MIKROFINANCE JAKO INVESTIČNÍ ALTERNATIVA: STUDIE POTENCIÁLU A ROZLOŽENÍ RIZIK

České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií a Vysoká škola ekonomická v Praze Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu

Jiří Cveček

MIKROFINANCE JAKO INVESTIČNÍ ALTERNATIVA: STUDIE POTENCIÁLU A ROZLOŽENÍ RIZIK Diplomová práce

Praha 2009

Vedoucí diplomové práce: Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ a VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ Zadání diplomové práce

Školní rok: 2008 / 2009 Jméno a příjmení: Jiří Cveček denní / kombinované *)

Obor studia: Podnikání a management v průmyslu Kontaktní adresa: K Nábřeží 11, 350 02 Cheb Telefon: 602 346 564

Mobil: 602 346 564

E-mail: [email protected]

Téma práce: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik Téma práce v anglickém jazyce: Microfinance as an investment alternative: study of its potential and risks diversification

Zásady pro vypracování práce: Cíl práce (stručné vymezení zkoumaného problému): Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky: 1. Má smysl na českém trhu spustit projekt nabízející možnost investování do mikrofinancí? 2. Jaká rizika jsou s takovýmto projektem spojena a jak je maximálně omezit? 3. Jaké náklady by vyžadovala realizace projektu?

Teoretická východiska: Mikrofinance představují prostředek rozvojové pomoci v chudých zemích. Jedná se o půjčky v minimální výši, které pomáhají v cílových oblastech startovat drobnou podnikatelskou činnost. Zároveň představují tzv. zelené investice, které začínají být ve vyspělém světě velmi populární. Investování do mikrofinancí může být z hlediska výnosu srovnatelné např. s investicemi do podílových fondů. V ČR zatím není tato možnost investování příliš známá ani rozšířená, přitom může mít velký potenciál např. z hlediska získávání „goodwill“ nebo i nízké rizikovosti.

Metody výzkumu: Analýza trhu pomocí informacích získaných v terénu i od stolu. Pozorování a účast na projektech přímo v místě realizace. Rozhovor s odborníky, kteří realizují mikrofinance v různých částech světa.

Osnova: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Cíle a úkoly diplomové práce Mikrofinance obecně (charakteristika, efekty, náklady, rizika) Analýza domácího trhu (odhad poptávky, popis konkurence, SWOT analýza) Způsob investování (charitativní a komerční pohled, marketingový mix) Realizace projektů v terénu (typy projektů, kontrolní mechanismy, rizika, organizační struktura) Srovnání regionů a mentality (Rovníková Afrika, Latinská Amerika, Jihozápadní Asie) Organizace a náklady (odhad nákladů na projekt, jejich strukturování, lidské zdroje) Zhodnocení (shrnutí výsledků a doporučené závěry)

Základní odborná literatura: [1] Jonathan Morduch, Analysis of the Effects of Microfinance on Poverty Reduction, New York University, 2002 [2] The SEEP Network, Ratio Analysis of Community-Managed Microfinance Programs, The SEEP Network, 2008 [3] Otto Hospes, An Evaluation of Micro-Finance Programmes in Kenya as Supported through the Dutch Co-Financing Programme, Steering Committee for the Evaluation of the Netherlands Co-financing Programme, 2002 [4] Milton D. Rosenau, Řízení projektů, Computer Press, 2007, ISBN: 978-80-251-1506-0 [5] Hana Mikovcová, Controlling v praxi, Vydav.a nakl. Aleš Čeněk, 2007, ISBN: 978-80-7380049-9 [6] Gary Cokins, Performance management: Finding the Missing Pieces (To close the gap), John Willey & Sons, Inc., 2004 [7] Gary Cokins, Activity-Based Cost Management: An Executive Guide, John Wiley & Sons, 2001, ISBN: 0-471-44328-X

Vedoucí práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc. Podpis vedoucího práce: Termín zadání práce: 19.12.2008 Termín odevzdání práce: 30.6.2009 V Praze dne: 19.12.2008

................................................... Podpis garanta programu

Podpis studenta stvrzující přijetí zadání práce: ..................................................

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl kompletní výčet použité literatury.

Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 30. června 2009 Jiří Cveček

Identifikační záznam Jiří Cveček: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik, Praha, 2009. Počet stran: 93; počet stran příloh: 16. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze, Masarykův ústav vyšších studií a Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu. Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc.

Abstrakt Hlavním tématem diplomové práce jsou mikrofinance, které se v posledních letech zejména v západní Evropě a Severní Americe dostávají do širšího povědomí a začínají být nabízeny jako investiční produkt. Cílem práce je pojem mikrofinance náležitě vymezit a vysvětlit jeho význam. Pokud jsou mikrofinance zvažovány jako investiční alternativa např. k podílovým fondům, je třeba jasně stanovit principy, na kterých jsou založeny a faktory, které je ovlivňují. Z toho se pak dají vyvodit rizika, která by takovouto investici provázela. Právě stanovení rizik zobecněním konkrétních příkladů realizovaných prostřednictvím mikrofinancí se věnuje tato práce, kdy součástí je i návrh přístupu, který by měl možná rizika minimalizovat. Otázkou jakékoli investice ale není jen míra rizika, kterou investor podstupuje, ale i přínos této investice pro jejího příjemce. To je další oblast, které se diplomová práce věnuje.

Abstract The main theme of my diploma thesis is microfinance. It has been becoming widely known in Western Europe and North America last years, and nowadays it is offered as an investment product. This thesis attempts to define microfinance and to explain its importance. If microfinance is considered as an alternative investment, for example in comparison with mutual funds, basic principles and elements which have an impact on microfinance have to be specified. From these elements and principles it is possible to deduce risks of this investment opportunity. The thesis specifies the risks of microfinance based on real examples, and it suggests a policy to minimize these risks. The Question of the risks is only one part of every investment. The next part is a profit for a borrower and the influence of the investment. This field is described in the diploma thesis as well.

Klíčová slova chudoba, investice, mikrofinance, mikroúvěr, riziko, rozvojová pomoc, sociální dopad, srovnávání MFI, výnosnost

Poděkování Řada cenných informací, které pomohly této práci vzniknout, pochází od osobností působících v oblasti mikrofinancí. Jmenovitě bych chtěl poděkovat panu Dalmasu Odhengovi (BIG MFI – Keňa), panu Jasperu Malomovi (CIVS – Keňa), paní Rebece Alfonso Romerové (CrediComun – Mexiko), paní Lindě Hanykové (Microfinance – ČR) a panu Marku Vozkovi (Člověk v tísni – ČR). Poděkování patří také panu Doc. Ing. Martinu Zralému, CSc. za odborné vedení při psaní této práce.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 1

2

Světová chudoba a boj proti ní ............................................................................... 4 2.1

Definice chudoby..................................................................................................... 4

2.2

Původ chudoby ....................................................................................................... 5

2.3

Příčiny chudoby....................................................................................................... 5

2.4

Životní úroveň ve světě a střední třída .................................................................... 6

2.5

Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím .................................................................. 7

2.6

Shrnutí .................................................................................................................. 11

3.

Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie ..................................................... 12 3.1

Teorie potřeby mikrofinancí................................................................................... 12

3.2

Historie mikrofinancí.............................................................................................. 14

3.3

Shrnutí .................................................................................................................. 15

4

Mikrofinance z pohledu investora......................................................................... 16 4.1

Úspory českých domácností a jejich rozložení ...................................................... 16

4.2

Motivy k investování v oblasti mikrofinancí ............................................................ 17

4.2.1

Motiv finančního výnosu ............................................................................... 17

4.2.2

Motiv dobrého skutku ................................................................................... 18

4.2.3

Motiv racionální ............................................................................................ 20

4.3

Sociální investice ve vyspělých zemích................................................................. 22

4.4

PEST analýza českého prostředí .......................................................................... 23

4.5

Shrnutí .................................................................................................................. 25

5.

Mikrofinance z pohledu příjemce investice.......................................................... 26 5.1

Mikrofinanční instituce (MFI) ................................................................................. 26

5.2

Keňa ..................................................................................................................... 26

5.2.1

Geografie a podnebí..................................................................................... 27

5.2.2

Historie a politický vývoj................................................................................ 27

5.2.3

Obyvatelstvo a mentalita .............................................................................. 28

5.2.4

Ekonomická situace...................................................................................... 29

5.2.5

Bankovní služby v Keni................................................................................. 30

5.2.6

Model komunitní banky................................................................................. 31

5.2.7

Případová studie Ukwala a Ugunja............................................................... 35

5.2.8

Případová studie GAWU............................................................................... 36

5.2.9

Případová studie Kolma................................................................................ 37

5.2.10

Příklady dalších keňských MFI ..................................................................... 38

5.2.11

PEST analýza keňského prostředí................................................................ 39

5.3

Bangladéš............................................................................................................. 41

5.4

Mexiko .................................................................................................................. 43

5.6

Gruzie ................................................................................................................... 44

5.7

Tabulkové srovnání zmiňovaných MFI .................................................................. 45

5.7

Shrnutí .................................................................................................................. 47

6.

Porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti............................................ 48 6.1

Principy fungování mikrofinancí............................................................................. 48

6.2

Hlediska pro posuzování mikroúvěrů..................................................................... 49

6.3

Faktory ovlivňující chování MFI ............................................................................. 51

6.3.1

Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry ............................ 51

6.3.2

Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny...... 52

6.3.3

Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků ................................................... 52

6.3.4

Jak je dlužnická skupina velká...................................................................... 53

6.3.5

Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám........................................... 54

6.3.6

Je úvěr poskytnut na vytváření zisku ............................................................ 54

6.3.7

V jaké oblasti dlužník podniká....................................................................... 55

6.3.8

Komu je úvěr poskytován ............................................................................. 56

6.3.9

Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů ........................................ 56

6.3.10

Je splácení úvěru flexibilní............................................................................ 58

6.3.11

Školí MFI své klienty v oblasti podnikání....................................................... 58

6.3.12

Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry .................................... 59

6.4

Návrh metody porovnávání MFI ............................................................................ 59

6.4.1

Bodová metoda ............................................................................................ 59

6.4.2

Diagram pro srovnávání podle bodové metody............................................. 63

6.5

Finanční ukazatele fungování banky ..................................................................... 65

6.6

Další rizika spojená s mikrofinancemi.................................................................... 66

6.6.1

Zneužití úvěru na jiný účel než byl udán ....................................................... 66

6.6.2

Použití úvěru na splátku jiného dluhu ........................................................... 66

6.6.3

Zneužití žen manžely k získání úvěru ........................................................... 66

6.6.4

Ohrožení investic vnějšími vlivy .................................................................... 67

6.6.5

Jiné vidění mikrofinancí v rozvinutém a rozvojovém světě............................ 67

6.6.6

Ohrožení investice inflací.............................................................................. 67

6.7

Kritika mikrofinancí................................................................................................ 68

6.7.1

Mikroúvěry nejsou pro chudé........................................................................ 68

6.7.2

Mikroúvěry zavádějí lichvářský úrok ............................................................. 68

6.7.3

Mikroúvěry představují dluhovou past........................................................... 68

6.7.4

Mikrofinance ženám nepomáhají, spíše naopak ........................................... 69

6.7.5 6.8 7.

Mikrofinance narušují tradiční kulturní hodnoty............................................. 69

Shrnutí .................................................................................................................. 70 Návrh vhodné MFI .................................................................................................. 71

7.1

Volba vhodné lokality pro MFI ............................................................................... 71

7.2

Způsob financování............................................................................................... 71

7.3

Klientela a dlužnické skupiny................................................................................. 72

7.4

Oblast podnikání a poskytované úvěry................................................................. 73

7.5

Opatření k omezení rizika ..................................................................................... 73

7.6

Flexibilita a motivace při splácení úvěru ................................................................ 74

7.7

Vzdělávání klientů ................................................................................................. 75

7.8

Další služby klientům............................................................................................. 75

7.9

Moderní technologie.............................................................................................. 75

7.10

Personální složení MFI.......................................................................................... 75

7.11

Příklad kalkulace nákladů a zisku MFI................................................................... 76

7.12

Shrnutí .................................................................................................................. 78

8.

Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI ........................................ 79 8.1

Možné typy agentury............................................................................................. 79

8.1.1

Kolektivní investování do MFI ....................................................................... 79

8.1.2

Organizace sama provozující MFI ................................................................ 79

8.1.3

Zprostředkovatel investic do konkrétní MFI................................................... 80

8.2

Marketingový mix .................................................................................................. 80

8.2.1

Nabídka produktů pro investora.................................................................... 80

8.2.2

Výše investice .............................................................................................. 81

8.2.3

Distribuce produktů....................................................................................... 81

8.2.4

Propagace.................................................................................................... 81

8.3

Výběr partnerské MFI............................................................................................ 82

8.4

Příklad kalkulace nákladů a zisku zprostředkovatelské agentury........................... 82

8.5

SWOT analýza...................................................................................................... 84

8.6

Shrnutí .................................................................................................................. 85

9.

Zhodnocení mikrofinancí....................................................................................... 86

10.

Závěr ....................................................................................................................... 88

Seznam literatury............................................................................................................... 89 Seznam tabulek ................................................................................................................. 91 Seznam grafů ..................................................................................................................... 91 Seznam obrázků ................................................................................................................ 91 Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 92 Seznam příloh .................................................................................................................... 93

1

Úvod Mikrofinance představují způsob zprostředkování kapitálu chudým lidem především

v rozvojových státech světa. Ve své podstatě jde o bankovní úvěrový produkt, který využívá jiných principů než je ručení majetkem. Mikrofinance lze využít jako prostředek rozvojové pomoci a boje s chudobou. Vzhledem k tomu, že se jedná o zprostředkování kapitálu, je zde i prostor pro investování, které tak potencionálně nabízí možnost zúročení finančních prostředků a zároveň zapojení se do řešení problému světové chudoby. Možnost investování do mikrofinancí již i v České republice existuje, tento pojem zde ale stále není příliš znám. Hlavní motivací ke vzniku této diplomové práce byla snaha oblast mikrofinancí řádně popsat a zaměřit se na rizika a smysl investování v této oblasti. Hlubší poznání popisované tématiky mi umožnil tříměsíční pobyt v Keni v období leden až březen 2009, kde jsem měl možnost působit v mikrofinanční instituci BIG MFI, více viz. kapitola 5. Třetím rokem také pracuji ve společnosti Člověk v tísni, o. p. s. v oblasti získávání drobných dárců a komunikace s nimi. Hypotézou stojící v úvodu této práce je, že mikrofinance mohou být vhodným nástrojem, který je schopen zajistit investorovi, např. z ČR, finanční výnos ve formě úroku, a zároveň dát k dispozici kapitál za přiměřenou cenu drobným, začínajícím podnikatelům v rozvojových státech světa, kteří mají ke kapitálu velmi omezený přístup. Vše je přitom zatíženo jen velmi malým rizikem. K posouzení této hypotézy byly stanoveny následující úkoly: -

nadefinovat základní pojmy a popsat výchozí situaci,

-

určit, co vede investora k vložení svých prostředků do mikrofinancí a ne např. do běžných bankovních produktů,

-

na konkrétním příkladu popsat typy projektů financovaných pomocí mikrofinancí, dále popsat jak je zajištěna distribuce mikro úvěrů, monitoring a další faktory ovlivňující efektivitu mikrofinancí,

-

z popsaných příkladů vyvodit obecně platné principy pro řízení mikrofinancí,

-

pomocí vyvozených principů stanovit hlediska, faktory ovlivňující mikrofinance a ukazatele pro porovnání mikrofinancí v různých částech světa,

-

určit rizika, která mikrofinance přinášejí, a navrhnout opatření ke snížení těchto rizik, navrhnout

vhodnou

strukturu

organizace

zprostředkovávající

investice

do

mikrofinancí a posoudit velikost nákladů spojených s provozováním této organizace. Práce se snaží v logické návaznosti představit tématiku mikrofinancí. Obsahuje deskriptivní a analytickou část, ze které vychází část návrhová. Diplomová práce je členěna do následujících kapitol:

1

DESKRIPTIVNÍ A ANALYTICKÁ ČÁST 2.

Světová chudoba a boj proti ní

Hlavní body: definice chudoby; rozdělení kapitálu ve světě; mezinárodní pomoc a její dopad. Tato kapitola je věnována definování pojmu chudoba, kdo chudý je a kdo není. Na to navazuje stručný popis snahy vyspělých států o změnu a zlepšení životní úrovně obyvatel rozvojových zemí. Je zde provedena krátká analýza vývoje a dopadu mezinárodní pomoci na tyto země. 3.

Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie

Hlavní body: teorie fungování mikrofinancí; vývoj mikrofinancí. Na začátku práce je třeba stanovit na jaké ekonomické teorii jsou mikrofinance založeny a jaké je jejich historické pozadí. To je smyslem této kapitoly. Zároveň je zde uvedena stručná definice mikrofinancí. 4.

Mikrofinance z pohledu investora

Hlavní body: motivy k investování do mikrofinancí; vztah Čechů k investování a pomoci v chudých zemích; investování do mikrofinancí ve vyspělých státech; PEST. Základní otázkou kapitoly je, proč je pro investora přínosné investovat formou mikrofinancí v rozvojových zemích. Krom uvedení několika motivů je zde popsána struktura úspor českých domácností a vztah české veřejnosti k humanitární a rozvojové pomoci. Kapitola se dále zabývá popsáním trendů v oblasti tzv. zelených investic v západní Evropě a Severní Americe, kde je tento způsob investování rozšířenější. 5.

Mikrofinance z pohledu příjemce investice

Hlavní body: mikrofinanční instituce (MFI); mikrofinance v Keni, Bangladéši, Mexiku a Gruzii; PEST analýza. Úvodní část kapitoly doplňuje představu o distribuci mikroúvěrů v rozvojových státech. Velká pozornost je věnována Keni, jsou zde uvedeny historické, geografické i politické aspekty mající vliv na vývoj a současný stav této země. Tyto údaje také poslouží pro pozdější PEST analýzu prostředí, kde by měla investice proběhnout. Keni se také týká několik případových studií ukazujících, jak mohou dopadnout různé projekty. Stručně jsou zde dále popsány příklady mikrofinancí z Bangladéše, Mexika a Gruzie a je provedeno tabulkové srovnání MFI.

NÁVRHOVÁ ČÁST 6.

Kritéria porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti

Hlavní body: principy, na kterých mikrofinance fungují; sledovaná hlediska; faktory ovlivňující mikrofinance; využití bodové metody k porovnávání MFI; další rizika; kritika mikrofinancí.

2

Kapitola vyvozuje obecně platné principy pro fungování mikrofinancí a základní hlediska, která je třeba při realizaci mikrofinancí sledovat. Jde o sociální dopad úvěru na dlužníka, rizikovost poskytnutého úvěru a možný finanční výnos jako odměnu za poskytnutí kapitálu. Vzhledem k těmto třem hlediskům jsou určeny klíčové faktory ovlivňující mikrofinance a na jejich základě je postavena bodová metoda umožňující srovnávání MFI. Kapitola vyjmenovává i další rizika, která mohou být s mikrofinancemi spojena a uvádí a komentuje i kritické názory vystupující proti mikrofinancím. 7.

Návrh vhodné MFI

Hlavní body: návrh MFI; kalkulace nákladů na provoz MFI. Vyvozené faktory mající vliv na sociální dopad, rizikovost a výnosnost investice je možné využít i k návrhu MFI. Příklad uvedený v této kapitole sleduje minimalizaci rizika a představuje takovou MFI, do které by bylo pro investora relativně výhodné vložit prostředky. Kapitola uvádí jednoduchou kalkulaci, která představuje velikost a charakter provozních nákladů a vede k určení ceny kapitálu. 8.

Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI

Hlavní body: agentura pro zprostředkování investic; způsob jejího založení; marketingový mix; SWOT analýza; kalkulace nákladů na provoz agentury. Tato kapitola udává představu, jaké jsou možnosti při podnikání v oblasti nabízení možnosti investovat do mikrofinancí. Je zde uveden příklad agentury s nejméně náročným vstupem na trh doplněný o marketingový mix a SWOT analýzu. Kapitola opět obsahuje jednoduchou kalkulaci nákladů, která má ukázat, jak zprostředkování investice zvýši cenu kapitálu.

