Dušan Melen
Mů j prů vodce anglič tinou Část první
STANDARDNÍ BRITSKÁ ANGLIČTINA Zač ın ́ á me se uč it anglicky. Naš ım ́ modelem bude standardnı ́britská anglič tina – jazyk vzdě laný ch Britů , pedagogů , studentů a vě dců , prestiž nıćh masmé diı,́ vý znamný ch institucı́ v rá mci Britské ho společ enstvı́ ná rodů i mnoha jiný ch nadná rodnı́ch a svě tový ch organizacı.́ Z historický ch a geogra ický ch dů vodů je „britský standard“ př irozenou volbou vě tš iny Evropanů . Je to anglič tina, kterou se uč ı ́ ž áci a studenti š kol jak v Ceské republice, tak ve Spojené m krá lovstvı ́Velké Britá nie a Severnıh ́ o Irska.
FAQ: Dorozumím se britskou angličtinou i jinde než v Evropě? Standardnı ́britská anglič tina je jednou z „World Englishes” – „anglič tin“ použ ıv́aný ch po celé m svě tě . FAQ: Co si mám pod pojmem „britský standard“ představit? Co se tím myslí? Mluvım ́ e-li o „standardnı ́ britské anglič tině “, má me v prvnı ́ ř adě na mysli jednu konkré tnı,́ př esně de inovanou vý slovnost. ! – Ač koli samotný termın ́ „standardnı“́ (v př ibliž né m vý znamu č eské ho „spisovný “) má své uplatně nı ́ i v ostatnıćh jazykový ch roviná ch – pravopisu, mluvnici a slovnı ́ zá sobě – pro vymezenı́ pojmu „standardnı́ anglič tina“ je hlavnı́m rozliš ujı́cı́m faktorem strá nka zvuková . Proč tomu tak je, pochopım ́ e, podıv́á me-li se na zmın ́ ě né subsysté my z hlediska množ stvı ́speci ický ch rysů , který mi se krajově nebo sociá lně odliš ujı:́ 1. Pravopis Př estož e v anglič tině existuje velmi mnoho akcentů a ná ř eč ı,́ jejich psaná forma je té mě ř identická . Porovná me-li anglické texty (napr.̌ knihy, noviny, č asopisy, emaily) pochá zejıćı ́z rů zný ch koutů svě ta z hlediska pravopisu, vě tš inou ani nepozná me, kde byl který z nich napsá n. A jestliž e ně jaké nuance najdeme, pak jsou relativně bezvý znamné , napr.̌ colour, theatre, travelling (BrE) x color, theater, traveling (AmE). 2. Gramatika Rozdıĺy v gramatice jsou jen o má lo vě tš ı ́ než v pravopisu. Existujıćı ́ varianty bý vajı ́ vě tš inou př ı́pustné ve vı́ce „anglič tiná ch“ souč asně a př i stanovová nı́ spisovné jazykové normy nehrajı ́zá sadnı ́roli, napr.̌ at the weekend (na konci tý dne, BrE) x on 4
Dušan Melen Dušan Melen
Mů j prů vodce anglič tinou Část první
the weekend (AmE, AusE). Podobně jako pravopis, i gramatika je pomě rně uzavř ený systé m, který nelze snadno mě nit. 3. Slovní zásoba Rozptyl v oblasti slovnı ́ zá soby je už patrně jš ı.́ Prakticky kaž dá země anglosaské ho svě ta má vlastnı ́slovnık ́ – americký, kanadský, australský apod. Takové ná rodnı ́korpusy obsahujı ́velké poč ty mıśtnıćh vý razů (napr.̌ ná zvů rostlin), nicmé ně já dro společ né vš em varietá m množ stvı ́ vzá jemný ch odchylek jak č ıśelně , tak už itnou hodnotou vý razně př evyš uje. ! – Anglič tina disponuje nejvě tš ı ́ slovnı ́ zá sobou ze vš ech jazyků svě ta (v roce 2008 př ekroč ila hranici jednoho milionu). FAQ: Takže na tu základní domluvu mi britský standard všude stačí. Studium jazyka se vž dy odvıj́ı ́od individuá lnıćh potř eb a zá jmů . Plá nujeme-li cestu do Skotska, mů ž eme si pro zajım ́ avost rozš ıŕ̌it obzory o ně kolik „domá cıćh“ slov jako loch (jezero) nebo glen (ú dolı)́. Souč ástı ́ uč ebnic anglič tiny bý vá upozorně nı ́ na elementá rnı ́ americké alternativy, jejichž znalost využ ijeme vš ude tam, kde dominuje americká kultura – napr.