v O nás v Kultura v Anketa v Reportáže a rozhovory v Detektivka na pokračování v Poezie v Vtipy v Bajky v Luštěnky v Inzeráty v Nabídka letních táborů DDM
O nás
Honza Jmenuji se Jan Turoň a dal jsem tuhle partu dohromady a vedl ji celý půlrok. Jsem rád, že se nám nakonec podařilo dát časopis dohromady, i když to byla občas fuška. Taky jsme se naučili, jak psát článek, jak využívat e-mail a jak zacházet s internetem, Joel a Jirka dokonce zvládli i své internetové stránky. Terka zpočátku nevěděla o počítačích téměř nic, ale brzy vše zvládla. Jirka měl vždy plno dobrých nápadů, Matěj a Bert se naučili psát. Každý přispěl něčím a nakonec jsme vytvořili dobrou partu. Po půlroce odcházím za prací, doufám, že můj nástupce na mě úspěšně naváže. Mám plno pěkných zážitků a rád budu vzpomínat. Vojta Jmenuji se Vojta Matouš a chodím do 6. třídy. Chtěl jsem poznat nové lidi, a tak jsem se přihlásil do novinářů. Bert: Je docela příjemný kluk a máme jedno (možná i více) společného. Honza: Je super a je ten nejlepší chlap, kterého znám. Dostává se na Joela: Je pracovitý a hezky kreslí, je prima. A Tereza je též pracovitá a má smysl pro humor. A na závěr bych jen dodal: „Jsem rád, že jsem u toho.“
Jirka Jmenuji se Jiří Hruška a je mi 12 let. Rád vytvářím webové stránky, moje osobní webová stránka je www.mujweb.cz/zabava/stopka. Práce s počítači mě velice baví, ale mým zájmem jsou i mobilní telefony a také rád poslouchám hudbu, hlavně skupinu Kabát. Jak jsme se stali redaktory Budějovické hvězdy? Přišel k nám do školy do 6.B jakýsi mladý pán, který hledal redaktory do dětského časopisu Budějovická hvězda. Rozdal nám starší vydání tohoto časopisu a pověděl nám, že kdo má zájem, může se přihlásit do kroužku. Pár kamarádů a kamarádek zvedlo ruku, on je obešel a zapsal si jejich jména do sešitu. Schůzka pro zájemce byla domluvena na druhou hodinu před školou. Na uvedený čas přišel akorát Jirka. Tak jdeme za ostatními. Šli jsme za kamarádem Pavlem, ale nebyl doma. Tak navštívíme Vojtu Matouše. Ve třech kráčíme k Domu dětí a mládeže. Když dorazíme, seznámíme se s panem Doležalem a ostatními členy. A začínáme pracovat na časopisu.
Matěj Jmenuji se Matěj Kašpar a je mi 12 let. Mé záliby jsou hlavně hudba, tyto noviny a filmy. Chodím do základní školy na Máji. Honza: Je náš vedoucí a hodně nás toho naučil a teď má jít pryč, no smůla. No, alespoň bude překvapením, kdo k nám přijde.
Joel Jmenuji se Joel Matějka a je mi 12 let. Moje zájmy jsou počítače, malování, zpěv a elektronika. Chodím do základní školy J.Š. Baara. Jirka: Je jeden z lepších členů BH. Má dobré návrhy, nápady a umí psát poezii. Chodí do 6. třídy. Nechce se rvát jako Bert, ale někdy se též do něčeho zaplete. Má rád dějepis a počítače. Nedávno byl na hokeji, neudělal z něj reportáž, protože ho to nenapadlo. Je to dobrý kamarád.
Terka Jmenuji se Tereza Nováková. Je mi 10 let. Píši hlavně poezii. Mou prací je také „chat“. Rozesílám upoutávky na časopis. Ve volném čase „chatuji“ jen tak. Jinak ráda píši příběhy a povídky. V časopise je zatím nezveřejňuji. Ráda čtu. Nejsem pohyblivý typ, ale ráda plavu. Občas jsem pěkně protivná. Nesnáším duchovní život. Z takových lidí si utahuji. Ráda zpívám. Hraji v souboru Malý Furiant. Tento kroužek se mi líbí.
