Funkce ilustrace ve výchovně vzdělávacím procesu

Funkce ilustrace ve výchovně vzdělávacím procesu Vendula Kůtová Katedra českého jazyka a literatury, PdF UP Olomouc Souhrn Charakteristika základních didaktických funkcí ilustrace v učebnicích (dle J. Mikka, 1995). Stručný přehled relevantních výzkumných šetření z hlediska efektivity obrazového učebního materiálu (se zvláštním přihlédnutím k analýze vztahu obraz - text). Nástin současných marketingových funkcí ilustrace (dle Woodwarda, 1993), zformovaných sociálními, ekonomickými, kulturními a jinými společenskými potřebami. Klíčová slova Ilustrace, obraz-text, učebnice, pedagogika, výzkum. Summary Illustration function in educational process. Charakteristics of basic didactic functions of textbooks illustrations (Mikk, 1995).The brief overview of relevant experimental inquiries from the viewpoint of the efficiency of visual instruments (with special interest in the analysis of picture-text relation). The outline of contemporary marketing appointments of illustrations, which are formed by social, economic and cultural functions and the other needs of our community. Key words Illustration, picture-text, textbook, pedagogy, research Učebnice jsou ve výchovně vzdělávacím procesu nezastupitelným informačním zdrojem. Ve své struktuře obsahují dvě základní složky, verbální a neverbální. Primární funkci plní samozřejmě psaný text, jehož rozboru se věnují mnozí experti. Obrazový aparát, kterému už J. A. Komenský přisuzoval velký význam, však upoutal odborníky až v několika posledních desetiletích. V Čechách i ve světě se analýzou ilustrací zabývají především psychologové, ale i ergonomové, sémantici atd. Pokusím se o sondu do této zatím nepříliš probádané oblasti. Čerpala jsem především ze studií světových autorů. Nejprve se zaměřím na taxonomii sestavenou J. Mikkem, jež prezentuje základní didaktické funkce ilustrace, především ve vztahu k textu (1995). Dále zmíním některá relevantní experimentální šetření obohacující dosavadní teoretické analýzy o konkrétní výzkumné výsledky. Na závěr nastíním 72

problematiku marketingové funkce ilustrace dle A. Woodwarda (1993), který provedl důkladnou analýzu současných amerických učebnic. Tato funkce byla zformována v posledních desetiletích, a to sociálními, ekonomickými, kulturními a jinými společenskými potřebami. Mikk tedy zmiňuje několik základních didaktických funkcí ilustrací. Jsou jimi: motivace k učení, předávání informace, rozvíjení porozumění obsahu, usnadnění zapamatování učebního materiálu, podpora myšlení a budování postojů k životu. Výzkumná šetření některých odborníků prokázala (Evans, Watson, Willows, O'Brien, 1987), že američtí učitelé zdůrazňují bohatost ilustrací v učebnicích. Těmito výzkumy se navíc zjistilo, že vydavatelé a nakladatelé se cítí přinuceni vyrovnávat se obrazové kvalitě a kvantitě konkurenčních nakladatelství, aby uspokojili poptávku spotřebitelů. Motivační funkce ilustrace, která je dána především barevností ilustrací, fotografií, popř. jejich obsahem, je tedy v současnosti velice podstatným kritériem při výběru učebnic. Figurativní náměty, jak píše Mikk, jsou (hlavně pro děti) tematicky atraktivnější než náměty krajinné či předmětné. Barevné ilustrace umožňují vykreslit objekty přirozeně a zvýraznit detaily. Jasné barvy vyvolávají samozřejmě pozitivní emoce atd. (Mikk, 2000). Nahrazení černobílých kreseb či grafických listů barevnými ilustracemi nebo fotografiemi má však také své značné nedostatky, stejně jako přílišný zájem o figurativní zobrazení (viz níže). Další důležitou funkcí, kterou Mikk charakterizuje, je vliv ilustrace na porozumění obsahu. Tento aspekt souvisí s nutností komunikace textové a obrazové stránky učebnice. Bez interakce obraz - text by ilustrace jen vyplňovaly prázdný prostor v učebnici, popř. působily jako relaxační dekorace. Ilustrace tedy slouží k systematizaci učebního materiálu, porovnání představ či názorů, k aktualizaci předešlé znalosti, interpretaci abstraktních či neznámých pojmů atd. (Mikk, 1995). Výše zmíněnou funkci podpoříme i jinými grafickými prostředky, jako jsou schémata, grafy, diagramy apod. Jak ukázaly některé psychologické výzkumy, ilustrace zefektivňující porozumění obsahu textu mají vliv i na další didaktickou funkci, a to usnadnění jeho zapamatování. Tato funkce může být vysvětlena teorií duálního kódování – jestliže je informace prezentována dvěma způsoby – obrazem i slovem – je lépe zapamatovatelná. Zapamatování je zefektivněno vysvětlením ilustrace, používáním nadpisů, jasných a krátkých legend k obrázkům, odkazy na ilustrace v textu, strukturováním strany učebnice jako celku. Mikk doporučuje větší formát učebnice, aby mohlo být jedno téma lekce umístěno na jedné dvojstraně. 73

