Možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Petr Fajmon

Bakalářská práce 2009

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009

2

ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na průzkum studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Teoretická část se zabývá definicí osobnosti a určením jaký je vznik rozdílností mezi jednotlivci. Dále vysvětluje J. L. Hollandovu teorii profesního vývoje a kariérové volby společně s průzkumem vývoje na trhu práce absolventů. Praktická část analyzuje statistické údaje získané od studentů a interpretuje výsledky. Cíl práce je vytvoření profilů typických studentů v oborech „Cestovní ruch“ a „Finance a řízení“.

Klíčová slova: Analýza, trh práce, průzkum, profese, profesní uplatnění, cestovní ruch, finance a řízení, osobnost, osobnostní typy.

ABSTRACT This work is focused on a survey of students at the University of Polytechnic in Jihlava. The theoretical part deals with the definition of personality and the determination of what is the emergence of differences between individuals. J.L. Holland further explains the theory of career development and career options, together with the exploration development on the labor market of graduates. Practical analysis of statistical data obtained from students and interpreting the results. Purpose of work is to create profiles of typical students in the fields of „Tourism“ and „Finance and Management“.

Keywords: Analysis, labor market survey, profession, professional application, tourism, finance and management, personality, personality types.


3

Poděkování Chtěl bych touto formou poděkovat paní PhDr. Evě Půlkrábkové za trpělivost, cenné rady a odbornou pomoc při zpracovávání bakalářské práce. Dále všem profesorům, kteří byli tak ochotní a poskytli my čas v přednáškových hodinách, abych mohl provést se studenty průzkum. Také bych chtěl poděkovat všem studentům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kteří se mnou spolupracovali při vyplňování dotazníků a bez jejichž pomoci by vypracování mé bakalářské práce nebylo možné.


4

Prohlašuji, že • • •

beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby; byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 3; beru na vědomí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má Vysoká škola polytechnická v Jihlavě právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

Prohlašuji, že jsem na bakalářské práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval.

V Jihlavě 20.Května 2009

…….………………. podpis diplomanta


5

OBSAH: ÚVOD ................................................................................................................................................................................ 7 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................................................... 8 1

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA ........................................................................................... 9 1.1

HISTORIE .......................................................................................................................................................... 9

1.2

PROFIL VSPJ .................................................................................................................................................... 9

1.3

AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY ............................................................................................................ 10

1.3.1

Obor cestovní ruch.................................................................................................................................... 11

1.3.2

Finance a řízení ........................................................................................................................................ 12

1.3.3

Počítačové systémy ................................................................................................................................... 13

1.3.4

Aplikovaná informatika............................................................................................................................. 13

1.3.5

Porodní asistentka .................................................................................................................................... 14

1.3.6

Všeobecná sestra....................................................................................................................................... 14

1.4 2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ............................................................................................................................. 15

OSOBNOST ........................................................................................................................................................... 16 2.1

HISTORIE ........................................................................................................................................................ 16

2.2

OSOBNOST...................................................................................................................................................... 17

Základní témata psychologie osobnosti: ................................................................................................................. 17 2.2.1

Geneze a utváření osobnosti ..................................................................................................................... 17

2.2.2

Struktura osobnosti ................................................................................................................................... 18

2.2.3

Dynamika osobnosti.................................................................................................................................. 18

2.3

3

ZDROJE OSOBNOSTNÍCH ROZDÍLŮ ................................................................................................................... 18

2.3.1

Dědičnost .................................................................................................................................................. 18

2.3.2

Kultura ...................................................................................................................................................... 19

2.3.3

Rodina ....................................................................................................................................................... 19

2.3.4

Skupinová příslušnost ............................................................................................................................... 20

2.3.5

Životní zkušenosti ...................................................................................................................................... 20

2.3.6

Situace ...................................................................................................................................................... 20

HOLLANDOVA TEORIE PROFESNÍHO VÝVOJE ....................................................................................... 21 3.1

CHARAKTERISTIKA HOLLANDOVY TEORIE ...................................................................................................... 21

3.2

DESET ZÁKLADNÍCH TEZÍ ................................................................................................................................ 22

3.3

TYPOLOGIE OSOBNOSTI .................................................................................................................................. 23

3.3.1

R - Realistický typ (realistic)..................................................................................................................... 23

3.3.2

I - Investigativní typ (investigative) .......................................................................................................... 23

3.3.3

A - Umělecký typ (artistic) ........................................................................................................................ 23

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 3.3.4

S - Sociální typ (social) ............................................................................................................................. 24

3.3.5

E - Podnikavý typ (enterprising) ............................................................................................................... 24

3.3.6

C - Konvenční typ (convential) ................................................................................................................. 25

3.4 4

6

TYPOLOGIE PROFESNÍHO PROSTŘEDÍ............................................................................................................... 26

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ ........................................................................ 28 4.1

MNOŽSTVÍ ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL ..................................................................................................... 28

4.2

NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL........................................................................................ 30

4.3

PRŮZKUM REFLEX .......................................................................................................................................... 31

4.3.1

Postavení absolventů různých stupňů terciárního vzdělání ...................................................................... 31

4.3.2

Platové ohodnocení absolventů ................................................................................................................ 32

4.3.3

Volba studia .............................................................................................................................................. 34

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................................................... 35 5

ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI ........................................................................................................................ 36 5.1

6

7

8

PRŮZKUM ....................................................................................................................................................... 36

ROZDÍLNOSTI MEZI SEMESTRY .................................................................................................................. 37 6.1

POROVNÁNÍ SEMESTRŮ – ŽENY „FINANCE A ŘÍZENÍ“...................................................................................... 38

6.2

POROVNÁNÍ SEMESTRŮ – ŽENY „CESTOVNÍ RUCH“ ........................................................................................ 40

6.3

POROVNÁNÍ SEMESTRŮ – MUŽI „FINANCE A ŘÍZENÍ“ ...................................................................................... 41

6.4

POROVNÁNÍ SEMESTRŮ – MUŽI „CESTOVNÍ RUCH“ ........................................................................................ 42

MOŽNOSTI PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ ....................................................................................................... 43 7.1

„ŽENY“ OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ .................................................................................................................... 43

7.2

„MUŽI“ OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ .................................................................................................................... 45

7.3

„ŽENY“ OBOR CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................................................... 46

7.4

„MUŽI“ OBOR CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 48

PROFIL STUDENTA ........................................................................................................................................... 50 8.1

TYPICKÁ STUDENTKA OBORU FINANCE A ŘÍZENÍ ............................................................................................ 50

8.2

TYPICKÁ STUDENTKA OBORU CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................... 51

8.3

TYPICKÝ STUDENT OBORU FINANCE A ŘÍZENÍ ................................................................................................. 52

8.4

TYPICKÝ STUDENT OBORU CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................... 53

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................................ 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................................................... 58


7

ÚVOD Pro téma mé bakalářské práce „Možnosti profesního uplatnění studentu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě“ jsem se rozhodl z důvodu mé zvědavosti, jelikož jsem chtěl zjistit jaké jsou profesní možnosti studentů první vysoké školy neuniverzitního typu v České republice. A jelikož ze mi zdálo, že daná analýza by mohla mít pro školu přínos. Ve své práci porovnávám současnou situaci na trhu práce z pohledu vstupu nového absolventa a zaměřuji se hlavně na bakalářský typ studia, jenž je v současné době nejvíce se rozvíjejícím v oblasti vysokoškolského učení. Kapitola Osobnost by měla seznámit čtenáře s historií vývoje jednotlivých teorií zabývajících se měřením osobnostních charakteristik. Obzvláště jsem se zaměřil na zdroje osobnostních rozdílů a jaké jsou vlivy, které tyto rozdíly vytvářejí. Kapitola Hollandova teorie profesního vývoje popisuje na jakých základech stojí jeho úvahy a zabývá se popsáním jednotlivých osobnostních typů. Seznamuje také s typologií pracovního prostředí. Kapitola Úvod do problematiky profesního uplatnění se zabývá tím jaký je trend v zemích Evropské unie na poli vysokoškolských absolventů a snaží se nastínit otázky, které stávající stav vyvolává. Velkou část tvoří informace získané z projektu REFLEX. Hlavním cílem této práce je komparace preferenčních voleb povolání u studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a jejich reálných možností uplatnění. Zaměřil jsem se na splnění cílů jimiž je vytvoření profilů studentů v oborech „Finance a řízení“ a „Cestovní ruch“. A také na vytvoření množiny profesí, pro které mají studenti největší předpoklady. V průběhu budete seznámeni s Dotazníkem volby povolání a plánování profesní kariéry, který jsem při výzkumu použil.


I. TEORETICKÁ ČÁST

8


1

9

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

1.1 Historie V 50.letech 20.století vzniká v Jihlavě Pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech činnosti však v Jihlavě končí, po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden do Brna. Do uvolněné budovy po Pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1.ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá několik desítek let – až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti (už i s vizí vzniku Ekotechnické fakulty v Jihlavě) se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava. Od prvopočátku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu - za velmi silné podpory Města Jihlavy a později i nově vzniklého Kraje Vysočina. V roce 2004 je Parlamentem České republiky přijat a prezidentem Václavem Klausem podepsán zákon 375/2004 Sb. o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava. Transformací z VOŠ tak vzniká první neuniverzitní veřejná vysoká škola v České republice a v krátké době jsou akreditovány první studijní obory Finance a řízení a Cestovní ruch. V akreditačním řízení jsou další studijní programy a obory. V roce 2004 za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti v Praze byla také na Vysoké škole zřízena veřejná Cizojazyčná knihovna. K základním cílům této veřejné knihovny patří podpora výuky cizích jazyků v regionu, sbližování mezi národy, podpora vzájemné kulturní výměny a vybudování odborné části knihovny s cizojazyčnou odbornou literaturou (těžiště angličtina a němčina).

1.2 Profil VSPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) byla zřízena zákonem č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004 jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru. VŠPJ uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářského typu a programy celoživotního vzdělávání, včetně Univerzity třetího věku. Obecným cílem studia v akreditovaných studijních programech je poskytnout zájemcům možnost získat profesně orientované vzdělání s výrazně praktickými výstupy.


10

Významnou součástí studia jsou týdenní až celosemestrální praxe. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské práce získává absolvent diplom a titul bakaláře (Bc.) i možnost dalšího studia v navazujících magisterských programech, nebo vzhledem k dobrému jazykovému vybavení možnost studia v zahraničí. Studium v akreditovaných studijních programech trvá 3-3,5 roku a probíhá prezenční formou, v některých oborech rovněž kombinovanou formou. Studijní nabídka se průběžně rozšiřuje tak, jak jsou ve správním řízení akreditovány nové studijní programy a obory. V akademickém roce 2008/2009 studuje na VŠPJ přes 2200 studentů. VŠPJ sídlí ve vlastní budově v centru města u autobusového nádraží a s dobrým spojením na vlakové nádraží. Budova je účelně přizpůsobena pro potřeby studia, mimo jiné jsou v ní jazykové učebny, počítačová hala, studovna a knihovna s více než 30 000 svazky. Škola má vlastní menzu nabízející obědy a večeře, ubytování je možné na vysokoškolských kolejích, anebo lze využít široké privátní nabídky.

