Možnosti aplikace prevenčních nástrojů ve vybraném procesu Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Možnosti aplikace prevenčních nástrojů ve vybraném procesu Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.

Brno 2011

Vypracovala: Bc. Kamila Dytrychová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti aplikace prevenčních nástrojů ve vybraném procesu“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ: Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí diplomové práce doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté rady a ochotu při konzultacích. Dále děkuji vedení společnosti SLB, spol. s r.o. za cenné informace, poskytnuté materiály a čas, který mi věnovali. Děkuji také své rodině za podporu.

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na možnosti využití prevenčních nástrojů ve výrobním procesu, konkrétně se věnuje požadavkům pro zavádění systému environmentálního managementu v podniku. Obsahuje přehled informací o strategiích podniku ve vztahu k životnímu prostředí a o skladbě systému environmentálního managementu podle normy ČSN EN ISO 14001. Dále práce popisuje a představuje činnosti a technologie ve výrobním provozu strojírenské firmy. Z vlastního průzkumu provozu a z předběžného environmentálního hodnocení je vypracována identifikace jednotlivých environmentálních aspektů. Z této identifikace je sestaven registr environmentálních aspektů s hodnocením podle jejich závažnosti. V závěru práce jsou řešeny možnosti řízení jednotlivých zjištěných environmentálních aspektů a návrh aplikovatelných preventivních opatření v provozu firmy tak, aby se do budoucna co nejvíce snížil negativní vliv výroby na životní prostředí.

KLÍČOVÁ SLOVA ČSN EN ISO 14001, preventivní přístup, systém environmentálního managementu, environmentální aspekt, registr environmentálních aspektů

ABSTRACT This diploma thesis is focused on the possibility of using preventive tools in manufacturing process. Specifically, it concentrates on requirements for implementation of the Environmental Management System in a business. It includes a summary of information about corporate strategies in relation to the environment and about composition of the Environmental Management System in accordance with the standard ČSN EN ISO 14001. The thesis also describes and introduces activities and technologies involved in manufacturing operation of a selected engineering company. Based on my survey and preliminary environmental evaluation I identified individual environmental aspects. Following the identification I compiled the Environmental Aspects Register with evaluation of each aspect’s gravity. At the end of the thesis opportunities of the identified environmental aspects management are presented. In conclusion, I propose applicable preventive measures for the company operation in order to decrease the negative influence of manufacturing on the environment in the future.

KEY WORDS ČSN EN ISO 14001, precautionary approach, Environmental Management System, environmental aspect, Environmental Aspects Register

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Preventivní nástroje............................................................................................... 11 3.2 Preventivní strategie.............................................................................................. 11 3.2.1 Principy preventivní strategie......................................................................... 12 3.3 Podnik a životní prostředí ..................................................................................... 12 3.3.1 Vývoj přístupu podniku k ochraně životního prostředí .................................. 13 3.4 Dobrovolné nástroje v environmentální strategii podniku.................................... 14 3.4.1 Nástroje vyžadující vnější součinnost ............................................................ 14 3.4.2 Nástroje nevyžadující žádnou vnější součinnost............................................ 14 3.5 Systémy environmentálního managementu (EMS, EMAS) ................................. 15 3.5.1 Normativní rámec ........................................................................................... 16 3.5.2 Přehled norem řady ISO 14000 ...................................................................... 17 3.6 Norma ČSN EN ISO 14 001 ................................................................................. 18 3.7 Skladba systému environmentálního managementu ............................................. 18 3.7.1 Plánovací fáze................................................................................................. 19 3.7.2 Zavedení a provoz .......................................................................................... 20 3.7.3 Kontrola a nápravná opatření ......................................................................... 22 3.7.4 Přezkoumání vedením .................................................................................... 23 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 25 4.1 Popis a představení činnosti firmy ........................................................................ 25 4.2 Valivá ložiska........................................................................................................ 26 4.2.1 Historie valivých ložisek ................................................................................ 26 4.2.2 Mazání ložisek................................................................................................ 27 4.2.3 Poruchy a trvanlivost ložisek.......................................................................... 28 4.3 Speciální ložiska.................................................................................................... 29 4.3.1 Příklady ložisek .............................................................................................. 29 4.3.2 Vývoj ložiska na míru .................................................................................... 30 4.4 Ložiska vyráběná firmou SLB .............................................................................. 31 4.5 Technologie výroby ložisek .................................................................................. 32 4.5.1 Obrábění ......................................................................................................... 32

4.6 Odpady ze strojírenské výroby.............................................................................. 33 4.6.1 Tuhé a kapalné odpady................................................................................... 33 4.6.2 Emise .............................................................................................................. 34 5 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................... 35 5.1 Environmentální aspekty výrobního provozu ....................................................... 35 5.2 Popis vybraného provozu...................................................................................... 35 5.2.1 Vstupy a výstupy ............................................................................................ 36 5.2.2 Proces výroby ................................................................................................. 42 5.2.3 Technologie a údržba ..................................................................................... 42 5.2.4 Pracovní prostředí........................................................................................... 43 5.3 Environmentální aspekty vybraného provozu....................................................... 44 5.3.1 Návrh a vývoj výrobku ................................................................................... 44 5.3.2 Příprava výroby .............................................................................................. 44 5.3.3 Výrobní proces ............................................................................................... 44 5.3.4 Doprava .......................................................................................................... 48 5.3.5 Nakládání s odpady ........................................................................................ 48 5.4 Registr environmentálních aspektů ....................................................................... 52 5.5 Řízení environmentálních aspektů ........................................................................ 55 5.5.1 Příprava emulzí............................................................................................... 55 5.5.2 Ukládání odpadu............................................................................................. 56 5.5.3 Skladování ...................................................................................................... 57 5.5.4 Montáž............................................................................................................ 58 5.5.5 Výroba, provoz ............................................................................................... 58 5.5.6 Konzervování ................................................................................................. 59 5.5.7 Řezání materiálu ............................................................................................. 60 5.5.8 Nákup materiálu ............................................................................................. 60 5.5.9 Doprava .......................................................................................................... 60 5.5.10 Údržba strojů ................................................................................................ 61 5.5.11 Shrnutí .......................................................................................................... 61 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 63 7 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ......................................................................... 65 8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................... 67 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 68

1 ÚVOD Diplomová práce je zaměřena na preventivní nástroje aplikovatelné ve výrobním procesu. Výrobní procesy všech odvětví průmyslu mají určitý negativní dopad na životní prostředí. Prevenční nástroje mají případným škodlivým aktivitám a haváriím předcházet, než je následně složitě či draze odstraňovat. V dnešní moderní a stále více průmyslově se rozvíjející době, hledají podniky nové možnosti a řešení, jak efektivně snížit materiálovou a energetickou náročnost výroby, jak produkovat méně odpadů a emisí a zároveň zkvalitnit svou výrobu a být konkurenceschopní mezi ostatními na trhu.

Důležitou součástí celého snažení mohou být systémy řízení ochrany životního prostředí, konkrétně zavádění systému environmentálního managementu do fungování celého podniku. Tento systém řízení představuje v současné době nejrozšířenější způsob, jakým může organizace doložit, že v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí a při svém výrobním procesu i dalších aktivitách zvažuje konkrétní dopady na životní prostředí. Zaváděním tohoto systému řízení si podniky sami výrazně zlepšují pozici a image na trhu a zároveň myslí na budoucnost a trvale udržitelný rozvoj.

První část diplomové práce je věnována obecnému přehledu a informacím, které jsou zaměřené na dobrovolné preventivní nástroje a strategie, které mohou podniky z hlediska ochrany životního prostředí uplatnit. Dále je zde podrobněji popsán systém environmentálního managementu spolu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001. V další části práce je představena strojírenská firma a předmět jejího podnikání, na jejíž výrobní proces jsem se zaměřila. Výstupem diplomové práce je zhodnocení všech materiálových toků ve výrobě, bilance vstupů i výstupů s detailnějším zaměřením na odpadové hospodářství firmy. Tato zpracovaná data a údaje výrazně přispějí k identifikování environmentálních aspektů vybraného výrobního provozu, které jsou analyzovány přímo na základě místního šetření provedeného ve firmě a následně zhodnoceny pomocí navržených optimalizačních opatření. Závěrečná část práce je věnována řízení environmentálních aspektů s doporučením, jak negativním vlivům na životní prostředí předcházet či je minimalizovat. 9

2 CÍL PRÁCE Diplomová práce popisuje možnosti využití současných preventivních nástrojů k ochraně životního prostředí. Konkrétně používání dobrovolného nástroje, kterým je systém environmentálního managementu a zpřehlednění podmínek pro certifikaci dle normy ČSN EN ISO 14001. V diplomové práci je cílem podrobně popsat vybranou organizaci a její výrobní procesy, ze kterých se pomocí tabulek předběžného hodnocení, bilance vstupů a výstupů, evidence nakládání s odpady a identifikovaných environmentálních aspektů vytvoří registr environmentálních aspektů s ohledem na jejich významnost. Pro jednotlivé identifikované aspekty bude navržen postup řízení a následná preventivní opatření k jejich eliminaci. Cílem práce je zpřehlednění environmentální situace v organizaci pomocí kvalitního řízení environmentálních aspektů tak, aby se předcházelo negativním vlivům výroby na životní prostředí, a organizace tak mohla do budoucna usilovat o certifikaci dle normy ČSN EN ISO 14001.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Preventivní nástroje Nástroje preventivní mají ve svém názvu obsaženo slovo prevence – předcházet vzniku nepříznivých důsledků lidských aktivit pro životní prostředí. Výhodnější je levnější ochrana, než mnohem nákladnější odstraňování již vzniklého znečištění. Mnohdy jsou změny v prostředí nevratné a dochází ke zničení vazeb mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Preventivní nástroje zahrnují zvýšenou opatrnost, která provází veškeré lidské aktivity. Důraz je kladen na možnost volby šetrnějšího jednání vůči životnímu prostředí, zvyšování rozmanitosti aplikace jednotlivých nástrojů, což vede k širšímu výběru jejich používání jednotlivými subjekty. A také je zde uplatňována otázka určité finanční úspory vyplývající ze zavádění a dodržování některých preventivních nástrojů. Preventivní nástroje plní svůj účel, pokud se při jejich používání míra znečištění snižuje a jsou v praxi dobře uplatnitelné. Některé důsledky aktivit se mohou projevit na životním prostředí až po dlouhé době a mohou být nákladně odstranitelné či neodstranitelné vůbec, a z toho důvodu je výhodné takovým aktivitám předcházet, než je následně odstraňovat. Právo reguluje chování lidí tak, aby negativním důsledkům své činnosti předcházeli, popřípadě učinili opatření k jejich zmírnění.

3.2 Preventivní strategie Preventivní strategii ochrany životního prostředí lze definovat jako: strategii, která se snaží najít a odstranit příčinu vzniku vlivu, který způsobuje v životním prostředí negativní změny. Pokud použijeme pojem environmentální aspekt, který je definován v normě ČSN EN ISO 14001 jako: „prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí“, lze definici preventivní strategie zjednodušit na strategii, která hledá a odstraňuje příčiny vzniku nežádoucích environmentálních aspektů.[11]

11

3.2.1 Principy preventivní strategie Princip prevence Předcházení vzniku znehodnoceného životního prostředí je mnohem levnější a účinnější, než napravování škod a snášení následků. Musíme myslet na to, že následky znehodnoceného životního prostředí nebude snášet pouze současná generace, ale i generace budoucí. Princip opatrnosti Je nutné předcházet vzniku nebezpečných odpadů, toxických odpadů a všem odpadům vůbec. V tomto principu se odráží nejistota o působení látek vypouštěných do životního prostředí z více hledisek. Tím prvním hlediskem jsou vlastnosti látek – netoxická látka se stane toxickou. Dále hledisko sekundárního působení – ozonová vrstva a freony. A v neposlední řadě také hledisko změny místa působení látek – transport vodou, půdou, potravním řetězcem. Princip integrace Strategie prevence musí být na daný proces aplikována integrálně. Vlivy všech odpadů musí být posuzovány současně. Pokud se zamezí vzniku jednoho odpadního toku, nesmí to znamenat vyvolání jiného, horšího odpadního toku.

3.3 Podnik a životní prostředí V této části práce se zaměřím na výrobní podniky, které uspokojují hmotné potřeby. Z hlediska životního prostředí je jasné, že každý podnik nějakým způsobem ovlivňuje svou existencí životní prostředí, a to jak prostředí uvnitř podniku – pracovní, tak i prostředí vnější. Hodnoty některých největších přípustných koncentrací škodlivin v pracovním prostředí mohou být v některých případech vyšší, než jejich hodnoty pro prostředí vnější. Je zde rozdílný rozsah působení. Vnější prostředí působí na všechny lidi, tedy i na nemocné, kojence, na lidi se sníženou imunitou. V pracovním prostředí by měli být pouze lidé zdraví s dobře vyvinutou imunitou.

