Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU Bakalářská práce
Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.
Brno 2012
Jitka Brychtová
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce vážené paní JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky, které mi vždy ochotně poskytovala a pomohla mi tím k dokončení mé bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů, které zde cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 15. května 2012
__________________
Abstract BRYCHTOVÁ, J. Possibilities of increase traffic Lednice-Valtice area. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2012. Bachelor thesis deals with the characteristics of the Lednice-Valtice area and its goal is to find appropriate solutions to increase traffic in the area. Thesis consists of two parts – theoretical and practical. In the theoretical part is delineated tourism and defined tourism market and marketing of tourism. In the practical part is characterized Lednice-Valtice area and processed results of questionnaire survey. Keywords Tourism, marketing, Lednice-Valtice area, generally binding regulation, visitor
Abstrakt BRYCHTOVÁ, J. Možnosti zvýšení návštěvnosti v Lednicko-valtickém areálu. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2012. Bakalářská práce se zabývá charakteristikou Lednicko-valtického areálu a jejím cílem je nalézt vhodná řešení pro zvýšení návštěvnosti v areálu. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je vymezen cestovní ruch a definován trh cestovního ruchu a marketing cestovního ruchu. V praktické části je charakterizován Lednicko-valtický areál a zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Klíčová slova Cestovní ruch, marketing, Lednicko-valtický areál, obecně závazná vyhláška, návštěvník
Obsah
6
Obsah 1
2
Úvod, cíl práce, metodika 1.1
Úvod ......................................................................................................... 11
1.2
Cíl práce ...................................................................................................12
1.3
Metodika ..................................................................................................12
Literární přehled 2.1
14
Právní akty ...............................................................................................14
2.1.1
Zákony..............................................................................................14
2.1.2
Obecně závazné vyhlášky obcí .........................................................14
2.2
3
11
Cestovní ruch ...........................................................................................15
2.2.1
Vymezení cestovního ruchu.............................................................15
2.2.2
Marketing cestovního ruchu............................................................16
2.2.3
Formy cestovního ruchu .................................................................. 17
2.2.4
Trh cestovního ruchu .......................................................................18
2.2.5
Destinační management a marketing v České republice ................19
2.2.6
Orgány koordinace cestovního ruchu v České republice ................21
Vlastní práce 3.1
22
Stručná charakteristika Lednicko-valtického areálu (dále jen LVA)..... 22
3.2 Analýza potenciálu Lednicko-valtického areálu vhodného pro cestovní ruch …………………………………………………………………………………………………...24 3.3
Dotazníkové šetření ................................................................................ 29
3.4
Vyhodnocení dotazníkového šetření ...................................................... 30
3.5
Diskuze a doporučení ............................................................................. 40
3.5.1
Návrhy řešení .................................................................................. 40
3.5.2
Obecně závazné vyhlášky obcí ........................................................ 43
4
Závěr
44
5
Seznam použité literatury
45
A
Přílohy
47
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1 Mapa Lednicko-valtického areálu Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php
23
Obr. 2 Rendez-vous Zdroj: informační tabule (Národní památkový ústav)
26
Obr. 3 Kolonáda na Rajstně Zdroj: informační tabule (Národní památkový ústav)
27
Obr. 4 Chrám Tří Grácií Zdroj: informační tabule (Okresní úřad Břeclav)
28
Obr. 5 Povědomí o LVA mezi respondenty Zdroj: provedený výzkum
30
Obr. 6
31
Návštěvnost v LVA Zdroj: provedený výzkum
Obr. 7 Návštěvnost všech/jen některých památek Zdroj: provedený výzkum
31
Obr. 8 Přiměřenost vstupného do památek Zdroj: provedený výzkum
32
Obr. 9 Přiměřenost cen v Lednickém zámku Zdroj: provedený výzkum
32
Obr. 10 Graf spokojenosti se značením cest‘ Zdroj: provedený výzkum
33
Obr. 11 Průzkum mínění o možnosti umístění informačních tabulí k silnicím Zdroj: provedený výzkum
33
Obr. 12 Průzkum mínění o možnosti okružní autobusové jízdy po všech památkách LVA Zdroj: provedený výzkum
34
Obr. 13 Průzkum mínění o možnosti návštěvy LVA vozíčkáři a maminkami s kočárky Zdroj: provedený výzkum
34
Seznam obrázků
8
Obr. 14 Průzkum mínění o znečištění kolem cest v LVA Zdroj: provedený výzkum
35
Obr. 15 Spokojenost s kvalitou občerstvení Zdroj: provedený výzkum
35
Obr. 16 Spokojenost návštěvníků s možností navštívit hygienická zařízení (toalety) Zdroj: provedený výzkum
36
Obr. 17 Průzkum mínění o možnosti doporučení návštěvy LVA známým Zdroj: provedený výzkum
37
Obr. 18
Muž/Žena Zdroj: provedený výzkum
38
Obr. 19
Věk respondentů Zdroj: provedený výzkum
38
Obr. 20 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Zdroj: provedený výzkum
39
Obr. 21 Současný ekonomický status respondentů Zdroj: provedený výzkum
39
Obr. 22
Původ respondentů Zdroj: provedený výzkum
40
Obr. 23
Zámek Lednice (ze zahrady) Zdroj: vlastní foto
51
Obr. 24
Zámek Lednice Zdroj: vlastní foto
52
Obr. 25
Zámek Lednice Zdroj: vlastní foto
52
Obr. 26
Zámecký park Lednice Zdroj: vlastní foto
53
Obr. 27
Zámecký park Lednice Zdroj: vlastní foto
53
Obr. 28
Minaret Zdroj: vlastní foto
54
Obr. 29
Minaret v Zámeckém parku Lednice Zdroj: vlastní foto
54
Obr. 30 Akvadukt v Zámeckém parku Lednice Zdroj: vlastní foto 55 Obr. 31
Janův hrad Zdroj: vlastní foto
55
Seznam obrázků
Obr. 32
Apollonův chrám Zdroj: vlastní foto
9
56
Obr. 33 Bůh Apollon se slunečním vozem (nad vstupem do Apollonova chrámu) Zdroj: vlastní foto
56
Obr. 34
Zámek Valtice Zdroj: vlastní foto
57
Obr. 35
Kolonáda Na Rajstně Zdroj: vlastní foto
57
Obr. 36
Kaple sv. Huberta v Bořím lese Zdroj: vlastní foto
58
Obr. 37
Dianin chrám (Rendez-vous) Zdroj: vlastní foto
58
Obr. 38
Chrám Tří Grácií Zdroj: vlastní foto
59
Seznam tabulek
10
Seznam tabulek Tab. 1 Tabulka důležitosti okolností
36
Úvod, cíl práce, metodika
11
1 Úvod, cíl práce, metodika 1.1
Úvod
Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících odvětví průmyslu každého státu. Představuje souhrn služeb cestovního ruchu a jeho cílem je uspokojování potřeb zákazníků. Jinak se dá cestovní ruch pojmenovat jako „cestování“, „poznávání“, „aktivní odpočinek“ nebo „rekreace“. Z ekonomického pohledu je hlavním přínosem z cestovního ruchu dosažení zisku firem. Firmy se snaží o dosažení zisku prodejem služeb a zboží, což jsou konečné produkty cestovního ruchu. Rozvoj oblastí cestovního ruchu znamená nejen hospodářský přínos obcím i celému státu, ale má také pozitivní dopad na zachování tradic a kulturního bohatství. Cestovní ruch má vliv na zaměstnanost, vytváření nových pracovních pozic, podporuje růst malého a středního podnikání a snaží se o záchranu kulturních, uměleckých a historických památek. Na cestovní ruch však musíme pohlížet ze dvou stran, neboť má na území a obyvatele nejen pozitivní, ale i negativní dopad. Jedním z přínosů cestovního ruchu pro rozvoj území je vytváření nových pracovních příležitostí. Dalším přínosem jsou vyšší finanční příjmy pro obce a jejich obyvatele i pro státní rozpočty, zlepšení infrastruktury a rekonstrukce kulturních i historických památek. V neposlední řadě přispívá cestovní ruch k poznávání nových míst, přírodního a kulturního bohatství jiných národů, napomáhá lépe chápat jejich mentalitu a obyčeje a tím přispívá k mírovému soužití. Negativní vlivy spočívají v ohrožení přírodního bohatství, může docházet k poškozování životního prostředí, nadměrnému využívání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných. Hrozí ztráta jedinečnosti specifické památky či kultury, negativní vnímání turistů místními obyvateli a ztráta jejich soukromí. Proto by měl být cestovní ruch realizován tak, aby maximalizoval pozitivní a minimalizoval negativní dopady a tím přispěl ke své dlouhodobé udržitelnosti. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě daného území. Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Možnosti zvýšení návštěvnosti v Lednicko-valtickém areálu“. Jejím cílem je pomocí marketingového výzkumu i vlastních poznatků navrhnout marketingová opatření k většímu využití potenciálu turistické oblasti Lednicko-valtický areál.
