1. Aplikace ve Windows Millennium

1.

Aplikace ve Windows Millennium Jiz se stalo zvykem, z e system Windows nenı pouhy m operacnı m systemem. Jeho souca stı je rada uz ivatelsky ch aplikacı , ktere umoz nujıuz ivateli psa t texty, kreslit obra zky, pocı tat na kalkulacce, pracovat se zvukem a dnes jiz take s videonahra vkami. Pro prı znivce her prina sıWindows Millennium n–kolik novinek vcetn– moz nosti vyhledat si soupere v Internetu. Pra v– u t–chto aplikacıse zastavı me v na sledujı cı ch odstavcı ch. Jednotlive programy rozd–lı me do dvou skupin ů na kancela rske programy a programy pro za bavu. S n–ktery mi uz jste se letmo setkali, s nejjednodussı m editorem textu, programem Pozna mkovy blok nebo ve vy poctech pro mnohe tem–r nepostradatelnou Kalkulackou. Krom– nich muz ete jest– pouz ı vat vy konn–jsıtextovy editor ů WordPad, na stroje pro kreslenıa ‫ד‬pravy obra zku ů Malova nı, resp. Imaging. Ve skupin– za bavny ch aplikacınajdete krom– her multimedia lnıaplikace na prehra va nıa editaci zvuku ů Prehra vac CD, Ovla da nı hlasitosti a Za znam zvuku, resp. prehra vac videoza znamu Windows Media Player a nov– doda vany editor Windows Movie Maker.

1.1

WordPad

Pozna mkovy blok je urcen predevsı m pro b–z ne pozna mky. Neumoz nıva m forma tovat text, takz e pro psanı b–z ny ch dopisu je tem–r nepouz itelny . Na rocn–jsı ho uz ivatele, ktery touz ısve texty zpestrit ruzny m zvy razn–nı m, barvami, obra zky apod., uspokojıdruhy textovy editor WordPad.

Za kladnıobrazovka WordPad spustı te prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı → WordPad. Pokud nema te na pocı taci nainstalova n mohutn–jsıprofesiona lnıtextovy editor Microsoft Word, spustıse WordPad i pri poklepa nına ikonu textoveho souboru typu DOC. To znamena , z e pomocıWordPadu muz ete prohlı z et a editovat i dokumenty vytvorene textovy m procesorem Word a naopak. Na obra zku ť je zna zorn–no za kladnı pracovnı prostredı WordPadu, ktere se jiz blı z ı prostredı profesiona lnı ch textovy ch editoru.

Obra zek 3.1: Okno aplikace WordPad

Popis okna programu WordPad V za hlavızobrazeneho aplikacnı ho okna vidı te na zev aktua lnı ho dokumentu vcetn– na zvu programu. Po spust–nı aplikace WordPad se automaticky zaloz ı v okn– novy dokument, ktery ma pracovnına zev Dokument. Pod za hlavı m najdete hlavnı nabıdku se vsemi prı kazy, jejichz pomocılze program ovla dat. Prı kazy jsou tematicky zarazeny do nabı dek s prı znacny mi na zvy: Soubor, U pravy, Zobrazit, ..., Na pove da. Pod touto za kladnınabı dkou najdete dva panely nastroju:

PDF byl vytvoren zkusebnıverzıFinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

F Standardnıpanel a F Forma tovacıpanel. Pod panely na stroju je pravıtko s forma tovacı mi znaky pro tabula tory a odsazenıodstavcu. Pod pravı tkem se nacha zınejv–tsıca st okna, v nı z budete psa t a upravovat vlastnıtext. Teto ca sti rı ka me pracovnı plocha okna. Spodnıca st okna ohranicuje stavovy radek, ktery popisuje aktua lnıstav WordPadu.

J

Vsechny uvedene prvky okna lze zobrazit nebo skry t pomocıstejnojmenny ch prı kazu v nabı dce Zobrazit. Ukazatele V prostredıprogramu WordPad najdete dva druhy ukazatelu:

F Ukazatel

mysi, ktery ma v prostoru pracovnıplochy tvar velkeho tiskacı ho pı smene I. Mimo pracovnıplochu ma tvar b–z ne sipky.

F Textovy

(kla vesovy ) kurzor ma tvar tenke svisle blikajı cıca rky. V uka zce vidı te textovy kurzor mezi pı smeny e a d, pricemz ukazuje pozici, kde je oceka va n vstup znaku z kla vesnice.

Za klady editace textu Pri psanınoveho dokumentu dbejte na dodrz ova nına sledujı cı ch za sad:

F Pri psanıse novy

znak vloz ına pozici textoveho kurzoru. Uka z ete-li na tuto pozici mysı , musı te na mys

jest– klepnout.

F Mısto mezer na zaca tku prvnıho ra dku odstavce nastavte odsazenıprvnıho ra dku, coz

bude popsa no

da le.

F Na

konci ra dku nepouz ı vejte kla vesu ENTER, ale pokracujte v psanıda le. WordPad pozna , z e ma textovy kurzor v pravy cas automaticky presunout na novy ra dek.

F Kla vesu ENTER stiskn–te jen v prıpad–, kdy chcete ukoncit odstavec. F Mezi slovy d–lejte vz dy jen jednu mezeru. Potrebujete-li psa t text

do sloupcu, pouz ijte k tomu

tabula tory, s nimiz se sezna mı me v dalsıca sti.

F Za interpunkcnımi znamenky (ca rkou, strednıkem, teckou, dvojteckou, vykricnıkem, otaznıkem) se pıse jedna mezera.

F Pri psanıtextu delsıch nez

jedna stra nka, WordPad op–t sa m presune textovy kurzor na novou stra nku.

Zm–na m v napsanem textu rı ka me editace. Jak tedy editovat text? Pro opravy textu platına sledujı cı za sady:

F Znak vpravo od textoveho kurzoru smaz ete stiskem kla vesy DELETE. F Vsechny znaky vpravo od textoveho kurzoru az do konce slova smaz ete

soucasny m stiskem kla ves

CTRL+DELETE.

F Znak

vlevo od textoveho kurzoru smaz ete stiskem kla vesy BACKSPACE (←), ktera je umı st–na nad kla vesou ENTER.

F Vsechny

znaky vlevo od textoveho kurzoru az k zaca tku slova smaz ete soucasny m stiskem kla ves CTRL+BACKSPACE.