1.3 Akreditované studijní programy

 obor Finance a řízení  obor Cestovní ruch  obor Aplikovaná informatika  obor Počítačové systémy  obor Porodní asistentka  obor Všeobecná sestra


11

Obor cestovní ruch Obor je akreditován již třetím rokem a je společně s oborem Finance a řízení nejvíce zaběhlý.

Trvání studia je 3,5 roku a zahrnuje tří týdenní a semestrální praxi, keré je nutno zakončit seminární prací o výkonu dané profese. V rámci studia oboru Cestovní ruch budou absolventi schopni vykonávat a zastat různé činnosti a dovednosti: •

řídící

činnosti

podnikatelských

a

veřejnosprávních

subjektů,

založení

a

chod

podnikatelského subjektu, organizování práce podřízených, sociální komunikace •

komunikace v pracovním týmu, koordinace pracovních postupů, také činností různých subjektů (regionu, města) a součinnosti jednotlivých útvarů v podniku

•

odborné činnosti ve službách aktivního a pasivního cestovního ruchu s ohledem na specifika jednotlivých teritorií, národností a zájmových skupin

•

zajišťování základních personálních činností, plánování činností, sestavování rozpočtu a vyhodnocování dosažených ekonomických výsledků

•

využívání integrovaných informačních systémů a dalších informačních technologií při poskytování služeb cestovního ruchu

•

činnosti průvodců a delegátů

Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích:  asistenti top managementu velkých i středních akciových společností a společností s ručením omezeným v oblasti cestovního ruchu, referenti na středních stupních řízení v oblasti řízení lidských zdrojů, krajských i městských úřadů, manažeři, jednatelé i prokuristé v menších a středních firmách cestovního ruchu, referenti turistických informačních center, průvodci cestovního ruchu a správci kulturních památek, zaměstnanci ve všech oborech cestovního ruchu (cestovní kanceláře, cestovních agentury,ubytovací a stravovací podniky a podniky v jednotlivých oblastech dopravy)


12

Finance a řízení Společně s oborem Cestovní ruch se jedná o první akreditovaná studijní program a proto se dá

říct, že je v současné době oborem s největším počtem studentů. Studium trvá 3,5 let a zahrnuje tří týdenní a semestrální praxi, kterou je potřeba zakončit napsáním seminární práce o vykonávané práci. Absolventi z tohoto oboru si osvojí a získají tyto dovednosti: •

orientovat se v právních normách a předpisech úřadů a firem

•

kvalitně ovládat právní základy vedení účetnictví, daňového práva, obchodního práva, finančního vedení úřadů a firem,

•

vedení účetnictví včetně všech potřebných výkazů s využitím dostupné výpočetní techniky,

•

analyzovat finanční situaci a vyhledat optimální řešení,

•

zvládnout střediskové řízení firmy z pohledu nákladového i manažerského

•

aplikovat marketingové řízení,

Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích:  asistenti auditorů a daňových poradců, referenti na středních stupních řízení v oblasti financí a účetnictví a v oblasti řízení lidských zdrojů, referenti městských a krajských úřadů, manažeři, účetní a daňoví poradci, jednatelé i prokuristé v menších a středních firmách, na finančních úřadech, v plánovacích, rozpočtových a controllingových útvarech výrobních a obchodních firem, v bankovní sféře a pojišťovnictví, asistenti top managementu akciových společností a společností s ručením omezeným


13

Počítačové systémy Obor byl vyučován dříve na VOŠ v Jihlavě a nyní je akreditován s možností ukončení studia

s titulem bakalář. Studiem si absolvent osvojí schopnosti a dovednosti potřebné k těmto činnostem: •

vytváření vlastních uživatelských programů pro potřeby zákazníků a aplikačních programů

•

tvorba www stránek a aplikací,

•

vytváření řídících programů pomocí jednočipových mikropočítačů a programovatelných automatů

•

zajišťování a udržování informačních systémů a počítačových sítí

•

zpracování grafických a multimediálních informací

Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích:  aplikačního programátora, systémového programátora, správce počítačové sítě, programátora řídicích systémů, správce informačního systému, obchodního manažera v oblasti HW a SW 1.3.4

Aplikovaná informatika

Studiem získá absolvent schopnosti a dovednosti potřebné k těmto činnostem: •

vytváření vlastních uživatelských programů pro potřeby zákazníků,

•

tvorba www stránek a pokročilých webových aplikací,

•

zajišťování a udržování informačních systémů, architekt v oblasti IS,

•

pracovník resp. vedoucí správy počítačové sítě, počítačový grafik,

•

manažer HW, SW firmy.

Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích:  aplikační programátor, systémový programátor, správce počítačové sítě, správce nebo architekt informačních systémů, obchodník, asistent, manažer v oblasti HW a SW..


14

Porodní asistentka Studijní program oboru Porodní asistentka jednoznačně vychází a je definován v zákonu č.

96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů.

Budoucí profese obnáší:  poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, tj. zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, vedení fyziologického porodu, péče o novorozence, ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. 1.3.6

Všeobecná sestra Sestra je vzdělávána a připravována tak, aby byla schopná adaptability k nově vznikajícím

podmínkám a požadavkům praxe v základních funkcích, které profese sestry zahrnuje: nezávislou činnost – autonomní, závislou – kooperativní, funkce sestry v oblasti výzkumu a vývoje, v oblasti plánování, koordinace a řízení ošetřovatelské péče. Možná budoucí profese:  Činnost sester, které odpovídají za všeobecnou ošetřovatelskou péči, zahrnuje: péči o jedince všech věkových kategorií, o které je pečováno ve zdravotnických zařízeních lůžkového či ambulantního typu nebo ve vlastním sociálním prostředí jedince, při akutních a chronických poruchách zdraví a při somatických a psychických poruchách.


1.4 Organizační struktura

1.4 Grafické znázornění organizační struktury školy

15


2

16

OSOBNOST Tato kapitola se zabývá osobností a tím jak se určují osobnostní charakteristiky a tím jaké

jsou základní teorie z pohledu historie. Poté probereme osobnost jako celek a určíme určité aspekty, které vedou k osobnostním rozdílům.

2.1 Historie Již od nepaměti vrtalo lidem v hlavě, proč jsou lidé různí. Výsledkem těchto úvah byla snaha o vytvoření určitého konceptu, který by lidi rozdělil do skupin podle specifických charakterových vlastností. Prvopočátky snahy o dělení lidí do skupin jsou zaznamenávány již v antice. „První typologie osobností je připisována řeckému lékaři Galánovi z Pergamu. Za jejího duchovního praotce je ovšem pokládán slavný Hippokratés.“ 1 Hippokratés rozlišoval čtyři základní typy osobností: Sangvinik (člověk vřelý, společenský a veselý), Flegmatik (člověk netečný, neemotivní a klidný), Cholerik (vzteklý, prchlivý a dráždivý), Melancholik (pesimista se sklony ke smutku). Své úvahy založil na převaze základních tělních tekutin. Další teorie více i méně vycházely z těchto základů a až v roce 1907 E. Adickes 2 přišel s názorem, že člověk je rozdělený na 4 světové názory: dogmatický, tradicionální, inovativní a agnostický. Následovala teorie E. Kretschmera, který rozlišoval lidi do skupin podle jejich tělesné stavby. Jedná se o typy: Pyknik (menší postavy, společenský, energicky), Astenik ( hubený, vytáhlý, nedůvěřivý a uzavřený), Atletik ( tělo svalnaté, povaha vyrovnaná), Displastická konstituce (označuje lidi, kteří se nehodí do žádné z výše uvedených variant). „Rozšířená a relativně uznávaná je typologie švýcarského psychiatra a psychologa C.G.Junga, který rozlišuje na základě vztahu člověka k vnějšímu světu dva typy, introvertní a extrovertní. Introvert je člověk zaměřený především na sebe, vůči okolí je uzavřený, ve společnosti se necítí dobře a také ji nevyhledává. Extrovert je zaměřen více na vnější prostředí, je otevřený, společensky aktivní.“ 3

1

ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. Management Press: Praha, 2005. str. 14

2


3

PŮLKRÁBKOVÁ, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 3


17

Tato teorie má ovšem mnoho odpůrců, jenž oponují skutečností, že zaměření lidí se s mění podle získávaných životních skutečností v čase a proto se člověk může za svého života přesunout z extrovertního typu spíše k introvertnímu nebo naopak. Proto je tato typologie spíše jen charakteristikou dočasného postoje.

2.2

Osobnost „Osobnost je hypotetický konstrukt vyjadřující vnitřní podstatnou dynamickou organizaci

lidské psychiky, která determinuje její vnější projevy.“ 4 Z daného výroku nám jasně vyplívá, že osobnost jako taková je souhrnem veškerého jednání a interakcí s okolím, které je definováno jak fyziologickou strukturou tak i způsobem práce centrálního nervového systému. Základní témata psychologie osobnosti:

 geneze a utváření osobnosti  struktura osobnosti  dynamika osobnosti 2.2.1

Geneze a utváření osobnosti Člověk se postupně vyvíjí z biologicky determinovaného individua v sociálně utvářenou

bytost a tento vývoj trvá do vytvoření vědomí já v sociálně vztažném kontextu. Tím je myšleno uvědomění si sama sebe a svých charakterových vlastností. Celý vývoj od dětství do dospělosti se nazývá „oktogeneze lidské psychiky“. Znamená to, že se zde jako rozhodující formativní činitel uplatňuje zejména individuální sociální zkušenost. Za nejdůležitější aspekt lidské psychiky je považována interakce osobnosti a životního (sociokulturního) prostředí, v níž se utváří subjektivní životní prostředí. Interakce jedince s jeho subjektivně pojatým životním prostředím vede k utváření unikátní osobnosti.

4

Půlkrábková, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 2


18

Struktura osobnosti Označuje její vnitřní uspořádání, které je funkční skladbou některých elementů. Elementy

struktury osobnosti tvoří psychické vlastnosti osobnosti neboli rysy osobnosti. Na strukturu osobnosti můžeme nahlížet z časového hlediska, z hlediska jejího obsahu (rysová nebo faktorová) , v kategoriích osobnostních rysů nebo vývojového hlediska. U pojmu vrstva se jedná o převzetí z geologie a znamená vrstvení vývojově mladších vrstev na vrstvy vývojově starší na úrovni základních psychických funkcí. 2.2.3

Dynamika osobnosti „Osobnost je chápána jako dynamická struktura, tj. jako systém, jehož činnost je ovládána

vnitřními silami, které se ustavují jako důsledky interakce tohoto systému s organismem na jedné a s vnějším prostředím na druhé straně. Vnitřní psychické síly označujeme pojmem motivy neboli pohnutky, které chápeme jako vnitřní psychologické příčiny chování a jako iniciující činitele motivačních procesů.“ 5 Téma dynamika osobnosti se v psychologii prolíná s tématem motivace. Dynamika osobnosti je spojena se stálejšími vnitřními dispozicemi motivace chování.

