Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ ______________________________________________________________________

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení

Bakalářská práce

Brno 2009

Alena Capíková

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci na téma Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení zpracovala samostatně a uvedla všechny pouţité literární prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

Ve Zlíně, dne 2

Chtěla bych poděkovat všem, kteří přispěli k vypracování této bakalářské práce. Především doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc. za odborné vedení a dále také firmě System Container s. r. o.. 3

Jméno studenta:

Capíková Alena

Název práce:

Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení

Abstrakt: Práce je zpracována na základě problematiky moţnosti vyuţití variabilních mobilních obytných kontejnerů pro bydlení. Zároveň seznámení široké veřejnosti s touto výrobou, technologií a současným vyuţitím těchto buněk. Klíčová slova: variabilní mobilní obytný kontejner, obytný modul, dopravní kontejner, modulární systém, ocelový rám, skelet, bydlení, interiér, nábytek.

Student´s name:

Capíková Alena

Title of thesis:

Variable mobile accommodation containers as an alternative of habitation

Abstract: Thesis is worked out on the basis how to use variable mobile accommodation containers as a place of residence. Simultaneously, it should serve to make the public get

acquainted

with

the

production,

technology

and

contemporary

using

of these modules. Key words: Variable mobile accommodation container, residential module, transport container, modular system, steel frame, skeleton, habitation, interior, furnishings.

4

OBSAH

1. Úvod

7

2. Cíl práce a metodika

8

3. Historie „kontejnerového“ bydlení

9

4. Vymezení pojmu variabilní mobilní obytný kontejner

15

5. Vyuţití variabilního mobilního obytného kontejneru

16

6. Vlastnosti obytných kontejnerů a jejich vyuţití

17

7. Technologie výroby standardního kontejneru

18

7.1. Konstrukce kontejneru

18

7.2. Instalace

20

7.3. Technické data a příslušné normy

21

8. Realizované příklady kontejnerového bydlení

22

8.1. Rodinný dům s pevnými základy

22

8.2. Mobilní obytné domy

26

8.3. Nástavba z obytných kontejnerů

28

8.4. Hotel F1

30

8.5. Spacebox

31

8.6. Loftcube

33

8.7. SmartHouse

35

8.8. Holiday Home

36

8.9. Skládací kontejnery

38 5

8.10.

Stavby z dopravních kontejnerů

39

8.10.1. „Kontejnerové město“ ve čtvrti Docklands v Londýně

40

8.10.2. The Royal Wolf

40

8.10.3. Studentské koleje v Keetwonenu

41

9. Analýza trhu v ČR a průzkum informovanosti o kontejnerovém bydlení

43

10. Varianty půdorysného uspořádání domu z VMOK a jeho vnitřní vybavení pro různé typy domácností

51

11. Diskuze

55

12. Závěr

57

13. Summary

58

14. Anotace

59

15. Seznam pouţité literatury

60

16. Soupis tabulek, grafů a obrázků

62

6

1. ÚVOD

„Vytváříme současnost (která přejde do budoucnosti), ale děláme to docela jinak než před deseti či patnácti lety“ [1] A. Rjabušin Vše se vyvíjí a nic nezůstává při starém. Dnešní společnost je zvyklá na svůj komfort. Lidé chtějí mít vše v co nejkratším čase a v dobré kvalitě. Z tohoto důvodu, by se mělo reagovat na jejich potřeby a poţadavky. V našem případě se to týká bydlení. Je mnoho moţností, jak lze v dnešní době rychle postavit rodinný dům či chata. Právě jedním z řešení by mohla v budoucnosti být realizace staveb pomocí variabilních mobilních obytných kontejnerů. Tato výstavba je nejen rychlá, ale i cenově dostupná. Některé kontejnerové stavby si zachovávají svůj ráz a přiznávají svůj stavební princip. Avšak u rodinných domů zpravidla nejsou rozpoznatelné rozdíly zvenčí a ani zevnitř mezi stavbou z cihel či variabilních mobilních obytných kontejnerů. U některých staveb jsou atypické vnitřní příčky, které dotváří zvláštnost a neotřelost interiéru.

__________________________ 1

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha: Odeon, 1980. Předmluva, s. 11.

7

2. CÍL PRÁCE A METODIKA

Vzhledem k malé informovanosti veřejnosti o existenci výstavby z variabilních mobilních obytných kontejnerů jsem si stanovila jako cíl komplexní analýzu tohoto typu bydlení včetně jeho uplatnění v dnešní době. V této práci se zabývám konkrétními variantami půdorysného řešení uspořádání domu z těchto variabilních mobilních obytných kontejnerů a jeho vnitřním vybavením nábytkem pro různé typy domácností. Součástí práce je také analýza trhu výrobců těchto variabilních mobilních obytných kontejnerů v České republice. Výsledky budou moci slouţit jako inspirace pro ty, kteří mají v úmyslu se touto technologií zabývat a dále ji rozvíjet. Informace pro mou bakalářskou práci jsem čerpala z dostupné literatury, dále pak přímo od výrobce, který se zabývá výrobou variabilních mobilních obytných kontejnerů (firma System Container s. r. o.). Převáţně však z odborných článků publikovaných na internetu a z internetových stránek firem (viz. seznam literatury). Vycházím také z vlastních poznatků. Součástí práce je i průzkum, který by měl vypovídat o informovanosti obyvatel o této kontejnerové výstavbě a jejich postoji k ní. Dotazník byl umístěn a distribuován pomocí internetového serveru.

8

3. Historie „kontejnerového“ bydlení

Za první uţivatele mobilního obydlí můţeme povaţovat jiţ starověké kmeny ţijící kočovným způsobem ţivota. Z jednoduchých plátěných přístřešků se potupně vyvíjely stany, povozy a maringotky, které umoţňovaly neustálou migraci obyvatel. Moţností mobilního bydlení se zřejmě také zabýval i geniální vynálezce Leonardo da Vinci. [2] Na počátku 20. století se v tehdy ještě carském Rusku objevovali vizionáři jako básník Velemir Chlebnikov, který roku 1914 napsal knihu se zvláštním názvem Kůl z budoucnosti, kde popisuje budoucí obydlí takto: Byl vynalezen kontejner z ohýbaného skla nebo cestovní kabina na kolech, opatřená dveřmi a kruhovými držadly; přemisťovala se na vlak (speciální koleje, plošinové vozy či parník) i s obyvatelem, který takto cestoval, aniž musel vyjít ven, a někdy v tomto rozkládacím skleněném stanu i přenocoval. Když bylo dále rozhodnuto, že základní stavební jednotkou už nebude náhodný prvek, cihla, ale obytná klec, začaly se stavět domy – skelety a jejich volné plochy vyplňovaly sami obyvatelé mobilními skleněnými domky, které se mohli přemisťovat z jedné budovy do druhé. [3] Koncem 20. let 20. století existoval desurbanistický směr, který vytýkal urbanistům, ţe zbavují kolektiv individuality, v čele s M. Ochitovičem. Tato skupina měla svou tezi samostatných domů pro kaţdého, které by se mohly navzájem spojovat, například pokud by obyvatelé uzavřeli sňatek, nebo by mohl vzniknout blok z několika domků na základě sympatií obyvatel. Tyto domy by měly vylehčenou konstrukci, která by zajišťovala jejich mobilitu. Kaţdý domek by se dal snadno rozebrat a přemístit jinam. [4]

__________________________ 2

Http://www.blu.fm/ [online]. 1997 [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW:

. 3

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha : Odeon, 1980. Kapitola čtvrtá, s. 113.

4

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha : Odeon, 1980. Kapitola čtvrtá, s. 132.

9

Obr. 1. M. Ochitovič - pohyblivá demontovatelná buňka s proměnlivou dispozicí. [5] Obytné buňky (kontejnery) pouţil k bydlení také W. Chalk začátkem 60. let 20. století. Vycházel z toho, ţe jednotlivé mobilní buňky, které slouţily jako samostatný byt, se vkládaly do pevné ocelové kostry upevněné k zemi. Tato konstrukce byla nahoře opatřena jeřábem pro montáţ a výměnu obytných funkčních buněk a její součástí byly také výtahy, které obtáčely spirálovitě stoupající plochy pro automobilovou dopravu. Vlastní obytná část byla sloţena z buněk z umělé hmoty lichoběţníkového půdorysu paprskovitě upevněných na ocelovou konstrukci. Tyto buňky měly komplexní vybavení. Zařízení se mohlo vyměňovat zvláštními otvory v povrchu buněk. Zpočátku bylo moţné takto obnovit mobilní nábytkové prvky obydlí, pak bloky zastaralého zařízení a konečně celou buňku. Výsledkem neustálé změny v sestavě buněk byla proměnlivá „fasáda“ budovy. Vnější vzhled architektury byl tedy stejně dynamický a proměnlivý jako její vnitřek [6], coţ bychom mohli brát jako přednost, díky níţ se člověk mohl během ţivota aspoň trochu vymanit z kaţdodenního stereotypu. Další předností této myšlenky byla mobilita buněk, kdy se stěhuje nejen člověk, ale i jeho obydlí spolu s ním.

__________________________ 5

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha : Odeon, 1980. Obrazová příloha.

6

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha : Odeon, 1980. Kapitola pátá, s 152.

10

Obr. 2. W. Chalk (Velká Británie), věţový obytný dům s nosnou ocelovou konstrukcí (průčelí a půdorys; vyměnitelné obytné buňky – půdorys a průčelí, detail domovního průčelí; vyměnitelné obytné buňky). [7] Historie moderních kontejnerových staveb začíná v 60. letech 20. století. První stavby tohoto typu byly prezentovány na světové výstavě Expo 67 v Montrealu. Tehdejší návrh izraelského architekta Moshe Safdieho Habitat byl tvořen modulovými buňkami a jeho hlavní devízou bylo značné soukromí jednotlivých obyvatel a podpora jejich individuality. Bylo seskládáno 354 stavebnicových jednotek z betonu a připevněno ocelovými lany do systému. Vzniklo tak 158 bytů a domů o ploše 56 aţ 158 m2. Bytové jednotky měly terasu, která byla zároveň střechou bytu v niţším podlaţí. Zajímavostí byly lisované plastové koupelny a modulární kuchyně. Ostatní nábytkové vybavení mohlo být standardní. Plánovaný prototyp stavby měl zefektivnit stavební proces a sníţit náklady. Bohuţel výsledné náklady byly vyšší, neţ se přepokládalo. [8] __________________________ 7

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha: Odeon, 1980. Obrazová příloha.

