MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Lenka Kozáková

MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Knechtová

Brno 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Zdeňky Knechtové a pouţila jen uvedené informační zdroje.

V Brně dne 7.4 2013

…………………………… Lenka Kozáková

Poděkování: Děkuji Mgr. Zdeňce Knechtové za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a trpělivost, kterou mi věnovala. Mé poděkování rovněţ patří respondentům, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření.

OBSAH OBSAH ........................................................................................................................... 1 ÚVOD ............................................................................................................................. 4 1

KOSTNÍ DŘEŇ – ANATOMIE A FYZIOLOGIE ................................................ 6 1.1

2

Tkáňové znaky ................................................................................................. 7

TYPY TRANSPLANTACÍ .................................................................................... 8 2.1

Autologní transplantace ................................................................................... 8

2.2

Alogenní transplantace ..................................................................................... 8

2.3

Synergnní transplantace ................................................................................... 9

3

INDIKACE K TRANSPLANTACI ..................................................................... 10

4

REGISTRY DÁRCŮ V ČR .................................................................................. 12 4.1

Český národní registr dárců dřeně.................................................................. 12

4.1.1 4.2

Český registr dárců krvetvorných buněk ........................................................ 14

4.2.1 5

Poslání organizace .................................................................................. 13

Poslání organizace .................................................................................. 14

DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ ....................................................................... 15 5.1

Vstup do registru ............................................................................................ 15

5.2

Kritéria vstupu do registru ............................................................................. 16

5.2.1

Překáţky vstupu do registru .................................................................... 16

5.2.2

Dočasné překáţky vstupu do registru ..................................................... 17

5.3

Výběr konkrétního dárce ................................................................................ 18

5.4

Odběr kostní dřeně ......................................................................................... 19 1

6

5.4.1

Odběr dřeně odsátím z kosti ................................................................... 20

5.4.2

Odběr krvetvorných buněk ze ţilní krve................................................. 22

5.4.3

Odběr krvetvorných buněk z pupečníkové krve ..................................... 24

MOTIVACE K PROSOCIÁLNÍMU JEDNÁNÍ .................................................. 26 6.1

Prosociální jednání ......................................................................................... 27

6.1.1 7

Dárcovství ............................................................................................... 29

ÚLEVY PRO DÁRCE KOSTNÍ DŘENĚ............................................................ 30 7.1

Odpočet z daní................................................................................................ 30

7.2

Placené pracovní volno .................................................................................. 30

7.3

Náhrada cestovních nákladů .......................................................................... 31

8

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................... 32

9

METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 34 9.1

Charakteristika průzkumné metody ............................................................... 34

10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ............................................ 36 11 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ ...................................................... 59 12 DISKUZE ............................................................................................................. 62 13 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ...................................... 70 14 ZÁVĚR ................................................................................................................. 71 ANOTACE ................................................................................................................... 73 ANNOTATION ............................................................................................................ 74 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 79 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 80

2

SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 80 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 82 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 83

3

ÚVOD Motto: „Člověk je zrozen k vzájemné pomoci“1 L. A. Seneca Problematika transplantací kostní dřeně je v dnešní době velice aktuálním a značně probíraným tématem. I přes veškerou snahu a výrazný pokrok v moderní medicíně, se zatím nepodařilo léčit určitá onkologická onemocnění bez transplantace kostní dřeně. Proto potřeba této tkáně a tedy i dárcovství neustále roste. Pokud hovoříme o pojmu dárcovství ve zdravotnictví, vybaví se většině lidí nějaké peněţní sbírky – coţ je věc určitě zásluţná, nicméně při ní není potřeba aktivního zapojení nebo vyvinutí většího úsilí. Dále tu je dárcovství krve – dnes uţ poměrně běţná záleţitost s mnohaletou tradicí a pro mnoho lidí je to osobní maximum poskytnuté pomoci. Pokud se někdo rozhodně darovat nějaký orgán (vč. kostní dřeně), je to spíše rarita. Téma „Motivace dárců kostní dřeně“ jsem si zvolila právě proto, ţe si nesmírně cením lidí, kteří jsou tento zákrok ochotni podstoupit. Jejich prostřednictvím se pomáhá nejen onkologickým pacientům vrátit do ţivota, a přitom po celou dobu stojí skryti v pozadí celého tohoto procesu. Cílem mojí bakalářské práce je zjistit, co je k tomuto zásluţnému činu vede, tedy jaká je jejich motivace. Dále pak zmapovat jejich obecný profil, či spíše charakteristiku. Pevně věřím, ţe poodhalení faktorů vedoucích k darování kostní dřeně v kombinaci se zjištěním profilu dárců, by mohlo vést k efektivnějšímu náboru nových dobrovolníků a v konečném důsledku ke zvýšení šancí nemocných na nalezení právě svého dárce.

1

Srov.

NEMOCNICE

VE

FRÝDKU

MÝSTKU.

[cit. 2013-01-04]

4

Úřední

deska

[online],

dostupné

na

WWW:

V teoretické části se věnuji celému procesu darování kostní dřeně, které musí dárce podstoupit; tj. od vstupu do registru dárců kostní dřeně, přes samotný odběr, aţ po revitalizaci po zákroku, včetně výhod, které pro něj vyplývají. Pro ucelení celé problematiky se úvodní kapitoly věnují anatomii kostní dřeně, indikacím k transplantaci a samotné transplantaci. Vedle toho jsem také zařadila kapitolu objasňující pojem motivace. Empirická část práce potom obsahuje stanovené cíle a očekávané výsledky, způsob šetření, výsledky výzkumu, diskusi a návrh na řešení zjištěných nedostatků.

5

1

KOSTNÍ DŘEŇ – ANATOMIE A FYZIOLOGIE Kostní dřeň je rosolovitá měkká tkáň, makroskopicky různého vzhledu, která se

nachází v tělech dlouhých kostí. Vyplňuje dutiny dialýz, prostůrky spongiózy a širší Haversovy kanálky.2 Základem kostní dřeně je retikulární vazivo se zabudovanými ostrůvky krvetvorné tkáně a sítí sinusoidních kapilár, které vedou z periferie dřeně do jejího centra, kde ústí do velké centrální ţíly. Touto cestou je umoţněn přestup krevních elementů vytvořených v krvetvorném oddílu do systémové cirkulace.3 Představuje největší krvetvornou tkáň v lidském těle, u dospělého člověka má asi 1600 – 3700 g.4 Proto se také kostní dřeň někdy označuje pojmem – krvetvorné buňky. Obsahuje největší mnoţství pluripotentních buněk a mikroprostředí (stroma), které indukuje diferenciaci kmenových buněk v jednotlivé kmenové linie.5 Kmenové buňky představují objemově nepatrnou, avšak nejdůleţitější část kostní dřeně. Jak uţ bylo řečeno, dokáţou se přetvořit a vyvinout se do všech potřebných typů krvinek. „Nejprimitivnější pluripotentní kmenové buňky (CFU-Blast) jsou předchůdcem vývojových řad granulocytů, mikrofágů, erytrocytů, trombocytů a pravděpodobně i B a T lymfocytů. Tyto buňky mají velkou sebeobnovovací schopnost a při transplantaci hrají významnou úlohu při zajišťování dlouhodobé repopulaci dřeně.“6 Zdravý člověk má kmenových buněk velké mnoţství a většina z nich v klidovém stavu běţně nepracuje. V případě potřeby se ale dokáţou velice rychle namnoţit a zahájit tvorbu právě potřebných krvinek.7 2

Srov. DYLEVSKÝ, I., Funkční anatomie, s. 77

3

Srov. KLENER, P. a kol., Vnitřní lékařství, s. 326

4

Srov. NAVRÁTIL, L., a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s. 202

5

Srov. KLENER, P. a kol., Vnitřní lékařství, s. 326

6

Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P. a kol., Transplantace kostní dřeně, s. 37

7

Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P., a kol., Transplantace kostní dřeně, s. 37

6

1.1

Tkáňové znaky Tkáňový typ je soubor všech transplantačních znaků – HLA antigenů. HLA

pochází z anglického Human Leukocyte Antigens čili lidských imunitních struktur (antigenů). Jde o vrozený speciálně utvářený systém bílkovin na povrchu všech tělesných buněk a tkání, který umoţňuje bílým krvinkám rozpoznat cizorodé struktury od vlastních buněk. Má tedy podstatnou funkci v systému obranyschopnosti a patří mezi histokompatibilní systémy zodpovědné za vznik transplantační reakce. Rozlišujeme HLA znaky I. třídy, které najdeme na povrchu všech buněk organizmu a HLA znaky II. třídy, které se nacházejí pouze na buňkách zapojených do imunitních procesů. Najít dva lidi shodné nebo alespoň velmi podobné je velice komplikované, protoţe dárce a příjemce se musí shodovat v 10 z 10 znaků, kaţdý z nich má ale bezpočet variant (které se označují písmeny a čísly), a navíc se vzájemně kombinují. Jednotlivé znaky se dědí v určitých balících, které se nazývají halotypy. Jeden halotyp (polovina HLA znaků) pochází od otce a druhý od matky. Největší pravděpodobnost shody nalézáme tedy mezi sourozenci. Nutno uvést, ţe teoretický počet moţných kombinací u člověka dosahuje několika miliard.8

8

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E., a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s. 365-366

7

TYPY TRANSPLANTACÍ

2

Transplantace krvetvorných buněk můţeme dělit podle dvou kritérií – podle toho, kdo je jejich dárcem, na autologní, alogenní a synergií, nebo podle toho, co je jejich zdrojem a to na transplantace kostní dřeně a transplantace krvetvorných buněk z periferní krve.9

2.1

Autologní transplantace Při autologní transplantaci se jedná o léčebný výkon, při kterém se po předešlé

vysokodávkované chemoterapie přivádí pacientovi jeho krvetvorné buňky zpět. Dárcem si je tedy pacient sám. Vysokodávkovaná chemoterapie (případně celotělová radioterapie) jsou vysoce účinné metody k léčbě mnoha zhoubných nemocí, nicméně mají jednu poměrně velkou nevýhodu: způsobují dlouhodobé nebo definitivní selhání krvetvorby. Proto se ještě před zahájením této léčby pacientovi odebírá jeho vlastní krvetvorná tkáň, která se zamrazí a uchová. Po absolvování léčby mu potom podána zpět a dochází k normalizaci krevního obrazu zhruba do 2 – 3 týdnů. A protoţe se jedná o vlastní buňky získané od pacienta, nemusejí se poté podávat ţádná imunosupresiva.10

2.2

Alogenní transplantace Pro tuto transplantaci je nutný dárce, který se hledá mezi příbuznými osobami,

ale i mezi cizími, v registru dárců. Podstatou je nejen náhrada krvetvorby příjemce krvetvorbou

dárce,

po

předchozí

chemoterapii

(která

ovšem

nemusí

být

vysokodávkovanná), ale především potlačení zbytkového nádoru imunokompetentními buňkami dárce (zejména T lymfocyty). Tento jev označujeme jako reakce štěpu proti nádoru. Chemoterapie tedy nemusí odstranit všechny zhoubné buňky, ale udělá místo a podmínky pro krevní buňky dárce, které rozpoznají hematoonkologické malignity a zničí je, čímţ dojde k potlačení nádorového onemocnění a vyléčení pacienta.11

9

Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s. 295

10

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s. 364

11

Srov. tamtéţ

8

V potransplantačním období je poté nutné podávat imunosupresiva k tlumení imunitní odpovědi organismu.12

2.3

Synergnní transplantace Jedná se o transplantaci krvetvorných buněk, kdy dárcem je zdravé jednovaječné

dvojče. Velkou výhodou je to, ţe genetická identita, nevyvolává ţádné imunologické reakce. Na druhou stranu tu nemusí dobře fungovat efekt štěpu proti onemocnění.13

12


13

Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s. 296-

297

9

3

INDIKACE K TRANSPLANTACI Transplantace krvetvorných buněk je dnes moderní léčebnou procedurou nejen

v léčbě hematoonkologických malignit. S postupným rozvojem moderní medicíny, a to především v oblasti onkologických onemocnění a vývojem protinádorových léků, se indikace mění. Tyto indikace se provádějí v transplantačním centru u zvlášť určené komise, která postupuje u kaţdého pacienta individuálně po vyhodnocení aktuálního přínosu a všech rizik procedury, vůči rizikům netransplantačního postupu.14 Nejčastější indikace k transplantaci dle typu transplantace:  Alogenní transplantace: - chronická myeloidní leukémie; -

imunodeficity;

-

akutní leukémie;

-

lymfomy;

-

chronická lymfatická leukemie.

 Autologní transplantace: - mnohočetný myelom; -

lymfomy;

-

akutní leukemie;

-

solidní nádory (viz níţe).15

Nejčastější indikace k transplantaci dle malignity onemocnění:  Maligní onemocnění: - akutní leukémie (myeloidní, lymfatická); -

chronická leukemie (myeloidní, lymfatická);

-

myelodysplastický syndrom (Hodgkinova choroba, nehodgkinské lymfomy);

-

mnohočetný myelom;16

14

Srov. INDRÁK, K. a kol., Hematologie, s. 239

15

Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s. 297

16


10

-

solidní nádory (karcinom prsu, vaječníků, Ewingův sarkom, tumory tlustého střeva, malobuněčný plicní karcinom, maligní melanoblastom, neuroblastom, mozkové nádory, Wilmsův nádor a jiné).17

 Nemaligní onemocnění: - těţká aplastická anémie; - primární polycytemie; - vrozené poruchy obranyschopnosti; - dědičné poruchy metabolismu; - hemoglobinopatie – talasemie, srpkovitá anémie; - osteoporóza.18

17


18

Srov. tamtéţ

11

REGISTRY DÁRCŮ V ČR

4

V České republice kaţdým rokem onemocní stovky lidí a to i včetně dětí leukémií, těţkými útlumy krvetvorby nebo obranyschopnosti, zhoubnými nádory a dalšími zhoubnými nemocemi. Jedinou jejich nadějí na uzdravení a návrat do plnohodnotného ţivota je mnohdy pouze transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Aby mohli dostat šanci i ti pacienti, kteří vhodného dárce v rodině nemají (a těch je a bude vţdy většina), začali se zakládat a rozvíjet databáze dobrovolníků, jejichţ HLA typ je předem vyšetřen a znám a kteří jsou ochotni v případě potřeby darovat své krvetvorné buňky. Na světě existuje více neţ 60 registrů, v nichţ je evidováno jiţ přes 20 milionů lidí. V České republice existují 2 registry a to Český národní registr dárců dřeně, který sídlí v Plzni a Český registr dárců krvetvorných buněk, který nalezneme v Praze. K roku 2012 oba registry evidují přes 60 000 dobrovolníků.19

4.1

Český národní registr dárců dřeně Český národní registr dárců dřeně vznikl na popud rodičů dětí nemocných

těţkými hemato – onkologickými chorobami ve spolupráci s Nadací pro transplantaci kostní dřeně v roce 1992 se sídlem v Plzni. Téhoţ roku byla vytvořena síť center dárců v jednotlivých krajích po České republice. Tyto centra se nacházela v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mostu, Plzni, Olomouci, Ostravě a Ústí nad Labem. V roce 1995 se přidalo i Brno, poté Praha (2002) a Liberec. Všechny ty to centra zahájily osvětu a nábor dárců a během prvního roku od vzniku se zaregistrovalo přes 100 dobrovolných dárců.20 Roku 1993 se registr napojil na celosvětovou síť registrů Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) a uskutečnila se první nepříbuzenská transplantace dřeně v ČR od dobrovolného dárce.

