MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA MF DNES: VÝLETY PO NĚMECKU
28. LISTOPADU 2013
Vánoce v Sasku
TRHY V DRÁŽĎANECH ● TAJEMSTVÍ NOŽE NA ŠTOLU ● NEJLEPŠÍ SVAŘENÉ VÍNO
strana 2
Tajemství pravé chuti Dresdner Christstollen®. Drážd’anští pekaˇri a cukráˇri již po staletí stˇreží tradiˇcní postup peˇcení pravé štoly a pˇredávají jej z generace na generaci. Tajemství unikátní chuti drážd’anské štoly spoˇcívá v jedineˇcné kompozici vybraných ingrediencí. Dresdner Christstollen® smí péct kolem 130 pekaˇrství a cukráˇrství v Drážd’anech a jejich bezprostˇredním okolí.
ZE
M Ě PI S N É OZ
•
•C
www.dresdnerstollen.com/cz
Í
HR
N AČ E N
ÁNĚNÉ
Pravá drážd’anská štola nese peˇcet’ kvality Dresdner Christstollen®.
strana 3
Německé Vánoce: 579. trhy už začaly Nejstarší vánoční trh v Německu je otevřen. Už se točí i čtrnáct metrů vysoká krušnohorská pyramida. V Drážďanech se čekají statisíce lidí. TEXT JAN VESELÝ FOTO SYLVIO DIETRICH FOTO OBÁLKA PROFIMEDIA.CZ
U
ž od včerejška je otevřený slavný drážďanský Štrýclmarkt. Letos se tento nejstarší německý vánoční trh koná již po pětistésedmdesátédeváté. Vánoce jsou - ať chceme, nebo ne - tady. Všech 233 slavnostně vyzdobených stánků na náměstí Altmarkt zahájilo adventní prodej, který potrvá až do Štědrého dne do 14. hodiny. Každý den je zde jinak otevřeno od 10 do 21 hodin. Celkem bude letos v Drážďanech, nejčastějším předvánočním cíli českých turistů a nakupujících, jedenáct vánočních trhů. Jsou jako už tradičně soustředěny na takzvané Vánoční míli, která prochází pěší zónou a nákupní promenádou Prager Strasse přes náměstí Altmarkt, Neumarkt a Postplatz, míle vede dál po mostě Augustusbrücke až na druhou stranu Labe do čtvrti Innere Neustadt a na ulici Hauptstrasse. HLAVNÍ VÁNOČNÍ MĚSTO NĚMECKA „Jedinečná vánoční atmosféra přitahuje do našeho města stále více turistů. Loňský prosinec byl z hlediska cestovního ruchu nejúspěšnějším prosincem v drážďanské historii. S desetiprocentním nárůstem příjezdů jsme loni poprvé překročili hranici 400 tisíc přenocování. Tím se Drážďany v Německu etablovaly v roli vánočního hlavního města,“ pochlubil se zástupce generálního ředitele Úřadu pro hospodářský rozvoj Ferdinand Ruchay. Letošní Štrýclmarkt nabídne náštěvníkům program obsahující více než 170 bodů s bezmála 1 400 účinkujícími. Zlatým hřebem je jubilejní 20. Štolová slavnost (Stollenfest) v sobotu 7. prosince. To se v centru očekává těžko uvěřitelných 100 tisíc návštěvníků. Slavnostní průvod uzavře koňmi tažený povoz s více než třítunovou obří štolou. Kolem ní půjde i devatenáct „štolových dívek“, jakýchsi vánočních Miss štola, které byly zvoleny v letech 1994-2013. »Pokračování na straně 4
UŽ SE TOČÍ ČTRNÁCT METRŮ VYSOKÁ KRUŠNOHORSKÁ PYRAMIDA STOJÍ NA NÁMĚSTÍ ALTMARKT. ZDE JE NEJVĚTŠÍ Z JEDENÁCTI VÁNOČNÍCH TRHŮ KONANÝCH V DRÁŽĎANECH.
strana 4
ROZSVÍCENÁ SASKÁ METROPOLE POHLED NA NEJSTARŠÍ VÁNOČNÍ TRH V NĚMECKU - KONÁ SE NA DRÁŽĎANSKÉM NÁMĚSTÍ ALTMARKT
»Pokračování ze strany 3
Mezi misskami i Friederike Pohlová, velmi hezká blondýna, která byla vybrána pro reprezentaci pekařů letos. Mimochodem missky musejí umět štolu upéci, ale to vlastně není nic divného, když jsou vybírány z podniků, které mají oprávnění péci „Original Dresdner Stollen“, tedy Pravou drážďanskou štolu, nejpřísněji hlídané a speciální zlatou značkou (s Augustem Silným na koni) opatřené německé vánoční pečivo. Všechno ostatní, ať už se to jmenuje třeba Vánoční štola, Pravá saská štola či Krušnohorská štola, jsou moderní češtinou „fejky“. Ta pravá je totiž jen jedna. A
už se v Drážďanech a okolí prodává. Pravá drážďanská štola je pak zřejmě nejslavnějším značkovým produktem Saska. Ale to jsme odbočili od průvodu. I štola na voze taženém koňmi bude k mání. Přítomní pekaři ji celou rozprodají na centrálním náměstí Altmarkt. „Na letošní jubilejní slavnost se už velmi těšíme. Štolová slavnost v Drážďanech už prostě k druhé adventní sobotě neodmyslitelně patří. Za uplynulá léta se stala opravdovým návštěvnickým magnetem,“ uvádí René Groh, šéf Pekařského ochranného svazu. s využitím www.ddin.cz
MISS ŠTOLA FRIEDERIKE POHLOVÁ A HENRY MUELLER, ŠÉF SVAZU NA OCHRANU ŠTOLY
PROGRAM Kromě Štolové slavnosti, která se koná 7. prosince, je připraven i další program. První advent (30. 11. až 1. 12.) je věnován tradičním saským vánočním výrobkům, tzv. Pflaumentoffelovi - tedy kominíčkovi ze švestek - a pulsnitzkému perníku. O třetím adventu (14. a 15. 12.) se bude vše točit kolem tradiční krušnohorské vánoční pyramidy. Čtvrtá adventní sobota (21. 12.) patří vystoupením hornických dechových kapel z Krušnohoří. Poslední adventní neděle je věnována partnerskému městu Štrasburk a francouzským vánočním tradicím a zvykům. Již potřetí bude Štrýclmarkt otevřen v pátek před třetím adventním víkendem (13. 12.) o dvě hodiny déle, tedy do 23 hodin. Tato akce se jmenuje „Hvězdné hodiny“ (Sternstunden) a kromě speciálních nabídek obchodníků mohou návštěvníci trhu potkat magické bytosti v nádherných kostýmech.
strana 5
Vánoce na horách, ve vinařství a na zámku Saské Vánoce nejsou samozřejmě jen v Drážďanech. I třeba jen na dva dny se snaží adventní trhy připravit každá ves i městečko. Můžete zkusit třeba tyto tipy MF DNES.
