Modelování podnikových procesů

Modelování podnikových procesů

Štěpán Kuchař [email protected]

VŠB-TUO FEI Katedra informatiky

Model podnikového procesu • abstraktní reprezentace podnikového procesu, která umožňuje další zpracování a používání • také se používají pojmy jako specifikace nebo definice procesu • model procesu sestává ze sítě navzájem navazujících činností a jejich přidružených informací (využívané zdroje, pracovníci,...)

Význam modelování procesů • popis procesu ujasňuje postupy při zpracování požadavků zákazníků • umožňuje měření a vylepšování procesů • umožňuje automatické provádění částí procesů (ERP a WFM systémy) • jednoznačně identifikuje kompetence a zodpovědnosti pracovníků • slouží při zaučování nových pracovníků • je nedílnou součástí procesního řízení

Náhledy na proces

zdroj: Vondrák, Ivo: Metody byznys modelování, 2004

Náhledy na proces • abstrakce nahlížející na proces s různých stran • každý náhled se zaměřuje na jiné specifické vlastnosti procesu • tři používané náhledy: – funkční – specifikace chování – strukturální

Funkční náhled • popisuje hlavní funkce/služby nabízené zákazníkům procesu, jejich vstupy a výstupy • zaznamenává spojitosti a spolupráci mezi jednotlivými funkcemi • nejobecnější pohled na proces, nezajímá se o detaily provádění funkcí, jen o jejich existenci, rozhraní a vazby na okolí

Funkční náhled

Náhled specifikace chování • popisuje dynamiku jednotlivých funkcí procesu • každá funkce je rozebrána na přesnou posloupnost činností, které se musí provést pro naplnění jejího cíle • pro každou činnost jsou uvedeny její podmínky spuštění i stav po provedení • popisuje všechny možné scénáře průběhu procesu, včetně alternativních průběhů a paralelismů

Náhled specifikace chování

Strukturální náhled • nahlíží na statickou strukturu objektů (pracovníků a dokumentů) vystupujících v procesu a jeho prostředí • postihuje vzájemné vztahy a komunikaci mezi těmito objekty a jejich vlastnosti • pro každou funkci popisuje všechny entity, se kterými funkce pracuje nebo které při provádění funkce vznikají + pracovníky, kteří ve funkci vystupují

Strukturální náhled

Zdroje získávání informací • interní předpisy, směrnice – vhodné pro doladění detailů

• Service Level Agreement (SLA) – vhodné k identifikaci procesů a zákazníků

• pracovní postupy a návody – nevyskytují se moc často – většinou uloženy jen v hlavách pracovníků

• závazné normy – mohou pomoct odhalit části procesů

Zdroje získávání informací • interview s pracovníky nebo manažery – nejčastější metoda získávání informací – provádět iterativně – nejprve zjistit obecné věci a postupně směřovat k detailům

• cílené dotazníky – vhodné až v pokročilejší fázi, kdy vykrystalizují konkrétní dotazy na popisované procesy – příliš obecné dotazníky vedou k příliš obecným (tedy nepoužitelným) odpovědím

Zdroje získávání informací • pozorování – analytik přímo sleduje pracovníky při provádění procesů – pracovník případně doplňuje samotné činnosti jejich slovním popisem – názorné a méně časově náročně než interview

• zaučování – analytik se přímo učí provádět části procesu – vhodné pro složité a těžko popsatelné části

Zdroje získávání informací • hierarchizace a dekompozice – identifikování podprocesů – volba vhodné úrovně podrobnosti popisu

• analýza dokumentů a dat z IS – vhodné pro popis struktury entit v procesu

• zkušenosti – procesy podniků s podobnými záměry se budou lišit hlavně v detailech – vhodné pro popis procesů na vyšší úrovni

Neformální metody popisu • popis procesů pomocí přirozeného jazyka • nemá přesnou syntaxi ani sémantiku • nestrukturovaný popis – volný text – „Franta dostane od zákazníka objednávku, zkontroluje ji a zajde s ní do skladu, kde zjistí od Tondy, jestli vůbec takové zboží máme...“

• strukturovaný popis – v tabulce Pořadí

Aktivita

Pracovník

Vstup

Výstup

1. Přijetí objednávky Franta

Objednávka

Je objednávka úplná?

