MIKROBYDLENÍ A PLASTICKÝ BYT JAKO VÝVOJOVÁ ALTERNATIVA
MICROLIVING AND PLASTIC APARTMENT AS AN ALTERNATIVE DEVELOPMENT
ing. arch. Daniel Smitka
Mikrobydlení
•
Bydlení v jednoprostorovém bytě je bydlení v obytné buňce menší užitné plochy, obvykle méně než 30 m2.
•
Mikrobydlení je jednou z tendencí současného života v hustých městských aglomeracích. Je odpovědí na předražené ceny nemovitostí a vysoké nájemné. Je přímým nástrojem současné kultury zahušťování tj. jakési manhattanizace velkých měst po celém světe.
•
Současné výzkumy procesu urbanizace ukazují, že do roku 2030 bude ve městech žít 60% světové populace. Tím získává otázka mikrobydlení na důležitosti a zejména velké světové metropole se snaží ji systematicky řešit.
•
V jistém smyslu globální kultura z hlediska plošných a návrhových standardů bydlení předběhla do značné míry stávající zákonné regulativy, které jsou dle dostupných údajů postupně i zpětně upravovány
•
-bydlení v prefabrikovaných přemístitelných objektech
•
-bydlení v modulárních objektech
•
-bydlení v monoprostorovém bytě
Faktory přímo ovlivňující problematiku minimálního bydlení • •
Demografické změny a změny životního stylu V ČR se v letech 1995 až 2010 zvýšil počet jednočlenných domácností o 82 % .
•
Mezi roky 1970 až 2000 stoupnul počet jednočlenných domácností v USA z 17,1 na 26,5% a současně klesl počet domácností s dětmi ze 40,3 na 24,1%..
•
V Číně, z celkového počtu 230 mil.domácností žije 50 milionů v podstandardních podmínkách tj. bez vlastní toalety a kuchyně. Největší developerská společnost v Číně Vanke Ltd. odhaduje, že bude potřeba pro uspokojení čínských potřeb postavit 10 mil. bytů ročně až do roku 2030 Přistěhovalectví a migrace lidí Migrace lidí zejména za prací, ale i ze sociálních, ekonomických či politických důvodů je vážným světovým problémem. V roce 2009 se do členských států EU přistěhovaly tři miliony osob a nejméně 1,9 milionů lidí se z členských států EU vystěhovalo.
•
Hustota osídlení, nedostatek prostoru, ekonomické faktory Ubývání volné plochy k zástavbě vede k úvahám o nutné reorganizaci konceptu městského prostorového plánování, k postupnému zahušťování městského prostoru, a tím tlaku na zmenšování obytného prostoru jedince. Stejně jako růst cen nájemného i rezidenčního bydlení.
•
Chudoba Do roku 2050 se světová městská populace rozroste ze stávající 3,5 mld. na 6,2 mld. V současnosti žije v chudinských slumech na 830 miliónů lidí, což je zhruba 1/3 celkové městské populace v těchto zemích. Při současném předpokládaném nárůstu bude proto do roku 2030 nutno zajistit bydlení pro 2,5 mld. lidí.
