique, zrálo v sudu, klaret, růžák, archivní víno, mladé víno či panenská sklizeň tyto pojmy jsou reakcí nové trendy a technologie ve výrobě vín.
18
4.2 Vinohradnictví 4.2.1
Definice pojmu
Vinohradnictví,
zákon
o
vinohradnictví
a
vinařství
definuje
v § 3. odstavci 2) písmenu g) jako pěstitelem provozovanou výsadbu a pěstování révy na vinici za účelem produkce vinných hroznů, případně révových roubů, sklizeň
vinných hroznů nebo révových
roubů, výsadbu a pěstování révy podnožové, za účelem produkce podnožových řízků a produkce révových sazenic. Přičemž za pěstitele považuje osobu provozující vinohradnictví na vinici. 4.2.2
Práce ve vinici a související legislativa
Práce ve vinohradě je prakticky celoroční a začíná již začátkem roku na přelomu ledna a února, kdy provádíme zimní řez, ten se může protáhnout v závislosti na ploše vinic a počtu pracovních sil až do konce března. Po řezu následuje vyvázání réví, které by mělo být provedeno
do
doby,
kdy
začne
proudit
míza.
Od
vyvázání
až do sklizně hroznů následuje celý soubor tzv. zelených prací. Mezi ně patří vylamování zálistků, čištění kmínků, různé způsoby regulace násady hroznů, patří sem i aplikace hnojiv a chemická či biologická ochrana proti houbovým a proti škůdcům. V tomto období
provádíme
i
různé
půdu
ošetřující
práce.
V některých
oblastech je nutné ve vinici použít i řízenou závlahu )použití závlahy je na uvážení vinohradníka). Výjimkou je pak ekologické zemědělství, které je definováno jako zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení a zákazů používání látek a postupů, které zatěžují či znečišťují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat. (Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2000 „Zelená zpráva“. Praha: Mze ČR, 2001 ). Snahou ekologického 19
zemědělství je omezit dávky chemických postřiků a ochranu révy zajišťovat pěstováním odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám, odrůdy s tlustou slupkou bobulí , posilovat horní plochu listů a bobulí křemíkem a zabránit dalšímu množení škodlivých hub, bakterií a hmyzu. Vzhledem k širokému spektru činností ve vinohradu, není možné, aby celou problematiku postihl jen jeden zákon. Proto je v oblasti vinohradnictví
aplikován
nejen
zákon
č.
321/2004
Sb.,
o vinohradnictví a vinařství, ale řada dalších. Mezi nejdůležitější patří zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334 /1992 o ochraně
zemědělského
půdního
fondu,
zákon
č.147/2002
o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, zákon č. 156/1998 o hnojivech a zákon č. 326/2004 o státní rostlinolékařské správě. Vzhledem k stanovenému rozsahu práce, není možné aby zde byly zmíněny podrobněji konkrétní příklady z jednotlivých zákonů, a proto se nadále bude věnovat jen zákonu o vinohradnictví a vinařství a jeho prováděcí vyhlášce. 4.2.3
Evidenční povinnost
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství předepisuje široké spektrum povinností. V § 3 odstavci 2 vymezuje, že vinohradem nebo vinicí (dále jen "vinice") je pozemek, případně pozemky, jednoho pěstitele, o celkové výměře větší než 10 arů, osázený trvalým porostem révy, jemuž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále
jen
po 1. lednu
"Ústav") 2001,
na
základě
přidělil
nebo
jeho
písemné
přidělí
žádosti,
registrační
podané
číslo
nebo
registrační čísla pozemku a pozemek, případně pozemky, jednoho pěstitele, o celkové výměře menší než 10 arů, osázený trvalým porostem révy, se považuje za vinici jen tehdy, přidělil-li nebo přidělí Ústav na základě písemné žádosti pěstitele, podané po 1. lednu 2001, tomuto pozemku, případně těmto pozemkům, registrační číslo nebo registrační čísla. 20
Dále § 6 stanovuje pěstitelům povinnost vést záznamy o osazené viniční ploše a dosažených hektarových výnosech dle platného předpisu (viz 4.1.2. Hektarový výnos) a to formou Evidenčních knih. Vzor nalezneme v Nařízení Komise (ES) č. 1282/2001 v tabulce C a v příloze této práce jako přílohu č. 1. Paragraf 29 odst. 1 stanovuje, že každý, kdo sklízí vinné hrozny, je povinen, každý rok odevzdat do 10. prosince prohlášení o sklizni, obsahující údaje o výsledcích sklizně ke dni 30. listopadu téhož roku. Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo ji nechává zpracovat na svůj účet. Výjimky z tohoto ustanovení jsou stanoveny předpisem Evropských společenství (Čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 1282/2001. ). Výjimky evropský předpis stanovuje tyto: •