Výzkumem slovního komentáře k ilustracím či odkazů na ilustrace v textu se zabývali např. Woodward (1993) a Mikk (1995). Woodward rozlišuje několik úkolů, které mohou zmíněné popisky k ilustracím plnit: identifikují portrétovaný objekt, opakují nebo parafrázují hlavní text, popř. obsahují rozšiřující informaci o portrétovaném objektu, který nebyl představený v hlavním textu. Analýza těchto prostředků prokázala, že jejich použití ve zkoumaných učebnicích nebylo jednotné. Oba autoři se však shodují na tom, že odkazy na ilustrace v textu a komentáře k ilustracím, tabulkám, schématům atd. jsou potřebné, jelikož zefektivňují vyučovací proces. S. Molitor, S. P. Ballstaedt a H. Mandl (1989), kteří zkoumali vliv obrazů na zpracování verbálního materiálu a vliv jazyka na zpracování vizuálního materiálu, zmiňují experimenty některých odborníků. Např.: skupina německých psycholingvistů testovala schopnost žáků zapamatovat si jednoduché věty doplněné obrázky vs. věty bez neverbálního doplnění. Experiment obsahuje věty, v nichž je osoba vyjádřena zájmenem (např.: On myl auto.), a pak ty, kde je vyjádřena podstatným jménem (Muž myl auto.). Kresby reprezentovaly stav v příslušných větách (tj. zobrazovaly muže s kbelíkem stojícího před svým autem). Kontrolní skupině byla dána věta bez obrázku. Výsledky prokázaly, že obrázky nehrají velkou roli pro zapamatování vět obsahujících podstatné jméno (tedy se specifickou informací), zatímco podstatně zvýšily zapamatování vět se zájmenným výrazem (tedy obsahujících informaci obecnější). Ilustrace se tedy jeví účelnější v případě, kdy obsahují vzhledem k textu doplňující informaci. Tam, kde obrazy interpretují text, který je nesrozumitelný, jsou absolutní podmínkou pro jeho pochopení (Bransford, Johnson, 1972). V každém případě, i když je text srozumitelný bez použití ilustrace, však kvalitní obraz podporuje efektivní osvojování vědomostí z psaného textu. Na základě těchto poznatků i vlastních šetření vytvořila skupina amerických odborníků snad nejvýstižnější taxonomii, jež rozlišuje čtyři funkce ilustrace z hlediska rozsahu jejich funkce v textu: funkce dekorativní, reprezentativní, organizační, interpretační a transformativní (Levin - Anglin Carney, 1987). Danou taxonomii můžeme spolehlivě použít i pro výzkum didaktické funkce ilustrace v českých učebnicích. Analýzu opačnou, tedy výzkum vlivu jazyka na zpracování obrazu, provedli Jörg a Hörmann (1978). Výsledky jejich šetření jsou zobecnitelné pro celý text. Subjektům byly rozdány obrázky uvedené větami se specifickým i obecným pojmenováním objektů, na kterých se zobrazené předměty lišily v detailech (např. Ryba je vedle nože. vs. Platýz je vedle nože na chleba.). Subjekty měly posléze rozpoznat z různých verzí obrázku ty, které předtím zhlédly. Zpracováním výsledků se zjistilo, že přesnost ve znovuvybavení a rozpoznání obrázku závisela na stupni obecnosti substantiv v předchozích 74