ZÁVĚREČNÁ ČÁST 9.

Zhodnocení mikrofinancí a investování do nich

Hlavní body: zhodnocení mikrofinancí jako investičního produktu; jejich role v boji s chudobou; význam pro národní ekonomiku. Závěrem práce je shrnutí významu mikrofinancí pro investora i příjemce investice vzhledem k ceně kapitálu a možnostem, který tento kapitál přináší. 10.

Závěr

Hlavní body: zhodnocení významu práce a splnění vytčených cílů. Poslední kapitola obsahuje rekapitulaci úkolů a uvádí přínos práce pro oblast, které se věnuje.

3

2

Světová chudoba a boj proti ní V úvodu své práce se chci krátce věnovat tématu chudoby, která je problémem zhruba

poloviny obyvatel Země. Důvodem k tomu je, že téma mikrofinancí se bezprostředně dotýká této problematiky a lidí, kteří v chudobě žijí. Pokládám proto za důležité tento pojem náležitě vysvětlit, poodkrýt jeho historické pozadí a popsat současný stav boje vyspělých států proti světové chudobě.

2.1 Definice chudoby Chápání chudoby je velmi subjektivní záležitost. Ve vyspělých zemích se řada lidí vnímá jako chudých, ačkoli jejich situace je diametrálně odlišná od obyvatel rozvojového světa. Pojem chudoba je třeba přesně vymezit a stanovit exaktní metody pro jeho měření. Chudoba se dá zjednodušeně popsat jako stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Mezi širokou veřejností je vžitá definice stanovená Světovou bankou, podle které představuje chudobu finanční příjem jedné osoby menší než 2 USD na den, za extrémní chudobu je pak pokládán příjem menší než 1,25 USD na osobu na den. Hodnota USD je vztažena k roku 2005 a je udávána v paritě kupní síly.[1] Tato definice může pomoci k základní představě, ale sama o sobě nedostačuje. Řada obyvatel rozvojových zemí hospodaří na malých pozemcích, pěstuje základní plodiny a chová drobný dobytek. Vystačí si tak s vlastní produkcí, případně obchoduje bartrem. Tito lidé, ač nemají finanční příjem, nutně nemusejí trpět hladem nebo materiální nouzí, zpravidla ale nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči a jsou upoutání k pozemku, na kterém hospodaří. K vymezení chudoby je nutné využít komplexnější definice. Jedním z ukazatelů zavedených OSN je Index lidského rozvoje (HDI)1, který v sobě zahrnuje údaje o vzdělání, střední délce života, porodnosti a HDP v paritě kupní síly. Obdobou je Index lidské chudoby (HPI), který se stanovuje odlišně pro rozvojové země a pro členy OECD.[2] Bylo by možné nalézt i další ukazatele a definice, většinou ale využívají některé z následujících faktorů: -

finanční příjem,

-

rozloha obdělávané půdy,

-

přístup k lékařské péči,

-

přístup ke vzdělání,

-

náročnost získání zaměstnání,

-

střední délka života,

-

příjem kalorií za den.

1

Matematické vyjádření HDI je možné nalézt ve zprávě OSN Human Development Report, kde jsou uvedeny i další indikátory k měření lidského rozvoje.

4

2.2 Původ chudoby Při hledání odpovědi na otázku, proč jsou některé státy chudé a jiné bohaté, je potřeba vrátit se zhruba 500 let do historie. V 16. a 17. století byla většina světa na stejné úrovni vývoje. Významné pokroky v oblasti astronomie a navigace ale umožnily evropským státům podnikat zámořské objevné plavby. To vedlo k počátku období kolonialismu, kdy evropské mocnosti začaly akumulovat bohatství. Evropa se začínala stávat centrem výzkumu a významných objevů, zámořské kolonie pak představovaly zásobárnu potravin a surovin. Tyto trendy započaly přeměnu evropské společnosti ze zemědělské na industriální. Zásadním zvratem byla průmyslová revoluce v polovině 19. století, díky které se skokově zvýšila produktivita práce. Uvolnil se trh pracovních sil, lidský kapitál začal nabývat na významu. Všechny tyto změny se týkaly především Evropy. Ostatní části světa, zejména pak kolonie zůstávaly zemědělské a nebyla zde ani snaha tento stav měnit. Kolonie mimo zdroj surovin představovaly také odbytiště pro výrobky z Evropy, čímž byl dále podpořen evropský hospodářský růst. [3] Stručně řečeno, Evropa prošla průmyslovou revolucí a industrializací, která umožnila v porovnání s ostatním světem obrovský ekonomický růst. Zatímco státy, které byly koloniemi, zůstaly a ve většině případů zůstávají čistě zemědělské s pomalým růstem hospodářství.

2.3 Příčiny chudoby Hledání příčin přetrvávání chudoby může připomínat bloudění v bludném kruhu. Velmi těžko se dají odlišit příčiny a důsledky, spíše se dá mluvit o společných faktorech, které chudobu provázejí. V první řadě je nutné zmínit klimatické podmínky. Řada rozvojových zemí je sužována suchem, další naopak častými záplavami, ale jen minimum míst na Zemi lze označit za tak nevyhovující, že by zde bylo možné vyloučit ekonomický rozvoj. Z dalších příčin chudoby je poměrně velká pozornost věnována odstraňování negramotnosti a s tím spojené zvyšování lidského kapitálu v rozvojovém světě. Značné finanční prostředky se vkládají do rozšiřování a zpřístupňování zdravotní péče, zejména v boji s malárií a HIV/AIDS. Podstatným problémem bránícím volnému podnikání v rozvojových zemích je vysoká míra byrokracie, to znamená zejména finanční a časová náročnost kroků potřebných k získání povolení2 . Se složitou byrokracií je spojený vysoký

2

Srovnání finanční a časové náročnosti vzniku nové firmy se ve své práci The Regulativ of Entry věnuje Simenon Djankov, http://www.doingbusiness.org/documents/551.pdf.

5

sklon ke korupci. V některých zemích jsou problémem nevyjasněná vlastnická práva k nemovitostem3. Vstupu velkých zahraničních investorů a přílivu kapitálu často brání špatná bezpečnostní situace, která může vést i k občanským nepokojům a nefunkční právní systém, který nedokáže ochránit práva vlastníka. Běžným problémem je také špatná infrastruktura.

2.4 Životní úroveň ve světě a střední třída Pokud budeme chtít porovnávat mezi sebou jednotlivé státy světa z hlediska životní úrovně, můžeme jako vhodné měřítko použít HDP v paritě kupní síly (PPP). HDP PPP udává výkon národní ekonomiky a zároveň umožňuje srovnání kupní síly v jednotlivých zemích4. Pomocí údajů o HDP PPP z Mezinárodního měnového fondu[4] byl sestaven Graf 2.1, který vychází z tabulky v Příloze 2. Graf 2.1 představuje rozdělení států podle HDP PPP na obyvatele. Tyto státy zařazuje do skupin s podobným HDP PPP, osa x. Na ose y je pak procentuelně uvedeno, jakou část z celosvětové populace představují obyvatelé zemí s tímto HDP PPP. Graf 2.1: Rozdělení populace podle HDP PPP za rok 2007 30%

25%

20%

10%

5%

0% < 1 000 1 001 - 2 000 2 001 - 3 000 3 001 - 4 000 4 001 - 5 000 5 001 - 6 000 6 001 - 7 000 7 001 - 8 000 8 001 - 9 000 9 001 - 10 000 10 001 - 11 000 11 001 - 12 000 12 001 - 13 000 13 001 - 14 000 14 001 - 15 000 15 001 - 16 000 16 001 - 17 000 17 001 - 18 000 18 001 - 19 000 19 001 - 20 000 20 001 - 21 000 21 001 - 22 000 22 001 - 23 000 23 001 - 24 000 24 001 - 25 000 25 001 - 26 000 26 001 - 27 000 27 001 - 28 000 28 001 - 29 000 29 001 - 30 000 30 001 - 31 000 31 001 - 32 000 32 001 - 33 000 33 001 - 34 000 34 001 - 35 000 35 001 - 36 000 36 001 - 37 000 37 001 - 38 000 38 001 - 39 000 39 001 - 40 000 > 40 001

Podíl na světové populaci

15%

HDP PPP na obyvatele (USD)

3

Nevyjasněná vlastnická práva omezují možnosti získání cizího kapitálu, protože žadatel nemůže prokázat vlastnictví potřebné zástavy. 4

Parita kupní síly vzniká z porovnání cen dostatečně velkého množství obdobných výrobků a služeb v národní měně v různých zemích a umožňuje tak srovnání životní úrovně.

6

Indie s 1,169 mld. obyvatel patří do skupiny zení s HDP PPP 2 001-3 000 USD na obyvatele, Čína s 1,328 mld. je ve skupině 5 001-6 000 USD na obyvatele. Tyto dvě skupiny výrazně vyčnívají. Ve skupině s HDP PPP větším než 40 001 USD na obyvatele pak dominují USA s 0,306 mld. obyvatel. ČR je ve skupině 24 000-25 000 USD na obyvatele5. Z Grafu 2.1 jsou vidět diametrální rozdíly v životní úrovni ve světě, dá se hovořit o bipolárním světě chudých a bohatých. Pokud by takovéto rozdělení popisovalo pouze jeden stát svědčilo by to o tom, že v dané společnosti neexistuje střední třída 6 . Ta je přitom významná pro budování tržní ekonomiky a pro udržení politické stability. Příslušníci střední třídy se kloní k racionálnímu ekonomickému a politickému chování, odmítají extremismus a dávají přednost kompromisům a kontinuálnímu rozvoji. [5] Ve většině rozvojových zemích je střední třída zastoupena jen minimálně. Pokud má být boj s chudobou úspěšný, musí cílit na budování soběstačné a životaschopné střední třídy. Její rozvoj povede k zamezení občanských nepokojů, zlepšení bezpečností situace a bude motorem ekonomického rozvoje.7 Tyto dílčí aspekty zapříčiní významný růst HDP a chudé státy světa se začnou přesouvat více do středu spektra znázorněného v Grafu 2.1. Úspěšný boj s chudobou tak povede k tomu, že rozdělení HDP PPP z Grafu 2.1 se začne graficky přibližovat rozložení společenských tříd, které známe z rozvinutých zemí.