producenti, jejichž celková produkce hroznů je určena
ke spotřebě
v nezpracovaném
stavu,
k
sušení
nebo
k přímému zpracování na hroznovou šťávu •
producenti, jejichž podniky mají méně než 10 arů plochy
vinic a kteří žádnou část své sklizně nebudou v žádné formě uvádět na trh •
producenti, jejichž podniky mají méně než 10 arů plochy
vinic a kteří dodávají veškerou sklizeň vinařskému družstvu nebo sdružení, jejichž jsou členy nebo s nimiž jsou ve spojení. V tomto případě musí producenti hroznů vinařskému podniku nebo skupině předložit prohlášení, které uvádí: •
příjmení, jméno a adresu producenta hroznů
•
množství dodaných hroznů
•
plochu a umístění dotyčných ploch vinic
21
4.2.4
Výsadba vinice
Zde se dle znění zákona setkáme s termíny nová výsadba a opětovná výsadba. Evropská legislativa nám dále v článku 7 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 definuje klučení jako úplné odstranění révových keřů, které se nacházejí na pozemku osázeném révou a výsadbou se dle nařízení rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu k produkci roubů. Evropská
legislativa
dále
stanovuje,
že
členské
státy
mohou
producentům udělit právo na novou výsadbu pro plochy, které jsou určeny k nové výsadbě prováděné v rámci scelování pozemků nebo vyvlastnění
ve
veřejném
zájmu
podle
vnitrostátních
právních
předpisů, k provádění vinohradnických pokusů nebo k založení porostů za účelem produkce roubů. Dále mohou členské státy udělit právo na novou výsadbu také na plochy, z nichž získané vinařské produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře (nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, čl. 3). V našem vinařském zákoně je právo na novou výsadbu stanoveno v § 8, který je rozebrán v kapitole 4.1.3., je nutné ještě doplnit, že žadatel o povolení nové výsadby nemá i při splnění podmínek na povolení právní nárok. Osoba se proti rozhodnutí
vydanému
Ústavem
může
odvolat
k
ministerstvu
zemědělství. Další podmínky k výsadbě vinice obsahuje stavební zákon č. 50/1976 Sb. Podle tohoto zákona v § 56 se stavební povolení ani ohlášení nevyžaduje ke konstrukcím vinic.
4.3 Vinařství Pojem vinařství zákon č. 321/2004 Sb. v § 3 odst. 2) pís. j) vymezuje jako zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína, povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a jeho uvádění do oběhu.
22
4.3.1
Povinnosti při výrobě vína ( §§ 11 a 12)
Víno nám nařízení Rady č. 1493/2004 v příloze č. 1 definuje takto: Víno je produkt, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu. V našem zákoně jsou základní povinnosti výrobců stanoveny v § 11. Dle tohoto paragrafu je výrobce povinen oznámit zahájení, přerušení a ukončení výroby produktů a to písemně Ústavu, nejpozději v den zahájení, přerušení nebo ukončení výroby produktů; v oznámení výrobce uvede své jméno, příjmení a trvalý pobyt, jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a místo výroby produktu. Oznámení podle tohoto odstavce se zapisuje do Registru vinic. Registrem se podle zákona 321/2004 Sb., §28 Výrobce produktů je dále povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost. Odstranit vedlejší produkty vznikající při
zpracování
nebo
výrobě
produktů,
dodržovat
požadavky
na provozní a osobní hygienu při výrobě produktů. Oznámit Inspekci výrobu matolinového vína pro vlastní spotřebu, a to nejpozději 7 dní před zahájením této výroby. (Matolinové víno: produkt, který je získán kvašením neošetřených matolin nasáklých vodou nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou. Definice dle nařízení Rady č. 1493/1999 v příloze. č. 1). Zajistit soustavnou kontrolu své produkce způsobem stanoveným předpisy Evropských společenství (Nařízení Komise č. 262/2006 pravidla pro kontrolu v oblasti vína) a prováděcím právním předpisem a vést a uchovávat o tom evidenci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, který stanoví nejen způsob provádění kontroly, ale i podrobnější požadavky na výrobu a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů. Enologické
postupy
a
ošetření
produktů,
řeší
§
12
zákona
č. 321/2004 Sb. Tento paragraf stanovuje, co se týká enologických postupů a ošetřování produktu jsou přípustné pouze enologické 23
postupy a ošetřování podle předpisů Evropských společenství, tohoto zákona a prováděcího právního předpisu. Zakazuje přidávání jakýchkoliv látek do produktu, pokud nestanoví právní
předpisy
jinak.