•
Klimatické vlivy Nadměrná sucha, větry, záplavy a jiné klimatické jednorázové vlivy či dlouhodobé změny globálního klimatu vytvářejí tlak na budování flexibilního záchranného systému a přechodného ubytování
Definice a vymezení pojmů, výčet standardů, tendence Standardy a kvalitativní ukazatele bydlení EUROSTAT V Evropě a Evropské unii je dostupnost dostatečné plochy pro bydlení základním a klíčovým parametrem pro určení „míry materiálního strádání (material deprivation rate)“ jejích občanů. Evropská unie dlouhodobě sleduje vývoj bydlení jak z hlediska kvalitativních, tak i plošných parametrů. Nárok na adekvátní bydlení je univerzální, nikoliv však vymahatelné, právo občana Evropské unie zakotvené v Listině základních práv EU. • •
dostupnost bydlení (housing affordability) míra přelidnění domácnosti (overcrowding rate) je důležitým kvalitativním ukazatelem pro bydlení v Evropě. Osoba žije v přelidněné domácnosti, pokud tato domácnost nesplňuje tyto podmínky: jednu místnost pro domácnost jednu místnost pro pár v domácnosti jednu místnost pro každou osobu starší 18 let jednu místnost pro pár jedinců stejného pohlaví ve věku 12–17 let jednu místnost pro jednice věku 12–17 let neobsaženého ve výše uvedených bodech jednu místnost pro pár dětí mladších 12 let
•
míra ohrožení chudobou (at-risk-of-poverty rate), tj. míra jedinců žijících v domácnosti, kde je průměrný příjem na osobu menší než 60 % národního průměru. míra závažné deprivace v oblasti bydlení (severe housing deprivation rate) je poměr osob žijících v přelidněné domácnosti, kde je současně přítomna nejméně jedna z dalších deprivačních charakteristik
•
Definice a vymezení pojmů, výčet standardů, tendence Standardy a kvalitativní ukazatele bydlení •
• •
Dle požadavku EU byt pro dvě osoby musí mít min. dvě obytné místnosti. Garsonka je přípustná pro bydlení pouze jedné osoby. Pár rodičů se dvěma dětmi stejného pohlaví ve věku do 12 let by měl žít v bytě se třemi obytnými místnostmi. Obytná plocha připadající na jednu osobu vzrostla v Čr za posledních 10 let z 18,6 m2 na 23,2 m2 Z výše uvedených dat vyplývá, že míra deprivace bydlení v Evropě je napříč členskými státy v zásadě podobná, zatímco míra přelidnění, tj. osazení jednotlivých bytů osobami, vykazuje mezi členskými státy výrazné rozdíly.. Zatímco v rámci EU jsou nejvyšší hodnoty okolo 50 m2 na osobu hlášeny z Dánska, užitná plocha na osobu v ČR 23,2 m2 v roce 2011 je spíše průměrná.
60
EU (27)
40
EU (15)
20
EU (12) Polsko
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
státy
Česko Něm ecko
Průměrná užitná plocha bytu na osobu 2008 (zdroj U.N Center for Human Settlements, ČSU) 67
Čína, Indie
19
už.plocha/osoba DK
6
ČR
9 EG,Filipí ny, Maroko
50 22 HUN, KOR,GR
35
JAP,FR, GER
80 60 40 20 0
US
m2
V současnosti v ČR z hlediska platných zákonů neexistuje definice malého bytu. Pokud je byt tvořen pouze jednou obytnou místností, má mít tato místnost výměru 18 m2.[1] . Stejně i v Rakousku V Rakousku je ovšem zákonně zaveden termín malého bytu (Die Kleinstwohnung). Ostatní (tj. jiné než malé) byty mají mít v Rakousku minimální užitnou plochu 45 m2. Itálii je minimální obytná plocha pro místnosti 9 m2, ve Francii je to 7 m2. V Anglii a Walesu nejsou žádná normová plošná omezení. Italské min 14 m2 pro obývací pokoj, 9 m2 pro ložnici pro jednu osobu a 14 m2 pro dvoulůžkový pokoj. Důležitý pro kvalitu obytné místnosti je též vztah mezi její šířkou a hloubkou omezující snahu o maximalizaci obytné plochy často vedoucí k úzkým a hlubokým místnostem. Například v Itálii je tento vztah definován maximálním poměrem 1:2 až max. 1:2,5. [1] Požadavek vyhl. 26/1999 je 18m2, požadavek ČSN 734301 je min. 16m2.