V
ADVENT V PILLNITZ ánoční trh u vinařského kostela v Pillnitz se bude konat 14. a 15 prosince. Mimořádným zážitkem by slavnosti měly být hlavně pro milovníky vážné hudby. Po ochutnání místních specialit a svařeného vína ze stánků před kostelem můžete na zajímavé koncerty. V chrámu se představí dechové hudby, smyčcová tria i pěvecké soubory. Vše je pod „taktovkou“ režiséra Matthiase Herbiga a pod skutečnou taktovkou dirigenta Volkera Kaufmanna.
ADVENT NA ZÁMKU WACKERBARTH Zámek Wackerbarth ležící při míšeňské silnici S 82 asi kilometr od Radebeul je synonymem vynikající kuchyně a hlavně vína. Barokní památka je součástí pěkného malého vinařství. Od 25. listopadu do 23. prosince tu je denně zhruba půldruhé hodiny trvající ochutnávka vín. Vstupné na ni vyjde na 16 eur. Ochutnávat lze při prohlídce vinařství samozřejmě také tradiční štolu. VÁNOČNÍ TRHY V MÍŠNI Jedním z nekrásnějších saských měst je Míšeň. Zdejší turistická lákadla - hradní vrch s katedrálou a míšeňská porcelánka - patří k největším tahákům Saska. Pokud nechcete navštívit o Vánocích turisty možná až moc přecpané Drážďany a hledáte něco klidnějšího, Míšeň je dobrá volba. Zkuste v nějaké restauraci mezi hlavním náměstím a hradem adventní menu a k tomu zdejší pivo, pak se projděte po trzích. Ve stáncích naleznete samozřejmě originální vánoční ozdoby, řemeslné výrobky z míšeňské oblasti a také stále populárnější umělecké předměty řezbářů z Krušných hor. V Míšni se vánoční trhy konají od 29. listopadu do 24. prosince. Přímo na Štědrý den končí v 11 hodin, jinak jsou denně do 17 hodin, o nedělích pak do 15:30. SLAVNOSTI V KRUŠNÝCH HORÁCH Pojedete-li z nákupů v Drážďanech a nechce se vám zastavovat na trzích v centru města, zkuste minout dálnici a vydat se po
TRADIČNÍ LOUSKÁČEK NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH V SASKU JE NABÍZENO HLAVNĚ ZBOŽÍ Z KRUŠNÝCH HOR A POCHOUTKY Z PŘÍHRANIČÍ.
„staré trase“ přes přechod na Cínovci. Zastavit pak můžete na několika menších vánočních trzích v Krušných horách. Třeba v Dippoldiswalde se konají od 6. do 15. prosince, od 10 do 18 hodin na centrálním náměstí. V pěkném krušnohorském městě Geisingu budou slavnosti na hlavní silnici 30. listopadu a 1. prosince. Ve slavném hodinářském centru Glashütte jsou trhy připraveny na 1. a 2. prosinec, příležitost koupit dárky tu bude od 11 do 18 hodin. CANALETTOMARKT V PIRNĚ Jak se z ničivých červnových povodní vzpamatovává historické město na Labi, o tom se můžete i v čase adventu přesvědčit sami. Ač řekou těžce zasažená, patří Pirna pořád se svým starým centrem k nejkrásnějším městům příhraničí. Zdejší vánoční trhy, které začínají 29. listopadu a končí 23. prosince, místní nazývají Canalettomarkt. Je to odkaz ke slavnému baroknímu malíři, který město i zámek nad ním mnohokrát maloval. Ostatně jeho zákoutí jsou dodnes reprodukovaná na tisíc způsobů. Na trzích je otevřeno denně od 11 do 19 hodin, v pátek a v sobotu do 22 hodin. (ves)
INZERCE
Hvězda, která svítí do srdcí ... Herrnhutská adventní hvězda vděčí za svůj výjimečný význam vánočnímu příběhu. Symbolizuje totiž Betlémskou hvězdu a po celém světě hlásá její poselství. V naší moderní předváděcí dílně zažijete tradiční výrobu Herrnhutských hvězd. Na naší rozsáhlé výstavě se jako objevitelé vydáte na cestu, během které se ponoříte do historie Herrnhutské hvězdy a jejího místa v Jednotě bratrské.
SVOU NEZAPOMENTUTELNOU NÁVŠTĚVU MŮŽETE ZAKONČIT V KAVÁRNĚ »BEI STERNS«. PŘEDVÁDĚCÍ DÍLNA Oderwitzer Straße 8 . 02747 Herrnhut/Sasko SRN . telefon +49 (0)35873.3640 . fax +49 (0)35873.36435 pondělí – pátek 9 – 18 h. . sobota 10 – 17 h. (kromě nedělí a svátků) .
[email protected]
www.herrnhuter-sterne.de
strana 6
Vůně, chuť, tvar: jak se hodnotí ta pravá štola
POROTA ZAČÁTKEM LISTOPADU UDĚLALI STRÁŽCI ŠTOLY UKÁZKOVÉ HODNOCENÍ V NÁKUPNÍM DOMĚ. JE KOLEM TOHO VELKÝ HUMBUK A SPOUSTA NOVINÁŘŮ.
Oprávnění péci Pravou drážďanskou štolu má 150 pekařů. Kvalita vánočního pečiva se přísně hlídá. Kdo ji zkazí, nedostane známku kvality. TEXT ANDREA ANGERMANNOVÁ FOTO ARCHIV
N
ejočekávanější vyvrcholení vánočních trhů v Drážďanech je Štolová slavnost, která se letos koná 7. prosince. To majestátní průvod pekařů a řemeslníků v dobových kostýmech doprovodí obří štolu na speciálním voze na náměstí Altmarkt. Nemusíte samozřejmě ochutnávat z obří šišky, ale lze si koupit domů Original Dresdner Stollen (Pravou drážďanskou štolu) v jakémkoli obchodě. Okolo slavné pochoutky, kterou smí péct jen 150 pekařů z Drážďan a nejbližšího okolí, se ve vánoční saské metropoli koná velký cirkus. A to nemyslíme zle. Pravá musí mít pečeť kvality se zlatým jezdcem na koni. Letos jich cech pekařů hlídající kvalitu této pochoutky vydal rovných 3 miliony kusů. „Ale tři miliony jich pekaři neupečou, bude jich o něco méně. Pečeť totiž musí mít každý kousek prodávané originální štoly, tedy i zabalené půlky nebo i jen pár nakrájených kousků,“ vysvětluje přísná pravidla šéf Svazu drážďanských pekařů na ochranu štoly Henry Mueller. Rozhovor poskytl při jedné ze zkoušek pravých štol v drážďanské Altmarkt Galerii. Jak vypadá zkouška? Viděla jsem, že je při ní i dost diváků. Neznervózňují porotce? Tady hodnotíme padesát vzorků štol, každá má číslo a nikdo neví, z kterého pekařství je. Ale hlavně je to ukázka pro diváky, jak ve skutečnosti hodnocení vypadá, co všechno komise musí umět, co všechno se u štoly hodnotí, jak i drobné rozdíly hrají velkou roli. Co přesně hodnotíte? Štola se hodnotí v pěti kategoriích. Nejvyšší možný počet bodů je dvacet, kdyby některá dostala pod šestnáct bodů, tak už je to špatné. Na tuto zkouš-
ku se pekaři nemohou připravit a nechat hodnotit jen to nejlepší. Tak to nemůže fungovat. K pekařům jde vzorek na testování koupit porotce jako běžný zákazník. Ten pak komise testuje. Přiděluje body i na desetiny, třeba 4,8. Skoro jako u gymnastek nebo krasobruslařů. Jaká kritéria máte pro hodnocení štol? Vůně, tvar, chuť, jak vypadá zvenku a jak uvnitř. Vůně musí být příjemně máslově a ovocně vyvážená. Žádná ingredience nesmí být výraznější, nesmí v chuti přebývat víc rumu nebo rozinek. U tvaru je důležité, jak štola celkově vypadá. Nesmí být příliš vysoká nebo nízká, cukrová plocha na povrchu musí být jednolitá. Při hodnocení vnitřní struktury musí mít těsto všude stejnou a pěknou světlou barvu. Rozinky musí být po celé ploše pěkně rozložené, nesmí prostě být místa, kde by jich bylo málo, a jinde naopak hodně. Odstupy musí být pěkně pravidelné, a ne velké. Největší váhu v hodnocení ale má chuť - jestli je máslově harmonická, jaká je štola při skousnutí… Zkouška štol tady trvala téměř celý den, získala některá 20 bodů? Ani jedna. Tato zkouška, to je spíš velké divadlo pro diváky. Takže mi neporadíte, která je ta nejlepší, kterou si mám koupit? Každému chutná něco jiného a každý pekař bude tvrdit, že ta jeho je nejlepší. Malou výhodu mají malí pekaři, kteří dělají třeba dva tisíce štol. Začít s ruční výrobou mohou osm týdnů před Vánoci. Ti velcí jsou ale zase zkušenější. Také začínají péci mnohem dřív. Upřímně řečeno, nemáte po ochutnání mnoha štol a každoročním sestavování obří štoly na náměstí tohoto pečiva plné zuby? Štolu mám rád, v našem pekařství máme pečlivě střežený rodinný recept. Někdy