Libor Jmenuji se Libor Štěpánek a je mi 12 let. Moje zájmy jsou jízda na kole, práce v časopise a informatika. Jinak také chodím do přírodovědného kroužku, který mě docela baví. Chodím do základní školy ZŠ a ZUŠ Vltava.
Kultura Koncert Kabátů Je tomu víc než deset let, co křtili své první „cédéčko“. Hráli syrový hospodský rock, jejich písničky byly vždy aktuální a často narážely na nepravosti politiků a jejich popularita zvolna, ale vytrvale stoupala. Když měli 4.11. 2003 koncert v Českých Budějovicích, týden předem bylo beznadějně vyprodáno. Lístky v předprodeji za 260,- Kč, na místě za 300,- Kč, ale pochybuji, že byly někde k dostání. Předkapela začínala o půl osmé. Přišel jsem o čtvrt, ale stadión už byl téměř zaplněný a já se dostal jen na tribunu, odkud jsem měl ale dobrý přehled: přišlo asi 7-8 tisíc lidí, 2/3 hřiště a tribuny pokrývali netrpěliví fanoušci, zbytek byla vyvýšená plošina s pořadateli, ochrankou držící zpět příliš horké hlavy. Za mohutnými reprobednami se krčil zvukař. Na hrací pódium, které stálo ještě o něco výše, po chvíli napochodovala předkapela a bez cavyků hned spustila hudbu „kabátovského“ stylu. Nejskalnější fanoušci vpředu ji vychutnávali naplno a brzy jsem od nich pocítil vůni rozlitého piva (prodávalo se za 25,- Kč). Ostatní postávali zatím celkem klidně a pochutnávali si na občerstvení ve formě klobás. Odněkud jsem ucítil dokonce vanilkový doutník. Po hodinové reprodukci se předkapela rozloučila a po stadiónu se rozlilo z mohutných reflektorů rudé světlo: všichni věděli, že Kabáti přichází a napětí stoupalo každou vteřinou. Pódium pak zahalil rudý dým, do nějž za bouřlivého nadšení napochodovali naši dlouho očekávaní aktéři a začali pekelným songem „Dole v dole“, následovaným „V pekle sudy válej“. Celý stadión ožil jako… jako peklo samo, tisíce lidí zpívaly v mohutném chóru. Po hodině muziky se rozloučili, ale všem bylo jasné, že domů se rozhodně ještě nejde. Během krátkého potlesku se vrátili spolu se zástupci Žlutého psa a šampaňským pokřtili své nové CD a pokračovalo se ještě další třičtvrtěhodinku. Nakonec poděkovali za skvělou atmosféru, ale málo platné, odejít prostě nešlo. Muzikanti ještě jednou sáhli do strun a zahráli „Žízeň“ a my skalní si povzdechli: tenhle kousek bývá vždy definitivně poslední. Bubeník si neodpustil známý kousek a hodil paličky do davu. Kabáti odešli a pustila se reprodukovaná hudba a byl definitivní konec. Většina se začala pokojně vytrácet, některé musela vyprovodit ochranka. Všichni jsme ale měli radost, že Kabát je pořád super, jako za starých časů a s ušima stále zalehlýma víme určitě, že příště jdeme zas! Honza
Mikuláš Letos byl hezký Mikuláš, protože jsme chodili s Jirkou a házeli petardy. Jedna spadla blízko mě, ale naštěstí se mi nic nestalo. Jirkovi jedna vybuchla na nártu a dost ho to bolelo. Šli jsme si proto sednout a počkali na vystoupení létajícího anděla na laně. Občas jsme mu hodili petardu do košíčku a anděl se hodně divil, když mu z něj létaly bonbónky ven. Bert Během čertů jsem se nudila v autobuse, neboť jsme jeli do Kožlí. Ten řidič jel hodně rychle a mamce z té jízdy bylo na zvracení. Mamka chtěla pryč z města, aby mi někdo neublížil. Její obavy by se nenaplnily, protože stejně bych seděla doma. Po příjezdu do Kožlí jsme se vydali ven do noci. Potkali jsme dvě skupiny čertů, Mikulášů a andělů. Moc mě to nebavilo. Terka Byla krásná úplňková noc. Stříleli jsme petardy po čertech a moc se nám to líbilo - byla to fakt legrace. Pořád jsme utíkali a najednou jsme se zastavili a řekli si: „Dobrý, utekli jsme jim, ale najednou se na nás rozběhlo asi pět čertů.“ Vojta zakřičel: „Rychle pryč!“ Skoro nás chytili, ale Vojta na poslední chvíli po nich hodil petardu a oni utekli. Podařilo se. Čerti se rozutekli a my jsme se radovali, že nás nedostali. S uspokojením jsme se rozcházeli do domovů. Matěj