procenta populace
míra přelidnění bytů EU a vybraných státech EU (zdroj EUROSTAT) 2011
Mikrobydlení -bydlení v prefabrikovaných přemístitelných objektech -bydlení v modulárních objektech -bydlení v monoprostorovém bytě
Paper House, The Wall AG
Freedomek typ „S“
Living roof , Nau design
Mikrobydlení -bydlení v prefabrikovaných přemístitelných objektech -bydlení v modulárních objektech -bydlení v monoprostorovém bytě
Living roof, NAU design
Living roof , Nau design
ECCO, NAU design
The Rucksack house , Stefan Eberstadt
Portable beach house
Permanent dweling-Caysey Brown
Mikrobydlení -bydlení v prefabrikovaných přemístitelných objektech -bydlení v modulárních objektech -bydlení v monoprostorovém bytě
•
CARGOTECTURE, Loft C 360
•
Onagawa housing, modulární bydlení po katastrofě, Shigeru Ban
Mikrobydlení -bydlení v prefabrikovaných přemístitelných objektech -bydlení v modulárních objektech -bydlení v monoprostorovém bytě •
Idea mikrobydlení, čili bydlení v jakési obytné buňce, má své kořeny v pokračující bytové krizi po I.sv.válce a stoupající nespokojenosti a radikálních tendencích v Sovětském svazu ve dvacátých letech 20. století.
•
Tyto byly také příčinou vzrůstu levicově orientovaných názorů na řešení bytové otázky u řady architektů nejen v Československu.
•
Probíhající hluboké společenské změny ve smyslu změny vnímání postavení rodiny a zejména ženy ve společnosti, ale i další převratné technologické objevy byly zdrojem pro utváření nových teorií o ,, kolektivním bydlení,,
•
Výsledkem byla oddělené bydlení jedinců v samostatné obytné buňce s různým stupněm sanitárního vybavení, kdy často jednotlivé další hygienické i společenské funkce bydlení byly zajišťovány centrálně v rámci celého objektu.
• • • • •
Mikrobydlení je tedy vhodné řešení pro: - nízkopříjmové jedince včetně imigrantů - seniory, studenty a veterány. - singles a mladé profesionály - „ant tribe“ generation
Spací kabiny, Dům-komuna, N. Baršč, V. Vladimirov, r. 1929
. Obytná buňka, L-Projekt – soutěžní návrh kolektivizovaného obytného okrsku v Praze na Pankráci 1930, Gillar, Špalek, Bücking, Müllerova
Ad_APT NY • • •
• •
V New Yorku žije 1,8 mil. jedno a dvoučlenných domácností. Současně NY disponuje pouze 1 milionem studií a jednoložnicových bytů. Pro účely soutěže město dovolilo přestoupit minimální hranici jednoprostorového bytu tj. 37,1 m2 (400 sqft) a nově stanovilo jako přijatelnou velikost jednoprostorového bytu 27,8 m2 (300 sqft) . Plošné standardy se mění i v San Franciscu, městská rada 28.6. 2012 rozhodla o změně min. plošných kódů pro nejmenší byty z původních 27 m2 na nových 20,4 m2, přičemž minimální velikost jediné obytné místnosti v takovém bytě omezila na 13,95 m2 (150 sqft). Cílem je umožnit výstavbu mikrobytů s nízkým nájmem.
Ad_APT NY-vítězný návrh- N architectes
HUI – LONG – HUAN, CHINA- ,,housing-with-amission,,
Obytná buňka, Vanke ultra small apartments v Čínském Dong Guanu je toaleta navržena v prosklené buňce na fasádě objektu v přímém kontaktu s okenními otvory.Díky sklu není omezován přístup světla do interiéru a uvolňuje se tím prostor u vstupu do bytu. Soukromí v koupelně je zajištěno žaluziemi. Celý prostor monobytu o velikosti 14,8 m2 .
•
Vanke Ltd. plánuje v Dong Guanu postavit pro bydlení 480.000 m2 obytné plochy. Průměrná cena bytu je 21.500 USD
Plastický byt •
Schopnost absorbovat měnící se nároky uživatelů bytu je pro kvalitu bytové disposice zásadní. Nosné a těžké stěny uvnitř disposice omezují možnosti její změny, a proto je plastické bydlení do velké míry spojené s volným, maximálně přestavitelným prostorem bytu. ČÍM JE BYT MENŠÍ, TÍM JSOU NÁROKY NA JEHO FLEXIBILITU VĚTŠÍ
•
Plastický byt může plnit v moderní podobě nároky svých obyvatel v překvapivě malých plošných standardech. Je to STROJ NA BYDLENÍ vybavený ultramoderní technikou usnadňující v něm pohyb a jeho ovládání. Všechny obvyklé funkce bydlení se zde odehrávají v UNIVERSÁLNÍM PROSTORU, který pomocí různých fyzických či technických elementů mění svoje uspořádání tak, aby nejlépe vyhovoval právě probíhající činnosti.
