MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Možnosti financování neziskové organizace Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Oldřich Racek
Tomáš Buchta Management sportu
Brno, 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Možnosti financování neziskové organizace“ vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně, dne 24. dubna 2014
podpis ……………………….
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 7 1.
LITERÁRNÍ PŘEHLED................................................................................... 8 1.1. Nestátní neziskový sektor ............................................................................8 1.2. Klasifikace NNO ........................................................................................10 1.3. Změny legislativy od 1. ledna 2014 ...........................................................11 1.4. Fundraising .................................................................................................13 1.4.1.
Fundraiser ........................................................................................14
1.4.2.
Zásady fundraisingu .........................................................................15
1.5. Financování neziskových organizací .........................................................17 1.5.1.
Individuální dárci .............................................................................17
1.5.2.
Příjmy z vlastní činnosti..................................................................18
1.5.3.
Firemní dárci a sponzoři ..................................................................19
1.5.4.
Dotace a granty ................................................................................20
1.6. SWOT analýza ...........................................................................................21 2.
CÍL A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................. 22 2.1 Cíl práce .....................................................................................................22 2.2 Úkoly práce ................................................................................................22 2.3 Výzkumná otázka .......................................................................................22
3.
METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 23
4.
VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................... 24 4.1. International Student Club MU Brno o.s. ..................................................24 4.1.1.
Cíle organizace.................................................................................24
4.1.2.
Historie, současnost a náplň organizace ..........................................25
4.1.3.
Erasmus Student Network................................................................27
4.1.4.
Organizační struktura .......................................................................28
4.1.5.
Role fundraisingu .............................................................................29
4.2. Finanční analýza International Student Club MU Brno o.s. ............. Chyba! Záložka není definována. 4.3. Průzkum firemního fundraisingu International Student Club MU Brno o.s. Chyba! Záložka není definována. 4.3.1. Průzkum 1. část - Zájem studentůChyba! definována.
Záložka
není
4.3.2. Průzkum 2. část - Tržby sponzorůChyba! definována.
Záložka
není
4.4. SWOT analýza International Student Club MU Brno o.s.Chyba! Záložka není definována.
5.
4.4.1.
Silné stránky ............................... Chyba! Záložka není definována.
4.4.2.
Slabé stránky............................... Chyba! Záložka není definována.
4.4.3.
Příležitosti ................................... Chyba! Záložka není definována.
4.4.4.
Hrozby ........................................ Chyba! Záložka není definována.
DISKUSE ..........................................................Chyba! Záložka není definována. 5.1. Možnosti financování organizace ......... Chyba! Záložka není definována. 5.1.1.
Dotace a granty ........................... Chyba! Záložka není definována.
5.1.2.
Financování z vlastní činnosti .... Chyba! Záložka není definována.
5.1.3.
Snížení výdajů ............................ Chyba! Záložka není definována.
5.1.4.
Firemní sponzoring ..................... Chyba! Záložka není definována.
5.2. Predikce budoucího vývoje fundraisingu v International Student Club MU Brno o.s. ........................................................ Chyba! Záložka není definována. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 49 PŘÍLOHY.................................................................................................................. 52 RESUMÉ ................................................................................................................... 55 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 56 SEZNAM TABULEK............................................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................... 57
ÚVOD Nestátní neziskový sektor si za dobu své existence v České republice vybudoval nezastupitelnou pozici, kdy nabízí lidem prostor pro seberealizaci a možnost, jak pomáhat ostatním. Neziskové organizace je možné nalézt v různých vrstvách napříč společností, i mezi studenty. Studenti se angažují z vlastní iniciativy ve studentských dobrovolných organizacích, aby naplnili svoje potřeby dále se vzdělávat a pomáhat. Tyto organizace nabízí studentům praxi, rozšiřují obzory a posunují jejich životní hodnoty. Na Masarykově univerzitě působí desítky studentských spolků od klubů na jednotlivých fakultách až po celouniverzitní spolky a jejich počet neustále stoupá. Studentské spolky se však podobně jako ostatní neziskové organizace potýkají s nedostatkem peněz, proto je pro ně téma financování velmi aktuální. Cílem této bakalářské práce je analyzovat možnosti financování neziskové organizace fungující na území České Republiky a navrhnout možná řešení, jež povedou k rozšíření financování jejích aktivit. Za tímto účelem je zapotřebí nejprve nastudovat potřebnou literaturu k porozumění problematice neziskových organizací a jejich financování, potom analyzovat a vyhodnotit současný stav financování a fundraisingu vybrané organizace a následně navrhnout možné změny financování dané vybrané organizace vyplývající ze získaných znalostí. V teoretické části budou vymezeny pojmy nestátní neziskový sektor, nestátní neziskové organizace a definován pojem fundraising. Následně si přiblížíme změny legislativy spojené se zavedením nového Občanského zákoníku. Dále se budeme zaobírat možnostmi financování neziskových organizací a SWOT analýzou. V praktické části se budeme zabývat cíli, historií, organizační strukturou vybrané organizace, v jakém stavu se nachází fundraising organizace a především provedeme finanční analýzu klubu. K vytvoření návrhu možnosti financování nám potom pomůže provedený průzkum a analýza příležitostí a hrozeb. Ve této práci budu analyzovat studentskou organizaci International Student Club MU Brno o.s., kde jsem v roce 2013 působil jako fundraiser a měl jsem tak možnost nahlédnout do chodu a organizace klubu.
7
1. LITERÁRNÍ PŘEHLED V první části bakalářské práce si definujeme základní pojmy, určíme současné postavení neziskového sektoru a jeho klasifikaci. Dále legislativní úpravu a vymezíme si fundraising. A v neposlední řadě si se podáváme na jednotlivé možnosti financování neziskových organizací.
1.1.Nestátní neziskový sektor Nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) jsou zvláštními subjekty vyskytující se na trhu. Můžeme je nalézt v mnoha oblastech občanského života od sportu, zájmových kroužků pro děti, obor sociálních služeb, pomoc potřebným přes kulturu a dále. Jsou svým založením příležitostí pro seberealizaci občanů a jejich svobodný veřejný projev. Plní tak nezastupitelnou úlohu na trhu, jež není možné naplnit v rámci ziskového či veřejného sektoru. NNO se nevyskytují ve vzduchoprázdnu, nýbrž jsou součástí trhu, kde zastávají úlohu třetího sektoru za ziskovým sektorem a neziskovým veřejným sektorem. Dle Pestoffova členění modelu hospodářství je trh dělen do čtyř sektorů na základě těchto kritérií1: Podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový. Podle kritéria vlastnictví na sektor soukromý a veřejný. Podle míry formalizace na sektor formální a neformální. Pro lepší představu byl vytvořen tzv. Pestoffův trojúhelník zobrazující model hospodářství, ten obsahuje: ziskový soukromý (první) sektor, neziskový veřejný (druhý) sektor, neziskový soukromý (třetí) sektor, neziskový (čtvrtý) sektor domácností.