je toho ale opravdu až dost. Naštěstí se štola peče jen před Vánoci a pak si můžeme vydechnout a těšit se zase na další zajímavé recepty a dobroty, které připravujeme během roku. Recept i řemeslo se u pekařů, kteří mají oprávnění péci pravou štolu dědí. Pamatujete si ještě, od kolika let jste musel chodit pomáhat do pekárny, okoukávat postupy a kdy jste upekl svoji první štolu? To už přesně nevím, ale asi brzy. Ale máme doma fotografii, na které jsem v pekárně. Sedím v kočárku a na něm je přede mnou plech se štolou.
strana 7
... a na jedinečné pečivo luxusní nůž Drážďanskou štolu můžete samozřejmě ukrojit jakýmkoli nožem. Stylové je to však originálem určeným jen a přímo pro štolu. Dělá je jedna firma.
O
riginální nože, kterými se má krájet pravá drážďanská štola, vyrábí od roku 2004 jediná firma v Německu - Koch & Bergfeld. „Vzory pro ně už máme, ale abychom je mohli vyrábět, každý rok si musíme koupit licenci,“ říká Klaus Neubauer, ředitel a jeden z majitelů firmy, která byla v Brémách založena již v roce 1829. Kolik taková roční licence stojí, to ale neprozradil. Jen to, že kupovat si ji musí od drážďanské firmy, která patří Peteru Mutschellerovi. Právě on je zakladatel novodobých štolových slavností na Štrýclmarktu. Právě on objevil starou rytinu, na které je nůž namalován (více o tom na následující straně). Podle ní Mutscheller namaloval plán nože, který se dnes vyrábí. V manufaktuře Koch & Bergfeld pracuje dvacet zaměstnanců a příbory pouze ze stříbra se zde ručně vyrábějí téměř 200 let. „Protože máme dlouholetou tradici a vysokou kvalitu, řada německých šlechtických rodů má příbory z naší manufaktury. Také vyrábíme stolní náčiní pro 300 velvyslanectví Německa," pochlubil se Neubauer. A reprezentace něco stojí, například jedna polévková lžíce stojí 200 eur. Právě tady vznikají tři druhy nožů na štolu. Všechny mají čepel ze solingenské
NŮŽ KOCH & BERGFELD BRÉMSKÁ MANUFAKTURA HO SMÍ VYRÁBĚT JAKO JEDINÁ
oceli, jeden má rukojeť stříbrnou a stojí 350 euro. Za nůž s postříbřeným držákem dáte 180 eur a za třetí s rukojetí z drážďanského porcelánu 240. „Výroba prvního je nejnáročnější. Musíme na 100 let starých strojích vyrazit dvě naprosto přesné poloviny rukojeti, které k sobě musí přesně pasovat, aby nebylo vidět, že je ze dvou částí. Na takovou náročnou práci jsou nutné nejen zkušenosti, ale i klid,“ popisuje šéf manufaktury. Když je hotovo, obě části se k sobě sletují, pak zbrousí a pilují. Tyto luxusní nože se pak prodávají v
klenotnictvích, v historické části Drážďan jich je hned několik. Koupit nůž můžete i v některém z pekařství, ale pouze v těch luxusnějších a slavných. Jedno z nich je Kreutzkamm, což bývala tradiční pekárna královského rodu Wettinů. Najdete ji v přízemí obchodního centra Altmarkt Galerie. „Vyrábíme je hlavně pro německý trh, ale vyvážíme je i do Ameriky. Víc než nůž do domácnosti je to drahý dárek nebo suvenýr,“ říká Neubauer, který pochopitelně doma dva nože na štolu má. „Štolu mám rád, takže jsou nyní stále v provozu," popisuje šéf manufaktury. (aa)
INZERCE
Dreieck Dresden-West
sleva www.hoeffner.de www.facebook.com/Moebel.Hoeffner
Peschelstr. 39 Dresden-Elbepark
17
D8 A
až
4
AH
DRESDEN
4
PR
Abfahrt Dresden-Neustadt
Červený puntík označuje nejvýrazněji zlevněné produkty. Platí až do 24.12.2013
OBCHODNÍ DŮM S NÁBYTKEM Höffner Möbelgesellschaft GmbH & Co. KG • Peschelstr. 39, D-01139 Dresden • Telefon: +49 351 84050 • pondělí–sobota 10–20 h, pátek 10–21 h
strana 8
Vyjednávání o restitucích ovlivňují i slavnosti štoly Princ Rüdiger von Sachsen by měl být majitelem historického náčiní na krájení štoly. S majetkem královského rodu je to ale složité. Rüdiger je příbuzný Karla Schwarzenberga. TEXT ANDREA ANGERMANNOVÁ A SUSANNE GERTOBERENSOVÁ FOTO ZZDD - KARSTEN PRAUßE
M
á dřevěnou rukojeť, je 1,6 metru dlouhý a váží 12 kilogramů. Tak vypadá původní nůž na štolu, který v roce 1730 nechal vyrobit saský kurfiřt August Silný z dynastie Wettinů na slavnost evropských panovnických rodů v Zeithainu. Ohromná slavnost Zeithainer Lustlager (volně Zeithainerský tábor rozkoše) je dodnes kvůli popsanému přepychu považována za symbol barokního stylu života. Právě zde poprvé vznikla tradice oslav drážďanské štoly, která přetrvala dodnes. „Štolovou slavnost mám moc rád, i když na můj vkus je tu moc lidí. Pravidelně sem chodím se svými vnoučaty - klukem a čtyřmi holčičkami. Pro děti je to velká zábava. A byl bych rád, kdybych ještě jednou lidem mohl ukázat originální nůž na štolu," prozradil princ Rüdiger von Sachsen. Právě on je přímým potomkem Wettina a saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného (1670 - 1733). „My říkáme, že prvorozený syn je doma šéfem a majitelem všeho majetku i tradic,“ říká princ. Sám poprvé nůž viděl, když si ho na dva dny vypůjčil na zámku Moritzburg. Chtěl totiž originál, který do té doby všichni marně hledali, ukázat lidem na drážďanské štolové slavnosti v roce 2004. Od té doby ho opět nikdo neviděl. A zřejmě v dohledné době ani neuvidí. S nožem Augusta Silného je to složité. Patří sice princi, ale právě nyní vrcholí jednání o tom, jaký majetek rodu stát Sasko vlastní a jakou má hodnotu, co státu zůstane, co se rodině vrátí a co ne. Celkem jde o 10 tisíc položek s předběžnou cenou 7 až 8 milionů eur. Hodnotu všech předmětů ale v tuto chvíli musí určit slavné evropské aukční síně, jako například Sotheby's. „Jakou má nůž cenu proto ani nemohu odhadnout. Vlastně toho o něm moc nevím, jen mne překvapilo, že jeho čepel byla dost rezavá. Vypadal trošku ošklivě,“ směje se princ. Na štolové slavnosti v Drážďanech, která se poprvé konala v roce 1994, se obří štola krájí i obřím nožem. Protože originál všichni marně hledali, byl vyro-
ben podle jedné historické rytiny slavnosti v Zeithainu. „Po pravdě řečeno, současný nůž na štolu se originálu ale moc nepodobá," hodnotí Rüdiger von Sach-
sen, který nůž po půjčení opět vrátil na zámek Moritzburg, kde je pravděpodobně dodnes. Nikdo o tom ale nechce hovořit.