•
……DEFINICE PLASTICKÉ DISPOSICE SPOČÍVÁ V PROPOJENÍ JEJÍ MAXIMÁLNÍ UNIVERZÁLNOSTI, MULTIFUNKČNOSTI A ZPŮSOBU JEJÍHO UŽÍVÁNÍ ……
Plastický byt •
Hlavní tvůrčí nástroje pro návrh a realizaci plastické disposice bytu jsou:
•
Přestavitelné stěny
•
Posuvné, otočné a pohyblivé stěny
•
Posuvné a flexibilní elementy
•
•
Otočné příčky. Apartment for space age lowers. Dash Marshal
Plovoucí příčky, byt „SWITCH“ v Japonsku, Yuko Shibata
Plastický byt •
Přestavitelné stěny
•
Posuvné, otočné a pohyblivé stěny
•
Posuvné a flexibilní elementy
Posuvné elementy, Elastic living space, A.Roventa. Koncept bydlení v pohybu, který je tvořen v základní sestavě šesti moduly stejného profilu rozdílné tloušťky instalovaných na posuvném systému. Na krajních bocích sestavy jsou umístěny zásadní a pevné (nekonvertibilní) disposiční moduly, tj. lázeň a kuchyně. Ostatní moduly jsou posuvné a jednoduchým manuálním či elektrickým posuvem vytváří prostor pro jídlo, relaxaci, spaní a práci.
Přestavitelný byt, Hong Kong. Garry Chang.Tento výjimečný designérský mikrobyt je autorem nazýván „kompaktním chytrým bydlením v hyperurbanizovaném prostoru velkoměsta“. Je v podstatě přepisem zahuštěného životního stylu do optimalizovaného prostoru mikrobytu, v kterém se jednotlivé funkce bydlení účelově prolínají. Autorovi se posunem a sklápěním různých elementů podařilo docílit 24 různých disposičních variant, a tím tedy „768 m2“.
Plastický byt •
Přestavitelné stěny
•
Posuvné, otočné a pohyblivé stěny
•
Posuvné a flexibilní elementy Pohyblivé lůžko (Murphy‘s bed). Navrhování editovatelného a přizpůsobitelného domácího vybavení a nábytku má dlouhou tradici. Historické materiály z roku 1915 již uvádějí celé série prostorového vybavení včetně „vertikálního“ patrového pokoje
se
sklápěcí
postelí,
nafukovatelným
adaptovatelným stolem a vytápěnou postelí.
či
rozkládacím
křeslem,
Samostatným tématem je pak
sklápěcí či jinak pohyblivé lůžko. To je používané hlavně ve Spojených státech již od počátku století, kde se stalo běžnou součástí disposice apartmánového nájemního domu s malými byty.
Flexibilní ostrovní kuchyně E-COOKING. Jeho koncept návrháře Massimo Facchinettiho je vertikální kuchyní plně nezávislou a kompletně vybavenou spotřebiči integrovanými do jednoduchého vertikálního hranolu napájeného solárním článkem. Jednotlivé moduly se vysouvají z centrální pozice. Systém je osazen vícestupňovou filtrací vody na jejíž konci je zalévání ,,vertikální,, zahrady rostoucí pod ultrafialovým světlem, myčkou, troubou i lednicí.
Plastický byt •
Přestavitelné stěny
•
Posuvné, otočné a pohyblivé stěny
•
Posuvné a flexibilní elementy Flexibilní koupelna. Stejně jako je tomu u kuchyně, i prostor koupelny, dodnes považovaný za nejpevnější část půdorysu bytu, čeká v budoucnosti možná proměna v souvislosti s posledními flexibilními koncepty jeho řešení. Návrh modulárního přenosného hygienického modulu pod názvem CIRRUS MVR Michaela Trudgeona je jednou z prvních plug-and-play koupelen, jež mohou být integrální součástí jakéhokoliv interiéru.