Úvod, cíl práce, metodika
12
1.2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je navrhnout marketingová opatření ke zvýšení návštěvnosti v Lednicko-valtickém areálu, která je vzhledem k obrovskému potenciálu tohoto turistického místa nedostačující. Tohoto cíle se budu snažit dosáhnout provedením dotazníkového šetření i vlastními poznatky. Dílčím cílem je prostudovat právní předpisy zabývající se oblastí cestovního ruchu a také vzít v úvahu podzákonné právní akty (místní obecně závazné vyhlášky) a provést stručný náhled na jejich charakteristiku. Dalším dílčím cílem bakalářské práce je charakterizovat cestovní ruch, trh a marketing cestovního ruchu, Lednicko-valtický areál jako celek i jeho jednotlivé památky.
1.3 Metodika Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z odborné literatury, zabývající se cestovním ruchem a také z právních předpisů, které se tomuto tématu věnují. Důležitým zdrojem informací mi byl také internet. Získané poznatky jsem konzultovala se svou vedoucí, paní JUDr. Bohumilou Salachovou, Ph.D.. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části, nazvané „Literární přehled“ byl vymezen cestovní ruch a definován trh a marketing cestovního ruchu. V praktické části, nazvané „Vlastní práce“ byly zpracovány informace o Lednicko-valtickém areálu jako takovém a charakterizovány jeho jednotlivé památky. Dále byl proveden marketingový výzkum prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření. Technikou sběru primárních informací byli během jednoho měsíce zcela anonymně osloveni respondenti hlavně z Jihomoravského kraje, ale i dalších krajů České republiky. Dotazník byl zaměřený na zjištění spokojenosti návštěvníků s nabídkou služeb v Lednicko-valtickém areálu, prostor v něm byl vyhrazen i pro osobní názor respondentů, co se týče doporučení ke zkvalitnění turistiky v tomto areálu. Výsledky marketingového výzkumu byly získány i zpracovány elektronicky a interpretovány jsou v části práce nazvané „Vyhodnocení dotazníkového šetření“. V závěru práce byla použita metoda zobecnění získaných poznatků. Zde jsou navržena doporučení ke zkvalitnění turistiky v Lednicko-valtickém areálu, která plynou ze získaných výsledků mnou provedeného dotazníkového šetření, ale i z vlastních poznatků.
Úvod, cíl práce, metodika
13
V přílohách práce je uveden dotazník a také fotografie některých památek Lednicko-valtického areálu.
Literární přehled
14
2 Literární přehled 2.1 Právní akty 2.1.1
Zákony
Problematikou cestovního ruchu se zabývá mnoho právních dokumentů od místních vyhlášek obcí až po zákony vydané Ministerstvem pro místní rozvoj. Některé z nich jsou zde uvedeny. Základním právním předpisem je Zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (zákon č. 159/1999 Sb.). Tento zákon vymezuje základní pojmy, jako je zájezd, provozovatel cestovní kanceláře, zákazník apod. Dále určuje povinnosti cestovní kanceláře, resp. cestovní agentury, podmínky vydání koncesní listiny a povinnost sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Dalším důležitým právním předpisem, upravujícím oblast cestovního ruchu je např. Zákon č. 377/2009 Sb., kterým se mění a novelizuje zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon posiluje postavení osob se zdravotním postižením v oblasti cestovního ruchu. Zákon č. 403/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, v platném znění ukládá cestovním kancelářím specifické povinnosti při zveřejňování nabídky a při prodeji zájezdů, zejména v oblasti spotřebitele o konečné ceně zájezdu. 2.1.2
Obecně závazné vyhlášky obcí
Dle Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích je orgánem, který má pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky obcí Zastupitelstvo obce. Vyhláška je v České republice právním předpisem vydávaným zastupitelstvem obce v samostatné působnosti. Musí být v souladu s právem České republiky a nesmí ukládat povinnosti právnickým nebo fyzickým osobám, pokud k tomu není zmocněna zákonem. Obce, v jejichž katastrech se nachází nějaké památky (ať už přírodní, kulturní či historické) nebo turisticky zajímavá místa, často vydávají různé vyhlášky, upravující oblast cestovního ruchu. Jedná se například o práva a povinnosti návštěvníků turisticky zajímavých míst, na druhé straně také o práva a povinnosti poskytovatelů služeb cestovního ruchu na těchto místech. V těchto vyhláškách bývají upraveny například poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt, ze vstupného, za užívání veřejného prostranství, za povolení vjezdu motoro-
Literární přehled
15
vých vozidel do vybraných míst a částí obce apod., povinnosti dostatečně a přehledně značit cesty vedoucí k památkám, chování cyklistů (pohyb po vymezených cestách), povinnosti poskytovatelů služeb cestovního ruchu (například provozovatelů stánků s občerstvením zajistit návštěvníkům možnost návštěvy sociálního zařízení) a jiné.
2.2 Cestovní ruch 2.2.1
Vymezení cestovního ruchu
Jednoznačně definovat cestovní ruch není vůbec jednoduché. Věra Foretová a Miroslav Foret (2001) definují cestovní ruch jako: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.“ Další definice dle Heskové (2006) zní: „Cestovní ruch je souhrn služeb cestovního ruchu v určitém prostředí, s cílem uspokojit potřeby lidí po dobu cestování mimo jejich trvalé bydliště v době dovolené nebo výkonu nepravidelných povinností. Cestovní ruch představuje z ekonomického aspektu souhrn aktivit s cílem prodat služby a zboží, které jsou jako výsledek promítnuté v produktech cestovního ruchu. Produkt cestovního ruchu je nabízený za účelem spotřeby konkrétním účastníkům cestovního ruchu na jedné straně a za účelem tvorby zisku podniku cestovního ruchu na straně druhé. Příjmy z cestovního ruchu jsou významným ukazatelem výkonnosti tohoto odvětví v dané zemi. Celosvětově se každý rok účastní cestování za účelem poznání, sportu, kultury, z náboženských, pracovních nebo obchodních důvodů více než 700 milionů osob.“ Kiráľová (2003) ve své knize Marketing destinace cestovního ruchu napsala, že převážnými důvody návštěvy určitého cílového místa je odpočinek a regenerace. Cílem je také poznat památky a architektonické stavby společně s jejich dávnou historií, dále kulturu a tradice navštívené destinace. Neodmyslitelnou součástí je také sportovní vyžití spojené s nádechem atmosféry v přírodní krajině. Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, zejména jako důležitá součást tzv. průmyslu volného času. Jeho ekonomické, ekologické, sociální, kulturní, politické a mnohé další dopady jsou součástí proměn dnešního světa. Cestovní ruch je chápán jako prostředek zvyšování životní úrovně obyvatel, hlavně proto, že poskytuje ekonomické a sociální příležitosti venkovu (FORET, FORETOVÁ, 2001).
Literární přehled
16
„Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím“ (HESKOVÁ a kol., 2006). V současnosti se cestovní ruch stává nejenom neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí, ale také je stále významnějším a nepostradatelnějším jevem ekonomiky České republiky. Je mnohostranným odvětvím národního hospodářství, které přináší naší společnosti v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu (RYGLOVÁ, 2009). 2.2.2
Marketing cestovního ruchu
Existují četné definice marketingu cestovního ruchu. Například J. Kripendorf (1971) jej ve své práci Marketing cestovního ruchu definuje jako: „systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku.“ A. M. Morrison (1996) vymezuje marketing cestovního ruchu jako „plynulý proces plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování činností potřebných k zajištění jak zákazníkových potřeb a požadavků, tak i cílů organizace. K dosažení největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce a jeho účinnost se dále může zvýšit či snížit činností dalších komplementárních organizací.“ Potřeby účastníků cestovního ruchu jsou uspokojovány na trhu cestovního ruchu. Jeho zvláštností je, že se na něm prodávají převážně služby. Jejich význam během pobytu mimo místo trvalého bydliště roste, protože mimo každodenních existenčních potřeb (jako jsou výživa, bydlení a hygiena) chce účastník uspokojit další potřeby podmíněné například rekreačními aktivitami. Marketing cestovního ruchu se zabývá potřebami a hledáním možností jejich uspokojování účastní na cestovním ruchu (RYGLOVÁ, 2009). Hlavním cílem marketingu je spokojený zákazník na jedné straně a splnění cílů organizace na straně druhé. Jsou-li přání a potřeby zákazníků uspokojeny prostřednictvím kvalitních služeb, mohou tím organizace získat lepší postavení na trhu. Spokojený zákazník je ten, který nachází produkt ve správný čas na správném místě (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004).