8

http://www.greatbuildings.com/ [online]. c1994 – 2008. Dostupný z WWW:

11

Obr. 3. Stavba modulových buněk od Moshe Safdieho na Expo 67 v Montrealu. [9]

Obr. 4. Jídelní kout s obývacím pokojem. [10]

Obr. 5. Loţnice.[10]

Pravděpodobně pojem „mobilní obytný kontejner“ poprvé pouţil ve své terminologii pro polyfunkční mobilní bloky italský průmyslový návrhář a velký vizionář Joe Colombo. Zabýval se projektováním obytných bloků, kdy konečnou etapou jeho návrhů byly „univerzální obytné kontejnery“. Podle autora se měly pouţívat v neutrálním prostoru a přeměňovat ho ve funkčně odlišné obytné místnosti. Známý je jeho vizionářský projekt velkoprostorového bydlení Visiona – 69

[11]

, který byl

prezentovaný na výstavě Interzum v Kolíně nad Rýnem a také představoval moţnosti vyuţití plastů v bytovém interiéru. Visiona – 69 vychází z navrţení mobilních kabin (systémů) přesně tvarovaných podle funkce – odpočinku, spánku, osobní hygieny, přípravy a konzumace jídla. Plocha interiéru obytné buňky byla 14 x 8 m. [12, 13] __________________________ 9

Http://upload.wikimedia.org/ [online]. c1999-2009 [cit. 2007-09-06]. Dostupný z WWW:

. 10

Http://cac.mcgill.ca/ [online]. c2001. Dostupný z WWW: .

11

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová. Praha: Odeon, 1980. Kapitola pátá, s. 151.

12

Obr. 6. J. Colombo, Visiona – 69, interiér. [12]

Obr. 7. Visiona – 69, schéma s vyznačením jednotlivých zón. [14]

Na podobné bázi samostatně fungujících dílů reagujících na momentální potřeby obyvatel je zaloţena také Colombova Total FurnishingUnit, Navrţena v roce 1971. [13]

Obr. 8. Colombo, Total FurnishingUnit. [13] Během 60. let 20. století vznikla ve Francii mobilní buňka z plastu pod názvem La bulle á six coques (Bublina o šesti skořepinách), jejímţ autorem je Jean Benjamin Maneval. Pojmem šest skořepin je myšleno šest částí či zón v této buňce. __________________________ 12

http://www.czechdesign.cz/ [online]. [cit. 2006-11-23]. Dostupný z WWW:

13

Kanická, L, Joe Colombo, bonviván a futurista, in: ASB, 1/2008, s. 90-93, ISSN 1335-1230.

14

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha: Odeon, 1980. Obrazová příloha.

13

„Bublina“ reprezentuje dlouholetý výzkum designérů a architektů, kteří se zabývali plastovými materiály a je typickým spojením sociálního a společenského vývoje a demokratizace „domácích aktivit“ (koníčků) v západní společnosti.

Obr. 9. Jean Benjamin Maneval, La bulle six coques v Saint Etienne. [15] „Bubliny“ byly pouţity k zařízení rekreačního městečka Vacances de Gripp v Pyrenejích. Pouţívaly se aţ do roku 1998. „Bublina“

je

buňka,

jednotka,

která

vychází

z minimálního

prostoru

pro funkce, které jsou nezbytné k bydlení. Skvěle reprezentuje a představuje dobu Pop artu, Op artu, science-fiction filmy a knihy.[16] Mobilní domy neboli mobilheim, mobilhome se nachází na pomezí mezi domem a karavanem. Můţou být vyuţívány jako celoroční nebo rekreační bydlení, ke kterému není třeba stavební povolení. Mobilheim je velmi rozšířen v Anglii, Holandsku, Francii a pak především v zámoří v USA, pro které jsou typická karavanová městečka. Tato městečka stojí na pozemcích, kde jsou rozvedeny inţenýrské sítě. Dům má ocelový podvozek s malými kolečky, výsuvnými rektifikačními podpěrami a odnímatelnou oj. Rozloha domu se můţe pohybovat od 14 aţ do 140 m2. Základní výbavu tvoří loţnice, obývací pokoj s kuchyní a koupelna. Na trhu se mobilní domy pohybují cca 35 let. V České republice si zatím příliš nenacházejí své místo a uplatnění.[17] __________________________ 15

Foto: Capíková Alena

16

Informativní cedule u „Bubliny“ v St. Etienne.

17

ROHANOVÁ, A. Http://www.nm-bydleni.cz/ [online]. c2005 [cit. 2009-03-03]. Dostupný z WWW:

.

14

Obr. 10. Mobilní dům jako rekreační chata. [18] Počátky výroby obytných kontejnerů u nás jsou v 70. letech 20. století v JZD Slušovice (Zlínský kraj). Tyto výrobky byly z velké části exportovány do zahraničí. Po roce 1989, kdy se druţstvo rozpadlo, došlo k vytvoření nových podniků pokračujících s výrobou kontejnerů, a to díky tomu, ţe odborníci měli příslušné know how. V současné době se zabývají nejen výrobou obytných kontejnerů, ale i jejich sestav (modulových systémů) a realizací dalších staveb pro rozličné vyuţití. Vyuţití mobilních obytných kontejnerů pro bytovou výstavbu se v České republice dostalo do povědomí obyvatel především díky medializované kauze Jiřího Čunka a nepřizpůsobivých obyvatel Vsetína, kdy město Vsetín nechalo pro tyto obyvatele postavit kontejnerové bytové domy první kategorie. Stavbu realizovala firma Touax, s.r.o. na periferii Vsetína v lokalitě Poschlá. [19]

Obr. 11. Kontejnerové bytové domy v lokalitě Poschlá. [19] __________________________ 18

ROHANOVÁ, A. Http://www.nm-bydleni.cz/ [online]. 2005 [cit. 2009-03-03]. Dostupný z WWW:

. 19

IDNES.CZ, DAN. Http://bydleni.idnes.cz/ [online]. c1999-2009 [cit. 2007-12-05]. Dostupný z WWW:

.

15

4. Vymezení pojmu variabilní mobilní obytný kontejner

Pro označení variabilního mobilního obytného kontejneru se pouţívá zkratka: VMOK Variabilní = proměnný, přizpůsobivý, poskytující mnoho modifikací Mobilní = není fixován pevně na místo; přemístitelný Obytný = poskytující moţnost obytné funkce Kontejner = samostatná uzavřená jednotka Technologie výroby VMOK vychází z provedení standardního kontejneru v souladu s normami EU, ČSN a dalších norem dle států, kde má obytný kontejner plnit svoji obytnou funkci. V cizině, a to především v Německu a Rakousku, se VMOK nazývá obytný modul a to z toho důvodu, ţe slovo „kontejner“ evokuje věc, která slouţí k uskladnění odpadu. Proto se rovněţ pouţívají termíny modulární či stavebnicový systém, kdy se jednotlivé kontejnery montují k sobě za účelem vytvořený funkčního celku, dle poţadavků zákazníka či profilu terénu nebo klimatických podmínek. V minulosti se v praxi pro kontejner pouţívalo slovní spojení obytná buňka. [20]

5. Využití variabilního mobilního obytného kontejneru

Variabilní mobilní obytné kontejnery lze vyuţít jednotlivě nebo jako stavebnicový systém. Jednotlivě se pouţívají jako vrátnice, výstavní a prodejní stánky, kanceláře, sociální zařízení, chaty v kempech a zahradách, pokladny, bankomaty, sklady atd. Stavebnicový systém ale umoţňuje pokládání jednotlivých kontejnerů vedle sebe, za sebou a nad sebou do výše tří a více podlaţí. Záleţí přitom na konstrukci kontejneru. Vynecháním vnitřních stěn v sestavě lze vytvářet větší vnitřní prostory. Touto technologií lze postavit objekty pro všestranné vyuţití, například kancelářské a __________________________ 20

Konzultace s výrobcem; firma System Container s. r. o..

16

ubytovací budovy, školní zařízení, zdravotní střediska, studentské koleje, sociální zařízení, sociální a společenské zázemí kempů, šatny, zařízení staveniště, prodejny, ale i různé speciální objekty jako například laboratoře, servisy, autosalony, skladovací a výrobní prostory a v neposlední řadě objekty k trvalému bydlení. Obytné kontejnery lze vyuţít ve svaţitém terénu. Prostorové dílce také umoţňují širokou variabilitu realizovaných staveb. Konkrétním poţadavkům lze přizpůsobit všechny parametry kontejnerů, tj: rozměry, počet oken a dveří, vnitřní vybavení, dispoziční řešení, přizpůsobení klimatickým podmínkám, nosnost konstrukce, pouţité materiály apod. Technologii montování buněk k sobě lze vyuţít nejen při stavbě nových objektů, ale i na přístavby a nástavby. Materiál a vzhled fasády lze přizpůsobit stávajícímu objektu. Spojení starého s novým lze dosáhnout rychle a za přijatelnou cenu. [21]

6. Vlastnosti obytných kontejnerů a jejich využití

Největší výhodou obytných kontejnerů je rychlá realizace zakázky. Malá firma je schopna za den vyprodukovat jeden obytný kontejner, zatímco větší společnost i deset takových kontejnerů. Ve chvíli, kdy je kontejner připraven k expedici, naloţí se jeřábem na nákladní auto, které dopraví buňku na určené místo, kde se sloţí na předem připravenou plochu. Jakmile se buňka napojí k inţenýrským sítím, je připravena k uţívání. Některé kontejnery mohou být vybaveny vlastní nádrţí na vodu a odpadní jímkou, která umoţňuje umístění do míst, kde dosud nejsou inţenýrské sítě. Příkladem je ubytování pro vojáky na misích. Montáţ modulových systémů není časově náročná a umoţňuje různé uspořádání kontejnerů do jedné stavby. Vzhledem k tomu, ţe obytné kontejnery odpovídají ergonomickým poţadavkům, můţeme vybavit kontejnery běţně pouţívaným nábytkem. Další výhodou je mobilita kontejnerů. Stačí jen jeřáb a dopravní prostředek. Obytné moduly lze umístit na jakékoliv místo. Výjimkou není ani střecha činţovního domu nebo písečná pláţ u moře. __________________________ 21

Kadlecová, J., 1997. Propagační leták firmy CONTImade (www.contimade.cz)

17

Stavby mohou být při pouţité technologii moderní a zároveň finančně dostupné. A to především díky svým nízkým energetickým nákladům na bydlení a rychlému tempu výstavby, která je realizovatelná celoročně s minimálním vlivem počasí. Jsou šetrné k ţivotnímu prostředí a to je zejména tím, ţe se realizují převáţně jako stavby suché tj. s vyloučením mokrého procesu výstavby. Pomocí obytných kontejnerů můţeme snadno realizovat přístavby jiţ stávajících budov. Architekt můţe přiznat v projektu, ţe je realizován pomocí kontejnerů, ale také tak důleţitý prvek stavby potlačit, nebo úplně zapřít. Spousta lidí však není obeznámena s výhodami obytných kontejnerů, a tak mají negativní postoj zejména k jeho vizuální stránce. Exteriér obytného kontejneru však lze rychle a ekonomicky změnit tak, aby vypadal jako projekt řešený klasicky z betonu, cihel nebo dřeva. Obytné domy mohou být přízemní či vícepodlaţní. Vzhledem k celkové hmotnosti však nejsou podsklepené. Domy a byty z variabilních mobilních obytných kontejnerů mohou slouţit jako startovací bydlení pro jednotlivce nebo mladé rodiny. Kontejnerové sestavy také umoţňují vícegenerační bydlení. Pro svou jednoduchou konstrukci bez schodů a s minimem předělů prostoru jsou vhodné pro osoby se sníţenou pohyblivostí, například seniory. Mohou být i bezbariérové.

