Strategické aplikace ve větších nemocnicích Vladimír Rous Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Vídeňská 800, 140 59 Praha - Krč
[email protected] Abstrakt: Příspěvek se snaží ukázat, jak probíhají procesy vyhledávání a využívání strategických ICT aplikací v prostředí větších nemocnic, které jsou přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Pokazuje na možnosti vyhledávání potenciálních strategických aplikací v celé paletě informačních systémů v nemocnici (Nemocničních, Klinických, Laboratorních, Ekonomických a dalších IS s důrazem na „opisování“ úspěšných aplikací ze světa i z ČR. Diskutuje možnosti využívání skupin aplikaci typu ESB - podniková softwarová sběrnice,, business inteligence, elektronická proskripce, elektronické zdravotnictví, m-zdravotnictví, elektronické vzděláván aj.i ve specifickém prostředí zdravotnictví. Příspěvek také poukazuje na to, jak je například důležité uchovávat primární syrová data o pacientech pro budoucí využití ve výzkumu, až do doby, kdy úroveň expertních systémů dokáže takto nashromážděná data zpracovat. V závěru poukazuje na nové možnosti pro zvýšení kvality života populace, pokud se podaří naplno využít boom probíhající v technologiích, které podporují e-preskripci, ehealth, m-health a e-learning. Autor přitom vychází z mnohaleté praxe působení ve funkci náměstka pro informatiku a komunikaci (CIO) ve dvou nemocnicích, a sice Institutu klinické a experimentální medicíny a Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou. ¨ Abstract: This paper is trying to point out, how the ICT implementation processes are being realized in the environment of huge healthcare facilities, directed by the Ministry of Health of the Czech Republic. It’s showing possibilities in searching potentially strategic applications among various hospital IS (f.e. hospital, clinical, laboratory, economy and others systems) with emphases on using worldwide successful applications. It also discusses possibilities of using “ESB applications” (business software bus), business intelligence, electronic proscription, e-health, m-health, e-learning etc. even in specific environment of healthcare facilities. This article is also pointing at importance of storing primary (not processed) patient’s data for future research usage, till the time when expert systems will be able to process such data. At the end there’re discussed new trends of increasing population’s quality of life, while taking advantage of technological boom and using e-prescription, e-health, m-health and e-learning. The author is working out with many years of experience in CIO position in two large Healthcare facilities (Institute for Clinical and Experimental Medicine and Thomayer University Hospital). Klíčová slova: Nemocnice, zdravotnictví, pacient, zákazník, informační a komunikační systémy, podniková softwarová sběrnice, implementace, business inteligence, elektronická proskripce, elektronické zdravotnictví, m-zdravotnictví, elektronické vzdělávání. Keywords: Hospital, Healthcare, Patient, Customer, Information and Communication systems, Enterprise Service Bus, implementation, Business Intelligence, e-prescription, e-health, m-health, e-learning.
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
89
Vladimír Rous
1. Úvod Z ryze informatického pohledu se může zdát, že konkurenceschopnost vyspělých firem je ovlivňována zejména ICT aplikacemi. Můžeme se na tom shodnout, pokud celou záležitost chápeme z pohledu spíše technologického. Pak skutečně platí, že pro získání konkurenční výhody bude na tom lépe ten, kdo na trhu přesyceném typovými aplikacemi se srovnatelnou technologickou základnou a zhruba srovnatelnou funkcionalitou nabízených aplikací nalezne a implementuje takové aplikace, které budou znamenat co nejvyšší přidanou hodnotu ke zmíněnému standardu. V praxi ale tento předpoklad nemusí platit. Nesmíme zapomenout, že chování a efektivita každé ICT aplikace, která pracuje v interakci s lidskými bytostmi (na rozdíl od aplikací stroj-stroj), jsou závislé na znalostech, dovednostech, tréninku a dalších faktorech právě těchto lidí, tedy uživatelů systémů. V oborech, ve kterých jen velmi malá část personálu technického zaměření, jako je například zdravotnictví, vyvstává naléhavost nalezení vhodných aplikací o to s větší měrou. V příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jak aplikace se značnou přidanou hodnotou definovat a najít, jak je efektivně implementovat i částečně financovat (fondy EU) ve značně zpolitizovaném nemocničním prostředí a jak je pak co nejlépe využít pro naplnění cílů zdravotnického zařízení.