2.3 Zdroje osobnostních rozdílů 2.3.1

Dědičnost „Dědičnost se týká těch aspektů osobnosti, které byly určeny při početí. Víra, že genetika je

základem osobnosti, je v obecném povědomí hluboce zakořeněna.“ 6 Je velmi snadné toto dokázat za pomoci výroku, který používaly již naše babičky „Jablko nepadá daleko od stromu.“ Myslím, že každý člověk už takovýto výrok slyšel a nebo jemu velmi podobný. Jedná se totiž o skutečnost, kterou si člověk velmi snadno osvojí. Již v dětských letech kdy si hrajete na pískovišti a vytváříte za pomoci menší nádoby výtvory z písku víte, že pokud do nádoby nasypete písek, listí a pár kamínků. Tak i když výsledný výtvor vypadá pouze jako hromádka písku tak vy jste si jistí tím, že uvnitř jsou ještě ty kamínky a listí. Nemusejí být vidět, ale

5

PŮLKRÁBKOVÁ, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 2

6

ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. 1. vydání. Praha : Management Press, 2005. str. 22


19

vy víte že tam jsou jelikož jste je přidávaly do stavebního materiálu. Podobným způsobem pohlížejí i na svoje děti rodiče. Dědičnost je velmi důležitou součástí ve vývoji osobnosti a je stále tím nejdominantnějším aspektem, který vytváří lidskou bytost, ale není tím jediným elementem. 2.3.2

Kultura Kultura znamená odlišné způsoby, jimiž společnost organizuje svůj život. Jako příklad bych

uvedl náboženství. „Jednotlivci narození do určité kultury jsou vystaveni vlivům různých hodnot, tradic a norem přijatelného a vhodného chování.“ 7 Kultura definuje kodex norem a hodnot, které člověk shledává správné a podle, kterých se snaží jednotlivci dané skupiny řídit. Vliv kultury je proto znatelný a viditelný, jelikož i pouhým krátkým pozorováním dokážeme poznat rozdílnosti v chování jednotlivých skupin společnosti a nacházíme v nich společné charakterové znaky, které dodržují. 2.3.3

Rodina Rodina je od dětství člověka prvotní socializační skupina na kterou se váže. Počítají se sem

nejen rodiče a sourozenci, ale i širší rodina jako sourozenci rodičů, prarodiče atd. Vliv rodičů se projevuje především ve třech oblastech:  Na základě svého chování vytvářejí rodiče situace, jenž si děti osvojují a vytváří tak určité typy jejich vlastního chování.  Rodiče fungují jako modely chování, vzory, které děti velmi silně ovlivňují jak už pozitivně nebo negativně.  Díky systému odměn a trestů si vytváří jedinec obraz o tom co je správné a co špatné. Mezi další faktory ovlivňující vývoj dítěte patří socioekonomický status rodiny, velikost, náboženské vyznání, úroveň vzdělání atd. Není sporu o tom, že dítě ze sociálně slabší rodiny bude mít jiné životní zkušenosti než-li dítě, které otázku peněz nemuselo nikdy řešit.

7



20

Skupinová příslušnost Rodina je pouze jednou ze skupin, do kterých člověk patří. Mezi další se počítá například

sportovní družstva, škola nebo i pracovní kolektiv. V každé z těchto skupin získává jedinec rozdílné zkušenosti a zážitky, které mají vliv na jeho další vývoj. 2.3.5

Životní zkušenosti Mezi vlivy genetickými, rodinnými a kulturními je v neposlední řadě i vliv životních

zkušeností. Jedná se o osobní vnímání jednotlivých situací, které není přímo podmíněno přítomností dalších lidí. Jedná se například o rozvoj sebeúcty, nezklamat a překonat očekávání, mít jistý pocit vlastní hodnoty. 2.3.6

Situace Každá situace vyvolává reakce a lidská osoba relativně neměnná a stabilní může na podobné

situace reagovat velmi odlišně. Záleží velmi na přesném rozpoložení člověka při řešení životních situací a pocit chvilkové slabosti při velkém rozhodnutí může změnit smýšlení o vlastní existenci a svých schopnostech. Existují situace s mnoha omezeními, které na naše chování ukládají a díky kterým se člověk chová jinak než-li je mu přirozené jelikož si to daná situace vyžaduje. Například zkouška ve škole, pracovní pohovor atd. Na druhou stranu jsou i situace, které vyžadují minimální míru kontrolování svého chování. Jedná se o večírek s přáteli, procházka v přírodě nebo jim podobné.


3

21

HOLLANDOVA TEORIE PROFESNÍHO VÝVOJE Seznámení s Hollandovou teorií profesního vývoje a kariérové volby. Podrobné vysvětlení

způsobu rozdělování lidí do skupin podle jejich osobnostních typů a profesních předpokladů. Na principech této teorie stavím i výzkum, který jsem provedl a na základě něhož jsem vytvořil grafické profily studentů. Proto se budu zabývat touto teorií více do detailů, aby byly mé závěry snáze pochopitelné. Hlavním zdrojem informací se pro mě stala publikace Antonína Mezery s názvem „Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby.“

3.1 Charakteristika Hollandovy teorie J. L. Holland se domnívá, že proces volby určitého povolání je procesem postupně se rozvíjející osobnostní stejně jako i zájmové rozdílnosti, která postupně vedou k favorizaci jedné skupiny povolání a upřednostňování této skupiny nad ostatní. Výběr dané skupiny je podmíněn osobními zkušenostmi jakož to i fyzickými předpoklady. Probíhá ze souboru šesti profesních tříd a do jisté míry ovlivňuje vlastní osobnostní příslušnost k určité třídě povolání, která pak významným způsobem ovlivňuje celý jeho kariérní vývoj a pracovní mobilitu v dalších letech jeho aktivního života. Hollandova všeobecná teorie osobnosti je založena na nepříliš překvapivém poznatku o vzájemném působení dědičnosti a prostředí,rodiny, společnosti a příležitostí, které se na utváření jedince podílejí. . „Holland říká, že pod vlivem obou těchto faktorů dochází u každého jedince k postupnému rozvoji specifických osobnostních vlastností, které mají podobu určité hierarchie či struktury osobních návyků, preferovaných způsobů sociálního chování, sociálních vzorů stejně jako i způsobů řešení sociálních situací, které jedinec řeší specifickým způsobem.“ 8 Na základě této obecné teorie osobnosti člověk volí určitá povolání, která odpovídají hierarchii či struktuře jeho osobnostních vlastností a zájmů. Díky tomu preferuje určité profese, které jsou schopny uspokojit jeho osobní potřeby. Na základě daných obecných tezí byl Holland přesvědčen o spojitosti mezi osobnostní typologií a typologií pracovního prostředí. Zájmy považuje za jeden z nejvýznamnějších manifestních projevů osobnosti.

8

MEZERA, Antonín: Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. Brno, 2005. str. 10


22

3.2 Deset základních tezí Holland na základě obecné teorie osobnosti formuluje deset základních tezí své teorie volby povolání a profesionální příslušnosti, které se během dalších dvaceti let staly základem nejen teoretického, ale zejména metodologického výzkumu:  Jedince je možné charakterizovat podle jeho podobnosti s jedním nebo několika typy osobnosti. Čím větší je shoda s jedním osobnostním typem, tím spíše jedinec vykazuje rysy osobnosti příslušného typu.  Osobnostní typologie má svůj protipól v typologii modelů pracovních prostředí. Každý z osobnostních typů stejně jako modelů prostředí je definovatelný podle charakteru výkonnosti, pozadí a vývoje osobnosti, cílů, hodnot, sociálních preferencí a averzí, vzdělávacích a profesionálních cílů.  Prostředí, ve kterém jedinec žije je možné popsat charakteristikou jednoho či více modelů prostředí.  Mezi typologií osobnosti a typologií prostředí existuje určitý vzájemný vztah, který umožňuje jistou míru predikce.  Volbu povolání lze chápat jako výraz osobnosti jedince.  Platnost většiny zájmových testů je založena především na pracovních stereotypech, které převládají v různých povoláních.  Tyto pracovní stereotypy mají velmi důležitý psychologický a sociologický význam.  Osoby vykonávající povolání v určité profesní skupině, vykazují podobné osobnostní charakteristiky stejně jako i podobný profesionální vývoj.  Proto tyto osoby reagují ve stejných situacích podobným způsobem a řeší většinu problémů právě díky podobné osobnostní připravenosti.  Spokojenost, stabilita a výkonnost v povolání závisí především na souladu mezi profilem osobnosti a podmínkami pracovního prostředí.


23

3.3 Typologie osobnosti Na základě uvedených tezí byla roku 1966 zformulována typologii osobnosti, jejíž součástí je šest základních typů orientovaných na určitý životní styl. 3.3.1

R - Realistický typ (realistic) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou aktivní, neurostabilní, vykazují vysokou míru

maskulinity, preferující konkrétní, manuálně či technicky náročné činnosti a aktivity například ve stavebnictví, strojírenství, při práci se stroji, jsou nesporně více sportovně založení než zástupci ostatních skupin, v sociální oblasti jsou však méně aktivní a „společensky“ obratní, spíše málomluvní, s tendencí k introverzi, ale sociálně přizpůsobiví, upřímní, nefalšovaní a vytrvalí. Rádi pracují spíše s konkrétními věcmi, předměty a materiály, než s myšlenkami či lidmi. Nesporně dávají daleko více přednost fyzickým aktivitám, nevadí jim práce venku, stejně jako i práce s rostlinami či zvířaty. V hodnotové orientaci dávají přednost spíše materiálním hodnotám. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například:

elektromechanik, strojní mechanik, veterinář, zedník, instalatér, tesař, truhlář, kuchař,

mistr praktického výcviku, apod. 3.3.2

I - Investigativní typ (investigative) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou preferují analytické, intelektuální a investigativní

aktivity a činnosti, uplatňují se ve zvýšené míře zejména ve výzkumu, či vědeckých oborech, kde jsou kladeny zvýšené nároky na zvládání přírodovědných oborů včetně matematiky. Osoby tohoto typu mají spíše vědecké ambice. V týmové spolupráci nemají tendenci vyhledávat vedoucí a dominantní role. Hodnotově jsou orientovaní spíše na oblast celoživotního učení a poznávání. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: biolog, chemik, systémový analytik, programátor, laboratorní asistent/ka, lékárník, chirurg, apod. 3.3.3

A - Umělecký typ (artistic) Pro osoby s uměleckou osobnostní orientací je typické originální, intuitivní a imaginativní

myšlení, milují tvořivost a tvůrčí umělecké aktivity jako je komponování hudby, stejně jako i hraní na hudební nástroje, tvůrčí psaní, kreslení, malování, či práce s kamenem s hlínou, herectví,


24

podobně jako i tanec či baletní umění. Lidé, kteří spadají to této osobnostní kategorie milují flexibilitu, nestálost a dynamičnost každodenního života, se všemi jeho radosti i starostmi, které život přináší. Lidé s uměleckou osobnostní orientací jsou komplikovaní, nepořádní, nevázaný a impulzivní, emocionálně ladění, do sebe zahledění tvořiví idealisté, s menší mírou praktičnosti v každodenním životě. Hodnotově jsou orientováni na estetické hodnoty. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: hudebník, reportér, malíř/ka, sochař/ka, aranžér/ka, loutkoherec, propagační výtvarník, architekt/ka, učitel/ka angličtiny, designér/ka nábytku, fotograf/ka, apod. 3.3.4

S - Sociální typ (social) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou společenští, laskaví, přesvědčiví a družní, ochotní ke

spolupráci, sociálně jsou velmi přátelští, se sklonem k altruismu, stejně jako i idealismu. Jejich dominantním osobnostním rysem je nejen extroverze, ale i vysoká komunikativnost spojená s prosociálními, pomáhajícími, vzdělávacími či léčebnými aktivitami zaměřenými na péči, pomoc a podporu ostatních lidí. Jedinci se sociální osobnostní orientací velmi rádi spolupracují s ostatními lidmi na skupinových aktivitách, ale i cílech, které jsou zaměřeny na pomoc, léčbu, poradenství, či vzdělávání dospělých osob stejně jako i malých dětí. Rádi sdílení problémy ostatních lidí, které se snaží řešit, protože jsou ušlechtilí, taktní a ohleduplní. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: učitel/ka, poradce, sociální pracovnice, sociální kurátor, personalista, učitel základní školy, zdravotní sestra, rehabilitační sestra, apod. 3.3.5

E - Podnikavý typ (enterprising) Osoby s podnikavou osobnostní orientací jsou ambiciózní, energičtí, sebevědomí, spoléhající

se spíše na sebe, dobrodužně ladění, orientovaní na zisk, profit či společenskou úspěšnost, kterou dosahují prostřednictvím ekonomických, organizačních či politických prostředků. Preferují činnosti, které vyžadují vysokou míru argumentace, organizačních schopností, dominance a přesvědčování ostatních lidí. Právě proto jsou úspěšní v takových oblastech jako je obchod, prodej, personální management. V sociální oblasti jsou zaměřeni spíše na dosahování organizačních a ekonomických cílů, než na lidi samotné. Pro svou komunikativnost jsou často stejně tak předurčeni zastávat role mluvčího či politicky angažovaného reprezentanta určité zájmové skupiny lidí.