7. Technologie výroby standardního kontejneru Standardní kontejner dle firmy System Container označení 20“. 7.1. Konstrukce kontejneru Standardní kontejner je ve dvojím provedení o rozměrech 6058 mm x 2438 mm x 2990 mm se světelnou výškou 2300 nebo 2500 mm. Větší kontejnery zpravidla potřebují v konstrukci více nosných vzpěr, které se umísťují v 1/5 celkové délky kontejneru od kraje delší strany, a to z obou stran. Základem kontejneru je nosná konstrukce – svařovaný ocelový prostorový rám. Je tvořen ohýbanými profily do tvaru L, U; jekly daných rozměrů. Veškerý materiál je svařitelný v atmosféře CO2. Hotový svařený ocelový rám je ošetřen antikorozní barvou. Tento rám je základní stavební jednotkou kaţdé realizované stavby. 18

Obr. 12. Ocelový rám. Podlaha je zhotovena ze surové dřevotřískové nebo cementotřískové desky, které jsou voděodolné. Provedení podlahy je nejčastěji z PVC podlahoviny. Lze také pouţít litou podlahu, dlaţbu, koberec a parkety. Stěny a strop ocelového rámu jsou tvořeny rámečky z pozinkovaných profilů. V případě potřeby větší síly a stability stěny se na tyto profily narazí dřevěné hranoly o různé síle za účelem vyšší izolace. Izolace je z minerální vaty o síle 50, 60, 100 mm popřípadě i více. Vata se vkládá do pozinkovaných rámečků stropu a stěn, v podlaze se izolace vkládá mezi pozinkované tvarované plechy, které tvoří venkovní opláštění podlahy ocelového rámu. Zevnitř tvoří strop a stěny laminované dřevotřískové desky. Stropní a spodní ukončení laminovaných dřevotřískových desek je provedeno pomocí okopkových lišt připevněných nastřelovacími ocelovými sponami. Kromě laminované dřevotřískové desky mohou být pouţity sádrokartonové, cementopískové, či fermacelové desky zakončené poţadovanou povrchovou úpravou – omyvatelné fólie, malba, tapety, keramické obklady. Velkoplošné materiály jsou přinýtované k pozinkovaným příčkám. Na nýty jsou přitlučeny plastové čepičky. Kromě izolaci a lamino se vloţí parozábrannová fólie. Spoje mezi velkoplošným materiálem stropu a stěn jsou skryty lištami z PVC plastu typu H, HR, F, U, L. V případě velkoplošných materiálů (sádrokarton, fermacel, cementopísková deska) jsou spoje řešeny bez pouţití plastových čepiček a PVC profilů. Spoje jsou zatmeleny, přebroušeny a povrchově upraveny. Toto řešení má své vyuţití 19

zejména u rodinných domků a objektů, kde si nepřejeme, aby laminované dřevotřískové desky a PVC výrobky narušovaly klasické standardní provedení vnitřní stavby. Ze stavební chemie se pouţívají tmely, silikony, PUR výplně. Rámeček vyplněný izolací Venkovní opláštění Vnitřní DTD - L deska

Otvor pro okno Obr. 13. Část konstrukce obytného kontejneru. [22] Venkovní opláštění kontejneru je z tvarovaného pozinkovaného plechu. Lze pouţít také například dřevěné palubky, zavěšené obkladové desky, tenkovrstvou omítku apod. Střecha je z tvrzeného vlnitého plechu. Vnitřní dveře jsou dřevěné z velkoplošné dřevotřískové desky nebo ocelové. Venkovní dveře jsou pozinkové vyplněné polyuretanovou pěnou nebo voštinovou výplní, případně ocelové, nebo plastové. Okna z PVC profilů s vakuovaným sklem jsou otvíravě sklopná s venkovními plastovými roletami. [23]

7.2. Instalace Kontejner lze připojit k inţenýrským sítím elektřiny, vodovodu, kanalizace a plynovodu. Pokud není moţnost se napojit na kanalizaci, musí mít kontejner svoji vlastní odpadní jímku. Vodu a odpady můţeme vést stěnou nebo podlahou trubkami z polypropylenu nebo mědi. Pokud se nemůţe kontejner napojit k plynovodu, vyuţívá se plynových bomb. Standardní elektroinstalace je tvořena malým rozvaděčem (chrániče F1 a jističe), který má samostatné okruhy pro světlo, zásuvky a topení. Venkovní přívod elektřiny můţe být pomocí 2 kusů (párů) CEE vstupů a výstupů, nebo podlahou vedeme kabel k rozvaděči. Vše dle ČSN (DIN). [23]

__________________________ 22


23


20

7.3. Technické data a příslušné normy Základní rozměry: délka 3 000 – 12 000 mm, šířka 2 435, 2 990 (<4 000) mm, světlá výška 2 500 – 3 000 mm. Opláštění kontejneru sendvičovou konstrukcí (vrstvení materiálů). Stohovatelnost: dle typu a provedení kontejneru. Standardní kontejner do tří podlaţí. Uţitné zatíţení podlahy > 2,5 kN/m2. Tepelně technické vlastnosti (součinitel prostupu tepla): stěny u = 0,56 – 0,31 W/m2K, podlaha u = 0,43 – 0,31 W/m2K, střecha u = 0,43 – 0, 20 W/m2K. Stavební realizace. Kontejnery lze ukládat na pevné základy s povolenou výškovou tolerancí max. ± 5 mm, které jsou z betonových pásů, patek, desek, panelů, dřevěných trámů. Malé kontejnery do délky 6 m lze podepřít ve čtyřech rozích. U delších je nutné podepřít střešní nosníky vţdy o délce 1/5 od kraje delší stěny kontejneru (záleţí na délce kontejneru a uţitném zatíţení střechy). K manipulaci s kontejnery slouţí zvedací oka v rozích nosného ocelového rámu. U delších modulů mohou být zvedací oka navařena na horním rámu kontejneru. Pomocí těchto zvedací ok manipuluje s kontejnery vysokozdviţný jeřáb. Kontejnery se přepravují nejčastěji nákladními auty, ale je moţná i přeprava lodí, příp. v omezené míře po ţeleznicích. [24] Normy mobilních obytných kontejnerů: Ocelový rám mobilního obytného kontejneru: ČSN 11373 ocelové plechy a profily svařitelné, DIN 18800 svaření ocelového rámu, ISO zvedací mechanismy tj. závěsná oka. Materiál pro výrobu obytného kontejneru: Tepelná a zvuková izolace: ČSN EN 13162:2002, DIN 4108, DIN 18599 EnEV (certifikát energetické náročnosti) a WSVO 95 (tepelná regulace). Pozinkové profily a plechy: certifikát č. C-01-3528, certifikát č. C-01-609, certifikát č. C-01-610. PVC okna a dveře: ČSN EN 12211, ČSN EN 1026, ČSN EN 1027. __________________________ 24


21

Barvy: ČSN 0118, ČSN 1000, RAL Modulové obytné systémy se řídí ČSN 73 4301 Obytné budovy a s nimi ČSN souvisejícími. [25]

8. Realizované příklady kontejnerového bydlení 8.1. Rodinný dům s pevnými základy Základem stavby je poloţení skeletů (rámů) kontejnerů na spodní stavbu z betonu. Kontejnerové skelety nejsou vyrobeny podle standardu, ale jsou upraveny dle přání zákazníka. Jsou opatřeny základním nátěrem, sešroubovány k sobě a uchyceny šrouby do betonu spodní stavby na ocelové hmoţdinky. Následně jsou jednotlivé skelety vyplněny pozinkovanými profily jako u standardních kontejnerů s vymezením oken a dveří. Na konstrukci ze skeletů jsou poloţeny trámy a na ně střešní krovy. Typ střechy je vţdy závislý na poţadavcích zákazníka. Střecha je pokryta poţadovanou střešní krytinou. Tvar střechy dotváří ráz klasického zděného rodinného domu

Obr. 14. Sešroubované kontejnerové skelety na betonové spodní stavbě. [26] __________________________ 25


26


22

Boční opláštění celého systému je provedeno pomocí OSB desek (Oriented Strand Board - desky s orientovanými třískami), ve kterých byly vyříznuty otvory pro okna a dveře. Tím vznikne hrubé venkovní opláštění. Na OSB desky se dále směrem do vnitřku stavby poloţí parozábrana, na ni izolace, surová dřevotřísková deska, a konečnou vrstvu zdiva vytváří sádrokarton. Stejný postup platí pro strop výstavby. Během výstavby stěn i stropů je provedena elektroinstalace a vodoinstalace popř. topenářské práce, které jsou závislé na zvoleném způsobu vytápění budovy. Do příslušných otvorů ve stěnách se vloţí okna a dveře, nejčastěji plastová. Podlaha se zalije betonem, na který je v konečné fázi stavby poloţena izolace a na ni následně poţadovaná uţitná krytina. Vnitřní

členění

místností

se

provádí

nejčastěji

pomocí

sádrokartonu

popř. vyzděné příčky (především kuchyně a koupelny). V dnešní době lze ale také dlaţdicemi obkládat speciální sádrokarton. Vnitřní příčky ze sádrokartónu lze povrchově upravit dle poţadavků zákazníka. OSB desky jsou z venku zateplovány polystyrenem, na který je dána perlinka (jemný březolit – omítka). Na omítku je nanesena akrylátová barva. [27]

Obr. 15. Vnitřní hrubá stavba rodinného domu. [28] __________________________ 27


28


23

Obr. 16. Vnější hrubá stavba rodinného domu. [29]

Obr. 17. Hotová stavba rodinného domu. [29] Uvedený dům byl postaven svépomocí starším manţelským párem ve Zlíně v roce 2006. Výstavba trvala asi jeden rok. Majitel je povoláním stavební inţenýr. Hledal různé způsoby výstavby a vybral si právě formu obytných kontejnerů. Hlavní roli hrál rozpočet asi 1 milion korun. Dalším argumentem byla rychlá montáţ a nízká spotřeba energií. Majitel je spokojen i s tím, ţe dům není vlhký, a tak se neobjevují __________________________ 29


24

plísně. Stavba nepracuje jako dřevostavba a nevznikají tak neţádoucí trhliny na venkovním zdivu a vnitřních příčkách. Dům má obytnou plochu cca 100 m2. Je k němu přistavěn sklep s garáţí. Skládá se z předsíně, chodby, koupelny s vanou, sprchovým koutem a dvěma umyvadly, samostatné WC, loţnice, pracovna, obývací pokoj a kuchyně se spíţí. Jednotlivé

místnosti

jsou

vybaveny

běţným

nábytkovým

zařízením.