19

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Registr [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-10-28] 20

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Historie ČNRD [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-10-28]

12

V roce 1994 ČNRDD vstoupil do Světové asociace dárců dřeně (World Marrow Donor Association – WMDA). A v roce 2005 úspěšně podstoupil prestiţní akreditaci od této společnosti, v pořadí jako čtvrtý na světě. V roce 2010 duto akreditaci úspěšně obhájil. Z hlediska efektivity práce se řadí na přední místa v Evropě i celosvětově.21 4.1.1 Poslání organizace Nejdůleţitější úlohou ČNRDD je nábor dobrovolných dárců dřeně, vyšetřování jejich transplantačních znaků a následný výběr nejvhodnějšího dárce pro konkrétního pacienta. Pokud je nejvhodnější dárce ze zahraničí, zajišťuje i zprostředkování tohoto transferu. Z toho plyne i vytváření nejuţší spolupráce s ostatními registry dárců dřeně v zahraničí. Dále zajišťuje organizaci všech kroků spojených s odběrem dřeně a transportu na příslušné transplantační zařízení. Pokud je to moţné, spravuje i případnou dispenzarizaci spojenou s dárcovstvím.22 Získané údaje o provedených odběrech i následných informací poté anonymně shromaţďuje, za účelem dalšího vývoje nových pracovních postupů a transplantační strategie a to jak v České republice, tak i v mezinárodním kontextu. To ţe se řídí podle poznatků ze současné medicíny, podle mezinárodních, etických a právních norem je samozřejmostí. Stejně tak jako to, ţe umoţňují stejný, rovný přístup a rychlý přístup všem nemocným, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk.23

21

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Historie ČNRD [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-10-28 22

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Poslání a cíle organizace [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-10-28] 23

Srov. tamtéţ

13

4.2

Český registr dárců krvetvorných buněk Tento registr vznikl v roce 1991 díky iniciativě tehdejšího HLA centra IKEM

s moţností vyuţít dosud získané poznatky pouţívané pro transplantace solidních orgánů také pro transplantaci kostní dřeně. Byl prvním českým registrem a také prvním registrem ve střední a východní Evropě, který vstoupil do mezinárodní sítě registrů Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW), stejně tak jako členem World Marrow Donor Association (WMDA). Dále se v roce 1997 akreditoval smlouvou s největším americkým registrem National Marrow Donor Program (NMDP) za účelem uvolnění jejich dárců našim pacientům.24 4.2.1 Poslání organizace Obdobné jako u Českého národního registru dárců dřeně, coţ znamená, ţe provádějí nábor dobrovolníků, kteří jsou ochotni darovat kostní dřeň. Zajišťují organizační kroky s tímto spojené a zprostředkovávají transfer získané tkáně pro vhodného pacienta. Stejně tak anonymně shromaţďují informace, které zpracovávají pro další rozvoj v této oblasti.

24

Srov. IKEM. Historie [online], dostupné na WWW: [cit. 2012-10-

28]

14

DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ

5

Dárcem krvetvorných buněk můţe být v podstatě kaţdý zdravý člověk, dokonce i novorozenec. V následujícím textu bude popsáno, jakým způsobem probíhá dobrovolné dárcovství – od vstupu do registru, aţ po samotný odběr kostní dřeně.

5.1

Vstup do registru Členství v registru je dobrovolné, nicméně člověk, který do něj vstupuje, vytváří

určitý morální závazek. Kdykoli v budoucnu můţe být vybrán jakoţto jediný vhodný dárce pro váţně nemocného člověka. Jeho zdraví potaţmo i ţivot pak můţe záviset pouze na člověku zapsaném v registru a jeho ochotě darovat své krvetvorné buňky. Samozřejmě kaţdý registrovaný dárce má plné právo kdykoliv z registru vystoupit nebo spolupráci přerušit, nicméně jeho odstoupením se ztrácí nejen naděje pro pacienta, ale i nemalé finanční prostředky, které byly pouţity na předchozí vyšetření. Proto je potřeba vţdy zváţit své rozhodnutí se vší zodpovědností a rozmyslem.25 Pokud se tedy dotyčný rozhodne stát dárcem kostní dřeně, musí se přihlásit v nejbliţším dárcovském centru, která se nacházejí v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Mostě, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem. Mimo tyto hlavní centra existuje ještě více neţ 30 menších transfuzních stanic, kde se lze také zaregistrovat. Poté se sjedná schůzka, na které vyškolení pracovníci zájemci podrobně vysvětlí celý proces dárcovství dřeně i jakým způsobem se dřeň odebírá a jsou mu zodpovězeny veškeré otázky. Následně podepíše souhlas se zařazením dat do registru a vyplní vstupní formuláře, včetně krátkého zdravotního dotazníku. Nakonec se odebere vzorek krve, ze kterého se určí soubor tkáňových znaků. Ţádné další vyšetření se při registraci neprovádí, protoţe zdravotní stav dárce se v průběhu let můţe měnit a podrobnější vyšetření se tedy provádí aţ v době vývěru dárce pro konkrétního nemocného.26

25

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kritéria pro zápis nových dobrovolníků [online],

dostupné na WWW: [cit. 2012-11-03] 26

Srov. tamtéţ

15

Tkáňový typ nového dárce je nahlášen Koordinačnímu centru ČNRDD, kde je zaevidován a tím pádem poskytnut i mezinárodní databázi dárců dřeně. V této databázi bude dárce evidován do té doby, pokud se u něj nenastanou trvalé překáţky k dárcovství dřeně, sám z databáze nevystoupí anebo nepřesáhne věku 60–ti let.27

5.2

Kritéria vstupu do registru Proto, aby člověk mohl vstoupit do registru musí mít věk mezi 18 – 35 lety, mít

dobrý zdravotní stav bez závaţných a chronických onemocnění v anamnéze (viz. níţe), hmotnost více neţ 50 kg a nesmí ani dlouhodobě uţívat ţádné léky (výjimku tvoří antikoncepce). Dále by měl mít ochotu věnovat svůj čas a překonat určité nepohodlí, které je spojeno s vyšetřeními, případně se samotným odběrem krvetvorných buněk.28 5.2.1 Překážky vstupu do registru Člověk, který chce vstoupit do registru, by měl být obecně zdravý člověk, který v minulosti neprodělal ţádné závaţnější onemocnění, ani dlouhodobě neuţívá ţádné léky. Podmínky pro dárcovství dřeně jsou obdobné jako u dárců krve, někdy i dokonce méně náročné, protoţe na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně obvykle jediný, kdo nemocnému můţe pomoci a zachránit mu tím ţivot. Proto se například akceptují lidé a lehkou formou alergie, kteří ovšem ke stabilizaci svého stavu nemusejí uţívat ţádné léky. Lidé po prodělání infekční ţloutenky typu A, pokud nezanechala následky nebo lidé, kteří někdy v minulosti prodělali infekční mononukleózu, či lymeskou boreliózou. Jedinci se sníţenou funkcí štítné ţlázy (hypotyreózou) na substituční léčbě. Dále ţeny s lehkou formou chudokrevnosti, způsobenou například menstruačním krvácením. Posuzování zdravotního stavu je vţdy individuální záleţitostí u kaţdého dárce.29

27

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kritéria pro zápis nových dobrovolníků [online],

dostupné na WWW: [cit. 2012-11-03] 28

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Vstup do registru [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-11-03] 29

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na

WWW: [cit. 2012-11-03]

16

Do registru zásadně nesmí vstupovat lidé:  po prodělané léčbě nádorového onemocnění;  po transplantaci orgánů a tkání;  s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zaţívacího ústrojí;  s krvácivými chorobami a onemocnění krve;  neurologické onemocnění (epilepsie a jiná záchvatovitá onemocnění);  psychiatrická onemocnění (schizofrenie, manio – depresivní psychóza);  s těţšími formami alergie;  s cukrovkou závislou na uţívání insulinu či léků;  po prodělání infekce přenosné krví, jako je HIV, ţloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc;  s nemocemi, které by se mohly zátěţí, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunitní onemocnění apod.);  lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV – pozitivní osobou.30 5.2.2 Dočasné překážky vstupu do registru  Těhotenství a 1 rok po porodu, aktivní kojení (ţeny v produktivním věku musí mít před darováním kostní dřeně vţdy prokazatelně negativní test);  1 rok po transfuzi od jiného člověka;  6 měsíců po očkování ţivou vakcínou (TBC, spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice, ţlutá zimnice);31

30


WWW: [cit. 2012-11-03] 31

Srov. tamtéţ

17

 6 měsíců po chirurgické operaci, endoskopickém vyšetření nebo odstranění mateřského znaménka;  6 měsíců po tetování, akupunktuře nebo piercingu;  6 měsíců po návštěvě tropických oblastí.32

5.3

Výběr konkrétního dárce Výběr vhodného dárce pro konkrétního pacienta je proces, který probíhá

v několika fázích. Jak uţ bylo řečeno výše, člověku, který vstoupil do registru dárců, byla odebrána krev, ze které se určily tkáňové znaky. Tyto znaky jsou uloţeny v mezinárodní databázi dárců a v první fázi jde tedy spíše o jakýsi administrativní proces, kdy se na úrovni počítačových systémů porovnává tkáňový typ daného pacienta právě s touto databází. Dále následuje širší výběr, kdy se zjišťují další informace o předběţně vytipovaných dárcích. Většinou se jedná o bliţší určení tkáňových znaků podrobnými testy DNA. Tyto testy můţe provést registr ve své centrální laboratoři, pokud jsou uschovány vzorky s dárcovou DNA. Pokud tomu tak není, je dárce poţádán o návštěvu Dárcovského centra k odběru. Při jakémkoli novém kontaktu je dárce znovu dotazován na svůj aktuální zdravotní stav a ochotu i nadále v tomto procesu pokračovat. V uţším výběru, tzv. konfirmaci jde o výběr nejvhodnějšího dárce zpravidla z několika moţných. V této fázi je dárce vţdy pozván k pohovoru do svého dárcovského centra, kdy znovu vyplní zdravotní dotazník, absolvuje pohovor s lékařem a odeberou nové krevní vzorky, které se posílají na příslušné transplantační centrum a dělají se podrobné testy tkáňových znaků. Dále se určuje krevní skupina a dělají se testy na zjištění infekčních chorob (HIV, ţloutenka typu B a C, syfilis, akutní fáze infekční mononukleózy nebo cytomegalovirus).33

32


WWW: [cit. 2012-11-03] 33

Srov. tamtéţ

18

V tomto uţším výběru by uţ měl být dárce rozhodnut, zda odběr chce opravdu podstoupit. Nicméně ani v této fázi ještě není definitivně rozhodnuto, ţe bude k odběru opravdu vybrán. V konečné fázi, kdy jsou známy výsledky všech testů, a potvrdilo se, ţe po zdravotní stránce je všechno v pořádku a daný dárce je opravdu nejvhodnější pro konkrétního pacienta, se dárce pozve k nezávislému lékařskému vyšetření do tzv. work up centra odpovídajícího registru (Plzeň, Praha). Zde bude informován o dalším postupu a má moţnost prodiskutovat veškeré otázky, které ho zajímají.34 Dále podstoupí interní vyšetření, včetně EKG, RTG srdce a plic, základní krevní vyšetření (krevní obraz, hemokoagulace, biochemický screening včetně jaterních a ledvinných funkcí, hladiny bílkovin, cholesterolu, ţeleza a glykemie), kdy součástí jsou i opětovné testy na infekční markery. Nyní se stanovuje časový plán odběru kostní dřeně i samotné transplantace. I v tuto chvíli má dárce právo od darování ustoupit, nicméně toto rozhodnuté by v této fázi mohlo mít fatální důsledky pro příjemce, který jiţ zahájil předtransplantační přípravu.35

5.4

Odběr kostní dřeně Existuje několik způsobů, jak odebrat kostní dřeň. Nejnovější je neinvazivní

způsob, který spočívá v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou potom vychytávány speciální filtrací ze ţilní krve procesem, který se nazývá separace. Dále je moţný klasický invazivní způsob, kdy se odběr provádí odsátím z vnitřku pánevních kostí.36

34


WWW: [cit. 2012-11-03] 35

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Jak probíhá registrace [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-11-03] 36

Srov. ŠVOJGROVÁ, M., KOZA, V., HAMPLOVÁ, A., Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou, s. 29

- 30

19

Jsou zde jen malé rozdíly například v tom, ţe kmenové buňky z krve bývají o něco zralejší a štěp obsahuje méně příměsí atd. A nakonec odběr pupečníkové krve, která taktéţ obsahuje krvetvorné buňky. Kaţdý dobrovolný dárce má nárok na zvolení konkrétní metody, která by mu nejvíce vyhovovala. Důleţité je se před samotným odběrem týden aţ dva vyvarovat styku s infekcí nebo provádění činností, které by mohli vést k úrazu. Příjemce totiţ jiţ v této době podstupuje přípravnou fázi před transplantací a jakýkoliv odklad transplantace by pro něj mohl být nadmíru riskantní.37 5.4.1 Odběr dřeně odsátím z kosti U tohoto klasického odběru kostní dřeně začíná příprava jiţ několik týdnů před samotným odběrem a to tím, ţe si dotyčný nechá odebrat jednu konzervu vlastní krve. Tato krev se uschová v krevní bance a v případě potřeby se mu vrátí jako autotransfuze. Je to dáno tím, ţe spolu s dření se odsává i určité mnoţství krve (maximálně do jednoho litru), a proto je nutné mít tuto ztrátu vykrytou. Dárce přichází k hospitalizaci jeden aţ dva dny před odběrem, absolvuje poslední lékařské vyšetření, odběry krevních vzorků a pohovor s anesteziologem.38 Odběr kostní dřeně se provádí na operačním sále v poloze na břiše. Po domluvě s anesteziologem se přistoupí ke svodné (epidurální), kdy je dárce plně při vědomí nebo celkové anestezii. Zákrok provádějí dva lékaři, za přísně sterilních podmínek pomocí speciálních jehel. Provede se několik vpichů v oblasti lopat kosti kyčelních, do dřeňové dutiny, odkud se pod velkým tlakem aspiruje tzv. dřeňová krev (jedná se krev s příměsí kostní dřeně).39