2. Vyhledání ve skladu

Objednávka, Je zboží dostupné? Sklad

Tonda

Neformální metody popisu • výhody: – pro vytvoření popisu není třeba zvláštního vzdělání ani zvláštních nástrojů – snadné porozumění popisu

• nevýhody: – nepřehlednost, nevhodné pro prezentaci – složitá správa a zavádění změn – nemožnost automatické analýzy a zpracování – každý píše jinak, každý vidí jiné detaily – problém při popisu alternativy a souběžnosti

Semiformální metody popisu • popis procesů pomocí grafických notací • přesná syntaxe, volná sémantika • existuje velké množství dostupných notací: – IDEF, EPC, UML, BPMN, NPC, RAD, ... – každá má své klady a zápory – použití více různých notací vede k chaosu

Semiformální metody popisu • výhody: – grafický zápis je přehlednější než volný text – možnost automatické analýzy a zpracování – jednodušší správa a zavádění změn – při dodržení několika omezení je možné převést do formálního popisu

• nevýhody: – složitější tvorba, potřeba zvláštních nástrojů – potřeba základní znalosti notací i při čtení – může docházet k rozdílným výkladům obsahu

ARIS Framework • semiformální grafická metodika založená na nástroji ARIS od firmy IDS Scheer • využívaná v ERP SAP R/3 • modelovací nástroje: – ARIS Platform – ARIS Express

ARIS – funkční náhled • funkční náhled v ARISu je popsán pomocí modelu tvorby přidané hodnoty • model tvorby přidané hodnoty popisuje jednotlivé procesy podniku a jejich návaznosti • je popsán diagramem tvorby přidané hodnoty, který obsahuje: – procesy podniku – vztahy mezi procesy

Diagram tvorby přidané hodnoty

ARIS – specifikace chování • náhled specifikace chování je popsán pomocí modelu EPC (příp. eEPC) • EPC je založeno na střídání událostí a aktivit, jejichž návaznost vede k naplnění cíle procesu • každá událost je vstupní podmínkou následující aktivity • každá aktivita produkuje výstupní událost, která se opět stává vstupní podmínkou

Event-driven Process Chains • diagram EPC obsahuje: – aktivity – atomická činnost, která je v procesu vykonávána – události – popis reálné situace, která v procesu nastává a slouží pro uschopnění aktivity – logické spojky – rozdělují a spojují tok činností – tok činností – šipkami se popisuje, v jakém pořadí se provádějí aktivity a vznikají události – rozhraní procesu – vazba na spolupracující nebo podřízený proces

Význam logických spojek EPC • každá spojka může tok činností rozdělovat (split) nebo spojovat (join / merge) – AND split/join • rozdělují/spojují tok na několik souběžných větví, které probíhají paralelně a synchronizují se

– XOR split/join • rozdělují/spojují tok na několik samostatných větví, probíhá vždy jen jedna z možných větví

– OR split/join • rozdělují/spojují tok na několik větví, které mohou být souběžné nebo samostatné

Událost

EPC diagram

Aktivita

XOR-split

Rozhraní procesu

XOR-join

Extended EPC • rozšíření základního EPC o další modelovací prvky: – organizační informace – organizační jednotky, role, pracovníci – informace o datech – dokumenty, entity – informace o systémech – IT systémy, databáze – informace o prostředí – produkty, rizika

Extended EPC

Dokument Role

IT systém

ARIS – strukturální náhled • strukturální náhled v ARISu je popsán datovým modelem a modelem organizace • datový model popisuje všechny entity v procesu a jejich vazby • model organizace zaznamenává organizační jednotky a pracovníky podniku a jejich vzájemné vazby

Datový model • datový model je znázorněn ER diagramem (Entity-Relationship), který obsahuje: – entity – artefakty, které se vyskytují v procesu – atributy entit – vlastnosti entit, které se v procesu evidují – vazby mezi entitami – vzájemné vztahy mezi entitami, mohou být 1:1, 1:N, N:M s vyjádřením povinnosti nebo volitelnosti vztahu

ER diagram Entita

Primární klíč

Atribut

Cizí klíč

Model organizace • pro zobrazení modelu organizace slouží organigram, který obsahuje: – organizační jednotky – logické útvary v organizaci – role pracovníků – skupiny pracovníků vyznačující se společnými vlastnostmi, dovednostmi a znalostmi – pracovníci – konkrétní lidé v podniku – vazby – vztahy mezi jednotlivými prvky diagramu