1
Hyánek, Škarabelová, & Řetuchová, 2005, pp 6-7
8
Obr. 1: Pestoffův trojúhelník Zdroj: Hyánek, et. al., 2005, p 6
Organizace soukromého neziskového sektoru jsou specifické svou kombinací vlastností ziskového soukromého sektoru a neziskového veřejného sektoru. První jmenovaný je řízený soukromými osobami, jeho činností, za kterou jsou organizace zakládány, je dosahovat zisku a upevňovat své postavení na trhu. Druhý jmenovaný, neziskový veřejný sektor, je tvořen organizacemi zřizovanými státem, jejichž činnost naplňuje zákonem danou povinnost. Patří zde rozpočtové organizace a příspěvkové organizace. NNO stojí vně státní struktury, ale ve své podstatě slouží veřejným zájmům. Jako základní vlastnosti každé NNO, lze považovat těchto pět bodů2: Mají stálou institucionální a organizační strukturu bez ohledu na formální a právní registraci. Jsou soukromé (nestátní), respektive odděleny od státní správy, aniž by jí byli řízeny. V čele tudíž nemůže stát státní úředník, ani jí nemůže být poskytována významná státní podpora. 2
Novotný, & Lukeš, 2008, p.36
9
Zisk není rozdělován mezi vlastníky nebo vedení. NNO mohou vytvářet zisk, ten ovšem musí být použit k naplnění cílů organizace. Jsou samosprávní a nezávislé. Jsou schopny se samy řídit, bez ohledu na vnější vlivy. Disponují vlastními postupy a strukturami a jsou schopny samy provádět kontrolu své činnosti. Dobrovolnost je součástí jejich struktur. Může se projevovat dobrovolnou činností, ale i dary či čestnou účastí ve správních radách.
1.2.Klasifikace NNO Neziskové organizace lze členit z mnoha hledisek. Vždy hraje důležitou roli účel její členění. Dle globálního charakteru dělíme neziskové organizace na organizace veřejně prospěšné, které usilují o uspokojení potřeb všech, jež potřebují pomoc (např. Český červený kříž). A dále na organizace vzájemně prospěšné, jež naplňují potřeby svých členů, respektive uzavřenému okruhu osob (Skaut). Další klasifikace je podle realizované činnosti. Ta vychází z Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), Systému klasifikace netržních činností OSN (COPNI) a Odvětvové klasifikace ekonomických činností nevýrobních (OKEČ). Například do roku 2001 ČSÚ využíval klasifikaci ICNPO a od roku přešel na Systém klasifikace netržních činností OSN. Český právní systém dělí NNO do několika právních forem. Každá z nich má svá specifika, práva a omezení. Než přejdeme k jejich konkrétnímu jmenování, je potřeba upozornit na nedávnou změnu Občanského zákoníku platného od 1. ledna 2014, který pozměňuje a ruší některé formy NNO. Od roku 2014 existují v České Republice tyto formy nestátních neziskových organizací3: spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy, sociální družstvo, evidované právnické osoby (církevní). 3
Stejskal, Kuvíková, & Maťátková, 2012, p.27.
10
1.3.Změny legislativy od 1. ledna 2014 Ačkoliv se nový Občanský zákoník (dále jen NOZ) dotýká všech neziskových organizací, pro nás jsou stěžejní změny týkající se občanských sdružení, respektive spolků. V následujících řádcích se budeme zabývat oběma formami, jak spolky, tak občanskými sdruženími. Občanská sdružení jsou početně nejrozšířenější formou NNO v České Republice. Od počátku 90. let jejich počet stoupá každoročně o několik tisíc a tento trend trvá až do dnešní doby. Jaký je vývoj občanských sdružení mezi lety 1990 a 2012 můžeme vidět na Obr. 2. Obecně platnou definicí občanského sdružení je, že se jedná o sdružení fyzických nebo právnických osob, jejichž cílem je dosažení a ochrany společného zájmu. Základními podmínkami pro vznik je, aby se jednalo o nepolitické, nenáboženské, nepodnikatelské sdružení, jenž nepopírá nebo neomezuje osobní, politická a další práva občanů pro jejich pohlaví, původ, národnost, rasu, politické a náboženské vyznání nebo sociální postavení. 4 90000 80000 70000 60000 50000 počet občanských sdružení
40000 30000 20000 10000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0
Obr. 2: Grafické znázornění - Přehled počtu občanských sdružení v ČR mezi lety 1990 – 2012 Zdroj: Práce autora na základě dat z Neziskovky.cz.
4
Stejskal, et al., 2012, p. 30
11
Občanská sdružení (zkratkou o.s.) jsou od 1. ledna 2014 považována dle NOZ za spolky. Podléhají obecné úpravě právnických osob a úpravě korporací. K tomu, aby občanské sdružení bylo považováno za spolek, není třeba činit žádné kroky. Počínaje platností NOZ je s nimi nakládáno dle nové legislativy. Organizace však má možnost rozhodnout o určitých změnách, které pro ni budou příznivější. Má například právo rozhodnout se zda, organizace zůstane spolkem či provede transformaci na jednu s dalších možných forem NNO jsou ústav nebo sociální družstvo. Do 31. prosince 2013 byla taktéž možnost transformace na obecně prospěnou společnost (OPS). Přehledně jsou zobrazeny možné transformace občanských sdružení dle NOZ na obr. 3.
Obr. 3: Přechodná ustanovení nového Občanského zákoníku o možnosti transformace občanských sdružení Zdroj: Kroupa, Štorch, & Kučera, 2013
Dle nových změn zavedenými do začátku roku 2014 by při schůzi nejvyššího výkonného orgánu (valné hromady) měla být nadpoloviční účast všech řádně registrovaných členů. Starý zákon povoloval organizaci určit účast členů pro usnášeníschopnost nižší než je právě nadpoloviční většina, to však již není možné. V případě, že se nadpoloviční většina všech registrovaných členů nesejde, pak ten kdo zasedání svolal, určí nový termín jednání do 15 dnů ode dne
12
původního zasedání, jež je usnášeníschopné nadpoloviční většinou přítomných členů.5 Další změna, jež upravuje stanovy organizace, se týká jejího zániku dobrovolným rozpuštěním členy. Dle nové legislativy, mají členové právo rozhodnout o zrušení subjektu s likvidací, ovšem k zániku dochází až po řádné likvidaci a odstranění z rejstříků spolků na základě rozhodnutí rejstříkového soudu. Do jednoho měsíce od nabytí platnosti občanské zákoníku, došlo ke změně registrační
procedury
spolků.