Literární přehled
2.2.3
17
Formy cestovního ruchu
Ryglová (2009) ve své učebnici rozděluje cestovní ruch na základní a specifické formy. Přitom rozdělení na základní koresponduje s rozdělením potřeb na primární, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu a specifické formy uspokojují potřeby nejrůznějších spotřebitelských segmentů, jejich nabídka je stále rozmanitější s vývojem společnosti a bude se i nadále rozšiřovat. Základní cestovní ruch Rekreační – Přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických i duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, hory, lesy). Jeho specifickým podtypem v českém prostředí je chataření a chalupaření (RYGLOVÁ, 2009). Rekreační cestovní ruch je druh cestovního ruchu, pro který je charakteristický pasivní, ale i aktivní odpočinek ve vhodném přírodním prostředí. Pobyt, kombinovaný s různými rekreačními aktivitami (pohybové a nenáročné sportovní činnosti, např. procházky, táboření v přírodě, chataření, chalupaření a jiné), má vliv na organismus a duševní pohodu člověka. Dostává stále větší význam se zhoršujícím se životním prostředím v místě trvalého bydliště a pracoviště (HESKOVÁ a kol., 2006). Kulturně–poznávací – Tahle forma základního cestovního ruchu je cílená na poznávání kultury, tradic, zvyků apod. Vychází z potřeby poznávat historii, historické památky a přírodní zvláštnosti, vzdělávat se. (RYGLOVÁ, 2009) Kulturní cestovní ruch se podílí na zvyšování společenské, kulturní a odborné úrovně lidí (HESKOVÁ a kol., 2006). Sportovně turistický – Pobyt ve vhodném prostředí s aktivním výkonem různých sportovních činností, kde je předpokladem fyzická kondice účastníků. Jedná se zejména o turistiku (horskou, pěší) a cykloturistiku. S ohledem na roční období je nabídka velmi široká (HESKOVÁ a kol., 2006). Léčebný a lázeňský – Využívá přírodní léčivé zdroje a je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil člověka (RYGLOVÁ, 2009). Je zde nutná existence přírodních léčivých zdrojů. V lázeňských městech se dnes již rozvíjí společenský a kulturní život, který má pozitivní vliv na léčebný proces (HESKOVA a kol., 2006).
Literární přehled
18
Specifický cestovní ruch Dle Ryglové (2009) jde například o tyto formy cestovního ruchu: • Městský • Venkovský (rurální – spojený s venkovem a jeho tradicemi) • Mládežnický • Seniorů • Rodinný • Kongresový • Incentivní • Chatařský a chalupářský • Náboženský • Zábavný a atrakční • Gastronomický • Karavanový • Cestovní ruch zdravotně postižených 2.2.4
Trh cestovního ruchu
Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, vyplývajících především z charakteru potřeb zákazníků a z charakteru služeb v cestovním ruchu. Dle Ryglové (2009) má trh cestovního ruchu tyto hlavní specifické rysy: • Podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, ale jedná se o dlouhodobé aktivity (musíme počítat i se špatnou sezónou), • rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami, • produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad, • místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb (bezprostřední sepětí s územím, ve kterém dochází k realizaci služby), • vysoká závislost na přírodních a historických aktivitách, • místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby, • výrazná sezónnost, • trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy (tj. mimoekonomickými faktory), • vysoký podíl lidské práce,
Literární přehled
19
• těsný vztah nabídky a poptávky (tj. změny v cenách a příjmech se obvykle objeví na trhu bezprostředně), • mezinárodní charakter. Vedle specifických znaků má trh cestovního ruchu celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb zákazníků (strana poptávky) a z charakteru služeb v cestovním ruchu (strana nabídky). Nabídka na trhu cestovního ruchu Dle Drobné a Morávkové (2004) je nabídka tvořena službami, jejichž škála závisí na konkrétních formách cestovního ruchu. Důležitým předpokladem pro rozvoj destinace jsou atraktivity cílového místa, vybavenost destinace zařízeními cestovního ruchu a jejich dopravní dostupnost. Vývoj nabídky závisí na poptávce po cestovním ruchu, cenách nabízených služeb, cílech podnikatelských subjektů a konkurenční nabídce. Dle Foreta a Foretové (2001) dále nabídku silně ovlivňuje rozvoj a využívání techniky a technologií (informační a rezervační systémy). Poptávka na trhu cestovního ruchu Jejím předmětem jsou služby cestovního ruchu, vyvolané potřebami zákazníků. Poptávka se vyznačuje svou komplexností, neboť účastníci si přejí ucelený systém služeb v podobě nabízených balíčků. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení během roku má sezónní charakter a na základě její pružnosti je schopna se rychle přizpůsobit častým změnám. Poptávka je zároveň velmi rozmanitá, potřeby lidí se stále vyvíjejí a je nutné rozšiřovat produktové řady o nové aktivity. Vývoj poptávky ovlivňují ceny nabízených produktů, úroveň nabídky ze strany dodavatelů, vývoj důchodů, potřební zvyklosti lidí a ekonomická, sociální a politická situace v zemi pobytu účastníků (DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004). 2.2.5
Destinační management a marketing v České republice
Nejdříve je důležité vymezit pojem destinace. Výkladový slovník cestovního ruchu vykládá pojem destinace jako cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu je jako destinace označována země, region, lidské sídlo a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je dlouhodobá vysoká koncentrace návštěvníků (HESKOVÁ a kol., 2006).
Literární přehled
20
Kiráľová (2003) definuje destinaci cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. V poslední době je význam cestovního ruchu stále více spojován s přímým rozvojem regionů. Jednou z nových disciplín, které mohou nastartovat regionální rozvoj, je aplikace destinačního managementu a marketingu. Z pohledu českého cestovního ruchu je nastolen základní problém, jak efektivně organizovat způsob spolupráce subjektů v jednotlivých turistických regionech. Řešení tohoto problému je prozatím ve fázi předkládání návrhů nejvhodnějšího – funkčního modelu organizace. Většina návrhů vychází ze zahraničních zkušeností, odkud přebírá různé modely řízení destinací cestovního ruchu. Struktura cestovního ruchu by měla být založena na třístupňovém modelu organizace, tj. obec – turistická oblast – daný turistický region. Cílem destinačních organizací je sdružování za účelem společné prezentace mikroregionů (forma účasti na výstavách, veletrzích), vydávání prospektů a map, přípravy produktů cestovního ruchu. Důležitým hybným momentem pro vznik kooperací v oblasti cestovního ruchu jsou finanční granty z EU a orgánů státní správy pro podporu cestovního ruchu a rozvoje lidských zdrojů (HESKOVÁ a kol., 2006). Destinační management je v České republice stále v počáteční fázi rozvoje a není rozvinut tak, jako v některých západoevropských zemích. Ačkoliv existuje jednotný názor, že cestovní ruch je významným přínosem regionů, měst či obcí, byl přesto v České republice ponechán v minulosti svému osudu a byl čistě závislý na podnikatelských aktivitách jednotlivých provozovatelů zařízení cestovního ruchu (RYGLOVÁ, 2009). Podniky, organizace, destinace a střediska cestovního ruchu vytvářejí hodnotovou nabídku, která je součástí marketingu. Je složena z následujících bodů: • Rozhodnutí o marketingové dohodě. • Pochopení hodnotných potřeb spotřebitelů. • Vytvoření hodnotové nabídky. • Sdělení hodnotové nabídky. • Poskytnutí hodnotové nabídky. Agentury, které se věnují marketingu turistické destinace se nazývají „Destinační management“ a soustřeďují se v marketingovém mixu zejména na tvorbu programových balíčků služeb, které se na trhu propagují pod společnou značkou (JAKUBÍKOVÁ, 2009). Hesková (2006) vymezuje hlavní problémy současného stavu destinačního managementu a marketingu v českém prostředí:
Literární přehled
21
1.
Není pevně ukotvena funkční organizační struktura cestovního ruchu, která by zastřešovala a koordinovala aktivity v rámci rozvoje destinací cestovního ruchu.
2.
Neochota a obava subjektů ke spolupráci a vytváření partnerství.
3.
V dané vývojové etapě je možné využívat pouze některé části marketingového mixu.
4.
Nedostatečná komunikace a koordinace činností při spolupráci s kraji.
5.
Nedostatek finančních prostředků na aktivity destinačního managementu a marketingu.
6.
Deficit odborně připravených pracovníků pro oblast destinačního managementu a marketingu, resp. obecně nedostatek odborníků pro řízení cestovního ruchu na různých úrovních. Základní podmínkou fungování destinačního managementu je spolupráce a komunikace mezi jeho subjekty. 2.2.6
Orgány koordinace cestovního ruchu v České republice
Podpora rozvoje cestovního ruchu spadá v ČR do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a dále do kompetence jednotlivých krajů a obcí. V Zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích, není konkrétně vymezena působnost obce v oblasti cestovního ruchu. Je zde pouze uvedeno právo obce být členem svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů, zejména v oblastech školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. Jednou z nejvýznamnějších organizací zabývajících se cestovním ruchem je Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Je státní příspěvkovou organizací, zřízena byla Ministerstvem pro místní rozvoj (rozhodnutí ministra hospodářství č. 29 z 18. 3. 1993). Základním cílem CzechTourismu je propagace ČR jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v ČR (HESKOVÁ a kol., 2006).