Organigram

Organizační jednotka

Role

Pracovník

UML • semiformální grafická metodika založená na univerzálním modelovacím jazyce UML • standard pod správou skupiny OMG • výhodou je použití jedné notace jak pro popis procesů, tak pro případný vývoj softwarového systému • počínaje verzí UML 2.0 jsou diagramy aktivit jednoduše převoditelné na Petriho síť a poskytují tak možnosti a výhody formálního zápisu

UML – funkční náhled • funkční náhled je v UML zaznamenán pomocí modelu případů užití (Use Cases) • grafickou částí tohoto modelu je diagram případů užití, který popisuje funkce/služby podniku a jejich vazby s vnějšími aktéry • diagram případů užití obsahuje: – případy užití – procesy probíhající v podniku – aktéři – externí objekty interagující s procesy – vazby mezi aktéry a případy užití – vazby mezi případy užití – obsažení, rozšíření

Diagram případů užití Vazba obsažení (podproces je spouštěn vždy) Aktér

Vazba rozšíření (podproces je spouštěn jen za určitých podmínek)

Případ užití

UML – specifikace chování • náhled specifikace chování je v UML graficky popsán diagramem aktivit • diagram aktivit znázorňuje tok činností při provádění jednotlivých procesů podniku, včetně podmíněných aktivit a paralelismu • do diagramu se zakresluje i zodpovědnost pracovníků za provádění aktivit • je možné přidat i datový tok, který popisuje tok informací a práci s objekty v procesu

UML – specifikace chování • diagram aktivit obsahuje: – začátek a konec procesu – aktivity – atomické činnosti procesu – podprocesy – odkaz na obsažené podprocesy – tok činností – posloupnost provádění činností – rozdělení/sloučení toku činností – alternativa a paralelismus – swimlanes – zodpovědnosti pracovníků – objekty – objekty zpracovávané v procesu – datový tok – tok informací v procesu

Diagram aktivit – dělení toku • v diagramu aktivit je možné rozdělit a sloučit tok činností pomocí: – alternativy • provede se jen jedna z možných větví na základě uvedené podmínky • slučování se v diagramu nemusí speciálně zakreslit • odpovídá XOR-split/join v EPC

– paralelismu • provádí se všechny větve souběžně a při slučování dochází k jejich synchronizaci • odpovídá AND-split/join v EPC

Diagram aktivit Swimlane

Začátek procesu

Aktivita

Alternativa

Podproces

Konec procesu

Diagram aktivit s objekty Objekt a jeho stav

Datový tok

UML – strukturální náhled • strukturální náhled v UML je zakreslen pomocí diagramu tříd • diagram tříd popisuje všechny objekty, pracovníky a aktéry, kteří v procesu vystupují, a jejich vzájemné vztahy • diagram tříd obsahuje: – role pracovníků a aktérů – stereotyp <<worker>> – třídy objektů – stereotyp <<entity>> – vazby mezi třídami – asociace a dědičnost

Diagram tříd Objekt

Pracovník

Asociace

UML – modelovací nástroje • • • •

StarUML Rational Rose Enterprise Architect Poseidon for UML

• MDT-UML2Tools pro Eclipse • Netbeans • Visual Studio 2010 Ultimate

BPMN • semiformální notace pro popis náhledu specifikace chování • vytvořená skupinou BPMI, která se později stala součástí skupiny OMG • hodně přesná s mnoha detailními informacemi hlavně pro technické uživatele • přímá vazba na jazyk BPEL pro integraci a automatizaci procesů

Business Process Diagram • jediný diagram notace BPML • popisuje tok činností v procesu a zohledňuje různé typy událostí, které mohou v procesu nastat • stejně jako v UML je i v BPD možné zaznamenat zodpovědnosti pracovníků • umožňuje zakreslit i zasílání zpráv mezi jednotlivými činnostmi a jejich synchronizaci

BPD – aktivity • aktivity (Activity) jsou souhrnný název pro vykonávání nějaké činnosti v procesu • za aktivity se považují: – úlohy (Task) – atomické činnosti – podprocesy (Sub-Process) – logicky oddělená část procesu, která se dá dále rozkreslit vlastním diagramem

BPD – aktivity • prvky aktivit mohou nést další informace – aktivita je spouštěna několikrát za sebou – aktivita je spouštěna několikrát souběžně (paralelně) – aktivita je kompenzační aktivitou (spouští se při vyvolání události kompenzace) – podproces je složen s ad-hoc aktivit (není přesně dáno pořadí aktivit)