Od přizpůsobitelného interiéru bytu je již jen malý krok ke globální přizpůsobitelné architektuře. K domům, jejichž estetika není přímo řízena architekty. Flexibilní mohou být ale i jiné části bytu, které jsou pro něj zdánlivě pevné. Platí to zejména o nejnovějším návrhu klasického fasádního okna, které pod názvem BLOOMFRAME Jedná se o prototyp jakéhosi výsuvného okna, z kterého se po vysunutí stává klasický fasádní balkon s proskleným čelem a pevnými skládacími lamelami na bocích.
Bytové domy v ul. Beranových, Praha 18, návrh D. Smitka 2011, realizace 2013 •
V roce 2013 byl dokončen projekt 27 bytů v Praze 4. Devět bytů je menších než 40 m2. Dům má čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží s parkovacím modulem 5,20 m. Svojí východní fasádou se částečně dotýká sousedního stávajícího objektu rodinného domu. Jde o kombinovaný příklad chodbového a schodišťového typu disposice bytového domu se železobetonovou, velmi subtilní nosnou konstrukcí zvenčí kontaktně zateplenou původně v projektu v kombinaci s provětrávanou fasádou.
V roce 2012 realizovaný dům v Modřanech chodbového typu obsahuje 29 bytů a 29 garážových stání v podzemí. Příčný modul pro parkování je 7,50 m. Pro názornost jsem zpracoval nejčastěji se vyskytující byt 2+kk o rozloze 49,7 m2. K tomuto řešení jsem připojil různé alternativy objasňující problematiku navrhování malého bytu vedoucí k nalezení skutečně minimální disposice snesitelné z hlediska kvality bydlení a stále vyhovující požadavkům českých zákonů.
Závěr, plastické disposiční řešení malého bytu •
Pro výše uvedené varianty jsem na závěr této práce sestavil PLASTICKÉ DISPOSIČNÍ ŘEŠENÍ stejného bytu jako v předešlé kapitole jako možnou novou vývojovou fázi řešení disposice malého bytu. Je odpovědí na otázky načrtnuté v předchozích kapitolách a zamyšlením nad flexibilitou disposice. Přímá snaha o integraci klíčových procesů probíhajících v malém bytě je zde vedena směrem k plnému odsunutí klasických návrhových postupů a zaměření se na principy, které mohou napomoci skutečně plnému vytěžení prostoru bytu pro účely bydlení. Jednotlivé procesy se zde plně prolínají a prostupují.
•
V praxi je jen málo příležitostí, kdy může být byt navržen pro konkrétního uživatele s jasnou představou o bydlení, a tím dochází k určité sterilitě a uniformitě navrhování. U plastického navrhování při použití flexibilních elementů můžeme řadu těchto nevýhod eliminovat, protože OHEBNÁ DISPOSICE BYTU je poddajnější a přátelštější vůči svému uživateli. Nenutí ho užívat prostor bytu předem daným schématem a naopak vytváří předpoklady pro splnění co největšího množství životních potřeb člověka spojených s bydlením a to způsobem, který mu nejlépe vyhovuje s bydlením a to způsobem, který mu nejlépe vyhovuje.
Závěr, plastické disposiční řešení malého bytu
• • •
Plastický byt model C1. Posuvné nábytkové elementy Alternativa model C1 na půdorysu stejného bytu výše uvedeného, tj. cca 39,5 m2, zachycuje fungování jednoduché disposice za pomoci vložené nábytkové posuvné stěny. Stěna může být osazena různými výsuvnými či sklápěcími moduly pro rozkládací sofa, sklápěcí pracovní či jídelní stůl případně pro video a audio techniku či úložné prostory pro šaty. Může mít proměnlivou šířku a sahá až ke stropu či podhledu. Posuv je zajišťován manuálně či motoricky. V ideální pozici stěna odděluje dva obytné pokoje s posuvnými dveřmi o proměnlivé velikosti. V pozici, kdy stěna je přitisknuta k obvodové zdi, je k disposici celý obytný monoprostor pro společenské příležitosti nebo naopak se sklápěcím lůžkem pro případné spaní.
