Model IS-LM Křivka IS
Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (IP = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice závisí na řadě faktorů (např. na politické stabilitě, očekávání podnikatelů, úrokové míře atd., podrobněji viz kapitola, která se věnuje rozboru jednotlivých složek HDP.). My si z těchto faktorů vybereme pouze úrokovou míru, přičemž závislost investic na úrokové míře může vyjádřit vztahem, čím větší úroková míra, tím méně investic. Matematicky: IP = Ia-bi (Rovnice 1), Kde IP = celková výše (plánovaných) investic, Ia = hodnota investic, kdyby úroková míra byla rovna 0, i = úroková míra, b = koeficient závislosti investic na úrokové míře Jsme stále v krátkém období, stále předpokládáme neměnnou cenovou hladinu, ekonomika je v rovnováze, pokud: Y = AD. Je zřejmé, že čím vyšší bude úroková míra, tím nižší budou investice a tím nižší bude i agregátní poptávka. Pokud v pravé straně rovnice 1 dosadíme za AD, respektive za C, YD, TA a I, můžeme rovnici 1 vyjádřit: Y = C+ IP +G+NX = Ca+c(Y+TR-TAa-tY-GBS)+Ia-bi+G+X-Ma-mY=cY-ctY-mY+Ca+c(TRTAa-GBS)+Ia-bi+X-Ma = Y(c(1-t)-m)-bi+Ia+Ca+c(TR-TAa-GBS)+X-Ma (Rovnice 2). Označme si v rovnici 2: (c(1-t)-m) jako α a (Ia+Ca+c(TR-TAa-GBS)+G+X-Ma) jako A. Potom lze rovnici 2 napsat: Y = αY-bi+A (Rovnice 3) Rovnice 3 říká, že agregátní poptávka, která je vyjádřena na pravé straně rovnice, závisí na výši výstupu (čím vyšší výstup, tím vyšší agregátní poptávka), na koeficientu α, který v sobě zahrnuje mezní sklon ke spotřebě, mezní sklon k dovozu a daňovou sazbu (čím vyšší koeficient α, tím vyšší výstup), na úrokové míře a koeficientu závislosti investic na úrokové míře (čím vyšší úroková míra, respektive čím vyšší koeficient, tím nižší agregátní poptávka). Podmínku rovnováhy ekonomiky lze pak vyjádřit: Y(1-α) = A-bi Y = (A-bi)*(1/(1-α)) (Rovnice 4). Z rovnice 4 plyne, že různým hodnotám i (úrokové míry), bude odpovídat různé hodnota Y (tedy rovnovážného produkt, respektive produkt při kterém je veškerá produkce rovna agregátní poptávce). Vztah mezi různými hodnotami i a rovnovážnými hodnotami Y pro danou úrokovou míru potom můžeme vyjádřit prostřednictvím křivky IS: tato křivka znázorňuje všechny kombinace úrokové míry (i) a výstupu (Y), při nichž se agregátní poptávka (AD) rovná výstupu (důchodu, Y). Křivka IS tak vyjadřuje rovnováhu na trhu statků – všechny vyprodukované statky jsou poptávány. Co ovlivňuje sklon křivky IS? • Čím menší b, tím strmější křivka • čím větší α, tím plošší křivka Posun křivky IS: křivka IS se posouvá, pokud se mění autonomní výdaje A, velikost posunu je dána výrazem A*(1/(1-α)). Body mimo křivku IS:
EDG (excess demand of goods) = přebytečná poptávka po zboží: V bodech pod křivkou IS je stejná úroveň důchodu jako na křivce IS, v bodech pod křivkou je ale nižší úroková míra. Tato nižší úroková míra vede k vyšším investicím a tím tedy k přebytečné AD. ESG (excess suply of goods) = přebytečná nabídka zboží: Naopak v bodech nad křivkou IS je stejná úroveň důchodu jako na křivce IS, v bodech nad křivkou je ale vyšší úroková míra. Tato vyšší úroková míra vede k nižším investicím a tím tedy k nedostatečné AD. AD2 = αYbi2+A