větách – specifická substantiva ulehčovala přesné poznání. Existují i extrémní případy ztvárnění obrazu, které vyžadují kompletní textové vysvětlení, aby jim bylo možno porozumět (např. puzzle). Komentář k nesrozumitelným obrázkům tak slouží jako nutný prostředník k dešifrování obsahu ilustrace. Výše zmíněné výzkumy tedy prokázaly, že syntéza obraz - text je pro efektivní působení obsahu učebnice nepostradatelná. Dosavadní výzkumy sice zohledňovaly čtenáře, ale předpokládaly u něj určité psychické a intelektové dispozice. Nebraly tedy v úvahu odlišnosti v individuálních předpokladech jedince, jeho věkových či vrozených mentálních schopnostech, prvotní znalosti atd. Výzkumná šetření tohoto typu přinášejí nejednoznačné závěry. W. Winn (1987) zjistil, že méně schopní žáci vyžadují větší pomoc a více konkrétní obsah učiva, proto ilustrace usnadňují osvojování učební látky právě jim. Schnotz, Picard a Hron (1993) sledovali, jak se univerzitní studenti učí z informace (rozložení časových pásem na zeměkouli) prezentované textem a mapou. Zjistili, že úspěšní studenti používají mapu intenzivněji a konstruktivněji. Slabší studenti dokonce obtížně kombinují informace přicházející z různých zdrojů. Adekvátní užití grafiky a obrazového aparátu může mít tedy silný vliv nejen na učební výsledky studentů se slabšími učebními předpoklady, ale také na studenty univerzitní. Můžeme tedy konstatovat, že studenti se schopnostmi odpovídajícími komplikovanosti ilustrací z těchto ilustrací těží více. Potřebujeme tedy zjistit, jaká je optimální obtížnost ilustrací pro studenty s různými schopnostmi a různou prvotní znalostí – například ilustrace pro nezkušené čtenáře by měly mít méně detailů. Tomuto konstatování odpovídá i výzkum Dwyera a kol. (1978), který provedl testování knihy Anatomie a funkce srdce. Text byl vybaven různými variantami obrázků, které se odlišovaly ve stupni schematizace (od jednoduchých lineárních kreseb srdce, přes stínované kresby až po fotografie modelu a fotografie skutečného lidského srdce – černobílé či barevné). Tímto testem bylo zjištěno, že ilustrace stínované byly prospěšné speciálně pro studenty s nízkou základní znalostí. Stínovaná kresba, v opozici k realistickým fotografiím, je názornější, oproštěná od přebytečných detailů, přináší tedy podstatnou informaci ve zhuštěnější, snadno vnímatelné a zapamatovatelné podobě. Ke všem jmenovaným hlavním didaktickým funkcím ilustrace se však v posledních letech přidružily výše zmíněné funkce dílčí, marketingové, které však mají nemalý vliv na celkový design učebnic. Jejich vývojovými aspekty a důvody pro masové rozšíření v amerických učebnicích se zabývá studie Woodwarda (1993). Woodward rozlišuje tři základní marketingové funkce ilustrace: použití ilustrace k vyvolání pozornosti a vytvoření pozitivního vztahu k učebnici, nahrazení černobílých ilustrací barevnými a použití ilustrací 75