NŮŽ NA OBŘÍ ŠTOLU POTOMEK A PŘÍMÝ DĚDIC KRÁLOVSKÉHO RODU WETTINŮ, RÜDIGER VON SACHSEN (VLEVO) UKAZUJE NŮŽ, KTERÝ NECHAL VYROBIT JEHO PŘEDEK AUGUST SILNÝ (1670 1733) PRO SETKÁNÍ ŠLECHTY A DIPLOMATŮ V ROCE 1730.
INZERCE
Mimochodem „tábor“ šlechty se koná dodnes. „Slavnost Zeithainer Lustlager, to není jen tradice státu, ale je to část naší rodinné tradice, která je pro nás důležitá," říká šlechtic, který má doma i některé prapory, které na slavnosti tenkrát vlály. „Byli tam v roce 1730 zástupci všech evropských zemí, bylo to mírové diplomatické jednání, kde se lidé nehádali a August Silný vystupoval jako opravdový král,“ chválí svého předka princ, který ovšem ze svých praprapradědečků má nejraději Jana I. Saského. „Protože to byl vzdělaný muž, který miloval kulturu a nebyl fanouškem válek. To mám rád,“ vysvětluje dnes Rüdiger von Sachsen, který se sice narodil 23. prosince 1953 v městě Mühlheim v Porúří. Pár měsíců ale s rodiči skutečně bydlel i na Moritzburgu, slavném sídle Wettinů za Drážďanami. Ještě mu nebyl rok, když odtud rodina v roce 1945 utíkala před Rusy. DÝŠKO PRO ŠLECHTICE „Nikdy jsme nebyli nacisté. Ale když se blížili Rusové, tak jsme utekli a do Saska jsem se vrátil až v roce 2000,“ líčí princ, který mezi tím žil v západním Německu. Nyní bydlí nedaleko Moritzburgu, kde vlastní velké hospodářství, od státu koupil 1 200 hektarů lesa. Můžete si od něj jako od lesníka koupit třeba dřevo. Studoval však něco jiného. „Každý Wettin měl své povolání. I August Silný něco uměl, vystudoval architekturu. Já jsem psycholog a to jsem dělal, když jsem byl v západním Německu. Teď také pracuji, třeba dodávám a rozvážím lidem dřevo. Lidé ale netuší, kdo jsem, už se mi několikrát stalo, že jsem dostal dýško,“ usmívá se Rüdiger von Sachsen, který má tři syny a jeden z nich - Daniel - s ním pracuje. V Česku šlechtické rody, které nespolupracovaly s nacisty a na než se nevztahují Benešovy dekrety, po revoluci v roce 1989 dostaly své zámky a majetky zpět. V Sasku to tak není. Žádné hrady a zámky se šlechtě nevracely. Za svá sídla dostali jen odškodné. Za Moritzburg to bylo 150 tisíc eur. „Za zámek 150 tisíc není moc. Finančně nám pomohli příbuzní ve světě, hlavně dva strýčkové z Kanady,“ popisuje začátky ve svém původním domově Rüdiger von Sachsen. Když v roce 1918 v Sasku skončila monarchie, vznikla v roce 1924 první majetková smlouva mezi státem a Wettiny, kde je určeno, co je státu a co šlechticů. V roce 1999 vznikla nová smlouva, kde nad spoustou majetku visí otazník. Těch 10 tisíc kusů movitých věcí, o které se nyní jedná, je jen malá část majetku. I proto Rüdiger von Sachsen nechce o vyjednávání moc mluvit. K rozhovoru ostatně svolil hlavně proto, že věděl, že vyjde v českých novinách. „Pro Wettiny je jednání se státem moc těžké, delikátní a dohady jsou velmi nepříjemné. Když jsme utíkali před Rusy, šperky, porcelán a další poklady jsme ukryli. A hodně věcí v Rusku skončilo a jsou tam dodnes, další jsou v Drážďanech, na Moritzburgu... Nemáme vůbec přehled, co je kde a co úplně chybí," popisuje situaci princ. Kdyby se mu Augustův nůž vrátil, určitě by ho prý nechtěl mít doma zamčený v trezoru, ale rád by ho vystavil. Ne však v Drážďanech. „Byl bych raději, kdyby mohl být v muzeu v městečku Zeithain, které leží 60 kilometrů od Drážďan a 40 od Moritzburgu. „Tady byla ta obří slavnost a lidé jsou zde velmi aktivní. Už před lety si ji připomínali," popisuje Rüdiger von Sachsen. „Anebo by mohl být někdy vystaven v Česku. Českou kuchyni mám rád a žije zde náš vzdálený příbuzný Karel Schwarzenberg. To bych si uměl představit,“ dodal princ. Podle zákona do konce roku 2014 smí muzea vystavovat umělecké předměty, které patří šlechtě. „Rok 2014 ale není datum, do kdy musí být jednání o majetku vyřešena. Ale příští rok budeme mít právo říci, že náš majetek nebudou smět používat. My ho nechceme státu vzít, chceme za něj jen odškodnění,“ vysvětluje princ. Přestože letos nebude moci lidem na Štolové slavnosti ukázat originální nůž, už se na akci těší. „Štolu mám rád. Od té doby, co bydlíme v Sasku, ji musím každý rok posílat příbuzným do Ameriky. Podle mne je nejlepší ta z cukrárny Kreutzkamm v Altmarkt Galerii. Kreutzkamm je totiž tradiční pekař Wettinů. A nebo mám rád štolu z Café Toscana u mostu Modrý zázrak. Jmenuje se po mé prababičce, která si ji zde kupovala,“ dodal princ.