12

Vliv podniku na životní prostředí je dán množstvím a charakterem všech látkových a energetických toků, které se vyměňují mezi ním a prostředím. Pokud by se neměnily činnosti podniku ani jejich rozsah, zůstal by vliv na životní prostředí pořád stejný. 3.3.1 Vývoj přístupu podniku k ochraně životního prostředí Přístup podniku k ochraně životního prostředí a z toho vyplývající environmentální strategie je výsledkem působení mnoha faktorů. Z vnitřních faktorů lze jmenovat: environmentální uvědomění managementu podniku, charakter činnosti, environmentální uvědomění zaměstnanců, celkový stav podniku z ekonomického hlediska, způsob řízení podniku apod. Tyto uvedené strategie se mohou měnit s časem i s místem. V zásadě lze rozlišit tři základní typy přístupu podniku k ochraně životního prostředí: • přístup pasivní – podnik neakceptuje žádné nové trendy v ochraně životního prostředí a pouze se snaží dodržovat legislativní předpisy. Podnik se snaží plnit příkazy a zákazy vztahující se k jednotlivým složkám životního prostředí tak, aby nebyl penalizován. Nijak se nezvyšuje snaha o ochranu životního prostředí nad rámec předepsané legislativy. • přístup aktivní – tento přístup začaly podniky uplatňovat po zjištění, že preventivní opatření jsou v podstatě ekonomická a často mají i velkou návratnost. Významný vliv na vznik aktivního přístupu mělo rozšiřování strategie čistší produkce, protože její aplikace vedla k finančním úsporám. Byla to dlouhá cesta, kde bylo zapotřebí podnik seznámit a přesvědčit o výhodách a úsporách, které čistší produkce přináší. • přístup proaktivní – tím, že postupně docházelo ke zvětšování rozsahu aktivit podniku, za které byl podnik z environmentálního hlediska odpovědným zvětšovalo se i množství nástrojů, které by mohly být použity na snížení environmentálních dopadů. Jedná se zde o zcela dobrovolné nástroje, jejich používání není vynucováno zákonem, avšak záměrně se často vytváří takové situace, které mají podnik přimět tyto nástroje používat. Proaktivní podniky rychle akceptují nové trendy a často přichází s novými nápady a iniciativami. Proaktivní způsob je často označován jako win-win strategie, protože podnik dosahuje dvojího vítězství – v rámci ochrany životního prostředí a také po stránce ekonomické. [11] 13

3.4 Dobrovolné nástroje v environmentální strategii podniku Dobrovolné neboli etické nástroje jsou orientovány na etiku, uvědomění a hodnotové systémy subjektů. Tyto nástroje apelují na jejich odpovědnost vůči životnímu prostředí. Jsou však účinné v podmínkách, kdy daná společnost dosáhla značně vysokého stupně životní úrovně a environmentálního uvědomění. Do této skupiny dobrovolných nástrojů patří nástroje regulační i informační. Pokud podnik použije regulační nástroje, může ihned snižovat svůj negativní vliv na životní prostředí. Pokud podnik použije informační nástroje, pouze tím získává určitý přehled a informovanost. Dobrovolné nástroje využívané podnikem se rozdělují podle kompetencí při jejich použití. [1]

3.4.1 Nástroje vyžadující vnější součinnost Takové nástroje může podnik používat s dopomocí tehdy, pokud byly vytvořeny základní podmínky pro jejich používání. Většinou se jedná o vytvoření určitých institucí nebo certifikací a registrací, protože nezávislý orgán musí určitým způsobem zhodnotit výsledky aplikovaných nástrojů. Certifikát je důkazem správného používání nástroje, dodržování všech předpisů, které se kontrolují a evidují. Certifikát i registrace mají omezenou platnost. Mezi tyto nástroje patří především: - environmentální značení typu I (ekolabeling), - zavádění environmentálních manažerských systémů (EMS, EMAS), - odpovědné podnikání v chemii, - dobrovolné dohody.

3.4.2 Nástroje nevyžadující žádnou vnější součinnost Tato druhá skupina dobrovolných nástrojů závisí pouze na rozhodnutí podniku a patří do ní: - hodnocení možností čistší produkce, - metoda LCA (posuzování životního cyklu), - environmentální značení typu II a environmentální prohlášení typu III, - environmentální reporting, 14

- environmentální manažerské účetnictví, - environmentální benchmarking (porovnávání s nejlepším). Tyto nástroje jsou založené na informování veřejnosti, zájmových skupin nebo na získání přehledu o vztazích mezi finančními toky a environmentální problematikou podniku. Management podniku tak může lépe orientovat a plánovat efektivněji nové aktivity. Hodnocení možností čistší produkce a metoda LCA jsou zařazeny mezi metody iterativní, tzn., že jejich aplikace je neustále opakovaná s cílem odstranit postupně všechny vlivy, jimiž podnik negativně působí na životní prostředí. [1] V další kapitole této práce je popsáno konkrétněji zavádění manažerských environmentálních systémů (EMS).

3.5 Systémy environmentálního managementu (EMS, EMAS) Tyto systémy představují souhrn standardizovaných kroků a činností, které musí podnik přihlášený k tomuto standardu dodržovat, a které mají zajistit minimalizaci vlivu podniku na životní prostředí. Zavedení environmentálního systému řízení podniku znamená začlenění hledisek trvale udržitelného rozvoje do řízení podniku. [5] Podniky, které chtějí uspět na vyspělých mezinárodních i domácích trzích, deklarují kvalitu svého podnikového řízení aplikací všeobecně uznávaných manažerských postupů, zaváděním příslušných systémů řízení a vlastnictvím náležitých certifikátů a osvědčení. Ty zaručují obchodním partnerům a zainteresovaným stranám úroveň, kulturu a vyspělost organizace. Dnes je již skoro samozřejmostí zavedení systémů a modelů pro řízení jakosti (ISO 9001). Stále intenzivněji se také prosazují systémy řízení beroucí v potaz ochranu životního prostředí (systémy environmentálního řízení), pro které se používá zkratka EMS z anglického Environmental Management Systems. Na jejich vrcholu stojí systém EMAS, celým názvem Eco-Management and Audit Scheme. S pomocí tohoto programu Evropské unie podniky snižují negativní dopad své činnosti na životní prostředí. [1] Přínosem pro podniky jsou úspory materiálu, surovin, energie, také snížení finančních prostředků vynaložených na likvidaci odpadů, na poplatky a případné pokuty.

Zavedení

EMS

se

pozitivně

odrazí

ve

a konkurenceschopnosti. Celkově se zlepší image firmy. [3] 15

zvýšení

kvality

výroby

Pro zavádění environmentálního systému řízení se dnes v ČR využívají 2 způsoby: 1. podle nařízení Rady ES č. 761/2001 (EMAS II), které nahradilo dříve vydané nařízení Rady ES č. 1836/93 (EMAS I), 2. podle řady norem ISO 14000 (EMS). Pokud se podnik rozhodne systém environmentálního řízení vybudovat, může k jeho zavedení přistoupit v zásadě třemi způsoby: 1. zavedení EMS podle norem řady ISO 14000; 2. zavedení EMS podle Programu EMAS; 3. zavedení neformálního (zjednodušeného) EMS. První dvě možnosti představují zavedení formálního, třetí stranou ověřeného (certifikovaného/validovaného)

systému.

Zatímco

normy

řady

ISO

14000,

reprezentované především kmenovou normou ISO 14001, mají mezinárodní platnost, třetí možnost – zavedení neformálního EMS (bez certifikace) – toho využívají především malé a střední podniky, jimž finanční prostředky či časové a personální kapacity brání v implementaci „plnohodnotného“ formálního systému. Zlepšení environmentálního profilu a fungování environmentálního řízení mohou být pro tyto podniky důležitější než tvorba veškeré potřebné dokumentace a vlastnictví certifikátu. Podnik si tak může zavést pouze vybrané prvky EMS či využít postupného (tzv. „stepby-step“) zavádění systému, avšak nedotáhnout jej až do fáze certifikace. Nicméně vlastní prohlášení podniku o zavedení EMS nemá zdaleka takovou váhu jako vlastnictví certifikátu podložené auditem nezávislého subjektu (certifikačním orgánem nebo environmentálním ověřovatelem). Proto nemusí být druhou stranou (obchodním partnerem,

státním

a důvěryhodné.

orgánem

apod.)

akceptováno

jako

dostatečně

průkazné

[14]

3.5.1 Normativní rámec Normy používané v České republice se rozdělují podle rozsahu platnosti na normy: • české – zkratka ČSN • evropské – zkratka EN • světové – zkratka ISO V současné době se podle norem upravují především dva hlavní systémy řízení. Tím prvním je systém dle norem řady ČSN EN ISO 9000 – systém řízení jakosti (QMS). Druhým systémem je v České republice od roku 1997 řada norem ČSN EN ISO 14000, zejména ISO 14001 – systém environmentálního managementu (EMS). 16

Norma ISO 14001 uvádí v příloze B oboustranně srovnávací tabulku jednotlivých prvků specifikací ISO 9001 a ISO 14001. Slouží to pro srovnání terminologie. Organizace, které chtějí úspěšně pronikat na světové trhy by měly mít certifikaci dle ISO 9000. Řada norem ISO 14001 pak pomáhá organizacím k dosažení ekonomických i environmentálních cílů. Normy jsou použitelné pro organizace každé velikosti i druhu činnosti. Organizace, které již mají zavedeno řízení jakosti (ISO 9000) se mohou pomocí zavedení EMS připravit na certifikaci dle ISO 14000, získávají tak výhodu oproti ostatním. Jsou připraveny všechny předpoklady pro zavedení EMS. V konečném výsledku je patrné, že organizace potřebuje pouze jeden systém řízení, který v sobě integruje oba systémy a v žádném bodu si vzájemně neodporují. Také nově vydávané normy se vzájemně přibližují a podporuje se tak naplňování integrovaného managementu. Posledním posunem v procesu přibližování obou normativních řad je vydání normy ČSN EN 9001:2001, která velmi přesně kopíruje požadavky norem řady ISO 14000.

3.5.2 Přehled norem řady ISO 14000 Mezinárodní norma ISO 14001 je součástí řady norem ISO 14000. Tyto normy se zaměřují na problémy související se vztahem organizace k životnímu prostředí a jsou vytvořeny tak, aby organizace mohla prokázat shodu svých činností s požadavky na ochranu životního prostředí.
ISO 14001 a ISO 14004 Systém environmentálního managementu (EMS)
ISO 19011 Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo EMS
ISO 14015 Environmentální posuzování míst a organizací
ISO 14020, 14021, 14024, 14025 Environmentální značky a prohlášení
ISO 14031 Hodnocení environmentálního profilu
ISO 14040, 14041, 14042, 14043 a 14049 Hodnocení životního cyklu
ISO 14050 definice a pojmy – slovník

17

3.6 Norma ČSN EN ISO 14001 Tlak, který je vyvíjen na podniky a firmy ze stran veřejnosti, zákazníků i obchodních partnerů je možno považovat za dostatečnou hnací sílu pro zavádění EMS. Tato norma je mezinárodní a má celosvětovou působnost, nestanovuje požadavky nad rámec dosažení shody s platnou legislativou a trvalého zlepšování v souladu s podnikovou environmentální politikou. Požadavkům normy mohou vyhovět podniky s různým environmentálním profilem. Norma neřeší požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci, ale také nijak nebrání integraci těchto složek do řízení. Lze ji uplatnit v organizacích, které chtějí: - zavést a zlepšovat svůj systém environmentálního managementu - ujistit se o shodě své činnosti s vyhlášenou environmentální politikou - prokázat tento soulad zájmovým skupinám - prokázat soulad s normou - požádat o certifikaci dle normy [8]

3.7 Skladba systému environmentálního managementu

Obr. 1 Dynamický model environmentálního systému managementu podle normy ISO 14 001:2005 Zdroj: www.eiso.cz 18

3.7.1 Plánovací fáze 3.7.1.1 Vytvoření vlastní environmentální politiky Podnik či firma prezentuje široké veřejnosti své cíle a snažení v oblasti předcházení, snižování a vyloučení škod na životním prostředí. Environmentální politiku stanovuje vrcholové vedení tak, aby odpovídala povaze, rozsahu a environmentálním dopadům činností, výrobků a služeb podniku. Musí obsahovat závazek neustálého zlepšování a prevenci znečišťování. Obsahuje také závazek plnit platné zákony a nařízení. Environmentální politika musí být dokumentována, udržována a sdělována všem zaměstnancům.

3.7.1.2 Identifikace environmentálních aspektů Organizace musí vytvořit a udržovat postupy k identifikaci environmentálních aspektů svých činností, výrobků a služeb, které je schopna řídit, a které mohou mít vliv a významné dopady na životní prostředí. Podrobnější informace viz kapitola 5.1 Environmentální aspekty výrobního provozu.

3.7.1.3 Identifikace požadavků dle legislativy Organizace musí vytvořit a udržovat postup identifikace a zajištění přístupu k právním a jiným požadavkům, kterým podléhá, a které jsou přímo uplatnitelné na environmentální aspekty

3.7.1.4 Stanovení cílů a cílových hodnot Organizace musí vytvořit a udržovat v dokumentované podobě environmentální cíle a cílové hodnoty pro každou funkci a úroveň v rámci organizace. Zvažují se právní a jiné požadavky, významné environmentální aspekty, technologické možnosti, finanční, provozní, podnikatelské požadavky a názory zainteresovaných stran. Cíle by měly být konkrétní, měřitelné a pokud možno zahrnující preventivní opatření. Organizace může zvážit možnost použití nejlepších dostupných technologií v mezích ekonomické únosnosti a nákladové efektivnosti.

19

3.7.1.5 Vytvoření environmentálních programů Organizace musí vytvořit a dodržovat programy na dosažení cílů a cílových hodnot. Tyto programy obsahují: a) určení a rozdělení odpovědností za dosažení cílů a cílových hodnot pro každou příslušnou funkci a úroveň organizace b) prostředky a časový harmonogram, ve kterém má být výše uvedeného dosaženo Pokud se projekt týká nového vývoje nebo pozměněné činnosti, výrobků či služeb, musí být programy upraveny, aby na ně mohl být environmentální management také aplikován. Vytvoření a používání programů je v tomto procesu klíčové. Program může být rozdělen na více částí a jednotlivé složky činností organizace, včetně časových harmonogramů a rozdělení odpovědností mezi zaměstnance.

3.7.2 Zavedení a provoz 3.7.2.1 Zdroje, úlohy, odpovědnosti Pro efektivní environmentální management je důležité definovat úlohy, odpovědnost a pravomoci. Mezi zdroje poskytnuté vedením patří lidské zdroje a specializované dovednosti, technologie a finanční zdroje. Vrcholové vedení organizace musí zajistit, zavést a plnit požadavky na systém environmentálního managementu ve shodě s normou a také vydávat zprávy o výsledcích EMS k přezkoumání a zlepšování.

3.7.2.2 Výcvik a povědomí Zaměstnanci, jejichž práce může mít dopad na životní prostředí, musí být odpovídajícím způsobem vycvičeni a poučeni na základě svých zkušeností a vzdělání. Zaměstnanci provádějící určité práce musí být poučeni o: a) shodě s environmentální politikou, s požadavky environmentálního systému managementu, b) významných environmentálních dopadech jejich pracovních činností a možnostech environmentálního přínosu svým jednáním, c) jejich úlohách a odpovědnostech v postupech a požadavcích EMS, spolu s havarijními plány a požadavky v případě výskytu havárií. Organizace může vyžadovat, aby i její subdodavatelé byli odpovídajícím způsobem vycvičeni a poučeni. 20

3.7.2.3 Komunikace Organizace musí dodržovat postupy pro interní komunikování mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace. Také musí přijímat, dokumentovat a reagovat na zásadní podněty od externích zainteresovaných stran. Součástí reakce na některé podněty může být poskytnutí odpovídajících informací o environmentálních aspektech. Komunikace v EMS má významnou roli. Týká se dodavatelů, zákazníků, akcionářů, bank, pojišťoven, okolních obyvatel, atd.. Komunikace musí být obousměrná a vedena k přijímání i řešení vnějších podnětů.