25

Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: obchodník, nákupčí, manažer, obchodní právník, pojišťovací agent, obchodník s realitami, soudce, obhájce, státní zástupce, apod. 3.3.6

C - Konvenční typ (convential) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou vysoce výkonní, se sklonem k vysoké pečlivosti,

názorově jsou však konformní a přizpůsobiví, pracovně svědomití, s tendencí k praktičnosti. V sociální oblasti jsou spíše defenzivně ladění a méně společenští. Cítí se daleko lépe v jasně strukturovaném sociálním prostředí, kde jsou mimořádně úspěšní právě pro svou vysokou odpovědnost, přesnost při práci s daty, čísly a mnoha různými informacemi, které kladou požadavky na pečlivost a smysl pro detail. Osoby s tímto osobnostním typem nepostrádají organizační schopnosti, které jsou však schopni plně využít spíše v pracovním prostředí s jasně stanovenými rolemi, pracovními postupy, povinnostmi a úkoly. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: sekretářka, bankovní úřednice, mzdová účetní, archivář/ka, matrikář/ka, bezpečnostní technik, správce sítě, pokladní/k, apod.

3.3 Hollandův hexagonální model osobnosti a pracovních prostředí


26

3.4 Typologie profesního prostředí Obdobně jako v oblasti osobnostní typologie, zformuloval Holland i pro oblast pracovních prostředí typologii modelů prostředí, ve které konstatoval, že všechna povolání je možné zařadit do šesti profesních skupin, či základních modelů profesionálního prostředí.

Tyto modely jsou:  Motorické (manuálně technické) profesionální prostředí (realistic / R) Pohybové, manuální, manuálně technické nebo technické činnosti, práce s předměty, stroji, nástroji, rostlinami, zvířaty, pracovní činnosti „venku“  Intelektuální (vědecké) profesionální prostředí (investigative / I) Pozorování, studium, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů, procesů a řešení problémů, vědecké, intelektuální či mentálně náročné činnosti  Umělecké profesionální prostředí (artistic / A) Umělecké činnosti a umělecká tvorba, „novátorství“, využívání intuice, imaginace, kreativity, práce v nestrukturovaných podmínkách  Sociální profesionální prostředí (social / S) Vzdělávání, informační a poradenské činnosti, lékařství, „pomáhající“ činnosti, pomoc lidem, činnosti vyžadující vysokou míru expresivity, empatie a dobrou úroveň komunikace  Podnikavé profesionální prostředí (enterprising / E) Řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, výkon, obchod, prodej, zisk, náročné řídící, organizační a ekonomické činnosti  Konformní profesionální prostředí (convential / C) Systematická a přesná práce s fakty, čísly, daty; administrativní a počtářské činnosti, které kladou důraz na detaily, přesnost a systematičnost podle pokynů druhých lidí.


27

3.4 Hollandův hexagonální model pracovních prostředí:

Na grafu je vidět jak je celý systém rozdělený čtyři pravidelné části a podle nich je i určeno jak, která skupina na dané podněty pohlíží a jak k nim má blízko. Na příklad je vidět, že skupina Enterprising má k lidem a zacházení s lidmi mnohem blíže než-li například typ Investigative. A naopak typ Investigative je více tvořivý než-li typ Enterprising.


4

28

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ Následující kapitola se zabývá situací na trhu práce a problematikou související se vstupem

absolventa do pracovního procesu. Porovnání České republiky s ostatními zeměmi unie za pomoci využití výsledků projektu REFLEX.

4.1 Množství absolventů vysokých škol Doba, kdy studium na vysoké škole bylo výsadou pouze malého množství vyvolených je již dávno pryč. V současné době se stává vysokoškolské vzdělání takřka nutností k výkonu práce. Mnoho povolání u kterých dříve postačovalo středoškolské vzdělání s maturitou již vyžaduje minimálně bakalářský diplom. Avšak platové ohodnocení zůstává na stejné úrovni jako dříve. Tento vývoj vede státy k podpoře vysokoškolského učení, jakož to způsob k udržení konkurence schopnosti studentů na celosvětovém trhu práce.

Graf 4.1 Počet absolventů vysokých škol Z grafu je zřetelně vidět vývoj v počtu vysokoškolských absolventů. V období od května 2002 do dubna 2004 tak absolvovalo vysokou školu u nás přes 63,5 tisíc student, zatímco v období od května 2005 do dubna 2007 to bylo již přes 93 tisíc. Během pouhých tří let tak došlo k nárůstu téměř o 47%.


29

Výrazný nárůst počtu absolventů vysokých škol je způsoben takřka výhradně nárůstem počtu absolventů bakalářských programů. Zatímco období květen 2003 – duben 2004 absolvovalo s bakalářským titulem u nás pouze přes 8,5 tisíce lidí, v období květen 2006 – duben 2007 to bylo již takřka 24 tisíc. Dále je pak patrná snižující se míra nezaměstnaných absolventů pod 2% v roce 2007. Tento stav je ovšem zapříčiněn vrůstajícím počtem absolventů, kteří dále pokračují ve studiu. Z bakalářského studia jsou to přibližně 2/3 z celkového počtu absolventů. Již několik posledních let patří Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Mezi roky 2002 a 2004 se zvýšil zhruba o třetinu. K obdobnému nárůstu došlo mezi zeměmi EU jen v Itálii a v Estonsku. Dnes již čerství absolventi vysokých a vyšších odborných škol tvoří dokonce přes čtvrtinu příslušné věkové skupiny. Jan Koucký a Martin Zelenka definovali ve svojí práci „Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006“ 9 tři základní otázky , které budou v následujících letech řešit vysokoškolští absolventi.  Jak se stávající situace projeví v uplatnění absolventů na pracovním trhu?  Stane se z dnešního nedostatku zítra nadbytek?  Co mohou od budoucnosti očekávat mladí lidé, kteří se dnes rozhodují, že po maturitě půjdou dále studovat? Jedná se o základní otázky jejichž zodpovězení je otázkou času a v současné době kdy se studenti musejí při studiu připravovat na výkon profesí, které zatím ani neexistují. Jelikož potřeba nových specifických dovedností, které musejí zaměstnanci zvládat se mnění stejně rychle, jako se vyvíjejí nové technologie. Je zodpovězení daných otázek předmětem výzkumu nejedné instituce.

KOUCKÝ, Jan. ZELENKA, Martin: 2006. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006. SVP PF UK: Praha, str. 5 9


30

4.2 Nezaměstnanost absolventů vysokých škol Na následujícím grafu uvidíte jaká je míra nezaměstnanosti nových absolventů do jednoho roku po ukončení jejich studia. Jedná se o rozdělení podle fakult na kterých studovali.

Graf 4.2 Nezaměstnanost absolventů podle fakult

Jak je vidět tak ve všech oborech se za 3 roky zlepšila situace oproti roku 2004. Jedná se o minimálně 50% snížení nezaměstnanosti. Což znamená, že již do jednoho roku po ukončení studia si většina absolventů nalezla uplatnění na trhu práce a jen malé procento z nich zůstává nezaměstnaných ať již z důvodů, že nemohou najít adekvátní práci ve svém oboru a nebo jsou nezaměstnaní záměrně. Jedinou výjimkou je umělecká a přírodovědecká fakulta, jelikož se jedná o specifické obory a například absolventi umělecké fakulty potřebují po studiu čas k nalezení pro ně uspokojující práce a proto zůstávají nezaměstnaní delší dobu.


31

4.3 Průzkum Reflex V letech 2004–2007 je na evropské úrovni realizován výzkumný projekt „Flexibilita odborníků ve společnosti znalostí: Nové požadavky na terciární vzdělávání v Evropě“ 10, známý pod zkratkou REFLEX. Zabýval se zjištěním odpovědí na tyto otázky:  Jaké kompetence potřebují absolventi pro splnění nových požadavků na pracovním trhu?  Do jaké míry jednotlivé vysoké školy, fakulty a obory studia tyto kompetence rozvíjejí?  Jaké problémy vznikají mezi absolventy, vysokými školami, zaměstnavateli a dalšími klíčovými aktéry a jak mohou být řešeny? Výsledkem tohoto projektu bylo vytvoření databáze, která shrnula veškeré informace o absolventech a studentech vysokých škol v těchto zemích: Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. 4.3.1

Postavení absolventů různých stupňů terciárního vzdělání Výhody, které z terciárního vzdělání plynou, se zvyšují se stupněm dosaženého diplomu.

Výhody pochopitelně mají již absolventi vyšších odborných škol a bakaláři, ale podstatně lépe jsou na tom lidé s alespoň magisterskou úrovní vysokoškolského titulu. V neposlední řadě hraje roli také věk. Mladí absolventi vysokých a vyšších odborných škol čelí vyšší nezaměstnanosti a když pracují, pak mají v průměru nižší mzdy než jejich starší kolegové. Neznamená to však, že by zastávali méně kvalifikovanou práci. Naopak, absolventi vysokých škol do 30 let vykonávají v průměru práci dokonce o něco kvalifikovanější, než starší lidé se stejným stupněm vzdělání. Mladí absolventi středních a vyšších odborných škol vykonávají v průměru méně kvalifikovanou práci než jejich zkušenější kolegové s vyšším dosaženým vzděláním. Na grafu 4.3.1 je vidět jak si na tom stojí absolventi vysokých škol ve srovnání s jinými stupni studia.

KOUCKÝ, Jan. ZELENKA, Martin: 2006. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006. SVP PF UK: Praha, str. 2

10


32

4.3.1 Graf uplatnění na pracovním trhu podle vzdělání 4.3.2

Platové ohodnocení absolventů Platové ohodnocení již není tak významně diferencováno jako tomu bylo dříve.