BPD – rozhodovací body • rozhodovací bloky (Gateway) rozdělují tok činností na několik větví (Path) nebo spojují několik větví do jedné • typy rozhodovacích bloků: – exkluzivní – XOR – exkluzivní založené na událostech – proběhne větev s první provedenou událostí – inkluzivní – „chytrý“ OR – paralelní – AND – komplexní – založený na výrazovém jazyce

BPD – spojovače • spojovače (Connectors) slouží k propojování jednotlivých objektů diagramu • typy spojovačů: – sekvenční tok – podmíněný tok – proveden za určité podmínky – implicitní tok – provede se, pokud není splněna žádná jiná podmínka – tok zpráv – předávání zpráv mezi procesy – asociace – přiřazuje artefakty k aktivitám – komentář – doplňující komentář

BPD – ukázka rozhodování

BPD – události • událost (Event) je jev, který nějak ovlivňuje provádění procesu, nebo při něm vzniká • události se dělí na tři základní typy: – vstupní (Start) – jejich výskyt spouští instanci procesu – vnitřní (Intermediate) – vyskytují se v průběhu provádění procesu – výstupní (End) – vyskytují se při ukončení procesu

BPD – kategorie událostí • pro rozlišení kategorie událostí se používá symbol v prvku události • prázdný symbol je příjem • plný symbol je vyvolání • události se umisťují buď rovnou do toku činností nebo přímo na hranu aktivity (Error, Cancel, ...) zdroj: Business Process Model and Notation v1.2, 2009

BPD – ukázka událostí

BPD – swimlanes • swimlanes slouží k určení zodpovědnosti za určité aktivity • rozdělení na dva typy: – kontext (Pool) – kontext prostředí, ve kterém se proces provádí – většinou celý podnik nebo jeho část – role (Lane) – konkrétní role, které se přiřazuje zodpovědnost za aktivity

BPD – příklad swimlanes

BPMN – modelovací nástroje • • • • • •

ARIS Platform / Express Adonis Bizagi Process Modeler TIBCO Business Studio Enterprise Architect 7.0 (nebo 6.5+plugin) Business Process Visual Architect

• BPMN Modeler pro Eclipse

Formální metody popisu • popis procesů pomocí přesných matematických operací a výrazů • přesná syntaxe i sémantika • metody založené na různých matematických přístupech: – konečné automaty – stavové diagramy – Petriho sítě – Workflow sítě, BPM – procesní algebra – Pi-calculus – ontologie

Formální metody popisu • výhody: – naprosto exaktní popis, nemůže dojít k různým výkladům – možnost automatické verifikace a simulace

• nevýhody: – nejsložitější popis, náročnější údržba – díky striktním pravidlům se musí i některé jednoduché problémy řešit složitými modely – příliš složité pro komunikaci s manažery i pracovníky

Petriho sítě • Petriho sítě jsou jednou z formálních metod používaných pro popis procesů • expresivně stejně silné jako Turingův stroj • existuje velké množství rozšíření, např. – časované sítě přidávají dobu provádění aktivit – stochastické sítě přidávají pravděpodobnostní rozdělení do trvání aktivit – objektově orientované sítě umožňují pracovat s objekty

Struktura Petriho sítě • struktura Petriho sítě je popsána pěticí (P, T, I, O, H): – P je množina míst sítě – T je množina přechodů sítě, T ∩ P = ∅ – I je zobrazení T→PMS popisující vstupní funkci přechodů sítě – O je zobrazení T→PMS popisující výstupní funkci přechodů sítě – H je zobrazení T→PMS popisující vstupní inhibiční funkci přechodů sítě

Multimnožina • PMS je množina všech multimnožin nad množinou P • multimnožina je množina, v níž se mohou prvky vyskytovat vícekrát než jednou • zápis: p1 + 2'p3 + 7'p2 + 2'p5 • nad multimnožinami jsou pak definovány operace sčítání a násobení skalárem • při splnění podmínky m1≥m2 pak i operace rozdílu m1–m2

Struktura Petriho sítě – příklad • P = {p1, p2, p3, p4, p5, p6} • T = {t1, t2, t3, t4} • I(t1) = 2'p1; I(t2) = p2; I(t3) = p3; I(t4) = p3 + p4 • O(t1) = p3; O(t2) = p4; O(t3) = p5; O(t4) = p5 + 3'p6 • H(t1) = ∅; H(t2) = p3; H(t3) = ∅; H(t4) = ∅