F Nove slovo vloz ıte do textu tak, z e umıstıte textovy

kurzor do mezery mezi slovy a dany text napı sete. Puvodnıtext napravo od kurzoru se bude posunovat vpravo.


F Puvodnıtext prepısete tak, z e nejprve stisknete kla vesu INSERT. Tım zapnete rez im prepisova nı. Nynı umı stı te textovy kurzor do mezery mezi slovy a napı sete novy text. Puvodnıtext vpravo od kurzoru se bude prepisovat textem novy m. Rez im prepisova nıvypnete op–t kla vesou INSERT.

F Odstavec rozd–lıte na dva odstavce tak, z e nastavıte textovy

kurzor na mı sto, kde chcete prvnıodstavec

ukoncit, a stisknete kla vesu ENTER.

F Dva odstavce spojıte tak, z e nastavıte textovy

kurzor na konec prvnı ho odstavce a stisknete kla vesu

DELETE. Budete-li editovat nebo jen prohlı z et napsany text, neobejdete se bez presunu kurzoru. Obecn– lze rı ci, z e pro pohyb po dokumentu muz ete pouz ı t mys nebo kla vesnici.

G

Mysı jiz umı te posunovat obsah okna prostrednictvı m posuvnı ku na prave, resp. spodnı stran– obrazovky. Nezapomente vsak vz dy po posunutıokna klepnout mysıdo prostoru textu a premı stit tak i textovy kurzor. Na kla vesnici je skupina tzv. kurzorovy ch klaves, s jejichz pomocılze v dokumentu premı sŘ ovat textovy kurzor. Na sledujı cıtabulka zobrazuje pouz itıkurzorovy ch kla ves: Pohyb textove ho kurzoru

J

Stisknčte kurzorovou klavesu

O jeden znak vlevo

←

O jeden znak vpravo

→

O jedno slovo vlevo

CTRL+←

O jedno slovo vpravo

CTRL+→

Na zaca tek ra dku

HOME

Na konec ra dku

END

O jeden ra dek nahoru

↑

O jeden ra dek dolu

↓

O jeden odstavec nahoru

CTRL+↑

O jeden odstavec dolu

CTRL+↓

Na zaca tek obrazovky

CTRL+PAGEUP

Na konec obrazovky

CTRL+PAGEDOWN

O obrazovku nahoru

PAGEUP

O obrazovku dolu

PAGEDOWN

Na zaca tek dokumentu

CTRL+HOME

Na konec dokumentu

CTRL+END

Z tabulky je patrne, z e vy znam kurzorovy ch kla ves lze umocnit stiskem kla vesy CTRL.

Operace s textovy m souborem Jen strucn– se zmı nı me o za kladnı ch operacı ch s textovy m souborem. Platıtotiz vsechno to, co jsem uvedl v kapitole o souborech a dokumentech. Prı kazy pro pra ci se souborem najdete v nabı dce Soubor. Ma te-li dokument napsany , je vhodne si ho uloz it na disk do textoveho souboru. To muz ete uskutecnit prostrednictvı m dialogoveho okna Ulozit jako. V prı pad– noveho, dosud nepojmenovaneho dokumentu muz ete pouz ı t v nabı dce Soubor oba prı kazy, Ulozit nebo Ulozit jako.... Rychlejsıpostup predstavujıkla vesove


zkratky, v tomto prı pad– CTRL+S. Poslednımoz nostıjak uloz it dokument do souboru je stisknout tlacı tko Ulozit ( ) ve Standardnım panelu. Pro vytvorenı noveho dokumentu muz ete krom– prı kazu Soubor→Novy pouz ı t kla vesovou zkratku CTRL+N nebo tlacı tko Novy ( ) ve Standardnım panelu. Budete vyzva ni dialogovy m oknem Novy k vy b–ru typu souboru:

F Typ

Dokument aplikace Word6 (typ DOC) je vnitrnı forma t dokumentu textoveho procesoru Word, takz e muz ete jeho prostrednictvı m pracovat se soubory vytvoreny mi ve Wordu.

F Typ Dokument ve forma tu RTF je univerza lnıtyp, ktery

zachova va forma tova nıznaku i odstavcu a lze jeho prostrednictvı m prena set soubory mezi ruzny mi textovy mi procesory.

F Typ Textovy dokument neudrz ız a dne forma tova nı, takz e se uloz ıpouze text. F Typ Textovy dokument Unicode take nema forma tova nı, ale muz ete jeho prostrednictvım prena set ruzne cizojazycne znakove sady (recke, cı nske, azbuku a dalsı ).

G

Po vy b–ru typu souboru se aktua lnıdokument uzavre. WordPad totiz neumıpracovat s vı ce dokumenty soucasn–. Pokud by nebyl aktua lnıdokument uloz en, budete podobn– jako u jiny ch aplikacıvyzva ni k jeho uloz enı . Budete-li chtı t pracovat s existujı cı m souborem, musı te ho z disku nacı st do WordPadu. Teto operaci rı ka me otevrenı a muz ete ji spustit krom– prı kazu Soubor → Otevrıt take kla vesovou zkratkou CTRL+O nebo pomocıtlacı tka Otevrıt ( ) ve Standardnım panelu. Jak se pracuje s dialogovy mi okny Otevrıt, resp. Ulozit jako, jsem popisoval ve druhe kapitole Sloz ky a soubory.

Forma tova nıpısma Nynıjiz jste schopni napsat b–z ny text. Zatı m vsak bude trochu neurovnany a vsechny znaky budou stejne. Jednou z vy hod aplikace WordPad je, z e umınastavit a take uchovat ruzne parametry pı sma. Zm–na m t–chto parametru rı ka me formatovanı pısma. Co vsechno muz ete u pı sma nastavit?