AD
AD1 = αY-bi1+A i1 >i2 45
Y
I i1
ESG
EDG
i2
IS Y1
Y2
Y
Obr.: grafické odvození křivky IS Nakreslíme nejprve dvě poptávkové křivky, které se liší pouze rozdílnou úrokovou mírou (a tím i rozdílnou výší investic). Těmto dvěma poptávkovým křivkám budou odpovídat dva rozdílné rovnovážné body, pro něž platí, že výstup se rovná agregátní poptávce. Nakreslíme potom další graf, kde na vodorovné ose ponecháme rovnovážné úrovně výstupu (pro které platí Y=AD), na svislou osu naneseme úrokové míry, při nichž je tato rovnovážná úroveň výstupu dosažena. Spojením těchto bodů dostaneme křivku IS.j
AD
AD AD2 = A-b2i2 AD2 = A-b1i2
AD1 = A-b2i2
AD1 = A-b1i
Y
i i1
Y IS2
i2
IS1
b1
Obr.: odvození, že čím menší je závislost investic na úrokoví míře (koeficient b), tím strmější je křivka IS. Předpokládejme, že máme dvě rovnice agregátní poptávky, které se liší pouze výší koeficentu závislosti investic na úrokové míře. Bude-li tento koeficient vysoký (jako třeba b2), potom i malá změna úrokové míry způsobí velkou změnu investic, tudíž i velkou změnu agregátní poptávky a rovnovážné úrovně výstupu. Křivka IS bude v tom případě plochá (jako třeba IS2). Koeficient závislosti investic na úrokové míře je velmi vysoký, pokud je kupř. v zemí nedostatečně rozvinut finanční trh, čili pokud neexistují alternativní způsoby financování.
AD
AD2 = α2Ybi+A AD1 = α1Ybi+A α2>α1
Y1
IS1 (α1)
Y2
IS2 (α2)
Obr: odvození, že čím je vyšší koeficient α, tím je křivka IS plošší Mějme dvě rovnice agregátní poptávky, které se liší pouze v koeficientu α. Pokud je koeficient α (který zahrnuje mezní sklon ke spotřebě, daňovou sazbu a mezní sklon k dovozu) nějaké vysoké číslo (jako třeba α2), tak agregátní poptávka bude velmi záviset na výstupu, s růstem výstupu tedy agregátní poptávka velmi poroste, tudíž bude vysoká i rovnovážná úroveň výstupu (tedy taková úroveň, pro níž Y = AD). To platí pro jakoukoliv úroveň úrokové míry. V případě vysokého α budou tedy vysoké rovnovážné úrovně výstupu pro všechny hodnoty úrokové míry a křivka IS bude plochá (jako třeba IS2). Koeficient α je vysoký, pokud je vysoký mezní sklon ke spotřebě, nízká daňová sazba a nízký mezní sklon k dovozu.
Ze samotné křivky IS by se mohlo zdát, že rovnováha v ekonomice může nastat při libovolné úrovni výstupu, stačí této úrovni výstupu přizpůsobit úrokovou míru. Nesmíme však zapomenout, že úroková míra ovlivňuje rovnováhu na trhu zapůjčitelných fondů (investic a úspor) i na trhu peněz. Tyto trhy jsou v rovnováze jen při určité úrovni úrokové míry. Naši analýzu proto musíme rozšířit.
Křivka LM
Křivka LM souvisí s trhem aktiv. Trh aktiv je takový trh, na kterém se obchoduje s penězi a různými druhy investičních instrumentů. Trh aktiv lze tedy rozdělit na trh peněz a trh investičních instrumentů (zapůjčitelných fondů), přičemž platí, že pokud je v rovnováze jeden z těchto trhů, musí být v rovnováze druhý z nich (vysvětleno dříve).