Vlastní práce
22
3 Vlastní práce 3.1 Stručná charakteristika Lednicko-valtického areálu (dále jen LVA) Lednicko-valtický areál, často nazývaný „zahradou Evropy“, je jednou z nejvzácnějších perel historického a kulturního bohatství České republiky. Nachází se v jižní a jihovýchodní částí okresu Břeclav. Území areálu má nepravidelný tvar, rozprostírá se na ploše téměř 200 km2, na severu je ohraničeno nivou řeky Dyje, na jihu státní hranicí s Rakouskem, na západě se přimyká k chráněné krajinné oblasti Pálava. Je tvořeno katastry deseti obcí okresu Břeclav. Jedná se o čtyři města – Břeclav, Podivín, Valtice a Velké Bílovice a šest obcí – Bulhary, Hlohověc, Ladná, Lednice, Přítluky a Rakvice. LVA po staletí budovali Lichtenštejnové, jeden z nejbohatších a nejstarších rakouských knížecích rodů. Ve spolupráci s přírodou vytvořili území, které je považováno za jedno z nejrozsáhlejších a nejkrásnějších vymodelovaných člověkem v Evropě a snad i na celé planetě. Tento výjimečný soubor parků, zahrad, rybníků, řek a lesů, doplněný řadou soch, zámečků, chrámů, kaplí a kolonád se roku 2003 stal součástí biosférické rezervace Dolní Morava a dne 7. prosince 1996 byl zapsán do seznamu míst Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V listině doslova stojí: „Zápis do tohoto Seznamu potvrzuje výjimečnou hodnotu světového významu kulturního nebo přírodního místa, které vyžaduje ochranu pro blaho celého lidstva.“ K úpravám krajiny bylo v období od 17. do 19. století povoláváno mnoho architektů, umělců a projektantů parkových zásahů do krajiny z celé Evropy. Na území areálu jsou velmi cenná naleziště pravěkého a časně středověkého osídlení krajiny. LVA reprezentoval Českou republiku na světové výstavě Expo v Šanghaji v roce 2010, v kategorii města a místa.
Vlastní práce
23
Obr. 1 Mapa Lednicko-valtického areálu Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php
Obec Lednice je důležitá pro zemědělské školství, které zde má bohatou tradici. V roce 1895 zde doktor Vilém Lauche založil Vyšší hospodářskou a zahradnickou školu, od roku 1948 byly na jejím místě zřízeny zahradnické obory Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně a od 1. ledna roku 1996 je Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně (dříve Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně) s obory vychovávajícími budoucí odborníky v zahradnictví, ovocnářství a vinařství. Vedle této vysoké školy je v Lednici také střední odborné učiliště zemědělské s výukou v oboru zahradnickém. Také obec Valtice byla důležitým centrem zemědělského školství. V roce 1877 zde byla zřízena zemská ovocnicko-vinařská škola, která přes dvě války funguje dodnes. Zařazení Lednicko-valtického areálu do typologie cestovního ruchu V části práce nazvané Literární přehled byly charakterizovány jednotlivé formy cestovního ruchu. V téhle části práce se nabízí zařadit Lednicko-valtický areál do této typologie. Z hlediska motivace účasti na cestovním ruchu se jedná o kombinaci rekreačního a kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Rekreační
Vlastní práce
24
cestovní ruch je charakteristický pobytem v přírodním prostředí (jedná se zejména o procházky v přírodě), který má pozitivní vliv na duševní pohodu člověka. Kulturně-poznávací cestovní ruch je cílený na poznávání historie a kultury. V LVA se nachází mnoho zajímavých historických památek.
3.2 Analýza potenciálu Lednicko-valtického areálu vhodného pro cestovní ruch Dominantou celého Lednicko-valtického areálu jsou nepochybně zámecká sídla s okrasnými zahradami v Lednici a Valticích. Zámek ve Valticích byl reprezentačním sídlem rodu Lichtenštejnů, Lednický zámek představoval jejich letní rezidenci. Do areálu patří celkem 17 památek, jež se budu snažit stručně charakterizovat v následující části. 1. Zámek Lednice Bývalé letní sídlo Lichtenštejnů, se vyvíjelo od gotické tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní podobu až do období 1846-1858, kdy proběhla jeho přestavba v historizujícím novogotickém slohu. O to se zasloužili nadaný vídeňský architekt Jiří Wingelmüller a jeho nástupce Jan Heidrich. Stavba působí pohádkovým dojmem. Při návštěvě zámku jistě každého překvapí mimořádný důraz architekta na dřevo. V interiérech zámku najdeme spoustu vzácných dřev (kanadský a kavkazský ořech, modřín, lípa), použitých na obložení stěn a kazetových stropů. Z cenných řezbářských děl je nejznámější schodiště zámecké knihovny, které je celé vyřezané z jednoho kusu dubu. Bohaté vyřezávání s motivy rostlin a zvířat i elegantní tvar činí ze schodiště umělecké dílo, které nemá na Moravě obdoby. V pravé části zámku se rozprostírá velký skleník se sbírkou tropických a subtropických rostlin. V areálu zámku se nachází velký barokní zámecký park, který přechází ve volnou krajinu a také zámecký rybník s 15 ostrůvky. Zámek Lednice je dnes často nazýván „perlou jižní Moravy“. Lednici s Valticemi spojuje nádherná „Bezručova alej“, která byla v roce 1715 vybudována ze staré cesty a dnes nese jméno po předním moravském básníkovi Petru Bezručovi, který jí mnohokrát procházel a opěvoval ji ve svých verších. Památkovou ochranu používá v Lednici 37 objektů, spojení krajiny s architekturou dalo vyniknout kráse Lednice i jejího okolí, která se stala jedním z turisticky nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších míst v České republice.
Vlastní práce
25
2. Zámek Valtice Bývalé rezidenční sídlo Lichtenštejnů tvoří spolu s rozsáhlým barokním parkem a několika stavbami dominantu města. Původně byl gotickým hradem, pak knížecí rezidencí a později luxusním zámeckým barokním sídlem. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek se dvěma věžemi, v současnosti je zpřístupněno 1. patro, kde se nachází 17 barokních místností a zámecká kaple, patřící mezi nejkrásnější chrámové prostory nejen v České republice, ve 2. patře se nachází 6 sálů, které slouží jako výstavní prostory. V zámeckém parku s přísnou geometrií záhonů se nachází řada dendrologických pozoruhodností. Je v něm evidováno na 90 druhů stromů a keřů. Návštěvníci valtického zámku by si také neměli nechat ujít prohlídku zámeckého sklepa spojenou s degustací vína. Krajina kolem Valtic byla oživována řadou drobných architektonických staveb, jež jsou dodnes perlami celého areálu. 3. Belvedér Hned za Valticemi, vlevo od Bezručovy aleje se od roku 1818 nachází stavba na oktagonálním půdorysu zvaná Belvedér (drobný zámeček, sloužil k hospodářským účelům – k chovu bažantů). Autorem je Josef Hardtmuth, který zde uplatnil svoji zálibu v číslech, zvláště v používání osmičky. 4. Rendez-vous Podle plánů Josefa Hardtmutha postavil v letech 1810–1812 architekt Josef Kornhäusel Dianin chrám (tzv. Rendez-vous). Jedná se o empírový lovecký zámeček ve tvaru římského vítězného oblouku. Uprostřed někdejší knížecí obory jej nechal vystavět Jan I. z Liechtensteinu jako seřadiště lovců při velkolepých honech v okolních lesích. Architekturu doplňují kvalitní sochařské reliéfy vídeňského sochaře Josefa Kliebera, znázorňující Dianin lov s více než třiceti postavami v životní velikosti. Na zasvěcení chrámu bohyni Lovu Dianě odkazují dva latinské nápisy. Na jižní straně: Dianě, bohyni lovu a jejím ctitelům, na severní straně: Tobě je zasvěcen tento dům ó zářivá sestro Foibova, a k tvé poctě ať neporušený les stále roste. Protože Dianin chrám sloužil současně jako letohrádek, nachází se v jeho interiéru několik místností.
Vlastní práce
26
Obr. 2 Rendez-vous Zdroj: informační tabule (Národní památkový ústav)
5. Kolonáda na Rajstně Na kopci Raistenberg nad Valticemi (na nejvyšším bodě Lednicko-valtického areálu) směrem na Rakousko stojí výrazná krajinná dominanta v podobě velkolepé memoriální kolonády. Vyhlídková stavba zvaná Kolonáda na Rajstně byla postavena v letech 1810-1817 mezi vinicemi. Nechal ji postavit kníže Jan I. z Liechtensteinu na památku svého zemřelého otce Františka Josefa I. a bratrů Aloise Josefa a Filipa. Jim je také věnován německý nápis: Syn otci, bratr bratrům (Der Sohn dem Vater. Der Bruder den Brüdern.) – nezapomenutelným předkům jediný přeživší syn. Autor projektu, knížecí architekt Josef Hardtmuth jej navrhl jako elegantní kolonádu s korintskými sloupy, do jejíhož středu zasadil triumfální oblouk s reliéfy vídeňského sochaře Josefa Kliebera. Kolonáda je turistům přístupná a z její terasy lze shlédnout téměř celý areál.
