Mléčná žláza, laktace Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Únor 2011
Mgr. Radka Benešová
ANATOMIE MLÉČNÉ ŽLÁZY Mléčná žláza (glandula mammaria) je párová laločnatá žláza. Vlastní žláza s tukovým polštářem u dospělých žen vyklenuje a vytváří prs (mamma). Žláza se skládá z 15-20ti laloků, které jsou rozděleny do řady drobných lalůčků, tvořených žlazovými buňkami. Vývody několika lalůčků se spojují do společných mlékovodů. Mlékovody ústí na prsní bradavce 15-20ti drobnými vývody.
FYZIOLOGIE KOJENÍ Kojení je fyziologický děj. Mléko se dotváří neustále pod vlivem hormonů. Tvorba těchto hormonů je stimulovaná sáním dítěte. Prolaktin je hormon vytvářený buňkami předního laloku hypofýzy. Stimuluje růst prsní žlázy a řídí tvorbu mléka v době kojení. Jeho hladinu zvyšuje sání a mechanické podněty v oblasti bradavky. Oxytocin je uvolňován z neurohypofýzy. Po porodu způsobuje zavinování dělohy a ejekci mléka prostřednictvím myoepiteliálních buněk.
VÝHODY KOJENÍ Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejhodnotnější výživa pro novorozence a kojence
Výhody kojení pro děti Kojené děti téměř netrpí průjmem Mají vyšší hladinu imunitních látek Mají nižší výskyt zubních problémů a kazů, nižší riziko cukrovky, alergie, obezity, anémie
Mateřské výhody při kojení pro kojící matky Pozdější návrat menstruace Nižší pravděpodobnost vzniku rakovinu prsu (až o 25%) Snížení pravděpodobnosti vzniku rakoviny dělohy Snížení rizika rakoviny vaječníků Snížení rizika vzniku psychických problémů a úzkostných stavů Omezení osteoporózy (4x) Lepší schopnost optimalizovat zpět svoji hmotnost Kojení prohlubuje mateřskou lásku a lásku dítěte Snížené náklady na kojenecké potraviny Snížené náklady na případnou lékařskou péči (kojené děti mají lepší imunitu) Kojení pomáhá vytvořit vzájemné pouto mezi matkou a dítětem
SLOŽENÍ MATEŘSKÉHO MLÉKA Voda Mateřské mléko je výhradní zdroj tekutiny – vody – která postačí až do půl roku dítěte. Podávání čaje a ovocných šťáv nemá v tomto věku opodstatnění, je-li dítě dobře hydratované, dostatečně močí a nemá-li zvýšenou potřebu přísunu tekutin. Bílkoviny V mateřském mléce je 0,9 – 1,2 g/100 ml bílkovin, avšak hodnota bílkovin se u jednotlivých matek v mateřském mléku liší. Jemná sraženina, která se v kyselém prostředí vytváří je díky správnému složení mateřského mléka pro kojence snadno stravitelná, na rozdíl od kravského mléka, kde jsou sraženiny větší a pro děti stravitelné hůře. Mateřské mléko obsahuje i imunoglobuliny, bílkoviny obsahující obranné látky- imunoglobulin A. Tuky Tuky uspokojují z 50% energetickou potřebu organismu. Obsah tuků ve 100ml mateřského mléka je přibližně 3,5g – je závislý na stravě matky Sacharidy Představují 40% energetické hodnoty mateřského mléka Vitamíny Jejich množství v mateřském mléce plně ovlivňuje strava matky, proto se doporučuje dostatečný příjem zeleniny, ovoce, rybího masa atd. Minerály Sodík, vápník, fosfor a stopové prvky jsou v mateřském mléce zastoupeny rovnoměrně.
POLOHA MATKY A DÍTĚTE
POLOHA MATKY A DÍTĚTE HLAVNÍ ZÁSADY: • zvolit pohodlnou pozici pro matku i dítě • dítě leží na boku, obličej, hrudník, bříško i kolena směřují k matce • ucho, rameno a kyčle dítěte jsou v jedné linii • matka se nemá zbytečně dotýkat hlavičky ani tváře dítěte, aby nedošlo k matení sacího reflexu • mezi matkou a dítětem nesmí být žádná překážka (spodní ruka dítěte, uzel na zavinovačce...) • matka nesmí odtahovat prs od nosu • dítě přikládáme k prsu, nikoli prs k dítěti • brada, tvář i nos dítěte se dotýkají prsu • brada dítěte je v prsu hluboce zabořená • dítě nekřičí • kojení nesmí matku bolet
HLAVNÍ ZÁSADY KOJÍCÍ MATKY: •
Kojící matka by měla dodržovat zásady správné výživy.
•
Jíst pestře, dbát na zastoupení zeleniny, ovoce, ryb, mléčných výrobků.
•
Dostatečný příjem vitamínů ve stravě. Jejich obsah v mateřském mléce kolísá v závislosti na každodenním příjmu a stavu tělesných zásob. Ženy vegetariánky, které nejedí maso, vejce, ryby a nepijí mléko, musí doplnit ve své stravě železo a vitamin B12 a také jod, neboť tak se podporuje zejména psychický vývoj dítěte.
•
Kojící žena by měla mít dostatečný příjem tekutin a to 2,5-3,5 litru denně.
•
Vyšší spotřeba kávy může způsobit neklid a nespavost dítěte!
•
Kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol!
POLOHY VHODNÉ PRO ODŘÍHNUTÍ Kojené i uměle živené děti si potřebují v přestávce mezi sáním odříhnout a zbavit se tak vzduchu, který spolykaly při krmení. Spolykaný vzduch způsobuje pocit plnosti. Jestliže si dítě neodříhne zhruba během půl minuty, nenuťte je, pravděpodobně to nepotřebuje.
Jak dlouho kojit? Za situace, kdy dítě prospívá, se doporučuje výlučné kojení až do 6. měsíce věku. V kojení dále pokračujeme, ale postupně zavádíme další příkrmy. Kojit můžeme do 2 let a více, avšak již s výživovými přídavky, jestliže to vyhovuje matce i dítěti.
• Dylevský, I. Trojan S. Somatologie (I). Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-201-0026-1 • Křivánková, M. Hradová, M. Somatologie. Praha: Grada, 2009 ISBN 978-80-247-2988-6 • Trojan, S. Schreiber, M. Atlas biologie člověka. Praha: Scientia, 2007. ISBN 80-86960-11-0 • Anatomie člověka. Praha: Fragment: 2005. ISBN 80-253-0080-3 • Frank H. Netter Anatomický atlas člověka Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0517-6 • www.giobio.ic.cz • http://ms.gymspgs.cz
• http://www.aureamedica.ic.cz/img/v_pece_prsa/obsah00-prsanatomie.jpg • http://files.viaweb.cz/Image/4/pr-clanky/kojeni.jpg • http://www.kojeni.cz/ • https://www.peceodite.cz • http://www.mamaaja.cz