̌ mobilnı ́ telefon: mobile phone (BrE) – cell phone (AmE); kino: cinema (BrE) – movie theater (AmE); televiznı ́poř ad: TV programme (BrE) – TV show (AmE). 4. Výslovnost Aspektem nejrozmanitě jš ı́m je vý slovnost. Ta nejenž e hraje klı́čovou roli př i de inová nı ́ vzá jemný ch odchylek jednotlivý ch „anglič tin“ v globá lnım ́ i loká lnım ́ mě řıt́ku, ale souč asně ná m – formou akcentů – dá vá podrobné informace o krajové př ıśluš nosti, vě ku, vzdě lá nı ́ a sociá lnım ́ zař azenı ́individuá lnıćh mluvč ıćh. Vzpomeň me na zná mý muziká l My fair lady (Moje krá sná panı)́ a pana Higginse, slavné ho vě dce a profesora fonetiky, který byl schopen podle ř eč i urč it pů vod č lově ka a č tvrť v Londý ně (nebo dokonce ulici), ve které bydlı.́ FAQ: Opravdu je to možné? Hra dramatika G. B. Shawa (s pů vodnı́m ná zvem Pygmalion) se samozř ejmě vyznač uje jistou dá vkou umě lecké nadsá zky. Nicmé ně vý znam mluvené podoby jazyka ukazuje neobyč ejně vý stiž ně . 5
Dušan Melen
Mů j prů vodce anglič tinou Část první
Kultivovaná vý slovnost, kterou zmın ́ ě ný ilmový a literá rnı ́hrdina př edstavoval, byla starš ı ́podobou př edmě tu naš eho studia – dneš nı ́standardnı ́britské anglič tiny. Tento pů vodně „již nı́ př ı́zvuk“ – dř ı́ve považ ovaný za synonymum vysoké ho společ enské ho postavenı ́– nenı ́v souč asnosti svá zá n s ž ádný m regionem, ani tř ıd ́ ou, ale s dobrý m vzdě lá nım ́ a masový mi mé dii. Proto je primá rně označ ová n jako akcent „sociá lnı“́. ! – Protož e je tento „spisovný “ (ortoepický ) model tradič ně spojová n s televiznı ́ a rozhlasovou korporacı ́BBC, č asto se označ uje termın ́ em BBC English.
6
Dušan Melen
Mů j prů vodce anglič tinou Část první
FONÉMICKÁ TRANSKRIPCE, VÝSLOVNOST ANGLICKÝCH HLÁSEK Jestliž e chceme umě t mluvit, musım ́ e vž dy zač ıt́ vý slovnostı ́ (opač ný postup, tj. př edchá zenı ́fonetiky pravopisem, by vedl k nenapravitelný m chybá m). FAQ: Výslovnost nechápu. Potřebovala bych ji vysvětlit. Uveďme si zá kladnı ́fakta: 1/ Anglické hlá sky se až na ně kolik vzá cný ch vý jimek nevytvá ř ejı ́a neznı ́stejně jako hlá sky č eské . 2/ Anglická slova se vě tš inou jinak pıś̌ı ́a jinak vyslovujı.́ Protož e se mluvená forma anglič tiny se svý m gra ický m protě jš kem neshoduje a poslechově se liš ı ́od č eské , potř ebujeme ji ně jaký m způ sobem zaznamenat (zapsat) tak, abychom ji umě li „př eč ıśt“. K tomu slouž ı ́takzvaná foné mická transkripce. FAQ: Co je to fonémická transkripce? Foné mická transkripce je př epis ř eč i takový mi znaky, které majı ́ vystihnout jejı ́ zvukovou podobu. Slovo „transkripce“ tedy znamená přepis; př ıv́lastek „foné mická “ ná s informuje o tom, ž e zapisujeme hlá sky (foné my). Znaky foné mické transkripce, které př edstavujı ́ jednotlivé vyslovené samohlá sky a souhlá sky, dnes ne vž dy odpovıd ́ ajı ́ pıśmenů m, př estož e historicky bylo pokusem zaznamenat zvuk prá vě vytvoř enı ́pıśmen (bě žná latinská