Dále
stanovuje,
že
přecházení
látek
do produktu, kterému nelze technicky nebo technologicky zabránit, se nepovažuje za přidávání látek, pokud produkt zůstane zdravotně nezávadný a chuť, vůně a barva jsou charakteristické pro daný produkt. Významným se jeví i stanovení, že v prostorách určených k výrobě, plnění nebo zpracování produktu nesmí být uchovávány látky, které jsou svým složením vhodné k tomu, aby byly užity k falšování produktu
(například
látky
nahrazující
mošt,
aromatické
látky,
nedovolené prostředky k ošetřování vína apod.), dále je zakázáno skladovat ovocné víno nebo jeho směsi v prostorách, kde se skladuje víno, není-li ovocné víno odděleně umístěno a zřetelně označeno. Orgán dozoru je oprávněn v případě podezření na uchovávání těchto látek odebrat vzorky k rozboru. Je zakázáno konzervovat jakostní víno s přívlastkem chemickými látkami, s výjimkou oxidu siřičitého. 4.3.2
Zvyšování cukernatosti a slazení (§§ 13 a 14)
Zákon ukládá výrobci povinnost, před zvýšením přirozeného obsahu alkoholu v produktu, tedy zvyšováním cukernatosti tento záměr písemně oznámit Inspekci. Touto operací se rozumí přidání řepného cukru
(sacharózy),
rektifikovaného
zahuštěného
hroznového
hroznového
koncentrátu.
moštu,
Hlášení
o
případně zvyšování
cukernatosti musí výrobce doručit Inspekci nejméně 48 hodin před zvyšováním cukernatosti. Vzor oznamovacího formuláře o zvyšování cukernatosti lze nalézt v příloze č. 12 vyhlášky č. 323/2004 Sb. a v příloze 2 této práce. U jakostních vín s přívlastkem je zvyšování cukernatosti zakázáno.
24
Pokud chce vinař víno doslazovat je povinen podat Inspekci hlášení o slazení. Hlášení o slazení musí výrobce doručit Inspekci ve lhůtě stanovené nařízením Komise (ES) č. 1622/2000 čl. 31 tedy 48 hodin před dnem slazení. Vzor hlášení o slazení najdeme v příloze č. 13 vyhlášky č. 323/2004 Sb. a v příloze 3 této práce. Veškeré podrobnosti a konkrétní hodnoty zvyšování cukernatosti a slezení jsou uvedeny v příloze 5. nařízení Rady č. 1493/1999. U jakostních vín s přívlastkem je slazení zakázáno. 4.3.3
Částečně zkvašený hroznový mošt
Tento meziprodukt výroby vína je v zákoně č. 321/2004 Sb. řešen § 15, ten stanovuje, že částečně zkvašený hroznový mošt smí být nabízen ke spotřebě pod označením "burčák", jestliže pochází výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky a lze ho nabízet k přímé lidské spotřebě mezi 1. srpnem a 30. listopadem kalendářního roku, v němž byly vinné hrozny sklizeny, pokud je částečně zkvašený hroznový mošt ve stavu kvašení. Při nabízení částečně zkvašeného hroznového moštu k přímé lidské spotřebě musí být spotřebitel informován o tom, že se jedná o burčák a kdo je jeho výrobcem. V nařízení Rady je Částečně zkvašený hroznový mošt, definován jako produkt získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu. 4.3.4
Odkyselování a dokyselování
Odkyselování
a
dokyselování
definuje
Nařízení
Rady
(ES)
č. 1493/1999 v příloze V. písmenu E takto: u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze užít ve vinařských zónách A a B částečné odkyselení. Přikyselení vyjmenovaných produktů kromě vína lze provést nejvýše o množství 1,50 gramů na litr, 25
vyjádřeno v kyselině vinné. Přikyselení vína lze provést nejvýše o množství 2,50 gramů na litr, vyjádřeno v kyselině vinné. Odkyselení vína lze provést nejvýše o množství 1 gram na litr, vyjádřeno v kyselině vinné. Mimoto může být částečně odkyselen hroznový mošt určený k zahuštění. Hlášení o odkyselování a dokyselování je nutné hlásit Inspekci, vzory žádostí jsou v příloze č. 11 vyhlášky č. 323/2004 Sb. a v příloze 4 této práce.