Vlastní práce
27
Obr. 3 Kolonáda na Rajstně Zdroj: informační tabule (Národní památkový ústav)
6. Kaple sv. Huberta Novogotická pilířová kaple je nejmladší stavbou LVA. Byla postavena v roce 1854 na palouku v Bořím lese a je zasvěcena patronovi lovců, sv. Hubertovi. 7. Minaret Je kromě zámků v Lednici a Valticích snad nejproslulejší stavbou Lednickovaltického areálu. Možná proto, že je nejstarší (1797-1802). Je postavena v maurském slohu a měří 60 metrů. V současné době slouží jako rozhledna a k jejímu vrcholu vede 302 schodů. Z jejího vyhlídkového ochozu je možno spatřit mnoho památek LVA. Minaret bezesporu dotváří romantičnost tohoto místa. 8. Janohrad Loďkou po řece Dyji bychom se dostali k romantické umělé hradní zřícenině zvané Janův hrad. Od roku 1807 sloužila jako lovecký zámeček, shromažďovalo se zde panstvo před honem. Dnes se zde nachází stálá ornitologická expozice s loveckými trofejemi a je zde také obřadní síň, kterou využívá městský úřad v Podivíně.
Vlastní práce
28
9. Obelisk Tenký sloup z pískovcových kvádrů (postaven v roce 1789), měří 23 metrů a připomíná mírovou smlouvu mezi Rakouskem a Francií, nachází se mezi Lednicí a Přítlukami. 10. Apollonův chrám Stavba byla postavena v letech 1817-1819 J. Kornhäuselem na vrcholu písčité duny nad Mlýnským rybníkem. Na centrálním reliéfu pod kopulí je zobrazen průvod antických Múz doprovázejících boha slunce Apollona na slunečním voze taženém čtyřmi koňmi. Slouží jako vyhlídka na krajinu, sochy (jsou dílem tyrolského sochaře Josefa Kliebera) sem byly přeneseny ze zrušeného chrámu Múz a pojí se k bohu Apollonovi. Vyhlídková terasa je za pěkného počasí přístupná turistům. 11. Chrám Tří Grácií Další velmi proslulou památkou je sousoší tří antických bohyní (Athény, Afrodité a Artemis), vytesané z jednoho kusu kamene, nazývaný Chrám Tří Grácií. Původně se nacházelo v lednickém zámeckém parku, v roce 1825 bylo přemístěno a obehnáno kolonádou. Klasicistní stavba typu kolonády ukrývá nevelký sál s mozaikovou podlahou. Mozaika je dílem bratří Martinettiových, socha Psyché je od Josefa Kliebera. V nikách půlkruhového ochozu se nacházejí alegorické sochy věd a umění.
Obr. 4 Chrám Tří Grácií Zdroj: informační tabule (Okresní úřad Břeclav)
Vlastní práce
29
12.–14. Lovecký zámeček, Zámeček Lány, zámeček Pohansko Tyto tři zámečky sloužily k loveckým účelům. Lovecký zámeček a zámeček Lány (nejjižněji umístěná stavba LVA) jsou nyní v soukromém vlastnictví, v interiéru Pohanska (nedaleko Břeclavi) je zřízeno archeologické muzeum. Pohansko bylo vybudováno na valu velkomoravského hradiska podle plánů Josefa Hardtmutha. 15. Rybniční zámeček Byl postaven v roce 1816. Je to drobná stavba na břehu Prostředního rybníka. Po rozsáhlé rekonstrukci (2002-2008) zde vznikly reprezentační prostory a obytné místnosti, které lze využít ke konání nejrůznějších pracovních, společenských a kulturních akcí. V roce 1926 zde byla zřízena první biologická stanice na Moravě. Je pozoruhodné, že již od dvacátých let dvacátého století až do současnosti slouží Rybniční zámeček takřka nepřetržitě potřebám vysokého školství. V současnosti je ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně a od roku 2002 je v přímé správě jejího rektorátu. V letech 2002–2008 zde péčí Mendelovy univerzity v součinnosti s Národním památkovým ústavem proběhly rekonstrukční a restaurátorské práce. 16. Hraniční zámeček Klasicistní zámeček (1826-1827) vybudoval Jan Karel Engel. V současnosti se zde nachází prostory restaurace hotelového komplexu Hraniční zámeček. 17. Nový dvůr Původně zemědělský statek pro chov vzácného plemene z roku 1809. Jedná se o empírové hospodářské stavení rozvržené kolem čtvercového dvora. V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako stáje pro chov koní.
3.3 Dotazníkové šetření Součástí bakalářské práce bylo také provedení marketingového výzkumu, který byl uskutečněn prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření. K uvedené metodě sběru primárních informací byl sestaven dotazník. Vytvořený dotazník obsahoval 21 otázek, z nichž většina byla uzavřených, kde respondent vybíral pouze z předem sestavených odpovědí, některé byly i otevřené, kde mohl respondent vyjádřit svůj názor na daný problém. Závěr dotazníku byl směřovaný na personální otázky o dotazovaných osobách. Otázky v dotazníku směřovaly ke zjištění profilu návštěvníka Lednickovaltického areálu a zjištění jejich spokojenosti s nabídkou v tomto areálu při jejich návštěvě.
Vlastní práce
30
Výzkum byl anonymní, mohli se zúčastnit respondenti ze všech krajů České republiky. Dotazník vyplnilo celkem 200 respondentů. Informace byly získány a zpracovány elektronicky a výsledky jsou prezentovány pomocí statistických grafů v části práce nazvané: „Vyhodnocení dotazníkového šetření“. Zde budou pro zajímavost také zmíněny některé individuální názory respondentů.
3.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření V této části práce budou s použitím grafů uvedeny a v převážné většině případů také interpretovány výsledky dotazníkového šetření. Otázka č. 1 Slyšeli jste někdy o turistické oblasti Lednicko-valtický areál?
Obr. 5 Povědomí o LVA mezi respondenty Zdroj: provedený výzkum
První otázka byla věnovaná povědomí o LVA mezi respondenty. Z celkového počtu 200 dotazovaných právě 196 respondentů (98 %) odpovědělo, že již někdy slyšeli o této turistické oblasti. Pouze 4 respondenti nikdy o této turistické oblasti neslyšeli. Povědomí o Lednicko-valtickém areálu je tedy v České republice více než dostačující. Otázka č. 2 Navštívili jste někdy turistickou oblast Lednicko-valtický areál?
Vlastní práce
31
Obr. 6 Návštěvnost v LVA Zdroj: provedený výzkum
Druhá otázka se týkala návštěvnosti v LVA. 92 % respondentů již navštívilo tento areál. Zbylých 8 % respondentů zatím nenavštívilo Lednicko-valtický areál. Z toho můžeme vyvodit závěr, že stále je koho přivést do této zajímavé oblasti. Otázka č. 3 Navštívili jste všech 17 památek LVA?
Obr. 7 Návštěvnost všech/jen některých památek Zdroj: provedený výzkum
Další otázka směřovala ke zjištění, zda návštěvníci měli za cíl navštívit všechny památky a seznámit se s tehdejší architekturou, nebo navštívit jen některé (nejznámější) památky. 11 % respondentů odpovědělo, že navštívili všechny památky, 30 % respondentů odpovědělo, že navštívili asi polovinu ze 17 památek a zbylých 59 % navštívilo jen některé z památek Lednicko-valtického areálu. To může svědčit o tom, že možná každý neví, že se v LVA nachází tolik památek, nebo třeba jen neměl zájem je poznat. Otázka č. 4 Která památka se vám nejvíce líbila? Na tuto otázku bohužel neodpovídali všichni respondenti. Nejčastěji však zazněla odpověď, že se nejvíce líbil Minaret (asi 62krát), dále Zámek Lednice (asi
Vlastní práce
32
46krát), zahrady v areálu Lednického zámku (asi 16krát), Janohrad (asi 13krát). Zmíněny byly i některé další památky: Apollonův chrám, Skleník v Lednickém zámku, Valtický zámek, Chrám tří grácií, Hraniční zámeček, Kolonáda na Rajstně a zámeček Pohansko. Otázka č. 5 Připadají vám ceny vstupného do zpoplatněných památek přiměřené?
Obr. 8 Přiměřenost vstupného do památek Zdroj: provedený výzkum
Otázka č. 5 se týkala přiměřenosti vstupného do památek. 72 % dotazovaných odpovědělo, že jim vstupné připadalo přiměřené. Je zde však i určité procento respondentů (28 %), kterým se zdá v památkách Lednicko-valtického areálu vstupné do památek nepřiměřené (to znamená drahé). Z toho můžeme soudit, že i zlevnění vstupného by mohlo přilákat do LVA více turistů. Otázka č. 6 Zdá se vám prohlídka a výklad průvodce na zámku v Lednici adekvátní ceně?
Obr. 9 Přiměřenost cen v Lednickém zámku Zdroj: provedený výzkum
Otázka č. 6 se dost podobá předchozí otázce. Cena vstupného v Lednickém zámku připadá adekvátní výkladu průvodce nadpoloviční většině respondentů.
Vlastní práce
33
14 % respondentů zámek nenavštívilo. Zbylých 31 % respondentů odpovědělo záporně, což svědčí o ne zcela zanedbatelné nespokojenosti návštěvníků s cenami v Lednickém zámku. Otázka č. 7 Byli jste spokojeni se značením cest k památkám?