Údaje
o
občanských
sdruženích
vedené
ministerstvem vnitra, byly předány rejstříkovým soudům, děleno dle umístění spolků. Spolky jsou tak nyní dle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vedeny ve spolkovém rejstříku pod rejstříkovými soudy. S tím jsou spojené změny v povinných údajích o organizaci, kdy jsou povinny do spolkového rejstříku uvádět stejné informace, jako obchodní korporace. 6 V neposlední řadě se dochází ke změně názvu organizace. Ten musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, jakož to postačí zkratka „z.s.“. Na provedení potřebných změn mají organizace dva a tři roky. Do dvou let jsou povinny uvést název organizace do souladu s novým nařízením, tj. do 1. ledna 2013, do tří let od nabytí účinnosti NOZ tj. do 1. ledna 2017 přizpůsobit stanovy dle nové legislativy a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu. Dále do tří let jsou povinné doplnit požadované údaje do veřejného rejstříku. 7
1.4.Fundraising Nestátní neziskové organizace jsou součástí trhu, v němž si musí vydobýt svou pozici. A je nezbytné, aby byly náležitě financovány. Fundraising je souhrnný název pro zdrojové zajištění neziskové organizace. Tento pojem nenalezneme v tržním sektoru, je tedy typický pro sektor neziskový. Fundraising, podobně jako jiné oblasti řízení organizace má, svá pravidla a zásady, jimiž se řídí. Měl by být strukturovaný, plánovaný a pravidelně aktualizovaný. Z tohoto důvodu je vytvářen fundraisingový plán, který zachycuje
5
Deverová, 2013 Kroupa, Štorch, & Kučera, 2013 7 Ministerstvo vnitra (n.d.) 6
13
budoucí vývoj a způsob vyhledávání zdrojů po dané časové období. Dobrý fundraisingový plán je klíčovým nástrojem pro bezproblémový chod organizace a jeho nesestavení či případné špatné sestavení vede k nekontinuitě financování a nižší efektivnosti při vyhledávání zdrojů. To následně ovlivňuje chod organizace a zpomaluje tak její činnost. Zdroje mohou být finančního, hmotného či nehmotného charakteru. Je velmi důležité pro neziskovou organizaci nesoustředit se výhradně na vyhledávání finančních zdrojů, ale naopak zaměřit svou pozornost i na zbylé dvě formy příjmů. Sponzoři jsou zpravidla ochotnější darovat službu či produkt, jež je předmětem jejich podnikání, než finanční obnos. Mezi hmotné dary můžou také patřit kancelářské potřeby, slevové poukazy na zboží a další předměty. Mezi ty nehmotné řadíme různá práva na propagaci, například na webových stránkách partnera, v časopisech nebo reklamních plochách. Patří zde i vzdělávací programy pro členy, workshop, odborné konzultace, či podpora a pobídka firemních zaměstnanců k práci v NNO.8 1.4.1. Fundraiser Fundraiser je osoba odpovědná za správu a vedení fundraisingu, tedy části nebo všech činností zajištující zdroje organizace. Má přehled o veškerých příjmech, plánuje příjmy na další období a podílí se na činnostech nezbytných k udržení chodu organizace. 9 Jeho postavení a povinnosti jsou odvozené od způsobu dělby práce v dané organizaci. Fundraiser může a nemusí být součástí vnitřní struktury, obecně se v NNO setkáváme se třemi různými přístupy k této pozici: povinnosti fundraisera jsou delegované na ostatní členy Výboru (prezident, tajemník, pokladník atd.), interní fundraiser – samostatná pozice, externí fundraiser. První přístupem, typickým pro Českou Republiku a malé neziskové organizace, je rozdělit povinnosti fundraisera mezi členy vedení, popřípadě se fundraisingem zabývá sám prezident, nebo jiná postava stojící v čele organizace. 8 9
Boukal, 2013, p. 34 Bray, 2010, p.33
14
Toto rozložení je z pohledu dlouhodobého rozvoje neudržitelné, jelikož rozptyluje jednotlivé vedoucí pracovníky od úkolů vztahujících se k jejich pozici, a zároveň jim neumožňuje se plně věnovat právě fundraisingu. V druhém případě je fundraiser kmenovým zaměstnancem neziskové organizace. Jedná se o interního fundraisera, který se podílí se na jejím vedení, ale zároveň se soustředí výhradně úkoly spojené s fundraisingem, jako je: vyhledávání nových partnerů, grantů, zefektivňování současných příjmů či komunikace s dárci. V případě, že je fundraiser neúspěšný ve své činnosti, doplácí na to celá organizace a jeho působení může přinášet více nákladů než příjmů. Mnohé nestátní neziskové organizace spravují dobrovolníci, avšak pozice fundraisera je natolik významná, že stojí za zvážení, zda zaměstnat či najmout profesionála. Tím může být tzv. externí fundraiser, který není součástí struktury organizace. Model externího fundraisera se k nám postupně dostává ze západních zemí, kdy se nejedná o pozici dobrovolníka, ale naopak externí fundraiser je expert, který za své služby vyžaduje finanční obnos a pracuje mnohdy i pro několik
neziskových
organizací
zároveň.
Disponuje
však
jedinečnými
zkušenostmi a kontakty v dané oblasti, které by pro malé či začínající NNO byly ,za daných podmínek, nedosažitelné. Externí fundraiser, může proto představovat vhodnou substituci interního fundraisera.10 Nehledě na situaci, ve které se organizace nachází, by vždy měla existovat jedna osoba, specializující se na vyhledávání, získávání a udržování zdrojů, jež umožňují organizaci její plynulý a bezproblémový chod. 1.4.2. Zásady fundraisingu Všechny významné literární zdroje hovořící o fundraisingu, již od jeho prvopočátku na konci 19. století, vyzvedávají význam dobrých vztahů s dárci, jako základní kámen úspěšného fundraisingu. Proto, ať si organizace zvolí jakýkoliv způsob financování, je důležité za každých podmínek udržovat určité zásady, které zajistí kredibilitu organizace. Za udržení těchto standardů má odpovědnost každý jednotlivý člen spolku.
10
Bray, 2010, p. 34
15
Existuje několik důvodů, kvůli kterým by dárce investoval do konkrétní organizace své peníze. Ty zahrnují především důvěru, kterou spolek vytváří při nakládání s darovanými penězi a důvěrnými informacemi. Organizace ani fundraiser nesmí být za žádných okolností ovlivnitelní. Všichni členové by měli být ztotožněni s cíli organizace a cítit se být zavázaní chovat se dle určitého etického kodexu, nejen při oficiální reprezentaci organizace.11 Etický kodex Etický kodex je souhrn pravidel, kterými by se organizace měla řídit, aby působila navenek jednotně a důvěryhodně, a zahrnuje následně zmíněné položky. Osobní a profesní integrita, kdy všichni zaměstnanci, členové vedení a dobrovolníci organizace vystupují čestně a otevřeně s firemní sounáležitostí při všech jednáních ve jménu organizace. Organizace vytváří pracovní prostředí, kde respekt, rovnost a sounáležitost jsou základními hodnotami. Cíle, které organizace má jasně definované cíle a účel, jež jsou schválené Výborem a slouží k podpoře veřejného života. Všechny kroky a akce podporují tyto cíle a současně i všechny pracovníky a dobrovolníky usilující o jejich naplnění. Struktura organizace, která je pevně daná, ve které je vedení odpovědné za činnost organizace, strategické řízení, přehled nad financemi. Organizace je obeznámena se všemi závazky plynoucími pro ni ze současné legislativy, nařízení a přijatelných mezinárodních konvencí, což by mělo vést k právní bezúhonnosti organizace. Vedení organizace si je vědomo svých závazků plynoucích z veřejné funkce v NNO, hospodaří odpovědně se zdroji a pečlivě zvažuje jejich další využití. Otevřenost
a
transparentnost
dosahuje
organizace
poskytováním
rozsáhlých a pravidelných informací o činnosti veřejnosti, mediím, všem členům a vždy reaguje včas na veškeré žádosti o informace. Poskytnuté zprávy jsou vždy čestným a pravdivým obrazem současných kroků a cílů organizace. Základní data jako cíle, akce, přehled finančního stavu jsou vyvěšeny na webových stránkách organizace, kde jsou přístupné široké veřejnosti. 11
Lindahl, 2010, p. 249
16
Pravidelně je vyhodnocován přínos všech činností a mechanizmů fungujících uvnitř organizace a jsou hledány nové cesty směřující k naplnění cílů organizace, jakožto i k jejímu rozvoji. Organizace se nebojí pozměnit svou strukturu a PR kampaň tak, aby zvyšovala efektivnost své činnosti. Reaguje a učí se ze svých chyb a neopakuje je. Integrace zahrnuje začlenění všech pracovníků nevyjímaje zaměstnance, vedení ani dobrovolníky, kteří ji obohacují rozmanitostí ve svých zkušenostech a přístupu k organizaci. Při získávání zdrojů jsou všechny předkládané údaje uváděny pravdivě podle reality. Organizace respektuje zájmy individuálních dárců, nakládá se získanými prostředky dle jejich představ a odhaluje jim důležité a potencionálně zajímavé informace. Kodex dále respektuje i práva dárců, které jsou například: být informován o cílech organizace a způsobu využití zdrojů, mít přístup k nejnovějším finančním zprávám o stavu organizace, být ujištěn, že dar bude využit tak, za jehož účelem byl darován, obdržet odpovídající uznání a poděkování, očekávat profesionální vystupování zaměstnanců a dobrovolníků organizace, být informován, zda je organizace dobrovolná, vědět, že veškeré dotazy budou vždy zodpovězeny. 12