Vánoční nákupy... strana 9
UŠETŘÍTE
2KA0ŽD%Ý DEN!
…v Drážďanech
KAŽDÝ DEN PRO VÁS MÁME JEDNU SLEVU! Od 1 do 24. prosince otevřeme jedna dvířka našeho velkého adventního kalendáře. Za nimi se skrývá 20% sleva na vybrané značkové zboží! Například na outdoorové oblečení, obuv, stany, spací pytle atd. A to exkluzívně jen v obchodním domě Globetrotter Erlebnishaus na Prager Strasse v Drážďanech. Aktuální slevu na každý den najdete na www.globetrotter.de/dresden Slevová akce platí vždy pouze jeden daný den a jen do výprodeje zásob. Akce ze dnů 1. a 15. prosince platí ještě následující pondělí.
GLOBETROTTER AUSRÜSTUNG DRESDEN Prager Strasse 10, 01069 Dresden (vedle obchodního domu Karstadt) pondělí – sobota, 10 – 20 h (prodejní neděle 8. a 22.12.2013) telefon 0049 351 495 21 16, e-mail
[email protected]
strana 10
ZÁMEK WEESENSTEIN KRÁLOVSKÉ SÍDLO U PIRNY PŘIPOMÍNÁ TAK TROCHU NÁŠ ČESKÝ KRUMLOV
Romantika na zámku. (A v češtině)
Weesenstein je v Sasku výjimečný, je totiž vybaven původním inventářem. Také tu mají rádi návštěvníky z Čech. Co jim přichystali? TEXT ANDREA ANGERMANNOVA FOTO ARCHIV ZÁMKU WEESENSTEIN
L
etos poprvé zve romantický zámek Weesenstein ukrytý v údolí řeky Müglitz návštěvníky z Čech na trhy a vánoční prohlídky s českým průvodcem. „Hosty z Čech zámkem provede Kristýna Nováková, která je u nás na stáži. Návštěvníkům prozradí nejen naši historii, ale i místní vánoční zvyky. Prohlídka bude navíc velmi romantická, paní průvodkyně bude mít lucernu a povede návštěvníky i nejstarší částí, tedy hradem. Návštěvníci dostanou svařené víno na zahřátí,“ prozradila ředitelka zámku Andrea Dietrichová. Hrad? Zámek? Co to je za chaos? To je tak - Weesenstein je zámek, ale v části objektu zůstaly zachovány zbytky hradu
kdysi stávajícího na místě dnešního sídla. Níže položené budovy byly mnohokrát přestavovány, vyšších se obnova moc nedotýkala, takže stará část - onen hrad leží výš než to, čemu říkáme zámek. VÁNOČNÍ TRADICE Vánoční trhy na Weesensteinu se konají teprve od roku 2003. Na nádvoří rozloží své stánky řemeslníci v dobových krojích, ukazují tradiční výrobky a nechybí občerstvení, loutkové pohádky, koledy nebo koncert pozounů. České vánoční prohlídky začínají o adventních nedělích 8., 15. a 22. prosince v 16.30 hodin. „Navíc máme připravené i výhodné vstupné. Kdo přijde na náš zámek, může se slevou navštívit nedaleké Muzeum
ŘEDITELKA ANDREA DIETRICHOVÁ OBJÍŽDÍ ČESKÉ PAMÁTKY A JE ODBORNICÍ NA HISTORICKÝ INVENÁŘ ZÁMKŮ
hodin v Glashütte. A opačně,“ sdělila ředitelka. Protože k Vánocům patří tajemné příběhy, při prohlídce zámku máte šanci některé z nich odhalit. Třeba ten, proč zámkem obchází mnich s hlavou v podpaží, jehož obraz je na jedné ze stěn. „Návštěvníci také rozluští záhadu, proč zdejší pánové, rod z Bünau, měli jen tři křestní jména,“ líčí Dietrichová. Po dlouhém přemlouvání ale tajemství částečně prozradila. Jednu lítou bitvu ve 13. století přežili pouze tři muži z rodu, kteří pak Bohu jako dík slíbili, že všichni jejich potomci se budou jmenovat jako oni. Která jména se ale v rodu povinně dědila, to už musíte zjistit sami. Nestihnete-li adventní trhy, můžete s dětmi na zámek přijít i 30. prosince na speciální prohlídku. Děti dostanou lampiony
strana 11
a budou vypouštět balonky štěstí se svým přáním. Tato akce už v češtině ale není. Weesenstein leží 10 kilometrů od Pirny a přestože k českým hranicím je to jen skok, tento zámek nebyl nikdy v historii český jako například Königstein. Bylo to přesně naopak, 350 let z Weesensteinu vládli okolí pánové z Bünau a ti naopak získávali řadu sídel v Českém království. Saskému rodu patřilo třeba Blansko, Jílové, Krásné Březno a Libouchec. V roce 1534 získali od saského rodu Salhausenů také zámek v Děčíně. Do Čech ze Saska po reformaci utekl Rudolf z Bünau, Weesenstein nechal synovi Jindřichovi. „Jenže v Čechách zanedlouho také začala reformace. V roce 1627, tedy sedm let po bitvě u Bílé hory, vydal císař Ferdinand II. nařízení, že všichni protestanti musí odejít, ale mohou svůj majetek prodat. Proto pánové z Bünau zámek Jílové a Děčín postoupili rodu Thun-Hohenstein a vrátili se do Saska. Posléze naopak zvali k sobě české exulanty. Pikantní je, že zaplaceno za děčínský zámek ovšem dostali až po šedesáti letech,“ líčí Dietrichová. SPOLUPRÁCE Díky společné historii zámky Děčín a Weesenstein už dlouhé roky spolupracují a Andrea Dietrichová je jednou z průkopnic této kooperace. Do Weesensteinu už roky jezdí na stáže čeští studenti, na prohlídku si můžete půjčit českého audioprůvodce a najdete tu třeba i české popisky u exponátů. A díky spolupráci se zde konaly už tři velké společné výstavy. Nyní si zde do 28. února můžete prohlédnout expozici České zámecké interiéry v obrazech. Uvidíte na ní 21 „dokumentárních“ rytin a akvarelů ze zámků Kynžvart, Frýdlant, Hořovice, Velké Březno, Doksany, Duchcov a několika šlechtických sídel v Praze, které přibližují, jak vypadaly pokoje obyvatel. „Majitelé si je nechávali malovat do svých alb nebo jako dárky pro příbuzné, aby se pochlubili, jak bydlí. Velké štěstí při hledání takových obrazů jsem měla v Hořovicích, kde hraběnka Nosticová měla celou sbírku takových obrázků,“ líčí nadšeně Dietrichová, která při přípravě výstavy navštívila téměř čtyřicet českých zámků a zámečků. „Byl to vlastně takový návrat do dětství, dřív jsem do Československa na takové výlety jezdila s rodiči,“ řekla Dietrichová, podle které jsou české zámky krásné a nejraději má Červenou Lhotu, Kratochvíli a Kynžvart. „Bohužel v politováníhodném stavu je zámek Jezeří,“ posteskla si ředitelka. Jak zjistila, mezi českými a saskými zámky je řada rozdílů. Jedním z nich je třeba ten, že na těch českých jsou v interiérech živé květiny, což je v Sasku kvůli superpřísné ochraně inventáře nemyslitelné. Perličku ředitelka objevila třeba na zámku
ADVENT VÁNOČNÍ TRHY SE NA SÍDLE V ÚDOLÍ ŘEKY MÜGLITZ KONAJÍ TEPRVE OD ROKU 2003. JSOU MALÉ, ALE PĚKNÉ A TURISTÉ UŽ NA NĚ CESTU DÁVNO NAŠLI.