2.5 Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím Počátky mezinárodní ekonomické a rozvojové pomoci se vztahují k roku 1945 a vzniku OSN. Ustavujícím dokumentem této organizace se stala Charta OSN, jejíž Článek 55 přímo jmenuje cíle mezinárodní pomoci[6]. Vznik OSN i tohoto článku byl důsledkem 2. světové války, kdy světová veřejnost hledala cesty, jak zamezit obdobným událostem a začít poválečnou obnovu Evropy. Vedle toho se ve stejném období začal rozbíhat proces dekolonizace. Koloniální velmoci počaly opouštět území zejména v Africe a v Asii, zároveň ale začaly do těchto oblastí posílat peníze, aby udržely kulturní vazby a své sféry vlivu. V současnosti patří k největším organizacím zajišťujícím rozvojovou pomoc OSN se svým Rozvojovým programem (UNDP), v rámci kterého byly stanoveny Rozvojové cíle tisíciletí (MDG)8. Tyto cíle jsou programem snížení chudoby, který byl sestaven ze závazků přijatých na mezinárodních konferencích a summitech během devadesátých let a všech 191 členských států OSN se je do roku 2015 zavázalo splnit. 5

Kompletní tabulka sestavená podle údajů IMF a UN je v Příloze 2. Střední třídu lze stručně charakterizovat jako skupinu, jejíž příslušníci sami usilují o zhodnocení určitého specifického kapitálu, jímž disponují. Příslušníci střední třídy se vymezují pomocí kapitálu, vzdělání a profese.

6

7

V roce 2006 poprvé v historii, zejména díky ekonomickému rozvoji Číny a Indie, přesáhli příslušníci střední třídy 50 % světové populace. Více v článku The Econimist: Burgeoning bourgeoisie z 12. 2. 2009. http://www.economist.com/specialreports/displaystory.cfm?story_id=13063298. 8 Rozvojové cíle tisíciletí nahrazují pět rozvojových dekád OSN přijatých v roce 1960.

7

Další významnou organizací je Světová banka (WB), která vytváří tzv. Country Assistance Strategies (CAS). Smyslem CAS je ve spolupráci s konkrétními rozvojovými státy stanovit program podpory Světové banky tak, aby odpovídal rozvojovým prioritám a strategiím dané země a zároveň zajistil dosažení výhod, které přináší spolupráce se Světovou bankou. WB dále zajišťuje Strategii pro vysoce zadlužené chudé země (HIPC), která vede ke snížení dluhového zatížení nejvíce postižených zemí. Mezinárodní měnový fond (IMF) používá tzv. Nástroj ke snižování chudoby a růst (PRGF), který představuje nízkoúrokové půjčky nízkopříjmovým zemím. Tento Nástroj běží ve spolupráci s CAS Světové banky a je součástí strategií ke snižování chudoby, které vycházejí z iniciativ jednotlivých rozvojových zemí. [7] Poslední organizací, kterou chci zmínit je, Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) fungující v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). DAC s cílem odlišit rozvojovou pomoc od ostatních finančních toků definoval tzv. Oficiální rozvojovou pomoc (ODA). ODA představuje pomoc, která je poskytována oficiálními agenturami (národními anebo místními orgány veřejné správy), je realizována s hlavním cílem podporovat ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, má povahu spolufinancování (zahrnuje složku grantu ve výši min. 25%).[8] Graf 2.2: Vývoj mezinárodní rozvojové pomoci ODA (hodnota USD k roku 2007) 120 000

Rozvojová pomoc ODA (mil. USD)

110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

Rok

V Grafu 2.2 je zakreslen růst mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960, kdy byla zavedena9. Vzhledem k tomu, že vynesené údaje jsou vztaženy k hodnotě amerického dolaru v roce 2007 a tedy očištěny o inflaci, je možné sledovat skutečný růst finančních 9

Graf 2.2 vychází z údajů zveřejněných OECD, viz tabulka v Příloze 3.

8

prostředků tekoucích do rozvojových zemích. Nárůst ODA po roce 2000 a zejména v roce 2005 je dán z části intervencí Spojených států v Afghánistánu a Iráku (v roce 2005 byl Irák příjemcem ODA ve výši přes 20 mld. USD[9]). Z grafu je vidět stagnace a mírný pokles v důsledku ropné krize z počátku 70. let a dále pak pokles po skončení studené války v 90. letech, kdy se do rozvojové pomoci promítlo přehodnocení politických priorit světových velmocí. [10] Vzhledem k současným událostem a probíhající ekonomické krizi lze očekávat opětovný propad ODA v několika příštích letech. Objem finančních prostředků proudících do rozvojových zemí se prokazatelně zvyšuje. Otázkou ale zůstává, jaký má tato pomoc dopad na ekonomiku rozvojových zemí. Prvním aspektem, který je třeba zmínit, je samotná výše pomoci. Ačkoli ODA v současnosti dosahuje výše přes 100 mld. USD, nejedná se ani o 0,7 % HDP 10 donátorských států. Vzhledem k výkonnosti ekonomik rozvinutých zemí je tak tato částka relativně malá. Dalším aspektem je to, že systém způsobu a distribuce rozvojové pomoci byl v minulosti v důsledku nízké efektivity několikrát přehodnocen a změněn. Samotný princip poskytování pomoci znamená zásah do ekonomiky státu, který pomoc přijímá. Například dodání zásob pšenice v rámci mezinárodní pomoci může mít zničující dopad na místní drobné zemědělce, pro které představuje zdroj obživy pěstování a prodej téhož produktu nebo substitutu, např. rýže. Při poskytování jakékoli pomoci je tak třeba důkladně analyzovat její dopad na lokální trh a zároveň zamezit tomu, aby finanční prostředky skončili v rukou zkorumpovaných představitelů státu. Dalším rizikem je také to, že si rozvojové státy navyknou na dary a přijímání pomoci. Samy o sobě tak budou vyvíjet menší snahu vymanit se z vlastních problémů a budou čekat až je někdo vyřeší za ně. Ve snaze o objektivní zhodnocení dopadu ODA byl vytvořen Graf 2.311, který vykresluje průběh HDP a ODA v zemích Subsaharské Afriky 12 . Tato oblast byla vybrána protože z hlediska chudoby představuje neproblematičtější část Země. Z grafu je vidět, že výše ODA dosahuje jen malé části HDP států, které pomoc přijímají, maximum je 1,9 % HDP v roce 2006. Dále je patrné, že HDP v regionu roste kontinuálně a není patrná žádná spojitost se změnami ODA.

10

Hodnota 0,7 % HDP PPP je částkou, kterou se zavázali přispívat na ODA členské státy DAC. Většina z nich ale této výše příspěvku nedosahuje. 11 Graf 2.3 vychází z údajů OECD a IMF, viz tabulka v Příloze 4. 12 Subsaharská Afrika zahrnuje státy mimo Severní Afriku, tedy ty, které neleží na břehu Středozemního moře.

9

Graf 2.3: Růst HDP PPP a ODA v zemích Subsaharské Afriky 50 000 45 000 HDP

40 000

ODA 30 000 25 000 20 000

ODA (mil. USD)

35 000

HDP PPP (mil. USD)

1 600 000 1 500 000 1 400 000 1 300 000 1 200 000 1 100 000 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

15 000 10 000 5 000

19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06

0

Rok

Některé sledované ukazatele vedou k tomu, že životní úroveň v rozvojových zemích se postupně zlepšuje, např. podle Světové banky se počet lidí žijící v extrémní chudobě snížil v roce 2005 na 1,4 mld. oproti 1,9 mld. v roce 1981. Také zdravotní péče se zlepšila, což se odráží na populační explozi v rozvojových státech. Určit rozsah, dopad a význam mezinárodní pomoci je ale velmi obtížné. Relativně nejedná se o nijak vysoké částky a tak je často podstatnější účel a plnění konkrétního projektu, než výše finančních prostředků. Prokazatelný růst HDP některých států Subsaharské Afriky je pak zapříčiněn spíše prodejem nerostného bohatství a jeho rostoucí cenou na mezinárodních trzích. V posledních letech se v rámci rozvojové pomoci dostávají do popředí mikrofinance. Ty mohou využít zájem drobných investorů z rozvinutých zemí a nabídnout možnost investovat v zemích rozvojových. Rozdílem oproti nadnárodním agenturám typu OSN je vznik vazby mezi investorem a příjemcem investice. Peníze proudí přímo k chudým lidem, kteří tím získávají šanci začít podnikat. Domácnosti mají také ve

svých úsporách, tedy

potencionálnímu kapitálu pro investice, daleko větší prostředky, než jaké jsou ochotny uvolnit vlády. Mikrofinance představují nový a zatím slibně se vyvíjející trend v oblasti rozvojové pomoci.

10

2.6 Shrnutí Stav označovaný jako světová chudoba se týká zhruba poloviny obyvatel planety a zasahuje i vyspělé země. Ty vynakládají desítky miliard dolarů, aby zlepšili životní úroveň v chudých státech a nastartovali jejich ekonomický růst. Z těchto důvodů vznikla během posledních desetiletí řada organizací, které různou formou a různým způsobem působí v rozvojových zemích. Úspěšnost boje vyspělých států s chudobou je ale velmi sporadická a těžko měřitelná. Zatím se nepodařilo nalézt jednoznačně úspěšný způsob jak rozvojovým zemím pomoci. Postup v boji s chudobou se za dobu své existence několikrát změnil. Jedním z hlavních problémů je, že pomoc vyspělých států často představuje nepřirozený zásah do lokálního trhu, který může mít ve svých důsledcích i negativní dopad. Orientace na podporu a rozvoj potenciálu místních obyvatel představuje efektivnější formu pomoci. Ta by měla dokázat cílovou skupinu motivovat a neměla by být zadarmo. Do této oblasti spadají právě mikrofinance, které dávají chudým lidem možnost podnikat.