Typ pısma V prvnı rad– je to typ pı sma, neboli znakova sada (font), ktera urcuje grafickou podobu pı smen. Typ pı sma zm–nı te pomocı vstupnı ho pole s rozevı racı m seznamem Pısmo na Forma tovacım panelu. Velikost pısma Velikost pı sma urcı te podobny m zpusobem prostrednictvı m vstupnı ho pole s rozevı racı m seznamem Velikost. Pro b–z ne texty psane na papı r forma tu A4, resp. A5, se pouz ı va velikost 12, resp. 10 bodu, coz je n–co pres 3 mm. Budete-li vytva ret vı cejazycne dokumenty, muz ete ve vstupnı m poli s rozevı racı m seznamem Skript pısma vybrat prı slusnou cizojazycnou mutaci znakove sady. R ez pısma V–tsinu pı sem muz ete jest– modifikovat pomocı rezu. R ez pı sma nastavı te pomocı trı tlacı tek na Forma tovacım panelu nebo kla vesovy mi zkratkami:

F Tucne pısmo , CTRL+B F Kurziva , CTRL+I,


F Podtrz ene pısmo

J

, CTRL+U

Tato tlacı tka i kla vesove zkratky fungujıjako prepı nace. Dalsı m stisknutı m nastaveny rez zase vypnete. Barva pısma Poslednı m nastavitelny m parametrem pı sma je jeho barva. Pro vy b–r barvy pouz ijte na Forma tovacım panelu tlacı tko Barva ( ), ktere funguje jako rozevı racıseznam barev.

? G

Kompletnıseznam parametru pı sma muz ete nastavit v dialogovem okn– Pısmo, ktere vyvola te prı kazem Forma t → Pısmo...

Parametry pı sma nastavujete pro urcite mısto v dokumentu. Nastavı te-li napr. barvu pı sma modrou, budete psa t modre, dokud barvu nezm–nı te. Presunete-li vsak textovy kurzor do mı sta, ve kterem jste psali cern–, bude psa t v tomto mı st– WordPad cern–.

Blok neboli vy be r Spousta uz ivatelu pı se cely dokument stejny m pı smem a pak jednotlive vy znamne pojmy preforma tuje. K teto operaci je treba oznacit tu ca st textu, kterou chcete preforma tovat. R ı ka me, z e vyberete ca st textu do bloku. Oznacenıtextu do bloku Text do bloku muz ete vybrat mysınebo kla vesnicı . Na sledujı cıtabulka popisuje oznacova nıbloku mysı : Akce

Vy sledek

Dvojıklepnutına slovo

Vybere se jedno slovo.

Trojıklepnutıdo textu

Vybere se cely odstavec.

Taz enı mysı v textu stisknuty m levy m tlacı tkem

se Vybere se ca st textu, pres ktery prejedete mysı .

Klepnutıvlevo pred ra dkem

Vybere se cely ra dek.

Dvojıklepnutıvlevo od textu

Vybere se cely odstavec.

Trojıklepnutıvlevo od textu

Vybere se cely text.

Pomocıkla vesnice je vy b–r textu velmi jednoduchy . Stacı , kdyz stisknete kla vesu SHIFT a presunete pomocıkurzorovy ch kla ves textovy kurzor do cı love pozice. Pak pustı te kla vesu SHIFT. Naprı klad kdyz stisknete kla vesy SHIFT+END, oznacı te text od aktua lnıpozice kurzoru do konce ra dku.

M

Ma te-li text vybrany do bloku, tedy oznaceny , pak stisk libovolne znakove nebo numericke kla vesy prepı se cely blok prı slusny m znakem! Pro ‫ד‬plnost je treba prozradit, jak se zrusıoznacenıbloku (aniz by se vymazal). Stacı , kdyz stisknete libovolnou kurzorovou kla vesu nebo klepnete mysıkamkoli do plochy okna. Preforma tova nınapsanůho textu Ale vraŘ me se zp–t k preforma tova nıjiz napsaneho textu. Postupujte v tomto poradı : 1. Vyberte text, ktery chcete preforma tovat do bloku. 2. Zm–nte parametry pı sma.


3. Zruste oznacenıbloku.

G

S vybrany m textem lze vykona vat jest– dalsı operace, jako je kopı rova nı nebo presuny. T–mto operacı m je v–nova na samostatna kapitola.

Forma tova nıodstavce Ma me-li hovorit o odstavci, pripomenme, z e odstavec je skupina znaku uzavrena mezi dvojıstisknutı kla vesy ENTER. Mezi za kladnıparametry odstavce patrızarovnanı, odsazenı, odrazky a tabulatory. Zarovna nıodstavce Odstavec muz ete zarovnat pomocı trı tlacı tek na Forma tovacım panelu. Piktogramy na tlacı tka ch vy stiz n– ukazujı , z e se text bude zarovna vat bu‫ ה‬vlevo, na stred nebo vpravo. Tlacı tka fungujı jako prepı nace, takz e volbou jednoho tlacı tka se druhe vypne. Prı znivci kla vesnice mohou pouz ı t kla vesove zkratky CTRL+L, CTRL+E, CTRL+R. Odsazenıodstavce V odstavci muz ete odsadit text od okraju stra nky jak zleva, tak i zprava. Slouz ık tomu troj‫ד‬helnı kove znacky na pravı tku. Leva znacka s obdelnı kovy m jezdcem predstavuje levy okraj odstavce, pravy troj‫ד‬helnı k zase pravy okraj odstavce. Levy hornı troj‫ד‬helnı k predstavuje odsazenıprvnı ho ra dku. Posunovat t–mito znackami budete pochopiteln– mysı . Oba vy se zmı n–ne parametry muz ete nastavit i pomocıdialogoveho okna Odstavec, ktere vyvola te prı kazem Forma t → Odstavec.... Odra zky Stisknete-li na Forma tovacım panelu tlacı tko Odra zky ( zde ale nenabı zıprı lis moz nostına vy b–r.

), bude vybrany odstavec opatren odra z kou. WordPad

Tabula tory Tabula tory pouz ijete pro psanı textu do sloupcu. Zara z ky tabula toru urcujıpozice zaca tku jednotlivy ch sloupcu a nastavı te je klepnutı m leveho tlacı tka mysi do spodnı ca sti pravı tka. Taz enı m mysi do stran muz ete tabulacnızara z ku posunovat, odta hnete-li ji mimo pravı tko, odstranı te ji. Text pri psanıumı stı te k zara z ce tabula toru stiskem kla vesy TAB. Tabulacnızara z ky muz ete take nastavit pomocıdialogoveho okna Tabula tory, ktere vyvola te prı kazem Forma t → Tabula tory.

G

Pri forma tova nıodstavce nenıtreba odstavec oznacovat do bloku. Novy forma t se nastavıpro aktua lnı odstavec. WordPad totiz vı , kde odstavec zacı na a kde koncı . Vy to vı te take?