Vysokoškoláci v České republice mají stále v průměru vyšší platy než-li středoškolští studenti nebo absolventi vyšších odborných škol. Tento stav je způsoben stálým nedostatkem vysokoškolských absolventů na určitých pozicích. Ale jedná se o stav, který by se měl během následujících 5 let vyrovnat a již by nemělo jít o tak velké skokové rozdíly. Na grafu 4.3.2 je vidět jak si česká republika v letech 2001 – 2004 cenila vysokoškolských absolventů vzhledem k průměrné mzdě a v porovnání s ostatními státy.


33

Graf 4.3.2 Průměrné mzdy vysokoškoláků Jak je vidět byli jsme zemí, která za vzdělání v průměru platila svým zaměstnancům nejvíce ze všech měřených zemí. Jedinou zemí kde se vzdělaní hodnotilo více je Maďarsko. Tato skutečnost vychází z faktu, že u nás je stále nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí a proto si firmy těchto lidí cenní více než v jiných zemích. Průměrná mzda vysokoškoláků v české republice je znázorněna na tabulce C 6. Kde je vidět jaké jsou průměrné platy podle dosaženého vzdělání v jednotlivých sektorech.


34

Volba studia Jedním z ukazatelů správného rozhodnutí je i například graf 4.3.3 na kterém je vidět do jaké

míry se studenti při volbě svého oboru studia cítili naplnění znalostmi, které získali a zda by si příště nevybrali raději jinou školu nebo jiný obor.

Graf 4.3.3 Co by studovali, kdyby se znovu rozhodovali? V České republice je více jak 60% studentů po dokončení studia spokojeno s oborem, který studovalo a kdyby se znovu rozhodovali tak by si vybrali stejný. Přibližně 17% by se rozhodlo pro jiný obor na jiné škole. Ať již z důvodu nespokojenosti s formou výuky oboru tak i špatné volby oboru. A pouze malé procento by se rozhodlo vůbec nestudovat. V porovnání s ostatními státy jsme tedy na velmi dobré úrovni a naši absolventi jsou spokojeni s výukou na vysokých školách. Pokud bychom porovnávali například se Španělskem kde jen necelých 50% studentů by studovalo opět stejnou školu se stejným oborem a více jak 10% by se rozhodlo nestudovat vůbec. Toto je způsobeno hlavně menší diferencí v platovém ohodnocení, a proto jsou si ve Španělsku i dělníci schopní vydělat dostatečné množství peněz na uspokojení svých potřeb a další studium je pro ně tedy nepodstatné.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

35


5

36

ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI Následující část je věnována interpretaci výsledků o studentech Vysoké školy polytechnické

v Jihlavě. Je rozdělena pěti částí kde na konci každé z nich uvedu závěry ke kterým jsem na základě průzkumu došel. V závěru jsou vytvořeny profily studentů podle jejich odpovědí na předložený dotazník. Vycházející z nejvyšších průměrných hodnot pro jednotlivé odpovědi.

5.1 Průzkum Ve dnech 2.4.2009 až 26.4.2009 jsem provedl na výše zmíněné škole průzkum u studentů oborů „Finance a řízení“ a „Cestovní ruch“. Průzkum byl proveden ve druhém a šestém semestru se snahou o zastoupení co možná největšího počtu studentů. Jednalo se o výzkum za pomoci standardního dotazníku volby povolání a plánování profesní kariéry (nadále jen DVP). K výzkumu pouze na těchto oborech jsem se rozhodl z důvodu, že se na škole vyučují nejdéle a také je studuje nejvíce studentů. Paralelně DVP dotazníkem byl ještě proveden průzkum za pomoci internetového dotazníku, který se zabýval preferencemi jednotlivých studentů pro výkon potencionálního zaměstnání a zjišťoval jaký je náhled studentů na okolnosti, jenž by mohly nastat v jejich budoucím povolání. Celkem odpovědělo 224 studentů na DVP dotazník. 137 studentů z druhého semestru a 87 studentů ze semestru šestého. Z toho 158 žen a 66 mužů. Vzhledem k celkového počtu 1027 studentů na výše uvedené vysoké škole v těchto semestrech se jedná o přibližně 21%. Tento počet by mněl podle mého názoru být dostačujícím k vytvoření reprezentativního obrazu o studentech. Druhá fáze dotazníku byla provedena pomocí internetové stránky „vspj.euweb.cz“ kde studenti zadávaly odpovědi na otázky týkající se jejich budoucí profese a jejich pocitů připravenosti k začlenění se do pracovního procesu. Na tento dotazník zodpovědělo 43 mužů a 84 žen. Jelikož tento dotazník nebyl přímo vázaný na dotazník DVP tak je možné, že zde odpovídali i studenti, kteří nedělali dotazník DVP což povede k mírnému zkreslení. I přesto by mněly být informace touto cestou relevantní i když se nejedná o reprezentativní skupinu studentů, protože odpovědělo pouze 12% z celkového počtu 1027 studentů daných oborů.


6

37

ROZDÍLNOSTI MEZI SEMESTRY Věnuji se statistickému porovnání odpovědí studentů na DVP dotazník, který jim byl na škole

předložen. Pokusím se co nejpřesněji interpretovat výsledky ke kterým jsem došel a také způsob jakým jich bylo dosaženo. U porovnávání jsem se zaměřil na rozdělení studentů podle pohlaví, oboru a semestru studia. Výzkum vychází z Hollandovy teorie profesního uplatnění. Pro připomenutí uvedu všech šest typů společně s krátkým popisem.

Typologie:  R – Realistic : řemeslně a technicky zdatný, osoby tohoto typu rádi pracují

rukama a

s konkrétními předměty, zajímají se o nářadí a stoje.  I – Investigative :

zvídavý a zkoumavý, osoby tohoto typu se velmi rády zabývají duchovními a přírodními problémy. Analyzují, zkoumají.

 A – Artistic :

umělecký a tvořivý, osoby tohoto typu rády vytvářejí slovně i tvořivým způsobem. Zabývají se hudbou a kulturou.

 S – Social : vychovávající a pečující, osoby tohoto typu se rády a ochotně starají o druhé lidi. Vychovávají, učí, radí, léčí a dbají o tělesnou a duševní pohodu.  E – Enterprising : vůdčí a prodávající, osoby tohoto typu motivují, přesvědčují, rády vedou, řídí a organizují.  C – Convencional :

uspořádávající a spravující, osoby tohoto typu pracují rády pořádně přesně a s dobrou organizací, zpravidla v kanceláři.


38

6.1 Porovnání semestrů – Ženy „Finance a řízení“ Ve svých úvahách jsem vycházel z předpokladu, že první osobnostní typ, který v dotazníku u studenta vyšel má největší hodnotu při jeho dalším zařazení. Na základě této teze jsem přiřadil prvnímu typu 3 body, druhému 2 body a poslednímu 1 bod. Takto jsem postupoval u všech oborů studia a dodržel jsem dělení podle semestru studia a pohlaví. Celkem zodpovědělo na dotazník DVP 56 studentek druhého semestru a 32 studentek semestru šestého. R

C

R

35.87

I

C

29.69

10.42

I

4.13 1.04

2.22 17.19

23.49 6.35 E

A

14.06

E

27.94

A

27.60

S

S

6.1.1 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. 2. semestr Finance a řízení

6.1.2 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. 6. semestr Finance a řízení

Již na první pohled je vidět podobnost mezi druhým a šestým semestrem. Jedná se o takřka 81% schodu. Tento fakt je názorně vidět na grafu 6.1.3 Z obou grafů je zřetelné , že více jak 89% oblasti náleží čtyřem osobnostním typům. V každém semestru je nejvyšší hodnota u sociálního typu (okolo 30%). Druhou nejvyšší hodnotou je podnikavý typ (okolo 23%). Na druhou stranu realistické a investigativní typy zabírají dohromady pouze 10%. Dalo by se tedy říct, že jak studentky semestru druhého tak i studentky semestru šestého můžeme začlenit do kombinací čtyř osobnostních typů, kterými jsou typ realistický, sociální, umělecký a prodávající. S těmito informacemi budu přesněji pracovat v další kapitole.


39

Grafické porovnání semestrů R

C

I

E

A

S 6.1.3 Graf zastoupení jednotlivých typu osobností. Srovnání. Finance a řízení

Modrá barva představuje druhý semestr oboru finance a řízení a červená barva představuje semestr šestý. Rozdílnosti mezi semestry přikládám na spíše na vrub rozdílnosti mezi jednotlivci než-li výrazné rozdílnosti v zaměření jednotlivých studentů. Může to být zapříčiněno i psychickým rozpoložením respondentů v době odpovídání na dotazník. Na základě těchto informací jsem se rozhodl pro další průzkum použít profil vytvořený ze všech respondentek oboru finance a řízení a získat tak přesnější obraz, který nebude tolik ovlivněný rozdílnostmi jednotlivých osob. Nebudu se proto již nadále zabývat členěním dle semestrů.

¨


40

6.2 Porovnání semestrů – Ženy „Cestovní ruch“ Za použití výše uvedeného vzorce jsem postupoval i u studentek oboru cestovní ruch, abych se přesvědčil o své teorii podobnosti semestrů. Výsledky průzkumu prezentuji na grafu 6.2.3. Celkem na dotazník DVP odpovědělo 41 studentek druhého semestru a 29 studentů z šestého semestru. Přistoupil jsem k omezení se na jediné grafické zobrazení, abych tak docílil větší přehlednosti a mohl se zaměřit na konkrétní interpretace, jelikož podobnost u studentek oboru cestovní ruch je velmi podobná podobnosti u studentek oboru finance a řízení. 6.2.1


C

I

E

A

S 6.2.3 Graf zastoupení jednotlivých typu osobností. Srovnání. Cestovní ruch

Modrou barvou je znázorněn semestr druhý a červenou barvou je znázorněn semestr šestý. Je vidět výrazná podobnost jako u studentek oboru finance a řízení. Více jak 86% oblasti se překrývá. Což přikládám úzce profilované koncepci studijního obory. Minimální rozdílnosti, které jsou mezi semestry přikládám na vrub osobnostním rozdílům. Jak je vidět vrcholy osobnostního typu Enterprising jsou takřka shodné s osobnostním typem Social. Pouze u typu Artistic a Conventional dochází k odchylce mezi druhým a šestým semestrem. Na základě této výrazné podobnosti jsem se rozhodl pro další výzkum nerozdělovat již ženy oboru cestovní ruch podle semestru studia a beru je jako celistvou množinu což by mnělo vést k eliminaci rozdílnosti mezi osobami a tím zpřesnění výsledků.


41

6.3 Porovnání semestrů – Muži „Finance a řízení“ Celá tato kapitola je věnována prokázání, že rozdílnosti mezi semestry jsou zapůsobeny spíše osobnostními rozdíly, než-li výrazným posunem studentů po čas studia k jiným osobnostním typům, jenž by byly zapříčiněny nabytými zkušenostmi a vývojem osobnosti. U studentů oboru finance a řízení jsem použil stejný vzorec a došel k velmi podobným výsledkům jako u dříve zmíněných studentek. 6.3.1


C

I

E

A

S 6.3.3 Graf zastoupení jednotlivých typu osobností. Srovnání. Finance a řízení

U mužů je vidět výrazný nárůst Realistického typu osobnosti oproti ženám. Je to zapříčiněno jak osobními zkušenostmi tak i společností přijatou konvencí, která předpokládá muže jako řemeslníky a opraváře. Jak v domácnosti tak v profesích. Napomáhají tomu i fyziologické předpoklady a odolnost při fyzicky náročnějších činnostech. Na grafu 6.3.3 je vidět rozložení osobnostních typů podle semestrů studia. Modrá znázorňuje druhý semestr a červená barva znázorňuje semestr šestý. Výsledkem tohoto průzkumu je důkaz, že rozdílnosti mezi semestry jsou pouze minimální a nejsou způsobeny odklonem od profesních předpokladů na základě získaných zkušeností. Proto i u studentů oboru finance a řízení se již nebudu zabývat členění podle semestrů studia a tím dosáhnu lepších výsledků díky částečné eliminaci rozdílností mezi osobami.