11

3.

Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie Dostatek kapitálu představuje jeden ze základních předpokladů pro hospodářský rozvoj.

Naopak jeho nedostatek znamená omezení drobného podnikání a patří k příčinám chudoby v rozvojovém světě. Tato myšlenka naznačuje, proč je tolik nadějí v boji proti chudobě vkládáno právě do mikrofinancí. Jejich historie a princip budou vysvětleny v této kapitole.

3.1 Teorie potřeby mikrofinancí Ekonomickou teorií (dle Beatriz Armendáriz: The Economics of Microfinance, [12]), která by měla zajistit přísun kapitálu do rozvojových zemí, je teorie klesajícího mezního výnosu z kapitálu. Ta říká, že investice a tím způsobený nárůst kapitálu způsobí u zaběhnuté firmy menší nárůst zisku, než stejná investice do firmy, která je na trhu nová, viz Graf 3.1. To se dá vysvětlit např. tím, že nová firma nákupem základní technologie výrazně zvýší objem produkce a obsadí doposud neobsazený segment trhu, zatímco zaběhnutá firma pro stejný cíl musí volit složitější a nákladnější postupy. Z této teorie plyne, že nová firma si vzhledem k většímu zisku může dovolit platit i vyšší úrok, než firma zaběhnutá. To by mělo vést k toku kapitálů z velkých a zaběhnutých firem do firem začínajících a přeneseně pak ze světa rozvinutého do rozvojového. Graf 3.1: Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (teoretický průběh) 1,1 1 0,9 0,8 0,7

marginální nárůst zisku u zaběhnutého podniku

Zisk

0,6 0,5 0,4 0,3 0,2

marginální nárůst zisku u nového podniku

0,1 0 1

3

5

7

9

11

13

15 17 v19 21 23 Kapitál podniku

25

27

29

31

33

35

Pokud ale budeme zkoumat situaci v rozvojových státech, zjistíme, že takovýto tok kapitálu zde neprobíhá. V některých zemích existuje státní regulace výše úroků, banky tak nemohou požadovat úrok odpovídající riziku a zájemce musejí odmítat. Dalším důvodem často bývá, že banky v rozvojových zemích nemají zájem o klienty z řad chudých obyvatel. Banky odrazuje od poskytování půjček chudým především nevýhodný poměr transakčních nákladů a zisku u malých půjček. Pro určení rizikovosti úvěru je třeba vyhodnotit bonitu klienta, jeho podnikatelský záměr a podnikatelské prostředí. Bankou vynaložené náklady často převyšují zisk z úvěru. Další problémy pak navazují na tento.

12

Banky nedokáží jednoduše určit rizikovost jednotlivých projektů. Pro všechny zájemce tak nastavují úrokovou míru, která odpovídá projektům vysoce rizikovým. Rovněž monitoring pro omezení možnosti zneužití zapůjčených prostředků je pro banku v případě mnoha malých úvěrů velmi nákladný. Ve vyspělých státech tyto problémy řeší možnost ručení movitým či nemovitým majetkem, většina obyvatel je tak schopna získat alespoň drobnou půjčku. V rozvojových zemích ale v tomto představují významnou překážku nevyjasněná vlastnická práva. To zjednodušeně znamená, že většina obyvatel nemůže použít dům ani půdu, kterou po generace obdělává, jako zástavu, protože nemůže prokázat, že jim skutečně právně náleží. Peruánský ekonom Hernando de Soto pro tento typ majetku zavádí pojem mrtvý kapitál. [11] Dalším podstatným aspektem, který ovlivňuje tok kapitálu je fakt, že průběh křivky z Grafu 3.1 nemusí být v podmínkách rozvojového světa zdaleka takový, jak ho představuje zmíněná teorie klesajícího mezního výnosu z kapitálu. Větší marginální užitek z přísunu kapitálu může mít velká zaběhnutá firma než začínající drobný podnikatel. Důvodem k tomu je nedostatečné vzdělání obyvatel, nedostupnost informací, často špatné podmínky pro vstup na trh. Tyto faktory vedou k tomu, že marginální přírůstek zisku v těchto podmínkách odpovídá více grafu 3.2. [12] Graf 3.2: Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (reálný průběh) 1,1 1 0,9 0,8 0,7

Zisk

0,6

marginální nárůst zisku u zaběhnutého podniku

0,5 0,4 0,3 0,2

marginální nárůst zisku u nového podniku

0,1 0 1

3

5

7

9

11

13

15 17 v19 21 23 Kapitál podniku

25

27

29

31

33

35

Pro investory a banky tak investice v rozvojové světě nemusejí být vzhledem k velkému riziku a administrativním nákladům vůbec výhodné a proto je tok kapitálu velmi omezen. Přístup naprosté většiny obyvatel rozvojových zemí ke kapitálu je prakticky nulový. Na trhu stále zůstává řada neuspokojených subjektů, které by byly schopny využít chybějící kapitál pro životaschopné projekty a byly by ochotny splácet odpovídající úrok. Tím vzniká prostor pro nalezení a využití nástroje, který by tuto tržní mezeru vyplnil. Právě takovýto nástroj představují mikrofinance. 13

3.2 Historie mikrofinancí Pojem mikrofinance se začal mezi širší veřejností užívat zhruba v posledních dvaceti letech. Jeho historie je (dle Aidan Hollis: Microcredit: What Can We Learn From the Past?, [13]) mnohem starší a sahá do Evropy 17. a 18. století. V roce 1766 založil Samuel Wilson v Londýně charitativní organizaci, jejímž smyslem bylo půjčovat „mladým mužům, kteří v období uplynulých ne více než dvou let započali s obchodem nebo výrobou ve městě Londýně nebo ve vzdálenosti tří mil od něho“. Půjčky se pohybovaly mezi 100 až 300 librami a musely být splaceny během pěti let. Úroková sazba byla 1 % v prvním roce a 2 % v letech následujících. V Irsku vznikl díky dotaci v roce 1822 Reproductive Loan Fund Institution, jehož smyslem bylo poskytovat půjčky do 10 liber velmi chudým zemědělcům. Půjčka musela být splacena do 20 týdnů, úroková sazba byla 12 %. Velký význam měla legislativa, která vznikla, aby zajistila fungování této státního instituce. Tato legislativa totiž v Irsku umožnila vznik mnoha soukromých organizací poskytující drobné půjčky. Jejich kapitál byl na počátku získán z darů nebo bezúročných půjček, později také díky úrokům z poskytnutých půjček. Od roku 1836 byly tyto nezávislé mikro úvěrové organizace kontrolovány a regulovány zvláštním úřadem v Dublinu. To umožnilo další rozvoj tohoto sytému. Průměrná výše půjčky se pohybovala okolo 3,3 liber. Ve 40 letech 19. století využívalo možnost získání půjčky přibližně 20 % irských domácností. V druhé polovině 19. století začaly tento systém pomalu nahrazovat rozšiřující se komerční banky. Ve 40. letech 19. století vznikl v Německu mimořádně úspěšný systém úvěrových družstev, jeho průkopníkem byl Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Družstva fungovala rozptýleně a především na venkově. Kapitál pro poskytování půjček se dařilo shromažďovat díky povinnosti každého člena družstva v družstvu spořit. Na tuto povinnost pak byla vázána možnost získat půjčku. Výše půjčky byla omezena horním limitem 250 liber13 a k jejímu získání bylo třeba schválení účelu půjčky komisí družstva a podpisu dvou ručitelů. Většina půjček byla drobných, 17 % z nich bylo do 5 liber. Německá úvěrová družstva měla jen minimum nesplacených půjček. To bylo dáno tím, že operovala v relativně malé oblasti, jednotliví klienti se mezi sebou znali a sounáleželi k místu, kde žili. Byla zde také velká snaha o kontrolu půjček. Úvěrová družstva fungovala ještě ve 20. letech 20. století, postupně se začala přeměňovat na komerční banky. Německý model úvěrových družstev se stal základem a inspirací pro mnoho podobných organizací v Evropě, Severní Americe nebo Asii. [13]

13

Libra je zde použita pro případné s rovnání s Irským příkladem.

14

Za počátek novodobé historie mikrofinancí se pokládá vznik tzv. Grameem Bank 14 v Bangladéši. U jejího zrodu stál profesor ekonomie Muhammad Yunus. Ten v roce 1976 půjčil z vlastních prostředků několika zemědělcům malou finanční částku a pokusil se tak zjistit, zda budou schopni půjčku splácet. Experiment proběhl úspěšně a Yunus získal další prostředky pro mikro půjčky nejprve od státních bank a později od mezinárodních rozvojových agentur. V roce 1983 se mu podařilo díky úpravě legislativy a zahraniční dotaci přesahující 4 mil. USD založit nezávislou banku s cílem umožnit chudým obyvatelům přístup ke kapitálu. Grameen Bank využívá princip skupinové odpovědnosti, kdy za splacení úvěru neodpovídá pouze jednotlivec ale celá skupina. Dalším důležitým rysem je pravidelné a časté splácení půjčky.

[14]

Fungování Grameen Bank a systém poskytování půjček bude

podrobněji popsán dále.

3.3 Shrnutí Podle ekonomické teorie představují mikrofinance nástroj toku kapitálu z vyspělých zemí k chudým domácnostem v rozvojovém světě, kterým tak dávají možnost začít podnikat. Mikrofinance vytvářejí zvláštní podmínky pro monitoring a decentralizovanou distribuci úvěrů. Úvěry v rámci mikrofinancí představují malé finanční částky s vysokou frekvencí splátek. Vzhledem k zaměření na chudé není většina klientů schopna ručit majetkem, využívá se tak často vzájemných vazeb mezi dlužníky a uplatňuje se skupinová odpovědnost. Z filantropického hlediska představují mikrofinance nástroj rozvojové pomoci a boje proti chudobě. Jejich smyslem je pomoci chudým zajistit si důstojné podmínky pro život. Souvisejícím efektem mohou být environmentální dopady, kdy se např. pomocí volby vhodných projektů pro financování dá omezit negativní vliv na životní prostředí v daném regionu. V této práci jsou mikrofinance chápány jako ekonomicko-sociální prostředek boje s chudobou. Zajištění přísunu a distribuce kapitálu představuje ale náklady, především provozní a finanční, proto je třeba za poskytování úvěrů požadovat úrok. Při stanovení výše úrokové sazby je ale vždy třeba sledovat sociální dopad na dlužníka.