Značení Petriho sítě • struktura Petriho sítě definuje jen strukturu, pro popis chování je potřeba přidat značení • značení popisuje aktuální stav sítě/procesu • značení M je zobrazení P→N; N={0;1;2;...}, které každému místu přiřazuje počet tokenů (značek) • značení se také dá definovat jako multimnožina nad množinou P

Systém Petriho sítě • systém Petriho sítě je popsán šesticí (P, T, I, O, H, M0): – pětice (P, T, I, O, H) je struktura Petriho sítě – M0 je počáteční značení sítě

• počáteční značení je značení, ve kterém se Petriho síť nachází před prvním krokem provádění procesu

Systém Petriho sítě – příklad • struktura z předchozího příkladu • M0(p1) = 3; M0(p2) = 1 M0(p3) = 0; M0(p4) = 0 M0(p5) = 0; M0(p6) = 0 • možno zapsat multimnožinou – M0 = 3'p1 + p2

Dynamika Petriho sítě • pravidlo uschopnění (enabling rule) – říká, jestli je přechod schopný provedení v aktuálním značení – přechod je v M uschopněný, pokud platí (∀p∈• t) [M(p) ≥ I(t, p)] ∧ (∀p∈°t) [M(p) < H(t, p)], kde •

t = {p∈P: I(t,p) > 0} – vstupní místa přechodu t

°t = {p∈P: H(t,p) > 0} – inhibující místa přechodu t

• uschopněných přechodů může být v jednom značení i více najednou

Dynamika Petriho sítě • pravidlo provedení přechodu (firing rule) – říká, jak se změní aktuální značení, když se přechod provede – při provedení přechodu t se změní M na M': M' = M – I(t) + O(t) v multimnožinovém zápisu, neboli (∀p∈P) [M'(p) = M(p) – I(t,p) + O(t,p)]

• v jednom kroku může být proveden právě jeden uschopněný přechod

Dynamika Petriho sítě - příklad

Dynamika Petriho sítě - inhibice

Graf dosažitelnosti • obsahuje všechna dosažitelná značení v systému Petriho sítě • znázorňuje se jako orientovaný graf – uzly grafu odpovídají značením sítě – hrany grafu jsou popsány názvy přechodů

• konstruuje se od počátečního značení postupným prováděním přechodů • může být nekonečný (pro neomezené sítě)

Graf dosažitelnosti – příklad

Vlastnosti Petriho sítí • dosažitelnost – identifikuje dosažitelná značení – značení je dosažitelné, pokud existuje posloupnost provedení přechodů, které vede z počátečního značení do tohoto značení – M je dosažitelné ze značení M0, když platí:  ∃ M 1 , M 2 , ... , M k −1  ∃t 1 ,t 2 , ... , t k ∈T 

[M

t1

0

t2

tk

 M 1∧M 1  M 2∧...∧ M k−1  M

]

– množina dosažitelných značení ze značení M se označuje jako RS(M)

Vlastnosti Petriho sítí • omezenost – omezení značek (tokenů) v místech – místo je k-omezené, pokud počet tokenů v tomto místě nepřekročí číslo k, tedy: (∀M∈RS(M0)) [M(p) ≤ k] – síť je k-omezená, pokud jsou všechna její místa k-omezená

• bezpečnost – síť je bezpečná, pokud je 1-omezená

Neomezená a bezpečná síť

...

Vlastnosti Petriho sítí • živost – identifikuje uzamčení (deadlocky a lifelocky) – přechod je živý, pokud nikdy neztrácí možnost být v budoucnu proveden – přechod t je živý ve značení M, pokud platí: t  ∀ M x ∈RS  M  ∃ M y ∈RS  M x  M y 

[

]

– síť je živá, když jsou všechny její přechody živé v počátečním značení

Deadlock a Lifelock

Petriho sítě a procesy • Petriho sítě dokáží popsat specifikaci chování procesu • díky možnosti určovat jejich vlastnosti jsou ideální pro verifikaci (ověření funkčnosti) • při použití časových a stochastických rozšíření jsou vhodným nástrojem pro simulaci procesů – možnost validace (ověření správnosti) – možnost zjištění výkonnostních parametrů

Petriho sítě a procesy - příklad

Paralelismus v procesech

Paralelismus v procesech Ošetření nežádoucích stavů

Workflow sítě • Workflow sítě jsou formální metodou určenou výhradně pro popis byznys procesů • Workflow sítě jsou speciálním typem Petriho sítí bez inhibičních hran (H = ∅), které navíc splňují následující tři podmínky: – existuje právě jedno vstupní místo i∈P, •i = ∅ – existuje právě jedno výstupní místo o∈P, o• = ∅ – všechna místa i přechody jsou na cestě z i do o