3.7.2.4 Dokumentace Organizace musí vytvořit a udržovat aktuální informace v psané nebo elektronické podobě o základních prvcích systému managementu, musí také vytvářet záznamy, které poskytnou odkaz na navazující dokumentaci. Dokumentace by měla být dostatečně detailní, aby zachytila klíčové prvky EMS a poskytovala návod, kde lze získat detailnější přehled o provozu specifických částí EMS. Dokumentaci lze integrovat do firemních či podnikových systémů, které již jsou zavedeny, nemusí být vytvářen speciální samostatný manuál. Doporučený obsah dokumentace zahrnuje informace o procesech, organizační schémata, interní normy a provozní postupy, dále také místní havarijní plány. Součástí systémových dokumentů EMS je registr environmentálních vlivů a aspektů, který se zpracovává pro významné dopady na životní prostředí za všech provozních podmínek. Je to důležitý podklad pro vytvoření EMS, kontrolu stanovených cílů, řízení provozu a monitorování.

3.7.2.5 Řízení dokumentů Organizace musí zajistit to, aby všechny vyžadované dokumenty byly snadno přístupné a pravidelně přehodnocovány a za správnost bude odpovídat pověřená osoba. Aktuální verze příslušných dokumentů musí být k dispozici na všech místech, kde jsou prováděny operace pro kvalitní fungování EMS. Zastaralé dokumenty nesmí být používány a musí být vyřazeny, popřípadě vhodně označeny.

21

3.7.2.6 Řízení provozu Operace

a

činnosti,

prováděné

v organizaci

a

související

s významnými

environmentálními aspekty, musí být plánovány tak, aby byly prováděny za přesně daných podmínek, a to: a) udržováním dokumentovaných postupů pro situace, kde by bez těchto postupů mohlo dojít k odklonu od environmentální politiky a cílů, b) ustanovením provozních kritérií v těchto postupech, c) stanovením a udržováním postupů pro zjištěné významné aspekty zboží a služeb, používaných organizací a sdělením postupů a požadavků dodavatelům a smluvním partnerům.

3.7.2.7 Havarijní připravenost Zahrnuje vytvořené a udržované postupy k identifikaci možných rizik havarijních situací a reakcí na ně, včetně prevenčních opatření a zmírnění dopadů na životní prostředí. Organizace musí podle potřeby přezkoumávat a přezkušovat havarijní plány a postupy akcí, které mohou nastat.

3.7.3 Kontrola a nápravná opatření 3.7.3.1 Monitoring a měření Monitorované a měřené musí být klíčové znaky provozu a činností, které mohou mít dopad na životní prostředí. Postupy musí zahrnovat zaznamenávání informací sledujících činnosti, příslušné nástroje řízení provozu a shodu s cíli a cílovými hodnotami organizace. Monitorovací zařízení musí být kalibrováno a udržováno, záznamy se uchovávají podle stanovených postupů. Vyhodnocování je periodické a musí být ve shodě s příslušnými environmentálními zákony.

3.7.3.2 Nápravná a preventivní opatření Odpovědnost a pravomoci pro řešení neshody a pro akce vedoucí ke zmírnění vzniklých škod jsou přesně definovány a rozděleny. Veškerá nápravná a preventivní opatření při odstranění neshody musí být souměřitelná se vzniklým environmentálním dopadem. Organizace provádí potřebná nápravná opatření, mění způsoby řízení 22

k zabránění nebo opakovanému vzniku neshody a všechno písemně zaznamenává do dokumentace.

3.7.3.3 Záznamy Organizace musí vytvořit a dodržovat postupy identifikace, vedení a likvidace environmentálních záznamů. Obsahují i záznamy o výcviku a výsledcích auditů. Záznamy musí být čitelné a jasně směřující na činnosti, výrobky nebo služby, o které se jedná. Záznamy musí být chráněny proti poškození nebo ztrátě a zpravidla obsahují informace o platných zákonech na ochranu životního prostředí či jiných požadavcích, dále záznamy stížností, záznamy o výcviku zaměstnanců, o výrobních procesech a výrobcích. Dále jsou to záznamy o údržbě a kalibraci přístrojů, informace o dodavatelích a smluvních partnerech, všechna hlášení o haváriích a poruchách, informace o havarijní připravenosti, záznamy o významných environmentálních aspektech a v neposlední řadě výsledky všech auditů a přezkoumání vedením.

3.7.3.4 Audit EMS Provádění periodických auditů si stanoví organizace tak, aby bylo určeno, zda systém environmentálního managementu odpovídá všem plánovaným krokům a požadavkům normy, zda je správně zaveden a udržován. Program auditů si organizuje samo vedení, a to včetně harmonogramů. Směrnice pro provádění auditů stanovuje jejich rozsah, četnost a metodiku provádění. Audity mohou být prováděny zaměstnanci organizace a nebo externími osobami. Tyto osoby musí audit provádět nestranně a objektivně.

3.7.4 Přezkoumání vedením Pravidelné a systematické hodnocení zavedeného systému v určitých intervalech, které si organizace sama určí. Přezkoumání je dokumentováno. Při přezkoumávání se vedení podniku zabývá otázkou změny politiky nebo cílů environmentálního systému managementu a zkoumá jeho účinnost a funkčnost. Všechny složky environmentálního managementu nemusí být přezkoumávány zároveň.

23

Přezkoumání má zahrnovat: a) výsledky proběhnutých auditů b) míru naplnění cílů c) aktuálnost systému environmentálního managementu ve vztahu k měnícím se informacím a okolnostem d) zájmy zainteresovaných stran. [9]

24

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Popis a představení činnosti firmy Společnost SLB, spol. s r.o. je brněnskou firmou, sídlící na ulici Tuřanská, která byla založena v roce 1991, v současné době má 29 zaměstnanců, lze ji tedy zařadit mezi malé firmy. Je zde kladen důraz na výrobu dle nejvyšších standardů kvality, a proto je systém řízení certifikován podle normy ISO 9001:2009. Firma se specializuje na vývoj a zakázkovou výrobu speciálních valivých ložisek, tedy ložisek, která nejsou k dostání u výrobců běžných ložisek. Za speciální lze považovat ložisko, které nemá vnější rozměry odpovídající rozměrovému plánu ISO či jiným zavedeným standardům, nebo se svým provedením a užitnými vlastnostmi od standardního ložiska liší. Při vývoji a výrobě nestandardních ložisek věnuje firma maximální úsilí vyhovět požadavkům zákazníka. Ložiska vyrobená v SLB nacházejí uplatnění prakticky ve všech oblastech průmyslu od výroby zemědělských strojů přes manipulační techniku, hutnictví, výrobu obráběcích a tvářecích strojů až po přístrojovou techniku. Podle požadavků zákazníka mohou vznikat jednokusové až stokusové série výrobků. Výrobní program zahrnuje: • válečková a kuličková ložiska, kladky, úložné celky, součásti valivých ložisek a přesné rotační součásti, • přesné součásti z technických plastů – prováděno v kooperaci s partnerskou firmou, • repase vřeten pro obráběcí stroje. V samotném objektu firmy se nachází prostory pro výrobu a montáž, sklady – pro polotovary, rozpracované součásti i hotové výrobky a kanceláře. Firma má i svou vlastní oddělenou budovu pro obchod, kde je zajišťován prodej valivých ložisek a ostatního příslušenství. Pro své zákazníky firma SLB také zajišťuje technické konzultace, výpočty a posudky ložisek a uložení, návrh mazání ložisek.

25

4.2 Valivá ložiska Ložisko je součást technického zařízení, které umožňuje snížení tření při vzájemném otáčivém nebo posuvném pohybu strojních dílů. Konkrétně tedy valivá ložiska jsou ložiska, která pomocí valivých rotačních elementů mezi vnějším a vnitřním kroužkem ložiska snižují tření mezi hřídelem a součástí, ve které je hřídel uložen. Hřídel je podlouhlá rotační část strojů a upevňuje se ke stroji pomocí jednoho nebo několika ložisek. Podle druhu použití můžeme mezi nejčastější druhy valivých ložisek zařadit: kuličkové ložisko, válečkové ložisko, kuželíkové ložisko a jehlové ložisko. Přičemž kuličkové ložisko je nejrozšířenějším druhem valivého ložiska. Skládá se z vnitřního kroužku, kuliček, klece a vnějšího kroužku. Každé ložisko má své unikátní označení, podle kterého ho lze identifikovat pro případnou výměnu. Ložiska si výrobce označí podle svého uvážení, nebo podle univerzálního značení doporučeného ČSN ISO.

4.2.1 Historie valivých ložisek Výhody valivého tření byly známy již ve starém Egyptě při používání dřevěných kůlů k dopravě balvanů z místa na místo při různých stavbách. Ve středověku v 15. století vynalezl Leonardo da Vinci první válečkové ložisko, avšak nebylo možné využít všech výhod valivého tření z důvodu nevyspělé techniky. Na přelomu 18. a 19. století se používaly koule vyrobené z litiny a bronzu, které se valily ve speciálních žlabech. Tato technika se používala při přemisťování těžkých věcí na malé vzdálenosti. V roce 1820 bylo patentováno valivé ložisko pro jízdní kola a v roce 1823 byl založen v Evropě první závod vyrábějící kuličková ložiska. Roku 1829 dostal Josef Ressel, český lesní inženýr, patent na kuličková a válečková ložiska. V dnešní době jsou valivá ložiska nepostradatelnou součásti strojního či automobilového průmyslu, existuje mnoho druhů a jejich výroba se neustále zdokonaluje. Tím také stoupá i nosnost ložisek. Ve světě byla již vyrobena valivá ložiska např. pro 120 000 otáček/min (u vřetena brusky), ložisko s vnějším průměrem 1 mm (do kapesních hodinek) nebo radiální ložisko o průměru 2075 mm (pro soustruh). Rozvoj valivých uložení byl v minulosti umožněn teprve zvládnutím dostatečně přesné výroby ložisek. Nároky na přesnost tvarů a rozměrů valivých částí jsou značné 26

a kusová výroba by byla příliš drahá. Rozvoj hromadné výroby umožnil výrazné snížení nákladů, a tím se stala valivá ložiska relativně levnými a dostupnými i ve srovnání s jednoduššími součástkami. [17]

4.2.2 Mazání ložisek Funkcí maziva ve valivý ložiscích je zabránit kontaktu „kov na kov“ mezi komponentami, zabránit opotřebení a chránit proti korozi. U všech typů valivých ložisek vzniká tření mezi valivými tělesy a klecí, která udržuje jejich stálou vzdálenost od sebe. Klec bývá vedena na vnitřním nebo vnějším kroužku. Mazivo ve valivém ložisku plní především tyto funkce: • snižuje kluzné tření • chladí plochy ložiska, hlavně při oběhovém mazání olejem • odvádí z ložiska opotřebené kovové částice • chrání ložisko před vnikem nečistot a venkovní vlhkostí 4.2.2.1 Plastická maziva Jsou to látky tužší konzistence, nemohou tedy samovolně vytékat z ložiska. Jsou vyráběna z minerálních olejů a tzv. zahušťovadel. Zahušťovadla jsou kovová mýdla mastných kyselin. Používají se vápenatá, sodná nebo lithná mýdla. Plastická maziva bývají označována jako mazací tuky. Pokud se teplota výrazně zvýší, jejich struktura se porušuje. K hodnocení odolnosti se využívá bodu skápnutí, jedná se o takovou teplotu, při které se olej oddělí a vyteče. Vápenatá maziva jsou odolná proti vodě a snášejí provozní teploty do 70° C, nejsou ale chemicky dlouhodobě stálá. Sodná maziva vytvářejí emulzi s vodou, takže je voda vyplavuje. V suchém prostředí jsou chemicky dlouhodobě stálá a snášejí teploty do 100° C. Lithná maziva jsou chemicky stálá i voděodolná. Snášejí teploty do 110° C. Přidávají se do nich i inhibitory koroze, takže jsou to kvalitní maziva. Náplň plastického maziva v ložisku zajišťuje jeho mazání dlouhou dobu a je to jednoduchý, ekonomicky výhodný způsob. Po uplynutí určité doby, kterou je označována jako domazávací interval, se mazivo do ložiska doplňuje mazacím lisem. Tento způsob mazání v sobě nese nevýhody v podobě opotřebených částic, které 27

v ložisku zůstávají a použití je omezeno na menší provozní rychlosti, při kterých se ložisko tolik nezahřívá.

4.2.2.2 Mazání olejem Tento způsob mazání se používá při vyšších teplotách, které by plastická maziva nesnesla. Jedná se o ložiska s velkou otáčkovou frekvencí, kde velký vývin tepla vyžaduje chlazení ložiska. Mazání olejem se používá také pro ložiska mechanismů, které pracují v uzavřených skříních a jsou mazány olejovou náplní skříně. Existují tři hlavní způsoby mazání olejem: • Olejová vana - olej je usazen v ložiskovém domku v úrovni přibližně ½ středu valivých prvků v dolní úvrati. Cirkulace oleje okolo ložiska je potom umožňována rotací ložiska vířící olejovou jímku. Je velmi důležité opatřit dostatečně dimenzovanou jímku, protože příliš malý objem bude mít za následek zvýšenou frekvenci výměny oleje a zvýšenou provozní teplotu. • Olejová mlha - mlha olej/vzduch je vstřikována do ložiska pomocí trysek. • Cirkulace oleje - olej je vháněn do sestavy domku ložiska z externího olejového čerpadla. To umožňuje chlazení a filtrování oleje, dále externí olejové čerpadlo umožňuje vyšší objemy oleje. Tento systém je prostorově a finančně náročný.[15]

4.2.3 Poruchy a trvanlivost ložisek Ložiska jsou vysoce exponovaný prvek, na kterém závisí spolehlivost celého zařízení. Je nutné dobře konstrukčně vyřešit uložení, zvolit vhodný typ ložiska, zajistit dobré mazání a utěsnění. K poruchám může dojít např. prasknutím klece, špatným dimenzováním ložiska, vynecháním mazání, vniknutím cizích nečistot zvenku nebo vniknutím vody. Voda způsobuje korozi všech funkčních ploch a životnost ložiska končí. Nejčastější příčinou poruchy bývá únavové opotřebení funkčních ploch. Doba životnosti ložiska bývá vyjádřena počtem otáček, kterých ložisko dosáhne nebo celkovou dobou provozu v hodinách. Pro ložiska je definována trvanlivost, která se vztahuje k únavovému poškozování kontaktních ploch. Rozlišuje se trvanlivost skutečná a trvanlivost početní. Skutečná trvanlivost, která vymezuje dobu chodu ložiska až do okamžiku únavového opotřebení funkčních ploch, předem nelze stanovit. 28

U stejných ložisek se skutečná trvanlivost může značně lišit. Z tohoto důvodu je zavedena trvanlivost početní, stanovuje se statisticky ze skutečných trvanlivostí zkoušených ložisek. Zkouší se náhodně vybraný soubor 20 nebo 30 ks ložisek. [7]

4.3 Speciální ložiska Speciální ložiska se svým tvarem, rozměry a provedením od standardizovaných odlišují. Zpravidla jsou navržena pro konkrétní případy užití nebo dokonce pro konkrétní uživatele. Speciální ložiska nacházejí uplatnění prakticky v celém strojírenství a vždy tam, kde nelze užít standardní ložiska. Speciální valivá ložiska nalezneme v zemědělských strojích, potravinářství, obráběcích a tvářecích strojích, v hutnictví, v zařízeních pro těžbu nerostů, v papírenském průmyslu, v transportní a manipulační technice, ve vojenské technice, v laboratorní technice, v zařízeních pro výzkum kosmu atd.