2. Specifika trhu IS ve zdravotnictví Pro pochopení specifika postavení IS ve zdravotnictví si musíme uvědomit, že naprostá většina příjmů nemocnic je od tuzemských zdravotních pojišťoven. Klíčové pro příjem nemocnice je pečlivé vykazování výkonů zdravotním pojišťovnám, protože na základě tohoto vykazování pochází naprostá většina finančních příjmů zdravotnického zařízení. Pojišťovny jsou přitom tím, kdo platí, kdo kontroluje oprávněnost požadavků na platby a kdo smluvně určuje budoucí příjmy. To znamená, že pro finanční zdraví nemocnice je životně důležité disponovat kvalitním softwarem pro sběr údajů a následné odvádění dávek zdravotním pojišťovnám, které jsou řízeny a provozovány v souladu příslušnými zákony platnými v ČR. To je hlavní faktor, který omezuje uplatnění softwarových produktů z jiných zemí. Trh přitom není příliš veliký, nemocnic je na našem území zhruba 200. Druhým částečně omezujícím faktorem pro převzetí produktů z jiných zemí může být ekonomický software právě ve vazbě na sw pro zdravotní pojišťovny. I zde zmohou nastat komplikace.
2.1 Roztříštěnost aplikací Pro velké fakultní, některé specializované (např. IKEM, MÚ Brno) a krajské nemocnice platí, že pro pokrytí velké škály poskytovaných léčebných oborů, laboratorních a přístrojových vyšetření, používají do značné míry lokální, doposud neintegrované systémy. Právě propojení těchto různorodých systémů a umožnění výměny údajů mezi nimi můžeme identifikovat jako jeden z klíčových faktorů pro získání konkurenční výhody. Jedná se o výběr, implementaci a provozování vhodného nástroje integrační platformy typu ESB - Enterprise Service Bus. Na světovém trhu existují produkty, které v sobě mají již implementovány adaptery mezinárodně definovaných a užívaných standardů pro výměnu informací mezi nemocničními informačními systémy (HL7) a mezi systémy pro komunikaci a archivaci obrazové dokumentace PACS (standard DICOM).
90
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
Strategické aplikace ve větších nemocnicích
2.2 Stanovení priorit rozvoje ICT ve zdravotnictví Ve zdravotnictví, jako i v jiných oborech, můžeme při určování strategických investic do ICT použít osvědčená vodítka, jako jsou benchmarking, výsledky průzkumů nebo anket. Jedním z mála volně dostupných zdrojů, které pomáhají při hledání konkurenční výhody, jsou výsledky některých průzkumů. Pro CIO působícím ve zdravotnictví jsou například volně k dispozici výsledky z každoročního průzkumu, který provádí mezi svými členy společnost HIMSS (Hospitál Information and Management Systém Society) se sídlem v USA (http://www.himss.org/ASP/index.asp). Například posledně publikovaného průzkumu v roce 2010 (ukázka je na obr. 1) se v průzkumu objevila zcela nová položka „Meeting meaningful use criteria”. Pod tímto pojmem se skrývá celá škála smysluplného využívání informačních technologií ve zdravotnictví. Na toto téma jsou pořádány v USA semináře, psány články nejrůznější povahy, ale hlavně jsou prezentovány příklady z reálné praxe. Právě využívání zkušeností z úspěšných implementací, které vylepšují konkrétní procesy, je hnacím motorem celého tohoto až téměř hnutí. Samozřejmě v zemi, kde je zhruba 20 tisíc nemocnic, je z čeho vzorové příklady vybírat. Na celé věci je zajímavé ještě také to, že pro prezentace jsou hojně používány Webináře – semináře zprostředkované přes WEB. tak je možné se bezprostředně účastnit seminářů od svého PC, pokládat dotazy a diskutovat. Dobrým zdrojem informací pro strategické rozhodování CIO jsou prognózy firmy IDC anebo Gardner group, ty ale jsou převážně placené. V České republice jsou rovněž podnětným zdrojem informací semináře a konference společnosti Cacio. Velmi zajímavá porovnání vývoje na domácím kolbišti představují analýzy firmy CIONetwork. Pan Lubomír Karpecki z této firmy po dobu jedenácti let mapuje systematicky s použitím osobních pohovorů s CIO situaci ICT, takže jeho zjištění pro strategické uvažování korporátních informatiků jsou velmi prospěšná.
2.3 E-health v digitální agendě EU Nenápadná centralizace EU dopadá i do oblasti ICT ve zdravotnictví. Může se projevit v podobě doporučení, která budeme nuceni spolu s ostatními státy EU přijmout do naší legislativy. V rámci digitální agendy EU je prosazována i koncepce e-health. Přijetí jejich tezí může výrazným způsobem ovlivnit nutnost zavedení dalších aplikací. Základním stavebním kamenem celé budoucí provázanosti systémů bude zavedení jednotného elektronického zdravotnického záznam pacienta (EHR - Electronic Health Record) nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Tato agenda se nutně musí odehrát v gesci MZ ČR a lze ji přiřadit k dalším vynuceným implementacím.