Workflow sítě – rozšíření • WF-sítě definují pár zjednodušujících prvků, které kopírují potřeby modelování procesů

AND-split

AND-join

Workflow sítě – rozšíření

XOR-split

XOR-join

Workflow sítě – hierarchizace • hierarchizace WF-sítí umožňuje rozkreslit model procesu do úrovní podrobnosti • jinými slovy umožňuje rozdělit proces na podprocesy

libovolná podsíť

Workflow sítě – spouštěče • Petriho sítě se vyznačují tím, že přechod je proveden v okamžiku, kdy je uschopněn • v realitě ale aktivity většinou vyžadují navíc nějakou podmínku (událost, pracovník, ...) • WF-sítě kvůli tomuto požadavku zavádějí tři základní spouštěče aktivit – zdroj – externí událost – čas

Workflow sítě – příklad

Vlastnosti Workflow sítí • dosažitelnost i omezenost/bezpečnost jsou totožné s Petriho sítěmi • z definice WF-sítě plyne, že není živá (obsahuje výstupní místo) • živost je důležitá vlastnost (absence uvíznutí), bylo by dobré, kdyby určit šla • pro určení živosti se zavádí tzv. nakrátko spojená WF-síť

Nakrátko spojená WF-síť • WF-síť se zkratuje přidáním jednoho přechodu, který se umístí mezi výstupní a vstupní místo

Spolehlivost Workflow sítě • WF-sítě zavádějí vlastnost spolehlivost (soundness), která nejde určit u obecných Petriho sítí • pokud M0= i, pak je WF-síť spolehlivá, když: – pro každé značení je dosažitelné znač. Mend= o – Mend je jediné dosažitelné značení obsahující značku v o – WF-síť obsahuje jen proveditelné přechody

Spolehlivost Workflow sítě

M0

Mend

Spolehlivost Workflow sítě • spolehlivost určuje, jestli byl proces korektně ukončen, jestli vše proběhlo správně a jestli se na nic nezapomnělo • její určování podle grafu dosažitelnosti je pro větší procesy náročné (hodně stavů) • je možné ji určit převodem na zjištění omezenosti a živosti nakrátko spojené sítě – WF-síť je spolehlivá právě tehdy, když její nakrátko spojená síť je omezená a živá

Verifikace procesů • verifikace ověřuje, zda má proces dobré vlastnosti, které jsou společné pro všechny procesy (nezávislé na doméně a prostředí) • požadované vlastnosti jsou: – dosažitelnost požadovaných stavů – absence deadlocku a lifelocku – podmínka pro aktivitu je jen splněná/nesplněná, – aktivita proběhne při splnění všech podmínek – po ukončení procesu není žádný prvek aktivní (vše proběhlo správně a na nic se nezapomnělo)

Verifikace procesů • verifikaci základních vlastností je možné provádět automaticky (formální metody) • základní vlastnosti WF-sítí odpovídají dobrým vlastnostem procesu: – dosažitelnost stavů = dosažitelnost značení – absence deadlocku a lifelocku = živost sítě – splnění/nesplnění podmínky = bezpečnost – aktivita až při splnění podmínek = enabling rule – korektní ukončení = spolehlivost

Validace procesů • validace rozhoduje, jestli proces popisuje reálný průběh aktivit, jak jsou v podniku prováděny • validace je tedy závislá na konkrétním procesu i konkrétní firmě • validnost musí být ověřena znalcem procesu, nejde provádět automaticky • při validaci může pomoct simulace, protože názorně ukazuje průběh procesu

Verifikace a validace – příklad

• je tato síť spolehlivá? • je tato síť validní?

Verifikace a validace – příklad

• není spolehlivá => asi nebude ani validní – při provedení větve s omluvou zákazníkovi zůstane v p4 značka – tím pádem není dosažitelné značení Mend = o

Verifikace a validace – příklad

• je spolehlivá, není validní – uživatel musí zaplatit, i když není zboží k dispozici

Verifikace a validace – příklad

• je spolehlivá i validní

Petriho sítě – nástroje • • • •

HISim CPN Tools HPSim PIPE2

• WoPeD – umožňuje modelovat a analyzovat i WF sítě