4.3.1 Příklady ložisek • Plnoválečková ložiska - jsou určena především pro zachycování značných radiálních sil v uložení s nepříliš vysokými otáčkami. Jsou konstruována jako jednořadá, dvouřadá či víceřadá. Vyrábějí se jako axiálně volná nebo s nákružky či příložnými kroužky, schopná zachycovat i jisté axiální síly v jednom nebo obou směrech. Dle požadavků zákazníka mohou být dodávána v utěsněném provedení s trvalou tukovou náplní nebo domazávacími otvory. • Válečková ložiska s jednodílnou masivní klecí – používají se pro náročné případy uložení, kdy je požadována vysoká únosnost a tuhost při relativně vysokých otáčkách. Klece těchto ložisek jsou jednodílné, bez spojovacích elementů, takže mohou dobře odolávat případným vibracím v uložení. Vnější kroužek ložiska spolu s klecí a válečky tvoří nerozebíratelný polocelek. • Opěrné kladky radiálně axiální - jsou určeny zejména pro hutnictví a další zpracování hutních polotovarů. Z konstrukčního hlediska jsou kombinací radiálních válečkových nebo jehlových ložisek a jednořadých kuličkových ložisek radiálních nebo axiálních, takže mohou zachycovat značná radiální zatížení při současném působení axiálního zatížení. Vnitřní prostor kladek je 29

utěsněn bezkontaktním kovovým lamelovým těsněním a naplněn plastickým mazivem s možností domazávání přes hřídel. • Válečková ložiska s vinutými kroužky - jsou určena pro uložení s velkým teplotním spádem mezi připojovacími součástmi, tedy hřídelí a tělesem. Ložiska jsou vyráběna s nýtovanou ocelovou klecí a s domazávacími otvory ve vnitřním kroužku. • Kuželíková ložiska dvouřadá s přírubou a maticí - jsou určena pro uložení rotačního nástroje, upnutého přímo mezi přírubou vnějšího kroužku ložiska a maticí. Jsou schopna zachycovat současně působící poměrně značné radiální i axiální zatížení. Dvojice vnitřních kroužků je podle požadavků zákazníka sdružena spolu s distančním kroužkem na požadovanou axiální vůli nebo předpětí. Ložiska se dodávají těsněná nebo krytovaná, naplněná plastickým mazivem s možností domazávání. • Kombinovaná ložiska -

jsou určena pro zachycování jak radiálních, tak

i axiálních sil v uložení. Radiální složku zatížení nese jedna nebo více řad válečků nebo jehel, axiální složku řada či více řad kuliček. Ložiska mohou být dodávána s klecí nebo v plnoválečkovém provedení.

4.3.2 Vývoj ložiska na míru Výrobci standardních valivých ložisek uvádějí ve svých katalozích základní užitné parametry, jakými jsou dynamická a statická únosnost a mezní otáčky. Na základě udávané hodnoty dynamické únosnosti si pak uživatel může podle obecně známých vztahů vypočítat teoretickou trvanlivost ložiska v uložení a porovnat ji s požadavkem. Výsledkem je potom kompromisní volba některého z nabízených standardních ložisek. Naopak speciální ložiska jsou vyvíjena a vyráběna pro konkrétní případy uložení a konstruktér ložiska má tudíž k dispozici více údajů o provozních podmínkách, což mu umožňuje ložisko takzvaně ušít na míru. V těchto případech se velmi často užívá výpočet stavů napjatosti a deformací jednotlivých součástí ložiska metodou konečných prvků (FEM). Výsledky takového výpočtu umožní podstatně zpřesnit předpověď chování ložiska v uložení, a tím částečně kompenzovat zvýšené náklady na jeho vývoj a výrobu. [16] 30

4.4 Ložiska vyráběná firmou SLB Provedení ložisek odpovídá ISO 199, ISO 492 nebo jiným požadavkům, které jsou dohodnuté s odběratelem. Nosné součásti ložisek vyráběných firmou SLB jsou vyrobeny z kvalitních legovaných přímokalitelných nebo cementačních ocelí. Podle požadavků zákazníka mohou být na výrobu ložisek použity i speciální oceli, např. nástrojové, korozivzdorné. Ložiska jsou vyráběna ve standardních stupních přesnosti P0 nebo P6, podle požadavků odběratele mohou být vyrobena ve zvýšeném stupni přesnosti P5. Přesností se rozumí přesnost jejich rozměrů a chodu. Základními užitnými parametry pro užití ložisek jsou: dynamická únosnost, statická únosnost, mezní otáčky. Mezní otáčky ložisek se stanovují výpočtem, který zohledňuje: provedení ložiska, přesnost ložiska, provedení a materiál klece ložiska, mazivo a způsob mazání ložiska. Co se týče mazání ložisek, tak firma SLB svá ložiska maže oleji i plastickými mazivy. Zakrytovaná nebo těsněná ložiska jsou dodávána s náplní z trvanlivého plastického maziva určeného pro střední provozní teploty a to v rozsahu -35°C až +135°C. Podle požadavků odběratele mohou být ložiska s trvalou náplní plastického maziva plněna speciálním mazivem zohledňujícím jak provozní teploty mimo výše uvedený rozsah, tak i jiné požadavky kladené na ložiska, např.: extrémní zatížení, vysoké otáčky, nízké pasivní odpory, nestandardní okolní prostředí. Valivá ložiska jsou přesné strojní součásti a vyžadují opatrné a odborné zacházení. Ložiska jsou dodávána nakonzervovaná a zabalená. V neporušeném a originálním balení je lze skladovat po dobu 3 let v uzavřených prostorách při teplotě 0°C až 40°C, vlhkost skladovacích prostor by neměla překročit 70%. Ložiska, která mají trvalou náplň plastického maziva nelze skladovat déle než 2 roky s ohledem na možnost stárnutí maziva. Ložiska s trvalou náplní plastického maziva se po vybalení přímo montují do uložení. Jakékoli praní těchto ložisek se nedoporučuje. Případný ulpělý konzervační prostředek na vnějších plochách ložiska je možno setřít textilií nebo textilií navlhčenou technickým odmašťovadlem. Ložiska vyráběná v SLB jsou, až na výjimky, nedemontovatelná a pokus o jejich demontáž může mít za následek poškození některé z jejich součástí. [6]

31

4.5 Technologie výroby ložisek 4.5.1 Obrábění Obrábění je jedním z nejvýznamnějších technologických procesů výroby strojírenských součástí. Požadovaného tvaru a jakosti součásti se dosahuje oddělováním (odebíráním) částic materiálu z polotovaru. Způsob obrábění, při kterém dosáhneme většího úběru materiálu za jednotku času se nazývá hrubování, při odstraňování poslední vrstvy danou metodou se jedná o obrábění na čisto, při použití malých posuvů a vysokých řezných rychlostí se jedná o jemné obrábění a při vysokých požadavcích na jakost povrchu je nutné ještě použít dokončovací metody obrábění. U většiny metod obrábění je materiál z polotovaru odebírán ve formě třísky. Při výrobě konkrétní součásti se dá použít více druhů polotovarů, zásadou pro volbu polotovaru je maximální využití materiálu, tzn., že odpad (materiál odebraný z polotovaru a změněný na třísku) by měl být co nejmenší. Podle fyzikální podstaty procesu oddělování třísky se metody obrábění dělí na: • konvenční – k oddělování třísky dochází mechanickým působením • nekonvenční – elektrické, chemické a tepelné působení Z hlediska kinematiky procesu se metody obrábění rozdělují na metody s hlavním pohybem: • rotačním (soustružení, frézování, vrtání, atd.), • přímočarým vratným (hoblování, obrážení, protahování), • složeným (výroba ozubení). V procesu obrábění patří mezi významné podmínky řezné prostředí, kterým může být: plynné, kapalné, přechodné ve formě mlhy. Při kapalném způsobu se nejčastěji používají řezné kapaliny. Mezi primární účinky řezných kapalin patří: chladící účinek – zvyšuje se odvod tepla z místa řezu a snižuje se teplota řezání, dále mazací účinek – zmenšuje tření na funkčních plochách nástroje a tím snižuje teplotu řezání a zvyšuje jakost obrobeného povrchu, řezací účinek – projevuje se vnikáním řezné kapaliny do mikrotrhlin obráběného materiálu a snižuje jeho střihovou pevnost v místě tvoření třísky a nakonec čistící účinek – souvisí s odplavováním třísek z místa jejich vzniku. 32

Při používání řezných kapalin je nutné věnovat pozornost i sekundárním účinkům, které vyjadřují požadavky na řezné kapaliny z hlediska vhodnosti a bezpečnosti jejich použití. Z hlediska minimalizace sekundárních účinků by řezné kapaliny neměly: být zdravotně závadné, způsobovat korozi, vytvářet dým, pěnit, působit degradaci nátěru obráběcích strojů, šířit mikroorganismy. Použití řezných kapalin v obrábění by mělo být technologicky a ekonomicky zdůvodněno. Využívají se tyto základní skupiny řezných kapalin: • vodní roztoky chemických látek – dobrý chladící a čistící účinek, • olejové emulze – dobrý chladící i mazací účinek, • řezné oleje – dobrý mazací účinek a smáčivost, chladící účinek je výrazně menší • jiné řezné kapaliny – používané ve výjimečných případech obrábění [10]

4.6 Odpady ze strojírenské výroby 4.6.1 Tuhé a kapalné odpady Odpadní látky, které vznikají ve strojírenství se vyznačují velkou látkovou rozmanitostí a mají rozdílnou fyzikální konzistenci. Jedná se zde o celou řadu odpadních chemikálií a materiálů, ale i o znečištěná zařízení. Jedná se zejména o : • použité chladící kapaliny a řezné emulze z obráběcích provozů a znečištěný kovový odpad – třísky, piliny apod., • zbytky barev v plechovkách, • použité čistící prostředky – zmaštěné hadry, čistící vlna, mastné papíry, zaolejované piliny apod., • upotřebené olejové filtry, • použité mazací tuky z demontovaných zařízení, • zbytky z odmašťovacích zařízení po redestilaci organických rozpouštědel, • olejové kaly z kalících lázní, • použité přípravky na povrchovou úpravu kovů – cementační prášky, soli • chlorované uhlovodíky s vysokým obsahem chloru, mohou být samostatně nebo jako příměsi v jiných materiálech • obalový materiál z plastů a papíru 33

4.6.2 Emise Emise látek znečišťujících ovzduší se u strojírenských provozů týkají především emisí CO2, CO, NOx a SO2, které vznikají při spalovacích procesech technologických tepelných pochodů (ohřev a tepelné zpracování kovů) a ze závodové energetiky. Dalším zdrojem znečištění ovzduší jsou emise organických rozpouštědel používaných při povrchové úpravě kovů v lakovnách, emise škodlivých látek z kalicích a mořících lázní při chemicko-tepelném zpracování strojírenských výrobků. [4] Ve strojírenském průmyslu vzniká celá řada spalitelných odpadů, jedná se především o různé druhy odpadních olejů a tuhé zaolejované odpady. Charakter vznikajících odpadů závisí na použité výrobní technologii a druhu zpracovávaných výrobků. Strojírenské odpadní oleje jsou znečištěné kovovým odpadem, brusným materiálem a prachem, nelze je proto regenerovat. Působením tepla dochází u olejů k deformaci uhlovodíkových řetězců a stykem se vzduchem se tyto částečně oxidují až na kyseliny. Odpadní oleje, které přišly do styku s vodou, představují směs, ve které se voda vyskytuje jako vázaná tvořící s olejem poměrně stálou heterogenní emulzi a také jako voda volná, která je v oleji rozptýlená ve formě jemných kapiček a po určité době se od oleje odděluje. [2]

34

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Environmentální aspekty výrobního provozu Tato část diplomové práce představuje náhled do fungování výrobního podniku a všech jeho procesů výroby. Je zde analyzován a vyhodnocován stávající stav, pomocí kterého lze zjistit, jaké jsou vlivy organizace na životní prostředí. Tato kapitola slouží také jako výchozí bod pro případné budoucí zavádění systému environmentálního řízení a optimalizování výrobního procesu. Firma SLB se specializuje na vývoj a zakázkovou výrobu speciálních valivých ložisek, tedy ložisek, která nejsou k dostání u výrobců běžných ložisek. Jako většiny podnikatelských subjektů, tak i firmy SLB se týká řešení environmentálních problémů. Většina vedoucích pracovníků i zaměstnanců mnohdy netuší, jaký je jejich skutečný či možný příspěvek k utváření environmentálního profilu organizace. Pro osobní angažovanost je důležité, aby byla zajištěna taková organizační struktura, která jednoznačně rozděluje dělbu práce, pravomoci a odpovědnosti. Aby tato organizace, která ještě nemá zavedený systém environmentálního managementu mohla zjistit, jaké je její postavení vůči životnímu prostředí, musí zajistit počáteční

přezkoumání.

Cílem

environmentálních

aspektů

environmentálního

managementu.

takového

organizace

přezkoumání

jako

základu

Přezkoumání

má

za

je pro cíl

zvážení

všech

tvorbu

systému

zvážit

všechny

environmentální aspekty a pokrývá 4 základní oblasti: • požadavky zákonů a nařízení, které se na organizaci vztahují • identifikace významných environmentálních aspektů, • zkoumání stávajících praktik a postupů environmentálního managementu, • vyhodnocení zpětné vazby z vyšetřování nehod vzniklých v minulosti.