Trh peněz je v rovnováze, pokud je v rovnováze nabídka a poptávka po penězích. Nabídku peněz považujeme, jak již bylo uvedeno v kapitole týkající se peněz, za exogenní faktor (výši nabídky ovlivňuje/stanoví centrální banka). Poptávka po penězích lze rozdělit na transakční, opatrnostní a spekulační1, obecně však můžeme konstatovat, že poptávka po penězích je funkcí důchodu (výstupu) a úrokové míry, přičemž platí: • čím vyšší důchod (výstup), tím větší poptávka po penězích (mohu si koupit více statků) • čím větší úroková míra, tím menší poptávka po penězích (držím-li peníze, přicházím o úrok). Výše uvedené lze vyjádřit rovnicí poptávky po penězích: L = kY-hi (Rovnice 5) L = reálná poptávka po penězích, Y = produkt (výstup, HDP), i = úroková míra, k = koeficient závislosti poptávky po penězích na produktu, h = koeficient závislosti poptávky po penězích na úrokové míře Křivku LM lze potom odvodit z rovnice vyjadřující rovnováhu na trhu peněz: L=M/P (Rovnice 6) M/P = reálná nabídka peněz (M = množství peněz v oběhu, P = cenová hladina). Po dosazení za L můžeme rovnici 6 vyjádřit: M/P = kY-hi i = (ky-M/P)/h (Rovnice 7)
Křivka LM zobrazuje všechny kombinace úrokové míry a úrovně důchodu, pro které platí, že nabídka a poptávka po penězích se rovnají. Křivka LM je tedy křivkou rovnováhy na trhu peněz a na zapůjčitelných fondů (investičních instrumentů). Co ovlivňuje sklon křivky LM: • čím větší k, tím strmější LM • čím menší h, tím plošší LM Posun křivky LM: Pokud se změní reálná nabídka peněz (při růstu reálné nabídky peněz se LM posouvá doprava, při poklesu doleva). Body mimo křivku LM: ESM (excess supply of money) = přebytečná nabídka peněz. V bodech nad křivkou LM je stejná úroková míra jako na křivce, úroveň výstupu (Y) je v bodech nad křivkou LM ale nižší. Nižší úroveň výstupu znamená nižší poptávku po penězích než je nabídka peněz a tedy přebytečnou nabídku peněz EDM (excess demand of money) = přebytečná poptávka po penězích. V bodech pod křivkou LM je stejná úroková míra jako na křivce, úroveň výstupu (Y) je v bodech pod křivkou LM ale vyšší. Vyšší úroveň výstupu znamená vyšší poptávku po penězích než je nabídka peněz a tedy 1
Podrobněji opět viz část, která se týká nabídky a poptávky po penězích
přebytečnou poptávku po penězích.
i i2 LM
Y2>Y1 i1 L2=k*Y2-hi L1 = k*Y1-hi Y1
Y2
Obr.: Grafické odvození křivky LM: Pokud se nemění nabídka peněz, tak při vyšší úrovni důchodu/výstupu a tedy i při vyšší poptávce po penězích musí být vyšší úroková míra, aby trh peněz byl v rovnováze. Na svislé osu ponechejme rovnovážnou úrokovou míru, na vodorovnou osu si nanesme úroveň výstupu, kterým odpovídají jednotlivé rovnovážné míry (úrokové míry pro něž platí, že nabídka peněz je rovna poptávce po penězích). Spojením těchto bodů dostaneme křivku LM.
i LM2
I2 k2 >k1 i1 L2=k2*Y2-hi L1 = k2*Y1-hi Y1
Y2
Obr.: Grafické odvození, že čím vyšší k, tím strmější křivka LM. Mějme dvě křivky poptávky po penězích, které se liší pouze koeficienty závislosti poptávky po penězích. Pokud je tento koeficient vysoký (jako třeba k2), tak i malá změna výstupu, hodně zvedne poptávku po penězích a tedy i rovnovážnou úrokovou míru (při níž se rovná nabídka a poptávka po penězích). To způsobuje, že úroková míra bude vysoká. Naopak při nízkém koeficientu i velká změna výstupu, zvýší rovnovážnou úrokovou míru jen málo, tudíž křivka LM bude plochá. Koeficient závislosti poptávky po penězích na disponibilním důchodu bude hodně vysoký, pokud domácnosti nebudou mít jiné možnosti, jak disponibilní důchod použít, tedy, pokud bude kupř. nerozvinutý trh zapůjčitelných fondů.