Společenskou část tvoří obývací pokoj s jídelním koutem a kuchyní. Kuchyně je řešena firmou Oresi pomocí stavebnicového systému se zabudovanými spotřebiči a odpovídá ergonomickým a hygienickým poţadavkům.

Obr. 18. Loţnice. [30]

Obr. 19. Kuchyňský kout (Oresi).[30]

Obr. 20. Jídelní část spojená s obývacím pokojem a malou kuchyňkou. [30] __________________________ 30


25

Obr. 21. Obývací pokoj. [30]

Postupy výstavby domů z obytných kontejnerů se mohou lišit. Je moţný i způsob, kdy se na staveniště přivezou skoro hotové obytné kontejnery, které se smontují, zateplí a omítnou a průběţně s těmito procesy se zrealizuje střecha. To vše výstavbu urychlí a umoţní tak rychlé nastěhování a uţívání domu zákazníkem.

8.2.

Mobilní obytné domy Hlavním rozdílem mezi domem s pevnými základy a mobilním domem je

v jejich vyuţití. Dům s pevnými základy je tvořen skupinou skeletů, které spolu s betonovými základy domu tvoří pevnou nedemontovatelnou stavbu. Jeho vyuţití je tedy stejné jako u klasických zděných staveb, a proto je zde vyţadováno stavební povolení. Zatím co mobilní domy jsou sestavovány z jiţ hotových buněk a nemají pevné základy. Jejich smyslem je snadná mobilita a rychlost výstavby. Mobilní domy se mohou vyuţívat pouze potřebnou danou dobu, po jejímţ uplynutí se demontují a převezou na další místo. Je zde také moţnost jednotlivé kontejnery po dobu jejich ţivotnosti upravovat pro různé účely vyuţívání. Výhodou kontejnerů je jejich demontovatelnost, která umoţňuje jejich pouţití v zátopových oblastech a stěhování objektů po jednotlivých kontejnerech. Toho vyuţívá naše armáda na zahraničních misích, k vytvoření relativně komfortního ubytování pro vojáky. Jejich pokoje jsou vybaveny standardním nábytkem a vlastní klimatizací. Sociální zařízení je rovněţ vybudováno ze sanitárních kontejnerů. Z jednotlivých modulů lze skládat budovy, které mají větší půdorysnou plochu. Mohou být znovu demontovány a přemístěny na jiné místo. Vzhledem k rychlosti výroby a montáţe kontejnerů lze rychleji reagovat na potřeby zákazníků. Toho se vyuţívá při krizových situacích. V České republice byly montované domy vyuţity při povodních v roce 2007 jako náhradní bydlení pro postiţené občany. Do zasaţených míst se mobilní kontejnery rychle dopravily, smontovaly a dovybavily nejdůleţitějším bytovým zařízením. Postiţení obyvatelé díky nim rychle získali vlastní provizorní bydlení. Domy mohou být postaveny na vyvýšených ocelových nohách, díky nimţ se předejde moţnému opětovnému zaplavení. Problém bydlení v zátopových oblastech řešili také studenti českých a 26

slovenských vysokých škol architektonického zaměření. Firma Koma modular construction, s.r.o. ve spolupráci s Českou komorou architektů vyhlásila v roce 2008 soutěţ na téma: Návrh rozebíratelné budovy v zátopové oblasti. Soutěţ byla jednokolová, anonymní a projektová. Tím se také tato výstavba přiblíţila mladým lidem a společnosti. Zadání soutěţe: zpracování návrhu víceúčelové budovy vystavěné systémem prostorové modulace. Budova bude umístěna v mírně svaţitém aţ rovinatém terénu u řeky v zátopové oblasti. Schopnost demontáţe a opětovné montáţe musí umoţnit výstavbu těchto objektů i v těchto oblastech nebo v oblastech s povolením dočasné stavby. Soutěţe se zúčastnilo 15 studentů. Porota sloţená z renomovaných architektů (Jan Aulík, Václav Dvořák, Dagmar Nová, Iva poslušná, Zdeňka Vydrová) ocenila tyto návrhy: [31]

Obr. 22. 1 cena: Jiří Šerek, FA VUT – porota ocenila čistotu a úspornost dispozičního řešení a originalitu pouţité fasády. [31]

Obr. 23. 1. cena: Radovan Vacík, FA ČVUT – porota ocenila originalitu celé budovy s vyuţitím vlastností prostorových modulů ve vazbě na čistotu dispozičního řešení. [31] __________________________ 31

CEPÁKOVÁ, L. Http://www.cka.cc/ [online]. c2005 [cit. 2008-02-21]. Dostupný z WWW:

.

27

Obr. 24. 3. cena: Zuzana Mateiciucová, FA VUT – porota ocenila jednoduchost a čitelnost jednotlivých modulů, čistotu dispozičního řešení ve vazbě na moţnost demontovatelnosti celého objektu v případě hrozby povodní. [32] Druhá cena nebyla udělena.

8.3.

Nástavba z obytných kontejnerů Obytné kontejnery jsou vyuţity jako nástavba na střeše obytného domu v Praze -

Letné. Střecha je chápána jako plnohodnotný pozemek. Stavba je reakcí na vysoké ceny pozemků a jejich nedostatek vytlačující bydlení z center měst na periferii. Nástavba byla realizována v roce 2007 – 2009 HŠH architekty. Uţitná plocha je 152 m2. Obytné kontejnery jsou vloţeny do střechy tak, aby nenarušovaly čitelnost původního tvaru domu. Kontejnery neboli „boxy“ jsou koncipovány jako obytné místnosti, sociální a technické zázemí. Zbylá část původního podkroví je členěna na loţnice a šatny. Jednotlivé boxy se dají pomocí skládacích stěn „zaklapnout“ a oddělit tak od interiéru. To umoţňuje prostory dle potřeby rozdělit do jednotlivých místností nebo naopak propojovat do větších obytných celků. Místo oken jsou do konstrukce vyříznuty velké otvory – „oči“, které lze rovněţ uzavřít. Velká prosklená plocha nabízí uţivateli výhled na okolní město.

__________________________ 32

CEPÁKOVÁ, L. Http://www.cka.cc/ [online]. c2005 [cit. 2008-02-21]. Dostupný z WWW:

.

28

Materiálové řešení vychází z architektonického konceptu návrhu. Tradiční technologie jsou pouţity na původní část střechy, na boxy je pouţit titanzinkový plech a barevné nátěry, aby se tak zvýšil kontrast mezi původní a novou stavbou. [33]

Obr. 25. a 26. Před a po rekonstrukci domu. [33]

Obr. 27., 28., 29. Vnitřní prostorové uspořádání bytové nástavby. [33]

__________________________ 33

HÁJEK, P, LOPATOVÁ, K. Http://www.archiweb.cz/ [online]. c1997-2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW:

.

29

8.4. Hotel F1

Obr. 30. Hotel F1 s hlavním vchodem do budovy. [34] Další ukázkou aplikace obytných kontejnerů je francouzský hotelový řetězec F1, který slouţí jako tranzitní levné ubytování. Jako takový je ale funkčně plně vyhovující. Kontejnery jsou poskládány do několika patrového objektu s recepcí a malou jídelnou na podávání snídaní formou malého bufetu. Pokoje pro 1 - 3 osoby jsou malé, ale funkční. Vybavení pokoje tvoří manţelská postel s patrovým lůţkem, tyč na šaty, stolek s ţidlí a umyvadlo se zrcadlem. Vytápění zajišťuje přímotop. Sprchy a WC jsou na chodbách.

Obr. 31. Zařízení pokoje v F1. [34]

Obr. 32. Veřejné WC. [34]

__________________________ 34


30

Tyto hotely jsou umístěny v blízkosti dálnic, v okrajových částech měst či v průmyslových zónách, zde slouţí jako týdenní ubytovny pro místní dělníky. Hotelový řetězec F1 funguje jiţ několik desítek let a jeho nábytek jiţ zcela neodpovídá hygienickým a ergonomickým poţadavkům. V současné době probíhá postupně v jednotlivých hotelích rekonstrukce spojena s instalací nového nábytku. Jeho autorkou je designérka Matali Crasset, která získala ocenění „Tvůrce roku“ na Paříţském salónu nábytku v roce 2006. [35]

Obr. 33. Křeslo pro hotelový řetězec F1, Matali Crasset. [35]

8.5. Spacebox

Obr. 34. Modulový systém ze Spaceboxů. [36] __________________________ 35

Kanická, L, Paříţský salon nábytku tentokrát jinak, in: Línia, 7-8/2006, s. 68-71, ISSN 1335-1699

36

DANIEL, D. Http://extrabydleni.finexpert.cz/ [online]. [cit. 207-12-27]. Dostupný z WWW:

.

31

Architekt Mart de Jong byl zvyklý na minimální dispoziční řešení obydlí v Nizozemí. Jeho touha po efektivnosti a jednoduchosti ho přivedla k řešení, které nazval Spacebox. Projekt je zaloţen na jiţ hotovém vybaveném kontejneru. Stačí jen pomocí jeřábu umístit na patřičné místo. Opakovaným pouţitím Spaceboxů lze vytvářet náročnější dispoziční struktury či budovy. Jediným omezením tohoto principu je, ţe kontejnery lze skládat maximálně do tří podlaţí.