Tisk dokumentu Pred vlastnı m tiskem dokumentu je vhodne prohlednout si na obrazovce nahled na dokument. V n–m uvidı te, jak bude vypadat tiskova stra nka. Na hled zobrazı te prı kazem Soubor → Na hled nebo stiskem tlacı tka Na hled ( ) na Standardnım panelu. Zp–t do editacnı ho rez imu se dostanete tlacı tkem Zavrıt. V prı pad–, kdy potrebujete nastavit jiny rozm–r papı ru, jeho jinou orientaci nebo upravit velikosti okraju stra nky, pouz ijte prı kaz Soubor → Vzhled stra nky..., ktery zobrazıstejnojmenne dialogove okno.


Jste-li s na hledem na dokument spokojeni, vlastnı tisk zaha jı te prı kazem Soubor → Tisk... nebo kla vesovou zkratkou CTRL+P. Oba zpusoby vyvolajıdialogove okno Tisk, v n–mz zada te rozsah tisku a pocet kopiı . Vlastnıtisk spustı te stiskem tlacı tka Tisk.

G

Tisk lze spustit i pomocıtlacı tka Tisk ( ) na Standardnım panelu. Tı m vsak poslete dokument prı mo na tiska rnu bez zobrazenıdialogoveho okna a ochudı te se o moz nost nastavit parametry tisku.

1.2

Malova nı

Nejjednodussıobra zky a schemata muz ete nakreslit nebo upravit prostrednictvı m bitmapoveho grafickeho editoru s vy stiz ny m na zvem Malova nı. Obra zek tedy vznika zvy raznova nı m jednotlivy ch bodu na pracovnı plose, tak jako byste kreslili tuz kou na papı r. Program spustı te prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı → Malova nı nebo poklepa nı m na ikonu souboru typu rastrovy obra zek (BMP, JPG, GIF).

Obra zek 3.2: Okno aplikace Malova nı

Z obra zku ‫ ו‬je vid–t snahu maxima ln– priblı z it malova nına pocı taci b–z nemu malova nıpastelkami. Pracovnı plocha predstavuje vy kres, Panel na stroju pro kreslenı s tuz kou, gumou, st–tcem, sprejem, pravı tkem, kruz ı tkem a dalsı mi pomuckami je umı st–n na leve stran– obrazovky a na spodnıstran– obrazovky je Panel barev se za kladnıpaletou barev. Ukazatel mysi ma zpravidla tvar vybraneho na stroje. Aby byl vy cet prvku okna kompletnı , pod za hlavı m najdete za kladnınabı dku s prı kazy a spodnıokraj okna vyplnuje stavovy ra dek.

G

Jednotlive panely muz ete na obrazovce zobrazit nebo naopak skry t zada nı m stejnojmenny ch prı kazu v nabı dce Zobrazit.


Za sady pro kreslenıobra zku Pri kreslenıobra zku dbejte na tyto za sady:

F Na stroj vybırejte stiskem leveho tlacıtka mysi na tlacıtku na stroje. To zustane zatlacene. F Jednotliva tlacıtka fungujı jako prepınace. Pri volb– jineho na stroje nemusıte tlacıtko

puvodn–

vybraneho na stroje vypı nat.

F U v–tsiny na stroju muz ete ve spodnıca sti panelu na stroju upresnit tvar nebo velikost na stroje. F Barvu pro obrysy nastavıte klepnutım leveho a pro pozadı(vy pln–) praveho tlacıtka mysi na vybrane

barv– na Panelu barev. Vy chozıbarvy popredıa pozadıjsou zobrazeny v leve ca sti tohoto panelu. Hornı barevny ctverecek predstavuje barvu popredı , dolnıbarevny ctverecek predstavuje barvu pozadı .

F Na

pracovnıplochu se kreslıtaz enı m mysıse stisknuty m levy m nebo pravy m tlacı tkem. Levy m tlacı tkem kreslı te barvou popredı , pravy m barvou pozadı .

F Nepovedenou ca ru muz ete vymazat na strojem Guma nebo prıkazem U pravy → Zpe t (CTRL+Z). F Pri kreslenıpravidelny ch ‫ד‬tvaru (ctverec, kruh) ta hn–te mysıpri stisknute kla vese SHIFT. F Pri kreslenıminiatur je vhodne zv–tsit si prıslusnou ca st vy kresu pomocına stroje Lupa.

Zp–t do norma lnı ho zobrazenı se dostanete op–tovny m vy b–rem stejneho na stroje a upresn–nı m velikosti zobrazenına 1x.

Jak tisknout obra zky Tisk obra zku podleha stejny m pravidlum jako tisk textovy ch dokumentu. V nabı dce Soubor najdete op–t prı kazy pro zobrazenına hledu (Na hled), pro ‫ד‬pravu parametru tiskove stra nky (Vzhled stra nky) a samozrejm– pro vlastnıtisk (Tisk). Jak ukla dat obra zky Obra zky se ukla dajıdo souboru preva z n– ve forma tu BMP (bitova mapa). Ackoli jsou dnes disky relativn– velke, je treba pocı tat s tı m, z e obra zek zabı ra mnohem vı ce mı sta nez text. Velikost barevneho obra zku snı zı te tı m, z e v dialogovem okn– Ulozit jako vyberete v poli Ulozit jako typ obra zek s niz sı m poctem barev (16 nebo 256) nebo komprimovany typ GIF, resp. JPEG.

G

Budete-li obra zek ukla dat v mensı m poctu barev, nez v jakem jste ho kreslili, muz e dojı t k nevhodne deformaci barev.

1.3

Imaging

Obra zky nemusı te jen kreslit. Muz ete je zı skat prostrednictvı m skeneru prevedenı m z tist–ne podoby do elektronicke, napr. z fotografiı . Pra v– proto byla do vy bavy Windows Millennium zarazena aplikace Imaging. Program spustı te z nabı dky Start → Programy → Prıslus enstvı volbou poloz ky Imaging. Pokud nema te na pocı taci nainstalova n z a dny profesiona lnıgraficky editor, muz ete Imaging spustit i poklepa nı m na ikonu graficky ch souboru (PCX, JPG, ...). Okno tohoto grafickeho editoru, viz obra zek „ , se nevymyka zvyklostem aplikacnı ch oken ve Windows.