abeceda byla v době své ho vzniku de facto ná strojem fonetické ho zá pisu). Bě hem staletı́ totiž doš lo ve vý slovnosti i pravopisu k mnoha změ ná m, takž e v souč asnosti se fonická a gra ická strá nka jazyka už mnohdy vzá jemně nerovnajı ́ a ž ijı ́si svý m vlastnım ́ ž ivotem. FAQ: V čem je rozdíl mezi písmenem a hláskou? Pıśmeno je zá kladnı ́ jednotkou v psané formě jazyka; foné m (hlá ska) je zá kladnı ́ funkč nı ́jednotkou lidské ř eč i, tedy mluvené formy jazyka. Mapa znaků , která se nachá zı ́ na zač átku nebo na konci kaž dé uč ebnice anglič tiny (obvykle pod zá hlavı́m Phonemic Symbols), obsahuje samohlá sky, dvojhlá sky a souhlá sky. Prohlé dně me si je, ale zatım ́ nevyslovujme. Vrá tım ́ e se k ná sledujıćım ́ u př ehledu, až budeme vě dě t, jak sprá vně artikulovat. Samohlásky: @ (about) I (it) e (bed) { (bad) ö (cup) Á (hot) U (book) i: (eat) A: (car) O: (tall) u: (too) Æ: ( irst) 8
Monika Hřebačková
Mů j prů vodce anglič tinou Část druhá
Mám zdravit „hi“ nebo „hello“? Je hi víc americký pozdrav a hello britský? Může učitel zdravit žáky hello? Jestli použ ijete Hi nebo Hello, je jen a jen na vá s. Ano, je. Ano, mů ž e. A teď trochu podrobně ji: Hi i hello jsou neformá lnı ́pozdravy, ale mnohem rozš ıŕ̌eně jš ı ́než č eské ahoj. Dů lež ité je uvě domit si, ž e mıŕa formality, jak ji vnım ́ á me v č eš tině , se v anglič tině liš ı.́ Hi a hello jsou zcela bě žné a normá lnı ́ pozdravy v obchodě , na ú ř adě , mů ž e tak zdravit uč itel ž áky, tj. použ ıv́á me je i tam, kde Cech zdravı ́ dobrý den. Použ ıv́á me je JENOM př i př ıćhodu. Pokud chceme bý t formá lně jš ı,́ ř ekneme v zá vislosti na dennı ́ době Good morning! (dopoledne) Good afternoon! (odpoledne) nebo Good evening! (př ibliž ně po 18 hodině ). Př i odchodu použ ijeme nejč astě ji Bye nebo Bye-bye. Formá lně ji zdravım ́ e Goodbye! Př i rozlouč enı ́s př áteli a kolegy se ř ık ́ á také See you later/tomorrow, nebo jednoduš e jen See you! Uvidım ́ e se pozdě ji/zıt́ra. Dobrou noc př ejeme shodně s č eš tinou, Good night! Víte, že Alexander Graham Bell pů vodně navrhoval slovo 'ahoy' jako zá kladnı ́ pozdrav do telefonu, ale nakonec se ujalo dodnes použ ıv́ané 'hello', které prosadil Thomas Alva Edison? Shrňme si základní pozdravy:
Když přicházíme…
Hi, Hey (US) Hello Good morning Good afternoon Good evening Good night Good day (Austrá lie)
Ahoj, dobrý den Ahoj, dobrý den Dobré rá no, dobrý den Dobré odpoledne Dobrý več er Dobrou noc Dobrý den
11
Když odcházíme… Bye-bye Ahoj bye Ahoj Good bye Nashledanou See you! Ahoj, č au See you soon Uvidım ́ e se pozdě ji /tomorrow /Ahoj zıt́ra /on Monday /v pondě lı́ Have a good day Ahoj a hezký den /mě jte se
Miroslav Jindra
Mů j prů vodce anglič tinou Část třetí