37


- 30 38

Srov. tamtéţ

39

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s. 366 – 367

20

Aby se odebralo potřebné mnoţství dřeňové krve (15 ml/kg), coţ průměrně odpovídá objemu něco přes jeden litr, je nutné provést na kaţdé straně pánve 2 – 3 vpichy přes kůţi a následně 20 – 30 vpichů do kosti.40 Pro představu, toto mnoţství tvoří asi 2 – 5 % objemu krvetvorné tkáně. Krev odebraná z jednoho vpichu je bezprostředně přestříknuta do sběrného sáčku s antikoagulačním činidlem. Během výkonu se průběţně odesílají vzorky z jednotlivých odběrových vaků dřeňové krve do laboratoře, kde se buňky počítají. Lékaři jsou poté obratem informováni, jaké mnoţství je ještě nutno odebrat či je nutné v odběru ještě pokračovat. Doba zákroku je tedy přibliţně 60 – 90 minut dlouhá. Jak uţ bylo řečeno výše, při odběru dřeně se nedá vyhnout také ztráty určitého objemu krve. Zpravidla to bývá mnoţství od půl do jednoho litru. Toto mnoţství se dárci hradí během výkonu autotransfuzí. Po skončení zákroku se dárce probouzí ještě na operačním sále. Dále je převezen na lůţkové oddělení, kde je po určitou dobu zvýšeně monitorován do odeznění účinků anestezie. Sledují se fyziologické funkce, kontroluje se místo odběru, případný prosak rány a celkový stav pacienta. Ještě tentýţ den můţe vstávat a chodit.41 Rizika spojené s odběrem jsou malé a případné komplikace jsou spojené s celkovou anestezií, infekcemi eventuelně s krvácením. Po odběru můţe dárce cítit bolest v kříţové krajině a hýţdí, která je způsobena podráţděním okostice v místě vpichů, ta by měla odeznít v horizontu několika dní.42 Pokud je všechno v pořádku, je pacient obvykle propuštěn následující den po zákroku a ze zákona má nárok na čtyři dny placeného pracovního volna. Během následujících měsíců je poté dárce ještě několikrát lékaři kontrolován, zda nedošlo ke změnám na jeho zdraví, ale toto opatření je ale čistě preventivní.43

40

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s. 366 – 367

41


42

Srov. MAYER, J., VORLÍČEK J. a kol., Vysokodávkovaná protinádorová chemoterapie s transplantací

krvetvorných buně: informace pro nemocné, s. 12 43


21

Odebraná kostní dřeň obsahuje mnoţství tuku, drobné úlomky kostní hmoty a značnou část periferní krve, plazma je hemolytická. Proto je potřeba ji nejdříve zpracovat ve výsledný koncentrát krvetvorných buněk pomocí separace či centrifugace.44 Dle Vaňáska, takto odebraná dřeň by měla být v ideálním případě dle moţností ihned převedena příjemci. Jestliţe to z nějakého důvodu není moţné – ať uţ je odběr dřeně prováděn na jiném pracovišti, neţ se transplantuje nebo je dřeň převáţena do jiného státu, lze ji uchovávat při teplotě 2 – 4 ° C po dobu 48 hodin. Pokud by měla být dřeň uchovávána po delší dobu, zmrazuje se buď v tekutém dusíku při teplotě – 196 ° C nebo v parách tekutého dusíku při – 140 ° C. Dřeň je uchovávána ve speciálních vacích s kryoprotektivní látkou, například dimetylsulfoxidem a následně v kovových kazetách, které brání proti deformaci je řízeným programem zamrazena. 45 5.4.2 Odběr krvetvorných buněk ze žilní krve Tato nejnovější metoda je v současné době u nás nejpreferovanější. Příprava na odběr začíná 4 dny před samotným výkonem, kdy se dárci aplikují do podkoţí injekce s růstovým faktorem granulocytů (G – CSF), coţ je látka, která stimuluje krvetvorbu a v nízké koncentraci se vyskytuje v kaţdém organismu. Tento postup se označuje jako mobilizace a koncentrace krvetvorných buněk v krvi se při ní zvýší aţ tisíckrát (miliony v jednom litru krve). Tu zjistíme pomocí protilátek, které se váţí na jejich specifický povrchový antigen (CD34). Současně při podávání těchto injekcí dočasně stoupne i počet bílých krvinek. 46 Dárce dostane předplněné injekce s touto látkou, které si nechá jednou aţ dvakrát denně aplikovat u svého lékaře nebo v nejbliţším zdravotnickém zařízení. Jelikoţ se jedná o látku tělu vlastní, její krátkodobé podání není pro člověka nebezpečné.47

44


45

VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P. a kol., Transplantace kostní dřeně, s. 26 - 27

46


47


- 35

22

Pouze na sobě můţe pozorovat příznaky napodobující chřipku (malátnost, bolest kloubů, svalů a hlavy, případně zvýšenou teplotu). V současné době navíc probíhá u nás i ve světě řada studií k objasnění této problematiky. Den před odběrem dorazí dárce do příslušného odběrového centra, kde absolvuje poslední vyšetření a pohovor s lékařem. Vlastní odběr se provádí pomocí separátoru, coţ je technicky vzato průtoková odstředivka (centrifuga), která od sebe oddělí jednotlivé komponenty krve. Dárci se napíchne jedna z kvalitních periferních ţil na horní končetině, dvojcestnou separační kanylou se širokým průsvitem. Pokud nemá dostatečně silné ţíly, přistoupí se ke kanylaci jedné z centrálních ţil (obvykle to jsou venae femoralis). Z této ţíly je pak krev pomocí pumpy vedena hadičkami separačního setu do centrifugační smyčky, mísí se s malým mnoţstvím protisráţlivého roztoku a odstředí se jednotlivé sloţky krve podle rychlosti sedimentace, coţ umoţní odebrat vrstvu krve s největší koncentrací krvetvorných buněk. Tyto krevní buňky se koncentrují ve sběrném sáčku uvnitř přístroje. Ostatní krevní sloţky, poté co projdou smyčkou se znovu smíchají a jako plná krev se dárci vrací zpátky do krevního oběhu.48 Celkový čas odběru na separátoru se pohybuje okolo čtyř hodin a v jeho průběhu si mohou dárci číst, dívat se na televizi nebo i spát. Během této doby proteče přístrojem veškerá krev dárce přibliţně třikrát. Po celou dobu výkonu je dárce sledován příslušným zdravotnickým personálem. Citlivější lidé můţou cítit brnění v prstech či rtech, coţ je dáno sníţenou koncentrací vápníku v souvislosti s přidaným protisráţlivým činidlem (citrátem). Tyto nepříjemné pocity, lze odstranit po doplnění malého mnoţství roztoku vápníku, který účinky citrátu blokuje. Během jedné separace se obvykle odebere dostatečné mnoţství kmenových buněk, které je potřeba k transplantaci pro daného příjemce. Je to objem, který přibliţně 100 – 200 ml koncentrátu krvetvorných buněk, coţ odpovídá 1 % z celkového mnoţství. Pokud tomu tak ale není, je potřeba celý proces znovu opakovat ještě následující den.49

48


- 35 49

Srov. tamtéţ

23

Toto opakování je pro dárce zcela bezpečné a nehrozí mu ţádná újma na zdraví. Po skončení odběru se kanyla vytáhne a místo vpichu se zkomprimuje. Pokud není dárci nevolno nebo nepociťuje jiné nepříjemné pocity a všechny fyziologické funkce jsou v normě, odchází ještě ten den po posledním odběru domů. Stejně jako u předchozí metody odběru má nárok na čtyři dny placeného volna. Dále je dárce opět po určitou dobu zván k periodickým kontrolám. Co se týče moţných, nicméně vzácných komplikací – mohou se vyskytnout infekce, místní krvácení nebo rozvoj krevní sraţeniny uvnitř ţíly (trombóza).50 5.4.3 Odběr krvetvorných buněk z pupečníkové krve Třetí a zatím poslední metodou získání krvetvorných buněk je odběr z pupečníkové krve. Tato forma se ale řadí spíše k alternativním zdrojům a transplantace pupečníkovou krví představují jen asi 1 % transplantací krvetvorby. Koncentrace krvetvorných buněk je sice v pupečníkové krvi vysoká, nicméně získaný objem této krve není ve většině případů větší neţ 100 ml. Celkové mnoţství takto získaných krvetvorných buněk tak stačí jen na transplantace u dětí, jejichţ hmotnost by neměla přesáhnout 25 – 30 kg. Naproti tomu mohou mít pupečníkové kmenové buňky ale i určité výhody: jsou mladé a přizpůsobivé, mají velmi dobrou schopnost mnoţit se a v organismu příjemce si mohou lépe zvykat. Proto na celém světě, včetně České republiky vznikají banky pupečníkové krve. Odběr probíhá se souhlasem rodičky ve 3. době porodní – po porodu dítěte, ale ještě před porodem placenty. Pupečníková krev se získává pomocí speciální soupravy k tomu určené, po napíchnutí pupečníkové ţíly a odebírá se do připravených vaků s antikoagulačním roztokem. Krev se poté zamrazí tekutým dusíkem a uschovává se v pupečníkové bance. Údaje z těchto bank jsou postupovány do centrální databáze, kde jsou dostupné pro transplantační centra. Po porodu je ještě potřeba odebrat krev matce pro provedení infekčních testů.51

50


- 35 51


24

Existuje ještě jedna moţnost, kdy se dá pupečníková krev za určitý poplatek uchovat pro vlastní potřebu dítěte, případně pro léčbu jeho sourozenců. Darování pupečníkové krve při plánovaném, normálně probíhajícím porodu samozřejmě není zátěţí jak pro matku, tak ani pro její novorozené miminko, a proto je zcela bezpečné.52

52


25

MOTIVACE K PROSOCIÁLNÍMU JEDNÁNÍ

6

„Podstatná je altruistická motivace dárce, protože není odměněn ničím jiným než uspokojením z vědomí, že mohl být zachráněn život nemocného člověka.“53 Prof. E. D. Thomas, nositel Nobelovy ceny za medicínu v roce 1990 V ţivotě si často pokládáme otázku, proč se určitý člověk chová tím nebo oním způsobem, jaký k tomu měl důvod, a zamýšlíme se nad příčinami vlastního jednání. Odpověď na tyto otázky není vţdy jednoznačná, protoţe příčiny lidského chování motivy, se v psychice člověka utvářejí sloţitým procesem a určují její dynamický ráz.54 Pojem motivace pochází z latinského slova moveo (hýbám), a vyjadřuje přeneseně hybné síly chování, jeho činitele. V současnosti není v psychologii přijímána jednotná teorie motivace a stanoviska různých autorů se liší podle toho, na co klade daná teorie důraz. Baron, Byrne, Kantowic definují motivaci jako „hypotetický vnitřní proces, který poskytuje chování energii a zaměřuje je vůči specifickému cíli.“55 Buchtová jako „dynamický systém vnitřních pohnutek činnosti (nebo nečinnosti) jedince, který determinuje jeho jednání a prožívání.“56 Motivace tedy vychází z vnitřku člověka, coţ je důleţité si uvědomit, protoţe podněty, které přicházejí z vnějšku, se označují jako stimuly. Aţ potom, co daný vnější stimul dosáhne pro jedince subjektivního významu, stane se motivem pro jeho chování. Motivy tedy našemu chování dodávají směr a sílu a můţeme je rozdělit podle různých druhů a forem.57

53

Srov. LIGA PROTI RAKOVINĚ BRNO. Registry dárců kostní dřeně [online], dostupné na WWW:

[cit. 2013-02-03] 54

Srov. RYMEŠOVÁ, P., CHAMOUTOVÁ, K., Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií pro

distanční studium, s. 97 55

Srov. NAKONEČNÝ, M., Lexikon psychologie, s. 75

56

Srov. BUCHTOVÁ, B., Člověk - psychosomatická bytost: k problému lidské sebereflexe, s. 68

57

Srov. KASSIN, S., Psychologie, s. 409

26

Snad nejznámější se stala Maslowova hierarchická teorie potřeb (viz příloha č. 1, str. 79), která vychází ze základních potřeb, nutných pro přeţití a pokračuje aţ k osobnímu růstu a seberealizaci. Základnu hierarchie potřeb tvoří fyziologické (niţší) potřeby potravy, spánku, rozmnoţování apod. V další (vyšší) úrovni je potřeba bezpečí, sounáleţitosti a úcty. Jakmile se nám tyto potřeby podaří uspokojit, začneme usilovat o seberealizaci (sebeaktualizaci).58 Maslow ji charakterizuje jako tendenci „být vším tím, čím člověk můţe být,“ tj. potřebu realizovat svůj lidský potenciál, jehoţ podstatnou sloţkou je tvořivost, přičemţ specifická forma této potřeby je u kaţdého člověka různá; můţe to být touha stát se ideální matkou, atletem nebo prostě někým, kdo zachrání svět.59

6.1

Prosociální jednání Termín prosociální chování je stejným výrazem pro altruismus, proto jej

v následujícím textu budu také pouţívat. Jde o jednání ve prospěch druhého člověka nebo skupiny osob, jako pomáhající chování, jehoţ cílem je přinést uţitek jiným. Pomáhající člověk nečeká zpětně ţádnou odměnu nebo zisk (finanční, materiální). Jedná se o čistě nezištnou pomoc, kdy tato osoba neočekává její opětování, stejně tak jako vymáhání případných nákladů (obětí, ztrát). Koná jej bez sociální pobídky a často bývá spojená i s osobní obětí. V obecné rovině můţeme říci, ţe altruismus je opak egoismu60 Situace prosociálního chování tvoří široké spektrum, od běţných, kaţdodenních situací aţ po situace výjimečné. Na to, který člověk bude pomáhat a který ne, má největší vliv výchova a sociokulturní prostředí a jeho schopnost empatie, coţ utváří osobnostní typ člověka.61