Obra zek 3.3: Okno programu Imaging

V programu Imaging vsak najdete na panelu Pozna mka take na stroje pro jednoduche kreslenı . Cokoli nakreslı te, tvorı samostatny objekt a tento objekt muz ete pozd–ji upravovat. Imaging tedy ca stecn– podporuje vektorovou grafiku. Barvu poprı pad– tlousŘ ku ca ry u nakresleneho objektu muz ete zm–nit v dialogovem okn– Vlastnosti, ktere zobrazı te stejnojmenny m prı kazem z mı stnınabı dky objektu. Pokud chcete nacı st obra zek ze skeneru, zadejte prı kaz Soubor → Skenovat novou stra nku. Po naskenova nı obra zku ho pak muz ete v prostredıprogramu Imaging upravit a poprı pad– doplnit pozna mkami.

1.4

Kalkulacka

O uz itecnosti kalkulacky jist– nikdo nepochybuje. Zvla st–, je-li souca stıWindows Millennium. Ma te ji neusta le po ruce a nemusı te ji tedy schova vat v za suvce sveho pracovnı ho stolu. O spust–nı kalkulacky jsem se jiz zmı nil. Pouz ijete k tomu prı kaz Start → Programy → Prıslus enstvı → Kalkulacka.

Obra zek 3.4: Ve decka kalkulacka


Aplikacnıokno kalkulacky na rozdı l od jiny ch oken nenımoz ne zv–tsovat nebo zmensovat. To je celkem logicke, nevid–li bychom na kla vesy. Pokud vidı te na obrazovce jednodussıvariantu kalkulacky, zadejte prı kaz Zobrazit → Ve decka . Na vrat zp–t k jednodussıstandardnı kalkulacce provede prı kaz Zobrazit → Standardnı. Pra ce s touto kalkulackou se v nicem nelisı od pra ce s b–z nou “mimopocı tacovou‫ ח‬kalkulackou. Jednotlive kla vesy kalkulacky muz ete mackat na kla vesnici nebo levy m tlacı tkem mysi. O vy znamu jednotlivy ch tlacı tek kalkulacky se nejvı ce dozvı te z na pov–dy, proto ji neva hejte pouz ı t. Na rozdı l od b–z ne kalkulacky na vasem pracovnı m stole ma tato kalkulacka jednu velkou prednost. Muz ete z nıtotiz vy sledky prı mo kopı rovat do svy ch textovy ch dokumentu. Postupujte podle na sledujı cı ho na vodu: 1. Po skoncenıvy poctu stiskn–te kla vesovou zkratku CTRL+C. 2. Prepn–te do aplikace, do ktere chcete vloz it vy sledek, napr. do textoveho editoru WordPad. 3. Umı st–te textovy kurzor na spra vne mı sto. 4. Stiskn–te kla vesovou zkratku CTRL+V. Podarilo se? Az si prostudujete podrobn–ji kapitolu Vy m–na dat mezi aplikacemi, bude va m vy se uvedeny postup jist– pov–domy .

1.5

Adresa r

Adresa r predstavuje vhodny prostredek pro ukla da nıkontaktnı ch informacı . Umı‫ד‬zce spolupracovat s “postovnı mi‫ ח‬aplikacemi, jako je napr. aplikace Microsoft Outlook Express, ktery m nabı zıdatabanku kontaktu. Poskytuje rovn–z prı stup k adresa rovy m sluz ba m, ktere lze vyuz ı t k vyhleda va nıosob a firem v sı ti Internet. SpusŘ te program prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı → Adresa r. Na obrazovce se objevıaplikacnı okno, podobne jako je na obra zku ‫ט‬.

Obra zek 3.5: Okno aplikace Adresa r

Va s adresa r pochopiteln– nebude obsahovat z a dne kontakty. Jak to napravı te? V nabı dce Soubor najdete prı kazy pro vytvorenı noveho kontaktu (Novy kontakt...), poprı pad– skupiny kontaktu (Nova skupina...). Neva hejte je pouz ı t a vytvorit si tak jednoduchy elektronicky adresa r, ktery va m usnadnıa zjednodusı uspora da nıkontaktnı ch informacıa pozd–ji pak elektronickou korespondenci.

1.6

Prıkazovy ra dek

Prıkazovy ra dek supluje stary system DOS. Zada nı m prı kazu Start → Programy → Prıslus enstvı→ Prıkazovy ra dek se dostanete do prı kazoveho rez imu, ktery je reprezentova n cernou obrazovkou s vy pisem aktua lnısloz ky. Prostredırez imu Prıkazovy ra dek je zobrazeno na obra zku ‫י‬.


Obra zek 3.6: Prostredı prıkazovů ho ra dku

Do prostoru blikajı cı ho kurzoru napı sete prı kaz ke spoust–nı programu, napr. stary zna my Norton Commander spustı te vy pisem NC a stiskem kla vesy ENTER. Z tohoto prostredılze spoust–t i programy pro Windows, ale je treba se pak do nich prepnout nejcast–ji pomocıkla vesove zkratky ALT+TAB. Pam–tnı ky operacnı ho systemu DOS bude jist– zajı mat, jestli mohou v tomto prostredıvytva ret a prohlı z et system sloz ek, kopı rovat soubory apod. Muz ete by t klidnı , drtiva v–tsina prı kazu je funkcnıi zde. Dokonce muz ete pouz ı vat i dlouhe na zvy souboru ci sloz ek, jen je treba je uvest do uvozovek. Chcete-li tedy vypsat obsah sloz ky Program Files na disku C:, pouz ijte prı kaz dir “C:\Program Files䀊. Budete-li chtı t ukoncit pra ci v rez imu prı kazoveho ra dku, zadejte z kla vesnice prı kaz Exit a potvr‫ה‬te kla vesou ENTER.

1.7

Prehra vac multimedia lnıch klipu

Dnes jsou jiz pocı tace dostatecn– hardwarov– vybaveny k tomu, aby se mohly sta t zdrojem za bavy. Muz ete si prehra t zvukove CD, zvukove nebo obrazove soubory nejruzn–jsı ch forma tu, a jste-li pripojeni, muz ete “ve voda ch‫ח‬Internetu napr. najı t svou oblı benou rozhlasovou stanici a zaposlouchat se do nı . Ma te-li po ruce zvukove CD, vloz te ho do mechaniky CD-ROM. Po chvilce se automaticky spustı prehra vac Windows Media Player. Proti minule verzi doznal vy razny ch zm–n k lepsı mu, a to nejen ve vzhledu ů viz obra zek ‫א‬.