Anketa Spolu s naším časopisem a jeho stránkami jsme se rozhodli využít možnosti Internetu pro vytvoření ankety. Hlasovat na aktuální téma jste mohli na http://hvezda.orakulum.net/anketa.php (odkaz platný do konce roku 2003). Máte-li pro anketní otázky příštího čísla nějaký zajímavý návrh, můžete je poslat na email (
[email protected]) nebo sdělit redaktorům osobně. Příští číslo bychom si přáli dát do ankety aspoň pět nejlepších otázek. Otázka pro toto číslo zněla: Kolik máte volného času? Bylo zaznamenáno celkem 166 hlasů, z toho se neuvěřitelných 116 ukázalo jako podvrh! Platných hlasů tedy bylo přesně 50 a zde jsou výsledky: spóóóóóustu: 15 hlasů něco se najde: 12 hlasů nestíháááám!: 23 hlasů Z výsledků plyne, že zhruba tři čtvrtiny lidí nemají dobře naplánovaný časový rozvrh. Budeme tomuto tématu věnovat prostor v příštím čísle. Honza
Reportáže a rozhovory Drakiáda Již osmý ročník této akce poukazuje na vzniklou budějovickou tradici. Desítky dětí pouštět draky na tankodrom u sídliště Máj. Začínalo se v jednu hodinu a postupně přišlo 200 lidí. Bylo to tak akorát, že se nikde nečekalo, a přesto jsme měli s organizací plné ruce práce. (Posledně přišlo i přes déšť padesát lidí.) I když vítr nebyl moc silný, v hlavní soutěži o nejvýše dolétnuvšího draka vyhrál náš host ze Švýcarska úctyhodným výkonem 260 metrů. Byl to zkušený šedesátiletý veterán a příští rok nám přislíbil svou pomoc zejména s konstrukcí draků, takže vy, kteří si chcete postavit něco neobvyklého, si jej příště nenechte ujít: byly k vidění i neobvyklí prostoroví draci ze šusťákoviny s rozpětím křídel přes metr a půl s mohutnou dřevěnou konstrukcí, kteří přesto i za velmi slabého větru létali velmi vysoko. Dále se samozřejmě porovnávalo mezi nejmenšími a největšími draky a soutěžilo se o nejkrásnějšího draka. Bylo tu ale i spousta soutěží bez draků, takže se nikdo nenudil, ani nejmladší sotva dvouletí účastníci, ani nejstarší přes dvacet let. Po celou dobu hrála pohodová hudba z pohádek (např. Lotrando a Zubejda), která dokreslila kouzelnou atmosféru. K občerstvení se zdarma rozlévalo pití co hrdlo ráčí a kdo absolvoval všechny soutěže, dostal i čokoládu. Na závěr byl k vidění karatista se svým exhibičním vystoupením sestav a přerážení desek, i když na samotné vyhlášení výsledků nás kvůli zimě vydrželo už jen asi padesát. Příště se tedy teple oblečte a těšte se na skvělou zábavu! Honza
Kolotoče Po delším čase k nám opět přijely kolotoče s centrifugou – atrakcí pro nejodvážnější: dvojnásobná gravitace i stav beztíže, ďábelský let hlavou dolů a lehkost anděla po dojezdu. Ale málokdo ví o osudu kolotočářů, až odjedou, málokdo na ně vzpomene. Kdo vlastně jsou a jak se k tomu dostali? Matěj exkluzivně pro náš časopis udělal krátký rozhovor: Dobrý den. Jak dlouho provozujete kolotoče? Asi 10 let. Je to těžké? Ne, ani ne. Hlavně musíte mít hodně peněz a dobrou náladu a chuť jezdit po světě. Baví vás kočovný život? Docela ano. Člověk poznává nové kraje, lidi… Je to zábava. Kolik stojí třeba taková centrifuga? Asi 500.000,- Kč. A co pronájem plochy? Ve větších městech to stojí víc, než v menších, jak kde… Jak jste se dostal ke kolotočům? Už když jsem byl malý, tak mě to hodně bavilo. I moje dcera chtěla hodně na kolotoče, tak jsem se rozhodl, že si je pořídím. Teď sedím tady v té kadibudce a vybírám vstupné přesně jako před dvaceti lety. Děkuji za rozhovor a nashledanou. Libor