Obr. 10 Graf spokojenosti se značením cest‘ Zdroj: provedený výzkum
Pouhých 9 % respondentů odpovědělo, že měli problémy najít cestu k památkám. Musíme se však vrátit k otázce č. 3, kde jsme zjistili, že všechny památky navštívilo jen 11 % respondentů. Možná, že respondenti, kteří odpověděli v této otázce, že neměli problémy najít cestu, navštívili pouze pár těch nejznámějších a cestu k dalším památkám ani nehledali. Proto nemůžeme na tenhle problém pohlížet individuálně a musíme vzít v úvahu celý výzkum. Z této otázky by se dalo pochopit, že cesty k památkám v LVA jsou téměř výborně označené, ale pokud pohlédneme na výsledek otázky č. 3, můžeme dostat zcela odlišný výsledek. Otázka č. 8 Ocenili byste umístění informačních tabulí k silnicím pro snadnější vyhledání jednotlivých památek?
Obr. 11 Průzkum mínění o možnosti umístění informačních tabulí k silnicím Zdroj: provedený výzkum
Výsledek této otázky mluví za vše. 90 % dotazovaných by ocenilo umístění informačních tabulí k silnicím pro snadnější vyhledání jednotlivých památek.
Vlastní práce
34
Otázka č. 9 Ocenili byste možnost okružní autobusové jízdy po všech památkách LVA?
Obr. 12 Průzkum mínění o možnosti okružní autobusové jízdy po všech památkách LVA Zdroj: provedený výzkum
Výsledek této otázky je zajímavý. Něco přes polovinu respondentů o možnost okružní autobusové jízdy nestojí, téměř polovina (48 %) by tuto možnost uvítala. Může to svědčit o tom, že polovina respondentů si chce sama řídit svůj čas a navštívit památky vlastní cestou, k čemuž je však třeba vhodné značení cest k památkám a dobrá dostupnost těchto památek. Otázka č. 10 Myslíte si, že mohou areál navštívit i lidé se zdravotním postižením (vozíčkáři) a maminky s kočárky?
Obr. 13 Průzkum mínění o možnosti návštěvy LVA vozíčkáři a maminkami s kočárky Zdroj: provedený výzkum
Na tuto otázku odpovědělo 85 % respondentů, že vozíčkáři a maminky s kočárky mohou navštívit Lednicko-valtický areál. Je pravda, že zahrady Lednického a Valtického zámku jsou uzpůsobeny i pro tyto skupiny lidí, ale jiné památky už pro ně nejsou dostatečně přístupné.
Vlastní práce
35
Otázka č. 11 LVA je charakteristický neporušenou přírodou. Všimli jste si nějakého znečištění kolem cest?
Obr. 14 Průzkum mínění o znečištění kolem cest v LVA Zdroj: provedený výzkum
71 % respondentů odpovědělo, že se jim LVA nezdá znečištěný. To je, dle mého názoru, docela uspokojivé procento. Otázka č. 12 Byli jste spokojeni s kvalitou občerstvení?
Obr. 15 Spokojenost s kvalitou občerstvení Zdroj: provedený výzkum
S kvalitou občerstvení bylo spokojeno 50 % dotazovaných. 29 % respondentů by očekávalo větší výběr občerstvení, pro 21 % respondentů je občerstvení v Lednicko-valtickém areálu příliš drahé. Otázka č. 13 Byli jste spokojeni s možností návštěvy hygienických zařízení (toalet)?
Vlastní práce
36
Obr. 16 Spokojenost návštěvníků s možností navštívit hygienická zařízení (toalety) Zdroj: provedený výzkum
45 % respondentů odpovědělo, že byli spokojeni s možností návštěvy toalet. Dále 38 % respondentů uvedlo, že u většiny památek žádné toalety k dispozici nebyly. Je to určitě nezanedbatelné procento. Otázka č. 14 Ohodnoťte body 1 až 5 (5 – nejdůležitější, 1 – nejméně důležité), jak jsou pro vás důležité následující okolnosti: Tab. 1
Tabulka důležitosti okolností
Body
Dobrá orientace v areálu
Čistota přírody
Možnost občerstvení
1
9%
11 %
3%
2
13 %
12 %
22 %
3
17 %
9%
43 %
4
32 %
20 %
19 %
5
29 %
48 %
13 %
Zdroj: provedený výzkum
V tabulce č. 1 si můžeme všimnout, že asi polovina respondentů (48 %) považuje za nejdůležitější (obodované hodnotou 5) čistotu přírody. Otázka č. 15 Doporučil/a byste svým známým návštěvu v LVA?
Vlastní práce
37
Obr. 17 Průzkum mínění o možnosti doporučení návštěvy LVA známým Zdroj: provedený výzkum
96 % respondentů odpovědělo, že by svým známým doporučili návštěvu v Lednicko-valtickém areálu, což je bezesporu dobrý výsledek. Otázka č. 16 Jaké je vaše doporučení ke zkvalitnění turistiky v LVA? Na tuto otázku odpovědělo jen asi 18 % dotazovaných, což je velká škoda. Nejvíce se doporučení týkala zlepšení značení cest, také udržování čistoty a cest, propagace jak v televizi a v rádiích, tak i na internetu, snížení cen vstupného i občerstvení. Nyní pro zajímavost uvedu několik odpovědí: • zlepšit značení, zkvalitnit nabídku jídel a více toalet (když je člověk uprostřed areálu, nemá si kam odskočit), například u minaretu by mohly být, • zkvalitnění informačních služeb, využití potenciálu regionu jeho efektivní propagací, zbytek je i na nás návštěvnících, že se budeme snažit zachovávat čistotu v areálu, • udržování cest, více ukazatelů, oddechová místa se zázemím WC a minimálně pitím, • příjemnější personál v památkách, • nějakou reklamu v televizi, v rádiích i na internetu, lepší informační středisko, • v létě změnit návštěvní dobu (ráno začít později a být déle), v 17 hodin už bylo všude zavřeno, • poutavé propagační letáky, slevové poukázky, dárek zdarma, • více akcí a propagace, lepší propojení památek, více občerstvení a toalet (více a dobře rozmístěné), • větší propagace LVA, protože není v ostatních krajích příliš známý, • častější kulturní akce.
Vlastní práce
38
Výše zmíněné odpovědi respondentů jsou velice zajímavé. Ve většině případů se odpovědi dotazovaných shodují s mými poznatky. Co mě však dosud nenapadlo, je zlepšení povědomí o LVA lepší propagací a možnost konání různých akcí. Otázka č. 17 Jste Muž/Žena:
Obr. 18 Muž/Žena Zdroj: provedený výzkum
Výzkumu se zúčastnilo 147 žen a 53 mužů. Otázka č. 18 Věková kategorie:
Obr. 19 Věk respondentů Zdroj: provedený výzkum
Výzkumu se zúčastnilo 154 respondentů (77 %) ve věku 21–30 let. Může to znamenat že Lednicko-valtický areál nejčastěji navštěvují lidé v této věkové kategorii. Nejčastěji se jedná o páry či rodiče s malými dětmi.
Vlastní práce
Otázka č. 19 Nejvyšší dosažené vzdělání:
Obr. 20 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Zdroj: provedený výzkum
Otázka č. 20 Váš současný ekonomický status:
Obr. 21 Současný ekonomický status respondentů Zdroj: provedený výzkum
Otázka č. 21 Ze kterého kraje pocházíte:
39
Vlastní práce
40
Obr. 22 Původ respondentů Zdroj: provedený výzkum
V otázce č. 1 jsem uvedla, že povědomí o Lednicko-valtickém areálu v České republice je více než dostačující. Po uvedení výsledků poslední otázky, ze kterého kraje ČR respondent pochází, však máme jiný výsledek. 84 % respondentů (168) pochází z Jihomoravského kraje, proto se z provedeného výzkumu vlastně nedozvíme, jaké povědomí o Lednicko-valtickém areálu je v ostatních krajích České republiky.