Obra zek 3.7: Aplikacnı okno programu Windows Media Player


K ovla da nıprehra va nıslouz ıspodnıca st aplikacnı ho okna, ktera na padn– pripomı na panel volkmanu nebo prehra vacu CD. Uka z ete-li mysına n–ktere z tlacı tek, objevıse jeho popisek. Prehra vac bude hra t jednu skladbu za druhou v poradıuvedenem v pracovnı m poli okna. V nabı dce Prehra t muz ete samozrejm– zvolit i na hodne poradıprehra va nı . Chcete-li si vybrat a prehra t konkretnı skladbu, poklepejte mysına jejı m na zvu. Ne vsechny skladby jsou pouze na CD. Muz ete mı t celou radu klipu uloz eny ch na disku. V t–chto prı padech budete muset Windows Media Player nejprve spustit: Start → Programy → Prıslus enstvı → Za bava → Windows Media Player. Chcete-li si prehra t media lnı klipy, ktere ma te uloz eny na svem disku, pouz ijte b–z ny prı kaz Soubor → Otevrıt. Objevı se standardnı dialogove okno pro otevrenı souboru. V poli s rozevı racı m seznamem Soubory typu: najdete prehled vsech typu media lnı ch souboru, se ktery mi umı Windows Media Player pracovat. Po otevrenı souboru se jeho na zev objevı v pracovnı m okn– prehra vace a muz ete si ho prehra t podobn– jako skladby ze zvukoveho CD-ROM. Po urcite dob– si jist– na svuj disk umı stı te celou radu media lnı ch klipu. T–z ko lze predpokla dat, z e by va s bavilo neusta le otvı rat dalsıa dalsısoubor. Windows Media Player va m umoz nıvytvorit si svuj seznam stop. Na leve stran– aplikacnı ho okna najdete nabı dku ruzny ch funkcıprogramu. Doposud jste pouz ı vali Zvukovy disk CD, resp. Prehra vac. Stisknete-li tlacı tko Knihovna můdiı, objevıse na pracovnıplose okna stromova struktura media lnı ch za znamu. Ve spodnıca sti tohoto stromu najdete v–tev Muj seznam stop. Novou stopu prida te tlacı tkem Novy seznam stop ( ). Soubory do tohoto seznamu naimportujete jednı m z prı kazu z nabı dky Soubor → Pridat do knihovny, resp. Soubor → Importovat seznam stop do knihovny . Takto si muz ete vytvorit celou radu ruzny ch kolekcıskladeb. Aplikace Windows Media Player toho umımnohem vı c. Vse, co jsem uvedl o zvukovy ch za znamech, se ty ka samozrejm– i za znamu obrazovy ch. AŘ jiz budete hledat v Internetu media lnısoubory, rozhlasove stanice nebo novy design prehra vace, princip pra ce s nı m zusta va sta le stejny .

G

Ma te-li men– vy konny pocı tac s mensıpam–tı(32 MB) a pomalejsı m procesorem (<300 MHz) a jste-li pripojeni pomocıkomutovane linky, prehra va nıklipu prı mo z Internetu je trhave, nekvalitnı . Procesor prost– nestı ha .

1.8

Za znam zvuku

Moz na jste zatouz ili vytvorit si n–jaky zvuk sami. Windows Millennium va m nabı zıdrobnou aplikaci Za znam zvuku. Program spustı te prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı → Za bava → Za znam zvuku. Na obrazovce se objevıstejnojmenne okno (obra zek ‫)בא‬, jehoz ovla dacı prvky op–t velmi siln– pripomı najı vseobecn– zna my magnetofon. A nejen z e pripomı najı , ale pochopiteln– take majı stejny vy znam. Chcete-li nahra vat sve vlastnı zvuky, musı te mı t pripojen mikrofon. Stisknutı m tlacı tka Zaznamenat zacnete nahra vat. Nov– vytvoreny soubor vsak muz ete uloz it pouze ve forma tu WAV. Snad jen pro zajı mavost muz eme uvest, z e lze zaznamenat i Obra zek 3.8: Za znam zvuku soubory prehra vane ze zvukoveho Prehra vace CD, ovsem vy sledny soubor s prı ponou WAV bude n–kolikana sobn– v–tsı . Ackoliv ma tato aplikace do mixa z nı ho pultu daleko, prece jen muz ete vytva ret kombinovane zvuky. Krom– za znamu zvuku totiz muz ete otevrı t i existujı cızvukove soubory a pomocıprı kazu U pravy → Vlozit soubor..., resp. U pravy → Smıchat se souborem..., spojit dva ci vı ce zvukovy ch souboru do jednoho. Dalsı moz nosti pro experimentova nınajdete v nabı dce Efekty, kde krom– zrychlova nımuz ete jest– pridat ozv–nu.

1.9

Ovla da nıhlasitosti

Aplikaci Ovla da nı hlasitosti zrejm– budete potrebovat, pokud budete chtı t upravit hlasitost ruzny ch prvku sveho prehra vace. Spustı te ji prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı→ Za bava → Ovla da nıhlasitosti.


Na obrazovce se objevıstejnojmenne aplikacnıokno, jako vidı te na obra zku ‫גא‬. Pomocınastavovacı ch jezdcu muz ete regulovat hlasitost nebo vyva z enı reproduktoru. Pokud va s ovladac zvuku podporuje samostatne nastavenıbasu a vy sek, vyuz ijte k tomu prı kaz Moznosti → Upresnit nastavenı.

Obra zek 3.9: Prostredı aplikace Ovla da nı hlasitosti

J

Rychleji lze spustit tuto aplikaci poklepa nı m na ikonu Hlasitost (

) na hlavnı m panelu.

1.10 Windows Movie Maker Zatouz ı te-li si nejen prehra vat, ale predevsı m upravovat videoklipy, pouz ijte Windows Movie Maker. Tuto zbrusu novou aplikaci spustı te prı kazem Start → Programy → Prıslus enstvı→ Windows Movie Maker. Na obrazovce se objevıaplikacnıokno, jehoz podstatnou ca st vidı te na obra zku ‫זא‬.