Chat To je oblíbené téma na INTERNETU.Tak jsme si řekli, že uděláme inteview s chataři. A jak reagovali? Někteří nám odešli uprostřed dialogu, hlavně když jsme se ptali na věk! Ale sami si vše přečtěte! Věděli jste, že kdo chce být správcem chatu musí požádat administrátora chatu? První rozhovor nebyl moc dlouhý na otázky nám odpovídala tzv.Afričanka. Otázka: Jak dlouho užíváte chat? Afričanka: No vlastně jsem tu dnes náhodou, takže asi pět minut. Otázka: Co si myslíte o chatu? Afričanka: No zatím se rozhlížím a docela mě to baví! Otázka: Jaké jsou vaše záliby? Afričanka: No, to je složité, asi plavání, vlastně sport! Otázka: Mohli bychom se zeptat na váš věk? Afričanka:------------------------------------! Neodpověděla Druhý rozhovor s anonymním chatařem: Otázka: Jak dlouho užíváte chat? Anonym: No asi rok a půl. Otázka: Co si myslíte o chatu? Anonym: Že je dost dobrej!!!!! Otázka: Jaké jsou vaše záliby? Anonym: Basketbal, sport, malování a comply. Otázka: Chatujete z domova nebo ne? Anonym: Ne, chatuji ze školy. Otázka: Kolik vám je let? Anonym: 17, fakt sorry, musím!!! Konec dalšího rozhovoru. Snad budeme mít dál štěstí!? Dalším chatařem byl Stesk! Otázka: Jak dlouho užíváte chat? Stesk: Pod jiným jménem, pod Nickem, takže 344 dnů! Otázka: Co si myslíte o chatu? Stesk: Líbí se mi, je fajn. Otázka: Jaké jsou vaše záliby? Stesk: Chat, sport, mobil, kolo……a skoro vše! Otázka: Jak často chatujte? Stesk: Každý den! Otázka: Kolik vám je let? Stesk: 13. Otázka: Prozradíte nám vaše pravé jméno? Stesk: Néééééé!!! Otázka: A vaše bydliště, stačí město. Stesk: Brno! Otázka: Proč máte žlutou korunku? Stesk: Založil jsem si místnost-ten kdo si založí místnost dostane korunku (žlutou). Otázka: Jste správce? Stesk: Správce nejsem, jsem jen se žlutou korunkou! Otázka: Jak jste se dostal ke korunce? Stesk: Žlutou korunku může mít osoba, která si o ní požádá u administrátora chatu!!! Otázka: Chtěl byste se stát hlavním správcem chatu? Stesk: Ne! Velice děkuji, že jste se zúčastnil tohoto rozhovoru pro časopis BUDĚJOVICKÁ HVĚZDA. Rozhovor se objeví v obsahu našeho časopisu. Děkuji. Terka a Matěj
Detektivka na pokračování Není to tak dávno, co jsme si brali při matice do školy jenom sešit a pero. Ale kam jdem? Přijdeme k ředitelně. Máme čekat přede dveřmi. Přemýšlíme, co tam asi děláme? A najednou paní učitelka přijde a zavolá Šimona. A nic. Nikdo nevychází. Čekáme tak deset minut. A zase volají: „Kubo, pojď sem!“ Koukáme, co se děje. A za chvíli zase: „Dano, pojď sem!“ Nikdo nevychází. Co tam dělají? Koukáme, ale nevíme. Pošleme zvěda a on říká: „Nevím, co se tam děje, doopravdy. Akorát něco říkají, ale nevím co.“ Najednou zvoní. Paní učitelka vychází druhými dveřmi a za ní půlka třídy. Ptám se kamaráda: „Co se stalo?“ A on říká: „Je to kvůli Romanovi!“ Jirka (pokračování příště)
Poezie Noční jev Je teprve konec září Mezi stromy vidím záři Do očí mi svítí víc Já upustím svoji svíc Jsem celý mokrý, co se stalo? Byl to pouhý sen Jen sen beze jmen Vojta