14

Grameem znamená v bengálštině vesnický.

15

4

Mikrofinance z pohledu investora Pokud by měl přijít na trh finanční produkt nabízející investice do mikrofinancí, je

zásadní otázkou, zda je po takovémto produktu poptávka. Odpověď je možné hledat v preferencích investorů a ve světových trendech. V případě mikrofinancí je třeba také posoudit sociální cítění investorů. Důležité informace plynou z analýzy vnějšího prostředí. Těmito tématy se zabývá následující kapitola.

4.1 Úspory českých domácností a jejich rozložení Při zjišťování ochoty investora investovat do určitého produktu je třeba nejprve zjistit, zda investor má co investovat a do čeho vkládá své prostředky. V případě mikrofinancí, kdy se jedná o drobné investory, představují cílovou skupinu domácnosti. Dostatečně přesné informace pro tuto analýzu lze získat z Českého statistického úřadu. V posledních letech stoupá spotřeba českých domácností a klesá jejich schopnost spořit. Vzhledem k rostoucím příjmům ale celkový objem úspor domácností zachovává přibližně stejnou hodnotu, ta převyšuje 1 500 mld. Kč. Tato částka je rozdělena mezi různé produkty finančního trhu, na kterém došlo v posledním desetiletí k výrazným změnám poptávky. Graf 4.1: Rozložení úspor českých domácností 2001-2007 100% 90% 80% 70%

Přímé investice v CP Podílové fondy

60%

Životní pojištění

50%

Penzijní připojištění Stavební spoření

40%

Vklady v cizí měně Termínované vklady

30%

Netermínované vklady

20%

Peníze držené doma

10% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zhruba od roku 2001 dochází ke změně trendů ve spoření českých domácností. Dlouhodobě lze sledovat výrazný pokles úspor na termínovaných účtech a současný růst vkladů do stavebního spoření a investic do domácích i zahraničních fondů. České domácnosti

16

se tak ve své struktuře úspor přibližují západním zemím. 15 Tyto změny odrážejí rostoucí povědomí domácností o finančním trhu a dokládají zájem o vyšší, přiměřeně rizikové a likvidní zhodnocení úspor. V Grafu 4.116 je trend změny rozložení úspor dobře viditelný. [15]

4.2 Motivy k investování v oblasti mikrofinancí Investováním prostředků sleduje investor svůj osobní prospěch, který je nejčastěji finanční. Lidé ale také vkládají své peníze formou daru do různých sbírek na charitatvní akce. Jejich motivace zde není materiální zisk, ale nehmotný pocit dobrého skutku. Mikrofinance mohou zaujmout investora v obou těchto rovinách, hmotné i nehnotné. Tato kapitola objasňuje různé pohnutky investora, které mohou vést k rozhodnutí vložit finanční prostředky právě do mikrofinancí. 4.2.1 Motiv finančního výnosu Naprostá většina investorů investuje s cílem zhodnotit svůj majetek. Z tohoto hlediska jsou důležitá kritéria úročení a likvidity finančních prostředků a rizikovosti investice. Základní srovnání investičních produktů pomocí těchto kritérií je v Tabulce 4.1. Tabulka 4.1: Srovnání investičních produktů v ČR rizikovost

likvidita

úročení

Hodnota k roku

(na stupnici 1-5, 1 je nejnižší)

2007 v mld. Kč17

Investiční produkt Peníze držené doma

1

5

1

40*

Netermínované vklady

2

5

1

471,7

Termínované vklady

2

4

4

279,8

Vklady v cizí měně

3

4

1

54,5

Stavební spoření

2

2

3

383,4

Penzijní připojištění

2

1

2

151,3

Životní pojištění

2

1

2

198,7

Podílové fondy

5

3

5

267,8

Přímé investice v CP

5

3

5

79,7 * odhad

Motiv zhodnocení uspořeného kapitálu mohou provázet další motivy, např. zajištění se ve stáří, v případě úrazu nebo spoření s cílem koupě bytu. Čistě finanční motiv zhodnocení sledují zejména vklady na termínovaných a spořících účtech a investice do podílových fondů a cenných papírů. 15

V anglosaských zemích představují významnou část úspor investice do podílových fondů, V Německu a Rakousku jsou oblíbené produkty stavebního spoření. 16 Tabulka ke Grafu 4.1 podle údajů ČSÚ je v Příloze 5. 17 Hodnota úspor dle Českého statistického úřadu.

17

Investice do poslední jmenované skupiny, cenných papírů, jsou v ČR na ústupu. Jejich vzestup v 90. letech byl dílem kuponové privatizace, dlouhodobě ale počet fyzických osob obchodujících s akciemi klesá. Naproti tomu vklady na termínovaných a spořících účtech a investice do podílových fondů jsou na vzestupu. Využití termínovaných a spořících účtů představuje pro investora minimální riziko. Vklady jsou zde pojištěny do výše 100 %, maximálně však 50 000 EUR18 . V posledních letech dochází k oblibě spořících účtů, které oproti účtům termínovaným nabízejí vyšší likviditu, úroková sazba se zde většinou pohybuje v rozmezí 2,5 - 3,0 %.19 Spořící účty mají dnes v nabídce v podstatě všechny významnější české banky. Kolektivní investování formou investičních fondů představuje vyšší míru rizika než spořící účty. Na českém trhu působí řada bank a investičních společností, které nabízejí širokou škálu podílových fondů s různým zaměřením. Investor se může rozhodnout podle toho, zda upřednostňuje vyšší možný výnos nebo nižší míru rizika. Prostředky v podílových fondech mají menší likviditu, a to zejména vzhledem k možným propadům trhu. Pro investora výběr prostředků v nevhodném okamžiku může znamenat velkou ztrátu. Variantou podílových fondů s minimální mírou rizika jsou zajištěné fondy, kde úrok garantuje investorovi banka nebo investiční společnost. Tyto fondy jsou ale často zatíženy vysokými vstupními poplatky a garantovaný úrok je zde většinou srovnatelný nebo menší než úrok na spořících účtech. Investování v oblasti mikrofinancí lze z finančního hlediska začlenit do skupiny termínovaných a spořících účtů a podílových fondů, resp. zajištěných podílových fondů. Vzhledem k nástrojům, které se u mikrofinancí používají, představuje tato investice pouze malou míru rizika. Podle typu mikrofinančního produktu odpovídá způsob úročení buď podílovému fondu nebo termínovanému vkladu. Podobně je tomu s likviditou.20 4.2.2 Motiv dobrého skutku Velké množství lidí po celém světě věnuje své peníze na různé účely jen proto, že se pak cítí lépe. Díky takovýmto dárcům funguje řada neziskových organizací i v České republice. V roce 2006 provedla agentura Factum Invenio terénní šetření, které mělo zmapovat vztah Čechů k dobročinnosti. Podle šetření přispělo 66 % české veřejnosti v uplynulých dvou letech na humanitární účely. To je pokles oproti roku 2005, kdy na stejnou otázku 18

Dle Fondu pojištění vkladů.

19

Aktuální srovnání dostupných spořících účtů lze běžně nalézt na internetu, např. článek z března 2009 „Spořící účty: Nenechte se zlákat jen vysokým úrokem“, http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/clanek.phtml?id=632434. 20

V době finanční nejistoty, jako je např. současné období ekonomické krize, se u velké části investorů mění priority při investování. Posiluje se význam míry rizika. Pro rok 2009 tak lze předpokládat, že finanční prostředky na spořících účtech se budou zvyšovat mnohem významněji než investice do podílových fondů. Investoři budou upřednostňovat i další produkty s malou mírou rizika, např. státní dluhopisy.

18

odpovědělo kladně 80 % respondentů, viz Graf 4.2, rok 2005 byl ale mimořádný katastrofou způsobenou tsunami na Srí Lance. Dlouhodobě je patrný stabilní růst dobročinnosti, která je již v české společnosti dostatečně zakořeněná. Hlavním důvodem k finančním darům je solidarita, dále následuje vnitřní přesvědčení lidí. Podstatným faktorem je také pocit, že stát nevěnuje lidem v nouzi dostatečnou pozornost. Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio v tiskové zprávě vydané k tomuto šetření uvádí: „Z výzkumů obecně vyplývá, že lidé v České republice jsou relativně štědří a ochotní finančně přispět na humanitární účely, ovšem musí dopředu vědět, který konkrétní projekt dané organizace mohou podpořit.“ [16]

Zastoupení respondentů

Graf 4.2: Rozložení odpovědí na otázku: Přispěl(a) jste v posledních 2 letech humanitární organizaci? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Ne Ano, několikrát Ano, jednou

2004

2005

2006

Rok

Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s agenturou STEM provedla v roce 2007 další výzkum. Ten byl zaměřen na typy projektů, které je česká veřejnost ochotna podpořit. Graf 4.3: Jak veřejnost hodnotí různé typy rozvojové a humanitární pomoci 100% 90%