i
M/P
L2=kY-h2i
h1< h2 L1 = kY-h1i
L, M/P
LM1 (h1) Lm2 (h2)
Obr.: Grafické odvození, proč větší koeficient závislosti poptávky po penězích na úrokové míře vede k strmější křivce LM. Pokud je koeficient závislosti peněz na úrokové míře h malý (jako třeba h1), tak malá změna v úrokové míře, povede k malé změně poptávky po penězích (malý pokles úrokové míry k malému poklesu poptávky po penězích). Pokud bude naopak koeficient závislosti poptávky na úrokové míře velký, tak i malá změna v úrokové míře povede k velké změně poptávky po penězích (malý růst úrokové míry povede k velké změně poptávky po penězích). Při malém koeficientu h je tedy křivka poptávky po penězích strmá, při velkém plochá. To platí pro jakoukoliv hodnotu důchodu. Pro strmé poptávkové křivky po penězích jsou potom velké
vzdálenosti mezi úrokovými mírami, které pro jednotlivé různé úrovně důchodu vyrovnávají nabídku a poptávku po penězích (tj. velké vzdálenosti mezi hodnotami i1 a i2). Pro ploché poptávkové křivky jsou tyto vzdálenosti malé. To způsobuje, že v případě vysokého h je křivka je křivka LM strmá, v případě nízkého h plochá. Koeficient závislosti poptávky po penězích na úrokové míře je kupř. vysoký, pokud neexistuje mnoho možností, kam uložit peníze (zdroje uložení peněz jsou limitované), tj. opět v případě nerozvinutého trhu zapůjčitelných fondů (finančního trhu), např. při nemožnosti investic do akcií, dluhopisů a dalších investičních instrumentů apod.
i
M1/P
M2/P
i
LM1
i1
LM2
i2 L=kY-hi M/P, L
Y1
Y
Obr.: Posun peněžní zásoby a posun křivky LM Posun množství peněz vede k poklesu úrokové míry rovnovážné úrokové míry. Protože tento posun nastává pro každou úroveň důchodu, křivka LM se posouvá dolů doprava. Model IS-LM a ekonomická rovnováha
Křivka IS zobrazuje rovnováhu na trhu statků, křivka LM rovnováhu na trhu aktiv (peněz a investičních instrumentů/zapůjčitelných fondů ). K tomu aby ekonomika v krátkém období (kdy je cenová hladina konstantní a firmy jsou ochotny vyrobit jakékoliv množství výrobků, které jsou schopny vyrobit) byla v rovnováze, musí být v rovnováze jak trh statků, tak trh peněz.
i
LM
i0
IS Y0
Y
Obr.: Rovnováha na trhu statků a trhu aktiv Obrázek lze interpretovat tak, že existuje právě jedna rovnovážná úroveň důchodu/výstupu pro níž platí, že produkce (HDP, Y) je rovna agregátní poptávce (AD) a právě jedna rovnovážná úroveň úrokové míry, pro níž platí, že je v rovnováze jak trh peněz, tak trh zapůjčitelných fondů (tj. poptávka po zapůjčitelných fondech – investice, i nabídka zapůjčitelných fondů - úspory). Pro dosažení této rovnovážné kombinace výstupu a úrokové míry platí výše uvedené – jedná se o ideální bod, ke kterému ekonomika směřuje, na dílčích trzích existují nerovnováhy, proto nemůže být v rovnováze ani celková ekonomika. Ekonomika se přitom neustále vyvíjí a tento vývoj vede k neustálým dílčím nerovnováhám, tj. pokud už se blížíme do bodu rovnováhy, tak nějaká dynamická změna (změna v čase, kdy se mění některá z veličin, které ovlivňují křivku IS a LM) vytvoří další nerovnováhu. Nezapomínejme přitom rovněž, že hodnota rovnovážného úrovně výstupu i úrokové míry bude záviset na tvaru křivek IS a LM, bude-li kterákoliv z těchto křivek strmá, bude rovnovážná úroveň výstupu nižší než při plošší křivce.