58

Srov. KASSIN, S., Psychologie, s. 409

59

Srov. NAKONEČNÝ, M., Základy psychologie, s. 469

60

Srov. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I., Sociální psychologie, s. 285

61


distanční studium, s. 167

27

Ale proč vlastně pomáháme? Za jakým účelem jsme si sami schopni vytvořit vlastní nepohodlí pro pohodlí někoho jiného. Existuje skutečně čistý altruismus, nebo v jeho pozadí něco stojí? Podle teorie sociální výměny (analýza nákladů – zisku) člověk předpokládá zisk na základě vynaloţeného úsilí. Tímto ziskem je myšleno sebeuspokojení, které doprovází dobrý pocit z vykonaného skutku. Čím těţší nebo rizikovější tento skutek je, tím vyšší je také míra sebeuspokojení. Dle recipročního altruismu je podstatou přesvědčení, ţe jim pomoc bude jednou v budoucnu oplacena v případě, ţe by se dostali do podobné situace. Neboli by si měli lidé oplácet poskytnutou, ale i odmítnutou pomoc.62 Normativní teorie vychází z interpersonálních přesvědčení a hodnot, které vytvořily v průběhu socializace vnitřní standardy chování. Často podléhají vlivům skupiny, ke které člověk patří. Pokud se člověk chová v rozporu s nimi, vyvolává u jedince sníţení pocitu vlastní hodnoty a naopak pokud tyto hodnoty vyznává, dojde k jeho vnitřnímu i sociálnímu ocenění. Tyto altruistické ideály jsou právě podstatným prvkem u náboţenství, především v křesťanství, judaismu nebo islámu.63 A poslední empaticko – altruistická hypotéza vychází z předpokladu, jestliţe jedinec měl v minulosti podobnou zkušenost jako potřebný, má k němu nějaký blízký vztah (příbuzenství, přátelství) nebo jsou si nějakým způsobem podobní. Podle některých autorů, člověk, který proţívá vysokou empatii, trpí s druhou osobou a tím, ţe jí pomůţe, zmírňuje vlastně svoji vlastní trýzeň.64

62


distanční studium, s. 167 63

Srov. ZÁŠKODNÁ, H., MLČÁK, Z., Osobnostní aspekty prosociálního chování a empatie, s. 62 – 63

64

Srov. MLČÁK, Z., Prosociální chování v kontextu dispozičních aspektů osobnosti, s. 29

28

6.1.1 Dárcovství Jednu z moţných forem prosociálního jednání představuje právě dárcovství, kterým se zabývá má bakalářská práce. Podle Tošnera a Sazanské je dárcovství poskytování peněţitých (materiálních) či nepeněţitých darů, určených přímo potřebným občanům nebo na veřejně prospěšné účely.65

65

Srov. TOŠNER, J., SAZANSKÁ, O., Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích, s. 36

29

ÚLEVY PRO DÁRCE KOSTNÍ DŘENĚ

7

Darování kostní dřeně je dobrovolná a bezpříspěvková záleţitost a náleţí jí ocenění především v morální rovině. Nicméně na podporu této činnosti, stát ze zákona poskytuje pro dárce několik výhod.

7.1

Odpočet z daní Podle zákona o dani z příjmů č. 586/92 Sb., § 15 lze od základu daně odečíst

hodnotu darů poskytované na zdravotnické účely, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru kostní dřeně bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.66

7.2

Placené pracovní volno Dárci kostní dřeně mají podle vyhlášky FMPSV č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech

v obecném zájmu nárok na pracovní volno s náhradou mzdy za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce můţe lékař určit, ţe pracovní volno se zkracuje nebo prodluţuje, při prodlouţení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.67

66

Srov. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA – MINISTERSTVO FINANCÍ. Daňové zákony [online], dostupné na

WWW: [cit. 2013-02-12] 67

Srov. MINISTRESTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Práce a právo [online], dostupné na WWW:

[cit. 2013-02-12]

30

7.3

Náhrada cestovních nákladů Dárce má podle zákona o veřejném zdravotním pojištění §35a nárok na náhradu

cestovních nákladů nebo dopravy a tyto náklady hradí zdravotní pojišťovna případného příjemce krvetvorných buněk.68

68

Srov. SBÍRKA ZÁKONŮ. Zákon o veřejném zdravotním pojištění [online], dostupné na WWW:

2013-02-12]

31

[cit.

8

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

CÍL 1 Zjistit nejčastější motiv dárců kostní dřeně vedoucí k dárcovství kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů uvede jako nejčastější motiv darování kostní dřeně ochotu pomoci někomu, kdo ji potřebuje. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentů uvede, ţe se jiţ s touto problematikou ve svém okolí setkali. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů nebude souhlasit s finanční kompenzací za darování kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů uvede, ţe by se chtělo setkat s člověkem, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň. CÍL 2 Zjistit obecnou charakteristiku dárců kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů je ţenského pohlaví. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů má minimálně středoškolské vzdělání s maturitou.

32

Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů jsou dárci krve. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentů vyznává nějaké náboţenství. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů vstoupilo do registru před dosaţením 25–ti let.

33

9

METODIKA PRÁCE V empirické části mé bakalářské práce jsem pro sběr informací pouţila

anonymní dotazník vlastní konstrukce, který byl sestavený speciálně pro toto šetření. Kvantitativní dotazníkové šetření jsem zvolila, protoţe je ekonomicky nenáročné a umoţňuje sběr dat od většího mnoţství respondentů v poměrně krátké době. Nevýhodou můţe být nesprávná interpretace dotazu nebo nemoţnost ověření si pravdivosti získaných údajů. Před vlastní distribucí dotazníku byla provedena tzv. pilotní studie. Bylo rozdáno 10 dotazníků, které se všechny vrátily správně vyplněné a ţádné úpravy poloţek proto nebyly nutné. Následně bylo provedeno vlastní výzkumné šetření. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo v období března roku 2013. Formulář byl distribuovaný elektronickou formou pomocí programu Google Docs. Dotazník (Příloha č. 2, str. 80) obsahuje úvod, kde jsou respondenti oslovováni s ţádostí o jeho vyplnění. Celkem je sloţen z 21 poloţek. Cílovou skupinou byli lidé, kteří jsou zaregistrovaní v jednom ze dvou registrů dárců kostní dřeně v České republice (více viz kapitola č. 4, Registry dárců v ČR, str. 12). Pomocí programů Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007 byla provedena analýza získaných dat, výsledky byly poté umístěny do tabulek, okomentovány slovním ohodnocením a pro názornost byl u některých poloţek vytvořen graf. Výsledky jsou uvedeny v absolutních a relativních četnostech, v grafech jsou hodnoty uváděny v četnostech relativních. Výsledné hodnoty jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

9.1

Charakteristika průzkumné metody První část dotazníku se týkala základních informací respondentů (poloţky

č. 1 – 7). Pomocí otázek bylo stanoveno pohlaví, věk, nejvyšší dosaţené vzdělání, kraj, ze kterého pocházejí, v jakém registru dárců kostní dřeně jsou zapsáni a kde se dozvěděli o moţnosti darování krvetvorných buněk.

34

Další část formuláře se vztahovala ke zjištění motivačních faktorů vedoucí k darování kostní dřeně (poloţky č. 8 – 12). Kde byli respondenti dotazování, jaký byl důvod jejich rozhodnutí stát se dárcem kostní dřeně, zda mají ve svém okolí někoho, kdo potřeboval transplantaci kostní dřeně nebo jestli se někdy setkali s člověkem, který podstoupil transplantaci této tkáně. Dále zda jsou věřící a dárci krve. Poloţka č. 13 zjišťovala, zda respondenti jiţ kostní dřeň darovali a na základě zvolené moţnosti odpovídali na otázky týkající se dárců (poloţky č. 14 – 15) a nedárců (poloţka č. 16). Poloţky č. 17 – 21 zjišťovali názorové postoje respondentů k dané problematice. Na závěr měli respondenti moţnost vyjádřit své náměty a připomínky k danému tématu. Všechny poloţky v dotazníku se vztahují k cílům a očekávaným výsledkům. Některé slouţí k dokreslení dané problematiky tak, aby byla lépe uchopena v širším kontextu.

35

10

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Dotazníkové šetření bylo prováděno elektronickou formou pomocí internetu.

Celkem bylo vyplněno 121 dotazníků, které byly poţity k dalšímu šetření. Položka č. 1: Pohlaví Tab. č. 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

Absolutní četnost

Relativní četnost

muţi

32

26,45 %

ţeny

89

73,55 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

Graf č. 1: Pohlaví respondentů

V poloţce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 121 (100 %) dotazovaných bylo 89 (73,55 %) žen a 32 (26,45 %) mužů.

36

Položka č. 2: Věk Tab. č. 2: Věk respondentů

Věk respondentů

Absolutní četnost

Relativní četnost

18–25 let

48

39,67 %

26–35 let

67

55,37 %

36–50 let

6

4,96 %

121

100,00 %

Celkem respondentů

Graf č. 2: Věk respondentů

V poloţce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Respondenti jsou ve věkovém rozmezí od 19 do 50 let. Pro větší přehlednost jsou rozděleni do věkových kategorií. Nejvíce zastoupenou skupinou byla kategorie 26 – 35 let (55,37 %). Druhou nejpočetnější skupinou byla kategorie 18 – 25 let (39,67 %). Nejméně zastoupenou skupinou byla kategorie 36 – 50 let (4,96 %).

37

Položka č. 3: Věk při vstupu do registru Tab. č. 3: Věk při vstupu do registru

Věk při vstupu

Absolutní četnost

Relativní četnost

18–20 let

27

22,31 %

21–25 let

59

48,76 %

26–30 let

21

17,36 %

31–35 let

14

11,57 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

Graf č. 3: Věk při vstupu do registru

Tab. č. 3 zobrazuje věk respondentů při vstupu do některého z registrů dárců kostní dřeně. Průměrný věk při vstupu je 24,02 let. Pro přehlednost je věk respondentů opět rozdělen do věkových kategorií. Nejvíce zastoupenou kategorií tvořila věková skupina 21 – 25 let (48,76 %). Dále následovala 18 – 20 let (22,31 %). Třetí kategorie je 26 – 30 let (17,36 %). A jako poslední, a tedy nejméně zastoupenou je kategorie 31 – 35 let (11,57 %).

38

Položka č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání Tab. č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Vzdělání respondentů

Absolutní četnost

Relativní četnost

základní

5

4,13 %

středoškolské bez maturity

15

12,40 %

středoškolské s maturitou

54

44,63 %

vyšší odborné

7

5,79 %

vysokoškolské

39

32,23 %

jiné

1

0,83 %

121

100,00 %

Celkem respondentů

Graf č. 4: Vzdělání respondentů

V poloţce č. 4 jsem zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. Základní vzdělání uvedlo 5 (4,13 %) respondentů; nutno podotknout, ţe 4 z nich uvedli, ţe nadále pokračují ve středoškolském studiu. Středoškolské bez maturity uvedlo 15 (12,40 %) respondentů. Opět musím doplnit, ţe 21 z nich do dotazníku doplnilo, ţe nadále pokračuje ve studiu na vysoké škole. 54 (44,63 %) respondentů uvedlo středoškolské vzdělání s maturitou. Respondentů s vyšším odborným vzděláním bylo 7 (5,79 %) a vysokoškolské vzdělání označilo 39 (32,23 %) respondentů. Moţnost jiné uvedl 1 respondent (0,83 %), s doplněním ţe má specializaci v oboru. 39

Položka č. 5: Zastoupení jednotlivých krajů ve zkoumaném vzorku respondentů Tab. č. 5: Kraj

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hlavní město Praha

14

11,57 %

Jihočeský kraj

8

6,61 %

Jihomoravský kraj

14

11,57 %

Karlovarský kraj

3

2,48 %

Královéhradecký kraj

5

4,13 %

Liberecký kraj

6

4,96 %

Moravskoslezský kraj

23

19,01 %

Olomoucký kraj

12

9,92 %

Pardubický kraj

6

4,96 %

Plzeňský kraj

5

4,13 %

Středočeský kraj

8

6,61 %

Ústecký kraj

3

2,48 %

Vysočina

2

1,65 %

Zlínský kraj

9

7,44 %

jiné

3

2,48 %

121

100,00

Kraj

Celkem respondentů

40

Graf č. 5:Kraj

Tabulka č. 5 zobrazuje kraje, ze kterých respondenti pocházejí. Průzkumu se účastnili respondenti ze všech krajů České republiky a ze Slovenska. Nejvíce zastoupen byl Moravskoslezský kraj a to 23 respondenty (19,01 %), následoval Jihomoravský kraj 14 respondentů (11,57 %) shodně s Hlavním městem Prahou 14 respondentů (11,57 %), dále Olomoucký kraj 12 respondentů (9,92 %), Zlínský kraj 9 respondentů (7,44 %), Středočeský kraj 8 respondentů (6,61 %), Liberecký kraj 6 respondentů (4,96 %), shodně s Pardubickým krajem 6 respondentů (4,96 %). Plzeňský kraj 5 respondentů (4,13 %), Karlovarský kraj 3 respondenti (2,48 %), shodně s Ústeckým krajem 3 respondenti (2,48 %) a Slovensko, odkud pocházeli 3 respondenti (2,48 %). Položka č. 6: Registr dárců kostní dřeně Tab. č. 6: Registr dárců kostní dřeně

Absolutní četnost

Relativní četnost

ČNRDD (Plzeň)

73

60,33 %

ČRDKB (Praha)

21

17,36 %

nevím

27

22,31 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

Registr

41

Graf č. 6: Registr dárců kostní dřeně

V poloţce č. 6 byli respondenti dotazováni, ve kterém z registrů dárců kostní dřeně jsou zapsáni. 73 respondentů (60,33 %) označilo moţnost Český národní registr dárců dřeně v Plzni (ČNRDD), 21 respondentů (17,36 %) uvedlo Český registr dárců krvetvorných buněk v Praze (ČRDKB) a zbývajících 27 respondentů (22,31 %) označilo moţnost nevím. Položka č. 7: Využívané informační zdroje o možnosti dárcovství Tab. č. 7: Využívané informační zdroje