Obra zek 3.10: Aplikacnı okno Windows Movie Maker

G

Predem vsak je treba upozornit ty z va s, kterıma te pocı tac s procesorem pod 300 MHz a operacnı pam–Ř pod 64 MB, z e si mnohdy budete pripadat jako na cekane. Princip tvorby nove sekvence spocı va v na sledujı cı ch krocı ch:


1. V leve ca sti okna v panelu Kolekce si pripravı te sadu kolekcıs existujı cı mi media lnı mi klipy. Nejcast–ji

2. 3. 4.

5. 6.

k tomu pouz ijete prı kaz Soubor → Importovat... Ma te-li digita lnıvideokameru, muz ete klip zaznamenat prı kazem Soubor → Zaznamenat.... Ktery koliv z klipu si muz ete pomocıovla dacı ch tlacı tek vpravo dole prehra t jednak plynule ů tlacı tko Prehra t ( ), ale take po krocı ch ů tlacı tka Krok vzad, resp. Krok vpred ( ). lcı ch Kaz dy klip muz ete navı c v kteremkoliv okamz iku tlacı tkem Rozde lit ( ) na n–kolik dı samostatny ch klipu. Oznacı te-li vsechny klipy v kolekci, prehrajıse vsechny za sebou. Ve spodnıca sti okna najdete bu‫ ה‬C asovou osu nebo Scůna rnoveho klipu. Ktery prvek to bude, nastavı te v nabı dce Zobrazit. Novy klip sestavı te tak, z e vy se vytvorene dı lcıklipy preta hnete mysıdo prostoru casove osy. Klepnete-li na ktery koliv snı mek pod casovou osou, zobrazıse na nıPoca tek strihu ( ) a Konec strihu ( ). Taz enı m za tyto ikony muz ete zm–nit delku prehra va nınebo kla vesou DELETE tento strih vymazat. Ma te-li novy film sestaven, prı kazem Soubor → Ulozit film..., resp. kla vesovy m prı kazem CTRL+M ho uloz ı te na disk.

Takto vytvorene videoklipy muz ete prohlı z et napr. programem Windows Media Player.

1.11 Hry Nejste-li zasta nci dlouhotrvajı cı ch strategiı , nabı zı va m Windows Millennium k odreagova nı sadu jednodussı ch her. Vsechny doda vane hry najdete a take muz ete spustit z nabı dky Start → Programy → Prıslus enstvı→ Hry. K dispozici jsou dv– skupiny her. Prvnı skupina je urcena pro hranı na loka lnı m pocı taci a ve vsech va m bude souperem pocı tac. Druha skupina her je urcena pro Internet, kde pro va s system najde soupere. Pro zacı najı cıuz ivatele doporucuji zahra t si Solitaire, coz je obdoba karetnı hry pasia ns, a Hleda nı min, coz je zase napodobenina zna me hry lod–. Na obou z nich si dobre a za bavnou formou procvicı te pra ci s mysı . Pravidla vsech her najdete v na pov–d–.

Obra zek 3.11: Nabıdka her


2.

Vy me na dat mezi aplikacemi Minula kapitola byla v–nova na aplikacı m, ktere jste si koupili v ra mci celeho systemu Windows Millennium. Umı te je spustit, vytvorit v nich sve dokumenty, uloz it je a manipulovat s nimi na disku. Zda lo by se, z e bychom mohli skoncit. Ale kdepak. Kdyz uz umı te spustit vı ce aplikacıa doka z ete se mezi nimi prepı nat, sta lo by za to naucit se mezi t–mito aplikacemi prena set data. A nejen to. Operacnısystem Windows Millennium umızprostredkovat jest– t–sn–jsı , dynamicke vazby mezi aplikacemi. Pra v– o tom bude pojedna vat na sledujı cıkapitola.

2.1

Schra nka jako prostrednık mezi aplikacemi

K cemu je schra nka Nynıbudeme v–novat pozornost vy m–n– dat mezi aplikacemi. Co s tı m ma vsak spolecneho n–jaka schra nka? Predstavte si na sledujı cısituace. Poslu svemu kamara dovi knı z ku. Poslechnu si zpra vy v televizi. Prinesu si z obchodu domu maso na ob–d. Vsechny tyto prı klady majıcosi spolecneho. Vz dy docha zı k vy mčnč n–ceho (kniha, informace) mezi zdrojem (ja , redakce televiznı ho zpravodajstvı , obchod) a cılem (kamara d, ja , domov) prostrednictvım n–ceho (balı k, televize, na kupnıtaska). Pra v– schranka hraje na pocı taci roli prostrednı ka mezi aplikacemi.

Dve vy znamnů vlastnosti schra nky Schra nka ma proti vy se uvedeny m prostrednı kum jednu nevy hodu a jednu vy hodu. Jako v poha dka ch zacnu s tou horsızpra vou. Do schra nky se vejde pouze jeden objekt. Da te-li napr. do schra nky maso (obra zek), jiz se do nısoucasn– nevejde nic jineho, treba jiny obra zek. Budete-li chtı t prenest z jedne aplikace vı ce ruzny ch ca stıdo jine aplikace, dost se “nab–ha te‫ח‬. Ale jine cesty nenı . A te‫ ה‬ma m pro va s tu druhou, lepsızpra vu. Umı stı te-li n–jaky objekt do schra nky, zustane tam tak dlouho, dokud do nıneda te n–co jineho nebo dokud nevypnete pocı tac. Schra nka se tedy chova podobn– jako razı tko. Umı stı te napr. text do schra nky (namocı te razı tko) a muz ete ho postupn– vkla dat do n–kolika cı lovy ch mı st, napr. do n–kolika ruzny ch dokumentu (razı tkujete).

Obecny postup pouzıva nıschra nky Preda va nıdat prostrednictvı m schra nky probı ha v na sledujı cı ch krocı ch: 1. Oznacenıdat, ktera budete da vat do schra nky. 2. Premı st–nıdat do schra nky. Pritom se muz e jednat jak o presun, tak o kopı rova nı . Za lez ına tom, jestli

chcete data ponechat na zdrojovem mı st– a vytvorit jejich kopii, nebo je ze zdroje odnest. 3. Oznacenıcı love pozice, na kterou data ze schra nky vloz ı te. 4. Vloz enıdat ze schra nky na oznacene mı sto.

2.2

Kopırujeme a presouva me data

Kopırova nıdat pomocıschra nky Zacneme zrejm– cast–jsıoperacı , totiz kopı rova nı m. Abyste si cely postup mohli b–hem ctenıi prakticky vyzkouset, pusŘ te si aplikace Pozna mkovy blok a WordPad. Napiste do nich texty podle obra zku ‫ו‬.