70%

5

60%

0%

Vybudování nemocnice v Indii

3 Postavení školy v etiopské vesnici

Půjčka na rozjezd drobné živnosti

10%

Vvzdělání pro dítě v chudinské čtvrti

20%

Jídlo pro rodinu zasaženou tsunami

30%

Stany pro uprchlický tábor

40%

Osivo a nářadí pro chudé zemědělce

50%

Studna v zemi postižené suchem

4

Pomoc sirotkům v Africe

Zastoupení respondentů

80%

2 1

Typ projektu

19

Z tohoto průzkumu vyplynulo, že dotazovaná skupina se kloní k pomoci ve skutečně chudých a zaostalých částech světa, ne v ČR. Největší podpory by se dostalo jasně čitelným projektům typu budování zdrojů pitné vody, stavba škol, péče o sirotky. Naproti tomu otázky rozvojové pomoci a budování ekonomické soběstačnosti jsou chápány nejednotně a je zde prostor pro větší propagaci a osvětu těchto témat. Některé typy projektů a to, jak je respondenti hodnotili pomocí školní stupnice, jsou vykresleny v Grafu 4.3. Oba uvedené průzkumy byly zaměřené na činnost neziskových organizací a dary veřejnosti. Důležitým závěrem ale je, že česká veřejnost přijala myšlenku solidarity a pomoci v rozvojovém světě. To je důležité i pro mikrofinance, které v sobě zahrnují sociální a filantropický aspekt. Z výzkumů vyplynulo, že lidé raději podpoří konkrétní projekt kdy ví, kam proudí jejich peníze. Pro získání zájemců o investice v oblasti mikrofinancí by bylo přínosné vysvětlovat a medializovat význam ekonomické soběstačnosti a významu drobného podnikání v boji s chudobou. 4.2.3 Motiv racionální Další motiv, který není měřitelný jako finance, ani se nedá vnitřně cítit jako „dobrý skutek“, je založený čistě na racionálních úvahách. Většina veřejnosti tyto úvahy nevnímá nebo jim nepřikládá odpovídající význam. Pokud se však zamyslíme nad tím, co světová chudoba znamená a jaké má dopady na vyspělý svět, dojdeme k závěru, že mikrofinance, coby prostředek boje s chudobou, mohou výrazně přispět k vyřešení některých globálních problémů. Následuje několik příkladů, které svým vyzněním dokáží vysvětlit i motivy vlád vyspělých zemí k poskytování rozvojové pomoci. Jedním z rysů posledních zhruba sto let je populační exploze. Pokrok ve zdravotnictví, který se přenáší i do rozvojového světa, pomohl výrazně snížit úmrtnost novorozenců. Tradiční hodnoty zdejších rodin se ale tak rychle změnit nedokáží a mít mnoho dětí je zde téměř společenská povinnost. To znamená zněkolikanásobení populace během několika málo generací, vytěžení domácích zdrojů, nezaměstnanost, hladomor. Jednou z příčin populační expanze je také to, že úlohou ženy v rozvojovém světě je být doma, starat se o děti a rodit. S přísunem kapitálu a rozvojem podnikání ale ženy opouštějí tuto svou tradiční úlohu, nemají tolik času na rodinu a ve výsledku mají méně dětí. Přínosem potlačení chudoby, ze kterého by těžil celý svět, je nárůst lidského kapitálu a potenciálu. V rozvojových zemích je vysoká negramotnost a nevzdělanost. Téměř polovina populace má velmi ztížený nebo dokonce žádný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Lidé se zde rodí ale stejně inteligentní jako v rozvinutých státech a i zastoupení lidí mimořádně

20

inteligentních a geniů je stejné, jejich potenciál ale zůstává nevyužit. 21 Přísun finančního kapitálu, rozvoj podnikání a následně generovaný zisk by rodičům umožnil posílat děti do škol a lidský kapitál by začal nabývat na významu i v rozvojovém světě. [17] Dalším problémem je migrace ze světa rozvojového do rozvinutého. Lidé, kteří nemohou získat práci ve své zemi, se pokoušejí o úspěch na západě. Doma zanechávají opuštěné rodiny, v případě matek často i samotné děti. Tento fenomén také souvisí s obchodem s bílým masem, prostitucí a nárůstem kriminality ze strany národnostních menšin. Příliv kapitálu do zaostalých částí světa může napomoci k ochraně životního prostředí a přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Určitá míra regulace při uvolňování mikroúvěrů může mít vliv na typ podnikání a s tím související využívání přírodních zdrojů či znečišťování okolí. Kapitál také může přinést produktivnější a ekologicky šetrnější technologii. Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4, dostupnost kapitálu má pozitivní vliv na budování střední třídy, což se dále odráží ve vnitřní stabilitě státu a odmítání extremismu. Negativním příkladem může být Somálsko, kde neexistující vláda, zoufalá bezpečnostní situace a v podstatě neustále hrozící humanitární katastrofa zapříčinily vzestup námořního pirátství. Přístup ke kapitálu, rozvoj mikrofinancí a drobného podnikání může pomoci stabilizovat země jako je Irák nebo Afghánistán a omezit hrozbu terorizmu.22 Poslední úvahou je vliv kapitálu na boj s drogami. Afghánistán je největší světový producent opia, Pákistán je druhý23. Pěstování opiového máku je v těchto zemích poměrně tradiční záležitostí. Pro místní zemědělce představuje snadný a stabilní zdroj příjmu. Navíc je to také většinou jediný zdroj obživy. Místní vlády, aby předešly nepokojům a dalším problémům, často přimhuřují oči. Příliv kapitálu společně s odpovídajícím vládním programem by ale mohl přispět k přechodu z pěstování opia na jiné druhy obživy. Některé uvedené příklady mohou vyznít přehnaně či naivně a dopad mikrofinancí zveličeně. Vystihují ale to, čeho se snaží dosáhnout rozvojová pomoc v boji s chudobou. Tyto úvahy mají své logické opodstatnění a ilustrují význam vlivu kapitálu a podnikání v rozvojovém světě a dopad na svět rozvinutý. Pro někoho toto představuje dostatečně silný impuls k investici do mikrofinancí namísto investice do konkurenčních produktů finančního trhu.

21

V rozvojových zemích často funguje praxe, že trenéři evropských fotbalových mužstev objíždějí místní slumy a hledají nové hráče. Hledání mimořádně inteligentních osobností je ale mnohem náročnější. 22 Peter Chiarelli, který působil jako poradce bývalého ministra obrany USA Roberta Gatese, se v souvislosti se stabilizací Afghánistánu a Iráku vyslovoval pro posílení rozvojové pomoci namísto zvyšování vojenských výdajů, viz. článek The Economist: Po inteligentních zbraních inteligentní vojáci, který vyšel 5.11.2007 v překladu v časopise Respekt č. 45. 23 Dle Výroční zprávy OSN o drogách, http://www.osn.cz/soubory/incb-2009-cesky.pdf.

21

4.3 Sociální investice ve vyspělých zemích Mikrofinance patří do skupiny investic, pro které se v anglicky mluvících zemích používá termín Socially responsible investing (SRI), do češtiny se dá přeložit jako sociálně odpovědné investování. SRI se poměrně výrazně zaměřují na ekologické investice, např. do obnovitelných zdrojů a vodního hospodářství. V takto orientovaných podílových fondech figurují firmy, které se na trhu chovají eticky, v souladu s principy dlouhodobě udržitelného rozvoje a zasazují se např. o boj za lidská práva. V USA se monitorováním SRI zabývá Social Investment Forum. Ve zprávě vydané touto asociací v roce 2007 se uvádí, že téměř každý 9. dolar investovaný v USA byl vložen do sociálně odpovědných investic. V roce 1995 byl objem investic v této oblasti 639 mld. USD, v roce 2007 pak 2 710 mld. Růst SRI v tomto období předčil růst klasických investičních fondů. Jako důvod pro tento růst se uvádí větší společenská odpovědnost manažerů a akcionářů a rozšiřující se povědomí o významu sociálních investic. Na trhu také stálé přibývají nové produkty zaměřené na SRI. Dalším faktorem, který dokáže zvýšit zájem veřejnosti o tento typ investic jsou medializovaná environmentální a humanitární témata. Příkladem je globální oteplování nebo humanitární krize v Africe.[18] Pokud se budeme orientovat na investiční fondy, které své portfolio sociálních investic omezují pouze na mikrofinance, může být evropským příkladem responsAbility Global Microfinance Fund švýcarské banky Credit Suisse. Mezi prosincem 2006 a červnem 2008 se objem aktiv tohoto fondu zvýšil téměř trojnásobně, z hodnoty 0,19 mld. USD vystoupal na 0,55 mld. USD. Tyto prostředky byly investovány do 181 mikrofinančních institucí (MFI) 24 8 milionům klientů ve 43 různých zemích světa.[19] Dalším příkladem je Deutsche Bank s fondem db Microfinance-Invest No. 1. Fond byl spuštěn v roce 2007 a je určený přímo pro drobné investory. Operuje s 87 mil. USD a jeho cílem je poskytnout prostředky 21 mikrofinančním institucím na alespoň 100 tisíc mikropůjček v 15 zemích světa. [20] Díky majetkové účasti velkých světových bank v bankách českých, je možné do SRI investovat i v ČR. Jedná se ale výhradně o investice v oblasti ekologie. Fond ČSOB Vodního bohatství investuje do akcií společností zabývajících se zejména čištěním, odsolováním, obnovou infrastruktury a dodávkami kvalitní vody. Prostřednictvím ČP Invest lze investovat do Fondu živé planety, který působí v oblastech jako jsou např. zpracování a úprava vody, ekologický controlling, recyklace, biopotraviny a alternativní zdroje energie. Obdobné produkty lze najít i u investičních společností Pioneer, Conseq apod.[21] 24

Pojem Microfinance Institution (MFI) je podrobně rozebrán v kapitole 5.

22

Pokud bychom chtěli na českém trhu investovat do mikrofinancí, jsou zde možnosti minimální a omezují se pouze na společnost Microfinance, a.s. Pomocí webového portálu myELEN 25 umožňuje společnost Microfinance investovat do vybraných mikrofinančních institucí v Mexiku. Nefunguje zde ale princip podílových fondů a společnost nevytváří portfolio pro investice. Microfinance, a.s. fungují spíše jako zprostředkovatel. Na rozdíl od podílových fondů ale umožňují vybrat konkrétního příjemce investice. Celosvětově lze nalézt přibližně sto fondů orientovaných na mikrofinance 26 , některé z nich jsou ale pro drobné investory uzavřené. Trend rostoucího zájmu veřejnosti o sociálně odpovědné investice a investice do mikrofinancí jako podskupiny je zřejmý a měřitelný. Na západ od našich hranic je tento trend mnohem silnější než u nás. Lze ale předpokládat, že v následujících letech bude zájem o sociálně odpovědné investování růst i v ČR.