26
4.4 Kategorie vín Charakteristiky jednotlivých kategorií vín, podle kterých rozdělujeme vína v ČR, nalezneme v § 17 až 25 zákona č. 321/2004 Sb. 4.4.1
Stolní a zemská vína
Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv
zemi
EU,
a
to
z
odrůd
moštových,
stolních
a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. U zemských vín jsou podmínky o něco přísnější, proto lze očekávat i lepší kvalitu. Zákon stanovuje, že stolní víno, může být označeno jako zemské, pokud je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd, ty stanovuje vyhláška č. 323/2004 Sb., v příloze 15 (jedná se o odrůdy Damascenka, Kamenorůžák bílý, Mladen, Modrava, Modrý Janek, Prachttraube, Ranuše muškátová, Ryzlink buketový, Rulenka, Šedý Portugal, Tramín bílý a Veltlínské červenobílé). Další podmínkou je dosažení cukernatosti hroznů minimálně 14 °NM. Zemská vína lze na rozdíl od stolních označit názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které byla vyrobena. 4.4.2
Jakostní víno
Pokud chceme víno zatřídit jako jakostní je nutné dodržet následující podmínky, dané zákonem:
víno bylo vyrobeno z vinných hroznů, sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti
výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny
27
nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici, na níž byly sklizeny vinné hrozny použité k výrobě vína
vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 15°NM
víno bylo Inspekcí zatříděno jako jakostní víno, jakostní víno odrůdové nebo jakostní víno známkové Jakostní vína lze označit dovětkem odrůdové nebo známkové. Pro toto označení musí být splněny ještě následující podmínky. Jakostní víno odrůdové může být vyrobeno vinných hroznů, rmutu, z hroznového moštu, z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín a to nejvýše ze tří odrůd. Jakostní víno známkové se vyrábí ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín. Etiketa jakostního vína musí obsahovat tyto údaje název vinařské oblasti, v níž bylo jakostní víno vyrobeno označení "jakostní víno", s případným uvedením dovětku odrůdové nebo známkové, pokud je uvedeno toto označení uvede se na etiketě název odrůdy nebo odrůd, v případě jakostního vína odrůdového, nebo známka, v případě jakostního vína s dovětkem známkové. Dále může být na etiketě uveden název odrůdy v případě, že víno bylo vyrobeno z uvedené odrůdy, která musí být určující pro charakter daného vína a tvoří nejméně 85 % produktu po odečtení produktů užitých k případnému slazení. V případě použití názvů dvou nebo tří odrůd nebo jejich synonym musí být víno vyrobeno z uvedených odrůd 100 % daného produktu po odečtení produktů užitých k případnému slazení, přičemž odrůdy musí být zapsány písmem stejné velikosti, a to v sestupném pořadí podle použitého množství. Dále můžeme uvést název vinařské podoblasti, vinařské obce či viniční tratě ovšem za předpokladu, že produkty použité k výrobě vína pocházejí z 85% z uváděné lokality. 28
4.4.3
Jakostní víno s přívlastkem
Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v druzích:
kabinetní víno
pozdní sběr
výběr z hroznů
výběr z bobulí
výběr z cibéb
ledové víno
slámové víno
Podmínkou, aby vína mohla být označena jako výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno nebo slámové víno je ruční sběr hroznů. Jakostní víno s přívlastkem lze uvést do oběhu, pokud splní základní podmínky, například, že bylo vyrobeno z vinných hroznů, sklizených na vinici vhodné pro jakostní vína stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti, výroba proběhla ve stejné vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny, nebyl překročen hektarový výnos, kvalita hroznů (cukernatost a zdravotní stav) pro zatřídění byla ověřena Inspekcí. Jakostní víno s přívlastkem kabinetní lze vyrábět pouze z vinných hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 °NM. Jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr lze vyrábět pouze z vinných hroznů,které dosáhly cukernatosti nejméně 21°NM. Jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů lze vyrábět pouze z vinných hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 24 °NM. Jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 °NM. Jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °NM. 29
Jakostní víno s přívlastkem ledové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM. Jakostní víno s přívlastkem slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM. Etiketa jakostních vín s přívlastkem obsahuje název vinařské oblasti, ve které bylo víno vyrobeno a vinařské podoblasti ve které byly hrozny pro výrobu vína sklizeny. Dále označení „jakostní víno s přívlastkem“ nebo „víno s přívlastkem“, včetně uvedení druhu a evidenční číslo jakosti. Dále může být na etiketě uveden název odrůdy nebo odrůd, ročník sklizně, název vinařská obce, pochází-li produkty užité pro výrobu vína z 85% z této vinařské obce, za splnění stejné podmínky může být uvedena i viniční trať. 4.4.4
Šumivé víno