Krásný Dvůr, kde v jedné z komnat mají funkční sprchový kout ve stylu Ludvíka XVI. Byl tu instalován ve čtyřicátých letech minulého století. „Zámek tehdy Adolf Hitler daroval svému ministru zahraničí Joachimu von Ribbentropovi a ten si zde tuto sprchu nechal postavit,“ přiblížila Dietrichová. V Sasku by sprchový kout vyhodili. Ne proto, že je spojen s nacisty, ale v trubkách by prý mohli být škůdci a bakterie a hlavně v saském pojetí ochrany historických cenností takhle moderní, byť několik desítek let starý kus, na zámek nepatří. Ochrana památek a snahy představit je turistům jsou prostě na obou stranách hranice rozdílné. Dobře patrné je to třeba u vybavení zámků inventářem. V Německu - a v Sasku zvlášť - na veřejnosti přístupných šlechtických sídlech autentické vybavení nenajdete. Existuje jen pár výjimek. Mezi ně ale Weesenstein patří a Dietrichová je na to pyšná. »Pokračování na straně 12
strana 12
»Pokračování ze strany 11
„Když jsem se tím kolegům chlubila, dívali se nechápavě, protože v Čechách je to běžné,“ smála se ředitelka Andrea Dietrichová. Restituce šlechtického majetku v obou zemích totiž probíhaly úplně jinak. V Česku velmi zjednodušeně šlechtické rody v roce 1945 buď stále měly, nebo zpět získávaly svůj majetek. O tři roky později jim byl komunisty znárodněn a nábytek často skončil ve sběrných depozitářích. Po roce 1989 opět část přešla v restitucích zpět vybraným rodům, které si nezadaly s nacisty a nároky dovedly prokázat. „U nás po roce 1945 panovalo velké bezvládí, zámky se ve velkém rabovaly. Na ochranu památek vznikly depozitáře, kam se cennosti svážely a byly hlídány. Jedním z takových míst byl i Weesenstein, který bez jediné újmy přečkal i válku. A Adolf Hitler si zde také shromažďoval umělecké předměty pro své budoucí Vůdcovské muzeum v Linci. Toho se nedočkal a všechny tyto věci byly vráceny majitelům. Nebo skončily v Rusku," líčí ředitelka. Dalším poválečným depozitářem byl například i zámek Pilnitz. „Odtud ale řada věcí skončila také v Rusku. Pro nás je to těžké téma... Česko mělo to štěstí, že bylo na začátku součástí vítězné aliance a bylo mnohem chráněnější,“ vysvětluje Dietrichová. Ani po revoluci v roce 1989 se šlechtici v Sasku svých sídel nedočkali. Podle zákona jim hrady a zámky vráceny nebyly, měli nárok jen na movité předměty tedy na nábytek, umělecké předměty, obrazy a knihy. A i proto toho na saských zámcích zbylo z původního vybavení tak málo. „Podle zákona až do roku 2014 mohou být umělecké předměty šlechticů vystavovány v muzeích. Pak se musí vrátit původním majitelům,“ popisuje Dietrichová. Jak už ale bylo napsáno, Weesenstein má štěstí, že po válce tu byl depozitář a umělecké předměty byly ochráněny. A navíc tu už před rokem 1930 bylo muzeum. Byl to totiž královský hrad, který patřil Janu I. Saskému, bratrovi saského krále Friedricha Augusta. Jan I. (1801 1873) byl nejznámějším obyvatelem Weesensteinu. Kromě toho, že to byl obratný politik, také pod pseudonymem Philalethes na Weesensteinu přeložil Dantovu Božskou komedii. Pak se ale stal králem a překládání byl konec. „V roce 1854 se s jeho bratrem v Alpách převrátil kočár a Friedrich August zemřel. Právě na Weesensteinu Jan dostal zprávu, že teď je králem on," líčí Dietrichová. Král Jan se rázem musel stěhovat do rezidenčního zámku v Drážďanech. „Ale neměl to tam moc rád, léto trávil v Pilnitz a každý říjen byl na Wessensteinu,“ popisuje ředitelka. A právě díky Janovi I. Saskému bylo na
KRÁL JAN I. SASKÝ WEESENSTEIN BYL PŮVODNĚ JEHO RODINNÝM SÍDLEM
zámku muzeum a restituce se ho tak netýkají. A ještě jeden moment zmiňuje, pokud jde o vybavení, ředitelka Andrea Dietrichová. Nejen že se podle ní v českých šlechtických sídlech zachoval dobový nábytek, ale zámecké pokoje byly bohatě vybavené, což tu ostatně právě vystavené obrázky dokazují. V Sasku byli skutečně bohatou šlechtou jen Wettinové, pak následuje velká mezera a jsme u nižší šlechty. V Česku „to uprostřed“, tedy mezeru mezi panovníkem a zemany vyplňuje řada více či méně bohatších zemských rodů - Lobkowitzové, Valdštejnové, Lichtenštejnové...“ vysvětluje další rozdíl Dietrichová, která už na příští rok připravuje další výstavu. DALŠÍ VÝSTAVA Bude o upomínkových předmětech, které si lidé už v 19. století mohli ze
zámku odnést jako památku na to, že se tady byli podívat. Návštěvníci tak uvidí například i tehdejší návštěvní knihy. „Nejprve se navštěvovala jen šlechta a dárky na památku byly pro ně. Pak na zámky mohli přijít i třeba i měšťané, které zajímalo, jak šlechta bydlí. Ale pouze v době, kdy panstvo právě nebylo doma,“ vysvětluje Dietrichová. „Jestli si tím šlechta přilepšovala a od návštěvníků vybírala peníze, to se zatím zjistit nepodařilo,“ prozradila ještě ředitelka, když se loučíme v její kanceláři v nově opraveném Kavalírském domě. Tady dříve bydleli mladí šlechtici z okolních nižších rodů, kteří se přišli na zámek naučit dobrým mravům a chování. Za socialismu v tomto domě byly normální byty. „A jeden si stále pronajímají potomci pánů z Bünau,“ vysvětluje paní Dietrichová, když jsem překvapeně koukala na jeden ze zvonků.