k záměrům sociální politiky. Pokusím se o vystižení podstaty jednotlivých funkcí. Za prvé autoři učebnic odhalili časté kritérium, kterým se spotřebitelé řídí při výběru učebnic – atraktivní přebal a vnitřní úprava – a využili této skutečnosti k svému prospěchu. Před každým autorizovaným vydáním provádí místo generální obsahové korekce textu, která je zdlouhavá a náročná, pouze reorganizaci, popř. transformaci obrazového aparátu. Čtenář tak pokládá nové vydání za lépe zpracované. Kvalita učebnice však není zaručena. Za druhé, nahrazení černobílých ilustrací barevnými vždy jednoznačně nevede ke zkvalitnění obsahu knihy, jak uvádějí Woodward a Nagel (87) na základě analýzy několika učebnic základních společenských věd. Například černobílá ilustrace zobrazující nelidský trh s otroky byla nahrazena barevným grafickým listem z aukce, kde byly otrokyně oděny do romantických dámských šatů a škrobených zástěr. Podobně zkreslenou historickou skutečnost nabízí letecký pohled na New York, který nahradil černobílé ilustrace života pracujících lidí v době urbanistické výstavby města. V těchto případech komerčně působivé ilustrace či fotografie, které se snaží zavděčit mediální propagandě, znemožňují pochopení určitého historického jevu v daném dobovém kontextu. Za třetí, dalším faktem je nutnost vyvážit nerovnováhu mezi ztvárněním mužské figury vs. figury ženské a člena minoritní skupiny. Stížnosti veřejnosti v 60. a 70. letech přinutily autory k zařazování fotografií právniček, političek atd., i když se přímo nevztahovaly k tématu. Ve snaze naplnit očekávání spotřebitelů tak tvůrci mnohdy opomíjeli dohlížet na estetické i didaktické principy při korekci obrazového materiálu. Stejná situace nastala i v případě, že text i ilustrace stranily některému národu, sociální, náboženské či etnické skupině, jedinci aj. V tomto případě se stávají text i obraz nástrojem státní politiky, který klade vysoké nároky na autora učebnice i jejího ilustrátora. Pokusila jsem se nastínit problematiku, která i přesto, že pracuje s nejstarším zprostředkovaným komunikačním prostředkem – obrazem, nabízí nové možnosti využití zejména v pedagogice (především vytvořením syntézy obraz – text). Jako mezioborová vědní disciplína však nemá zatím vybudovanou stabilní základnu, ze které by těžili převážně pedagogové a jejich studenti. Je proto nutné získat zájem expertů z příbuzných oborů a nashromáždit tak kromě teoretických studií i výsledky praktických výzkumných šetření. Pak bude možné využívat neverbální materiál jako vhodný nástroj k zefektivnění výuky.

76

1. 2. 3. 4.

5. 6.

Literatura: PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998. WOODWARD, A. Do Illustration Serve an Instructional Purpose in U. S. Textbooks? In Learning from Textbooks. New York : Erlbaum,1993, s. 53 – 75. SCHNOTZ, W., PICARD, E., HRON, A. How Do Succesful and Unsuccesful Learners Use Texts and Graphics? Forschungsberichte 60, DIFF an Der Universität Tübingen, 1993. MIKK, J., et al. Comparative Analysis of Illustrations in Finnish, Estonian, Russian, German and Austrian Textbooks of Chemistry and Physics. Presented at the 3rd International Conference of IARTEM, Copenhagen, May 29 – 31, 1995. MIKK, J. The efficiency of illustrations. Frankfurt a. M. : Peter Lang, 2000. Textbooks: Research and Writting, s. MOLITOR, S., BALLSTAEDT, S. P., MANDL, H. Problems in Knowledge Acquisition from Text and Pictures. In Knowledge Acquisition from Text and Pictures. Amsterdam : North-Holland, 1989. s. 3 – 36.

Kontaktní adresa: Mgr. Vendula Kůtová Katedra českého jazyka a literatury Pedagogická fakulta UP Žižkovo náměstí 5 Olomouc 771 40 e-mail: [email protected]

77