Obr. 35. Čelní pohled na budovu ze Spaceboxů. Obr. 36. Vnitřní interiér Spaceboxu. [37] Nábytkové zařízení jednotlivých Spaceboxů je standardní. Z důvodu nepříliš velkého prostoru je vhodné volit jednodušší a subtilnější nábytek. Jsou vyuţity převáţně solitéry na rozdíl od stavebnicových sestav, které by zbytečně zabíraly prostor. Předností projektu Spacebox je snadná výstavba, demontáţ a v neposlední řadě doprava. V případě potřeby lze jednotlivé buňky vyjímat či přidávat do stávající struktury bez závaţnějších nároků na plochu či strojní zařízení. Vnější stěnu buňky tvoří velké okno, které umoţňuje dostatečné prosvětlení a proslunění. Zadní část buňky se napojuje na centrální chodbu, která je na obou koncích ukončena schodištěm. Spacebox se vyrábí ve dvou variantách 18 nebo 22 m2 včetně vybavení kuchyně, sprchy a toalety. Spacebox je moţné umístit na jakýkoliv základ, ale v praxi se upřednostňují betonové desky. Součástí buňky je elektrické topení, ale je moţné i připojení k místní rozvodné síti, dále klimatizace, která zajišťuje odvětrávání a 50 litrový bojler. [37]

__________________________ 37

DANIEL, D. Http://extrabydleni.finexpert.cz/ [online]. [cit. 207-12-27]. Dostupný z WWW:

.

32

8.6. Loftcube

Obr. 37. Werner Aisslinger, Loftcube. [38] Modulární koncepcí se také zabývá Werner Aisslinger, který ţije a pracuje v Berlíně. Jeho originální projekt Loftcube z roku 2003 je samostatná obytná buňka, která je koncipována jako loftový byt případně kancelář s plochou 40 m2. Je určena pro ploché střechy činţovních domů jako alternativa střešních nástaveb. Sám Aisslinger se vyjádřil „Představuji si jistou skupinu lidí, kteří vědí, ţe ţivot na střechách vysokých domů nabízí zvláštní kvality…“. Loftcube lze pomocí vrtulníku či jeřábu snadno přemísťovat. Obytná buňka stojí na čtyřech nohách 1,5 m vysoko nad terénem, na němţ je umístěna a má rozměry 7,25 x 7, 25 x 3,5 metrů. V jedné ze čtyř noh jsou vedeny veškeré nezbytné instalace. Celková hmotnost bez příslušenství je 9 tun (větší verze 11 tun). Celé vnitřní uspořádání a nábytkové vybavení navrhl také Aisslinger. Dispozice je vymezena úzkými panely se zabudovaným funkčním zařízením (kuchyně, koupelna a WC). Premiéra Loftcube na Milánském veletrhu v roce 2007 a její další publikace vyvolala ohlas zájemců z 50 zemí. V současné době bylo realizováno 5 projektů na území SRN. Vzhledem ke své ceně originalitě se Loftcube řadí k luxusnějšímu typu bydlení. [38, 39] __________________________ 38

Http://www.blu.fm/ [online]. 1997 [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW:

. 39

Poster Werner Aisslinger, Mobitex – Designstory 2009.

33

Obr. 38. Interiérové zařízení Loftcube v prototypu na Milánském veletrhu 2007. [40] Vybavení odpočivné zóny v Loftcube tvoří úloţný systém Level 34 (výrobce VITRA) a prototyp lehátka, na jehoţ horní ploše pouţil Werner Aisslinger gel. [41]

Obr. 39. Úzké panely se zabudovaným funkčním zařízením (sprchou, umyvadlem), prototyp - Milánský veletrh 2007. [40] __________________________ 40

Foto: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.; Salón nábytku v Miláně 2007

41

www.studio.aisslinger.de

34

Obr. 40. Prototyp lehátka, Werner Aisslinger. [42] Werner Aisslinger vnímá bydlení pomocí obytných modulů jako architekturu mladší generace globálního světa, která uvítá moţnost stěhovat se i se svým obydlím.

8.7. SmartHouse

Obr. 41. SmartHouse, provedení L. [43] Německá společnost SmartHouse vyrábí obytné moduly, které nabízí vysoce kvalitní a funkční prostor. Současně jsou nízkoenergetické. Mobilní dům je koncipován pro různé vyuţití, například prázdninový dům, dům __________________________ 42

www.studio.aisslinger.de

43

Http://www.thesmarthouse.de/ [online]. c2006-2009. Dostupný z WWW:

.

35

pro hosty, studentské bydlení nebo také bydlení pro seniory na zahradě. Účelně můţe slouţit také jako ateliér nebo kancelář. Lze ho rovněţ vyuţít jako přístavbu nebo nástavbu. Při přemístění se transportuje celá obytná jednotka. Společnost toto mobilní bydlení propaguje jako rychlé, proměnlivé a cenově dostupné. Nabízí tyto domy v osmi provedeních obytné plochy: S – 24 m2, M - 31 m2, L - 37 m2, XL - 44 m2, XXL - 46 m2, XXXL - 48 m2, Kombi (2 x S) – 48 m2 a XL + přístavba - 57 m2. [44]

Obr. 42. Modul L, moţnost vyuţití jako kompletní bydlení, nebo komfortní dům pro hosty, případně víkendový dům pro jednu nebo dvě osoby. [44]

8.8. Holiday Home

Obr. 43. Joshua Tree, Icaro Bay, Suite Home. [45] __________________________ 44

Http://www.thesmarthouse.de/ [online]. c2006-2009. Dostupný z WWW:

. 45 Http://www.hangarprefab.com/

[online]. c2009. Dostupný z WWW: .

36

Italská společnost Holiday Homes Design (HHD) v čele s Alessandrem Radou, patří k lídrům v sektoru mobilních domů a prefabrikovaných struktur. Alessandro Rado dal dohromady skupinu talentovaných designérů z Hangar Design Group a uvedli společně do ţivota projekt prázdninových domů. Vznikly tak celkově tři typy zcela odlišných mobilních modelů – Suite Home (příměstské bydlení), Icaro Bay (pláţový domek), Joshua Tree (horská chatka). Koncepčně jsou domy svázané s prostorem, kde budou umístěny. Domy jsou určeny pro náročnější klientelu. Všechny tři prototypy jsou koncipovány tak, aby byly současně flexibilní, přizpůsobivé a splňovaly nároky, jaké obvykle klademe na permanentní bydlení. Extrémně racionální ergonomické rozvrţení jednotlivých funkčních zón nabízí i takové funkce (pro běţné bydlení samozřejmé), jako je společenský prostor (kuchyně s obývákem), soukromá zóna (loţnice a koupelna) nebo prostor pro relaxaci (verandy nebo terasy). Rozměrové parametry: venkovní výška staveb je 330 cm, vnitřní výška 220/250, délka 850 cm, šířka 400. Plocha 34 m2. [46] Projekt Holiday Home byl představen na Salonu nábytku v Miláně v roce 2008.

Obr. 44. Joshua Tree – půdorysné řešení – loţnice, pokoj s patrovou postelí, 2 koupelny se společným sprchovým koutem a obývací pokoj s kuchyní. [46]

__________________________ 46

Http://www.hangarprefab.com/ [online]. c2009. Dostupný z WWW: .

37

Obr. 45. Joshua Tree – ukázky dřevěného interiéru a koupelna. [47] Modernost a tradice jsou elegantně spojeny, aby byly v harmonickém dialogu se ţivotním prostředím. Interiér z masivního dřeva vytváří jedinečnou atmosféru horské chaty.

8.9. Skládací kontejnery V Súdánu byly z části vyuţity na výstavbu komplexu budov skládací kontejnery. Minimalizovaly se tak náklady na dopravu – letadlo přepravilo najednou více sloţených kontejnerů.

Obr. 46. Ukázka skládacího kontejneru. [48] __________________________ 47

Foto: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.; Salón nábytku v Miláně 2008.

48

Http://www.fagus.cz/ [online]. Dostupný z WWW: http:

38

Na projektu kontejnerových budov ve městě Juba se podílela Velká Británie, Švédsko a Norsko. Komplex. Technologie montovaných domků byla vybrána proto, ţe ve městě nebylo k dispozici potřebné stavební zázemí. Firma Pegu Projects & Engineering z Holandska ve spolupráci s firmou FAGUS z České republiky realizovala administrativní centrum včetně deseti domů pro personál. Komplex byl dokončen v květnu 2006. Hlavními důvody vybrání modulové výstavby, byla cena a rychlost realizace od objednávky. [49]

Obr. 47. Administrativní budova v Jubě. [49] Obr. 48. Územní plán komplexu budov v městě Juba. [49] 8.10.

Stavby z dopravních kontejnerů

Pro vyuţití kontejnerů k trvalému bydlení jsou vhodné i přepravní kontejnery. Vyřeší se tak problém jejich uskladnění a likvidace po ukončení ţivotnosti. Je to levné, rychlé a ekologické bydlení. Předností těchto kontejnerů je jednoduchost přepravy a nízká pořizovací cena. Dále pevnost, nehořlavost a voděodolnost. Pracuje se s nimi jako se standardními kontejnery. Jsou vhodné pro stavbu levných bytových jednotek v modulovém systému. [50]

__________________________ 49

Http://www.fagus.cz/ [online]. Dostupný z WWW: http:

50


.

39

8.10.1. „Kontejnerové město“ ve čtvrti Docklands, Londýn

Obr. 49. Ukázka domu z dopravních kontejnerů. [51] „Kontejnerové město“bylo realizováno v roce 2001 v bývalých přístavních docích v Londýně. Většina staveb je pětipodlaţní. Architekti Nicholas Lacey a Buro Happold navrhli systém, který umoţňuje spojovat a zaměňovat různé části kontejneru. Nevyuţívají kontejnery nejen jako celé jednotky, ale i jednotlivé komponenty a části. [51]

8.10.2. The Royal Wolf Australská společnost The Royal Wolf nabízí domky, přístřešky, garáţe a kanceláře sestavených z přepravních kontejnerů, které dodávají se zabudovanou elektřinou, rozvody a dřevěnými podlahami. Zhotovení samotného obytného domu trvá jeden den. [51]

Obr. 50. Vnější ráz domu. [51] __________________________ 51


.