Položme si nyní několik otázek, které souvisí s posuny křivek IS a LM. První otázka zní: co se stane, pokud se změní autonomní výdaje? Pokud se změní autonomní výdaje (A) (součástí A jsou i vládní výdaje), dojde k posunu křivky IS (při růstu A doprava, při poklesu doleva). Křivka IS se posouvá o změnu autonomních výdajů, vynásobenou výdajovým multiplikátorem2, tj. o vzdálenost, jež je rovna ⌂A*(1/(1-α)). Pokud však prozkoumáme novou rovnovážnou úroveň výstupu, zjistíme, že tato úroveň je menší než posun křivky IS. Jinými slovy: ⌂Y <⌂A*(1/(1-α)), Důvodem je, že růst výstupu (Y) vede k růstu poptávky po penězích. Pokud se nemění nabídka peněz, musí, aby byla zachována rovnováha mezi nabídkou a poptávkou peněz, vzrůst úroková míra. Růst úrokové míry pak vede k poklesu investic. Tento pokles způsobuje, že nová rovnovážná úroveň důchodu (Y) je menší než posun křivky IS. Růst vládních výdajů tak alespoň částečně vytlačuje/vytěsňuje investiční výdaje. Vedle multiplikačního efektu autonomních výdajů zde působí vytěsňovací efekt úrokové míry. 2
Nezapomínejme, že jsme si označili výraz (c(1-t)-m) jako α
Obdobně v případě poklesu výstupu, dochází k poklesu poptávky po penězích. Nemění-li se nabídka peněz, klesá úroková míra, jejíž pokles vede k růstu investic. Tento růst investic zpomaluje pokles autonomních výdajů. i LM i2
⌂A*(1/(1-α)) i1
IS2
Y1
IS1
Y2
Y
Obr. Posun křivky IS v důsledku posunu autonomních výdajů
Lze přitom přesně spočítat o kolik se výstup v případě změny některé části autonomních výdajů změní: Připomeňme si rovnici křivky IS: Y = (A-bi)*(1/(1-α)) (viz rovnice 4) Výraz 1/(1-α) si označme jako µ. Potom rovnici křivky IS můžeme zapsat ve tvaru: Y = µ. (A-bi) (V3.9) Rovnice křivky LM má tvar (viz rovnice 7): i = (kY-M/P)/h . Průsečík křivek IS a LM odpovídá situaci, kdy jsou splněny podmínky rovnice křivky IS i LM. Můžeme tedy dosadit do rovnice 4 za i tvar rovnice 7 Y = µ.(A-bi) Y = µ.(A- b((kY-M/P)/h) (Rovnice 8) Úpravami rovnice 8 dostáváme: Y = µA – µ.bkY/h + µ.bM/hP Y + µ.bkY/h = µ.A + µ.bM/hP Y (1 + µ.bk/h) = µ.A + µ.bM/hP Y = µ.(1 + µ.bk/h)A + (b/h)*(µ./(1 + µ.bk/h))*(M/P) (Rovnice 9) Výraz µ./(1 + µbk/h) (Rovnice 10) v rovnici 9 je multiplikátorem fiskální politiky. Udává o kolik se změní produkt (Y), pokud se změní některý z autonomních výdajů. Jinými slovy: ⌂Y = ⌂A*µ (1 + µ.bk/h) (Rovnice 11) Multiplikátor fiskální politiky tak říká, že posun rovnovážné úrovně produkce je tím vyšší, čím vyšší je koeficient µ (čili čím vyšší je mezní sklon ke spotřebě, čím menší je daňová sazba a mezní sklon k dovozu), čím vyšší je koeficient investic na úrokovou míru, čím vyšší je koeficient poptávky po penězích na důchod a čím nižší je koeficient poptávky po penězích na úrokovou mírou. V praxi lze samozřejmě jednotlivé koeficienty jen velmi obtížně odhadnout. Nicméně alespoň částečně lze vysledovat, jak budou investice reagovat na změnu úrokové míry, poptávka po
penězích na změnu výstupu apod. Budeme-li schopni dané závislosti alespoň částečně předikovat, můžeme zkoumat účinnost fiskální (a jak si následně ukážeme) i monetární) politiky. Druhá otázka zní: „k čemu vede změna reálné peněžní zásoby“? Odpověď: Změna peněžní zásoby vede k poklesu rovnovážné úrokové míry, při níž se vyrovnává nabídka a poptávka po penězích a to pro jakoukoliv úroveň výstupu, což znamená posun křivky LM dolů – vis výše. Tento posun vede k poklesu úrokové míry a růstu výstupu. i
IS
LM1
i1
LM2
i2
Y1
Y2
Y
Obr.: posun množství peněz v oběhu a rovnováha na trhu statků i aktiv
Lze přitom přesně spočítat, o kolik se změní produkt, pokud se změní reálná peněžní zásoba (M/P). V rovnici 9 je reálná peněžní zásoba (M/P) násobena výrazem: (b/h)*( µ/(1 + µbk/h) (rovnice 12). Tento výraz tak můžeme označit za multiplikátor monetární politiky. Proč? Pokud se změní M/P, tak tato změna vede ke změně produktu o samotnou změnu M/P vynásobenou výrazem/rovnicí 12. Matematicky: ⌂Y = ⌂(M/P)* ((b/h)*( µ/1 + µbk/h)) (Rovnice 13). Pozn.: Teoreticky by se z výše uvedeného mohlo zdát, že k dosažení co největší rovnovážné úrovně výstupu a co nejnižší rovnovážné úrovně úrokové míry stačí pouze zvyšovat množství peněz v oběhu. Intuitivně je i zde zřejmé, že věc nemůže být tak jednoduchá. Potíž samozřejmě spočívá v maximální úrovni statků, kterou je schopna daná ekonomika vyrobit. Pokud se ekonomika dostane na hranici svých produkčních možností/potencionálního produktu, další zvýšení množství peněz v oběhu/peněžní zásoby již nevede k růstu výstupu, ale povede k růstu cenové hladiny. Extrémní případy tvarů křivky LM.