Kaž dý, kdo se chce soustř edě ně vě novat studiu cizıh ́ o jazyka, by si mě l uvě domit, ž e k dosaž enı ́ pož adovaný ch kompetencı ́ bude muset svů j zá jem zamě řovat nejen na onen jazyk sá m, ale i na š irš ı ́souvislosti, které se v ně m obrá ž ejı ́a urč ujı ́jeho povahu a fungová nı.́ Kaž dé společ enstvı ́má svoje speci ické rysy, jimiž se tak č i onak odliš uje od společ enstvı ́jiný ch a které do znač né mıŕy poznamená vajı ́a podmiň ujı ́i podobu jazyka, který v ně m zajiš ťuje veš kerou potř ebnou komunikaci. V prostoru, ve které m onen jazyk funguje, se v nejš irš ım ́ smyslu ž ije vıće č i mé ně jinak než jinde – lidé se tam odliš ně chovajı,́ stravujı ́a bydlı,́ vlá dne tam jiné poč ası,́ udrž ujı ́se tam jiné ná bož enské i společ enské tradice, vyskytuje se tam př ıźnač ná ló ra a fauna a tak dá le. A to vš echno př ıśluš ný jazyk zaznamená vá a pojmenová vá ; a chce-li se cizinec nauč it patř ič ně v ně m komunikovat, mě l by se seznamovat nejen s jazykovou re lexı ́ vš ech tě chto a podobný ch speci ický ch reá liı,́ ale i pokud mož no př ım ́ o s nimi. A k tomu se zdá bý t jednou z nejschů dně jš ıćh a nejuž iteč ně jš ıćh cest č etba literatury, kterou takové společ enstvı ́ produkuje – v kaž dé m romá nu, v kaž dé povıd ́ ce se mu nabıźı ́ spousta zajım ́ avý ch informacı,́ které mů ž e př ijım ́ at vcelku bez velké ná mahy, č asto – bude-li mıt́ troš ku š tě stı ́ s vý bě rem takové č etby – zabalené v př ıb ́ ě hu zá bavné m, pouč né m č i umě lecky, esteticky cenné m. V kaž dé m př ıp ́ adě se bude dozvıd ́ at už iteč né informace, které se mu pak př i zvlá dá nı ́cizıh ́ o jazyka budou velmi hodit a podstatně mu v tom ná roč né m procesu pomohou. A bude-li tım ́ cizım ́ jazykem anglič tina, jazyk, ve které m se pı́še literatura v ř adě – mimo jiné i velmi poč etný ch – stá tnı́ch společ enstvı ́(Velká Britá nie, Spojené stá ty, Kanada, Austrá lie, Nový Zé land, Irsko; ale i Indie, Karibik a Afrika /př edevš ım ́ Jihoafrická republika a Nigé rie/), pů jde o př ın ́ os zcela nepochybný, neboť anglič tiny, jimiž se v tě chto zemıćh mluvı,́ komunikuje a pıś̌e, se od sebe č asto docela př ekvapivě liš ı,́ a to nejen v oblasti lexiká lnı,́ kde je to nejná padně jš ı,́ ale i v rovině systé mové . Dokonce do té mıŕy, ž e i když tam vš ichni mluvı ́v zá sadě touž ř eč ı,́ nezř ıd ́ ka se stá vá , ž e lidé z rů zný ch oblastı ́anglické ho jazyka majı ́problé m si navzá jem bezporuchově porozumě t. U ná s pak té mě ř vž dy platı,́ ž e jsme se s anglič tinou studijně seznamovali v jedné z jejıćh dvou nejfrekventovaně jš ıćh verzı,́ britské , nebo americké , a to logicky v jejich standardnı ́podobě . Ovš em v obou př ıp ́ adech funguje tento jazyk reá lně velmi č asto v rů zný ch ná ř eč nıćh variantá ch, pro cizince mnohem mé ně př ıśtupný ch, takž e kaž dý, kdo př i studiu anglič tiny dosá hl urč ité ú rovně pokroč ilosti a př ipadá mu, ž e by už nemě l mıt́ ž ádné vě tš ı ́ problé my v nı ́ komunikovat, by mě l na poč átku své prvnı ́ ná vš tě vy Anglie, Ameriky č i Kanady, natož tř eba Austrá lie, poč ı́tat s urč itý m frustrujıćım ́ š okem, který ho č eká , protož e zjistı,́ ž e tam skoro nikomu nerozumı;́ naš tě stı ́ovš em toto zklamá nı ́dık ́ y postupně zıśká vaný m zkuš enostem v autentické m prostř edı ́naš tě stı ́vě tš inou brzy odvane. Vraťme se ovš em k seznamová nı́ s literaturou země , jejı́ž jazyk studujeme. Lze jednoznač ně doporuč it, aby kaž dý, kdo to myslı ́se studiem anglič tiny vá ž ně , zkouš el č ıśt originá lnı ́anglické literá rnı ́texty co nejdř ıv́e – i když mu to zpoč átku bude mož ná 12