42

6.4 Porovnání semestrů – Muži „Cestovní ruch“ U studentů oboru cestovní ruch již nejsou výsledky tak jednoznačné. Díky malému počtu studentů, kteří tento obor studují jsou rozdílnosti mezi jednotlivými osobami velmi markantní. Celkem dotazník DVP zodpovědělo 11 studentů z druhého semestru a 8 studentů ze semestru šestého. 6.4.1


C

I

E

A

S 6.4.3 Graf zastoupení jednotlivých typu osobností. Srovnání. Cestovní ruch

Na grafu 6.4.3 je vidět rozdílnost mezi druhým semestrem, který má barvu modrou a šestým semestrem, který má červenou barvu. Jak je vidět pouze v typu Social jsou oba semestry shodné a v typu Investigative jsou si alespoň podobné. Jinak nevykazují žádnou zjevnou podobnost. Daný stav by vedl k neslučitelnosti obou semestr v jednu celistvou skupinu. Jelikož ovšem obor finance a řízení stejně tak i ženy oboru cestovní ruch vykazují zjevné podobnosti. Přikládám tento stav u mužů oboru cestovní ruch na vrub rozdílnostem mezi jednotlivci a za tohoto předpokladu sloučím oba semestry k vytvoření alespoň z části adekvátnímu obrazu o jejích studentech.


7

43

MOŽNOSTI PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ Tato kapitola je věnovaná statistickému porovnání odpovědí studentů na DVP dotazník, který

jim byl na škole předložen. Pokusím se co nejpřesněji interpretovat výsledky ke kterým jsem došel a také způsob jakým jich bylo dosaženo. U porovnávání jsem se zaměřil na rozdělení studentů podle pohlaví a oboru studia. Nejprve jsem se ve svém výzkumu zaměřil na určení rozmezí osobnostních typů, které definoval Holleman ve své studii Teorie profesního vývoje a kariérové volby. Díky již výše zmíněné podobnosti mezi semestry jsem vytvořil souhrnou statistiku bez semestrového dělení a ponechal jsem pouze rozdělení podle oboru studia společně s rozdělením podle pohlaví respondentů.

7.1 „Ženy“ obor Finance a řízení 7.1 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Ženy. Finance a řízení 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% R

I

A

S

E

C

Z grafu je jasně patrné, že více jak 75% (přesně 76,5%) oblasti je zastoupeno osobnostními typy Social ( 28%), Enterprising (22%) a Conventional (26,5%). Což jasně poukazuje na zaměření studentek oboru Finance a řízení. Zbylých 23.5% zůstává na ostatní osobnostní typy. Jedná se ovšem o malá procenta zastoupení a přikládám tyto rozdíly spíše rozdílnostem mezi jednotlivci nežli profesnímu zaměření. Pro další výzkum proto použiji pouze nejvýraznější tři osobnostní typy jakož to základnu k vytvoření obrazu o profesích pro, které mají lidé s těmito preferencemi předpoklady. Díky těmto informacím jsem vytvořil seznam skupin profesního uplatnění, pro které mají studentky oboru finance a řízení největší předpoklady.


44

Profese:  S-C-E : Lidé s tímto osobnostním typem se vyznačují starostlivostí o druhé lidi a vřelostí. Mají pečovatelské sklony a vesměs jsou vyrovnaní. Jsou dobří v organizování věcí. Profese pro, které se hodí jsou: komentátor, úřední opatrovník nebo výchovný poradce.  S-E-C : Zástupci této skupiny jsou velmi podobní typu S-C-E, ale s tím rozdílem, že jsou mnohem raději ve vůdčí roli. A nechtějí se moc podřizovat ostatním. Avšak s lidmi dokáží vycházet velmi dobře a nečiní jim problémy práce ve skupině. Profese pro, které se hodí jsou: odborný referent, poradce pro nezaměstnané, vojenský důstojník, ředitel školy, úředník sociální péče.  C-E-S : Osoby tohoto typu pracují rádi organizovaně a pořádně. Jsou pro ně důležitá jasná pravidla a řád při práci. Jsou přesní a pečlivý. Typické profese jsou: úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce  C-S-E : Jedná se opět o typ, ve kterém převládá druhý nad třetím artiklem. Lidé tohoto typu jsou více vysazení na dodržování pravidel a pedantskou činnost. Hodí se pro práce, které vyžadují přesné údaje. Typické profese jsou: úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel.  E-S-C : Osoby tohoto typu rády řídí dění kolem sebe. Dokáží motivovat ostatní k vyšším výkonům a starají se o hospodářské plánování a finanční cíle. Zohledňují ovšem i sociální stránku věci. Typické profese jsou: obchodní zástupce, poradce pro bezpečnost, vedoucí obchodní organizace, poradce firemních zákazníků  E-C-S : Velmi podobný typu E-S-C s výraznějším zaměřením na prosperitu firmy. Pokud jsou ve vedoucí pozici tak nemají velké problémy s restrukturalizací a případným propouštěním. Jelikož prosperita je to hlavní čím se řídí. Typické profese jsou: pojišťovací agent, vedoucí obchodu, správce majetku, právník


7.2

45

„Muži“ obor Finance a řízení 7.2 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Muži. Finance a řízení 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% R

I

A

S

E

C

Zde již nelze tak snadno určit jaké je přesné zaměření studentů mužského pohlaví oboru finance a řízení., jako tomu bylo u žen. Vidíme zde graf kde pouze dvě z šesti hodnot dosahují hodnoty vyšší než 20%. Jedná se o typ Enterprising (26.3%) a typ Realistic (22,4%). Tento fakt poukazuje na skutečnost, že studenti oboru finance a řízení nejsou tak vyhranění ve volbě svého povolání a jejich škála zájmů je rozmanitější. Proto abych mohl vytvořit přesnější obraz toho na jaká práce se studenti oboru finance a řízení hodí, musím vzít v potaz další dvě nejvyšší hodnoty, kterými jsou typ Conventional (17.3%) a typ Investigative (12.3%).

Profese:  E-R-C nebo E-C-R : Osoby tohoto typu rády motivují, vedou, řídí a organizují. Jsou zruční v manuální práci, ale nezvolili by si jí jako své hlavní zaměstnání. Mají rádi přesná pravidla a organizaci. Typické profese : provozní technik, stavbyvedoucí, technický obchodní vedoucí, podnikatel, logistik  C-E-I : Osoby tohoto typu pracují rádi organizovaně a pořádně. Jsou pro ně důležitá jasná pravidla a řád při práci. Jsou přesní a pečlivý. Zabývají se podstatou a smyslem věcí. Jsou zvídaví a učenliví. Typické profese jsou: úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce, auditor, notář, finanční kontrolor


46

 R-E-C : Osoby tohoto typu se nebojí manuální práce, jsou realističtí v tom co dělají a dokáží si dobře představit co, která činnost doopravdy vyžaduje a jsou schopni jí to dát. Upřednostňují práci venku než-li zavření v místnosti. Mají organizační schopnosti. Typické profese: vedoucí stavby, žokej, profesionální sportovec  R-S-C : Osoby tohoto typu jsou výrazní svojí zálibou v manuální práci a sociálním zaměřením. Jsou přátelští a rádi pečují o ostatní. Typické profese: domovník, námořník, pekař  E-R-I : Osoby tohoto typu jsou známí svými inovátorskými myšlenkami u základních činnosti. Jsou dokonalí ve zlepšování kvality výroby na základních činnostech. Nebojí se práce, ale raději ostatní vedou a organizují. Typické profese: vedoucí výroby, poradce pro úsporu energie, tesař – mistr

7.3 „Ženy“ obor Cestovní ruch 7.3 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Ženy. Cestovní ruch 35.00 30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 R

I

A

S

E

C

Z grafu u žen studujících obor je vidět výrazné zaměření na Sociální typ osobnosti (30%). Dalšími výraznými typy jsou Artistic (20,95%), Enterprising (23,57%) a Conventional (17,38%). Což poukazuje na fakta vyplívající z oboru jejich studia. V cestovním ruchu je velmi důležité umět dobře vycházet s lidmi, být tvořivý a v neposlední řadě i přesvědčivý a schopný prodávat lidem služby.


47

Na druhou stranu je ovšem vidět i nedostatky v Realistickém typu, což by se dalo nazvat už potenciální odklonem od manuální práce. A také typ Investigativní je velmi málo zastoupen. Oba dva typy mají méně jak 5%. Za těchto předpokladů se dá očekávat, že studentky daného oboru nebudou chtít pokračovat v dalším studiu a raději se rovnou zapojí do pracovního procesu. Profese:  S-E-A : Lidé s tímto osobnostním typem se vyznačují starostlivostí o druhé lidi a vřelostí. Mají pečovatelské sklony a dokáží své zkušenosti podat i svým posluchačům. Jsou tvořivý a umělecky založení. Profese pro, které se hodí jsou: sociolog, středoškolský učitel, kineziolog  S-E-C : Zástupci této skupiny jsou velmi podobní typu S-C-E, ale s tím rozdílem, že jsou mnohem raději ve vůdčí roli. A nechtějí se moc podřizovat ostatním. Avšak s lidmi dokáží vycházet velmi dobře a nečiní jim problémy práce ve skupině. Profese pro, které se hodí jsou: odborný referent, poradce pro nezaměstnané, vojenský důstojník, ředitel školy, úředník sociální péče.  C-E-S : Osoby tohoto typu pracují rádi organizovaně a pořádně. Jsou pro ně důležitá jasná pravidla a řád při práci. Jsou přesní a pečlivý. Typické profese jsou: úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce  C-S-E : Jedná se opět o typ, ve kterém převládá druhý nad třetím artiklem. Lidé tohoto typu jsou více vysazení na dodržování pravidel a pedantskou činnost. Hodí se pro práce, které vyžadují přesné údaje. Typické profese jsou: úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel.  E-S-C : Osoby tohoto typu rády řídí dění kolem sebe. Dokáží motivovat ostatní k vyšším výkonům a starají se o hospodářské plánování a finanční cíle. Zohledňují ovšem i sociální stránku věci. Typické profese jsou: obchodní zástupce, poradce pro bezpečnost, vedoucí obchodní organizace, poradce firemních zákazníků  A-S-E : Osoby tohoto typu jsou výrazně umělecky zaměřené, kreativní a jen neradi se nechávají svázat konvencemi. Za důležité považují estetiku. Jsou schopní v organizování věcí a velmi dobře vycházejí s lidmi. Typické profese jsou: taneční pedagog, hudební skladatel, herec, novinář, maskér


48

7.4 „Muži“ obor Cestovní ruch 7.4 Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Muži. Cestovní ruch 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% R

I

A

S

E

C

U mužů z cestovního ruchu je velmi složité vyvodit závěry. Na dotazník DVP odpovědělo pouze 20 studentů což může zapříčinit zkreslení informací na základě velkého vlivu osobnostních rozdílů mezi studenty. Nejedná se proto o reprezentativní vzorek, ale v komparaci s celkovým počtem studentů daného oboru jenž čítá pouze 73 studentů oboru cestovní ruch ve druhém a šestém semestru se jedná o 36,5% což je největší poměr ze všech dotazovaných oborů. Jak je z grafu vidět, studenti tohoto oboru nejsou nikterak výrazně vyhraněni. Jsou zde patrné mnohem menší odchylky u jednotlivých osobnostních skupin. Nejvýraznější skupinou jsou osobnostní typy Enterprising (21,7%) společně s typem Realistic, který má také 21,7%. Těchto výsledků dosáhly i muži oboru finance a řízení což poukazuje na podobné rysy způsobené zaměřením daného pohlaví. Mezi typy Atristic, Social a Conventional jsou jen nepatrné rozdíly a nejnižší stejně jako u žen daného oboru zabírá typ Investigativní. Díky takto plochému zastoupení jednotlivých typů není přesné určení profesí, pro které se muži oboru finance a řízení hodí. Proto vyberu pouze ty nejvíce pravděpodobné a ostatní, které již tak výrazné nejsou ponechám stranou.