40

Obr. 51. Loţnice. [52]

Obr. 52. Obývací pokoj s jídelním koutem.[52]

Jednotlivé místnosti jsou vybaveny nábytkovým zařízením běţného typu. Samozřejmě se zde vyuţívá nábytek menších rozměrů. U loţnice si můţeme povšimnout, ţe místo kolem postele ne zcela nevyhovuje poţadavkům, které jsou kladeny na vzdálenost postele od stěny místnosti dle rozměrů a potřeb plochy standardních rozměrů člověka.

8.10.3. Koleje v Keetwonenu

Obr. 53. Koleje v Keetwonenu. [53] V Holandsku

je

díky

velkým

průmyslovým

přístavům

dostatek

jiţ nevyuţívaných přepravních kontejnerů, které jsou svým rozměrem srovnatelné se slušným studiem v panelovém bytě i novostavbě. __________________________ 52


. 53

ŠPÁNKOVÁ, H. Http://www.earch.cz/ [online]. c2008-2009 [cit. 2008-03-14]. Dostupný z WWW:

.

41

Architekt Quinten de Gooijer vnímá kontejner jako objekt vhodný ke všemu. V roce 2004 nabídl radním řešení bydlení pro 7000 studentů bez přístřeší z lodních kontejnerů. Realizace trvala pouze několik měsíců s polovičními náklady ve srovnání s tradiční konstrukcí. Zvenku se koleje neliší od normálních budov s plochou střechou, malou terasou a vnějším schodištěm vedoucím do čtyř podlaţí. Celá výstavba je koncipovaná do písmene U s vnitřním dvorem, který slouţí z větší části k ukládání kol studentů. Areál kolejí doplňuje nákupní středisko, malá kavárna a opravna kol. Všechny menší objekty jsou také realizovány z kontejnerů. Kaţdé studio tvoří jeden kontejner 12 m dlouhý, 2,5 m široký a 2,6 m vysoký. Jeho plocha je 30 m2, a je vybaven kuchyňským koutem, koupelnou se sprchou a WC. Původně měla stavba slouţit 10 let, architekt je ale přesvědčen, ţe úřady tuto dobu minimálně zdvojnásobí. [54]

Obr. 54. a 55. Interiér pokoje a kuchyně - jsou vybaveny nábytkem z IKEI. [54] Nábytkové vybavení v přepravních obytných kontejnerech se neliší rozměrově od standardu. Dokládá to vyuţití nábytku firmy IKEA k zařízení studentských kolejí. V interiéru se nevyskytuje mnoho kusů nábytkového zařízení. Je vybaven potřebnými solitéry a malou kuchyňskou linkou.

__________________________ 54

ŠPÁNKOVÁ, H. Http://www.earch.cz/ [online]. c2008-2009 [cit. 2008-03-14]. Dostupný z WWW:

.

42

9.

Analýza trhu v ČR a průzkum informovanosti o kontejnerovém

bydlení

Analýza trhu je zaměřena na společnosti, které se zabývají výrobou obytných kontejnerů. V České republice působí cca 36 firem, které vyrábí mimo jiné i obytné kontejnery. Všechny se zabývají i sestavami kontejnerového typu pro různé účely. Tab. 1. Počet firem zastoupených v jednotlivých krajích. Kraj Počet firem Jihočeský 0 Jihomoravský 2 Karlovarský 2 Královéhradecký 3 Liberecký 0 Moravskoslezský 4 Olomoucký 3

Kraj Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Počet firem 0 2 5 1 1 0 13

Největší pole zastoupení těchto firem je ve Zlínském kraji. Kontejnerová výroba zde má jiţ svoji tradici. S tím je samozřejmě spjata síť dodavatelů, která tak vytváří vhodné podmínky pro podnikání v této sféře. Výrobou a realizací staveb pro účely bydlení se zabývá zhruba 7 firem, z toho 5 je ze Zlínského kraje. Ţádná firma se na produkci rodinných a bytových domů nespecializuje, ale dodává je formou přidruţené výroby. Společnosti by se touto výrobou neuţivily. Je to dáno i tím, ţe veřejnost není tak informovaná o tomto způsobu řešení bytové výstavby viz. dotazník Vyuţití obytných kontejnerů. Kdyby byla společnost lépe informována, vznikl by zřejmě na trhu prostor pro firmu, zaměřenou na výrobu domů a bytů z obytných kontejnerů, určených k trvalému bydlení. Zajímavé pro podnikající subjekt by mohlo být, kdyby se část výroby zaměřila na výrobu nábytku na míru do těchto kontejnerů. Která by zároveň řešila technologické a funkční parametry přímo pro mobilní bydlení.

43

Jedním z cílů bakalářské práce bylo zjistit stav informovanosti společnosti o kontejnerovém bydlení a především o jeho budoucnosti na trhu v České republice. Šetření průzkumu probíhalo od 31. 3. 2009 do 7. 4. 2009 na internetovém serveru www.vyplnto.cz. Pouţitou ochranou byla unikátní IP adresa počítače. Respondentům bylo poloţeno 16 otázek. Všechny otázky byly povinné. Úvodní informace zveřejněné respondentům: Chtěla bych Vás touto cestou poţádat o vyplnění dotazníku s názvem: Vyuţití obytných kontejnerů. Věnujte mi 3 – 5 minut svého času. Získané informace budou slouţit jako podklad k vypracování mé bakalářské práce na téma: Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení. Předem děkuji za Váš čas. Vyhodnocení dotazníku: Odpovědělo 126 respondentů. 1. Víte co je to variabilní mobilní obytný kontejner neboli obytná buňka – obytný modul? Odpověď ANO NE

Počet 100 26

% 79,37 20,63

Graf č. 1. Graf k otázce č. 1. 2. K jakým účelům se podle Vás variabilní mobilní obytné kontejnery využívají? Odpověď Dočasné bydlení (například při katastrofách) Sociální zařízení na staveništích (WC, sprchy) Ubytování pro vojáky na misích Kanceláře Výstavní a prodejní stánky Chatky v kempech Rodinné a bytové domy Studentské koleje 44

Počet 95 86 64 47 38 35 26 4

% 75,4 68,25 50,79 37,3 30,1 27,78 20,63 3,17

3. Setkali jste se někdy osobně s některou z uvedených staveb? Odpověď ANO NE

Počet 68 58

% 53,97 46,03

Graf č. 2. Graf k otázce č. 3. 4. Která to byla? Odpověď Buňky na staveništi (obytné, sociální, kancelářské) Kanceláře Dočasné bydlení Chaty Prodejní a výstavní stánky Domy a byty Hotel Čekárna Sociální zařízení sportovišť Obecní úřad Bedrč Ubytovna Sociální bydlení Vsetín

Počet

%

75 12 9 6 4 3 1 1 1 1 1 1

86,25 13,8 10,35 6,9 4,6 3,45 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15

5. Která z vlastností těchto staveb z obytných kontejnerů by pro Vás byla nejzajímavější případně rozhodující? Odpověď Nízká cena Rychlost výstavby Nízkoenergetická stavba Originalita/Modernost Celoroční výstavba Nová technologie

45

Počet 93 86 36 19 14 14

% 73,81 68,25 28,57 15,08 11,11 11,11

Graf č. 3. Graf k otázce č. 5. 6. V případě, že by na trh přišel nový způsob výstavby bytů či rodinných domů pomocí obytných kontejnerů a tato stavba by byla rychlá, levná a nízkoenergetická. Využili byste této možnosti? Odpověď NE ANO

Počet 83 43

% 65,87 34,13

Graf č. 4. Graf k otázce č. 6. 7. Uvítali byste, vzhledem k výše uvedeným výhodám, kdyby tuto možnost využíval stát pro stavbu například ubytoven, azylových domů, vysokoškolských kolejí nebo administrativních budov? Odpověď ANO NE

Počet 101 25

% 80,16 19,84

Graf č. 5. Graf k otázce č. 7.

46

8. Jaké vidíte nedostatky ve výstavbě pomocí obytných kontejnerů? Odpověď Nejsem dostatečně informován o této moţnosti výstavby Upřednostňuji klasické stavby Bez podsklepení jiné Nová technologie výstavby – nemám k ní důvěru

Počet 69 66 23 21 4

% 54,76 52,38 18,25 16,67 3,17

Graf č. 6. Graf k otázce č. 8. 9. Domníváte se, že výstavba pomocí obytných kontejnerů je novinkou na trhu? Odpověď NE ANO

Počet 82 44

% 65,08 34,92

Graf č. 7. Graf k otázce č. 9. 10. Myslíte si, že bydlení pomocí obytných kontejnerů má budoucnost? Odpověď ANO NE

Počet 75 51

% 59,52 40,48

Graf č. 8. Graf k otázce č. 10. 47

11. Kontejnerové bydlení poskytuje možnost mobilního bydlení (možnost stěhovat se i se svým domem). Připadá Vám tato možnost vzhledem k dnešní době zajímavá? Odpověď ANO NE

Počet 90 36

% 71,43 28,57

Graf č. 9. Graf k otázce č. 11. 12. Domníváte se, že mobilní bydlení (stěhuji se i se svým domem) má budoucnost? Odpověď ANO NE

Počet 77 49

% 61,11 38,89

Graf č. 10. Graf k otázce č. 12. 13. Pohlaví: Odpověď Muţ Ţena

Počet 68 58

% 53,97 46,03

Graf č. 11. Graf k otázce č. 13.