Báseň Vidím nůši plnou květů Vidím kormorána v letu Vidím slunce zapadat Vidím to, co mám tak rád Květy třpytivé jak lín Z této básně bude stín Vojta
Na parníku Všude kolem moře A ti tam nahoře Protože je hezky Mají hoře Nejraději by tam skočili Parník však nedoženou plavmo po moři Ani pěšky Takže nic naplat Že moře láká Skutečnost by byla taká: Skončili by na ostrově Plném lidožroutů Těm za tu vraždu Nikdo nedá pokutu, Takže radši skok oželí Než aby jejich kosti Na ostrově ležely. Terka
Pes Houpy houpy houpy, Pejsek spapal kroupy. Oba byli hloupí. Jirka
Vlk Vlk sedí v rokli Uši mu zmokly Bojí se na vršek Že by mu uschly Jirka
Švec Rozzlobil se švec Pro mizernou věc Že ho blechy štípaly Neměl na ně posady Udělal si klec Jirka
Sponka Kancelářská sponka Užitečná věc Sepne skoro všechno Jen ne poklopec Terka
Vtipy Pošťák musí každý měsíc chodit 16 km k dědovi na samotu s důchodem. Jednou mu řekne: „Sakra, dědo, to se nemůžete přestěhovat? Jste tu jenom vy a já to mám daleko.“ Děda ale nakvašeně odpoví: „Neštvi mě nebo si objednám denní tisk!“ Anička volá Pepíčkovi: „Pepíčku, přijď večer k nám, nikdo nebude doma.“ Pepíček se umyje, vymydlí a jde k Aničce, zazvoní a ……….. nikdo není doma! „Pane doktore, co mi je ?“ „Hmmmm, nevím, to ukáže až pitva.“ Sekretářka se vrátí z práce celá rozcuchaná a manžel se jí ptá: „Prosím tě, co jsi dělala?“ „Ale, šéf mi ukazoval co neumí ani PC.“ Terka
Bajky Vyberte jedno z následujících přísloví a napište bajku, v níž by toto přísloví mohlo být uvedeno jako závěrečné ponaučení: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Líná huba holé neštěstí. Mráz kopřivu nespálí.
Žabička a její rybníček Povím vám příběh o maličké žabičce, žila si v rybníčku v hlubokém lesíčku. Ten rybníček měla celý jen pro sebe. Byl malinký, krásňoučký, útulný toť domeček. Tu vyšla si do lesa na malou procházku, potkala další žabičku a šla s ní dál. Řekla jí vše o malinkém rybníčku, zcela jí věřila a popsala jí i cestičku. Pak se rozešly a skákaly domů. Žabička usnula s vědomím čistým, po ránu zjistila, že její domeček je plný. Na hlavě hlavička a všude jen žabička. Ony všeci se objevily a její rybníček zaplnily. Slzičky v očičkách a chvění v nožičkách při pohledu na žabičky, které se tu povalovaly nanejvýš labužnicky. Než trpět tu ve stádu, nezbývalo jí nic jiného, než věřit, že přijde a políbí ji princ. To se však nestalo a až na věky to tak zůstalo. …proto mluviti stříbro a mlčeti zlato. napsala Ivana Čapková ze ZŠ Dobrá Voda
Mamutí láska Před dlouhými časy a ještě později, když ryby uměly mluvit a chodit, se odehrál tento příběh. Začalo to tím, že se jeden mamut a jedna mamutice do sebe navzájem zamilovali. Avšak jejich láska byla tajná, protože každý byl jiný. Bylo to jakoby se do sebe zamilovali černoch a běloška. Přesto se jim tento stav podařilo poměrně dlouho tajit. Ale copak se nestalo. Jednou, když se opět setkali, šla okolo ryba a zahlédla je. Nejdřív se podivila a přemýšlela, co to znamená. Přistoupila blíž a poslouchala. Po vyslechnutí jejich rozhovoru zjistila, o co kráčí a dostala zlomyslný nápad. Rozhodla se, že to poví všem živáčkům v okolí. Jak myslela, tak udělala. Řekla to nejdřív ostatním rybám. Ty jakmile se to dozvěděly, chtěly také šířit tuto historku dál a dál. Zvířátka si o mamutovi a mamutici začala povídat. Pomlouvala je a taky je odsuzovala. Nakonec se o tom dozvěděl i Pán Bůh a rozhodl se, že to tak nenechá. A pravil: „Za svoji zlomyslnost půjdete ryby do vody a tam budete mlčet, abyste svou upovídaností nemohly škodit. A tak se stane.“ Po tomto potrestání si zvířátka uvědomila, že se k mamutovi a mamutici zachovala špatně. Od té doby žijí oba mamuti spolu a mají malá mamuťátka. A ukecané ryby žijí ve vodě a musí mlčet. …proto mluviti stříbro a mlčeti zlato. napsala Kateřina Boková ze ZŠ Dobrá Voda