1.5.Financování neziskových organizací Nezisková organizace může být financována různými možnostmi, a to od příjmu z vlastní činnosti, přes individuální či firemní dárce a sponzory, členské příspěvky až po dotace a granty. 1.5.1. Individuální dárci Individuální dárcovství je rozšířené především v západních zemích a to konkrétně USA, kde tvoří až 75% veškerých příjmů. V době krize dokonce 33% neziskových organizací v USA uvedlo, že podpora individuálních dárců stoupla nehledě na stav ekonomiky státu. Cílem individuálního dárcovství je přilákat masu lidí, kteří jsou ochotni vložit třeba i menší částku do organizace. Z praktického hlediska získávání individuálních dárců s sebou nese malé množství závazků a poměrně velkou 12
Independent sector, 2013
17
stabilitu příjmů, zatímco ostatní druhy zdrojů mohou být příjmy nejisté například, kdy je organizace závislá na rozmarech firemního dárce, který nemusí další období finančně přispět. Navíc malé a nové organizace mohou mít problém přilákat větší dárce a ve chvíli, kdy nedorazí větší jednorázová podpora, dostávají se tak do těžké situace.13 1.5.2. Příjmy z vlastní činnosti Každá nezisková organizace má možnost začít vytvářet, takové produkty či služby, na něž bude její okolí ochotno vynaložit své peníze. Mezi tyto příjmové aktivity můžeme zařadit prodej vlastních výrobků a služeb, organizaci speciálních událostí, ale i členské příspěvky a další.14 Při prodeji vlastních výrobku je možné prodávat výtvory z chráněných dílen, propagační předměty či služby v oblasti poradenství a jiné. Na frekventovaných místech ve městech dnes často narazíme na pouliční prodejce, kteří se je snaží udat. V případě, že se NNO rozhodne pro poskytování služeb a produktů v širším rozsahu, může využít právo založit a vlastnit ziskovou organizaci. Časté jsou restaurace, kavárny, drobné obchody s výrobky z chráněných dílen či sportovní sdružení. Taková společnost je řízena vedením neziskové organizace se všemi svými positivy a negativy. Jako příklad nám poslouží kolínský hokejový klub SC Kolín, o.s., který vlastní dceřinou společnost HC Kolínští Kozlové, s.r.o. Zatímco, nezisková organizace zajišťuje chod celého klubu se zaměřením především na mládežnické týmy, HC Kolínští Kozlové, s.r.o. slouží výhradně na podporu a propagaci seniorského týmu po všech stránkách a to jak finanční, materiální, tak logistické. Vytváření vlastních podniků není vhodné pro malé organizace v důsledku dlouhodobé a nejisté návratnosti. Na druhou stranu, celých 50% organizací v USA toto riziko podstupuje a vlastní různé obchody a restaurace.15 Organizování speciálních událostí může zviditelnit organizaci a zároveň přinést i publicitu. Pikniky v přírodě, dobročinné plesy, večírky nebo sportovní akce, aukce a drobné trhy přilákají potenciální dárce, čímž se vytvoří prostor pro
13
Bray, 2010, p. 40 Bray, 2010, p. 57 15 Bray, 2010, pp. 293-294 14
18
jejich oslovení a navázání vztahů. Výsledek nemusí být okamžitý, výdaje na organizaci mohou být vyšší než příjmy, přesto jsou tyto akce přínosem pro celou organizaci, kdy je to vhodná chvíle pro vyzvednutí úspěchů. Tím se zvýší již výše zmíněná publicita, upevní staré vztahy se členy a dárci a získají nové kontakty. Členskými příspěvky členové organizace pravidelně finančně přispívají na chod organizace. Jsou příjmem, k němuž není třeba vyvinout velké úsilí, často však netvoří větší část rozpočtu. Avšak lze s ním snadno plánovat a počítat při sestavování předběžného rozpočtu. Je potřeba nastavit vhodnou částku členského příspěvku tak, aby ho byli členové ochotni zaplatit. Za členský příspěvek jsou platícím nabídnuty výhody spojené s činností organizace, mohou to být slevy na výrobky a služby organizace nebo privilegia či VIP vstupy na pořádané akce. 1.5.3. Firemní dárci a sponzoři Historicky firemní fundraising vychází z darů šlechty, kde se mnoho šlechticů zhlédlo v mecenášství a podporovali umění, sirotčince či lazarety. Postupem času se tento trend přenesl na podnikatele, kteří z vlastní štědrosti či vedlejších zájmů nabízí podporu právě neziskovým organizacím. U velkých firem můžeme najít nadace, které v rámci lepšího jména a tzv. „corporate social responsibility“ vynakládají peníze na dobročinné účely. Pojem „corporate social responsibility“ vznikl v první polovině 20. století, kdy si velké firmy začaly uvědomovat, že nestačí zlepšovat jejich produkt, ale je třeba zlepšit image v rámci společnosti. V souvislosti s tímto trendem se začalo rozvíjet firemní dárcovství a posléze se i samotné neziskové organizace začaly formovat do dnešní podoby. 16 Rozlišujeme mezi pojmy sponzor a dárce, kteří mohou být buď fyzickými, nebo právnickými osobami. Dárce je osoba dávající prostředky bez očekávání protislužby, naopak sponzor za poskytnutou výpomoc vyžaduje propagaci a zviditelnění. Často se se sponzory setkáváme v oblasti sportu, kultury, ale i vzdělávání. Na Masarykově univerzitě se tak můžeme setkat se sponzory jednotlivých fakult, kde generálním sponzorem na Ekonomicko-správní fakulty je City Bank. 16
pozn.: Corporate Social Responsibility = společenská odpovědnost firem (Jedná se o zahrnutí sociálních a ekologických aspektů do strategie firmy)
19
V dnešní době je jedním z úkolů fundraisera či jiné pověřené osoby vyhledávat vhodné firemní dárce a sponzory, kteří jsou ochotní vynaložit své zdroje právě na činnost neziskové organizace. Fundraiser by si při vyhledávání kandidátů měl být vědom potřeb podnikatelů. Ti zřídka kdy budou investovat své peníze, pokud v tom neuvidí užitek pro svůj podnik. Užitkem pro podnikatele je především zisk a silnější pozice na trhu. K dosažení těchto potřeb může nezisková organizace nabídnout reklamu, zviditelnění jména společnosti u zákazníků a partnerů, ale i u zaměstnanců, kteří budou více motivováni, když uvidí že, společnost pro níž pracují, pomáhá jejich okolí. Manažery firem bude zajímat i možnost odečíst si dar z daní, kdy firma zaplatí nižší daň ze zisku a tím se jí zvýší čistý zisk. Spolupráce s firmami je jednou z nejtěžších oblastí fundraisingu. K úspěchu je zapotřebí vytvořit si dlouhodobě dobré vztahy s klíčovými osobami, rozumět jejich potřebám a potřebám jejich firmy. To klade vysoké nároky na osobu fundraisera nejen v komunikaci a společenském chování, ale dobrý fundraiser by měl i umět oslovit a zorganizovat schůzku se sponzory, předložit jim návrh spolupráce a prezentovat výhody, které pro ně z toho plynou. Mnohdy se fundraiser setká s negativním postojem podnikatelů, ale nesmí se nechat odradit prvními neúspěchy. K dosažení cíle je třeba umět argumentovat, ale i umět přijmout odmítnutí a přesunout se dále. 1.5.4. Dotace a granty Dotace a granty jsou jedna z hlavních eventualit, jak dosáhnout na vysoké finanční částky. Jsou poskytovány mnoha institucemi, a přesto nemusí být snadné je získat. Základním rozdílem mezi těmito pojmy je účelovost. Zatímco granty jsou finanční částky poskytnuté za konkrétním účelem, dotace tato specifika nepotřebují a peníze mohou být využity bez předem daného záměru. V obou případech je však nutné vědět, o co se žádá a umět přesvědčit poskytovatele o potřebnosti finanční podpory. Dotace jsou většinou poskytovány státem a jeho složkami, přičemž granty jsou specifické pro soukromé nadace, vytvořené velkými podniky. Každý subjekt podporující neziskové organizace je zaměřený na určitý druh pomoci, všechny však směřují ke stejnému cíli, podpoře obecně prospěšných 20
hodnot. Proto v dnešní době nalezneme mnoho různých programů zaměřující se na jednotlivé oblasti veřejného života. Některé tyto programy jsou tak komplexní, že je nutné umět správně hledat v grantovém kalendáři, naučit se rozeznávat jejich specifika a přizpůsobit tomu i grantovou žádost. Nadace na podporu sportu nevloží své finanční prostředky do projektu na rozvoj infrastruktury a naopak.