Ekonomická teorie upozorňuje, že křivka LM nemusí být pouze rostoucí, ale v některých případech i vodorovná či svislá. V takové situaci jsou zajímavé důsledky posunu křivky IS. Past likvidity
Past likvidity je nazývána situace, kdy je poptávka po penězích vysoce citlivá na úrokovou míru (v rovnici L =k*Y-h*i je h rovno nekonečnu) . V takovém případě i malá změna úrokové míry vede k nekonečně velké změně poptávky po penězích. Z důvodu této nekonečně velké změny
poptávky, nedochází k žádné změně úrokové míry a poptávka po penězích se ustálí na nějaké hodnotě úrokové míry - křivka poptávky po penězích je v takovém případě vodorovná. Toto ustálení platí pro jakoukoliv úroveň výstupu. Změny v peněžní zásobě nevedou ke změně úrokové míry (vis obr.). Vodorovná je tudíž i křivka LM, změny v nabídce peněz nevedou k růstu výstupu (Y). i
M1/P
M2/P
i
L
LM
Y
Y
Obr. Odvození tvaru křivky LM při nekonečně citlivé poptávce na úrokovou míru
Monetární politika (zvýšení množství peněz v oběhu) je v případě pasti likvidity vysoce neúčinná, nevede ke zvýšení rovnovážné úrovně výstupu. Naopak fiskální politika v podobě zvýšení vládních výdajů je za situace pasti likvidity vysoce účinná – pokud zvýšíme G (jsou součástí autonomních výdajů A), pak se křivka IS posune o ⌂G*(1/(1-α)). Protože křivka LM je vodorovná, úroková míra se tudíž nemění, a výstup se též posouvá o ⌂G*(1/(1-α)). i
IS1
IS2 LM
⌂G*(1/(1-α))
Y1
Y2
Y
Obr.: Fiskální politika za situace pasti likvidity Rozdíl Y2-Y1 (tj. ⌂Y) je za situace pasti likvidity roven ⌂G*(1/(1-α)). Klasický případ:
Poptávka po penězích je v tzv. klasickém případě zcela necitlivá na úrokovou míru (v rovnici L = kY-hi je h rovno 0). V takovém případě je poptávka po penězích svislá. K tomu, aby se nabídka a poptávka po penězích rovnala, musí být nabídka peněz ve stejné výši jako poptávka, čili M/P =
kY. Jinými slovy pro každou nabídku peněz M/P existuje jediná vyhovující úroveň důchodu (Y=M/Pk). Křivka LM je potom zcela svislá. Za této situace je fiskální politika zcela neúčinná, posun vládních výdajů, jenž posouvá křivku IS, vede pouze k růstu úrokové míry a růst úrokové míry vytlačuje soukromé investice). Monetární politika je naopak naprosto účinná, posun peněžní zásoby/množství peněz v oběhu, vede posunu křivky LM vede k růstu výstupu, a poklesu úrokové míry. LM
i
i
i2
LM1
IS
LM2
i2
i1
IS2
Y
IS1
Y
i1
Y1
Y2
Y
Má smysl zdůraznit, že jak klasický případ, tak i past likvidity jsou v ekonomice velmi výjimečné jevy. Model IS-LM a rovnováha platební bilance. Podstata modelu
Doposud jsme zanedbávali skutečnost, že jednou z podmínek rovnováhy ekonomiky je vyrovnanost platební bilance, čili rovnost NX a NFI. V krátkém období bude docházet k tomu, že se NX a NFI nerovnají (což je z hlediska účetní rovnováhy řešeno změnou stavu devizových rezerv). Jedním z důvodů, proč se v krátkém období NX a NFI nerovnají, je skutečnost, že každá z těchto veličin závisí na jiných faktorech (viz výše). Pokud dochází k úrokovému diferenciálu mezi domácí a zahraniční úrokovou mírou, dochází k přílivu a odlivu kapitálu a tedy i ke změnám NFI. Je třeba prozkoumat, jak tyto změny ovlivňují účinnost fiskální a monetární politiky. Zkoumání provedeme zvlášť pro pevné a zvlášť pro pružné devizové kurzy, neboť, jak bude dále ukázáno, dojdeme k rozdílným výsledkům.