strana 13
Kde koupit povedený „svařák“ Horké víno patří k vánočním trhům neodmyslitelně. Zkuste si najít na Štrýclmarktu to opravdu dobré. TEXT ANDREA ANGERMANNOVÁ FOTO ROBERT JENTZSCH
N
a žádném vánočním trhu nesmí na zahřátí chybět svařené víno. V Sasku mu říkají Glühwein a mezi více než 200 stánky na slavném trhu Štrýclmarkt objevíte desítky druhů, od těch vařených z míchaných vín ze supermarketů vín po ty nejkvalitnější, vyrobené saskými vinaři. Pokud si chcete jednou v roce užít opravdový kulinářský zážitek za příznivou cenu a uvěříte tipu MF DNES, dejte si tu práci a najděte zde stánek restaurace Bean & Beluga majitele a šéfkuchaře Stefana Hermanna. „Vlastní svařené víno vyrábíme od roku 2009 a kromě naší restaurace ho od té doby prodáváme i na Štrýclmarktu,“ říká Hermann, který se může pochlubit řadou ocenění. Kromě michelinské hvězdy mu patří titul Nejlepší kuchař Saska, je Objevem roku, letos od časopisu Gurmán získal ocenění Restaurace roku 2013… Byl by asi vlastně hřích napsat, že Stefan Hermann vyrábí „svařák“. Podle klasické-
MAJITEL „MICHELINA“ STEFAN HERMANN, ŠÉFKUCHAŘ A MAJITEL RESTAURACE BEAN & BELUGA, BUDE MÍT NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH V DRÁŽĎANECH SVŮJ STÁNEK.
ho receptu z vína od svých prověřených dodavatelů u řeky Nahe v západním Německu vaří spíše „kořeněné víno“, jak to nazývá na cedulích. „Červené znám od dětství, je to tradice. Vařím ho podle starého rodinného receptu. Bílé, to je můj vlastní vymyšlený experiment,“ směje se šéfkuchař. Letos uvařil 400 litrů červeného a 400 litrů bílého. „Začínáme na začátku listopadu, víno opatrně svaříme s bylinkami a pak se směs plníme do lahví,“ popsal stručně Hermann. Zatímco v restauraci s michelinskou hvězdou jsou ceny podstatně jiné, na vánočním trhu si můžete hrneček tohoto horkého vína koupit jako jinde za 2,5 eura. Plus stejnou sumu dáte jako vratnou zálohu za hrníček. Pokud máte tu smůlu, že jste přijeli autem, a alkohol je proto tabu, nevěšte hlavu. Koupit si zde můžete třičtvrtělitrovou láhev (označena je Winzer-Gewürzwein) za 8,5 euro a doma pak stačí pomalu ohřát. „Ale už nevařit," varoval Hermann. Nebo si u stánku můžete opatřit za pár centů sáček s jeho směsí INZERCE
koření, doma ho stačí přidat do vašeho oblíbeného vína a máte vlastní originální nápoj. „Jeden sáček stačí na jeden litr vína a stačí povařit půl hodiny,“ poradil slavný šéfkuchař. U jeho stánku lze koupit také špičkové klobásy, opět podle receptu s tajnou směsí bylinek. Na vánočním trhu na první pohled kvalitní svařené víno nepoznáte, protože cena všech je přibližně stejná. Nezbývá tedy než ochutnávat. „Vybrat ty dobré není lehké. Koupit můžete opravdu ty nejobyčejnější z krabicového vína přes dobré až po ty nejlepší, které vinaři dělají z drahých saských vín. Ta jsou třeba z Wackerbarthu nebo Hoflössnitz," popisuje Hermann. To byl tip na to, kde získat dobré víno na Štrýclmarktu. Možná jste však už v Drážďanech objevili „svůj“ podnik i mimo centrum. Pokud ne, dáme ještě jeden získaný od místních. Na Koncertním náměstí (Konzertplatz) v romantické vilové čtvrti Bílý jelen (Weißer Hirsch) bude od 29. listopadu do 2. ledna kluziště s více než stometrovou dráhou. Bude položené v kouzelné přírodě mezi stromy a svařené víno tu samozřejmě bude k mání. Stojí to za to.
strana 14
V ZÁMKU POHLED DO VÝSTAVNÍHO SÁLU S EXPOZICÍ GERORGA BASELITZE S NÁZVEM BASELITZ V DIALOGU SE STARÝMI MISTRY. VIDITELNÉ JSOU STÁLE PROBÍHAJÍCÍ OPRAVY. MIMOCHODEM K VÝSTAVĚ BYL VYDÁN SKVOSTNÝ KATALOG ZA NECELÝCH 30 EUR. DOLE JE PAK DETAIL SLAVNÉ A KDYSI KONTROVERZNÍ MALBY VELKÁ NOC V KBELÍKU. VLASTNÍ JI MUZEUM LUDWIG V KOLÍNĚ NAD RÝNEM.
Georg Baselitz rozmlouvá se starými mistry
Pokud vás zajímá současné vizuální umění, zkuste si pospíšit a stihnout výbornou výstavu Georga Baselitze v drážďanském rezidenčním zámku. TEXT JAN VESELÝ FOTO JENS MEYER, AP A MUZEUM LUDWIG A WIKIPEDIA
K
dyž Georg Baselitz (ročník 1938) v roce 2009 vystavoval v pražském Rudolfinu, byla jeho přehlídka českými kritiky velmi oceňována. MF DNES a iDNES ji dokonce nazvaly výstavou roku. Baselitz ale po světě nasbíral desítky mnohem významnějších a skutečných ocenění, jeho práce visí ve všech respektovaných světových galeriích zaměřených na moderní umění. Kdo si však tehdejší rudolfinskou výstavu pamatuje, ví, že od jednoho z nejzásadnějších malířů 2. poloviny 20. století shromáždil kurátor všechny dostupné klíčové malby. Georg Baselitz (vlastním jménem Hans- Georg Kern, příjmení Baselitz vzal podle názvu svého rodiště v Sasku) nyní vystavuje v Drážďanech. Nejde o ucelenou přehlídku jako byla v Rudolfinu, ale o výsek z Baselitzovy tvorby za posledních 15 let. Výstava je to však podobně výborná. Výsek je jednak laické veřejnosti velmi přístupný, jednak je přehlídka
SNÍMEK DRÁŽĎANSKÉHO ZÁMKU Z ROKU 1985 OPRAVOVAT SE ZAČAL AŽ PO SJEDNOCENÍ NĚMECKA
důležitá pro pochopení jeho poslední tvorby. Výstava má název Baselitz v dialogu se starými mistry. Skrze Georga Baselitze (1938) se dá číst celá druhá polovina 20. století v malbě a
sochařství - jako bytostný expresionista si také pohrával s pointilismem i postmodernou. Už v padesátých letech se proslavil svým vyhazovem z Akademie výtvarných umění ve východním Berlíně kvůli tomu, že odmítl malovat v duchu socialistického realismu. Rebelem ovšem zůstal i po emigraci na Západ. V době, kdy už se o něj zajímaly prestižní galerie, si situaci dost zkomplikoval. V západoberlínské Galerii Werner & Katz vystavil jednu z řady svých maleb muže se ztopořeným penisem (Nahý muž), načež byla výstava soudně zavřena a tato a ještě jedna malba (Velká noc v kbelíku) byly zabaveny. V šedesátých letech v SRN platilo pravidlo, že vystavovat se smí jen nepohoršující díla. Významnější kritici však už tou dobou za Baselitzem stáli. V sedmdesátých letech se proslavil malbami „vzhůru nohama“. Právě ony jsou dnes zastoupeny ve významných sbírkách. Baselitz jedním gestem, které shodilo