1.6.SWOT analýza SWOT analýza je nástroj umožňující uspořádat nejdůležitější faktory činnosti organizace při tvorbě strategie dalšího postupu. Rozděluje klíčové faktory do čtyř skupin na silné stránky (strenghts), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opurtunities) a hrozby (threats). Silné stránky zachycují pozitivní jevy a slabé stránky jevy negativní, kterým může subjekt čelit a může je svou činností ovlivnit. Příležitosti a hrozby přitom zahrnují faktory, jež není možné bezprostředně ovlivnit. Samotný princip SWOT analýzy je ve své podstatě jednoduchý, můžeme se však v praxi setkat s mnoha komplikacemi. Problémy přináší například zahrnutí příliš mnoha jevů při jejím sestavování, kdy by měly být vybírány pouze nejdůležitější faktory, jinak nemůže analýza plnit svou funkci, nebo by SWOT analýza neměla být příliš konkrétní, ale právě naopak uvádět obecnější pojmy. Například v případě, že je propagace vyhodnocena jako slabá stránka, pak již do SWOT analýzy neuvádíme další pojmy, jako špatné zpracování webových stránek. Můžeme je však uvést v popisu jednotlivých bodů.17 SWOT analýza může být užitečným nástrojem při vytváření strategie organizace, avšak je důležité s ní umět pracovat, vědět, kam a jak jednotlivé položky zařadit. Jinak by se celý proces plánování mohl zastavit na tomto bodě.
17
Karlíček, 2013, pp. 235-236
21
2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE
2.1
Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat možnosti financování neziskové
organizace fungující na území České Republiky a navrhnout možná řešení, jež povedou k rozšíření financování jejích aktivit. Analyzovanou organizací je studentský dobrovolný spolek International Student Club MU Brno o.s.
2.2
Úkoly práce Úlohou teoretické části je vyhledat a zpracovat informace z odborné
literatury, následně definovat základní pojmy, ze kterých vychází praktická část, respektive vlastní práce. Úkolem vlastní práce je přiblížit samotnou organizaci International Student Club MU Brno o.s., představit její cíle, historii, strukturu a roli fundraisingu v její struktuře. Dalším úkolem je popsat současný stav financování a fundraisingu a provést SWOT analýzu, která pomůže najít eventuality pro rozšíření financování klubu.
2.3
Výzkumná otázka
Jakým směrem by se měl dále ubírat firemní fundraising International Student Club MU Brno o.s.?
22
3. METODIKA PRÁCE Samotná bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a vlastní práci. K tvorbě teoretické části jsem nastudoval a vycházel ze studia odborné literatury zaměřené na probíranou problematiku. Seznam literatury, jenž byl využit při zpracování práce, je uveden v kapitole Seznam použitých zdrojů. Ve vlastní práci jsem využil informace získané ze stanov, webových stránek a dalších materiálů organizace International Student Club MU Brno o.s. Významným zdrojem vědomostí byly především získané zkušenosti z ročního působení v tomto spolku na pozici fundraisera. V práci je využito několik vědeckých metod deskripce, analýzy, dedukce, modelování a syntézy. V teoretické části bakalářské práce popisující problematiku fundraisingu byla aplikována metoda deskripce. V praktické části práce při analyzování současného a finančního stavu vybrané organizace bylo využito metody analýzy. K průzkumu firemního fundraisingu, uvedeného ve čtvrté kapitole, který byl proveden v roce 2013, se použila metoda dotazování. Za účelem získání informací o stavu firemního fundraisingu International Student Club MU Brno o.s. byly vypracovány dva dotazníky. První dotazník byl zpracovaný pomocí programu Google Docs (výsledky v příloze 1) a byl dotazován mezi studenty pomocí sociální sítě Facebook. Zatímco druhý dotazník, určený manažerům firem, měl papírovou formu a bylo jej třeba doručit osobně. Metoda modelování pomohla v části Diskuse modelovat jednotlivé možnosti financování vybrané neziskové organizace. V závěru práce potom byla využita syntéza ke shrnutí dosavadních poznatků práce.
23
4. VLASTNÍ PRÁCE Cílem této kapitoly je zjistit stav, v jakém se nachází financování a fundraising International Student Club MU Brno o.s. (dále jen ISC MU Brno o.s.), abychom ze získaných výsledků mohli vyvodit konkrétní doporučení. Prvně si představíme cíle, historii a organizační strukturu neziskové organizace a zaměříme se i na roli a postavení fundraisingu. Dále se budeme zabývat financováním ISC MU Brno o.s., konkrétně za rok 2013, následně se podíváme na průzkum firemního fundraisingu. A na závěr kapitoly budeme SWOT analýzou hledat příležitosti a hrozby, silné a slabé stránky klubu.
4.1.International Student Club MU Brno o.s. ISC MU Brno o.s. fungující na principu dobrovolnictví má již více než desetiletou tradici na Masarykově Univerzitě. Za tuto dobu pomohl mnoha studentům a to nejen zahraničním, ale i českým a slovenským studujícím na Masarykově univerzitě. Klub se zaměřuje na podporu zahraničních studentů přijíždějících studovat na Masarykovu univerzitu a zároveň vytváří prostor pro místní studenty, kteří mají tak možnost vyzkoušet si své organizační a vůdčí schopnosti
v praxi.
ISC
MU
Brno
o.s.
je
považováno
za
jednu
z nejprofesionálnějších studentských organizací na Masarykově univerzitě. Tomu napomáhá nejen stabilní organizační struktura a hluboká spolupráce s univerzitou, ale i spolupráce s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Činnost ISC MU Brno o.s. je podporován Centrem zahraničních studií Masarykovy univerzity v rámci spolupráce Masarykovy univerzity a ISC MU Brno o.s. 4.1.1. Cíle organizace ISC MU Brno o.s. je dobrovolná studentská organizace vytvořená na základě potřeby pomáhat a podporovat zahraniční studenty přijíždějící studovat na Masarykovu univerzitu, více stanovy ISC MU Brno o.s.18:
18
International Student Club MU Brno o.s., 2009, p.1.