Obecně lze konstatovat, že aby ekonomika byla v rovnováze, musí být v rovnováze trh statků (křivka IS), trh aktiv (křivka LM) a platební bilance (BP = 0) – příliv měn do dané země je roven odlivu měn z dané země. Z hlediska platební bilance platí, že ta je určitě v rovnováze, pokud NFI = 0 a NX = 0. K tomu, aby NFI byly rovny 0, musí se domácí úroková míra rovnat světové úrokové míře (ih = if). Model křivek IS a LM s rovnováhou platební bilance je totiž založen na neomezené mobilitě kapitálu, který ze země odchází, pokud je domácí úroková míra nižší než zahraniční úroková míra, respektive do země přichází, pokud je domácí úroková míra vyšší než zahraniční úroková míra.
Je-li NX větší nebo menší 0, tak musí být (alespoň v dlouhodobém hledisku) ve stejné úrovni i NFI, tedy musí se nějakým způsobem lišit úroková míra. Konkrétně: pokud je čistý vývoz (NX) kladný, musí být kladné i čisté zahraniční investice NFI, tj. vývoz investic z tuzemska do zahraničí je vyšší než dovoz- Aby byla splněna podmínka kladných NFI, musí být zahraniční/světová úroková míra (if) vyšší než domácí úroková míra (id), (pro záporné NFI opačně). Pokud však jsou kapitálové přesuny obrovské, tj. pokud při rozdílu mezi ih a if dochází k neomezenému přílivu nebo odlivu kapitálu, musely by i obrovské rozdíly mezi dovozem a vývozem, aby platební bilance byla v rovnováze (čili aby se NX rovnal NFI). Obrovské rozdíly mezi dovozem a vývozem jsou samozřejmě krajně nepravděpodobné. Obrovské přesuny kapitálu při nerovnosti domácí a světové úrokové míry tak povedou k poklesu (domácí úroková míra je nižší než světová) nebo růstu (domácí úroková míra je vyšší než světová) devizových rezerv. Tyto poklesy nebo růsty devizových rezerv nemohou trvat věčně (některé země by vyčerpaly své devizové rezervy), proto se časem projeví ve zhodnocení domácí měny (ih > if), respektive jejím znehodnocení (ih
LM
i
id = i f
BP = 0
(id = if).
Y0
IS
Y
Obr. Celková rovnováha ekonomiky V bodě Y0 je v rovnováze jak trh statků (křivka IS), tak trh peněz (křivka LM) a tak vztahy se zahraničím (křivka BP) Prozkoumejme nyní účinnost fiskální a monetární politiky v modelu IS-LM rozšířený o rovnováhu platební bilance. Systém pevných měnových kursů
Monetární politika (monetární expanze):
Zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM (LM1 LM2). V bodě nové rovnováhy křivek IS a LM je domácí úroková míra nižší než světová úroková míra. To vede k velkému odlivu kapitálu, který má za následek znehodnocení domácí měny (roste poptávka po zahraničních aktivech a
zahraničních měnách). Centrální banka se však zavázala držet pevný kurs. Aby zabránila znehodnocení domácí měny, musí centrální banka intervenovat v její prospěch (kupovat domácí měnu a prodávat zahraniční měnu). Pokud však banka kupuje domácí měnu, množství domácích peněz v oběhu klesá, křivka LM se posouvá zpět doprava (LM1 LM2). K rovnováze dochází na původní úrovni výstupu. Závěr: v modelu pevných měnových kursů je monetární politika vysoce neúčinná. Poznámka: V případě monetární restrikce se křivka LM pohybuje opačným směrem.