5.2 Popis vybraného provozu Společnost SLB, spol. s r.o. zabývající se výrobou speciálních ložisek sídlí v Brně na ulici Tuřanská 1a. V objektu se nachází prostory pro výrobu a montáž dílů, sklady sloužící k úschově polotovarů, rozpracovaných součástí i hotových výrobků a dále jsou zde kanceláře. 35

Počátek výrobního procesu začíná při nákupu materiálu pro výrobu na základě požadavků zákazníka. Materiál je dodáván do firmy od smluvních dodavatelů a následně je uskladněn. V další části procesu je materiál zpracováván formou tzv. měkkých operací a následně odvážen k tepelnému zpracování, které je prováděno v kooperaci formou celoroční objednávky a dohodou o ceně. Po tepelném zpracování a přejímce zpět jsou polotovary zpracovávány firmou SLB pomocí tzv. tvrdých operací a poté se konzervují a montují do podoby finálních výrobků. Montážní pracovníci provádějí montáž výrobků spojenou s praním součástí, vnější konzervací a celkovou kontrolou jakosti. Hotové výrobky jsou zabaleny a připraveny k odeslání zákazníkovi.

5.2.1 Vstupy a výstupy Pro veškeré látky a energie, které mají významnou ekonomickou a environmentální závažnost je nutné provést analýzu. Identifikují se vybrané toky ve sledovaném provozu. Pomocí této analýzy získá vedení podniku údaje o vstupech, odpadech i ztrátách a je to vhodný způsob, jak zvýšit efektivitu výrobního procesu.

Tab. 1 Vstupy do výrobního procesu Vstupy Elektrická energie Voda

Množství / rok 110 000 kWh

Použití Provoz firmy

480 m3

Provoz strojů a celé budovy výroby

Mazací a konzervační oleje

600 l

Montáž výrobků, konzervace

Obráběcí emulze

800 l

Tvrdé operace ve výrobě

Čisté textilie Kovový materiál

100 kg

Otírání přebytečného oleje, utírání rukou

125 t

Firemní zakázková výroba

Antikorozní papíry

100 kg

Ochrana hotového výrobku

Kartonové krabice

200 kg

Balení a přeprava

Palety

50 ks

Přeprava Zdroj: Vlastní průzkum provozu 36

Tab. 2 Výstupy z výrobního procesu Výstupy

Množství / rok

Výrobky

Ložiska, kladky, úložné celky, rotační součásti

22 t

Druhotné suroviny

Kusový kov, zmetky

1,8 t

Kaly z obrábění

4,3 t

Odpadní řezné emulze

3,5 t

Minerální oleje bez chloru

0,07 t

Nebezpečné odpady Rozpouštědla a směsi

Ostatní odpady

0,31 t

Obaly obsahující nebezpečné látky

0,04 t

Použité čisticí tkaniny

0,3 t

Piliny a třísky neželezných kovů

1,2 t

Piliny a třísky železných kovů

18,5 t

Směsný komunální odpad

3t

Zdroj: Vlastní průzkum provozu

37

Obr. 2 Schéma výroby

Zdroj: Vlastní průzkum provozu

38

5.2.1.2 Tabulky Top Twenty Jedná se o tabulky sloužící k předběžnému hodnocení. Pomocí předběžného hodnocení se identifikují oblasti, v nichž v podniku dochází k nejvyšším ztrátám a lépe se stanovují priority pro následná opatření. Pro podnik je zásadní, mít přehled o cenách nejvýznamnějších materiálových toků a celkových nákladech spojených s produkcí odpadu.

Tab. 3 20 nejvýznamnějších surovin a pomocných látek Materiál

Měrná jednotka

Množství/rok

Jednotková cena (kč)

Celková cena (kč)

Použití

Ložisková ocel 65%

kg

81250

38

3087500

výroba

80

617500

Ocel určená k cementování 25%

kg

31250

25

781250

výroba

80

156250

Konstrukční ocel 7%

kg

8750

18

157500

výroba

80

31500

Mosaz 3%

kg

3750

117

438750

výroba

80

87750

4465000

Celkem

Podíl ve výrobku Ekonomická ztráta (%) (kč)

893000

Zdroj: Vlastní průzkum provozu 39

Tab. 4 20 toxikologicky závažných surovin a pomocných materiálů Materiál

Měrná jednotka

Množství/rok

Jednotková cena (kč)

Celková cena (kč)

Použití

Minerální olej

l

70

70

4900

provoz strojů

50

2450

Emulzní olej

l

800

110

88000

obrábění

6

82720

Čistič Castrol

l

600

108

64800

konzervace

50

32400

Celkem

Podíl ve výrobku Ekonomická ztráta (%) (kč)

117570

Zdroj: Vlastní průzkum provozu

40

Tab. 5 20 nejvýznamnějších odpadů a emisí Jednotka

Množství/rok

Cena obsažených surovin (kč)

Cena za zneškodnění (kč)

Celkové náklady (kč)

Piliny a třísky železných kovů

t

18,5

844000

49950

794050

Piliny a třísky neželezných kovů

t

1,22

49000

3294

45706

Směsný komunální odpad

t

2,86

0

7800

7800

Kovové zbytky, obrusy, zmetky

t

1,8

70000

9900

60100

Kaly z obrábění

t

4,3

88000

25284

113284

Odpadní řezné emulze

t

3,5

93000

21840

114840

Minerální oleje bez chloru

t

0,07

4900

490

5390

Rozpouštědla a směsi

t

0,31

64800

2200

67000

Obaly obsahující nebezpečné látky

t

0,04

0

400

400

Použité čisticí tkaniny

t

0,34

2700

3360

6060

Název odpadu/emise

Celkem

1214630 Zdroj: Vlastní průzkum provozu 41

Ekonomická ztráta (viz tab. 3 a 4) se získá vynásobením celkové ceny suroviny a číslem, které představuje nevyužitý podíl ve výrobku. Celkové náklady na odpad se získají sečtením ceny surovin obsažených v odpadech s cenou za zneškodnění odpadu. Takto získané celkové náklady jsou orientačního charakteru a zahrnují pouze část skutečných nákladů spojených s produkcí odpadu. Pro potřeby předběžného hodnocení jsou však tato data dostatečná. K ceně za zneškodnění je nutné připočítat také náklady na nakládání s daným odpadem – sběr, skladování, přeprava, atd. Modře zvýrazněná čísla znamenají, že piliny železných i neželezných kovů a kovové zbytky jsou vykupovány železářskou firmou, a nejsou tedy nákladem za zneškodnění, ale ziskem z prodeje těchto druhotných surovin. Výsledkem je tedy cena obsažených surovin, od které je odečtena cena za zneškodnění odpadu.

5.2.2 Proces výroby Proces samotné výroby je nejdůležitější část celého výrobního procesu od přijetí zakázky a přípravy materiálu, až po konečnou montáž, balení a expedici výrobků. Vzniká zde tedy největší riziko pro životní prostředí. Ve výrobě dochází ke spotřebě velkého množství materiálových i energetických vstupů, spolu s nebezpečnými látkami a dochází především ke vzniku odpadů. Proto je identifikace environmentálních aspektů výroby tolik důležitá. Nabízí se zde i možnost spolupráce při identifikaci přímo s pracovníky, kteří jsou denně v provozu a všímají si i na první pohled nepatrných aspektů, které jejich práce zahrnuje.

5.2.3 Technologie a údržba Výrobní prostory jsou vybaveny celkem 22 stroji. Firma disponuje celkem 12 počítači, 1 kopírkou, 1 plotrem, na kterém se tisknou náročnější a rozsáhlejší výkresy, 1 kopírkou a 1 scannerem, 4 tiskárnami. V kuchyňce se dále nachází lednička, varná konvice, mikrovlnná trouba a vysavač. Pro přepravu a manipulaci materiálu na skladě je využíván jeden vysokozdvižný vozík Desta E16, který je elektrický s nosností 1600 kg, dále se používá jeřáb 1t, dva ruční paletové vozíky a jeden rudl. Firma vlastní jeden užitkový vůz značky Renault Master, kterým přepravuje nakoupený materiál a polotovary do kooperační firmy. 42

Běžná údržba strojního a technologického zařízení provozu je prováděna výrobním úsekem podle pasportů strojů. Opravy většího rozsahu jsou zadávány do kooperace dle potřeby. Běžnou údržbu provádí pracovník údržby. Zjistí-li údržba při provádění zadaných oprav další vážné opotřebení části zařízení, které může zapříčinit vážnější poruchu, projedná s vedoucím výroby rozšíření původně plánované opravy, případně její zadání do kooperace. Důležitá je hlavně oprava všech možných netěsností. Pracovník údržby vede knihy, do nichž zaznamenává provedené úkony jako je výměna olejů a oprava vybrušovacích vřeten. Revize elektrického, plynového, zdvihacího a tlakového zařízení je prováděna oprávněnými externími pracovníky.

5.2.4 Pracovní prostředí Firma SLB má dobře odděleny administrativní prostory od těch výrobních. Administrativní prostory jsou vybaveny sociálním zařízením i kuchyňkou a jsou klimatizovány. Výrobní prostory jsou také klimatizovány, stroje dosahují vysokých provozních teplot a nesmí dojít k jejich přehřátí, především pak v letních měsících. Všechny plochy v objektu firmy jsou pokryty betonem nebo dlažbou, není zde tedy přímý kontakt s půdním prostředím. Výrobní prostory jsou poměrně hlučné, pracuje se zde s výkonnými vrtačkami, bruskami, obráběcími stroji. Při zpracování a řezání materiálu bývá hlučnost nejvyšší, ale přesto je její pronikání do vnějšího okolí jen minimální. Prostory firmy se nacházejí na konci ulice, poblíž menší zahrádkářské kolonie bez těsného sousedství obytných domů, takže případné dočasné zvýšení hlučnosti nemá vliv na obyvatele. Pouze při navážení materiálu do firmy v časných ranních hodinách byla hlášena stížnost na přílišnou hlučnost vycházející z nádvoří před výrobní halou. Tato stížnost byla způsobena navážkou materiálu dopravními auty a manipulací s velkými objemy železných dílů. Tato stížnost byla vyřešena domluvou a posunutím doby navážky na pozdější hodinu. Provoz na noční směny ve firmě neprobíhá.

43

5.3 Environmentální aspekty vybraného provozu Výroba ve firmě je prováděna na zakázku, většinou se jedná o malosériovou výrobu, ale výjimkou nejsou ani série o počtu stovek kusů. Na počtu zakázek závisí energetická i materiálová spotřeba. Výroba součástí z technických plastů je prováděna v kooperaci s firmou K&S, Pozořice, z tohoto důvodu není plastová výroba uvažována při identifikaci environmentálních aspektů.

5.3.1 Návrh a vývoj výrobku Při vývoji výrobků může docházet k předimenzování materiálu a rozměrů navrženého výrobku. Při výrobě se tak používá větší množství materiálu než je nutné a dochází k plýtvání přírodními zdroji, zároveň však vzniká více odpadu z obrábění. Zákazník požaduje větší přesnost a vysokou jakost povrchu výrobku než je nezbytné. Tento aspekt vede k vyšším nárokům na obrábění a přesnost, což se projeví delší dobou samotného obrábění povrchu polotovaru a zvýšením spotřeby elektrické energie.

5.3.2 Příprava výroby Při nákupu a objednávání polotovarů k výrobě se zajistí větší počet kusů než je nutné a dochází tak k plýtvání přírodními zdroji. Firma SLB nakupuje materiál také od dodavatelů, kteří nemají zaveden systém environmentálního managementu, proto zde chybí motivace pro dodavatele k zavedení systému environmentálního managementu.

5.3.3 Výrobní proces Zahrnuje skladování materiálu, jednotlivé kroky výrobního procesu, konečnou montáž výrobků, konzervaci a balení.

5.3.3.1 Skladování Skladovací prostory jsou umístěny v místě původního dvoru, který byl pro tyto účely zastřešen a obezděn a dále se zde nachází horní sklad, který dříve sloužil také jako dvůr a v současné době nijak zastřešen není, pouze je od vnějšího okolí oddělen plotem a zdmi sousedních budov. Na podlaze skladu se nacházejí kanály, které jsou nezakryté, 44

pouze mřížované. Veškeré kanály v objektu jsou svedeny do povrchových vod, a to konkrétně do Ivanovického potoka s rybářským revírem. Ve skladu materiálu se nacházejí železné i mosazné trubky, tyče, výkovky, atd., které, jako čerstvě přivezené ze železáren, jsou zamaštěné ochranným filmem a při dlouhodobějším skladování hrozí úkapy, které by se mohly dostat ke kanálům a kontaminovat povrchové vody. Již nyní se na podlaze skladu nacházejí menší rezavé skvrny od uskladněného materiálu. Na místech určených pro skladování materiálu se nachází i množství odpadu z výroby – kusy železného materiálu nebo různé obaly od olejů a krabice, které tam nepatří a slouží tak zároveň jako odkládací prostory pro již nepotřebné součásti. Správa skladovacích prostor nemá vymezenou osobu, která by byla odpovědná za vzniklý stav, pořádek a uložení veškerého materiálu na určené místo. Horní dvorní skladovací prostor je z velké části nezastřešen a mastný hutní materiál tak přichází do kontaktu s deštěm, který touto emulzí kontaminuje povrchové vody.

5.3.3.2 Měkké operace Mezi měkké operace je zahrnuto soustružení, vrtání, frézování. Za tuto část výroby odpovídá vedoucí měkké výroby. V této části výroby je materiál ze skladu podle potřeby nařezán pomocí řezače Behringer na vyhovující části a připraven k dalšímu zpracování. Při řezání hrozí únik řezné emulze do kanalizace a následná kontaminace povrchových vod. Při procesu obrábění, ať už se jedná o vrtání, frézování či soustružení, kdy obráběný kov rotuje a nůž se k němu posunuje, vznikají odpadní kovové třísky, tyto třísky jsou kontaminovány obráběcí emulzí a následně ukládány do venkovního kontejneru, který je ve špatném stavu. Při větším dešti, by mohly být zbytky emulzí smývány do povrchových vod. Firma nakupuje řezné emulzní oleje značky Castrol a Quaker u nichž výrobce deklaruje, že neobsahují chlór, bor ani formaldehyd a mají vylepšený charakter reziduí, vzhledem k životnímu prostředí. Základem těchto chladicích emulzí je voda, do které se přidávají látky zvětšující smáčivost a zabraňující korozi. Na sudech s olejem, v nalévacím otvoru, jsou směšovače, které jsou napojeny na vodovodní kohoutek. Na směšovači se poté nastaví požadované procento oleje a pustí se voda. Z hadice pak již teče emulze s požadovaným procentem oleje. Tato emulze se nalévá buď do kýble, který se vylije přímo do vany nebo do pracovního prostoru stroje, popřípadě přímo do 45

stroje přes hadici. Ve strojích je obvykle 4-6% emulze. Během obrábění se voda odpařuje, proto se dále do stroje dolévá jen voda a kontroluje se bohatost emulze. Pokud bohatost klesá, dolije se i emulze. Tepelné zpracování polotovarů je prováděno v kooperaci jinou firmou. Firma SLB připravené polotovary odváží i přiváží vlastním užitkovým vozem. Jízdy mezi kooperacemi jsou časté a dochází k vyšší spotřebě pohonných hmot i k vypouštění emisí do ovzduší. Pracovníci si v průběhu pracovní směny podle potřeby odlévají řezné a obráběcí emulze z původních nádob do vlastních PET lahví většinou od nápojů. Hrozí riziko požití takto skladované kapaliny a následné ohrožení zdraví pracovníků, dále pak také přehlédnutí neoznačeného obsahu lahví a vylití do umyvadel, kanálů. Zbytky řezných emulzí v lahvích jsou skladovány i na místech, která po ně nejsou určená a mohou být snadno zaměnitelná za běžný komunální odpad.