24
„(1) ISC MU Brno o.s. je nepolitickou, nenáboženskou organizací sdružující především studenty a mladé akademiky. Jeho hlavní účelem není dosahování pravidelného zisku. (2) Cílem ISC MU Brno o.s. je: a) zlepšovat vzájemné mezikulturní porozumění a prohlubovat společenské mezinárodní vazby studentů a mladých akademiků, b) pomáhat studentům s trvalým bydlištěm vně území České Republiky, kteří studují na Masarykově univerzitě (dále „zahraniční studenti“), c) zlepšovat praktické a společenské začlenění zahraničních studentů na výměnném pobytu na jejich hostitelské škole, d) vylíčit potřeby a očekávání zahraničních studentů na místní, národní a mezinárodní úrovni, e) poskytnout příležitost vlastním členům k rozvoji zkušeností a dovedností prostřednictvím aktivního podílení na chodu ISC MU Brno, o.s., f) poskytovat informace o akademických výměnných programech a jejich financování a g) přispívat tak ke zlepšení kvality výměnných studijních programů. (3) Nedílnou součástí náplně činnosti ISC MU Brno o.s. je rovněž naplňování cílů uvedených ve stanových Erasmus Student Network (dále jen „ESN“).“ 4.1.2. Historie, současnost a náplň organizace Klub byl založen v roce 2003 čtyřmi aktivními členy, kteří tak učinili dle vzoru pražských univerzit. V témže roce byla vytvořena první verze stanov a proběhla registrace, tehdy občanského sdružení ISC MU Brno o.s., na Ministerstvu vnitra České republiky. Jednou z nejvýznamnějších událostí je jeho přijetí do mezinárodní sítě Erasmus student network (dále jen ESN) v roce 2004. ESN svým 25
členům (členským sekcím) poskytuje know-how platformu k podpoře jejich činnosti. A Zároveň členům sekcí umožňuje účastnit se národních a mezinárodních akcí určeným ke sbližování studentů různých národností. Více budeme hovořit o mezinárodní organizaci ESN v další kapitole. 19 Od roku 2008 klub oficiálně spolupracuje s vedením Masarykovy univerzity na koordinaci přijíždějících studentů. V průběhu roku 2013 se povedlo tuto spolupráci ještě více prohloubit a v současnosti je jeho činnost úzce provázaná s Centrem zahraničních studií Masarykovy univerzity. Pro lepší představení hloubky spolupráce uvedu několik společných projektů, jako jsou tzv. Orientation Week, Mobility Week, tutoring, výměna know-how. „Orientation Week“ je každoročně organizovaný týdenní program, kdy je zahraničním studentů, poskytnuta pomoc při vyřizování formulářů potřebných k pobytu v České republice, zakoupení cestovních dokladů, zorientování se v informačním systému Masarykovy univerzity a zorientování se v nabízených předmětech. Dobrovolníci také pomáhají vyzvednout zahraniční studenty vyzvednout při příjezdu a zapsání se na koleje a provádí své zahraniční spolužáky po Brně. Vedení klubu spolu s Centrem zahraničních studií Masarykovy univerzity prezentuje možnosti trávení času v Brně, organizuje společné večery a jiné akce. „Mobility Week“ je týdenní program zaměřený na místní studenty a zvýšení jejich zájmu o program Erasmus+ a zahraniční studentské pobyty. ISC MU Brno o.s. se podílí na jednotlivých aktivitách a zároveň pomáhá tyto aktivity vytvářet a shánět dobrovolníky na jejich realizaci „Tutoring“ je jedna z nejdůležitějších činností klubu. Přijíždějící studenti jsou spárování s místními, kteří jsou jim před začátkem během pobytu k dispozici, například v případě potřeby komunikace s institucemi či obecně v orientaci v novém akademickém prostředí. Úzká spolupráce s Centrem zahraničních studií Masarykovy univerzity rovněž umožňuje výměnu postupů a přístupů ke koordinaci takto nesourodé
19
International Student Club MU Brno o.s., 2013
26
skupiny jako jsou právě studenti přijíždějící z různých zemí studovat na Masarykovu univerzitu. Od začátku své existence se klubu povedlo navázat vztahy s jinými sekcemi, ať už v rámci Brna, České republiky či zahraničí. Mezi nejvýznamnější spolupráce patří kooperace s nizozemskou sekcí ESN Utrecht a v rámci „Brno United“. ESN Utrecht je první organizací, která dala podnět ke vzniku mezinárodního společenství ESN. Je proto velkým úspěchem ISC MU Brno o.s., že se mu v minulosti povedlo dohodnout na pravidelné vzájemné návštěvě vedení obou organizací. Výměna slouží nejen k podpoře evropského cíle integrace, ale také k výměně know-how a zkušeností vedení klubu. Přičemž, je to uspořádáno tak, aby nově zvolené vedení jednoho klubu si vyměnilo informaci s již zaběhnutým vedením druhého klubu a naopak v průběhu jednoho kalendářního roku. Spolupráce v rámci „Brno United“ písemně posvěcená kodexem v roce 2013, zavazuje brněnské mezinárodní studentské kluby ISC VUT, ISC MENDELU a ISC MU ke spolupráci, výměně znalostí, vzájemné podpoře a organizaci společných akcí, jež povedou ke sblížení zahraničních studentů jednotlivých univerzit. 4.1.3. Erasmus Student Network Erasmus Student Network je jednou z největších studentských neziskových organizací v Evropě. Vznikla 16. října 1989 a oficiálně byla zaregistrována v roce 1990. Usiluje o mezikulturní porozumění a respekt skrz podporu a rozvoj studentských výměnných pobytů. Poskytuje mezinárodní zkušenosti i těm studentům, kteří by si za běžných okolností nemohli dovolit vycestovat. 20 V dnešní době má své pobočky na více než 430 vysokých školách v 36 zemích. Tato síť se neustále rozrůstá a vyvíjí. ESN zahrnuje přibližně 29 000 mladých lidí z toho 12 000 je aktivními členy. Většinu tvoří tzv. tutoři, kterými
20
Erasmus Student Network. (n.d.)