Jednoho pěkného podzimního dne se v lese potkali starý mrzutý medvěd a …………… Doplňte, koho medvěd potkal, a bajku dokončete.
Jak se medvěd učil létat Jednoho pěkného podzimního dne se v lese potkali starý mrzutý medvěd a vrána. „Ahoj vráno. Jak se máš?“, zajímal se medvěd. „Ahoj medvěde! Dneska se mám moc dobře! Je krásně jasno, a tak můžu kroužit nad lesem! Vidím všechno, co se děje! A co ty?“ Starý bručoun už ani neodpověděl. Hlavou se mu honilo, jak asi les vypadá seshora? Proč vrána umí létat? A proč by to nemohl dokázat medvěd? Spěchal tedy k velikému srázu. Všechny myšlenky soustředil jen na svůj první let. Několikrát se pokusil vyskočit. Zamával tlapami, ale během kratičkého okamžiku byl zpátky na zemi. Žádný zázrak se nekonal! Ten mrzout už zuřil do nepříčetnosti: „Poslední pokus! Jestli teď nepoletím, půjdu a vráně zlomím křídla!“ S velikým rachotem se naposledy rozběhl. Buch! Bác! Upadl na zem ještě před odrazem. Do cesty se mu totiž připletl veliký pařez. Medvěd se kutálel ze srázu dolů. Svalil se až do studené řeky. Pro příště medvěde: „Závidět se nemá!“ napsala Štěpánka Benešová ze SPŠ stavební v Č.B.
Medvěd a pastevec Jako malá holčička jsem milovala pohádky a tato záliba ve mně zůstala napořád. Ve svých představách a snech jsem se nechala unášet do světa fantazie a nepřemýšlela jsem o světě kolem sebe. Kolikrát i teď myslím na to bezstarostné dětství a na večery strávené s babičkou a jejími příběhy. Vždy si dokázala získat moji pozornost. Pohádky v jejím podání byly napínavé, tajemné a poučné. A proto bych Vám chtěla vyprávět jednu z bajek, kterou jsem měla nejraději. Jednoho pěkného podzimního dne se v lese potkali starý mrzutý medvěd a mladý pastevec. „Neboj se mne pastevče, neublížím ti!“, zvolal medvěd. „Nauč mě hrát na tvoji píšťalku!“ „Kdopak to kdy slyšel, aby se medvěd učil hrát na píšťalku!“, smál se pastevec. „Chodím tě poslouchat každý den. Chtěl bych také tak krásně pískat jako ty!“ „Dobrá, ale ty mě za odměnu necháš přespat v tvém domě, nemám kam bych hlavu složil!“ A tak se vydali lesem, až došli na malý palouček. „Tak toto je tvé obydlí?“, zasmál se škodolibě pastevec. „Co pak, má chýše se ti nelíbí?“, zabručel medvěd. Pastevec ostýchavě otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Krom starého zaprášeného stolu a dřevěné lavice tu byla jen pavučina na pavučině. „Žiješ skromně, medvěde!“, zamumlal pastevec a rozběhl se do lesa pro pár větviček. „Co pak to děláš, pastevče?“ „Rozdělávám si oheň, abych se zahřál.“ Pak si dlouho do noci povídali a nakonec se uložili ke spánku. Hned ráno se pastevec pustil do práce a ze staré chatrče udělal útulný domeček. „Jsi velice zručný, pastevče!“, podotkl medvěd a hned si uvědomil, že nikdy nebude takový jako on. Nikdy se nenaučí tak krásně hrát na píšťalku, nikdy si nerozdělá oheň ……, že nikdy nebude člověkem. napsala Michaela Ludačková ze SPŠ stavební Č.B.