48

14. Věk: Odpověď 18 - 25 26 - 30 30 - 40 40 - 50

Počet 115 8 2 1

% 91,27 6,35 1,59 0,07

Graf č. 12. Graf k otázce č. 14. 15. Nejvyšší dosažené vzdělání: Odpověď Počet Střední s maturitou 98 Vysokoškolské 14 Základní 6 Vyšší odborné 6 Střední bez maturity 4

% 77,78 11,11 4,76 4,76 3,17

Graf č. 13. Graf k otázce č. 15. 16. Kraj: Odpověď Zlínský Jihomoravský Olomoucký Pardubický Královéhradecký Praha Středočeský Vysočina Moravskoslezský Jihočeský Plzeňský Ústecký

Počet 41 37 9 8 7 7 4 4 3 3 2 1

% 32,54 29,37 7,14 6,35 5,56 5,56 3,17 3,17 2,38 2,38 1,59 0,79 Graf č. 14. Graf k otázce č. 16. 49

Z výše uvedeného vyhodnocení vyplívá, ţe respondenti mají představu o tom, co je to obytný kontejner. Zhruba 86 % dotázaných se setkalo s kontejnery, které jsou na stavbách jako sociální zařízení, kanceláře nebo zázemí pro dělníky. Zajímavostí je, ţe 75 % zvolilo účel vyuţití dočasné bydlení (například při ţivotních katastrofách) a 51 % dotázaných ubytování pro vojáky na misích. Asi 20 – 30 % odpovědí na otázku účelnosti se týkalo bydlení v chatkách, domech a bytech. O vyuţívání kontejnerů k výstavbě kolejí věděly pouze 3 % respondentů. Respondenti vidí velkou výhodu v nízké pořizovací ceně a rychlosti výstavby. Zajímavé je pro ně také, ţe stavba je nízkoenergetická. Moţnost výstavby pomocí obytných kontejnerů pro bydlení by v budoucnu vyuţilo asi 65% dotázaných. Je to zřejmě dáno tím, ţe nejsou dostatečně informovaní o této technologii. Řada lidí také upřednostňuje klasickou výstavbu. 80 % respondentů by ale vzhledem k daným výhodám uvítalo vyuţití kontejnerové výstavby státem pro ubytovny, azylové domy, koleje, administrativní budovy atd… Moţnost mobilního bydlení zaujala 70 % dotázaných a většina z nich předpokládá, ţe toto bydlení má budoucnost. Respondenti pocházeli z větší části ze Zlínského a Jihomoravského kraje a 91 % z nich mělo 18 – 25 let. 78 % respondentů mělo ukončené střední vzdělání s maturitou. Údaje o respondentech: Věk: 91 % 18 – 25 let. Vzdělání: 78 % ukončené střední vzdělání s maturitou. Geografické umístění: z velké části Zlínský a Jihomoravský kraj.

50

10.Vlastní návrh půdorysného uspořádání domu z variabilních mobilních obytných kontejnerů a jeho vnitřní vybavení pro různé typy domácností Bytový prostor, vybavený příslušným vnitřním vybavením, tvoří primární hmotný předpoklad realizace procesu bydlení se všemi jeho podstatnými funkcemi. V kaţdém bytě se uplatňují základní funkce bydlení – biologická, hospodářská, společenská a pracovní. Pro všechny činnosti by v bytě měly být – úměrně k prostoru vytvořeny moţnosti k jejich potřebnému rozvinutí. Z časového hlediska je nejnáročnější skupina biologických funkcí (spánek, odpočinek, strava, hygiena), druhou skupinu tvoří hospodářské funkce slouţící k udrţení chodu domácnosti (úklid, praní, ţehlení, ukládání, vaření apod.). Třetí skupinou je společenská část bydlení, do které zahrnujeme společný ţivot rodiny (besedování, zábava, návštěvy, záliby, studium, hry a další). Čtvrtou a v dnešní době důleţitou součástí bytu je místo pro práci podnikajících osob a odborníků, kteří se zpravidla věnují své práci i doma mimo pracoviště. [55]

__________________________ 55

BRUNECKY, P. ŠVANCARA, F.1995. Interiér – člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 280 s. ISBN: 80-7157-

157-1

51

Obr. 56. Obytný dům I. Navrţená bytová jednotka je určena pro jednu osobu a je reakcí na v dnešní době ve velké míře rozšířené „singl“ bydlení. Značná část mladých lidí má jiné priority neţ zaloţení rodiny. V tomto věku si chtějí uţívat ţivota, své investice směřují například více do cestování neţ do nákladného zařizování svého vlastního bydlení. Mobilní obytný dům, který poskytuje finančně dostupné, funkční, a přitom pohodlné bydlení pro jednoho, by mohl být pro mnohé řešením. Stavbu tvoří jeden kontejner 3,5 m x 8 m. Půdorysná plocha je členěna na koupelnu s WC (4,3 m2), předsíň (3,5 m2); kuchyni a obývací pokoj (15,3 m2). Celková plošná výměra bytové jednotky je 23 m2. Vytápění je zajištěno plynovým nebo elektrickým kotlem. Kotel na tuhá paliva není v tomto případě příliš vhodný z důvodu nedostatečného prostoru pro uskladňování paliva. Moţnou variantou je i tepelné čerpadlo, zde však musíme počítat s vyšší pořizovací cenou. Po vstupu do domu je umístěn věšák a velká úloţná skříň. Společenskou část tvoří malá kuchyňská linka s vyvýšeným sezením pro dvě osoby, rozkládací pohovka, která je zároveň lůţkem, konferenční stolek s dvěma taburety a dvě policové skříně. Koupelna je vybavena sprchovým koutem, umyvadlem a WC, dále pak pračkou a nízkou policovou skříňkou.

52

Obr. 57. Pohledy na obytný dům I.

Obr. 58. Obytný dům II. Domek je navrţen pro bezdětný pár, který má bohatý společenský ţivot. Proto je kuchyňská a jídelní část spojena s obývacím pokojem, kde malé pomyslné rozdělení těchto dvou částí tvoří barový pult. Pokud je v domě větší společnost pohodlně se můţe usadit v tomto funkčním prostoru. V teplých dnech se můţe tento prostor rozrůst o venkovní terasu. Další částí domu je prostorná loţnice s manţelskou postelí, nočními stolky a úloţnými skříněmi. Z loţnice je vchod do poměrně velké koupelny s vanou, umyvadlem a pračkou. WC s umyvadlem jsou v oddělené místnosti se vstupem z předsíně. V předsíni je umístěn botník a věšák. Dům je sestaven ze dvou kontejnerů o rozměrech 3,5 m x 10 m. Celková obytná plocha je 62 m2. Obývací pokoj s kuchyní 33 m2, loţnice 14 m2, koupelna 4,8 m2, WC

53

2,8 m2, předsíň 6,7 m2 Vytápění bude opět zajištěno pomocí kotle. V obývací místnosti jsou umístěna rohová kamna.

Obr. 59. Pohledy na obytný dům II.

54

11.DISKUZE Během vypracování této bakalářské práce jsem na základě analýzy poznatků dospěla k názoru, ţe vyţití mobilních kontejnerů k bydlení má budoucnost. V minulosti si tento způsob výstavby nenašel své místo v naší společnosti. Důvodem bude i zdejší podnebí mírného pásu, ke kterému jsou zděné domy lépe přizpůsobeny. Je zde zaţitá tradice, kdy se mnoho lidí po ukončení studia vrací a usazuje ve svých rodných městech, kde zakládají rodiny ve vícegeneračních domech, které později zdědí a nemají tak potřebu řešit nové bydlení. Také zde není příliš rozšířené stěhování za prací jako je tomu například v USA. Zřejmě proto česká společnost není ochotná přijmout toto bydlení a technologii výstavby. Dalším důvodem je malá informovanost společnosti o vyuţití variabilních mobilních obytných kontejnerů a její samotná nedůvěra k nim. Většina lidí si umí představit, jak vypadá obytná buňka na staveništi, ale dům vystavěný pomocí obytných nebo dopravních kontejnerů uţ jen malá část z nich. Ve vyspělé Evropě je to však běţnější způsob výstavby. Například v Nizozemí, kde se běţně pouţívají k výstavbě domů dopravní a obytné kontejnery. Díky mnoha velkým průmyslovým přístavům se zde dopravní kontejnery vyskytují velmi běţně. Je zde vysoké zastoupení firem zabývajících se touto výrobou. Vysoká konkurence nutí firmy hledat si i jiná místa na trhu. Dlouhodobé zkušenosti v tomto oboru a profesionalita firem zaručují moderní a kvalitní bydlení, ke kterému mají obyvatelé důvěru. Přesto i v mém okolí většinu lidí zaujalo téma mé bakalářské práce a chtěli více informací o obytných kontejnerech, případně diskutovat na toto téma. Samozřejmě, jsou i tací, kteří v obytném kontejneru vidí pouze nepěknou plechovou krabici na staveništi. Kdyby se výstavba z obytných a dopravních kontejnerů více medializovala, moţná by mnozí změnili svůj postoj k tomuto způsobu bydlení. Kontejnerové bydlení lze uplatnit jako startovací bydlení pro mladé vzhledem ke své rychlosti realizace a ceně. Dále k vybavení interiérů není třeba atypického nábytku, čímţ by se samotné bydlení prodraţilo. Moţnosti umístění kontejneru na jakékoliv místo. Můţe to být i zahrada, kde kontejner nezabere příliš mnoho plochy. Toto řešení by moţná uvítala i řada seniorů. Rodina by mohla na zahradu umístit obytný kontejner, kde by starý člověk měl své soukromí a zároveň by byl se svými blízkými. Vyřešilo by se tak také přeplněnost domovů a penzionů pro seniory. Dokonce samotná 55

výstavba těchto domů a penzionů by mohla být díky své rychlosti a cenové dostupnosti realizována z obytných kontejnerů. Dalším vhodným místem pro obytné kontejnery jsou střechy domů, coţ by reagovalo na nedostupné a drahé pozemky ve městech. Obytný kontejner je vhodné řešení i v případě přírodních katastrof. V zátopových oblastech by mohla stavba stát na podpěrách v potřebné výšce, aby se tak zamezilo zničení obydlí katastrofou. Konstrukčně by kontejner odolal i při zemětřesení a poskytoval tak větší bezpečnost. Obytné kontejnery mohou nabídnout mnoho dalších moţností bydlení. Záleţí jen na kreativitě tvůrců a ochotě společnosti této nabídky vyuţít.

56

12.ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat moţnosti vyuţití obytných kontejnerů pro bydlení a v tomto smyslu prověřit informovanost společnosti. U nás však chybí bliţší informace o technologií výroby a samotné realizaci těchto staveb. I přesto je jich na našem území postaveno jiţ mnoho. Převaţují stavby veřejného charakteru jako kanceláře, obchodní a prodejní stánky a dokonce celé prodejny. Ale i domy, penziony a chatky v kempech. Řada z nich nepůsobí jako běţný mobilní obytný kontejner na stavbě. Je to dáno exteriérovou úpravou stavby a interiérem, který se od ostatních obytných prostor nijak neliší. Součástí mé práce byl také průzkum veřejného mínění vyuţití obytných kontejnerů. Vzhledem k tomu, ţe většina odpovědí byla ze Zlínského kraje, kde má tato výroba velkou tradici, věděla převáţná část respondentů, co je to obytný kontejner. Překvapivé bylo, ţe 75 % odpovědí uvedlo jako moţnost vyuţití obytných kontejnerů dočasné bydlení (například při katastrofách). Velkou předností těchto staveb byla pro dotazované nízká cena a rychlost stavby. Větší část by uvítala vyuţití obytných kontejnerů u státních zakázek. Jako jsou azylové domy, ubytovny, internáty či vysokoškolské koleje atd. a menší část by vyuţila tuto technologii pro realizaci svých domů. Obytné kontejnery naše společnost stále vnímá jako novinku na trhu. Více neţ polovina respondentů předpokládá širší vyuţití v budoucnosti. Zajímavostí pro ně je moţnost stěhování těchto staveb spolu s uţivatelem. Na téma obytných kontejnerů existuje velmi málo literárních zdrojů. Pokusila jsem se v této práci shromáţdit široké spektrum informací a realizovaných projektů. Domnívám se, ţe by toto téma zaslouţilo větší publikaci v odborném, ale i populárním tisku.