27
jsou studenti starající se o své zahraniční kolegy přijíždějící studovat do jejich země. Jednotlivé služby jsou potom k dispozici až celkem pro 160 000 studentů ze všech zemí světa. ESN funguje na třech úrovních: místní, národní a mezinárodní. Pro ISC MU Brno o.s. představuje členství v ESN přístup k informacím, k materiálům, jež usnadňují a doplňují jeho činnost, propagaci a organizaci svých členů. ESN nabízí klubu, jako jedné ze svých sekcí rozvoj jednotlivých studentů, možnosti navštívit zahraniční sekce a podílet se na mezinárodních vzdělávacích projektech. Spojovacím článkem mezi klubem a organizací ESN je pozice ESN coordinator ve vedení klubu. ESN poskytuje klubu i tzv. ESN karty, o nichž budeme hovořit v kapitole Průzkum firemního fundraisingu. Kartu obdrží všichni členové při registraci a slouží jim mimo jiné jako vstupenka na akce organizované ISC MU Brno o.s. a na slevy poskytované partnery a sponzory klubu. ESN karta je mezinárodní a lze ji využívat ve všech městech, kde sídlí sekce spolupracující se sítí ESN. Více informací je možné nalézt na http://esncard.org, kde se jednotliví sponzoři sdílejí na webových stránkách ESN, takže jakýkoliv člen této mezinárodní sítě si může při návštěvě dané sekce vyhledat její sponzory ať už je z Velké Británie, Islandu nebo ze Slovenska. 4.1.4. Organizační struktura Orgány ISC MU Brno o.s. jsou Valná hromada a Výbor ISC MU Brno o.s. (dále jen „Výbor“). Nejvyšším orgánem je Valná hromada. Schází se minimálně jednou ročně, kde jsou voleni členové Výboru. Dále je prezentováno hospodaření klubu za uplynulý rok. Pravomoci Valné hromady jsou21: 1) volba členů Výboru a jejich odvolání z funkce, 2) rozšíření či zúžení členů Výboru, 3) přijetí čestného člena ISC MU Brno o.s. a zrušení čestného členství, 4) schvalování změny Stanov, 5) stanovení výše členských příspěvků, 6) schvalování rozpočtu ISC MU Brno o.s.,
21
International Student Club MU Brno o.s., 2009
28
7) schvalování výroční zprávy ISC MU Brno o.s. a výroční finanční zprávy ISC MU Brno o.s., 8) rozhodování o zrušení ISC MU Brno o.s. Statutárním orgánem je Výbor. Jeho členové jsou volení na roční volební období počínaje prvním dnem kalendářního roku. Výbor je tvořen devíti členy. Jmenovitě: Prezident, Vice-prezident, Tajemník, Head of Human Resources, Head of Public Relations, Head of Activities, ESN coordinator, Treasurer a Fundraiser. Každý zvolený kandidát se zavazuje vykonávat svou funkci svědomitě a odpovědně po celé volební období. Jednotliví členové Výboru si vytvářejí tým, kterým jim pomáhá plnit povinnosti dané pozice. Týmy motivují dobrovolníky k zapojení se do dění klubu, kdy mají možnost podílet se na jeho činnosti a čerpat výhody ze svého postavení. Organizačně významnou skupinou jsou tzv. tutoři, zmiňovaní již v kapitole o Erasmus Student Network. Na Masarykově univerzitě je to skupina přibližně tří set studentů, ochotných postarat se o přijíždějící studenty. Tato pozice je studenty Masarykovy univerzity často vyhledávána, protože jim nabízí zpestření studentského života a zlepšení jazykových dovedností. 4.1.5. Role fundraisingu Za fundraising v organizaci je odpovědná osoba fundraisera postavená ve Výboru. Tato pozice má svá zvláštní specifika vyplývající z historického vývoje klubu. Povinnostmi fundraisera v ISC MU Brno o.s. je udržovat a budovat vztahy
29
se sponzory, kteří se rozhodli pro spolupráci s klubem. Konkrétně o základních povinnostech fundraisera hovoří stanovy22: „Fundraiser reprezentuje ISC MU Brno při jednání se sponzory. Fundraiser dále: a) vypracovává roční fundraisingový plán, b) vytváří strukturu sponzorů, c) vede seznam sponzorů, d) udržuje se sponzory neustálý kontakt.“ Z citované části stanov je zřejmé, že jmenovaná funkce nespravuje všechny zdroje organizace, ale naopak soustředí své úsilí na budování vztahu s partnery respektive firemními sponzory. Lze tedy předpokládat, že úroveň firemního fundraisingu bude na poměrně vysoké úrovni díky této specializaci fundraisera. Jak budeme hovořit v kapitole o financování klubu, uvidíme, že jeho činnost je závislá na dvou základních finančních zdrojích, jimiž je podpora od univerzity a vybírané členské příspěvky. Ani jeden z těchto zdrojů však nespadá do správy fundraisera. Jak již bylo řečeno, rozdělení vychází z historického vývoje, kdy při spolupráci s univerzitou, jako nejvýznamnějším partnerem klubu vystupuje President a výběr a správu příspěvků provádí Vice-president s Pokladníkem. Toto rozdělení povinností ve spojení s pozicí ve Výboru klubu poskytuje fundraiserovi široký prostor pro vytváření spolupráce se stávajícími a novými partnery. V praxi se povinnosti fundraisera týkají těchto bodů: 1) vytváření fundraisingové strategie, 2) komunikace a reflexe sponzorů, 3) uzavírání nebo ukončování spolupráce se sponzory, 4) vyhledávání sponzorů na jednotlivé akce, 5) vyhledávání nových sponzorů, 22
International Student Club MU Brno o.s., 2009, p.9.
30
6) propagace ESN karet. Zatímco finanční příspěvky od univerzity a členské příspěvky zajišťují plynulý chod organizace, tak sponzorské spolupráce jsou určeny na podporu jednorázových akcí organizovaných klubem jednou až dvakrát ročně. Zde patří především Mezinárodní studentský ples, „Erasmus Night“ nebo „Tram Party“. Jedná se většinou o hmotné dary výměnou za propagaci na akci. Velkou nevýhodou pro pozici fundraisera v ISC MU Brno o.s. je krátké jednoroční období. Pozice fundraisera vyžaduje dobrou orientaci ve všech aktivitách klubu a dlouhodobých přátelských vztazích již vytvořených se sponzory v předešlých funkčních obdobích. Jednoroční funkční období však neposkytuje fundraiserovi dostatečný prostor pro jejich širší osvojení, proto je vhodné požádat o tyto informace předešlého fundraisera.
31
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat možnosti financování neziskové organizace fungující na území České republiky a navrhnout možná řešení, jež povedou k rozšíření financování jejích aktivit. Analyzovanou neziskovou organizací byl studentský dobrovolný spolek International Student Club MU Brno o.s. fungující při Masarykově univerzitě. V této bakalářské práci byl postupně zpracován literární přehled týkájící se neziskových organizací a jejich financování. Na tuto teoretickou část bylo navázáno vlastní analýzou vybrané neziskové organizace, její struktury, financování a definováním silných a slabých stránek a v závěru práce byly navrhnuty eventuální změny ve financování činnosti vybrané organizace. Nestátní neziskový sektor je zde charakterizován na základě Pestoffova trojúhelníku a zákonů platných od 1. ledna 2014. Možné zdroje neziskové organizace jsou děleny na finanční, hmotné a nehmotné, kdy s jejich vyhledáváním a získáváním pomáhá osoba fundraisera, která může být součástí organizace nebo pro ni může pracovat jako najatý externí pracovník. V International Student Club MU Brno o.s. je fundraiser součástí Výboru a jeho činností je především komunikace a správa firemních sponzorů klubu. Nejdůležitější příjmy organizace tvoří finanční podpora od Masarykovy univerzity a příjmy z vybraných členských poplatků. Na základě provedené analýzy byly proto navrhnuty možnosti rozšíření financování klubu a to především z grantů, z vlastní činnosti, snížením výdajů a firemního sponzoringu. K navrhnutým řešením a zlepšení přispělo také mé roční působení na pozici fundraisera v International Student Club MU Brno o.s.. Pevně věřím, že navrhnutá řešení pomohou vedení klubu ke zlepšení jeho dalšího vývoje v oblasti financování.
48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie Boukal, P. (2013). Fundraising pro neziskové organizace Praha: Grada Publishing, Bray, I.J.D. (2010). Effective fundriasing for non-profit: real-world strategies that work (3rd ed.). U.S.: NOLO. Eliáš, K. (2012). Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem Ostrava: Sagit. Frič, P., & Goulli, R. (2001). Neziskový sektor v ČR :výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University Praha: Eurolex Bohemia. Geever, J.C. (2012). Guide to proposal writing (6th ed.). U.S.: Foundation center. Hyánek, V., Škarabelová, S., & Řeţuchová, M. (2005). Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů: metody, problémy, řešení Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru. Lindahl, W. E. (2010). Principles of fundraising: theory and practice Boston: Jones and Bartlett. Novotný, J., & Lukeš, M. (2008). Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací Praha: Oeconomica. Rektořík, J., Hyánek J., Škarabelová, S., Lukášová, R., Winkler, J., Jurajdová, H. … J., Prouzová, Z. (2010). Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení (3rd ed). Praha: Ekopress.
49
Stejskal, J.,Kuvíková H., & Maťátková K. (2012). Neziskové organizace vybrané problémy ekonomiky: se zaměřením na nestátní neziskové organizace Praha: Wolters Kluwer. Karlíček, M. (2013) Základy marketingu. Praha: Grada Publishing Elektronické zdroje Business
center.
(n.d.).
Zákon
o
daních
z příjmů.
Retrieved
from:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx (accessed March 25, 2014)
Český statistický úřad. (n.d.). Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech
1990
2012.