strana 15
GEORG BASELITZ UMĚLEC NA VERNISÁŽI, DRÁŽĎANSKÁ VÝSTAVA SE KONÁ K JEHO 75. NAROZENINÁM
obsah, dělal z figur či krajin abstrakci. Zároveň zjednodušeně GERHARD RICHTER řečeno nutil diváka, aby intenzivněji vnímal barvu a způsob Baselitzova výstava potrvá ještě čtyři dny. Pokud jste ji neviděli a malby samotný. Nešlo tedy o laciné gesto k proslavení a primitiv- moderní umění vás zajímá, stojí za to si pospíšit. Déle máte na ní ztížení situace diváka. Nutno také poznamenat, že i přes prohlédnutí výstavy dalšího guru německého vizuálního umění expresivnost byly (a jsou) Baselitzovy malby - ať už visící „vzhů- Gerhada Richtera. Ve třech místnostech Albertina jsou až do 5. ru nohama“ nebo přirozeně - velmi malebné. Baselitz opravdu ledna koncentrovány exponáty na jeho výstavě nazvané Pruhy a umí malovat. A platí to jak o rozměrných plátnech, tak o men- sklo. Název není komplikovaný a jasně vypovídá o tom, co tu ších věcech. spatříte. Richter zpracovává své „pruhované“ abstraktní malby v V 80. letech, po účasti na Benátském bienále, ho objevila Ame- nejrůznějších podobách už několik let. Zde je místo dřevěnou rika a Baselitz zbohatl, v Evropě si však k němu galeristé nachá- latí na plátno přenášel buď špachtlí na sklo anebo použil složitějzeli cestu jen pomalu a dá se říci, že ledy byly zcela prolomeny ší, počítačem řízenou technologii. Oproti jeho známým rozměraž v 80. letech. To už Baselitz malovat „remixy“ - vracel se ke ným malbám na plátně jsou drobnější práce obohaceny o odrasvým starším tématům a přepracovával je. zy, perspektivu, světlo a stíny. Richter ale dál samozřejmě pracuV Drážďanech vystavuje Baselitz na pozvání Galerie nových je s řízenou náhodou. mistrů, instituce spravující státní sbírky mu uspořádala výstavu Sama výstava v Albertinu je také svým způsobem poctou a k 75. narozeninám. poděkováním tomuto umělci, jehož práce se též prodávají za A prostor nemohl být pro jeho výstavu zvolen lépe. Umělec miliony eur. Byl to právě Gerhard Richter, který při obnově Alberzhruba dvě desítky svých prací instaloval do drážďanského rezi- tina poskytl podstatnou částku na renovaci tohoto drážďanskédenčního zámku. Kolekce z posledních 15 let je v dosud nere- ho paláce. konstruovaném patře. No nerekonstruovaném…, vzhledem ke způsobu obnovy skvostné památky v centru saské metropole INZERCE jde spíše o nedostavěné patro. V této části paláce jsou od druhé světové války shořelé štuky, dýmem poničené zdi a nad tím jsou nové a ještě neomítnuté železobetonové kusy stavby. V tomto patře lze jednak snadno vysledovat, jak se zámek staví, jednak • Klenotnice Zelená klenba syrový prostor skvěle padne k rozměrným neoxpresionistickým „Grünes Gewölbe“ plátnům Georga Baselitze. • Turecká komora Autor navíc pro výstavu vytvořil několik nových kousků přes„Türckische Cammer“ ně v duchu názvu výstavy - buď svým způsobem pojímal malby • Mědirytecký kabinet z drážďanské Galerie starých mistrů (Caspar David Friedrich, „Kupferstich-Kabinett“ Rayski a Raphael) anebo své starší věci nechává „rozmlouvat“ s • Drážďanská zbrojnice díly jiných dávných mistrů (to je třeba příklad Vermeera, Mone„Rüstkammer“ ta nebo Cranacha). Kopie jednotlivých historických děl pak tvoří vstupné 10 € páry s Baselitzovými malbami. Královna Marie Josefa od Antona Do 16 leT ZDaRMa Raphaela Mengse tak třeba odpovídá portrétu Baselitzovy mančeský audioguide v ceně st - po 10 - 18 h želky Elke, Monetovo zátiší je v dialogu s Baselitzovým Lidovým tancem. Celek, tedy výstavní prostor a jednotlivá díla, přinášejí zcela nové příběhy. www.skd.museum/cs Tě š í m e s e n a Va š i n á v š t ě v u
Drážďanský zámek „Residenzschloss“
INZERCE
strana 16
Zkuste štěstí v soutěži
HOTEL IBIS TŘI BUDOVY HOTELU BYLY POSTAVENY V ŠEDESÁTÝCH LETECH NA NEJDELŠÍ PĚŠÍ ZÓNĚ V NDR. PRO VYBUDOVÁNÍ SE STAL INSPIRACÍ ROTTERDAM.
V
ážení čtenáři, redakce MF DNES spolu s partnery ze Saska pro vás připravila vánoční soutěž o atraktivní ceny. Hlavní výhrou je víkend pro dvě osoby v hotelu IBIS v ulici Prager Straße, kde začíná slavná drážďanská Vánoční míle neboli trasa plná adventních trhů. Tři budovy hotelu byly postaveny v šedesátých letech na nejdelší pěší zóně v NDR. Pro vybudování se stal inspirací Rotterdam, kde v roce 1953 postavili vůbec první městskou pěší zónu bez aut Lijnbaan. Hotel s 918 pokoji má tři moderní budovy pojmenované po památkách v Saském Švýcarsku - Bastei, Königstein a Lilienstein. Další cenou jsou dvě celoroční vstupenky do všech 14 muzeí a galerií Státních uměleckých sbírek Drážďany, s kterou si můžete pohodlně prohlédnout světově významné sbírky umění. S touto vstupenkou máte přístup na všechny výstavy umění ve Zwingeru, Albertinu a budovách Lipsiusbau, Albertinum a rezidenční zámek (kromě výstavních prostor Zelená klenba). Můžete s ní vystoupat na zámeckou věž Hausmannsturm, navštívit slavnou Novou Zelenou klenbu či Tureckou kameru, ale platí také do vlastivědného muzea v Herrnhutu a muzea Grassi v Lipsku. Vyhrát můžete i Pravou drážďanskou štolu. A to tu nejlepší, dvoukilogramovou. Tu od nás dostane hned 10 výherců. Některá z cen může být vaše, pokud do 6. prosince správně odpovíte na otázku, která se váže k jedné z nejslavnějších postav Drážďan - Augustu Silnému. Otázka zní: Jaký obor vystudoval tento saský kurfiřt a polský král? Můžete vybírat ze tří možností: a) archeologii b) architekturu c) politologii Ano, někteří už vědí, protože nápověda byla v jednom z textů této přílohy. Své odpovědi posílejte do 12 hodin 6. prosince mailem nebo poštou na adresy:
[email protected]; nebo na Redakce MF DNES, Dlouhá 3458/2A, 400 01 Ústí nad Labem. Pokud píšete mailem, dejte do předmětu „Vánoční soutěž“. Nezapomeňte uvést svoji adresu a telefon. Vylosovaní výherci si své ceny budou moci vyzvednout osobně v redakci nebo jim budou rozeslány. Někteří tak už na vánočním stole mohou mít pravou drážďanskou štolu.