3. Finance EU jako zdroj rozvoje ICT V rámci ESF-evropských strukturálních fondů je možno vylepšit procesy ve firmě a podpořit je moderními prostředky ICT. V „bohaté Praze” je sice šance využít peněz z těchto fondů jen pro vzdělávací projekty. I to ale nemusí být limitující, protože pro efektivní využívání programových produktů je důležitá dobrá znalost aplikací, se kterými uživatel pracuje. Půlroční zkušenosti s aplikací basic kurzu v rámci projektu Vybudování jádra a realizace systému vzdělávání pro „Středisko informací a vzdělávání v elektronickém zdravotnictví“ na pracovišti autora potvrzují důležitost proškolování zaměstnanců v dovednostech v oblasti ICT. V kombinaci s e-learningovými kurzy je již vidět reálný dopad školení, protože dochází k prokazatelnému snížení frekvence požadavků na pomoc interní IT služby Hot-line, a to především u nově příchozích SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
91
Vladimír Rous
zaměstnanců zdravotnických profesí. U převážně humanitárně zaměřených pracovníků v nemocnicích je často hlavním problémem při používání ICT prostředků rozhraní člověkstroj. Trpělivé proškolování personálu v praxi ukazuje, že chybovost na tomto rozhraní je možno výrazně eliminovat.
4. Zajímavé oblasti pro strategické aplikace ve zdravotnictví 4.1 Změny procesního modelu Vše nasvědčuje tomu, že konečně dojde v ČR k reformě zdravotnictví. Lze tedy očekávat změny procesních modelů jak u poskytovatelů zdravotní péče, tak i u výběrců zdravotního pojištění. Protože MZ ČR deklaruje úzkou spolupráci s MZ PSV, lze očekávat poměrně radikální změny celého systému. V této situaci bude nutno redefinovat také strategické cíle nemocnic. Management ale nemůže udělat chybu, pokud své úsilí zaměří na klasické atributy úspěšných instituci. Mezi ně můžeme počítat snahu o optimální využití zdrojů, snižování nákladů a zvyšování efektivity práce. V těchto případech samozřejmě je nutné mít kvalitní informační nástroje, které dovolí měřit efektivitu a zpřesňovat vynaložené náklady. Lze tedy klást důraz na využívání nástrojů pro řízení výkonnosti firmy. Využití Business Intelligence v podobě správy, analýzy a vyhodnocování velkých objemů dat v souvislosti s ukládáním surových dat, jejich správou je běžně používáno v základních systémech NIS – nemocniční informační systém, KIS - klinický informační systém, LIS – laboratorní informační systém a PACS – systém archivace a komunikace obrazové dokumentace včetně data miningu. Business inteligence ve smyslu činnosti, která je nadřazena všem procesům firemního zpravodajství, kde sledovány, shromažďovány, analyzovány a zpracovávány údaje o informačních zdrojích firmy jako celku, (nejen o zákaznících, trhu nebo konkurentech) teprve spíše čeká na využívání. Na pionýrské doby čeká také použití competitive intelligence a customer intelligence. Pro cílového zákazníka zdravotnického zařízení pacienta, čeká celá škála prostředků e-health a m-health na uvedení do praxe. Je to ale do značné míry podmíněno legislativním rámcem. Například v případě zavedení elektronického receptu tedy systému e-preskripce lze očekávat ušetření velkých finančních prostředků. Pokud ale nebude legislativně ošetřen přístup k celostátnímu centrálnímu úložišti receptů (aplikace již existuje), nelze tento systém využívat.
4.2 Data mining – podpora léčby i výzkumu Vyhledávání v informačních zdrojích je jedním z klíčových prvků, které informaticky podporují léčebný proces. Při vyhledávání můžeme použít dva rozdílné přístupy: vím kdo (daný pacient) a chci najít co (výsledek, zprávu, obrazová data) vím co (danou hodnotu testu, danou diagnózu) a chci najít, kdo (pacienty) První přístup je velmi obvyklý a nabízí ho pochopitelně každý informační systém. Kvalitní nemocniční IS by měl zde především nabídnout efektivní, pružné, přehledné a smysluplné zobrazení dostupných dat z mnoho zdrojů v jednotném uživatelském prostředí. Druhý přístup je méně častý, ale rozhodně ne méně užitečný. Nabízí možnost získání netriviálních informací a poznání vztahů mezi uloženými údaji. Hledané cenné informace jsou obvykle dosud pohřbeny pod horou papírů uložených v archívech a jako takový jsou obtížně dostupné. 92
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
Strategické aplikace ve větších nemocnicích
Pokud takovouto možnost hledání nabídneme tak, že se dokážeme prohrabat v elektronických záznamech, dostaneme zcela novou a nečekanou kvalitu. Takovéto vyhledávací funkce přímo v IS ocení především uživatelé více vědecky zaměření, ale je zde i možnost využití jako nástroje pro podporu rozhodování v klinické praxi (vyhledání obdobných případů).