Evropská legislativa definuje šumivé víno takto: šumivým vínem, je myšlen produkt získaný prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu anebo vína, které se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení a přetlak způsobený oxidem uhličitým vykazuje v uzavřené nádobě při 20°C nejméně 3 bary (nařízení Rady č. 1493/1999 příloha č.1, bod 15). Šumivé víno se vyrábí způsobem a v druzích stanovených předpisy Evropských společenství a zákonem č, 321/2004 Sb. Šumivé víno lze označit názvem „jakostní šumivé víno" nebo názvem „sekt". Šumivé víno lze označit názvem „jakostní šumivé víno stanovené oblasti" nebo názvem „sekt s. o." a takto označené uvádět do oběhu, jestliže 30
k výrobě kupáže byly užity vinné hrozny, sklizené na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti, výroba vína použitého k výrobě jakostního šumivého vína stanovené oblasti proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny, nebyl překročen hektarový výnos, víno bylo Inspekcí zatříděno jako jakostní šumivé víno stanovené oblasti. Jakostní šumivé víno se může označit názvem "pěstitelský sekt" a takto označené uvádět do oběhu, jestliže víno bylo Inspekcí zatříděno jako pěstitelský sekt. Pěstitelským sektem se dle Nařízení Rady (ES) č. 1492/1999 rozumí sekt, který byl vyroben u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě. Šumivé víno se může označit názvem "aromatické jakostní šumivé víno" a takto označené uvádět do oběhu, jestliže při jeho výrobě bylo užito pouze prvotní kvašení kupáže z odrůd uvedených v předpise Evropských
společenství
(příloha
č.
III
nařízení
Komise
(ES)
č. 1622/2000). Šumivé víno se může označit názvem "aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti" nebo "aromatický sekt stanovené oblasti (dále jen s.o.)."a takto označené uvádět do oběhu, jestliže k výrobě kupáže bylo užito víno z vinných hroznů, sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti, výroba vína použitého k výrobě aromatizovaného
jakostního
šumivého
vína
stanovené
oblasti
proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny, nebyl překročen hektarový výnos, při jeho výrobě bylo užito pouze prvotní kvašení
kupáže
z
odrůd
uvedených
v
předpise
Evropských
společenství ( příloha č. III nařízení Komise (ES) č. 1622/2000), víno bylo
Inspekcí
zatříděno
jako
aromatické
jakostní
šumivé
víno
stanovené oblasti. Aromatické jakostní šumivé víno s. o. má ve složení kupáže použita vína z hroznů odrůdy „Prosecco“, které byly sklizeny ve
stanovených
pěstitelských
oblastech
s označením
Conegliano-Valdobbiadene a Montello e Colli Asolani. 31
původu
Etiketa jakostního šumivého vína, sektu a aromatického jakostního šumivého vína může obsahovat název vinařské oblasti, v níž bylo toto víno vyrobeno, dále zemi původu vína nebo vinných hroznů, jestliže z tohoto vína nebo těchto vinných hroznů bylo víno vyrobeno alespoň z 50 %. Etiketa jakostního šumivého vína, sektu, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu, aromatického jakostního šumivého vína a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti může dále obsahovat název vinařské podoblasti, jestliže vinné hrozny užité k výrobě kupáže pocházejí nejméně z 85 % z této vinařské podoblasti, název odrůdy, jestliže produkt, s výjimkou produktu obsaženém v tirážním likéru nebo expedičním likéru, byl nejméně z 85 % získán z vinných hroznů, které pocházejí z této odrůdy, a jestliže tato odrůda je pro dotyčný druh produktu rozhodující, nebo názvy nejvýše 3 odrůd, jestliže vinné hrozny, z nichž byl produkt získán, s výjimkou produktu obsaženého v tirážním likéru nebo expedičním likéru, pocházejí výlučně z těchto odrůd a jestliže směs těchto odrůd je pro tento druh produktu rozhodující. Etiketa pěstitelského sektu může dále obsahovat název vinařské obce nebo viniční tratě, jestliže vinné hrozny užité k výrobě kupáže pocházejí nejméně z 85 % z této vinařské obce nebo viniční tratě. 4.4.5
Perlivé víno
V § 21 je uveden typ vína - víno perlivé. Technologicky je výroba tohoto typu vína od šumivého vína odlišná především v tom, že oxid uhličitý, který uniká z láhve při jejím otevření, nevznikl druhotným kvašením, ale byl dodán do vína uměle, z tlakové nádoby nasycením vína oxidem uhličitým a v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak způsobený endogenním oxidem uhličitým nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru. (Podrobnější požadavky na proces výroby a označení perlivého vína je uveden v příloze I body 17,18, v nařízení Č.1493/1999 a v hlavě VI nařízení Komise č.753/2002) 32
4.4.6
Likérové víno
Je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, který vykazuje skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % obj. a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. Musí být získán z částečně zkvašeného hroznového moštu nebo z vína za přídavku destilátu z vína nebo z produktů révy vinné a zahuštěného hroznového moštu. Jakostní likérové víno je likérové víno vyrobené z hroznů sklizených ve stejné vinařské oblasti na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, výroba vína proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny, nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost a bylo zatříděno SZPI v této kategorii. 4.4.7
Vína originální certifikace
Víno originální certifikace (VOC, V. O. C.) je novou kategorií vín podle vinařského
zákona
321/2004
Sb.