Medvěd, vlk a liška Jednoho pěkného podzimního dne se v lese potkali starý mrzutý medvěd a jeho dobrý přítel vlk s velmi vychytralou liškou. Medvěd a vlk bydleli v teplé jeskyni, po které liška už dlouho dychtila. Přichystala na ně léčku a jednoho u druhého pomluvila. Jelikož byl medvěd silnější než vlk, vyhnal ho. Liška využila jeho rozpoložení a vlísala se do jeho přízně. Protože potřeboval nějakého přítele, požádal ji, aby se k němu nastěhovala. Na tuto chvíli liška čekala. Během několika dnů změnila své chování a svou mrzutostí a vyčítavostí donutila medvěda k útěku. Ten se rozpomněl, jak se k vlkovi zachoval. Odhodlal se a šel se mu omluvit. Vlk jeho omluvu přijal a navrhl mu, že s liškou skoncují. Byli si vědomi toho, že ji nepřechytračí. Vydali se tedy spolu do jeskyně a lišku vynesli v zubech. Od těch dob si lišky na medvědy a vlky už nedovolují. napsala Blanka Anderlová ze SPŠ stavební v Č.B.
Luštěnky Tajenka K Hrdinka z říše divů Autor těchto luštěnek Anglicky „mravenec“ SPZ Tachova Slučovací spojka
Tajenka C Oslava jídlem První muž Skupiny
Tajenka Š Zvíře, co mečí Jméno zpěváka Ossborna Solmizační slabika po „so“ První písmeno abecedy
Tajenka S Dopravní prostředek Hluboký ženský hlas Ukazovací zájmeno První písmeno Zolova jména
Tajenka D Sicilská sopka Příběhy ze spánku Druh Fordu Anglický neurčitý člen Bert
Inzeráty RPG RPG je známá zkratka anglického Role Playing Game (hra na hrdiny příběhů), kde hracím polem bývá fantazie. A ve fantazii si člověk může vymyslet úplně všechno. Postupně takto vzniká svět, který je čím dál hlubší a prokreslenější, až začíná připomínat skutečnost, svět plný bytostí, který tvoříme a představujeme si jej podobně jako v malování: každý tvoří svého hrdinu, jako když malíř nakreslí obraz podle předlohy, jak si ji představuje. To je fantastické kouzlo těchto her. Hraji DrD (Dračí doupě). Jestli nemáte s kým hrát a chtěli byste, napište na hvezda.orakulum.net Ahoj Matouš
Redakce oslovuje všechny psavochtivé lidičky, kteří se neostýchají zveřejňovat svá dílka, aby posílali své povídky, básničky atd. na adresu:
Dům dětí a mládeže, U Zimního stadiónu l, 370 01 České Budějovice.
Pořádané DOMEM DĚTÍ A MLÁDEŽE U Zimního stadiónu 1 370 01 České Budějovice tel.: 386 447 311 www.ddmcb.cz
Tábory na základně DDM v Přední Výtoni: 03.07. – 17.07. 2004 Sportovně-turistický tábor (odd. tělovýchovy, p. Přemysl Šesták).
17.07. – 31.07. 2004
Přírodovědný a rybářský tábor (pouze pro členy přírodovědných a rybářských kroužků) (odd. přírodovědy, RNDr. Hana Korčáková).
31.07. – 14.08. 2004
Výtvarně-turistický tábor (odd. vzdělávání, Bc. Luděk Doležal).