57

13.SUMMARY

Thesis is aimed at analysing of possibilities using accommodation containers for purposes of habitation and in this meaning to test knowledge of society regarding this. Unfortunately, there is lack of information here concerning production technology and realization of these buldings. Nevertheless, there have been built many of them recently in our area. Public facilities prevail as offices, shops and selling stalls, even whole sales rooms. Family houses, boarding – houses and camping sites chalets as well. Many of them do not make impression of being a common mobile container at a building site. It is given by exterior structural design and interior space, which does not differ from any other residontial buildings. My thesis includes also public opinion survey on using of accommodation containers. Considering the fact, people mostly from Zlín region had been interviewed, there was a general knowledge about, what is accommodation container like, as production of these has got long tradition here. Surprisingly, 75 % of unterviewers responded using of accommodation containers as for temporary habitation (for example during disasters). Low price and short construction time was of a big advantage at these buildings. Most people would appreciate using accommodation containers for the purpose of refugees facilities temporary housings, hostels, dormitories ect. and only a few of them would use this technology as for family house. Accommodation containers are still perceived to be a novelty to our society market. More than half of interviewers are open to see a possible future of them. Attractivity of containers consists in movability of these buildings depending on user´s choice. There are scarce literary sources available regarding accommodation containers. I have made my best effort to collect a wide range of information and projects, which have been realized. In my opinion this topic should earn more publicity in the professional press and in the popular press too.

58

14.ANOTACE

Na našem trhu je málo firem, které by se zabývaly přímo výrobou obytných kontejnerů pro bydlení. Způsobuje to zejména nedostatečná informovanost veřejnosti. Řada firem tedy realizuje tyto stavby za našimi hranicemi, kde je tento způsob výstavby běţnější a uţívanější. Proto by se společnosti věnující se této výrobě a realizacím staveb měly představit na našem trhu a poskytnout tak něco nového a zajímavého spotřebitelům, kteří jistě ocení výhody těchto staveb.

ANOTATION There are few companies on our market, which would be directly dealing with production of accommodation containers as for habitation lack of knowledge. This is caused especially due to lack of knowledge in general public. There are some companies abroad, which realize such kind of construction therefore it is more common and usual there. Our companies dealing with production and construction should be recommonded to introdukce on our market to provide new and interesting buildings to consumers, who will surely appreciate advantages of these modules.

59

15.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: 

RJABUŠIN, A. Domov budoucnosti. Boturová . Praha: Odeon, 1980. 365 s.



BTUNECKÝ, P. ŠVANCARA, F. Interiér – člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. 280 s. ISBN: 80-7157-157-1.



BRUNECKÝ, P., Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 167 s. ‚ISBN 80-7157-307-8.



CORAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slovart, 2007. 224 s. ISBN 97880-7209-925-2.

Periodika: 

KANICKÁ, L. Joe Colombo, bonviván a futurista, in: ASB, 1/2008, s. 90-93, ISSN 1335-1230



KANICKÁ, L. Paříţský salon nábytku tentokrát jinak, in: Línia, 7-8/2006, s. 6871, ISSN 1335-1699

Internetové zdroje: 

Http://www.blu.fm/ [online]. 1997 [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW: .



Http://www.greatbuildings.com/ [online]. c1994 – 2008. Dostupný z WWW:



Http://upload.wikimedia.org/ [online]. c1999-2009 [cit. 2007-09-06]. Dostupný z WWW: .



Http://cac.mcgill.ca/ [online]. c2001. Dostupný z WWW: .



Http://www.czechdesign.cz/ [online]. [cit. 2006-11-23]. Dostupný z WWW:



ROHANOVÁ, A. Http://www.nm-bydleni.cz/ [online]. c2005 [cit. 2009-03-03]. Dostupný z WWW: . 60



IDNES.CZ, DAN. Http://bydleni.idnes.cz/ [online]. c1999-2009 [cit. 2007-1205]. Dostupný z WWW: .






CEPÁKOVÁ, L. Http://www.cka.cc/ [online]. c2005 [cit. 2008-02-21]. Dostupný z WWW: .



HÁJEK, P, LOPATOVÁ, K. Http://www.archiweb.cz/ [online]. c1997-2009 [cit. 2009-04-01]. Dostupný z WWW: .



DANIEL, D. Http://extrabydleni.finexpert.cz/ [online]. [cit. 207-12-27]. Dostupný z WWW: .



<www.studio.aisslinger.de>



Http://www.thesmarthouse.de/ [online]. c2006-2009. Dostupný z WWW: .



Http://www.hangarprefab.com/ [online]. c2009. Dostupný z WWW: .

61

16.SOUPIS TABULEK, GRAFÚ A OBRÁZKÚ

Tab. 1. Počet firem zastoupených v jednotlivých krajích. Obr. 1. M. Ochitovič - pohyblivá demontovatelná buňka s proměnlivou dispozicí. Obr. 2. W. Chalk (Velká Británie), věţový obytný dům s nosnou ocelovou konstrukcí (průčelí a půdorys; vyměnitelné obytné buňky – půdorys a průčelí, detail domovního průčelí; vyměnitelné obytné buňky). Obr. 3. Stavba modulových buněk od Moshe Safdieho na Expo 67 v Montrealu. Obr. 4. Jídelní kout s obývacím pokojem. Obr. 5. Loţnice. Obr. 6. J. Colombo, Visiona – 69, interiér. Obr. 7. Visiona – 69, schéma s vyznačením jednotlivých zón. Obr. 8. Colombo, Total FurnishingUnit. Obr. 9. Jean Benjamin Maneval, La bulle six coques v Saint Etienne. Obr. 10. Obr. 11. Kontejnerové bytové domy v lokalitě Poschlá. Obr. 12. Ocelový rám. Obr. 13. Část konstrukce obytného kontejneru. Obr. 14. Sešroubované kontejnerové skelety na betonové spodní stavbě. Obr. 15. Vnitřní hrubá stavba rodinného domu. Obr. 16. Vnější hrubá stavba rodinného domu. Obr. 17. Hotová stavba rodinného domu. Obr. 18. Loţnice. Obr. 19. Kuchyňský kout (Oresi). Obr. 20. Jídelní část spojená s obývacím pokojem a malou kuchyňkou. Obr. 21. Obývací pokoj. Obr. 22. 1 cena: Jiří Šerek, FA VUT – porota ocenila čistotu a úspornost dispozičního řešení a originalitu pouţité fasády. Obr. 23. 1. cena: Radovan Vacík, FA ČVUT – porota ocenila originalitu celé budovy s vyuţi -tím vlastností prostorových modulů ve vazbě na čistotu dispozičního řešení. Obr. 24. 3. cena: Zuzana Mateiciucová, FA VUT – porota ocenila jednoduchost a čitelnost jednotlivých modulů, čistotu dispozičního řešení ve vazbě na moţnost 62

demontovatelnosti celého objektu v případě hrozby povodní. Obr. 25. a 26. Před a po rekonstrukci domu. Obr. 27., 28., 29. Vnitřní prostorové uspořádání bytové nástavby. Obr. 30. Hotel F1 s hlavním vchodem do budovy. Obr. 31. Zařízení pokoje v F1. Obr. 32. Veřejné WC. Obr. 33. Křeslo pro hotelový řetězec F1, Matali Crasset. Obr. 34. Modulový systém ze Spaceboxů. Obr. 35. Čelní pohled na budovu ze Spaceboxů. Obr. 36. Vnitřní interiér Spaceboxu. Obr. 37. Werner Aisslinger, Loftcube. Obr. 38. Interiérové zařízení Loftcube v prototypu na Milánském veletrhu 2007. Obr. 39. Úzké panely se zabudovaným funkčním zařízením (sprchou, umyvadlem), prototyp - Milánský veletrh 2007. Obr. 40. Prototyp lehátka, Werner Aisslinger. Obr. 41. SmartHouse, provedení L.‘ Obr. 42. Modul L, moţnost vyuţití jako kompletní bydlení, nebo komfortní dům pro hosty, případně víkendový dům pro jednu nebo dvě osoby. Obr. 43. Joshua Tree, Icaro Bay, Suite Home. Obr. 44. Joshua Tree – půdorysné řešení – loţnice, pokoj s patrovou postelí, 2 koupelny se společným sprchovým koutem a obývací pokoj s kuchyní. Obr. 45. Joshua Tree – ukázky dřevěného interiéru a koupelna. Obr. 46. Ukázka skládacího kontejneru. Obr. 47. Administrativní budova v Jubě. Obr. 48. Územní plán komplexu budov v městě Juba. Obr. 49. Ukázka domu z dopravních kontejnerů. Obr. 50. Vnější ráz domu. Obr. 51. Loţnice. Obr. 52. Obývací pokoj s jídelním koutem.[ Obr. 53. Koleje v Keetwonenu. Obr. 54. a 55. Interiér pokoje a kuchyně - jsou vybaveny nábytkem z IKEI. Obr. 56. Obytný dům I. Obr. 57. Pohledy na obytný dům I. 63

Obr. 58. Obytný dům II. Obr. 59. Pohledy na obytný dům II. Graf č. 1. Graf k otázce č. 1. Graf č. 2. Graf k otázce č. 3. Graf č. 3. Graf k otázce č. 5. Graf č. 4. Graf k otázce č. 6. Graf č. 5. Graf k otázce č. 7. Graf č. 6. Graf k otázce č. 8. Graf č. 7. Graf k otázce č. 9. Graf č. 8. Graf k otázce č. 10. Graf č. 9. Graf k otázce č. 11. Graf č. 10. Graf k otázce č. 12. Graf č. 11. Graf k otázce č. 13. Graf č. 12. Graf k otázce č. 14. Graf č. 13. Graf k otázce č. 15. Graf č. 14. Graf k otázce č. 16.

64

Variabilní mobilní obytné kontejnery jako alternativa bydlení

Recommend Documents