5.3.3.3 Tvrdé operace Mezi hlavní činnost, která náleží do tvrdých operací a je prováděna ve firmě, patří broušení, jedná se o broušení hrubovací a přesné párovací broušení.. Při broušení vzniká brusný kal obsahující olej, který patří mezi nebezpečný odpad (kat. 12 01 18). Dále také dochází k uvolňování malých prachových částeček, které je nutno dobře filtrovat a odvětrávat. Všechny dílenské prostory jsou klimatizovány, na brusírně je i odsávání. Stroje mají vlastní chlazení řešené výrobcem s použitím větráků, hlavně ve skříni s elektrickými kabely. Obrobky a používané nástroje jsou chlazeny emulzí, které je ve stroji dostatek, aby stačila ve vaně chladnout. Pouze jedna používaná bruska má přídavné chlazení emulze, náročnější na spotřebu elektrické energie. Při každé směně se spotřebuje velké množství čistých nemocničních hadrů, které slouží pracovníkům k utírání rukou i k otírání příliš mastných výrobků a následně jsou odváženy jako odpad smluvní firmou, některé však z nepozornosti pracovníků skončí nevytříděné v komunálním odpadu.

46

5.3.3.4 Konzervování Materiál, se kterým je nakládáno ve firmě SLB je náchylný k atmosférické korozi a je nutné ho dostatečně konzervovat. Konzervace ochrání kovové výrobky při dopravě i dlouhodobějším skladování. Provádí se pomocí tzv. olejové vany, která zajistí, že jednotlivé díly položené na síťovaný podklad jsou ponořeny do olejové lázně a rovnoměrně nakonzervovány. Po vytažení norné sítě z olejové lázně musí být prováděn dostatečný odkap ze součástek, aby nebyly příliš nakonzervovány a neznečišťovaly tak při balení balicí papír a aby nebylo množství spotřebovaného oleje zbytečně velké. Konzervování probíhá pomocí 200 litrového sudu oleje Castrol, který je podle potřeby měněn 1 až 2 krát ročně, tuto službu zajišťuje dodavatelská firma. Pod nádobami s olejem se nenachází žádná záchytná vana a v případě havárie by olej vytekl přímo na podlahu. Na dílčích operacích

jsou nakonzervované součásti dávány do ocelových palet

a dále přepravovány na místo určení.

5.3.3.5 Montáž Výrobky připravené k montáží se pomocí mycího stolu nebo textilních látek očistí a odmastí. Čištění je prováděno také pomocí rozpouštědla Castrol techniclean AS 40, které je rychleschnoucí s nízkým zápachem. Toto rozpouštědlo je vhodné na všechny kovové i nekovové materiály a bylo vyvinuto speciálně jako alternativa k chlorovaným rozpouštědlům.[13] Pracovník montáže vzhledově zhodnotí kvalitu vyrobených součástí a následuje elektrochemický popis součástí. Každý výrobek musí mít své identifikační číslo. Tento popisek se dále čistí a konzervuje. Při samotné montáži polocelků se pracuje s konzervačním olejem a plastickým mazadlem. Po konečné montáži následuje kontrola správného protáčení součástí a závěrečná vnější konzervace olejem.

5.3.3.6 Balení výrobků Balení hotových výrobků je prováděno zabalením jednotlivých součástí do antikorozního papíru – značky BRANOrost. Tento obalový materiál je vhodný k balení kovových výrobků, papír obsahuje účinné prchavé látky – inhibitory koroze, které se z papíru samovolně vypařují. V baleních z těchto papírů se utváří ochranná atmosféra, 47

která u kovových dílů zabraňuje korozi. Papíry BRANOrost působí na kontakt a na vzdálenost až 30 cm volně loženého materiálu. Výrobce deklaruje jednoduchou, bezpečnou manipulaci, vyhovující předpisům pro ochranu životního prostředí. Kovové povrchy, které se mají chránit, je nutno balit suché, bez usazenin, jako např. potu z rukou, bez agresivních látek z čistících prostředků atd. Chráněné díly nesmí být v kontaktu se dřevem nebo s materiály obsahujícími kyseliny. Je nutno v balení vyloučit také znečištění a vysokou relativní vlhkost. [12] Výrobky jsou baleny do kartonových krabic, dřevěných beden, kovových palet a europalet. Plastové výrobky jsou na kooperujícím pracovišti ukládány do PE sáčků a identifikovány kartou plastové součásti a dále baleny do lepenkových krabic.

5.3.4 Doprava Zabalené výrobky jsou připraveny k expedici zákazníkovi. Expedice je prováděna vlastním vozidlem nebo smluvními přepravci silniční dopravou.

5.3.5 Nakládání s odpady Firma nemá v současné době určenou osobu odpadového hospodáře, ale o tyto náležitosti se stará vedoucí výroby. Firma SLB má smlouvu s odpadovou společností Kaiser servis. Ve výrobě vznikají především tyto odpady: O – ostatní, N – nebezpečný směsný komunální odpad O (kat. č. 20 03 01), piliny a třísky železných kovů O (kat. č. 12 01 01), piliny a třísky neželezných kovů O (kat. č. 12 01 03), odpadní řezné emulze N (kat. č. 12 01 09), kaly z obrábění N (kat. č. 12 01 18), minerální oleje bez chloru N (kat. č. 13 01 10), rozpouštědla a směsi N (kat. č. 14 06 03), obaly obsahující nebezpečné látky N (kat. č. 15 01 10), čistící tkaniny N (kat. č. 15 02 02), zářivky s obsahem rtuti N (kat. č. 20 01 21). Statistika evidence odpadů za poslední tři roky (viz Graf 1). Komunální odpad nesmí být smíšen nebo znečištěn s některou ze složek odpadu nebezpečného. Nebezpečné odpady musí být řádně označeny. Odpady musí být ukládány pouze na určené místo. Firma SLB má uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM, a.s., o zajištění zpětného odběru a využití odpadu z obalů způsobem podle §13 odst. 1 písm. c) zákona 48

o obalech. Za období 1., 2., 3. a 4. čtvrtletí roku 2010 byl zajištěn zpětný odběr u těchto obalů - obaly pro jedno použití – zpoplatněné, v tunách: • prodejní - měkké plasty 0,053, papír 0,097, nápojový karton 0,016, kombinované materiály 0,036, dřevo 0,049 • průmyslové – plasty 0,086, vlnitá lepenka 0,057, papír 0,035, kovy Fe 0,020, kombinované materiály 0,125, dřevo 0,070 • přepravní – vlnitá lepenka 0,063, papír 0,065 Obaly uvedené na trh nebo do oběhu – nezpoplatněné, v tunách: • přepravní – kovy Fe 0,970, dřevo 0,840 Z výroby firmy SLB vzniká největší množství odpadu v podobě pilin a třísek z železných kovů, tento odpad je vykupován firmou SD Kovošrot s.r.o., která vykupuje a dále zpracovává kovový odpad a barevné kovy. Další část kovových pilin je vykupována fyzickou osobou, která podniká v oblasti nakládání s odpady. Dalšími největšími skupinami odpadů, co se týče produkovaného ročního množství a zařazení mezi nebezpečné odpady, jsou odpadní řezné emulze a kaly z obrábění. Svoz těchto nebezpečných odpadů provádí společnost van Gansewinkel, a.s., která odváží a odstraňuje odpady za úplatu a firma SLB se musí řídit dodacími a platebními podmínkami ve smlouvě. Komunální odpady odváží firmy D.K.D. s.r.o. a Sako, a.s.

5.3.5.1 Ukládání a značení odpadů V administrativní budově firmy se odpad ukládá do odpadkových košů a třídí se papír. Skartovaný papír slouží jako výplň do balíků, zajišťuje se tím kvalitnější ochrana výrobku při přepravě. Kusový papír je vyvážen do sběrného dvora. Ve firmě se třídí i PET lahve od nápojů a jsou vyváženy do blízké drogerie, kde se znovu využívají, a to ke stáčení tekutého mýdla. Ostatní komunální odpad je odvážen smluvní firmou. Výrobní prostory a dvůr s uskladněným materiálem disponují určenými odkládacími místy pro odpady. Tyto určené plochy však nejsou dodržovány všude. Ve skladě materiálu jsou běžně odkládány stranou prázdné kovové bedny od různých přípravků, igelitové krycí folie, kusy dřeva i prázdné PET lahve se zbytky obráběcích emulzí. Snadno tak může dojít k pomíchání s ostatním odpadem a k jeho kontaminování. Dělníci pracující s oleji a chladícími řeznými emulzemi jsou zvyklí si míchat tyto přípravky s vodou do PET lahví od nápojů. Toto řešení je nepřípustné a není povoleno 49

ani v případě, že je na lahvi od nápoje upozornění a nápis o jakou tekutinu se jedná. Tato prázdná lahev se zbytky nebezpečných odpadů nesmí být považována za komunální odpad. Na horním skladovacím dvoře se nachází neoznačený barel, pravděpodobně prázdný s předchozím neidentifikovatelným obsahem. Firma SLB má venkovní prostory před skladem vyhrazeny pro ukládání nebezpečných odpadů i pro popelnice na komunální odpad. V tomto skladovacím prostoru se nachází: • Velká plastová nádoba s víkem - ohraničená ze všech stran hliníkovou mříží, sloužící k ukládání odpadních řezných emulzí. Nádoba nemá žádné označení. • Vyklápěcí železná nádoba – poklop je otevřený a do nádoby jsou ukládány kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky. Označení kódu odpadu 12 02 02 neodpovídá skutečnosti - obsahu uložených látek a je zastaralé. • Železný kontejner nezakrytý – v areálu před budovou skladu materiálu se nacházejí dva velké železné kontejnery ve velmi špatném stavu, boční stěny jsou rozpraskané a ohýbají se směrem ven. Oba jsou naplněny až po okraj pilinami a třískami železných i neželezných kovů, které jsou i napadané na zemi poblíž kontejnerů.

Takto

shromážděné

odpady

nejsou

nijak

chráněny

proti

povětrnostním vlivům. • Plechový sklad hořlavých kapalin – je chráněn proti cizímu vniknutí a manipulaci s uloženými látkami pomocí zámku. Ve skladu jsou uloženy minerální oleje bez chloru, rozpouštědla a směsi. Kódy vyobrazené na vchodu do skladu neodpovídají obsaženým odpadům. Označení pro hořlavinu, zákaz vstupu a kouření nechybí. • Plastové popelnice – komunální odpad je ukládán do tří plastových popelnic. K ukládání použitých textilií znečištěných oleji a konzervačními prostředky slouží kovová popelnice barevně odlišená, ale chybí na ní přesné označení a identifikační list nebezpečného odpadu.

50

Graf 1 Evidence odpadů firmy SLB za období 2008 - 2010 Zdroj: Vlastní průzkum provozu 51

5.4 Registr environmentálních aspektů Registr environmentálních aspektů umožňuje přehledně vyhodnotit rizika provozu vůči životnímu prostředí a určit jejich významnost. Hodnocení významnosti závisí na kritériích, které si organizace sama určí. Významnost je hlavním předpokladem pro kvalitní řízení a předcházení negativním dopadům na životní prostředí. Registr environmentálních aspektů by měl být průběžně aktualizován a přezkoumáván. Ve výrobním procesu firmy SLB byly identifikovány tyto environmentální aspekty.

Tab. 6 Identifikované environmentální aspekty firmy SLB ČINNOST

ASPEKT

DOPAD

Nákup materiálu

předimenzování materiálu a rozměrů

čerpání přírodních zdrojů, vznik odpadu z obrábění

zákon č.17/1992 Sb., zákon č. 185/2001 Sb.,

úkapy oleje z materiálu

znečištění povrchových vod

zákon č. 254/2001 Sb.

znečištění povrchových vod

zákon č. 254/2001 Sb.

znečištění povrchových vod

zákon č. 254/2001 Sb.

emise látek do ovzduší, spotřeba pohonných hmot ohrožení zdraví pracovníků, znečištění povrchových vod, smísení s komunálním odpadem čerpání přírodních zdrojů, znečištění balicího materiálu

zákon č. 86/2002 Sb., zákon č. 56/2001 Sb.

Skladování Řezání materiálu

smyv nečistot a mastnoty deštěm únik řezné emulze kanálem

Doprava

jízdy mezi kooperacemi

Příprava emulzí

emulze v PET lahvích od nápojů nedostatečný odkap při konzervaci

Konzervování

Montáž Klimatizace, chlazení Údržba strojů

Ukládání odpadu

únik konzervantů na podlahu mísení znečištěných tkanin, igelitových sáčků a jiných obalů s ostatním odpadem spotřeba elektrické energie výměna provozních kapalin ukládání nebezpečného odpadu do neoznačených nádob ukládání nebezpečného odpadu na místa, která nejsou vyhrazená

LEGISLATIVA

zákon č. 356/2003 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb. zákon č.17/1992 Sb.

ekonomický + znečištění pracovního prostředí, čerpání přírodních zdrojů

zákon č.17/1992 Sb.

vznik nebezpečného odpadu

zákon č. 185/2001 Sb.

čerpání přírodních zdrojů vznik nebezpečného odpadu, znečištění pracoviště

zákon č.17/1992 Sb. zákon č. 185/2001 Sb.