3.5 Diskuze a doporučení 3.5.1
Návrhy řešení
Lednicko-valtický areál má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Byla by opravdu velká škoda, kdyby tento krajinný celek, který je považován za jedno z nejrozsáhlejších a nejkrásnějších území vymodelovaných člověkem v Evropě zůstal nedostatečně využitý. Na základě mnou provedeného dotazníkové šetření byly získány určité výsledky, pomocí nichž by mohly být určeny faktory, které by mohly mít vliv na zvýšení návštěvnosti v tomto areálu. Tyto faktory by mohly být nápomocny institucím cestovního ruchu i samotným úřadům obcí Lednice a Valtice k cestě k ještě většímu využití potenciálu Lednicko-valtického areálu. Z mnou provedeného marketingového výzkumu vyplývá, že převážná většina dotazovaných osob již LVA navštívila a téměř všichni by také doporučili návštěvu areálu svým známým. Také jsem se však z dotazníkového šetření dozvěděla, že mnoho z nich mělo k návštěvě LVA jisté výhrady a aby se sem často a hlavně rádi vraceli, muselo by se zde leccos změnit. Na otázku, zda navštívili všechny památky Lednicko-valtického areálu (je jich celkem 17), odpovědělo
Vlastní práce
41
pouhých 11 % respondentů, že navštívili všech 17 památek, což je jistě velká škoda. Je možné, že většina dotazovaných osob ani neví, že se v areálu tolik památek nachází. Já sama jsem to také nevěděla, dokud jsem se o Lednicko-valtický areál nezačala v rámci této práce více zajímat. Osobně si myslím, že umístění informačních tabulí (obsahujících informace o památce, fotografie památek a ukazatele odbočení) k silnicím by mohlo turisty nalákat k návštěvě těchto památek. Všech 17 památek Lednicko-valtického areálu se jistě nedá navštívit během jediného dne, pokud si je chcete opravdu dostatečně prohlédnout, proto by respondenti, kteří chtějí vidět opravdu celý areál měli do těchto míst zamířit na delší dobu, ať už se hodlají ubytovat v některém z ubytovacích zařízení v okolí, či si udělat více jednodenních výletů. Nejčastějšími odpověďmi respondentů na otázku: Která památka se jim nejvíce líbila, byly Minaret (přes 60 respondentů), zámek Lednice (přes 40 respondentů), zahrady Lednického zámku (asi 15 respondentů) a Janohrad (asi 12 respondentů). Jedná se bezesporu o ty nejznámější památky LVA, ale je přece mnoho dalších krásných, které by stály za návštěvu a nebyly v odpovědích respondentů na tuto otázku vůbec zmíněny. Já sama jsem Lednicko-valtický areál mnohokrát navštívila a některé okolnosti mě zde dost zklamaly. Když přijedete do obce Lednice, zámek a zámecký park kolem něj není vůbec těžké nalézt. Po vstupu zámeckou branou do areálu zámku narazíte na barevný stojan plný fotografií, dokonce i s hlasovou nabídkou, co všechno v tomto areálu můžete vidět a navštívit. Je zde zmíněn Lednický zámek, zahrady Lednického zámku, Minaret a Janův hrad, což jsou památky, nacházející se v bezprostřední blízkosti zámku. O ostatních památkách LVA a o tom, jakého komplexu jsou tyto objekty součástí, zde však není ani zmínka. V prostorách zámku se nachází malé informační centrum pro turisty, ale když si zde chcete zakoupit prospekt o celém Lednicko-valtickém areálu, mají jej ve všech možných jazycích kromě českého, a to jsem se na něj byla ptát při každé z mnoha návštěv. Když se tedy pídíte po ostatních památkách Lednickovaltického areálu, musíte si sami najít mapku na internetu a potom cestou autem zkoušet každou možnou odbočku, která by mohla vést k památce zobrazené na mapě, protože ve většině případů u silnice žádný ukazatel odbočení nenajdete. Většinou se návštěvník již nevrátí, pokud odbočku k památce mine. Kupříkladu se u silnice sice nachází ukazatel ke kempu Apollo, že se zde nachází také chrám boha slunce Apollona, který se dá navštívit a přehlédnout z jeho terasy celý Mlýnský rybník a jistě i dál, po tom však není nikde po cestě ani zmínka. Další okolností, která mě zklamala, byla nemožnost navštívit toaletu. V Lednickém i Valtickém zámku sice toalety jsou, ale u jednotlivých památek, které jsou od sebe vzdáleny v rozmezí několika kilometrů, už ne. Nebyl by to až
Vlastní práce
42
takový problém, kdyby téměř u každé památky nebyl stánek s možností se občerstvit, dát si pivo nebo třeba točenou kofolu. Když tedy návštěvníci uhasí žízeň ve stánku u některé památky a vydají se k další, to jim potom nezbývá nic jiného, než si odskočit z cesty mezi keříky a tím znečistit zdejší jinak neporušenou přírodu. Tenhle problém by mohla například vyřešit obecně závazná vyhláška, ukládající povinnost subjektům provozujícím stánky s občerstvením zajistit pro zákazníky toalety. Další okolností, která mě asi více pobavila, než naštvala, byl stav odpadkových košů u cest v zámeckém parku v Lednici. Co bych na druhou stranu jistě viděla jako velké plus, byly odpočinkové lavičky na určitých úsecích cesty. To je určitě velmi dobrá věc, například lidé důchodového věku mohou být cestou unavení a zde si mohou na chvíli sednout a odpočinout si. U každé lavičky se také nachází odpadkový koš, kam turisté mohou vyhodit například sáček od svačiny, papírový kapesník apod. Minimálně polovina těchto košů však měla děravé dno a většina odpadků se tedy válela pod košem a v jeho blízkosti, což určitě nedodávalo kráse téměř netknuté přírody. Tahle skutečnost tedy ukazuje, že areál byl (pokud neuvažujeme problém s nedostatkem toalet) sice přizpůsobený turistům a jejich pohybu v něm, ale na údržbu už se zřejmě tolik nehledí. Co dále může návštěvníkům vadit v areálu zámeckých zahrad a mě osobně to také vadilo, jsou cyklisté. Na začátku cesty do zámecké zahrady sice jsou umístěné cedule se zákazem vjezdu cyklistům, při procházce zámeckým parkem musíte však neustále cyklistům vyhýbat. Zákaz je sice stanoven, ale jeho dodržování se zřejmě vůbec nekontroluje. Uložení zákazu pod pokutou a průběžná kontrola dodržování tohoto zákazu by snad bylo řešením. Ve svém dotazníkovém šetření jsem také dala respondentům možnost navrhnout nějaké doporučení pro zkvalitnění turistiky v LVA. Jejich tvůrčí nápady mě mile překvapily. Ve většině případů se doporučení respondentů shodují s mými, co se týče návrhů lepšího značení cest, umístění ukazatelů kolem silnic, umístění více toalet v areálu apod. Co jsem však nezmínila a co některé z dotazovaných napadlo, je lepší propagace areálu v celé České republice a určitě i v zahraničí, a to nejen reklamou v televizi či v rádiích, ale i reklamou na internetu a pomocí propagačních letáků. Pár odpovědí respondentů v části dotazníku, kde mohli vyjádřit svůj názor k možnostem zlepšení turistiky v LVA se také týkalo snížení cen v areálu. Nějakého výrazného snížení cen občerstvení se zřejmě docílit nedá, provozovatelé stánků samozřejmě musí pokrýt své náklady a dosáhnout určitého zisku, ceny vstupného do památek se mi však zdají v některých případech dost přemrštěné. Na každou památku, která má vyhlídkovou terasu (jako je například Kolonáda
Vlastní práce
43
na Rajstně či Apollonův chrám) se platí vstupné, což hodně zákazníků odradí a domnívám se, že je to celkem zbytečné. Takhle se turisté podívají na památku jen zvenčí a jdou dál, není tak splněn účel tohoto historického a kulturního bohatství památek. Dalším příkladem může být zámek v Lednici. Ten je rozdělen do 4 prohlídkových okruhů, kde každý okruh stojí v rozmezí asi 150–300 Kč pro dospělou osobu. Prohlídka celého zámku například pro průměrně vydělávající čtyřčlennou rodinu pak v převážné většině případů vůbec nepřipadá v úvahu. K lepšímu využití potenciálu oblasti Lednicko-valtického areálu by jistě přispělo i konání různých akcí v areálu během celého roku. A to nejen v letních měsících, kdy spousta lidí, ať už rodin s dětmi či zamilovaných párů teenagerovského i důchodového věku vyráží na výlety. Kam jinam než do krajiny plné zeleně a barevného kvítí, rybníčků a krajinných scenérií by se dala zasadit oslava dne dětí nebo kupříkladu koncert zaměřený na zamilované písně právě dne 1. máje apod.? Svůj marketingový průzkum jsem sice prováděla především v rámci Jihomoravského kraje, ale i když odpovídali respondenti z jiných krajů, jejich odpovědí většinou bylo, že o Lednicko-valtickém areálu nikdy neslyšeli. Je to velká škoda, vždyť toto kouzelné místo je od prosince roku 1996 zapsáno v seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, proto by ho alespoň Češi měli dobře znát. 3.5.2
Obecně závazné vyhlášky obcí
Obce, v jejichž katastrech se nachází nějaké památky (ať už přírodní, kulturní či historické) nebo nějaká turisticky zajímavá místa, často vydávají různé vyhlášky, upravující oblast cestovního ruchu. Obce Lednice a Valtice, které jsou součástí Lednicko-valtického areálu žádné takové vyhlášky na svých úředních deskách nemají. Bylo by však vhodné tyto vyhlášky vydat, protože by mohly upravit chování návštěvníků areálu na jedné straně a chování provozovatelů služeb v areálu na straně druhé. Nyní se pokusím v bodech popsat, jaké okolnosti by mohly obecně závazné vyhlášky upravovat: • Zákaz jízdy na kole v areálu zámeckých zahrad pod pokutou • Zákaz návštěvníkům vstupovat na trávník, povinnost pohybovat se pouze po vyznačených cestách • Povinnost správy těchto turistických památek dostatečně a přehledně značit cesty k památkám • Uložení povinnosti provozovatelům stánků s občerstvením na území Lednicko-valtického areálu zřídit toalety přístupné zákazníkům
Závěr
44
4 Závěr V závěrečné části práce bych ráda shrnula poznatky získané v průběhu jejího zpracování. Primárním cílem mé bakalářské práce na téma „Možnosti zvýšení návštěvnosti v Lednicko-valtickém areálu“ bylo navrhnout marketingová opatření, která by mohla vést ke zvýšení návštěvnosti tohoto areálu. Cíle bylo dosaženo pomocí marketingového výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření. Sběrem primárních informací a následným zpracováním výsledků jsem se dobrala k určitým závěrům. Všechny výsledky byly graficky zpracovány a interpretovány, většina i doplněna o slovní komentáře. Z poznatků vlastních, i těch získaných dotazníkovým šetřením, vyplývá, že lepším značením cest k památkám, propagací LVA v celé České republice i v zahraničí, umístěním více toalet v areálu a jistě i vydáním obecně závazných vyhlášek, by mohlo být dosaženo větší spokojenosti návštěvníků Lednickovaltického areálu a tím i zvýšení návštěvnosti tohoto turisticky zajímavého místa. Při zpracovávání výsledků mnou provedeného dotazníkového šetření jsem si všimla, že ani jediný respondent neodpověděl na všechny skutečnosti v dotazníku kladně, to znamená, že se vždy najde minimálně jedna okolnost, se kterou návštěvník není zcela spokojen. V kapitole nazvané „Diskuze a doporučení“ jsem popsala vlastní návrhy řešení, které by mohly vést ke zkvalitnění turistiky v LVA. Pokud by tato doporučení vzala v úvahu správa Lednicko-valtického areálu, obce Lednice a Valtice a některé další instituce zainteresované v této oblasti, mohla by následně vést k ještě většímu využití potenciálu Lednicko-valtického areálu. Na základě mnou provedeného marketingového výzkumu a následně získaných poznatků bych doporučila osobám a institucím pohybujícím se v oblasti turistiky v Lednicko-valtickém areálu, aby se průběžně zajímaly o přání a také názory návštěvníků a snažily se jim vyjít vstříc. Vždyť takováto zpětná vazba jim může velmi pomoci rozvíjet velký potenciál tohoto přírodně i historicky zajímavého a krásného území. Zpracování této bakalářské práce pro mě bylo velkým přínosem, neboť se mi získané poznatky budou jistě hodit nejen v dalším studiu, ale i budoucím zaměstnání.