Informační zdroje

Absolutní četnost

Relativní četnost

internet

25

20,66 %

média

30

24,79 %

škola/ práce

11

9,09 %

přátelé

21

17, 36 %

veřejnost

7

5,79 %

nevím

7

5,79 %

jiné

20

16,53 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

42

Graf č. 7: Využívané informační zdroje

Tabulka č. 7 ukazuje, z jakých informačních zdrojů se respondenti dozvěděli o moţnosti dárcovství kostní dřeně. Nejvíce zastoupenou moţností byla média, které označilo 30 (24,79 %) respondentů. Následoval internet s 25 respondenty (20,66 %), přátelé 21 respondentů (17,36 %). Odpověď veřejnost označilo 7 respondentů (5,79 %) a odpověď nevím uvedlo 7 respondentů (5,59 %). Moţnost jiné zvolilo 20 respondentů (16,53 %), kteří v této poloţce nejčastěji uváděli, ţe se o moţnosti darování dozvěděli na transfuzní stanici nebo u lékaře, v momentě, kdyţ jim onemocněl někdo blízký z jejich okolí. Položka č. 8: Motivy k dárcovství kostní dřeně Tab. č. 8: Motivy k dárcovství kostní dřeně

Motivy dárců

Absolutní četnost

ochota pomoci někomu, kdo potřebuje

Relativní četnost

90

74,38 %

potřebovat já nebo rodina

16

13,22 %

chtěl/a jsem si ověřit svůj zdravotní stav

0

0%

nevím

1

0,83 %

jiné

14

11,57 %

Celkem respondentů

121

100,00

nikdy nemůţu vědět, kdy tuto pomoc budu

43

Graf č. 8: Motivy dárců

Poloţka č. 8 dokumentuje důvody, které vedly respondenty k darování kostní dřeně. Měli na výběr více moţností. Nejvíce dotazovaní volili odpověď ochota pomoci někomu, kdo ji potřebuje 90 respondentů (74,38 %), dále odpověď nikdy nemůžu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo rodina 16 respondentů (13,22 %). Odpověď nevím volil 1 respondent (0,83 %). Moţnost chtěl/a jsem si ověřit svůj zdravotní stav neoznačil ţádný respondent (0 %). Moţnost jiné označilo 14 respondentů (11,57 %), kde nejčastěji uváděli, ţe mají nebo měli onemocnění v rodině či v blízkém okolí, kde je potřeba transplantace kostní dřeně a dále také pocit z toho, ţe mají šanci zachránit lidský život. Položka č. 9: Znalost někoho kdo potřeboval transplantaci kostní dřeně Tab. č. 9: Znalost nemocného člověka

Znalost nemocného člověka

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

37

30,58 %

ne

83

68,60 %

nevím

1

0,83 %

121

100,00 %

Celkem respondentů

44

Graf č. 9: Znalost nemocného člověka

Poloţka č. 9 zjišťuje, zda respondenti znají ve své rodině či okolí někoho, kdo potřebuje nebo potřeboval transplantaci kostní dřeně. Odpověď ano (mám ve své rodině či okolí někoho, kdo potřebuje/potřeboval transplantaci kostní dřeně) zvolilo 37 respondentů (30,58 %), odpověď ne (nemám ve své rodině či okolí někoho, kdo potřebuje/potřeboval transplantaci kostní dřeně) 83 respondentů (68,60 %) a moţnost nevím uvedl 1 respondent (0,83 %). Položka č. 10: Setkání s někým, kdo podstoupil transplantaci kostní dřeně Tab. č. 10: Zkušenost s člověkem po transplantaci

Zkušenost s člověkem po transplantaci

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

43

35,54 %

ne

75

61,98 %

nevím

3

2,48 %

121

100,00 %

Celkem respondentů

45

Graf č. 10: Zkušenost s člověkem po transplantaci

V poloţce č. 10 bylo zjišťováno, zda se respondenti někdy ve svém ţivotě setkali s někým, kdo podstoupil transplantaci kostní dřeně. Odpověď ano (setkal/a jsem se s člověkem, který podstoupil transplantaci kostní dřeně) zvolilo 43 respondentů (35, 54 %), odpověď ne (nesetkal jsem se s člověkem, který podstoupil transplantaci kostní dřeně) 75 respondentů (61,98 %) a moţnost nevím uvedli 3 respondenti (2,48 %). Položka č. 11: Náboženská víra Tab. č. 11: Náboženská víra

Náboţenská víra

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

31

25,62 %

ne

79

65,29 %

nechci odpovídat

11

9,09 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

46

Graf č. 11: Náboženská víra

Cílem poloţky č. 11 bylo zjistit, zda jsou respondenti věřící. 31 respondentů označilo moţnost ano (jsem věřící), (25,62 %), 79 respondentů uvedlo moţnost ne (nejsem věřící), (65,29 %) a 11 respondentů označilo moţnost nechci odpovídat (9,09 %). Položka č. 12: Dárci krve Tab. 12: Dárci krve

Dárci krve

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano, jsem pravidelný dárce

46

38,02 %

ano, jednou, či víckrát jsem daroval

35

28,93 %

ne, nikdy jsem nedaroval

40

33,06 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

47

Graf č. 12: Dárci krve

Poloţka č. 12 znázorňuje počet dárců krve ve zkoumaném vzorku respondentů. Odpověď ano, jsem pravidelný dárce volilo 46 respondentů (38,02 %), odpověď jednou či víckrát jsem daroval, volilo 35 respondentů (28,93 %). Celkem je tedy ve zkoumaném vzorku respondentů 81 dárců krve (%). Odpověď ne, nikdy jsem nedaroval, uvedlo 40 respondentů (33,06 %). V otázce č. 12 měli respondenti, kteří odpověděli ad a) ano, jsem pravidelný dárce, ad b) ano, jednou či víckrát jsem daroval doplnit informaci, kolikrát v životě darovali krev. Tuto skupinu tvoří 81 respondentů. Proto je pro položku č. 13 skupina 81 odpovídajících respondentů považována za 100 %.

Položka č. 13: Počet odběrů krve Tab. č. 13: Počet odběrů krve

Počet odběrů krve

Absolutní četnost

Relativní četnost

1 odběr

5

6,17 %

2–9 odběrů

36

44,44 %

10–19 odběrů

22

27,16 %

20–39 odběrů

11

13,58 %

40–79 odběrů

7

8,64 %

Celkem

81

100,00 % 48

Graf č. 13: Počet odběrů krve

Poloţka č. 13 zobrazuje počet odběrů u dárců krve. Pro větší přehlednost jsem získaná data rozdělila do skupin. 1 odběr uvedlo 5 respondentů (6,17 %), 2 – 9 odběrů uvedlo 36 respondentů (44,44 %), 10 – 19 odběrů označilo 22 respondentů (27,16 %), 20 – 39 odběrů uvedlo 11 respondentů (13,58 %) a moţnost 40 – 79 odběrů označilo 7 respondentů (8,64 %). Položka č. 14: Odběr kostní dřeně Tab. č. 14: Odběr kostní dřeně

Odběr kostní dřeně

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

15

12,40 %

ne

106

87,60 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

49

Graf č. 14: Odběr kostní dřeně

Graf č. 14 rozděluje respondenty do dvou skupin, podle toho, zda uţ kostní dřeň darovali nebo ne. Odpověď ano (daroval jsem kostní dřeň) označilo 15 respondentů (12,40 %), odpověď ne (nedaroval jsem kostní dřeň) uvedlo 106 respondentů (87,60 %). Na otázky č. 15 – 16 odpovídali respondenti, kteří v otázce č. 14 uvedli možnost ano, kostní dřeň už darovali. Tuto skupinu tvoří 15 respondentů. Proto je pro otázky č. 15 – 16 skupina 15 odpovídajících respondentů považována za 100 %.

Položka č. 15: Způsob odběru kostní dřeně Tab. č. 15: Způsob odběru kostní dřeně

Způsob odběru

Absolutní četnost

Relativní četnost

operační sál

11

73,33 %

separace

4

26,67 %

nevím

0

0%

Celkem respondentů

15

100,00 %

50

Graf č. 15: Způsob odběru kostní dřeně

Poloţka č. 15 ukazuje, jakým způsobem byla dárcům kostní dřeň odebrána. 11 respondentů uvedlo moţnost operační sál (73,33 %), 4 respondenti označili moţnost separace (26,67 %). Odpověď nevím, neuvedl ţádný z respondentů (0 %).

Položka č. 16: Využívání výhod pro dárce Tab. č. 16: Výhody pro dárce

Výhody pro dárce

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano, vyuţil/a jsem je všechny

5

33,33 %

ano, vyuţil/a jsem některé

6

40,00%

ne, nevyuţil/a jsem je

4

26,67 %

nevím, ţe taková moţnost existuje

0

0%

Celkem

15

100,00 %

51

Graf č. 16: Výhody pro dárce

Cílem poloţky č. 16 bylo zjistit, zda dárci kostní dřeně vyuţili některé z výhod pro ně určené. Moţnost ano, využil/a jsem je všechny označilo 5 respondentů (33,33 %), Moţnost ano, využil/a jsem některé uvedlo 6 dárců (40,00 %), odpověď ne, nevyužil/a jsem je, uvedli 4 dárci (26,67 %) a odpověď nevím, že taková možnost existuje, neuvedl ţádný z respondentů (0 %). Na otázku č. 17 odpovídali respondenti, kteří v otázce č. 14 uvedli možnost ad b) ne, kostní dřeň nedarovali. Tuto skupinu tvoří 106 respondentů. Proto je pro otázku č. 17 skupina 106 odpovídajících respondentů považována za 100 %.

Položka č. 17: Zvolení způsobu odběru kostní dřeně Tab. č. 17: Zvolení způsobu odběru kostní dřeně

Zvolení způsobu odběru

Absolutní četnost

Relativní četnost

operační sál

30

28,30 %

separace

9

8,49 %

na metodě mi nezáleţí

48

45,28 %

nevím

19

17,92 %

Celkem respondentů

106

100,00 %

52

Graf č. 17: Zvolení způsobu odběru

V poloţce č. 17 byli respondenti dotazováni, jaký způsob odběru kostní dřeně by zvolili. Moţnost operační sál zvolilo 30 respondentů (28,30 %), odpověď separace zvolilo 9 respondentů (8,49 %), moţnost na metodě mi nezáleží, uvedlo 48 respondentů (45,28 %) a volbu nevím uvedlo 19 respondentů (17,92 %). Položka č. 18: Možnost setkání s nemocným, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň Tab. č. 18: Možnost setkání s příjemcem kostní dřeně

Setkání s příjemcem kostní dřeně

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

94

77,69 %

ne

8

6,61 %

nevím

19

15,70 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

53

Graf č. 18: Setkání s příjemcem kostní dřeně

Poloţka č. 18 zobrazuje, zda by respondenti měli zájem setkat se s člověkem, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň. Odpověď ano (chtěl/a bych se setkat s člověkem, kterému byla transplantována moje kostní dřeň) označilo 94 respondentů (77,69 %). Odpověď ne (nechtěl/a bych se setkat s člověkem, kterému byla transplantována moje kostní dřeň) zvolilo 8 respondentů (6,61%). Odpověď nevím označilo 19 respondentů (15,70%). Položka č. 19: Vhodnost kompenzace dárcovství finančním ohodnocením Tab. č. 19: Kompenzace finančním ohodnocením

Finanční ohodnocení

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

11

9,09 %

ne

83

68,60 %

nevím

27

22,31 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

54

Graf č. 19: Kompenzace finančním ohodnocením

U poloţky č. 19 bylo cílem zjistit, zda si respondenti myslí, ţe by bylo vhodné kompenzovat darování kostní dřeně určitým finančním ohodnocením. 11 respondentů si myslí, ţe ano (finanční kompenzace je vhodná), (9,09 %), 83 respondentů udává, ţe ne (finanční kompenzace není vhodná), (68,60 %) a 27 respondentů označilo moţnost nevím (22,31%). Položka č. 20: Informovanost veřejnosti o dárcovství kostní dřeně Tab. č. 20: Dostatečné informování veřejnosti

Dostatečné informování veřejnosti

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

27

22,31 %

ne

84

69,42 %

nevím

10

8,26 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

55

Graf č. 20: Dostatečné informování veřejnosti

V poloţce č. 20 jsem zjišťovala, zda si respondenti myslí, ţe je široká veřejnost dostatečně informovaná o moţnosti darovat kostní dřeň. 27 respondentů si myslí, ţe ano (veřejnost je dostatečně informovaná), (22,31 %), 84 respondentů odpovědělo ne (veřejnost není dostatečně informovaná), (69,42 %) a 10 respondentů zvolilo moţnost nevím (8,26 %). Položka č. 21: Seznamování okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně Tab. č. 21: Seznamování okolí s problematikou dárcovství

Seznamování s problematikou

Absolutní četnost

Relativní četnost

ano

87

71,90 %

ne

34

28,10 %

Celkem respondentů

121

100,00 %

56

Graf č. 21: Seznamování okolí s problematikou dárcovství

Poloţka č. 21 zjišťuje, zda respondenti seznamují své okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně. 87 respondentů odpovědělo ano (seznamuji své okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně), (71,90 %). 34 respondentů zvolilo odpověď ne (neseznamuji své okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně), (28,10 %). Položka č. 22: Postřehy a připomínky respondentů V této poloţce mohli respondenti vyjádřit své postřehy a připomínky k problematice dárcovství kostní dřeně. Tuto moţnost vyuţilo 11 respondentů, jejich komentáře si pro přesnost dovolím citovat v úplném znění:  „Snad jen ţe přeji hodně zdraví a síly nemocným stejně jako zdravým!“  „Díky za téma!“  „Do registru jsem se přihlásil spolu se svou sestrou a mým tehdejším přítelem. Tenkrát jsem dávala krev celkem často, tak mi přišlo i toto jako správná věc.“  „Jako absolventka Střední zdravotnické školy a jako studentka Bc. studia Všeobecná sestra se s váţně nemocnými lidmi setkávám běţně, a proto vím, ţe je velice důleţité, aby se lidé nad sebou zamysleli a uváţili jakou váhu má, kdyţ můţete někomu zachránit ţivot a vás samotného to stojí pouze pár dní v nemocnici a nevelkou bolest, na kterou rychle zapomenete. Zjišťuji, ţe lidé v mém okolí, přátelé, rodina apod. se bojí registrace z toho důvodu, ţe se 57

domnívají, ţe odběr dřeně je ze sterna - hrudní kosti a ţe je neskutečně bolestivý a mnohdy vůbec netuší, ţe je odběr buď pod narkózou, nebo přímo z krve. Kdyby byli lidé více informování, moţná by bylo mnohem více dárců :-)“  „Lidé nevědí, ţe vstup do registru je věkově omezen - na otázku, zda by člověk nechtěl vstoupit do registru, se mi jednou dostalo odpovědi, ţe by mu pak přece dřeň chyběla; lidé nejsou s problematikou dostatečně obeznámeni.“  „Skvělé téma, velice by mě pak zajímaly výsledky. Hodně štěstí!“