49

Profese:  E-R-C nebo E-C-R : Osoby tohoto typu rády motivují, vedou, řídí a organizují. Jsou zruční v manuální práci, ale nezvolili by si jí jako své hlavní zaměstnání. Mají rádi přesná pravidla a organizaci. Typické profese : provozní technik, stavbyvedoucí, technický obchodní vedoucí, podnikatel, logistik, hasič, vedoucí údržby  R-E-C : Osoby tohoto typu se nebojí manuální práce, jsou realističtí v tom co dělají a dokáží si dobře představit co, která činnost doopravdy vyžaduje a jsou schopni jí to dát. Upřednostňují práci venku než-li zavření v místnosti. Mají organizační schopnosti. Typické profese: vedoucí stavby, žokej, profesionální sportovec, kapitán lodi, vinohradník, zvukař, technický nástrojář  R-S-C : Osoby tohoto typu jsou výrazní svojí zálibou v manuální práci a sociálním zaměřením. Jsou přátelští a rádi pečují o ostatní. Typické profese: domovník, námořník, pekař  C-S-E : Jedná se opět o typ, ve kterém převládá druhý nad třetím artiklem. Lidé tohoto typu jsou více vysazení na dodržování pravidel a pedantskou činnost. Hodí se pro práce, které vyžadují přesné údaje. Typické profese jsou: úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel, pracovník letecké dopravy, referent  E-C-S : Velmi podobný typu E-S-C s výraznějším zaměřením na prosperitu firmy. Pokud jsou ve vedoucí pozici tak nemají velké problémy s restrukturalizací a případným propouštěním. Jelikož prosperita je to hlavní čím se řídí. Typické profese jsou: pojišťovací agent, vedoucí obchodu, správce majetku, právník, odborný personalista, obchodník v oblasti autodopravy.


8

50

PROFIL STUDENTA Tato kapitolo je jakým si shrnutím veškerých zjištěných dat. Jedná se o kompilaci obou

dotazníku z nichž mi vzešel pro každý obor unikátní profil studenta vycházející z průměrně nejvyšších hodnot odpovědí. Zdroje ze kterých jsem čerpal informace jsou přiložené v příloze jelikož se jedná o velké množství údajů.

8.1 Typická studentka oboru Finance a řízení  Umí jeden cizí jazyk.  Je rozhodnutá o dalším studiu magisterského oboru.  Myslí si, že škola jí poskytuje pouze částečné znalosti pro vstup na trh práce.  Ve své profesi bude hledat seberealizaci.  Zajištění pracovního místa nechává až po studiu.  Upřednostňuje vyšší platové ohodnocení i za cenu změny oboru.  O práci v zahraničí spíše neuvažuje.  Své reálné platové ohodnocení si představuje v rozmezí 17 500 – 22 500 Kč.  Při studiu pracuje méně jak deset hodin týdně nebo vůbec.  Podle situace je ochotná vyměnit intelektuální práci za manuální.  Pokud nemůže najít práci rozhodne se mezi dalším studiem nebo rekvalifikačním kurzem.  Pro dokončení práce je ochotná obětovat část volného času. Profese pro které má předpoklady:  Poradce pro nezaměstnané, vojenský důstojník, ředitel školy, úředník sociální péče, komentátor, úřední opatrovník, výchovný poradce, odborný referent, organizátor zábavních akcí, vedoucí personálního oddělení, sociální pracovník, předák odborů, vychovatel, lektor komunikace v kanceláři, učitel na střední odborné škole, úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce, úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel.


51

8.2 Typická studentka oboru Cestovní ruch

 Umí jeden cizí jazyk a druhý částečně.  O studiu pokračujícího magisterského oboru nepřemýšlí nebo není rozhodnutá.  Myslí si, že škola jí neposkytuje dostatečné znalosti pro vstup na trh práce.  Ve své profesi bude hledat seberealizaci.  O zajištění pracovního místa se zajímá už při studiu.  Upřednostňuje vyšší platové ohodnocení i za cenu změny oboru.  Uvažuje o práci v některé zemi evropské unie.  Své reálné platové ohodnocení si představuje v rozmezí 15 000 – 20 000 Kč.  Při studiu pracuje okolo deseti hodin týdně.  Podle situace je ochotná vyměnit intelektuální práci za manuální.  Pokud nemůže najít práci odcestuje do zahraničí.  Pro dokončení zadané práce je ochotná obětovat část volného času.

Profese pro které má předpoklady:  Poradce pro nezaměstnané, vojenský důstojník, ředitel školy, úředník sociální péče, sociolog, středoškolský učitel, kineziolog, odborný referent, úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce, taneční pedagog, hudební skladatel, herec, novinář, maskér, obchodní zástupce, poradce pro bezpečnost, vedoucí obchodní organizace, poradce firemních zákazníků


52

8.3 Typický student oboru Finance a řízení

 Umí jeden cizí jazyk.  Je rozhodnutý o dalším studiu magisterského oboru.  Myslí si, že škola mu neposkytuje dostatečné znalosti pro vstup na trh práce.  Ve své profesi bude hledat seberealizaci.  Zajištění pracovního místa nechává až po studiu.  Upřednostňuje vyšší platové ohodnocení i za cenu změny oboru.  Přemýšlí o práci v Evropské unii spíše než pouze v česku.  Své reálné platové ohodnocení si představuje v rozmezí 20 000 – 25 000 Kč.  Při studiu pracuje méně jak deset hodin týdně nebo vůbec.  Je ochotný vyměnit intelektuální práci za manuální.  Pokud nemůže najít práci rozhodne se pro dalším studium nebo rekvalifikačním kurz.  Pro dokončení práce je ochotný pracovat až do rána.

Profese pro které má předpoklady:  Poradce pro nezaměstnané, vojenský důstojník, ředitel školy, úředník sociální péče, komentátor, úřední opatrovník, výchovný poradce, odborný referent, organizátor zábavních akcí, vedoucí personálního oddělení, sociální pracovník, předák odborů, vychovatel, lektor komunikace v kanceláři, učitel na střední odborné škole, úředník v obchodě, daňový úředník, kancelářský obchodník, koordinátor prodeje, daňový poradce, úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel.


53

8.4 Typický student oboru Cestovní ruch

 Umí jeden cizí jazyk.  Přemýšlí o dalším studiu magisterského oboru.  Myslí si, že škola mu poskytuje pouze částečné znalosti pro vstup na trh práce.  Ve své profesi bude hledat seberealizaci.  Zajištění pracovního místa nechává až po studiu.  Upřednostňuje práci v oboru i za cenu nižšího platového ohodnocení.  Přemýšlí o práci v Evropské unii, ale i v USA.  Své reálné platové ohodnocení si představuje v rozmezí 19 000 – 24 000 Kč.  Při studiu pracuje deset až dvacet hodin týdně .  Je ochotný vyměnit intelektuální práci za manuální.  Pokud nemůže najít práci rozhodne se pro dalším studium nebo rekvalifikačním kurz.  Pro dokončení práce je ochotný obětovat jen málo osobního času.

Profese pro které má předpoklady:  domovník, námořník, pekař, pojišťovací agent, vedoucí obchodu, správce majetku, právník, odborný personalista, obchodník v oblasti autodopravy, úředník na obecním úřadě, referent, pokladník v bance, soudní zapisovatel, pracovník letecké dopravy, referent, vedoucí stavby, žokej, profesionální sportovec, kapitán lodi, vinohradník, zvukař, technický nástrojář, provozní technik, stavbyvedoucí, technický obchodní vedoucí, podnikatel, logistik, hasič, vedoucí údržby.


54

ZÁVĚR V této práci jsem zkoumal, jaké jsou možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické, která připravuje své studenty pro přímý vstup na trh prácí díky své koncepci zahrnutí povinné semestrální praxe do studijních osnov. Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit profil studentů a ten jsem naplnil v kapitole 8, která by měla sloužit jakož to zdroj přesných informací o studentech dané školy a o rozmezí jejich možností profesního uplatnění a předpokladů pro danou profesi. Jakž to i informace o očekáváních studentů od jejich budoucí práce. Mohu konstatovat, že více jak 80% profesí u oboru finance a řízení a kolem 64% profesí u oboru cestovní ruch, pro které mají studenti předpoklady vycházejí z profilů studijních oborů. Menší procentuální poměr u oboru cestovní ruch je zapříčiněn nejasnou profilací studentů mužského pohlaví v tomto oboru. Pokud bychom uvažovaly pouze ženy tak bychom se dostaly na číslo 73% což by mělo být také dostatečným procentem, abychom mohli konstatovat, že studenti Vysoké školy polytechnické jsou pro svůj obor perspektivními uchazeči. A to jak v oboru cestovní ruch tak i v oboru finance a řízení. A za předpokladu dobré situace na trhu práce by měli být schopni najít adekvátní uplatnění. Představy studentů o jejich nástupním platovém ohodnocení nejsou přehnané a pohybují se v rozmezí 17 500 Kč až 25 000 Kč. Což podle českého statistického úřadu jsou nároky, které vyhovují platovému ohodnocení daných pozic a jedná se spíše o spodní hranici průměrného platového ohodnocení v daném sektoru. Jak v oboru finance a řízení tak v oboru cestovní ruch je základní znalost minimálně jednoho světového jazyka na hovorové úrovni, což dává možnosti uplatnění se studentů na trhu práce ve více zemích a nemusejí se proto omezovat jen na Českou republiku. Pokud porovnáme ženy a muže oboru finance a řízení tak je vidět přesnější profesní vyhranění žen a spíše volnější profesní preference u můžu. U žen více jak 75% zabírají osobnostní typy S-E-C, které by se daly nazvat stěžejní pro uplatnění se na administrativních postech a v bankovním sektoru. U mužů již takto zřetelný vrchol není a jejich možnosti profesního uplatnění jsou spíše zaměřené na manuální činnost společně se sklony k prodávání a přesvědčování lidí. S těmi to preferencemi se mohou uplatnit jak v bankovním sektoru tak na pozici obchodního agenta nebo vedoucího obchodní společnosti.