14.08. – 28.08. 2004
Sportovně-turistický tábor (odd. tělovýchovy, p. Vokoun).
Příměstské tábory při DDM v Českých Budějovicích: Zaměřené na výlety, sportovní a jiné hry, doplněné o výtvarně-keramickou činnost.
Termíny: 07.07. – 09.07. 2004 (odd. umělecké, M. Oberfalcerová, Mgr. P. Tůma). 23.08. – 27.08. 2004 (odd. styku se školami, Ing. Miroslava Čermáková). Níže uvedené předběžné přihlášky můžete vyplnit a poslat poštou nebo přímo donést na vrátnici DDM, U Zimního stadiónu 1, 370 01 Č. Budějovice. Dále je možné se přihlásit na našich stránkách: www.ddmcb.cz Podrobné informace a další přihlášky získáte na vrátnici DDM, případně u jmenovaných pracovníků.
Předběžná přihláška na letní tábor DDM od ………. 2004 do ………. 2004 Jméno: ................................................ Příjmení: ................................................. Adresa: .................................................................... PSČ: .................................... Datum narození: ............................. Škola: ............................. Třída: ............... Telefon: .................................... Podpis rodičů: .................................................... Předběžná přihláška na příměstský tábor DDM od ………. 2004 do ………. 2004
Jméno: ................................................ Příjmení: ................................................. Adresa: .................................................................... PSČ: .................................... Datum narození: ............................. Škola: ............................. Třída: ............... Telefon: .................................... Podpis rodičů: ....................................................
Dům dětí a mládeže, oddělení vzdělávání a propagace, U Zimního stadiónu 1, 370 01 České Budějovice pořádá
LETNÍ TÁBOR Sou t
ě
V t ž! Sou n a p i ex t u j e ze t ě ž ! S o š t e ji m u i s m ě p isn á t ě ž ! S o n ep ř a lý m u tě T i, k p ře d k o m e n t es n o s t . K ž! S o u t te ř í s b á ěž d ř p r áv ě n ě o d žn é p ři h e m n a z a o j i n a j d e ! lášk y dní s p oví, , . tr a n u ob d r ží na LT o dměn u.
Místo: Základna Přední Výtoň (u Lipna) Termín: 31.7. 2004 - 14.8. 2004 Zaměření: výtvarně-turistické Věk: 7- 15 let
Další informace: a) Obecné: Ubytování ve čtyřmístných chatkách, stravování v táborové jídelně, sociální zařízení s teplou a studenou vodou, sportovní hřiště k dispozici, nádherný šumavský les ihned za chatkami a Lipenské jezero vzdálené pouze 150 metrů. Zájemce budeme evidovat v pořadí, v jakém obdržíme níže vyplněné předběžné přihlášky až do naplnění kapacity tábora, tj. 55 dětí. Na základě vyplněné předběžné přihlášky od nás obdržíte přihlášku závaznou, poukaz se složenkou k úhradě částky 3.300,- Kč a podrobné informace o pobytu. b) Zaměření: Chceme podpořit tvořivost, vyjadřovací schopnosti a seberealizaci dětí prostřednictvím výtvarného projevu s využitím nejrůznějších výtvarných technik a směrů. Prohloubit (hravou formou) znalosti z dějin umění. Vše zpestřit sportovně turistickými akcemi s cílem vidět a vnímat přírodu. c) Cena 3.300,- Kč zahrnuje: Dopravu tam i zpět, ubytování, stravování, používání výtvarného materiálu a sportovního vybavení, odborný pedagogický dozor a pojištění. Na úhradu pobytu mohou přispívat odbory zaměstnavatele rodičů. d) Jestliže zrušíte závaznou přihlášku: - méně než 1 měsíc před termínem LT činí storno poplatek 30% z celkové částky. - méně než 1 týden před termínem LT činí storno poplatek 50 % z celkové částky. Vyplněnou předběžnou přihlášku můžete zanechat na vrátnici DDM, nebo poslat na adresu: Bc. Luděk Doležal Dům dětí a mládeže, U Zimního stadiónu 1, 370 01 České Budějovice tel.: 386 447 317
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