 „Kdo je v registru, tak s finanční kompenzací za případné dárcovství zřejmě nepočítá. Pokud by někdo účast v registru podmiňoval finančním ohodnocením, tak mi to přijde jako krajně nemorální. Ovšem nic není ani bíle nebo černé, potřeboval bych-li transplantaci a věděl o někom, kdo mi můţe pomoct, ale toto podminuje finančním honorářem, tak zcela jistě zaplatím.“  „Musí byt úţasné ţít s pocitem, ţe jste někomu zachránil ţivot..:) p.s. ačkoliv ţiji v Pardubickém kraji, kvůli registraci jsme museli do fakultní nemocnice v Hradci Králové:)“  „Kdyţ jsem po vstupu do registru, coţ bylo někdy před Vánoci, řekla na vánoční návštěvě u babičky, ţe jsem se byla zapsat do Registru dárců kostní dřeně, tak mi babička skoro vynadala. Ţe kdyţ jsem zdravá, tak proč chci podstupovat riziko narkózy nebo do sebe nechat píchat. Aţ jsem se divila, jak se na to můţou někteří lidé dívat. Přitom babička sama měla rakovinu prsu a po asi dvaceti letech nějaké další nádory. Sama byla váţně nemocná, ale vůbec jí nepřišlo, ţe já můţu být někdo, kdo pomůţe někomu jinému váţně nemocnému…“  „Dobrý den, napadlo mě přidat ještě jednu otázku. A to, zda mají lidé přehled o tom, jakým způsobem se dá kostní dřeň odebrat. Nemusí to být jen z pánevních kostí ale i na separátoru - to je celkem málo rozšířené. Mnoho pozdravů!“

58

OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ

11

Empirická část popisuje výsledky, které jsem zjistila během kvalitativního průzkumného šetření. Stanovila jsem si 2 hlavní cíle a 9 očekávaných výsledků. CÍL 1 Zjistit nejčastější motiv dárců kostní dřeně vedoucí k dárcovství kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 75 % respondentů uvede jako nejčastější motiv darování kostní dřeně ochotu pomoci někomu, kdo ji potřebuje. (Poloţka č. 8) První očekávaný výsledek se nepotvrdil. Motiv darování kostní dřeně jako ochotu pomoci někomu, kdo ji potřebuje, zvolilo 74,38 % respondentů. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentů uvede, ţe se jiţ s touto problematikou ve svém okolí setkali. (Poloţky č. 9, 10) Druhý očekávaný výsledek se potvrdil. 30,58 % dotazovaných zná ve svém okolí/rodině někoho, kdo potřebuje nebo potřeboval transplantaci kostní dřeně. A 35,54 % respondentů se potom někdy ve svém ţivotě setkalo s někým, kdo potřeboval transplantaci kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů nebude souhlasit s finanční kompenzací za darování kostní dřeně. (Poloţka č. 18) Třetí očekávaný výsledek se potvrdil. 68,60 % respondentů si myslí, ţe dárcovství kostní dřeně není vhodné finančně kompenzovat. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů uvede, ţe by se chtělo setkat s člověkem, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň. (Poloţka č. 17)

59

Čtvrtý očekávaný výsledek se potvrdil. 77,69 % dotazovaných uvedlo, ţe by se chtěli setkat s člověkem, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň. CÍL 2 Zjistit obecnou charakteristiku dárců kostní dřeně. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů je ţenského pohlaví. (Poloţka č. 1) První očekávaný výsledek se potvrdil. 73,55 % všech dotazovaných tvořily ţeny. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů má minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. (Poloţka č. 4) Druhý očekávaný výsledek se potvrdil. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 44,63 % respondentů, vyšší odborné vzdělání uvedlo 5,79 % respondentů a vysokoškolské vzdělání uvedlo 32,23 % všech dotazovaných. Celkem tedy 82,65 % respondentů má minimálně středoškolské vzdělání. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů jsou dárci krve. (Poloţka č. 12) Třetí očekávaný výsledek se potvrdil. 38,02 % respondentů uvedlo, ţe jsou pravidelnými dárci krve a 28,93 % dotazovaných napsalo, ţe krev jednou či víckrát darovali. Celkem tedy 66,95 % všech respondentů jsou dárci krve. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 25 % respondentů vyznává nějaké náboţenství. (Poloţka č. 11) Čtvrtý očekávaný výsledek se potvrdil. 25,62 % respondentů uvedlo, ţe vyznávají náboţenskou víru.

60

Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů vstoupilo do registru před dosaţením 25 – ti let. (Poloţka č. 3) Pátý očekávaný výsledek se potvrdil. 22,31 % respondentů uvedlo, ţe do registru vstoupilo ve věkovém rozmezí 18 – 20 let. Dalších 48,76 % respondentů uvedlo, ţe do registru vstoupilo ve věkovém rozmezí 21 – 25 let. Celkem tedy 71,07 % vstoupilo do registru dárců kostní dřeně před dovršením 25–ti let.

61

12

DISKUZE Má bakalářská práce byla zaměřena na motivaci dárců kostní dřeně. Práce byla

při sepisování rozdělena na 14 kapitol. Prvních 7 kapitol se této problematice věnuje z teoretického hlediska. Je popisována anatomie a fyziologie kostní dřeně, typy transplantací, taktéţ indikace k transplantacím a registry dárců v ČR. Další a současně nejrozsáhlejší kapitolou je dárcovství kostní dřeně, která vyznačuje celý proces, kterým musí dárce projít. Dále se pokračuje charakteristikou motivace k prosociálnímu jednání a konečně se popisují úlevy, které pro dárce plynou. Druhá část práce je výzkumná, a ta má také 7 kapitol. Data, se kterými jsem pracovala, byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření, které probíhalo v období března roku 2013. Formulář obsahoval 21 poloţek a byl distribuovaný elektronickou formou pomocí programu Google Docs. Celkem se průzkumného šetření zúčastnilo 121 respondentů. Vzorek respondentů tvořili lidé, kteří jsou zapsáni v jednom z registrů dárců kostní dřeně v ČR (více viz kapitola č. 4, Registry dárců v ČR, str. 12). V rámci zpracování literární rešerše jsem nalezla pouze jednu práci, která se zabývá problematikou dárcovství kostní dřeně v obecné rovině, jenţ vypracovala Magdaléna Vondráčková.69 Její průzkum probíhal pomocí dotazníku a zúčastnilo se ho celkem 91 respondentů. Dále se v této kapitole budu odkazovat i na výsledky v databázi dárců ČNRDD.70 Z celkového počtu 121 respondentů (100 %) bylo 89 ţen (73,55 %) a 32 muţů (26,45 %). Na základě tohoto zjištění jsem si ověřila očekávaný výsledek č. 1, v rámci druhého cíle, který byl tímto splněn. Vyšší zastoupení v počtu ţen koresponduje i s výsledky Vondráčkové, kdy i v její práci je uvedeno, ţe ţeny tvoří 67 % a muţi pouze 33 % všech respondentů. Toto zjištění je zvláštní, protoţe podle údajů Českého

69

70

VONDRÁČKOVÁ, M., Problematika dárcovství kostní dřeně. Absolventská práce, Praha, 2012 ČESKÝ

NÁRODNÍ

REGISTR

DÁRCŮ

DŘENĚ.

Výsledky

[cit. 2013-02-04]

62

[online],

dostupné

na

WWW:

národního registru mají v databázi převahu muţi, kteří jsou ostatně jako dárci preferovanější.71 Dotazník vyplňovali respondenti ve věkovém rozmezí od 19 do 50 let. Pro větší přehlednost jsou rozděleni do věkových kategorií. Nejvíce zastoupenou skupinou byla kategorie 26 – 35 let (55,37 %). Druhou nejpočetnější skupinou byla kategorie 18 – 25 let (39,67 %). Nejméně zastoupenou skupinou byla kategorie 36 – 50 let (4,96 %). Více neţ polovina registrovaných dobrovolníků je ve věku do 35 let, coţ jsou z hlediska transplantací výhodnější dárci. Toto rozdělení prakticky odpovídá i věku vstupu do registru, nicméně věkové rozdělení do kategorií je koncipováno trochu odlišně z důvodu věkového omezení při vstupu do registru. Do registru dárců jsou přijímáni lidé ve věku od 18 – 35 let.72 Průměrný věk dotazovaných při vstupu do registru je 24,02 let. Největší skupinu; téměř polovinu všech dotázaných, tvoří lidé ve věku 21 – 25 let (48,76 %). Stejná skutečnost vyšla i Vondráčkové, kdy se k této věkové kategorii přihlásilo 36 % respondentů. Toto zjištění spatřuji jako pozitivní. Je to věkové rozmezí, které je nejoptimálnější k darování kostní dřeně a navíc by uţ lidé v tomto věku měli být natolik vyzrálí, aby si uvědomovali závaţnost svého rozhodnutí, tedy vstupu do registru dárců kostní dřeně. Dále následovala skupina ve věku 18 – 20 let (22,31 %). Třetí kategorií je 26 – 30 let (17,36 %). A jako poslední, a tedy nejméně zastoupenou skupinou jsou lidé ve věku 31 – 35 let (11,57 %). Z výsledných dat tedy vyplývá, ţe více neţ 50 % respondentů vstoupilo do registru před dosaţením 25–ti let, coţ potvrzuje očekávaný výsledek č. 5, v rámci druhého cíle. Nejpočetnější skupinu tvořili dárci se středoškolským vzděláním s maturitou 44,63 %. Podobnému výsledku se dobrala i Vondráčková, kde rovněţ nejpočetnější skupinu tvořili dárci se středoškolským vzděláním (42 %). Další větší skupinu tvořili dárci s vysokoškolským vzděláním 32,23 %. Dále následovali dárci s vzděláním středoškolským bez maturity (12,40 %), vyšším odborným (5,79 %) a nakonec 71

ČESKÝ

NÁRODNÍ

REGISTR

DÁRCŮ

DŘENĚ.

Výsledky

[online],

dostupné

na

WWW:

[cit. 2013-02-04] 72

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Vstup do registru [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-11-03]

63

základním vzděláním (4,13 %). K této hodnotě je ale nutno říci, ţe 4 z 5 respondentů nadále studují na střední škole. K poloţce jiné (č. 4), se vyjádřil jeden člověk, který uvedl jako nevyšší dosaţené vzdělání specializaci v oboru, kterou blíţe nespecifikoval. Na základě těchto dat vyplývá, ţe více neţ 50 % respondentů má minimálně středoškolské vzdělání, a proto se potvrdil očekávaný výsledek č. 2, v rámci druhého cíle. Součástí dotazníkového šetření byla i poloţka, která zjišťovala, ze kterého kraje respondenti pocházejí. Nejvíce dárců pochází z Moravskoslezského kraje (19,01 %), a z kraje Jihomoravského, procentuelně stejně jako Hl. město Praha (11,57 %). Další výsledky jsou obsaţeny v tabulce č. 5, str. 40. Paušálně lze říci, ţe více dárců pochází z východních částí republiky a to bez ohledu na to, jak je kraj rozlehlý. Nejvíce vyuţívaným informačním zdrojem se v mém průzkumu stala média, získala celkem 24,79 % odpovědí. Mezi média zahrnuji noviny, časopisy a především televizi. Internet jsem zařadila pod samostatnou odpověď. Ta ostatně získala druhý nevyšší počet odpovědí (20,66 %). Vondráčková se ve své práci dobrala trochu odlišnějším výsledkům, protoţe na prvním místě se u ní umístil jako informační zdroj veřejnost (29,67 %) a na druhém místě internet (26,37 %). Tento výsledek mohl být ovlivněn i tím, ţe větší mediální kampaně neprobíhají nepřetrţitě, ale pouze úsekově. Zjištěné výsledky mě utvrdily v tom, jakou sílu mají média v popularizaci a informovanosti o dárcovství a zároveň je vnímám jako nejvýznamnější informační prostředek. Stačí se podívat na kampaň TV Nova s názvem „Zapiš se někomu do života“, která přivedla do registru 6 tisíc nových dárců, přitom průměrný nárůst za rok je 1200 nových dárců.73 Další četnou odpovědí byla poloţka jiné, kam respondenti mimo jiného vepisovali, ţe se o moţnosti dárcovství kostní dřeně dozvěděli na transfuzní stanici. Toto zjištění vnímám jako důleţité, protoţe podle mého průzkumu je 38,02 % všech dotazovaných pravidelnými dárci krve a 28,93 % jednou či víckrát krev darovalo. To je celkem 67 % respondentů, kteří darovali krev. Toto zjištění potvrzuje i očekávaný výsledek č. 3, v rámci druhého cíle. Ostatně i podle Českého národního registru se více 73

ČESKÝ

NÁRODNÍ

REGISTR

DÁRCŮ

DŘENĚ.

Výsledky

[cit. 2013-02-04]

64

[online],

dostupné

na

WWW:

neţ polovina dárců kostní dřeně rekrutuje právě z dárců krve. V souvislosti s tímto zjištěním by bylo zajímavé prozkoumat, jakým způsobem se přerozdělují finanční prostředky, které jsou určeny na propagaci dárcovství kostní dřeně. Například náborové nebo edukační materiály s touto tematikou totiţ jistě nejsou tak nákladné, jako třeba reklamní kampaň v některém typu médií. Pro představu kolikrát respondenti darovali krev, jsem do dotazníku zařadila i poloţku, která se jich na to dotazovala. Pro přehlednost jsem získaná data opět rozdělila do skupin. Téměř polovina respondentů (44,44 %) bylo darovat krev 2 – 9 krát. 10 – 19 odběrů potom podstoupilo 27,16 % všech dotazovaných a 20 – 39 odběrů potom 13,58 % z nich. Rekordmany je pak skupinka 7 respondentů (8,64 %), kteří krev darovali 40 – 79 krát. Pět respondentů uvedlo, ţe krev darovalo pouze jednou, ale kaţdý z nich mi do poznámek uvedl, ţe to určitě nebyl jejich poslední odběr. Na tomto místě bych teď chtěla podotknout, ţe uţ za 10 odběrů krve dárce získává bronzovou medaili Prof. MUDr. Jana Janského.74 Dle odstupňovaného počtu odběrů potom dárce získává prestiţnější ocenění, která se předávají na slavnostních společenských akcích Českého červeného kříţe. Dárcům kostní dřeně ţádná tato ocenění nenáleţí, coţ vůči nim není úplně čestné. V ţádném případě teď nechci zpochybňovat nárok dárců krve na tyto ocenění, jen si myslím, ţe by pro dárce kostní dřeně měla být také vytvořena forma nějakého uznání. I za předpokladu, ţe krvetvornou tkáň darují jen jednou za ţivot, protoţe i to je velký úspěch. Průzkum se zabýval i tím, zda jsou respondenti věřící, protoţe i tato skutečnost by mohla sehrát určitou úlohu v motivaci dárců, jak vyplývá z teoretické části. Nicméně podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku 2001, se k náboţenskému vyznání hlásí pouze 32,20 %.75 Tato skutečnost promítla i do získaných dat, protoţe k náboţenské víře se přihlásilo 25,62 % respondentů, coţ 74

Srov.