4.3 Archivace údajů pro budoucí vytěžování Role informatiků v nemocnicích má ještě jednu dimenzi. Pro budoucí vytěžování a aplikace je důležité udržovat například veškeré snímky a sady dat z modalit (diagnostických přístrojů jako je CT, MR), protože lze předpokládat, že teprve budoucí expertní systémy budou schopny za přijatelnou cenu procházet nejrůznější obrazovou dokumentaci a vytěžovat z nich data, která pomohou daleko lépe pochopit z milionů uchovaných případů aplikaci různých léčebných postupů a statisticky vyhodnotit optimální postupy. Strategické aplikace veřejné správy (registry, datové schránky apod.) mohou mít také reálný dopad do efektivního řízení nemocnic. Například díky používání e-tržišť dochází ke značným úsporám a zajímavý je potenciál výměny finančních dokladů s dodavateli s pomocí datových schránek. MZ ČR nejnověji nařizuje svým přímo řízeným organizacím používat e-aukce všude tam, kde je to možné.
4.4 Aplikace pro zajištění komunikace a kooperace s pacienty Mobilní telefon se v naší společnosti stal neoddělitelnou součástí naprosté většiny občanů našeho státu. To přineslo zcela nové komunikační možnosti ve vztahu pacient – lékař. Technologicky není problém vyzívat pacienty například pomocí zaslání sms zprávy k návštěvě lékaře nebo platit regulační poplatky. Barierou ale mohou být finance. Například příjem z regulačních poplatků činí v zařízení autora příspěvku zhruba 30 mil. Kč ročně. Pokud by všichni pacienti platili pouze s použitím sms, reálně by nemocnice mohla přijít až okolo 5 mil. Kč, které by šly na účty mobilních operátorů. To by například v roce 2010 představovalo 10% nákladů vynaložených na ICT. Na druhé straně mobilní komunikace přinášejí možnost zcela radikální změny při podpoře léčebných procesů. Vzdálený monitoring pacientů a jeho důležitých životních funkcí online přímo z domova s použitím mobilů (m-health) či s použitím pevné internetové přípojky (e-health, přesněji jedna z jeho částí) je obrovským zdrojem zvýšení kvality života a finančních úspor v systému zdravotnictví. Pokud k tomu přiřadíme i vzdělávání pacientů a ošetřovatelů s využitím e-learningu, můžeme dohlédnout na zcela nové obzory preventivní a aplikované medicíny v nastupující informatické éře.
5. Závěr Vyhledávání a implementace aplikací ICT strategického významu je vizitkou nejenom každého CIO, ale má značnou vypovídací schopnost o úrovni kvality managementu firmy – nemocnice. Hluboká znalost nových trendů na trhu ICT, schopnost vytipování konkrétních aplikací, které podpoří strategické cíle firmy, prosazení alokace zdrojů na implementační projekty a úspěšná realizace, to je esencí práce CIO. Je to náročná práce, která výrazným způsobem podporuje konkurenceschopnost firmy. CIO se přitom v moderním pojetí stává aktivním členem managementu, který vyhledává příležitosti pro racionalizaci prakticky jakéhokoliv neefektivního procesu. V případě zdravotnického zařízení je důsledkem jeho dobré práce zlepšení kvality poskytované péče, takže se jeho SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
93
Vladimír Rous
profesní uspokojení snoubí s jeho osobním benefitem. Každý jsme pacientem, jen někteří ještě nemají stanovenou diagnózu.
6. Literatura [1] [2] [3]
VOŘÍŠEK, J.: Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky, SI 2009 LUBOMÍR KARPECKI, MIROSLAV ŘIHÁK: Trendy využití ICT v době oživeni aneb „poučení z krizového vývoje“, Výroční konference Cacio 2011, Praha http://www.himss.org/2010survey/healthcareCIO_final.asp (http://www.himss.org/2010survey/img/figures/CIO/Slide6.gif)
Příloha Obrázek č.1 (Zdroj 3)
94
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011