Seznam použité literatury
45
5 Seznam použité literatury Odborná literatura DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.
Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7.
FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. HESKOVÁ, M. A KOL.
Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.
JAKUBÍKOVÁ, D.
Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing: 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.
KIRÁĽOVÁ,
A.
Marketing destinace cestovního ruchu. EKOPRESS, s. r. o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4.
1. vyd. Praha:
KORDIOVSKÝ,
E., DANIHELKA, J. Brána do kraje – Průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Břeclav: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 253 s. ISBN 8085088-08-8.
RYGLOVÁ, K.
Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6.
VENCÁLEK, J. A KOL.
Slovácko – geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Český Těšín: Vydavatelství Olza, 1999. 111 s. ISBN 80-86082-11-3.
Internetové zdroje CzechTourism [online]. c2005-2010 [cit. 2012-05-04]. Profil návštěvníků v turistických regionech ČR. Dostupné z WWW:
CzechTourism [online]. c2005-2010 [cit. 2012-05-08]. Základní fakta o cestovním ruchu v ČR. Dostupné z WWW:
Seznam použité literatury
46
Eden – CzechTourism [online]. není uvedeno [cit. 2012-05-08]. Udržitelný cestovní ruch. Dostupné z WWW: ITRAS Váš spolehlivý průvodce na cestách [online]. není uvedeno [cit. 201204-08]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: Lednicko-valtický areál [online]. není uvedeno [cit. 2012-04-09]. Co navštívit. Dostupné z WWW: Lednicko-valtický areál [online]. není uvedeno [cit. 2012-03-17]. Mapa. Dostupné z WWW: Mendelu [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Rybniční zámeček. Dostupné z WWW: Obec Lednice [online]. c2007 [cit. 2012-05-04]. Veřejné vyhlášky. Dostupné z WWW: Obec Valtice [online] není uvedeno [cit. 2012-05-04]. Obecně závazné vyhlášky. Dostupné z WWW:
Přílohy
47
A Přílohy DOTAZNÍK Vážení respondenti, prosím Vás o vyplnění krátkého dotazníku, týkajícího se turistické oblasti Lednicko-valtický areál (dále jen LVA). Získané údaje využiji ke zpracování mé bakalářské práce na téma „Možnosti zvýšení návštěvnosti v Lednicko-valtickém areálu.“ Dotazník obsahuje 21 otázek a jeho vyplnění Vám zabere max. 8 minut. Předem děkuji za spolupráci. Jitka Brychtová 1. Slyšeli jste někdy o turistické oblasti Lednicko-valtický areál? • Ano • Ne 2. Navštívili jste někdy turistickou oblast Lednicko-valtický areál? (Pokud na tuto otázku odpovíte ne, přeskočte na otázku č. 17)
• Ano • Ne 3. Navštívili jste všech 17 památek LVA? • Ano • Ne, jen asi polovinu • Ne, jen některé 4. Která památka se vám nejvíce líbila? …………………………………………………………… 5. Připadají vám ceny vstupného do zpoplatněných památek přiměřené? • Ano • Ne 6. Zdá se vám prohlídka a výklad průvodce na zámku v Lednici adekvátní ceně? • Ano • Ne • Nevím, zámek jsem nenavštívil/a
Přílohy
48
7. Byli jste spokojeni se značením cest k památkám? • Ano, velice • Ano, ale určitě je co zlepšovat • Ne, měli jsme problémy najít cestu 8. Ocenili byste umístění billboardů k silnicím pro snadnější vyhledání jednotlivých památek? • Ano • Ne 9. Ocenili byste možnost okružní autobusové jízdy po všech památkách LVA? • Ano • Ne 10. Myslíte si, že mohou areál navštívit i lidé se zdravotním postižením (vozíčkáři) a maminky s kočárky? • Ano • Ne 11. LVA je charakteristický neporušenou přírodou. Všimli jste si nějakého znečištění kolem cest? • Ano • Ne 12. Byli jste spokojeni s kvalitou občerstvení? • Ano • Ne, malý výběr • Ne, vysoké ceny 13. Byli jste spokojeni s možností návštěvy hygienických zařízení (toalet)? • Ano • Ne, žádné nebyly • Ne, byly znečištěné 14. Ohodnoťte body 1 až 5 (5 – nejdůležitější, 1 – nejméně důležité), jak jsou pro vás důležité následující okolnosti: • Dobrá orientace v areálu …… • Čistota přírody …… • Možnost občerstvení ……
Přílohy
15. Doporučil/a byste svým známým návštěvu v LVA? • Ano • Ne 16. Jaké je vaše doporučení ke zkvalitnění turistiky v LVA? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 17. Jste: • Muž • Žena 18. Věková kategorie • < 20 let • 21–30 let • 31–40 let • 41–50 let • 51–60 let • > 60 let 19. Nejvyšší dosažené vzdělání: • Základní • Střední bez maturity • Střední s maturitou • Vysokoškolské 20. Váš současný ekonomický status: • Student • Zaměstnanec • OSVČ • Důchodce • Nezaměstnaný/á • Žena v domácnosti • Jiné (např. mateřská dovolená) 21. Ze kterého kraje pocházíte: • Hlavní město Praha • Jihočeský kraj
49
Přílohy
• • • • • • • • • • • •
Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
50
Přílohy
51
FOTOGRAFIE
Obr. 23 Zámek Lednice (ze zahrady) Zdroj: vlastní foto
Přílohy
Obr. 24 Zámek Lednice Zdroj: vlastní foto
Obr. 25 Zámek Lednice Zdroj: vlastní foto
52
Přílohy
Obr. 26 Zámecký park Lednice Zdroj: vlastní foto
Obr. 27 Zámecký park Lednice Zdroj: vlastní foto
53
Přílohy
Obr. 28 Minaret Zdroj: vlastní foto
Obr. 29 Minaret v Zámeckém parku Lednice Zdroj: vlastní foto
54
Přílohy
Obr. 30 Akvadukt v Zámeckém parku Lednice Zdroj: vlastní foto
Obr. 31 Janův hrad Zdroj: vlastní foto
55
Přílohy
Obr. 32 Apollonův chrám Zdroj: vlastní foto
Obr. 33 Bůh Apollon se slunečním vozem (nad vstupem do Apollonova chrámu) Zdroj: vlastní foto
56
Přílohy
Obr. 34 Zámek Valtice Zdroj: vlastní foto
Obr. 35 Kolonáda Na Rajstně Zdroj: vlastní foto
57
Přílohy
Obr. 36 Kaple sv. Huberta v Bořím lese Zdroj: vlastní foto
Obr. 37 Dianin chrám (Rendez-vous) Zdroj: vlastní foto
58
Přílohy
Obr. 38 Chrám Tří Grácií Zdroj: vlastní foto
59