ČESKÝ

ČERVENÝ

KŘÍŢ.

Oceňování

dárců

[online],

dostupné

na

WWW:

[cit. 2013-02-04] 75

Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Náboţenské vyznání obyvatelstva České republiky [online], dostupné na

WWW:

2012-02-04]

65

[cit.

povaţuji vzhledem k údajům statistického úřadu za dobré číslo. Na druhou stranu se nedá říci, ţe by byl tento faktor nějak stěţejní ke vstupu do registru dárců. V souvislosti s touto poloţkou se potvrdil očekávaný výsledek č. 4, v rámci druhého cíle. Velmi důleţitou součástí průzkumu byla i poloţka, ve které jsem zjišťovala, z jakého důvodu respondenti darují kostní dřeň. Uvědomuji si, ţe těch motivů můţe být několik, protoţe kaţdý člověk je jiný, ale i přesto jsem se je pokusila rozdělit. Nejčastěji se respondenti přikláněli k tvrzení, ţe vstoupily do registru, ze snahy pomoci někomu druhému (74,38 %). Stejnému výsledku se dobrala i Vondráčková (81,31 %), která však měla méně nabízených moţností, neţ jsem měla ve své práci já. Toto zjištění vnímám velice kladně, ukazuje to, ţe lidé nejsou lhostejní vůči svému okolí a mají zájem pomáhat i přes to, ţe by museli obětovat něco ze svého času a pohodlí. Druhou nejčastější odpovědí byla moţnost – nikdy nemůţu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo moje rodina (13,22 %). Dalším příjemným zjištěním byl fakt, ţe ani jeden z dotazovaných se nepřihlásil do registru z důvodu ověření svého zdravotního stavu. Toto bych povaţovala za velice nemorální a jsem ráda, ţe tomu tak není. Na základě údajů získaných z této poloţky se nepotvrdil očekávaný výsledek č. 1, v rámci prvního cíle. Dalšími neopomenutelnými odpověďmi, které respondenti vepisovali v rámci poloţky jiné, byly skutečnosti, ţe dotazovaní mají/ měli ve své rodině či okolí někoho, kdo potřeboval transplantaci kostní dřeně. V rámci svého dotazníkového šetření jsem zjistila, ţe 30,58 % respondentů zná ve svém okolí (rodině) někoho, kdo potřebuje transplantaci kostní dřeně a 35,54 % dotazovaných se dokonce ve svém ţivotě setkalo s člověkem, kterému byla transplantována kostní dřeň. To proč je toto číslo vyšší, neţ předchozí je dáno tím, ţe dotazník vyplňovali i lidé z řad zdravotníků. Na základě těchto dat se potvrdil očekávaný výsledek č. 2, v rámci prvního cíle. Podobné výsledky vyšli i Vondráčkové. I na stránkách ČNRDD se můţeme dočíst, ţe častými dárci jsou lidé, kteří se do registru hlásí právě proto, ţe se u nich v rodině vyskytlo onemocnění, kde je potřeba transplantace kostní dřeně.76 Často ovšem nejsou vhodnými dárci pro

76

ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Proč se stát dárcem dřeně [online], dostupné na WWW:

[cit. 2013-02-04]

66

svého blízkého, a tak se právě přihlásí do registru s nadějí, ţe pomůţou alespoň někomu jinému, koho postihl podobný osud a zároveň doufají, ţe někdo jiný se najde pro jejich blízkého. V rámci mého šetření mě zajímalo, kolik dotazovaných uţ podstoupilo odběr kostní dřeně. Protoţe najít vhodného dárce pro konkrétního pacienta je velice sloţitý proces, a proto dárců ze zkoumaného vzorku respondentů je 15 (12,40 %). Záměrně jsem nepouţila slovo pouze, protoţe 15 dárců je z mého pohledu vysoké číslo. Znamená to, ţe uţ 15 – ti lidem se dala naděje na lepší ţivot. Vondráčková ve své práci uvádí, ţe se jí k proběhnutému odběru kostní dřeně přihlásilo 9 respondentů Co se týče způsobu odběru kostní dřeně, dárci v 73,33 % udávali, ţe jim byl odběr proveden na operačním sále, ve zbývajících procentech byl odběr realizován pomocí separace z periferní krve. Moţnost odběru na operačním sále by ve 28,30 % zvolili i respondenti, kteří ještě neměli tu moţnost odběr podstoupit. A 63 % respondentů udává, ţe jim na metodě nezáleţí nebo je jim to jedno. Součástí dotazníku byla i otázka, zda dárci kostní dřeně vyuţívají některou z úlev, které pro ně z tohoto činu plynou. 11 respondentů z patnácti nějakým způsobem úlev vyuţilo, zbývající čtyři uvedli, ţe jich nevyuţilo. Moţnost, ţe by o úlevách nevěděli, neuvedl ţádný z dotazovaných dárců, coţ by mělo být samozřejmé, protoţe o této skutečnosti by měli být informováni při samotném odběru této tkáně. K ucelení dané problematiky a vytvoření si náhledu na danou skupinu respondentů byly součástí průzkumu i poloţky, které zjišťovali jejich postoje a názory. Zajímalo mě, zda by měli respondenti zájem setkat se s člověkem, kterému byla transplantována jejich kostní dřeň. 77,69 % z nich odpovědělo, ţe ano. Toto zjištění je poměrně zajímavé, protoţe si myslím, ţe setkání s člověkem, komu doslova ten dotyčný zachrání ţivot, se můţe chápat i jako jeden z motivačních faktorů. Nicméně tento postup u nás není zcela běţný a navíc poměrně komplikovaný. Registry respektují anonymitu a to jak ze strany dárce, tak i ze strany příjemce a obecně setkání nedoporučují, protoţe obě strany chrání před moţnou nepředvídatelnou zátěţí. Pokud by však obě strany nezávisle na sobě měli o setkání zájem, je to moţné, avšak nejméně

67

rok od transplantace a se schválením vedoucího lékaře ČNRDD.77 15,70 % respondentů potom udává, ţe neví, zda by se s příjemcem chtělo setkat a pouze 6,61 % dotazovaných uvedlo, ţe o setkání nemá zájem. V souvislosti s těmito zjištěními byl potvrzen očekávaný výsledek č. 4, v rámci prvního cíle. Dále jsem zjišťovala, zda si dotazovaní myslí, ţe by bylo vhodné dárcovství kompenzovat určitým finančním ohodnocením. Výsledek mě velice překvapil. Drtivá většina respondentů uvedla, ţe ne – nemělo by být finančně kompenzováno (68,60 %), coţ potvrdilo očekávaný výsledek č. 3, v rámci prvního cíle. Pouze 9,09 % si myslí, ţe ano a zbytek dotazovaných zvolilo odpověď, ţe neví. Je to velice povzbudivé zjištění. Značí to, ţe si respondenti uvědomují hlavní podstatu dárcovství. Osobně si myslím, ţe pokud by za darování kostní dřeně byla přislíbena určitá finanční částka, značný počet lidí by tento zákrok podstoupila právě kvůli penězům a to nepovaţuji za správné. Nehledě na to, ţe by takto získaní dárci nemuseli z bezpečnostního hlediska představovat vhodnou skupinu dárců. Na tomto principu funguje třeba i dárcovství krve. Ostatně i na stránkách transfuzní stanice FN Brno se dočteme, ţe pouze ten dárce, který není motivován přímou finanční odměnou, je z hlediska moderního pojetí transfuzní sluţby dostatečně bezpečný.78 Průzkum se zabýval i názorem, jestli si respondenti myslí, zda je veřejnost dostatečně informovaná o moţnosti dárcovství kostní dřeně. Pokud budu mluvit sama za sebe, tak soudím, ţe tomu tak není. Kdyţ jsem se začala tomuto tématu blíţe věnovat, udivilo mě, kolik lidí v mém okolí nemá o dárcovství kostní dřeně ţádné informace. S tím ostatně i koresponduje i názor většiny respondentů (69,42 %), kteří si také myslí, ţe veřejnost není dostatečně informovaná. 22,31 % dotazovaných potom soudí o opaku a zbytek odpovědělo moţností nevím.

77

Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Otázky a odpovědi [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-02-04] 78

Srov. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Bezpříspěvkové dárcovství krve [online], dostupné na WWW:

[cit. 2012-02-04]

68

Následující otázka potom nemohla znít jinak, neţ optáním, jestli respondenti seznamují své okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně. Potěšilo mě zjištění, ţe naprostá většina (71,90 %) odpověděla, ţe ano a seznamuje své okolí s touto problematikou. Nadpolovičního výsledku se dobrala i Vondráčková, které 63,73 % respondentů také odpovědělo, ţe své okolí seznamuje s danou problematikou. Povaţuji to za dobré zjištění a dovolím si říct i vhodné. Protoţe jedině tím, ţe budou lidé informovaní a dozvědí se o moţnosti darování kostní dřeně, se podaří rozšířit registr dárců. A kdo jiný je o tom můţe lépe informovat, neţ jejich blízcí, kteří uţ celým tímto procesem prošli.

69

13

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Na základě analýzy průzkumného šetření vyplývá několik zajímavých zjištění: Do registru dárců kostní dřeně se hlásí nejčastěji mladí lidé ve věku do 25–ti let,

ve více neţ 50 % je to ještě během studia na střední nebo vysoké škole. Z toho důvodu bych se zaměřila právě na osvětu mezi studenty středních a vysokých škol, protoţe jen člověk s validními informacemi si můţe vytvořit správnou představu o dárcovství kostní dřeně a jeho významu ve společnosti. Navrhovala bych edukační semináře, kde by se studenti zúčastnili přednášek o tématu, setkání s dárci nebo i bývalými pacienty. Edukace musí obsahovat pozitivní význam dárcovství kostní dřeně a jeho nezpochybnitelnou potřebu ve společnosti a především musí vyvrátit předsudky, vztahující se k odběru kostní dřeně, které má většina lidí. Často jsou dárci kostní dřeně rekrutovaní z dárců krve. Ostatně jak vyplývá i z mého průzkumu, 66,95 % všech respondentů jsou dárci krve. Proto bych navrhovala vytvořit informační materiál o dárcovství kostní dřeně, který by byl volně k dispozici na transfuzních stanicích. Dále aktivní informování od lékařů a sester o moţnosti darovaní kostní dřeně, v průběhu odběru krve. Prostřednictvím televize navrhuji edukační spoty, které by obrazově přibliţovaly průběh odběrů kostní dřeně a jejich potřebu ve společnosti. Vhodné by bylo zapojení veřejně známých osobností a politiků, kteří by jistě zvýšili pozornost lidí k této problematice. Dále příspěvky s tématikou dárcovství kostní dřeně v novinách, v časopisech pro ţeny, pro dospívající a články v internetovém zpravodajství. V neposlední řadě také vytvoření stránek s touto tematikou na sociálních sítích, které se v dnešní době těší takové oblibě. Vytvořit systém oceňování dárců kostní dřeně podobně jako je tomu u bezpříspěvkových dárců krve.

70

14

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala tématu dárcovství kostní dřeně. Cílem

bylo nalezení motivačních faktorů, které vedou k darování kostní dřeně. A zároveň určení osobnostní charakteristiky těchto dárců. V teoretické části práce nalezneme současné poznatky k dané problematice. Popisuji

anatomii

a

fyziologii

kostní

dřeně,

typy

transplantací,

indikace

k transplantacím a registry dárců v ČR. Nejpodstatnější kapitolou je dárcovství kostní dřeně, kde popisuji celý proces, kterým musí dárce projít. Dále navazuje kapitola s názvem

motivace k prosociálnímu jednání,

kde je tento

pojem

vysvětlen

z psychologického hlediska a závěrečná kapitola líčí úlevy, které pro dárce plynou. V empirické části jsem zpracovala výsledky z dotazníkového šetření, které probíhalo elektronickou formou v období března roku 2013. Zúčastnilo se ho 121 respondentů, kteří jsou zapsáni v jednom z registrů dárců kostní dřeně. Stanovila jsem si 2 hlavní cíle a 9 očekávaných výsledků. Za první cíl jsem si stanovila zjistit nejčastější motiv dárců kostní dřeně vedoucí k dárcovství kostní dřeně a jako druhý cíl jsem si vytyčila zjistit obecnou charakteristiku dárců kostní dřeně. Všechny cíle bakalářské práce byly splněny. Z analýzy výsledků vyplývá, ţe do registru dárců kostní dřeně vstupují nejčastěji mladí lidé do 25–ti let, zpravidla ještě za studií. Většinou se jedná o dárce krve. A ať uţ se tito lidé někdy v ţivotě setkali s člověkem, pro kterého byla transplantace kostní dřeně ţivotně důleţitá, nebo se o této problematice dozvěděli z mediálních kampaní, spojuje je všechny touha pomoci někomu, kdo ji právě potřebuje. A nadto za ten to čin neţádají ţádné finanční náhrady. S těmito zjištěními jsem nadmíru spokojená, protoţe ukazují, ţe mladí lidé, kteří jsou v této oblasti nejpotřebnější, nejsou lhostejní vůči svému okolí a mají zájem se zapojit do problémů, které se mohou týkat i jich samotných. Jediný problém vidím v malé informovanosti veřejnosti o této problematice, často spojenou s předsudky bolestivého odběru a dalšími neaktuálními představami.