Musí
odpovídat
minimálně
požadavkům na jakostní víno, ale nepodléhá státnímu zatřiďování, jako jiná jakostní vína. Naopak zatřiďování těchto vín provádí sdružení vinařů, kterým musí být vinař, který toto víno vyrábí, členem. Právo udělovat
označení
VOC
uděluje
příslušnému
sdružení
vinařů
Ministerstvo zemědělství za přísných podmínek. Vína originální certifikace se vyrábí pouze z několika odrůd typických pro danou oblast. Tato vína by měla mít v dané oblasti VOC podobný charakter a měla by být typická pro danou oblast a odrůdu. V současné době je povoleno používat značení VOC pouze v jednom případě a to ve sdružení VOC ZNOJMO od roku 2009. Ve svých stanovách si sdružení určilo pouze tři odrůdy vhodné pro toto značení: Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Takto vyrobená vína musejí odpovídat požadavkům alespoň jakostních vín, sdružení si navíc samo stanovilo přísné podmínky, které musí výrobce dodržovat při výrobě vína, včetně sklizně hroznů použitých k jeho výrobě. Zatřiďování takto vyrobeného vína probíhá dle stanov sdružení. Víno 33
musí splňovat řadu charakteristik typických právě pro uvedené odrůdy révy vinné vypěstované v dané oblasti, v případě VOC ZNOJMO znojemské podoblasti. (Situační výhledová zpráva réva vinná a víno, duben 2010) 4.4.8
Odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno
Odalkoholizované víno je nápoj z vína, u něhož obsah alkoholu byl destilací snížen na 0,5 % obj. nebo méně. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 60 g.l-1. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky. Nízkoalkoholické
víno
odalkoholizované
víno
je nebo
nápoj,
který
mísením
byl
vyroben
odalkoholizovaného
jako vína
s vínem a jehož obsah alkoholu je vyšší než 0,5 % objemových, nejvýše však 5 % objemových. Při výrobě je možné přidat hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt nebo cukr v takovém množství, aby obsah zbytkového cukru v konečném produktu byl nejvýše 60 g.l -1. Dále je dovoleno přidávat oxid uhličitý a přírodní aromatické látky a přírodně identické aromatické látky. Odalkoholizované víno se označí názvem "odalkoholizované víno". Nízkoalkoholické víno se označí názvem "nízkoalkoholické víno". V případě užití aromatických látek doplní slovem "aromatizováno". Na etiketě odalkoholizovaného vína nebo nízkoalkoholického vína je zakázáno uvádět název zeměpisné jednotky menší než členský stát, název odrůdy a ročník sklizně vinných hroznů použitých k výrobě. Vinařský zákon České republiky definuje ještě další druhy nápojů vyrobených
z
vína,
např.
vinný
nápoj,
aromatizované
víno,
aromatizovaný vinný nápoj aromatizovaný koktejl a odalkoholizované víno. 34
5 RESUMÉ A SOUHRN První část práce byla věnována historickému vývoji vinohradnictví a vinařství na našem území, vždy s ohledem na příslušné právní normy té doby. Je zde řešeno období, kdy se historicky poprvé objevila réva na našem území, tedy mezi roky 166-180 n.l. až do období vstupu České republiky do Evropské unie. V následující části je podrobně rozebrána v současné době platná právní úprava, tedy zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, jeho prováděcí
vyhláška
a
příslušné
právní
normy
EU.
Tato
část
je zpracována jako přehledná příručka pro vinohradníky a zejména vinaře. Postupně jsou představeny, jednotlivé operace ve vinohradě i při zpracování hroznů s upozorněním na to co právní normy dovolují, nařizují nebo zakazují. Proto bude-li čtenář této práce postupovat při své činnosti dle jednotlivých norem v této práci uvedených, nedopustí se porušení zákona. First part of my work is devoted to historical evolution of viniculture and vineculture in our territory, always with reference to relevant historicial precepts of law. There is dissertated era when grapevine was detected for first time in our territory between years 166 – 180 until intergation Czech republic into the European Union. In the next part there is detailed analysis of currently valid legal regulations, law n. 321/2004 Sb. about viniculture and vineculture, his executive promulgation and relevant precepts of law of the EU. This part is processed as a lucid guide for wine-growers and especially for winedressers.