Závěr, plastické disposiční řešení malého bytu
• •
Plastický byt model C2. Otočná centrální stěna Alternativa model C2 demonstruje na čtyřech disposičních vývojových fázích různé prostorové varianty řešené pomocí otočné centrální stěny. Tato stěna se středem přibližně uprostřed disposice volně osciluje prostorem bytu a vymezuje různé užitné prostory zcela volným způsobem. Byt v podstatě obsahuje jen jednu místnost „klasického“ typu a tou je koupelna s WC vloženým do podružného odděleného prostoru podobně jako je tomu u alternativy P1. Stejně tak je i kuchyňský kout ještě pevně přičleněn k tělesu koupelny. Zbylý prostor bytu je ale plně flexibilní vymezený pouze momentální pozicí oscilující stěny. Varianty osazení nábytkem logicky a přirozeně reagují na prostorovou situaci vzniklou otočením stěny. Prostor kuchyňského koutu je jednou v podstatě oddělen od zbylé disposice a jindy naopak zcela včleněn do obytného prostoru. Spaní může probíhat na pevném či sklápěcím lůžku buď v přímo osvětlené, nebo v zadní části disposice. Zajímavé je, jakým radikálním způsobem se může prostorová definice takového bytu lišit pouhým otočením jednoho stavebního elementu. Propracováním návrhu vlastní otočné stěny lze dále dosáhnout různých interiérových efektů.
Závěr, plastické disposiční řešení malého bytu
• •
Plastický byt model C3. Dvě posuvné stěny Alternativa C3 demonstruje povahu flexibilní disposice stejného bytu osazeného dvěma posuvnými stěnami. V základní prostorové variantě jsou stěny zataženy a u centrální koupelny vzniká spací nika se sklopnou nebo pevnou postelí. Zbylý prostor bytu je otevřený a je možné jej využít ke společenským nebo pracovním účelům. Posunem obou stěn je možno dosáhnout vytvoření dalšího spacího koutu u fasády či radikální změny proporcí obytného prostoru. Pozice kuchyňské linky je v tomto případě centrální, snadno dosažitelná ze všech koutů bytu. Koupelna i vaření jsou zde v jádru disposice, což usnadňuje práci s prostory, které je obklopují. Poměrně přesně je definován prostor vstupu do bytu oddělitelný od zbytku bytu posuvnými dveřmi.
Závěr, plastické disposiční řešení malého bytu
• •
•
• •
•
Plastický byt model C4. Přemístitelná koupelna a kuchyně, sklopné lůžko a pohyblivé stěny. Alternativa model C4 je závěrečnou úvahou nad tématem volné plastické disposice za použití některých ultramoderních domácích interiérových přenosných elementů, zmíněných v předešlých kapitolách, a posuvných stěn. Připustíme-li možnost plně nebo jen částečně přemístitelných interiérových bloků (kterými může být koupelna a kuchyně) otevírá se nám nový prostor pro skutečné volné ohebné řešení disposice malého bytu na míru i s pomocí dalších posuvných stěn. Jde o „on-line tayloring“, kdy každá z funkcí bytu se, přestože je přesně ušita uživateli na míru, může volně prolínat s jinými funkcemi. Idea přemístitelnosti těchto prvků, přestože se zdá být nereálná, je v návrzích architektů již do značné míry přítomna a my můžeme její potenciál využít. Úvaha nad fungováním takovýchto bytů nás přivádí k myšlence pozice a úlohy architekta v budoucím světě a fungování celé profese v globálním světe zaměřeném na individualitu jedince.
Tak jako v moderních filmech ubývá herců a přibývá animovaných hrdinů, ve jménu prohloubení okamžitého vizuálního prožitku bude možná v budoucnu ubývat architektů díky ultramoderním technologickým interiérovým modulům schopným zastat vícero procesů v životě malého plastického bytu.