71

Proto navrhuji námět na zpracování odborné práce, která by se týkala informovanosti veřejnosti právě o darování kostní dřeně. Doufám, ţe zjištěné výsledky budou přínosné a přispějí k zamyšlení se nad problematikou, která se týká kaţdého z nás.

72

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Lenka Kozáková

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Motivace dárců kostní dřeně

Vedoucí práce:

Mgr. Zdeňka Knechtová

Počet stran:

89

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

motivace, dárcovství, kostní dřeň, prosociální jednání, dárci

Bakalářská práce s názvem „Motivace dárců kostní dřeně“ si klade za cíl nalezení motivačních faktorů, které vedou k darování kostní dřeně. Dále potom stanovení obecné charakteristiky těchto dárců. V teoretické části práce jsou komplexním způsobem zpracovány dostupné teoretické poznatky týkající se dané problematiky. V empirické části práce jsou potom interpretovány výsledky, které byly zjištěny pomocí dotazníkového šetření.

73

ANNOTATION Surname and first name:

Lenka Kozáková

Institution:

Masaryk University, Faculty of medicine, Department of Nursing

Title of the work:

Motivation of bone marrow donors

Supervisor of the work:

Mgr. Zdeňka Knechtová

Number of pages:

89

Number of enclosures:

4

Year of defense:

2013

Key words:

motivation, donation, bone marrow, pro – social conduct, donors

Bachelor thesis titled "Motivation of bone marrow donors" focuses on search for motivational factors that lead to bone marrow donation. It also establishes the general charakteristic of the donors. The theoretical part elaborates on the available theoretical knowledge that are related to the given topic. The empiric part of the thesis interpretes the results that have been collected using the questionary survey.

74

LITERATURA A PRAMENY BUCHTOVÁ, Boţena. Člověk - psychosomatická bytost: k problému lidské sebereflexe. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 231 s. ISBN 80-210-27304. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4. INDRÁK, Karel a kolektiv. Hematologie. 1. vydání. Praha: Triton, 2006. 278 s. ISBN 80-72-54-868-9. KASSIN, Saul. Psychologie. 2. vydání. Brno: CPress, 2012. 771 s. ISBN 978-80-2640074-5. KLENER, Pavel a kolektiv. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2001. 949 s. ISBN 80-7262-101-7. NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon psychologie. 1. vydání. Praha: Vodnář, 1995. 397 s. ISBN 80-85255-74-X. NEKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1. vydání. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISBN 80-200-0592-7. NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. 1. vydání. Praha: Academia, 1998. 558 s. ISBN 80-200-0689-3. NAVRÁTIL, Leoš a kolektiv. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. MAYER Jiří, VORLÍČEK Jiří a kolektiv. Vysokodávkovaná protinádorová chemoterapie s transplantací krvetvorných buněk: informace pro nemocné. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 26 s. ISBN 80-210-1573-X. MLČÁK, Zdeněk. Prosociální chování v kontextu dispozičních aspektů osobnosti. 1. vydání. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2010. 237 s. ISBN 978-807368-857-8.

75

PENKA, Miroslav, TESAŘOVÁ, Eva a kolektiv. Hematologie a transfuzní lékařství I. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 424 s. + 64 s. barevných příloh. ISBN 978-80-247-3459-0. RYMEŠOVÁ, Pavla, CHAMOUTOVÁ, Kateřina. Česká zemědělská univerzita v Praze: Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií pro distanční studium. 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2006. 182 s. ISBN 80-213-0814-1. ŠVOJGROVÁ, Mája, KOZA, Vladimír, HAMPLOVÁ, Alice. Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou. 2. vydání. Plzeň: František Spurný, APEXART (F. S. Publishing), 2011. 126 s. ISBN 978-80-903560-6-1. TOŠNER, Jiří, SOZANSKÁ, Olga. Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. 1. vydání. Praha: Portál, 2002. 152 s. ISBN 80-7178-514-8. VAŇÁSEK, Jaroslav, STARÝ, Jan, KAVAN, Petr, VAŇÁSEK, Jaroslav jr. Transplantace kostní dřeně. 1. vydání. Praha: Galén Publishing, a. s., 1996. 191 s. ISBN 80-85824-35-3. VONDRÁČKOVÁ, Magdaléna, Problematika dárcovství kostní dřeně. Absolventská práce. Praha: Vyšší odborná škola zdravotnická suverénního řádu maltézských rytířů, 2012. 56 s. VORLÍČEK, Jiří, ABRAHÁMOVÁ, Jitka, VORLÍČKOVÁ, Hilda a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 328 s. ISBN 80-247-1716-6. VÝROST, Jozef, SLAMĚNÍK, Ivan a kolektiv. Sociální psychologie. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-148-8. ZÁŠKODNÁ, Helena, MLČÁK, Zdeněk. Osobnostní aspekty prosociálního chování a empatie. 1. vydání. Praha: Triton, 2009. 391 s. ISBN 978-80-7387-306-6.

Elektronické zdroje: ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŢ. Oceňování dárců [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-02-04] 76

ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA – MINISTERSTVO FINANCÍ. Daňové zákony [online],

dostupné

na

WWW:

[cit. 2013-02-12] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Historie ČNRD [online], dostupné na WWW: [cit. 2012-10-28] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kritéria pro zápis nových dobrovolníků

[online],

dostupné

na

WWW:

<

http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php> [cit. 2012-11-03] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na WWW: < http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kdo.php> [cit. 2012-11-03] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Jak probíhá registrace [online], dostupné na WWW: < http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-registrace.php> [cit. 2012-11-03] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Vstup do registru [online], dostupné na WWW: < http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php> [cit. 2012-1028] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Registr [online], dostupné na WWW: [cit. 2012-10-28] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Otázky a odpovědi [online], dostupné na WWW: [cit. 201202-04] ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Výsledky [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-02-04]

77

ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Proč se stát dárcem dřeně [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-0204] FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Bezpříspěvkové dárcovství krve [online], dostupné na WWW: [cit. 2012-02-04] IKEM.

Historie

dostupné

[online],

na

WWW:

[cit. 2012-10-28] LIGA PROTI RAKOVINĚ BRNO. Registry dárců kostní dřeně online, dostupné na WWW: http://www.onko.cz/lekar-registry-darcu-kostni-drene/ [cit. 2013-02-03] MINISTRESTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Práce a právo [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-02-12] NEMOCNICE VE FRÝDKU MÝSTKU. Úřední deska [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-01-04] SBÍRKA ZÁKONŮ. Zákon o veřejném zdravotním pojištění [online], dostupné na WWW:

pojisteni/transplantace-tkani-a-organu.html> [cit. 2013-02-12]

78

SEZNAM ZKRATEK BMDW – Bone Marrow Donors Worldwide ČNRDD – Český národní registr dárců dřeně ČRDKB – Český registr dárců krvetvorných buněk ČR – Česká republika DNA – deoxyribonukleová kyselina EKG – elektrokardiogram HIV – Human Immunodeficiency Virus RTG – rentgen Sb. – sbírka WMDA – World Marrow Donor Association

79

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Pohlaví respondentů...................................................................................... 36 Tab. č. 2: Věk respondentů ........................................................................................... 37 Tab. č. 3: Věk při vstupu do registru ............................................................................ 38 Tab. č. 4: Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů...................................................... 39 Tab. č. 5: Kraj ............................................................................................................... 40 Tab. č. 6: Registr dárců kostní dřeně ............................................................................ 41 Tab. č. 7: Vyuţívané informační zdroje ....................................................................... 42 Tab. č. 8: Motivy k dárcovství kostní dřeně ................................................................. 43 Tab. č. 9: Znalost nemocného člověka ......................................................................... 44 Tab. č. 10: Zkušenost s člověkem po transplantaci ...................................................... 45 Tab. č. 11: Náboţenská víra.......................................................................................... 46 Tab. 12: Dárci krve ....................................................................................................... 47 Tab. č. 13: Počet odběrů krve ....................................................................................... 48 Tab. č. 14: Odběr kostní dřeně ...................................................................................... 49 Tab. č. 15: Způsob odběru kostní dřeně........................................................................ 50 Tab. č. 16: Výhody pro dárce ....................................................................................... 51 Tab. č. 17: Zvolení způsobu odběru kostní dřeně ......................................................... 52 Tab. č. 18: Moţnost setkání s příjemcem kostní dřeně ................................................. 53 Tab. č. 19: Kompenzace finančním ohodnocením ....................................................... 54 Tab. č. 20: Dostatečné informování veřejnosti ............................................................. 55 Tab. č. 21: Seznamování okolí s problematikou dárcovství ......................................... 56 80

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Pohlaví respondentů………………………………………………………. 36 Graf č. 2: Věk respondentů…………………………………………………………... 37 Graf č. 3: Věk při vstupu do registru………………………………………………… 38 Graf č. 4: Vzdělání respondentů……………………………………………………... 39 Graf č. 5: Kraj………………………………………………………………………... 41 Graf č. 6: Registr dárců kostní dřeně………………………………………………… 42 Graf č. 7: Vyuţívané informační zdroje……………………………………………... 43 Graf č. 8: Motivy dárců……………………………………………………………… 44 Graf č. 9: Znalost nemocného člověka………………………………………………. 45 Graf č. 10: Zkušenost s člověkem po transplantaci………………………………….. 46 Graf č. 11: Náboţenská víra…………………………………………………………. 47 Graf č. 12: Dárci krve………………………………………………………………... 48 Graf č. 13: Počet odběrů krve………………………………………………………... 49 Graf č. 14: Odběr kostní dřeně………………………………………………………. 50 Graf č. 15: Způsob odběru kostní dřeně……………………………………………... 51 Graf č. 16: Výhody pro dárce………………………………………………………... 52 Graf č. 17: Zvolení způsobu odběru…………………………………………………. 53 Graf č. 18: Setkání s příjemcem kostní dřeně………………………………………... 54 Graf č. 19: Kompenzace finančním ohodnocením……………………………………55 Graf č. 20: Dostatečné informování veřejnosti………………………………………. 56 Graf č. 21: Seznamování okolí s problematikou dárcovství…………………………. 57 81

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 : Maslowova hierarchie potřeb .................................................................. 83 Příloha č. 2: Dotazník ................................................................................................... 84 Příloha č. 3: Přihláška do ČNRDD ............................................................................... 88 Příloha č. 4 : Banner k náboru dárců ............................................................................ 89

82

PŘÍLOHY Příloha č. 1 : Maslowova hierarchie potřeb

Zdroj: NEKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISBN 80200-0592-7. s. 146.

83

Příloha č. 2: Dotazník Váţená paní, Váţený pane, jmenuji se Lenka Kozáková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia, oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na zjištění motivace dárců kostní dřeně. Dotazník je anonymní. Děkuji. Lenka Kozáková ([email protected]) 1. Uveďte, jaké je Vaše pohlaví: a) muţ b) ţena 2. Uveďte jaký je Váš věk: ………………. 3. Uveďte, v jakém věku jste se přihlásil/a do registru dárců kostní dřeně: ………………. 4. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) b) c) d) e) f)

základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské vzdělání jiné……………….

5. Uveďte kraj, ve kterém žijete: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o)

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj jiné: ………………. 84

6. V jakém registru jste zapsaný/á: a) Český národní registr dárců dřeně (Plzeň) b) Český registr dárců krvetvorných buněk (Praha) c) nevím 7. Uveďte, z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o možnosti dárcovství kostní dřeně: a) b) c) d) e) f) g)

z internetu z médií ve škole/ v práci od přátel z veřejnosti nevím jiné: ……………….

8. Uveďte, jaký byl důvod Vašeho rozhodnutí stát se dárcem kostní dřeně: a) ochota pomoci někomu, kdo potřebuje b) nikdy nemůţu vědět, kdy tuto pomoc budu potřebovat já nebo někdo z mé rodiny c) chtěl jsem si ověřit svůj zdravotní stav d) nevím e) jiné: ………………. 9. Máte ve své rodině nebo okolí někoho, kdo potřebuje/potřeboval transplantaci kostní dřeně: a) ano b) ne c) nevím 10. Setkal/a jste se někdy s někým, kdo podstoupil transplantaci kostní dřeně: a) ano b) ne c) nevím 11. Jste věřící: a) ano b) ne c) nechci odpovídat 12. Uveďte, zda jste dárcem krve: a) ano, jsem pravidelný dárce. Uveďte, kolikrát………………. b) ano, krev jsem jednou či víckrát daroval/a. Uveďte, kolikrát………………. c) ne, krev jsem nikdy nedaroval/a 85

13. Daroval/a jste už kostní dřeň: a) ano b) ne Pokud jste v předchozí otázce zvolili odpověď NE, přejděte na otázku číslo 16 14. Uveďte, jakým způsobem Vám byla kostní dřeň odebrána: a) odběr kostní dřeně na operačním sále b) odběr krvetvorných buněk přímo z krve – separace c) nevím 15. Využil/a jste některou z výhod pro dárce kostní dřeně (úleva na daních, placené pracovní volno, úhrada cestovních nákladů k odběru): a) b) c) d)

ano, vyuţil/a jsem je všechny ano, vyuţil/a jsem jen některé ne, nevyuţil jsem je nevím, ţe taková moţnost existuje

Na následující otázku (č. 16) odpovídejte pouze v případě, že jste kostní dřeň NEDAROVALI 16. Uveďte, jaký způsob odběru kostní dřeně byste zvolil/a: a) b) c) d)

odběr kostní dřeně na operačním sále odběr krvetvorných buněk přímo z krve – separace na metodě mi nezáleţí nevím

17. Chtěl/a byste se setkat s člověkem, kterému by byla transplantována Vaše kostní dřeň: a) ano b) ne c) nevím 18. Myslíte si, že by bylo vhodné darování kostní dřeně kompenzovat určitým finančním ohodnocením: a) ano b) ne c) nevím

86

19. Myslíte si, že je široká veřejnost dostatečně informovaná o možnosti darovat kostní dřeň: a) ano b) ne c) nevím 20. Seznamujete své okolí s problematikou dárcovství kostní dřeně: a) ano b) ne 21. Zde je prostor pro Vaše postřehy a připomínky k danému tématu: ...........................................................................................................................................

Děkuji Vám za Váš čas strávený vyplněním dotazníku.

87

Příloha č. 3: Přihláška do ČNRDD

Zdroj: ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Specifická část. [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-04-04]

88

Příloha č. 4 : Banner k náboru dárců

Zdroj: TRANSPLANTACE. Transplantace kostní dřeně. [online], dostupné na WWW: [cit. 2013-02-11]

89

MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ

Recommend Documents