Retrieved
from:
http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf (accessed March 25, 2014)
Deverová, L. (2013). Občanská sdružení po 1.1. 2014 – co je třeba udělat? Retrieved from: http://www.spiralis-os.cz/index.php/zmeny-v-legislative-pro-nno (accessed March 20, 2014)
Erasmus
Student
Network.
(n.d.)
What
is
ESN?
Retrieved
from:
http://esn.org/content/what-esn (accessed March 22, 2014)
Independent
sector.
(2013).
Code
of
Ethics.
Retrieved
http://www.independentsector.org/code_of_ethics#sthash.cAUGgls8.dpbs (accessed March 22, 2014)
50
from:
International Student Club MU Brno o.s. (2013). History in brief. Retrieved from: http://isc.muni.cz/aboutUs/history.php (accessed March 22, 2014)
Kroupa, J., Štorch, J., & Kučera, J. (2013). Nový občanský zákoník a změny pro občanská sdružení & ops. Retrieved from: http://transformace-obcanskehosektoru.cz/wp-content/uploads/NOZ-Změny-OS-OPS-NETT-kratka-verzeFinal.pdf (accessed March 20, 2014) Ministerstvo vnitra ČR. (n.d.). Informace o změně právní úpravy sdružovacího práva. Retrieved from: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-zmene-pravniupravy-sdruzovaciho-prava-od-1-ledna-2014.aspx (accessed March 25, 2014) Ministerstvo vnitra ČR. (n.d.). Veřejné sbírky. Jak je organizovat, čeho se vyvarovat a jak se bránit podvodníkům. Aneb desatero pro organizátory, občany i strážce zákonů. Retrieved from: http://www.mvcr.cz/soubor/manual-sbirkypdf.aspx (accessed March 20, 2014) Neziskovky.cz.
(n.d.).
O
neziskových
organizacích.
Retrieved
from:
http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/ (accessed March 20, 2014) Vnitřní předpisy International Student Club MU Brno o.s. (2009). Stanovy. Retrieved from: http://isc.muni.cz/aboutUs/statutes.php (accessed March 5, 2014)
51
PŘÍLOHY Příloha 1. Průzkum stavu firemního fundraisingu ISC MU Brno o.s. 2013
52
5. Do you have any good or bad experience with one of our sponsors? In the autumn semester we had a problem in Tea house Behind The Mirror, you remover the tea house from the ISC discounts web page in 2 week, I don’t have any by experiences, but I am convinced that they should inform costumers that they respect ESN cards, because sometimes we don’t know if they accept it, Freeland restaurant don‘t know about any discount although you offer their discount, I could enter a club for free, no bad nor good experiences, never tried, different discount are good, really loved going to fitness classes at Gym&Joy, only good experiences, once they put down 20% instead of 25% but that’s not a big deal, non, 5th element is amazing, good experiences , New Yourker is not accepting ESN cards, Freeland sometimes don't know what is ESN card but It is really great place to go, Mezzanine is amazing and I have also good experiences at Vinarium but 7Nebe should be for free each evening, I don’t have any experience, I found a really nice kebab place they offer 20 crowns discount on ESN card. 6. Would you like to get any discount in your favourite shop, pub, gym or other in Brno? Icecream, Livingsoune, Vyhlídka, Stopkova restaurant,
Big
One
Fitness,
www.clubclassic.cz, C&A store, www.veselacajova.cz, clothes, Pegas, Albert, Desert, Tesco, Kabinet Můz, Centrum tance, more shops and coffee shops, gym, coffee
shop, klajda,
brewery,Spalíček, Mammut, Podnebi, Café Zahrada,
bookshop, Big One Fitness, H&M, Student Agency, pubs, swimming pool, clubs, citadela, Big One Fitness, Pegas, The pub, Happy Tea House, books, squash,
Brooklyn
pub,
gym Knihy Dobrovský,
Saloon Dager Berska Zara, gym,
delivery
restaurants,
service
as
squash, Forty’s
Pizza, Giraffy, bad, coffee shop, Velký průvan, leonessa.cz, restaurant, bar, Sky Ice Bar, Bowling, KFC, H&M, Reserved, New Yorker, Kino Art, Stara Pekarna, Subway, Big One Fitness.
53
7. Do you have any suggestions or comments which we should know? Discounts for trains and buses, no thanks,I thin its too expensive for what it really is, maybe you should prepare list of discount because I don’t know if there any exists, sponsors should ask clients about ESN cards, check Freeland, it would be great if these cards have the same possibilities as ISIC cards, I think ESN card should not be expensive and make value of using it more than for entering a club, vary the clubs more and maybe do the beer marathon earlier in the semester, so people get to know the places sooner, ESN card should start some more discounts like ISIC cards, I would like to know more what could I get with this card, you guys are doing a great job, none, thank you, I wish places had signs posted so I knew where I could use my card, you should make more discounts in the stores for students, thanks for all discounts, no, I would like to know about the card and its benefits, more discounts.
54
RESUMÉ Předmětem této bakalářské práce jsou možnosti financování neziskové organizace fungující na území České Republiky a návrh možných řešení, jež povedou k rozšíření financování jejích aktivit. Konkrétně se jedná o studentskou dobrovolnou organizaci International Student Club MU Brno o.s. Teoretická část se soustředí na vymezení pojmů neziskový sektor, neziskové organizace, legislativa nestátních neziskových organizací a fundraising. Praktická část analyzuje stav vybrané neziskové organizace a navrhuje možné změny v jejím financování. The subject of this thesis are the options for funding non-profit organization in the Czech Republic and possible solutions that will increase the funding of its activities. Specifically, the student volunteer organization International Student Club MU Brno o.s. The theoretical part defines non-profit sector, non-profit organizations, law of non-profit organizations and fundraising. The practical part analyzes chosen non-profit organization and suggests possible changes in its funding.
55
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Pestoffův trojúhelník ................................................................................... 9 Obr. 2: Grafické znázornění - Přehled počtu občanských sdružení v ČR mezi lety 1990 – 2012 ........................................................................................................... 11 Obr. 3: Přechodná ustanovení nového Občanského zákoníku o možnosti transformace občanských sdružení ........................................................................ 12 Obr. 4: Grafické znázornění - Příjmy ISC MU Brno o.s. za rok 2013 ......... Chyba! Záložka není definována. Obr. 5: Grafické znázornění - ISC MU Brno o.s. za rok 2013Chyba!
Záložka
není definována. Obr. 6: Grafické znázornění – Dotazník: Víte, že můžete získat slevy na ESN kartu? ................................................................ Chyba! Záložka není definována. Obr. 7: Grafické znázornění – Dotazník -Víte kde je (slevy) hledat? .......... Chyba! Záložka není definována. Obr. 8: Grafické znázornění – Dotazník: Použili jste svou kartu u některého z našich sponzorů? ............................................ Chyba! Záložka není definována. Obr. 9: Grafické znázornění - Počet zákazníků za týdenChyba!
Záložka
není
definována. Obr. 10: Grafické znázornění - Počet zákazníků v jarním semestru 2013 ... Chyba! Záložka není definována.
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Finanční rozpočet ISC MU Brno o.s. za rok 2013Chyba! Záložka není definována. Tab. 2: SWOT analýza ISC MU Brno o.s. ....... Chyba! Záložka není definována.
56
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Průzkum stavu firemního fundraisingu ISC MU Brno o.s. 2013 ..........52
57
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK COPNI systém klasifikace netržních činností OSN CSR Corporate Social Responsibility ICNPO mezinárodní klasifikace neziskových organizací ISC MU Brno o.s. International Student Club MU Brno o.s. MENDELU Mendelova univerzita MU Masarykova univerzita NNO nestátní neziskové organizace NOZ nový Občanský zákoník OKEČ odvětvové klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) OPS obecně prospěšná společnosti OSN Organizace spojených národů VUT Vysoké učení technické
58