i
2 1 BP = 0 LM1 LM2
IS
Y
Obr. Účinnost monetární politiky v modelu křivek IS a LM v systému pevných kursů Fiskální politika (fiskální expanse)
Zvýšení vládních výdajů posouvá křivku IS doprava (IS1 IS2). V novém bodě rovnováhy křivek IS a LM je domácí úroková míra vyšší než světová úroková míra, což vede k přílivu kapitálu a tlaku na zhodnocování domácí měny. Centrální banka se však zavázala udržovat pevný měnový kurs, takže musí zhodnocování zabránit - tím, že prodává domácí měnu a kupuje zahraniční měnu. Dochází tak ke zvyšování peněžní zásoby, křivka LM (LM1 LM2) se posouvá doprava. Zvýšením peněžní nabídky klesá úroková míra. Ekonomika se dostává do rovnováhy, pokud se křivky IS, LM a BP = 0 opět protnou v jednom bodě. Závěr: v modelu pevných měnových kursů je fiskální politika vysoce účinná. Poznámka: V případě fiskální restrikce se křivky IS a LM pohybují opačným směrem. i
IS1
IS2 1
LM1 2
LM2
BP=0
Y
Obr. Účinnost fiskální politiky v modelu křivek IS a LM v systému pevných kursů Systém pružných měnových kursů Monetární politika (expanse):
Zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM (LM1 LM2). V bodě nové rovnováhy křivek IS a LM je domácí úroková míra nižší než světová úroková míra. To vede k velkému odlivu kapitálu, který má za následek znehodnocení domácí měny (roste poptávka po zahraničních aktivech a zahraničních měnách). Znehodnocení domácí měny však vede k tomu, že v zahraničí roste poptávka po domácím zboží. Tento růst poptávky posouvá křivku IS (IS1 IS2). Růst zahraniční poptávky po domácím zboží zároveň znamená růst poptávky po domácí měně a zhodnocování domácí měny. Ekonomika se dostává do rovnováhy v okamžiku, kdy se opět protínají křivky IS, LM a BP=0. Závěr: v modelu pružných měnových kursů je monetární politika vysoce účinná. Poznámka: V případě monetární restrikce se křivky IS a LM pohybují opačným směrem. i
IS1
2
IS2
LM1
1
LM2
BP=0
Y
Obr. Účinnost monetární politiky v modelu křivek IS a LM v systému pružných kursů Fiskální politika (expanse):
Zvýšení vládních výdajů posouvá křivku IS doprava (IS1 IS2). V novém bodě rovnováhy křivek IS a LM je domácí úroková míra vyšší než světová úroková míra, což vede k přílivu kapitálu a tlaku na zhodnocování domácí měny. Zhodnocování měny však zdražuje ceny domácího zboží v zahraničí, což vede k poklesu čistého vývozu (NX), jež má za následek posun křivky IS zpět (IS2 IS1). K rovnováze dochází opět v původním bodě. Závěr: v podmínkách pružných měnových kursů je fiskální politika vysoce neúčinná. Poznámka: v případě restriktivní fiskální politiky se křivka IS pohybuje opačným směrem.
i
2 1
IS2 LM
BP=0
IS1 Y
Obr. Účinnost fiskální politiky v modelu křivek IS a LM v systému pružných kursů Hodnocení modelu křivek IS-LM s rovnováhou platební bilance
V závěru je nutno ještě zdůraznit, že model křivek IS a LM s rovnováhou platební bilance je modelem, jehož je možno zpochybnit – zejména předpoklad dokonalé mobility kapitálu, pokud dochází k rozdílům mezi domácí a zahraniční úrokovou míru (kapitál se přesouvá tam, kde je větší úroková míra). Ne zcela realistický je i předpoklad pevné cenové hladiny. Nicméně přes toto zpochybnění model upozorňuje na limity fiskální politiky v podmínkách pružných měnových kursů. To ostatně potvrzují i celosvětové zkušenosti – po r. 1970 zavládl ve světě systém pružných měnových kursů. Ve stejnou dobu účinnost fiskální politiky prudce poklesla3.
3 Na poklesu této účinnosti měla samozřejmě svůj podíl i inflace a inflační očekávání a další faktory. O nich bude pojednáno dále.