There
are
gradually
presented
particular
operations
in vinery, also operations related to the processing of grapes with warning of what is enabled in precepts of law, what is ordered and what is banned. Therefor if reader of this work acts in his activities according to particular precepts of law introduced here, he will not break the law. 35
6 ZÁVĚR Hlavní myšlenkou této práce bylo zhodnotit stav právní úpravy v oblasti vinohradnictví a vinařství v České republice, s ohledem na legislativu EU. A přehledně představit práva a povinnosti pěstitelů révy a výrobců vína. Nebylo ovšem možné, vzhledem k rozsahu práce a
množství
související
legislativy
pojmout
problematiku
zcela
komplexně. Musím konstatovat, že v současné době je velice obtížné obsáhnout celou legislativu související z danou problematikou. Poměrně obsáhlá je samotná legislativa česká a ta v mnohých případech ještě odkazuje na značně rozsáhlou legislativu evropskou. Pro běžného pěstitele a výrobce vína je velmi obtížné se v ní zorientovat a všechna nařízení a dané termíny dodržet, aniž by to nemělo dopad na jeho práci ve vinohradě nebo při procesu vína. A pokud, už se mu podaří veškeré nařízení zapracovat do svých běžných postupů, je zde velká pravděpodobnost, že se objeví novelizace, která vše doposud platné mění, a práce pěstitele a zpracovatele může začít na novo. Proto si myslím, že by bylo velice prospěšné, pokud chceme pít i nadále kvalitní a dobrá vína neztěžovat jejich výrobce přílišným "papírováním" a nebo celý proces značně zjednodušit a zpřehlednit.
36
7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - PROHLÁŠENÍ O PRODUKCI........................................39 Příloha 2 - Hlášení o zvyšování cukernatosti ............................40 Příloha 3 - Hlášení o slazení..................................................... 41 Příloha 4 - Oznámení o zvyšování/snižování obsahu kyselin.... 42
37
Příloha 1 PROHLÁŠENÍ O PRODUKCI A. Údaje o prohlašujícím1
B. Místo skladování produktů
.............................................................
.............................................................
.............................................................
.............................................................
.............................................................
.............................................................
.............................................................
............................................................. Víno získané od počátku vinařského roku a produkty jiné než víno skladované
Jméno a adresa Kategorie
dodavatelů a odkaz
použitých
na dodací doklad
produktů2
(průvodní doklad nebo jiný)
k datu podání prohlášení (hl)
Výnosová Stolní víno
plocha vinic, odkud
Hrozny
pocházejí
(dt)
použité
Jakostní víno s. o.
Jiné víno a produkty
Víno4 Mošt3
produkty č
bb
Jiné víno
bez země-
se země-
pisného
pisným
označení
označením
č
bb
č
bb
Mošt3
č
bb
Víno4
č
bb
Mošt3
Víno4
č
č
bb
Jiné produkty
bb
1
Pro družstva je seznam členů, kteří dodávají svoji veškerou sklizeň, jiný než seznam ostatních členů.
2
Hrozny, hroznový mošt (zahuštěný mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, částečně zkvašený mošt), mladé víno.
3
Včetně částečně zkvašeného moštu, ale kromě zahuštěného moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu.
4
Včetně mladého vína.
5
Všechny produkty vinařského roku, kromě produktů uvedených v ostatních sloupcích, a zahuštěný mošt a rektifikovaný moštový koncentrát skladované k datu podání prohlášení. Uvádí se množství jednotlivých kategorií produktů.
Příloha 2 Hlášení o zvyšování cukernatosti 1. Jméno, příjmení, titul/ Obchodní firma nebo název ........................
Kontaktní osoba: 9. Jméno, příjmení, titul ........................
2. Ulice ................. 3. Obec, PSČ ..............
10. Telefon ............
4. RČ, IČ .................
11. E-mail .............
5. Telefon ............... 6. E-mail ................ 7. Datum ................. 8. Razítko a podpis ......
Místo výroby (pokud se liší od sídla/trvalého pobytu): 12. obec:
13. ulice/č.p.