55

U oboru cestovní ruch je možné pouze pro ženy vytvořit celistvý obraz, jelikož mužů studujících tento obor je velmi málo a výsledky průzkumu byly proto velmi ovlivněny osobnostními rozdíly mezi jednotlivci, proto se pro muže oboru cestovní ruch nedá přesně říci pro jaké profese mají předpoklady a jaké bude jejich budoucí profesní uplatnění. Ženy oboru cestovní ruch mají jasný vrchol v typu sociálním, který předurčuje jejich schopnost jednání s lidmi a působení na jejich psychiku. Dalšími elementy jsou A-E-C díky kterým jsou schopné uměleckého cítění a schopnosti prodávat. Za těchto okolnosti se dá počítat s jejich uplatněním jako zaměstnankyně cestovní kanceláře a na pozicích, které vyžadují schopnost dobré komunikace s lidmi jakož jsou poradny a organizace podobného typu.


56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. 1. vyd. Praha : Management Press, 2005. 257 s. ISBN 80-85943-12-3 [2] PALAŠČÁK, Radek: Po škole: průvodce absolventa vysoké školy na cestě do života. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palatského v Olomouci, 2008. 74 s. ISBN 978-80-244-2013-4 [3] JORIN, Simone. STOLL, Francois. BERGMAN, Christian. EDER, Ferdinand: DVP – Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry. 1. české vyd. Praha : Testcentrum, 24 s. ISBN 80-86471-23-3 [4] SILVESTER, Joanne. ARNOLD, John. PETTERSON, Fiona. ROBERTSON, Ivan. COOPER, Cary. BURNES, Bernard: Psychologie práce. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007, 629 s. ISBN 978-80-251-1518-3 [5] HOSSIEP, R. PASCHEN, M.: Inventář profesních charakteristik osobnosti. 1. vyd Praha : Testcentrum, 2003. 101 s. ISBN 80-86471-09-8 [6] KOUCKÝ, Jan. ZELENKA, Martin: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006. Praha : SVP PF UK, 2006. Dostupné z WWW: <www.natur.cuni.cz/www/data/student/doc/uplatneni.pdf > [7] MEZERA, Antonín: Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. Brno. 2005. Dostupné z WWW: < http://profitest.wz.cz/poradci/holland.doc > [8] PŮLKRÁBKOVÁ, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. [9] Český statistický úřad. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/ [10] Univerzita

Karlova

v Praze,

středisko

vzdělávací

politiky.

Dostupný z WWW:

http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/ [11] Internetové stránky Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dostupné z WWW: http://www.vspj.cz/


57

SEZNAM OBRÁZKŮ 1. Obrázek 1.4 : Grafické znázornění organizační struktury. Str. 16 2. Obrázek 3.3 : Hollandův hexagonální model osobnosti a pracovních prostředí. Str. 26 3. Obrázek 3.4 : Hollandův hexagonální model pracovních prostředí. Str. 28 4. Obrázek 4.1 : Počet absolventů vysokých škol. Str. 29 5. Obrázek 4.2 : Nezaměstnanost podle fakult. Str. 32 6. Obrázek 4.3.1 : Graf uplatnění vzdělaných na pracovním trhu. Str. 33 7. Obrázek 4.3.2 : Průměrné mzdy vysokoškoláků. Str. 34 8. Obrázek Tabulka č. C.6 : Počty zaměstnanců a jejich průměrné hrubé mzdy podle vzdělání.Str. 34 9. Obrázek 4.3.3 : Co by studovali kdyby se znovu rozhodovali? Str. 35 10. Obrázek 6.1.1 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.2 semestr,finance a řízení.Str.39 11. Obrázek 6.1.2 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.6 semestr,finance a řízení.Str.39 12. Obrázek 6.1.3 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.Srovnání,finance a řízení.Str.40 13. Obrázek 6.2.3 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.Srovnání, cestovní ruch. Str.41 14. Obrázek 6.3.3 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.Srovnání,finance a řízení.Str.42 15. Obrázek 6.4.3 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností.Srovnání, cestovní ruch. Str.43 16. Obrázek 7.1 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Ženy, finance a řízení. Str.44 17. Obrázek 7.2 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Muži, finance a řízení. Str.46 18. Obrázek 7.3 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Ženy, cestovní ruch. Str.47 19. Obrázek 7.4 : Graf zastoupení jednotlivých typů osobností. Muži, cestovní ruch. Str.49


SEZNAM PŘÍLOH A – DVP - Dotazník volby povolání B – Výsledky dotazníku DVP C – Internetový dotazník – výsledky

58

PŘÍLOHA A DVP – Dotazník volby povolání

PŘÍLOHA B Dotazník volby povolání - výsledky

PŘÍLOHA C Internetový dotazník - výsledky

Příloha C - Internetový dotazník Výsledky internetového dotazníku. Shrnul jsem pro snazší orientaci výsledky ze všech semestrů a oborů. Bylo by složité se orientovat na tolika stránkách. Muži Co od svého prvního zaměstnání očekáváte? vysoké platové ohodnocení seberealizaci jistotu zaměstnání zastávám jiné priority

5 23 15 0

11,63% 53,49% 34,88% 0,00%

Myslíte si, že vám škola poskytuje dostatečné znalosti a zkušenosti pro uplatnění se na trhu práce? ano 7 16,28% spíše ano 24 55,81% spíše ne 10 23,26% ne 2 4,65% Představte si situaci. "Jste nezaměstnaní a na úřadu práce vám dají dvě nabídky" Jakou z nich zvolíte? práci v oboru s nižším platovým ohodnocením 18 41,86% práci mimo obor s vyšším platovým ohodnocením 25 58,14% Kolik cizích jazyků ovládáte na konverzační úrovni? umím pouze česky 1 2 3 a více

2 32 9 0

4,65% 74,42% 20,93% 0,00%

Budete se po dokončení studia hlásit na pokračující magisterský obor? ano 22 51,16% ne 6 13,95% zatím nejsem rozhodnutý/á 15 34,88% Přemýšlíte o práci v zahraničí? Pokud ano tak v které zemi? ne nepřemýšlím 15 v Evropské Unii 25 na americkém kontinentu 1 v Rusky mluvících zemích 2 v Asii nebo Austrálii 0 v Africe 0

34,88% 58,14% 2,33% 4,65% 0,00% 0,00%

Víte, že aby jste dodělali práci musíte být vzhůru až do rána. Co uděláte? půjdu si uvařit kafe a dám se rychle do práce 25 58,14% uvidíte co stihnete a půjdete spát o něco déle 16 37,21% začnete přemýšlet na co by jste se mohli vymluvit 2 4,65%

Jaká bude vaše rálné nástupní platové ohodnocení v hrubé mzdě (v Kč)? méně než 10 000 2 4,65% 10 000 - 15 000 2 4,65% 15 000 - 20 000 20 46,51% 20 000 - 25 000 15 34,88% 25 000 - 30 000 4 9,30% 30 000 a více 0 0,00% Již rok nemůžete najít práci ve svém oboru. Co uděláte? odcestuji do zahraničí 12 udělám si rekvalifikační kurz nebo dále studovat 29 budu čekat a doufat, že se něco objeví 2

27,91% 67,44% 4,65%

Pracujete při studiu? Pokud ano tak kolik hodin týdně? nepracuji <10 11-20 21-30 >30

22 15 2 3 1

51,16% 34,88% 4,65% 6,98% 2,33%

Snažíte se zajistit si budoucí práci? již při studiu až po zdárném ukončení studia

17 26

39,53% 60,47%

Dokázal/a by jste vyměnit intelektuální práci za manuální? ano 21 ne 3 dle situace 15 dle platového ohodnocení 4

48,84% 6,98% 34,88% 9,30%

Po skončení školy si hledáte práci. O jaký post se budete ucházet? finanční poradce 2 4,65% manažer firmy 8 18,60% vedoucí oddělení 0 0,00% obchodní zástupce 4 9,30% asistent 0 0,00% založím vlastní CK nebo budu v nějaké pracovat 0 0,00% budu pracovat v Hotelnictví 3 6,98% v gastronomii 0 0,00% práce delegáta 0 0,00% průvodce 8 18,60% jiný post 18 41,86%

Příloha C

Ženy Co od svého prvního zaměstnání očekáváte? vysoké platové ohodnocení seberealizaci jistotu zaměstnání zastávám jiné priority

15 43 21 5

17,86% 51,19% 25,00% 5,95%

Myslíte si, že vám škola poskytuje dostatečné znalosti a zkušenosti pro uplatnění se na trhu práce? ano 2 2,38% spíše ano 49 58,33% spíše ne 24 28,57% ne 9 10,71% Představte si situaci. "Jste nezaměstnaní a na úřadu práce vám dají dvě nabídky" Jakou z nich zvolíte? práci v oboru s nižším platovým ohodnocením 19 22,62% práci mimo obor s vyšším platovým ohodnocením 65 77,38% Kolik cizích jazyků ovládáte na konverzační úrovni? umím pouze česky 1 2 3 a více

3 43 33 5

3,57% 51,19% 39,29% 5,95%

Budete se po dokončení studia hlásit na pokračující magisterský obor? ano 38 45,24% ne 20 23,81% zatím nejsem rozhodnutý/á 26 30,95% Přemýšlíte o práci v zahraničí? Pokud ano tak v které zemi? ne nepřemýšlím 25 v Evropské Unii 51 na americkém kontinentu 5 v Rusky mluvících zemích 3 v Asii nebo Austrálii 0 v Africe 0

29,76% 60,71% 5,95% 3,57% 0,00% 0,00%

Víte, že aby jste dodělali práci musíte být vzhůru až do rána. Co uděláte? půjdu si uvařit kafe a dám se rychle do práce 48 57,14% uvidíte co stihnete a půjdete spát o něco déle 32 38,10% začnete přemýšlet na co by jste se mohli vymluvit 4 4,76%

Jaké nástupní platové ohodnocení v hrubé mzdě si představujete (v Kč)? méně než 10 000 0 0,00% 10 000 - 15 000 8 9,52% 15 000 - 20 000 42 50,00% 20 000 - 25 000 26 30,95% 25 000 - 30 000 8 9,52% 30 000 a více 0 0,00% Již rok nemůžete najít práci ve svém oboru. Co uděláte? odcestuji do zahraničí 29 udělám si rekvalifikační kurz nebo dále studovat 52 budu čekat a doufat, že se něco objeví 3

34,52% 61,90% 3,57%

Pracujete při studiu? Pokud ano tak kolik hodin týdně? nepracuji <10 11-20 21-30 >30

26 40 5 4 9

30,95% 47,62% 5,95% 4,76% 10,71%

Snažíte se zajistit si budoucí práci? již při studiu až po zdárném ukončení studia

29 55

34,52% 65,48%

Dokázal/a by jste vyměnit intelektuální práci za manuální? ano 9 ne 21 dle situace 43 dle platového ohodnocení 11

10,71% 25,00% 51,19% 13,10%

Po skončení školy si hledáte práci. O jaký post se budete ucházet? finanční poradce 8 9,52% manažer firmy 4 4,76% vedoucí oddělení 3 3,57% obchodní zástupce 7 8,33% asistent 6 7,14% založím vlastní CK nebo budu v nějaké pracovat 5 5,95% budu pracovat v Hotelnictví 13 15,48% v gastronomii 0 0,00% práce delegáta 8 9,52% průvodce 14 16,67% jiný post 16 19,05%

Možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Recommend Documents