Obra zek 4.1: Zdrojova a cılova aplikace

A nynıse budeme rı dit vy se uvedeny m postupem: 1. Oznacte zdrojovy text do bloku ( 2. Zkopı rujte oznaceny blok do schra nky:

).

F prıkazem U pravy → Kopırovat nebo F kla vesovou zkratkou CTRL+C. 3. Prepn–te se do cı love aplikace, tedy do textoveho editoru WordPad a presunte kurzor za dvojtecku. 4. Vloz te obsah schra nky do cı loveho mı sta:

F prıkazem U pravy → Vlozit nebo F kla vesovou zkratkou CTRL+V. Nynıbyste m–li mı t kra sne m–sto Kocourkov jak ve zdrojove, tak i v cı love aplikaci, aniz byste opisovali ze zdroje jedine pı smenko. Co se stane, kdyz nynıstisknete kla vesovou zkratku CTRL+V jest– jednou? A jest– jednou? Na tomto mı st– si dovolı m jednu retrospektivu. Jak se prekopı ruje vy sledek vy poctu z kalkulacky do textoveho dokumentu? Nevı te-li, nalistujte si v minule kapitole pasa z o aplikaci Kalkulacka.

Presun dat pomocıschra nky Presun dat prostrednictvı m schra nky je velmi podobny . Vlastn– se lisıjen ve druhem bod– celeho postupu. Presto si ho projdeme cely postup op–t na konkretnı m prı pad–. Dopiste v aplikaci WordPad na konec dokumentu text: ěTato ve ta sem nepatrıa proto ji presuneme do poznamkov“ ho bloku. Nynısi procvicı te presun dat z jedne aplikace (WordPad) do jine aplikace (Pozna mkovy blok). Op–t se budeme rı dit ctyrbodovy m postupem: 1. Oznacte zdrojovy text do bloku. 2. Vyjm–te oznaceny blok do schra nky:

F prıkazem U pravy → Vyjmout nebo F kla vesovou zkratkou CTRL+X. 3. Prepn–te se do cı love aplikace, tedy do textoveho editoru Pozna mkovy blok a presunte kurzor na konec

dokumentu. 4. Vloz te obsah schra nky do cı loveho mı sta:

F prıkazem U pravy → Vlozit nebo F kla vesovou zkratkou CTRL+V. To je para da. Jest– jedna kontrolnıota zka: Co kdyz nynıstisknete CTRL+V?


J

G

Vzpomı na te si jest– na aplikaci Pru zkumnık? Vy se uvedeny ctyrbodovy postup muz ete s ‫ד‬sp–chem pouz ı t i pri kopı rova nınebo presunech cely ch souboru v teto aplikaci. Obdobn– postup kopı rova nı a presun souboru taz enı m mysı (drag and drop), ktere jsme si popisovali pra v– v aplikaci Pru zkumnık, muz ete pouz ı t i pri kopı rova nıa presunech dat. Vyzkousejte si oba postupy prakticky. V–tsina aplikacınabı zıuz ivatelum v panelech na stroju tlacı tka pro operace se schra nkou: Kopırovat ( ), Vyjmout ( ) a Vlozit ( ).

2.3

Propojujeme aplikace

Tato podkapitola va s zavede do blı zke budoucnosti. Uvedu konkretnıprı pad. V textovem editoru budete psa t vy rocnızpra vu o hospodarenıvasıfirmy a tato zpra va bude obsahovat tabulku s vy sledky hospodarenıvcetn– grafu. Tuto tabulku i graf vytvorı te v tabulkovem procesoru, napr. v Excelu. Pokud ji pouze prekopı rujete do textove vy rocnızpra vy, ztratı te veskere vazby mezi ob–ma aplikacemi. Pri zm–n– ‫ד‬daju v tabulce v prostredıtabulkoveho procesoru vsak zustane v textove zpra v– puvodnınezm–n–na tabulka i graf. Aby i vy rocnızpra va obsahovala aktua lnı(poslednı ) ‫ד‬daje, museli byste jak tabulku, tak i graf znovu kopı rovat. To je sice moz ne, a vy byste to se svy mi dosavadnı mi znalostmi jist– zvla dli, ale existuje elegantn–jsıresenı . Spocı va v dynamicke m propojenı aplikacı. S aplikacemi doda vany mi v ra mci Windows Millennium vsak nevystacı te. Zvla dnete-li pracovat s tabulkovy m procesorem, muz ete si toto dynamicke sdı lenıdat vyzkouset prakticky. Pro jednoduchost si popı seme pouze propojenıtabulky. Vytvorte si v tabulkovem procesoru jednoduchou pocetnıtabulku ů viz obra zek „ . PusŘ te si jest– textovy editor WordPad. A nynı muz eme zacı t propojovat. 1. Oznacte zdrojovou tabulku v Excelu do bloku. 2. Zkopı rujte oznaceny blok do schra nky:

F prıkazem U pravy → Kopırovat nebo F kla vesovou zkratkou CTRL+C. 3. Prepn–te se do cı love aplikace, tedy do textoveho editoru WordPad. 4. Propojte obsah schra nky do cı loveho mı sta:

Obra zek 4.2: Zdrojova tabulka v Excelu

F prıkazem U pravy → Vlozit jinak .... Otevre se stejnojmenne dialogove okno, v n–mz nastavte prepı nac na volbu Vlozit propojenı ů viz obra zek .

Obra zek 4.3: Dialogovů okno Vlozit jinak


Nynıje jiz tabulka vloz ena v textovem dokumentu ve WordPadu. Zobrazte si na obrazovce okna obou aplikacıů viz obra zek ‫ט‬. V tabulkovem procesoru Excel zm–nte hodnotu prı jmu za brezen na 4000 Kc. Okamz it– by se m–la zm–nit i hodnota prı jmu v tabulce vloz ene do WordPadu. Tabulku v textovem editoru WordPad si muz ete predstavit jako zrcadlo, ktere pouze odra z ızdrojovou tabulku z tabulkoveho procesoru Excel. Zm–nı -li se zdroj, zm–nıse i jeho odraz v zrcadle.

Obrazek 4.4: Dynamicke sdılenıtabulky


1. Aplikace ve Windows Millennium

Recommend Documents