14. PSČ:
15. tel.: 16. fax.:
17. označení
upravovaného
produktu
produkt použitý ke zvýšení cukernatosti -------------------------------18. druh
19. postup
20. Datum a čas zahájení zvyšování cukernatosti:
Vysvětlivky: 2,3 - fyzická osoba uvede trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu; právnická osoba uvede sídlo (podle obchodního rejstříku) 4 - fyzická osoba uvede rodné číslo a v případě, že jí bylo přiděleno, i identifikační číslo 8 - u fyzické osoby se razítko nevyžaduje; podpis pěstitele případně, odpovědného zástupce/statutárního orgánu 18 - např. rafinovaný cukr, zahuštěný hroznový mošt 19 - např. přimísením do celkového objemu, u stolních vín zahuštěním 20 - toto oznámení se může vztahovat na období nepřekračující 60 dní 39
Příloha 3 Hlášení o slazení 1. Jméno, příjmení, titul/
Kontaktní osoba:
Obchodní firma nebo název
9. Jméno, příjmení, titul
........................
........................
2. Ulice ................. 3. Obec, PSČ ..............
10. Telefon ............
4. RČ, IČ .................
11. E-mail .............
5. Telefon ............... 6. E-mail ................ 7. Datum ................. 8. Razítko a podpis ...... Místo výroby (pokud se liší od sídla/trvalého pobytu): obec
ulice/č.p.
PSČ
tel.:
fax.:
1. upravované víno označení
č.šarže
objem (hl)
celkový
skutečný
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------produkt použitý ke slazení
výsledný produkt
----------------------------------------------------------------druh
množství celkový
skutečný
celkový
skutečný
(hl)
obsah
obsah
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
(% obj.)
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------2. upravované víno ----------------------------------------------------------------označení
č.šarže
objem (hl)
celkový
skutečný
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------produkt použitý ke slazení
výsledný produkt
-----------------------------------------------------------------
40
druh
množství celkový
skutečný
celkový
skutečný
(hl)
obsah
obsah
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
(% obj.)
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------3. upravované víno ----------------------------------------------------------------označení
č.šarže
objem (hl)
celkový
skutečný
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------produkt použitý ke slazení
výsledný produkt
----------------------------------------------------------------druh
množství celkový
skutečný
celkový
skutečný
(hl)
obsah
obsah
obsah
obsah
alkoholu
alkoholu
alkoholu
alkoholu (%
(% obj.)
(% obj.)
(% obj.)
obj.)
----------------------------------------------------------------Datum a čas zahájení slazení:
Vysvětlivky: 2,3 - fyzická osoba uvede trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu; právnická osoba uvede sídlo (podle obchodního rejstříku) 4 - fyzická osoba uvede rodné číslo a v případě, že jí bylo přiděleno, i identifikační číslo
41
Příloha 4 Oznámení o zvyšování/snižování obsahu kyselin 1. Jméno, příjmení, titul/
Kontaktní osoba:
Obchodní firma nebo název ........................
9. Jméno, příjmení, titul ........................
2. Ulice ................. 3. Obec, PSČ ..............
10. Telefon ............
4. RČ, IČ .................
11. E-mail .............
5. Telefon ............... 6. E-mail ................ 7. Datum ................. 8. Razítko a podpis ...... Místo výroby (pokud se liší od sídla/trvalého pobytu): 12. obec:
13. ulice/č.p.
14. PSČ:
15. tel.: 16. fax.:
-----------------------------------------------------------------upravovaný produkt 17. označení produktu
18. č.šarže
19. objem
(hl)
20. Datum zahájení zvyšování/snižování obsahu kyselin:*) -----------------------------------------------------------------*) Nehodící se škrtněte.
Vysvětlivky: 2,3 - fyzická osoba uvede trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého
pobytu;
právnická
osoba
uvede
sídlo
(podle
obchodního rejstříku) 4 - fyzická osoba uvede rodné číslo a v případě, že jí bylo přiděleno, i identifikační číslo Zvyšování obsahu kyselin je možné jen v případě, že byla udělena výjimka z pravidel v příloze V, bodu E.1 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.
42
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Kraus, V., Foffová, Z., Vurm, B., Krausová D.: Encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica, Praha 2005 Kraus, V., a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě. Radix, Praha 1999 Kuttelvašer, Z.: Abeceda vína, Nakladatelství Radix, Praha 2003 Řezníček V., Salaš P., Lužný J.; Historie pěstování révy vinné v Čechách a na Moravě a počátky jejího šlechtění [online]. 2002 [cit. 29. 6. 2010]. Dostupný www: http://www.czechwines.cz/lide/histvin.htm Použitá legislativa: Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně souvisejících zákonů Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon Nařízení Komise č. 262/2006 pravidla pro kontrolu v oblasti vína Nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství 43