špatná identifikace a nakládání zákon č. 185/2001 Sb. s odpadem, porušování zákona zábor půdy, znečištění zákon č. 254/2001 Sb., povrchových vod, kontaminace zákon č. 185/2001 Sb. s komunálním odpadem

Zdroj: Vlastní průzkum provozu 52

Bez pečlivé identifikace aspektů a rizik nelze objektivně poznat dané pracoviště a provoz, nelze také přijímat adekvátní ochranná opatření. Při procesu identifikace a hodnocení aspektů mohou být použity informace, který již sloužily k plnění právních předpisů, k evidenci odpadů, firemnímu účetnictví atd. Nevyžaduje se po organizaci, aby měnila nebo zvyšovala svoje právní závazky. Činnosti, které mají vliv na identifikaci aspektů by se měly pravidelně aktualizovat a aspekty by měly být přehodnocovány z hlediska významnosti, alespoň jednou ročně. Výše uvedené environmentální aspekty (viz Tab. 6) byly dále zhodnoceny z hlediska významnosti a závažnosti podle těchto kritérií: legislativa, životní prostředí, ekonomika, technologie, finance, četnost výskytu, dopad na další procesy, obtížnost nápravy, poškození image firmy. Hodnocení bylo prováděno formou bodování, kde aspektu s nižším dopadem na některá z kritérií byla přidělena bodová hodnota 1 – 2 a aspektu s významným dopadem na uvedená kritéria byly přiděleny 3 body. Celkový počet bodů ze všech stanovených kritérií poté rozděluje aspekty na málo významné (MV), středně významné (SV) a významné (V). Aspekty, které jsou vyhodnoceny jako významné a středně významné mají prioritu z hlediska časového a měly by být organizací řešeny co nejdříve. Méně významné aspekty lze odložit na pozdější dobu a řešit je v rámci neustálého zlepšování procesů. Přehledný soupis aspektů s mírou jejich významnosti viz Tab. 7.

53

Tab. 7 Zhodnocení environmentálních aspektů firmy SLB Kritéria hodnocení lidé

doba trvání

četnost výskytu

dopad na procesy

1

1

2

3

1

2

1

16 MV

2

1

1

2

1

1

1

1

14 MV

3

2

2

1

3

3

1

2

2

21 V

2

2

2

2

1

2

1

2

2

1

17 SV

1

2

2

1

1

3

2

1

1

1

15 MV

3

3

2

2

3

3

3

2

2

2

25 V

nedostatečný odkap

1

2

2

2

1

2

2

2

1

1

16 MV

únik konzervantu

2

3

2

1

2

1

1

2

2

1

17 SV

mísení odpadů

3

3

2

1

1

2

3

1

2

2

20 V

spotřeba el. energie

1

3

3

1

1

3

3

1

2

1

19 SV

1

2

1

2

1

1

1

1

1

1

12 MV

3

3

3

1

2

2

3

1

2

2

22 V

3

3

3

1

1

2

3

1

1

2

20 V

legislativa

životní prostředí

předimenzování materiálu

1

2

2

úkapy oleje

2

2

smyv deštěm

2

únik řezné emulze

Aspekt

jízdy mezi kooperacemi emulze v PET lahvích od nápojů

výměna provozních kapalin identifikace nebezpeč. odpadu nevyhrazená místa pro odpad

ekonomika technologie

obtížnost poškození nápravy image

celkem

Zdroj: Vlastní průzkum provozu 54

5.5 Řízení environmentálních aspektů Abychom mohli identifikované environmentální aspekty napravit a do budoucna jim předcházet, musíme je umět řídit. Řízení zahrnuje vytváření dokumentací, interních auditů, školení pracovníků i vedení a neustálé přezkoumávání potenciálně rizikových míst. Organizace pak bude lépe připravena na rizika vzniku havárií. Důležitou součástí řízení je i environmentální uvědomění, které pomáhá k celkovému pochopení zaváděného nástroje EMS. V této kapitole, věnované řízení aspektů, jsou popsány jednotlivé zjištěné aspekty s ohledem na jejich významnost, spolu s nápravnými opatřeními nebo návrhy na zlepšení současné situace a minimalizování jejich environmentálního dopadu pomocí vhodných preventivních strategií.

5.5.1 Příprava emulzí • Aspekt: Emulze přechovávány v PET lahvích od nápojů. Tento aspekt byl vyhodnocen jako významný. Ve firmě zbytečně dochází k porušování zákona o odpadech a k vytváření nebezpečných odpadů prostřednictvím nevhodných obalů. Nebezpečné látky takto skladované v potravinářských PET lahvích se vyskytly na více výrobních stanovištích. Nebezpečí tohoto aspektu je především v náhodném požití tekutiny, vylití a pozdějším odložení do komunálního odpadu. Náprava tohoto aspektu spočívá v okamžitém zamezení takového jednání ze strany zaměstnanců. Vedení by mělo zajistit bezpečnostní školení, na kterém by byla řádně vysvětlena všechna rizika plynoucí z takového skladování olejů a emulzí. K plnění by se používaly pouze nepotravinářské obaly s výrazným označením dané obsažené látky. V žádném případě nesmí být tyto obaly smíseny s komunálním odpadem. Vedení řádně poučí zaměstnance o způsobu ukládání těchto prázdných obalů a zajistí alespoň jednu označenou sběrnou nádobu v místě dílny, do které budou pracovníci prázdné obaly od emulzí odkládat. Stanovení odpovědné osoby z řad zaměstnanců, která by dohlížela na pravidelné vyprazdňování nádoby a ukládání odpadu na určení místo by zamezilo těmto nežádoucím příměsím v komunálním odpadu.

55

5.5.2 Ukládání odpadu • Aspekt: Ukládání nebezpečného odpadu do neoznačených nádob. Tento aspekt byl vyhodnocen jako významný a je podrobně popsán v kap. 4.2.5.1. Ve firmě je dodržována povinnost označovat sběrné nádoby obsahující nebezpečné látky identifikačními listy, ale tyto listy se nacházejí na nevhodném a z hlediska čitelnosti na hůře dostupném místě. Vyhrazené nádoby a sklad hořlavých kapalin nemají odpovídající označení nebo jsou tato označení zastaralá. Železný kontejner na kovové piliny a třísky je ve špatném stavu. Náprava tohoto aspektu se skládá z dílčích opatření, pomocí kterých budou veškeré nádoby řádně označeny a fungující. Jedná se především o:

1) Označení plastové nádoby na ukládání řezných emulzí identifikačním listem nebezpečného odpadu, který by byl zatavený do fólie a chráněn tak proti dešti. Dále označit nádobu velkým nápisem „Nebezpečný odpad“ a připojit symboly značící hořlavost látky a ekotoxicitu.

2) Přeznačení vyklápěcí železné nádoby na kaly z obrábění, její označení je zastaralé a musí se přeznačit na odpovídající kód odpadu 12 01 18. Nádoba se vybaví identifikačním listem nebezpečného odpadu a opět se přidají výstižné symboly pro nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu – hořlavost, dráždivost, ekotoxicita. Dále by se měla nádoba vždy po uložení nové vrstvy brusného kalu uzavírat a nenechávat otevřená. Zaměstnanci pravděpodobně nedodržují bezpečnostní technická opatření při manipulaci a skladování tohoto odpadu, mezi které patří zákaz kouření, a proto se mezi brusným kalem nacházejí nedopalky od cigaret. Vedení by mělo zajistit, aby se smělo kouřit pouze ve vymezených prostorách pro kuřáky a označit vany, do kterých ze strojů odtéká brusný kal symboly pro výbušnost se zákazem kouření.

3) Výměna železných kontejnerů, do kterých se ukládají piliny a třísky z úpravy kovů. I když se nejedná o nebezpečný odpad, přesto jsou kontejnery umístěny v místech skladování nebezpečného odpadu a jsou v nevyhovujícím stavu. Piliny a třísky padají na zem, vyčnívají z natržených okrajů kontejnerů. Při manipulaci a nakládání třísek pomocí drápu se znečišťuje okolí. Nové kontejnery by byly schopny pojmout větší 56

množství odpadu a zároveň by se minimalizovala možnost vypadávání pilin na zem vzniklými trhlinami. Firma SLB v současné době jedná s novou společností ohledně výkupu kovošrotu a druhotných surovin, která je finančně výhodnější než současná a zároveň je schopna zajistit přistavení vlastního velkého kontejneru, který se po naplnění odveze a vymění za nový. Předpokládá se tedy výrazné zlepšení čistoty prostředí v okolí stávajících kontejnerů.

4) Přeznačení skladu hořlavých kapalin, protože současné značení je zastaralé a chybí nápis „Nebezpečný odpad.“ Na stěnu skladu by se vyvěsil identifikační list nebezpečného odpadu s kódem 13 01 10 pro minerální oleje bez chloru a kód 14 06 03 pro rozpouštědla a směsi.

5) Označení zelené kovové popelnice na ukládání znečištěných textilií nápisem „Nebezpečný odpad“ , pozměnit starý kód odpadu z 15 02 01 na 15 02 02. • Aspekt: Ukládání nebezpečného odpadu na místa, která mu nejsou vyhrazená. Tento aspekt byl vyhodnocen jako významný. Veškerý nebezpečný odpad musí být ukládán pouze na vyhrazená místa. Vedení firmy provede proškolení zaměstnanců v rámci odpadového hospodářství a pověří osobu, která bude zodpovědná za správné nakládání s nebezpečným odpadem.

5.5.3 Skladování • Aspekt: Smyv nečistot a mastnoty deštěm. Tento aspekt byl vyhodnocen jako významný. Materiál, který je skladovaný na otevřeném dvoře se dostává do kontaktu s deštěm a malé množství oleje je smýváno. Nakoupený materiál je od dodavatele nakonzervovaný olejem a neměl by být skladován v otevřeném prostoru. Přínosným opatřením pro eliminaci těchto smyvů by bylo, v co nejbližší době dvůr zastřešit. Firma tuto možnost již delší dobu zvažuje. Zastřešením skladu by se vyřešil zároveň i problém počínajícího nedostatku místa pro skladovaný materiál.

57

• Aspekt: Úkapy oleje z materiálu. Tento aspekt je hodnocen jako méně významný. Množství oleje, které ukápne je malé a lze řešit lokálním vyčištěním daného místa. Problém by nastal v případě, že by olej odkapával bez pozornosti delší dobu a v blízkosti kanálu. Možnost, jak zamezit případnému úkapu do kanálu by bylo všechny kanály opatřit krytem, to ovšem není možné z důvodu velkých dešťů, kdy alespoň jeden kanál musí zůstat odkrytý kvůli odtoku vody. Zaměstnanci pohybující se nejčastěji v této části výrobní haly by měli pravidelně kontrolovat stav podlahy ve skladě a ukládat nejrizikovější materiály na podložku.

5.5.4 Montáž • Aspekt: Mísení odpadů. Tento aspekt byl vyhodnocen jako významný. Pracovníci montáže musí být upozorněni na povinnost třídit nebezpečný odpad od ostatního, jedná se především o znečištěné textilie a mastné použité sáčky. Tyto odpady nepatří do komunálního odpadu. V místnosti montáže by měla být k dispozici vyhrazena nádoba označená nápisem „Nebezpečný odpad“ s kódem 15 01 10 pro obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné. Pracovníci montáže by měli sami zvážit, jak moc je igelitový obal znečištěný a v případě, že by nebyl nějak výrazně poškozený, mohl by se použít k opětovnému zabalení.

5.5.5 Výroba, provoz • Aspekt: Spotřeba elektrické energie. Tento aspekt je hodnocen jak středně významný. Náklady na elektrickou energii stále rostou a je na ní závislý celý chod firmy. V letních měsících je zvýšený odběr kvůli klimatizování všech výrobních prostor a chlazení strojů. Naskýtá se zde řešení v úsporách na elektrické energii v létě, kdy by se nemuselo tolik klimatizovat, ale z hlediska kvalitního pracovního prostředí a především z metrologických důvodů toto řešení není možné. Stroje potřebují ke svému provozu teplotně stabilní prostředí.

58

Nadbytečná spotřeba energie se tedy vztahuje spíše k osvětlení, kdy je možné minimalizovat svícení v kancelářích za bílého dne, avšak s ohledem na zrak zaměstnanců. Nainstalovat na chodby a sociální zařízení světla na fotobuňku, aby nedocházelo k plýtvání energií kvůli zapomínání zhasínat. Ve výrobních prostorách jsou používány zářivky s předřadníkem, které mají nižší spotřebu, šetrný a rychlý start zářivky bez blikání, což prodlužuje zároveň její životnost. Nedochází ke tzv. stroboskopickému jevu, kdy by se v hlučném provozu rotující části strojů mohly zdát nehybné. V kancelářích se používají moderní LCD monitory, které mají nižší spotřebu energie než monitory staré. Zaměstnanci se snaží výpočetní techniku, která je zrovna delší dobu nepoužívána neudržovat v tzv. stand-by režimu, kdy svítí kontrolka a přístroj je napájen, ale rovnou zařízení vypínají.

5.5.6 Konzervování • Aspekt: Nedostatečný odkap při konzervaci. Tento aspekt je hodnocen jako středně významný. Čím je kratší doba odkapu konzervačního činidla, tím se zvyšuje spotřeba textilií a papíru k otírání součástek. Vzniká tak větší množství nebezpečného odpadu. Na konzervovaném materiálu ulpívá zbytečně velké množství konzervantu a zvyšuje se tak jeho spotřeba. Vzniklou situaci by bylo vhodné řešit domluvou s obsluhou konzervační vany – olejové lázně. Obsluha by vždy pečlivě dohlížela na průběh odkapávání oleje a součástky by byly připravovány k montáži až po dostatečně dlouhé době okapu. Tato doba závisí na konzervovaném množství i druhu výrobku, je tedy plně v kompetenci obsluhy, která by neměla celý proces zbytečně uspěchat. • Aspekt: Únik konzervantu na podlahu. Tento aspekt je hodnocen jako středně významný. Kapalina určená ke konzervování je uskladněna ve 200 litrovém barelu, který je měněn 1 až 2 krát ročně. Pokud by došlo k převrhnutí barelu nebo k vytékání kapaliny znečistila by se dlažba v místnosti. Nejsou zde žádné kanály ani odtoková místa, takže by případná havárie byla řešena pouze lokálně. Ve firmě je k dispozici průmyslový vysavač, kterým by se znečištění odstranilo. Vhodným preventivním opatřením, kterým je instalace záchytné vany, by se únik kapaliny dal ještě více eliminovat. Barel by byl vložen do záchytné vany s roštem, 59

se kterou lze manipulovat pomocí vysokozdvižného vozíku a byl by chráněn proti protržení a průsakům, znečištění by se zachytilo. Dalším doporučením pro rychlý a efektivní přístup řešení vzniklé havárie je nákup univerzálních průmyslových sorbentů, které jsou vhodné k odstraňování úkapů a následků havárií z pevných povrchů. Preventivní využití sorbentů spočívá v jejich umístění do míst předpokládaného úniku nebezpečných kapalin a zamezení jejich následnému šíření. V tomto případě by byly nejefektivnější formou sorbentu rohože nebo role.

5.5.7 Řezání materiálu • Aspekt: Únik řezné emulze. Tento aspekt byl vyhodnocen jako středně významný. Při řezání materiálu řezačem hrozí únik řezné emulze do kanalizace a následná kontaminace povrchových vod. Riziko hrozí v případě, že obsluha řezače doplní nadměrné množství vody do nádrže s emulzí. Řešení tohoto aspektu by zahrnovalo modernizaci strojního vybavení a používání sorbentů, které by případnému úniku emulze zabránily.

5.5.8 Nákup materiálu • Aspekt: Předimenzování materiálu a rozměrů. Tento aspekt byl vyhodnocen jako méně významný. Do budoucna se lze zaměřit na přesnější plánování výroby, ale aspekt jako takový za současných podmínek nemůže být řešen. Firma SLB patří mezi menší výrobce ložisek a nemůže si dovolit vyrábět součásti na míru, jako je tomu u velkých společností, které nakupují přesné rozměrové součásti. Firma zbylý kovový odpad prodává jako druhotnou surovinu a částečně tím kompenzuje finanční ztrátu z rozdílu ceny materiálu a jeho reálným využitím ve výrobku.

5.5.9 Doprava • Aspekt: Jízdy mezi kooperacemi. Tento aspekt byl vyhodnocen jako méně významný. Veškeré tepelné zpracování polotovarů probíhá v kooperaci a firma SLB zajišťuje dopravu, protože se nachází v roli toho, kdo poptává službu. Samozřejmostí tedy je, si materiál ke zpracování přivést 60

i odvést. Ve firmě probíhá zakázková výroba speciálních součástí, které musí být dopraveny k zákazníkovi co nejdříve a musí se zajistit plynulá výroba, nelze vyrábět nárazově nebo čekat, až by se polotovary a výrobky nahromadily, a poté se odvezly. Konkurence zde hraje velkou roli a rychlost vyřízení zakázky je z ekonomického hlediska velmi důležitá. Aspekt není závažný a současné fungování dopravy ve firmě je dostačující.

5.5.10 Údržba strojů • Aspekt: Výměna provozních kapalin. Tento aspekt byl vyhodnocen jako méně závažný. Výměna probíhá jednou ročně u všech strojů v jeden den. Odpovědnost za výměnu má údržbář. Pokud bychom chtěli důkladně předejít veškerým možným únikům provozních kapalin ze strojů, bylo by nutné je nechat přetěsnit. Nákup jednoho nového stroje by stál několik milionů korun a toto řešení není prozatím možné. Drobné úkapy se řeší umístěním záchytných van pod stroj a prováděním pravidelných kontrol, které jsou prevencí pro odhalení netěsností.

5.5.11 Shrnutí Popsané aspekty a jejich řízení zasahuje do celého procesu výroby ve firmě, v každé jeho části je určitý prostor pro zlepšení. Výrazný vliv na řízení aspektů mají samotní zaměstnanci, kteří jsou s těmito aspekty nejčastěji v kontaktu. Vedení firmy může vypracovat dokumentaci a veškeré podklady pro kvalitní řízení aspektů, ale bez environmentálního uvědomění a ochoty ze strany zaměstnanců se tato snaha může stát zbytečnou. Důraz je tedy kladen na stanovení přesných pravidel, jak bude nakládáno s odpady a na rozdělení odpovídajících pravomocí. Vedení firmy by mělo co nejdříve zaměstnance poučit a proškolit z odpadového hospodářství a vysvětlit jim přínosy, kterých lze do budoucna zavedením systému environmentálního managementu dosáhnout. Tato opatření nevyžadují investování výrazných finančních prostředků, ale čas a ochotu přenést prvky ochrany životního prostředí na konkrétní činnosti. Zavedení dalších doporučení do praxe již vyžaduje určité finanční prostředky. Jedná se o nákup nepotravinářských PET obalů pro účely přípravy emulzí, přeznačení a výměnu nádob (kontejnerů) na ukládání nebezpečných odpadů. Nákladnějším

61

opatřením by bylo zastřešení horního skladu, které by zamezilo smyvu oleje z materiálu při dešti. Další investicí je nákup záchytné vany proti úniku oleje z barelu a opatření několika druhů sorbentů připravených k případnému rychlému zásahu při havárii. Provádění pravidelných revizí a kontrol strojního zařízení se jeví jako dostatečná prevence úkapů, starší a hůře těsnící stroje by se měly nechat odborně přetěsnit. Všechny aspekty je potřeba neustále monitorovat a zaznamenávat veškeré změny, případně pomocí interní komunikace se zaměstnanci hledat nové možnosti řešení. Osoby, které mohou při práci ovlivnit environmentální aspekty nebo zapříčinit jejich dopad na životní prostředí musí mít potřebné znalosti a odbornou způsobilost.

62

6 ZÁVĚR Podnikatelské subjekty se musí v dnešní době vypořádávat se značnými a stále rostoucími legislativními požadavky v oblasti ochrany životního prostředí. Pro jejich splnění je důležité, aby byl začleněn odpovědný přístup k životnímu prostředí do výrobních i řídících procesů. Jestliže podnik nechce pouze realizovat mnohdy neproduktivní nápravná opatření vyžadována legislativou, má možnost řešit environmentální problémy a nedostatky formou zavádění systému environmentálního managementu. Zavedení EMS podle normy ČSN EN ISO 14001 nemusí pro podnik či firmu znamenat pouze určitou zátěž a náročnou investici, ale představuje dlouhodobý ekonomický i environmentální přínos.

Tato diplomová práce byla vytvořená ve spolupráci s firmou SLB spol. s r.o., která do budoucna usiluje o zavedení systému environmentálního managementu a získání certifikátu ISO 14001, má snahu o minimalizování svých negativních dopadů na životní prostředí a chce mít lepší kontrolu nad všemi materiálovými toky i operacemi ve výrobě a zlepšit svou konkurenceschopnost na trhu s možností větší volby dodavatelů a partnerů.

Diplomová práce byla rozdělena do několika částí. První část se zabývá představením preventivních nástrojů se zaměřením na environmentální systémy řízení. Je zde důkladně charakterizována firma a předmět její činnosti, kterým je výroba speciálních ložisek s navazujícím popisem technologických vlastností výroby. V další části práce byla provedena analýza vstupů a výstupů a zhodnocení všech procesů výroby. Identifikace jednotlivých procesů vycházela z poskytnutých podkladů a dokumentů pro řízení kvality, konzultací s vedoucím výroby a osobních návštěv v provozu. Hlavním cílem diplomové práce byla identifikace environmentálních aspektů, které byly v další části práce rozčleněny podle jednotlivých činností ve výrobě tak, aby se dosáhlo jejich přehlednosti a návaznosti na další kroky výroby. Důraz byl kladen na nakládání s odpady, protože firma produkuje i nebezpečné odpady a musí se řídit platnou legislativou. K této kapitole, v rámci předběžného hodnocení sledovaných surovin a emisí, posloužily tabulky Top Twenty. 63

Na část týkající se hodnocení a sledování procesů ve výrobě navazuje registr environmentálních aspektů, do kterého byly přehledně zaznamenány nejdůležitější zjištěné aspekty výrobního procesu a jejich dopady. Pozornost byla věnována také zhodnocení jejich závažnosti. Jako nejvíce významný byl vyhodnocen aspekt ukládání emulzí do PET lahví od nápojů, smyv nebezpečných látek deštěm a aspekty týkající se identifikace a skladování nebezpečných odpadů. V závěru práce byly popsány možnosti řízení všech identifikovaných aspektů s ohledem na jejich významnost a ekonomické možnosti firmy. Byla navržena mnohá doporučení a preventivní postupy k eliminaci nebo snížení závažnosti aspektů. Hlavní opatření jsou administrativního a vzdělávacího charakteru, dále se opatření vztahují na nákup nových skladovacích nádob na odpady, záchytných van a sorbentů a investic do přetěsnění strojů.

Výsledky diplomové práce mohou být podkladem a odrazovým můstkem pro zavádění systému environmentálního managementu, a přispějí také ke snížení negativních vlivů provozu firmy SLB na životní prostředí.

64

7 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ

ODBORNÁ LITERATURA ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití, Český normalizační institut, 2005.

[1] DYTRYCHOVÁ K., 2009: Preventivní nástroje v ochraně životního prostředí. Bakalářská práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), Mendelova univerzita, Brno, 53 s.

[2] FILIP, J.a kol.: Odpadové hospodářství, MZLU v Brně, 2002. ISBN 80-7157-608-5.

[3] HANZLÍČKOVÁ, Eugenie. Stav zavádění EMS v ČR z pohledu inženýrské firmy. In První zkušenosti s ekologickým řízením podniku EMS. Praha, 1996.

[4] HERČÍK, M.a kol.: Ochrana životního prostředí pro inženýrské studium, VŠB TU Ostrava, 1995. ISBN 80-7078-255-2.

[5] JANČÁŘOVÁ, I. Ekologická politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 207 s. ISBN 80-210-3599-4.

[6] Katalog SLB, spol. s r.o.: Valivá ložiska, 2004.

[7] KLIMEŠ, Pavel . Části a mechanismy strojů II : Tribologie, ložiska, převody. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003. 70 s. ISBN 80-214-2422-2.

[8] KOTOVICOVÁ, J. a kol.: Čistší produkce, MZLU v Brně, 2003. ISBN 80-7157675-1.

[9] KOŽÍŠEK, Jan. Management jakosti II. Praha: ČVUT, 2005. 139 s. ISBN 80-0103287-6.

65

[10] LIDMILA, Zdeněk ; SVOBODA, Emil. Strojírenská technologie. Brno: Univerzita obrany, 2006. 250 s. ISBN 978-80-7231-220-7.

[11] REMTOVÁ, K.

Strategie podniku v péči o životní prostředí: dobrovolné

nástroje. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 100 s. ISBN 80-245-1086-3.

INTERNETOVÉ ZDROJE

[12] Branopac cz s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: . [13]

Castrol

[online].

2004

[cit.

2011-03-10].

Dostupné

z

WWW:

. [14] KLÁŠTERKA, J. a kol. EMAS Systém environmentálního řízení a auditu. In PLANETA, odborný časopis pro životní prostředí, ročník XV, číslo 1/2007. MŽP Praha.

ISSN

1801-6898

[online].

[cit.

2011-02-27].

Dostupné

na:

http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFJ1TY3H/$FILE/planeta1_korektura2.pdf.

[15]

Mazání

ložisek

[online].

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:



[16] STÁREK, František. Speciální valivá ložiska. MM Průmyslové spektrum [online]. 2004,

11,

[cit.

2011-03-03].

Dostupný

z

WWW:

.

[17] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Valivé ložisko [online]. [citováno 2011-02-25]. Dostupný

z

WWW:

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valiv%C3%A9_lo%C5%BEisko&oldid=635 6860.

66

8 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

Grafy: • Graf 1 Evidence odpadů firmy SLB za období 2008 – 2010

Obrázky: • Obr. 1 Dynamický model environmentálního systému managementu podle normy ISO 14001:2005 • Obr. 2 Schéma výroby Tabulky: • Tab. 1 Vstupy do výrobního procesu • Tab. 2 Výstupy z výrobního procesu • Tab. 3 20 nejvýznamnějších surovin a pomocných látek • Tab. 4 20 toxikologicky závažných surovin a pomocných materiálů • Tab. 5 20 nejvýznamnějších odpadů a emisí

• Tab. 6 Identifikované environmentální aspekty firmy SLB • Tab. 7 Zhodnocení environmentálních aspektů firmy SLB

67

PŘÍLOHY

Seznam příloh Příloha 1: Obrázky • Obr. 1 Odmašťovací pracoviště s mycí (konzervační) vanou • Obr. 2 Sklad materiálu • Obr. 3 Soustružnické centrum SPN16CNC • Obr. 4 Axiální ložiska • Obr. 5 Válečkové ložisko s vinutými kroužky • Obr. 6 Montáž složitých uložení • Obr. 7 Výpočty napětí a deformací součástí ložisek Příloha 2: Tabulky • Tab. 1 Soupis nástrojů výroby firmy SLB

Příloha 1

Obr. 1 Odmašťovací pracoviště s mycí (konzervační) vanou

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 1

Obr. 2 Sklad materiálu

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Příloha 1

Obr. 3 Soustružnické centrum SPN16CNC

Zdroj: www.limetech.cz

Příloha 1

Obr. 4 Axiální ložiska

Zdroj: Firemní archiv

Příloha 1

Obr. 5 Válečkové ložisko s vinutými kroužky

Zdroj: Firemní archiv

Příloha 1

Obr. 6 Montáž složitých uložení

Zdroj: Firemní archiv

Příloha 1

Obr. 7 Výpočty napětí a deformací součástí ložisek

Zdroj: Firemní archiv

Příloha 2 Tab. 1 Soupis nástrojů výroby firmy SLB

SOUPIS NÁSTROJŮ VÝROBY Dělení materiálu: Pásová pila BEHRINGER HBP220A Soustružení (+ případné frézování): Univerzální soustruh SN50C Soustružnické centrum SPM16CNC Soustružnické centrum OKUMA LB300MYW Broušení: Vodorovná bruska BPH20NA Vodorovná bruska SFRW630 Bezhrotá bruska BB10 Univerzální bruska na vnější broušení BU16 Univerzální bruska na vnější broušení BUB50 Univerzální bruska na vnější broušení STUDER S31 Univerzální bruska na vnitřní broušení BDU80 Univerzální bruska na vnitřní broušení BDU250 Univerzální bruska na vnitřní broušení BDA300CNC Ruční nástroje: Fortuna Dremel 400 Digital Úhlová bruska Black&Decker KG 1200 Ruční závitořez Narex EZ 004 D Ostatní stroje: Vrtačka stolní VS16Z Vrtačka sloupová PROMA B-1832FN/400 Dvoukotoučová bruska STS BL 25 Dvoukotoučová bruska ELKO B 175 Leštička Siemens Stolní hydraulický lis CTC5 Zdroj: Vlastní průzkum provozu