4.4 PEST analýza českého prostředí PEST analýza posuzuje vliv makrookolí a externí podmínky při vstupu nového podniku na trh. V tomto případě ji použijeme k posouzení českého prostředí a jeho vhodnosti pro vznik firmy nabízející investice do mikrofinancí. Politicko – legislativní faktory Z politicko – legislativního hlediska představuje Česká republika stabilní demokratickou parlamentní republiku, která je členem EU. K ucelenému a přehlednému hodnocení lze využít např. ratingové hodnocení americké Heritage Foundation27. Tato instituce mimo jiné uvádí, že vlastnická práva jsou v ČR dodržována a právní systém je funkční. K založení nové firmy je v průměru potřeba 15 dnů. Skupinové investování je v ČR upraveno Zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Ten stanovuje nutnost získání licence od ČNB všem investičním společnostem a investičním fondům. Zákon dále upravuje podmínky pro jejich vznik a provozování. Další právní náležitosti jsou upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.28 Ekonomické faktory Pro rychlé posouzení ekonomických faktorů je opět vhodné použít mezinárodní ratingové agentury. Řadu potřebných údajů poskytuje také Český statistický úřad. Česká republika vykazuje dlouhodobý a stabilní ekonomický růst. V zemi je nízká nezaměstnanost a nízká míra inflace. Průměrný plat a kupní síla obyvatelstva roste.

25

myELEN představuje zkratku „my Electronic Loan Exchange Network“, adresa webu je www.myelen.com. Přehledné vyhledávání umožňuje server www.mixmarket.org. 27 Hodnocení České republiky je možné nalézt na http://www.heritage.org/Index/Country/CzechRepublic. 28 Všechny platné zákony jsou k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, http://portal.gov.cz. 26

23

Pozitivní vývoj ekonomiky v posledním roce narušila ekonomická krize, o jejíž době trvání a dopadu na českou ekonomiku se zatím jen spekuluje. To, jak ekonomická krize ovlivnila české domácnosti, se pokusila v březnu 2009 v omnibusovém šetření zjistit společnost Factum Invenio. Podle průzkumu vnímá stále více lidí dopad krize na svou životní úroveň. 40 % dotázaných se obává neschopnosti spořit jako doposud a stejné množství lidí má obavy ze ztráty úspor. Krize zatím více zasáhla domácnosti s nižšími příjmy. Domácnosti s vyššími příjmy se tolik ohroženy necítí. [22] Pro posouzení ekonomických faktorů majících vliv na firmu nabízející na trhu možnosti investování jsou důležité poznatky z kapitoly 4.1. Z analýzy zaměřené na strukturu úspor českých domácností vyplynulo, že domácnosti mají dostatek kapitálu, který mohou pro investování použít. Hlavně je ale podstatné, že roste zájem o investice a objem prostředků vložených do podílových fondů. Finanční krize se jistě odrazí i v této oblasti. Drobní investoři budou preferovat finanční produkty s garantovaným výnosem. Dlouhodobě lze ale očekávat opětovný růst objemu prostředků vkládaných do investičních fondů. Sociálně – kulturní faktory V rámci sociálně kulturních faktorů lze zkoumat velké množství různých aspektů vycházejících z historie, náboženství, úrovně vzdělání apod. V tomto případě jsou stěžejní závěry z kapitoly 4.2.1, ze kterých vyplývá, že česká veřejnost má pozitivní vztah k dobročinnosti. Při vhodné marketingové komunikaci lze očekávat, že veřejnost přijme možnost investovat do mikrofinancí kladně. Cílovou skupinou budou především středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Technologické faktory Českou republiku lze pokládat za vyspělou i z technologického hlediska. Vzhledem k posuzovanému projektu je podstatný způsob komunikace s investory a šíření informací. Zásadní je v tomto internet, který podle ČSÚ mělo v polovině roku 2008 42 % domácností. Dalším podstatným faktorem je využívání bankovních služeb. V roce 2007 využívalo bankovní účet přibližně 92 %29 dospělých. Počet lidí využívajících internetové bankovnictví každoročně roste. Z technologického hlediska není problém s investory komunikovat na potřebné úrovni, rovněž úroveň využívání bankovních služeb je dobrá.

29

Dle údajů z článku iHNed Bankám se daří zvyšovat počet klientů z 13.2. 2007, http://finweb.ihned.cz/c410066640-20423220-P00000_detail-bankam-se-dari-zvysovat-pocet-klientu.

24

4.5 Shrnutí Mezi českou veřejností by byl o mikrofinance pravděpodobně zájem. Češi stabilně podporují dobročinné projekty a zároveň začínají více využívat různé alternativy ke klasickému spoření. Nabídka spojit dobročinnost s příležitostí něco vydělat by nejspíše byla vítána kladně. Je také možné, že by nabídka investovat do mikrofinancí byla využívána i v případě, že by žádný zisk nepřinesla a pro investora by představovala jen „dobrý pocit“ z toho, že jeho prostředky po nějakou dobu pomáhají v rozvojovém světě. Prostředí ČR je vhodné k nabídce investic do mikrofinancí i z technologického a legislativního hlediska, kdy začátku podnikání nic nestojí v cestě. Obliba zelených investic, která ve vyspělých státech v posledních letech rostla, jistě dorazí i do ČR. Její příchod ale bude zpožděn současnou ekonomickou krizí. Lze předpokládat, že se nabídka v této oblasti bude skládat zejména z podílových fondů nabízených bankami, které budou vytvářet buď vlastní produkty, nebo spíše přejímat produkty svých mateřských společností. V každém případě bude ale potřeba význam zelených investic a mikrofinancí konkrétně medializovat a možnosti investování v této oblasti vytvořit dobrou propagaci.

25

5.

Mikrofinance z pohledu příjemce investice V předchozí kapitole byly mikrofinance posuzovány tak, jak je vidí investor. Pro pochopení

jejich významu a principu fungování je ale klíčové objasnit tento pojem z hlediska příjemce investice. Právě zde je třeba hledat faktory, které ovlivňují rizikovost tohoto typu investování. Následující kapitola vysvětluje význam tzv. mikrofinanční instituce ve zprostředkování kapitálu a uvádí konkrétní příklady mikrofinancí z Keni, Bangladéše, Mexika a Gruzie. Nejpodrobněji je rozebrána Keňa, která má vytvořit konkrétní představu, jak mohou mikrofinance fungovat. Keňu jsem zvolil pro to, že jsem zde měl možnost v oblasti mikrofinancí působit.

5.1 Mikrofinanční instituce (MFI) Mikrofinanční instituce je další důležitá organizace, která zajišťuje tok kapitálu. Obrázek 5.1 znázorňuje postavení MFI ve zprostředkování vztahu investor – klient. Obrázek 5.1: Tok kapitálu od investora k příjemci investice (klientovi)

MFI působí přímo v místě, kam investice směřuje. Získává prostředky např. od fondů a dává je k dispozici místním skupinám a jednotlivcům. Úkolem MFI je ale také kontrola a dohled. Je na zodpovědnosti této organizace, aby vybrala dobré klienty a dále na ně dohlížela. MFI také stanovuje organizační strukturu pro přidělování financí a velmi často poskytuje další služby, jako je vzdělávání v oblasti podnikání, zdravotní pojištění apod. Volba MFI je pro úspěšnost investice klíčová. Vhodným nástrojem pro její výběr je server MIX Market na adrese www.mixmarket.org. MIX Market poskytuje důležité údaje o 1 400 MFI po celém světě. Lze zde najít obecný popis mikrofinančních institucí, jejich dostupné audity, nebo ekonomické ukazatele jako počet ohrožených úvěrů nad 30 dnů (PAR 30) a další.

5.2 Keňa Jako první chci popsat příklad MFI a distribuce a kontroly mikroúvěrů v Keni, kde jsem necelé tři měsíce v jedné z popisovaných MFI působil. Vzhledem k tomu, že chování a

26

mentalitu obyvatel každé země ovlivňuje řada faktorů, jako jsou klimatické podmínky, historie země, národnostní a náboženské skupiny apod., následuje nejdříve krátký popis Keni. 5.2.1 Geografie a podnebí Keňa (dle CIA: The World Factbook, [23]) leží na 1° severní šířky a 38° východní délky, hlavním městem je Nairobi. Jedná se o zemi rovníkové Afriky s rozlohou 582 650 km2, přibližně 2,3 % připadají na vodní plochu30. Keňa sousedí se Somálskem, Etiopií, Súdánem, Ugandou a Tanzanií. Část východní hranice představuje Indický oceán, na západě má země přístup k Viktoriinu jezeru. Keňa je poměrně vysoko položená, Nairobi leží v 1 600 m n. m., západní část kolem Viktoriina jezera v 1 200 m n. m. Zhruba polovina území na severu je tvořena pouští a polopouští s velmi nepříznivými podmínkami pro život. Naopak střední část, označovaná jako Central Highlands, patří k nejúrodnějším oblastem Afriky. Podnebí je monzunové, se dvěma obdobími dešťů, na jaře a na podzim. Roční úhrny srážek při jsou pobřeží 1000 mm, ve vnitrozemí 500 až 1000 mm. Některé pouštní oblasti země jsou i více než dva roky bez deště. Řeky se v období dešťů rozvodňují a často způsobují záplavy. Teploty se na pobřeží pohybují okolo 30° C, ve vnitrozemí okolo 27° C. Rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším dnem je přibližně 7° C. 5.2.2 Historie a politický vývoj Historicky je (dle Richard Trillo: Kenya, [24]) nejvýznamnější pobřeží, kde od 8. století probíhal obchod s Araby. V 15. století začali o ovládnutí pobřeží usilovat Portugalci, a dalších zhruba 200 let se zde střídala arabská a portugalská nadvláda. V polovině 18. století se většina pobřeží dostala do rukou zanzibarského sultána, který jej v roce 1895 pronajal Britům. Do konce 19. století bylo vnitrozemí Keni rozdělené mezi jednotlivé kmeny, které spolu často válčily. Obživu zajišťovalo především zemědělství a rybolov. Způsob života se zde neměnil po několik staletí a zásadně se odlišoval od prostředí na pobřeží Indického oceánu. V roce 1885 proběhla tzv. Berlínská konference, která měla vyřešit koloniální rozdělení Afriky. Britové získali vliv nad Ugandou a Keňou. Následujících 70 let britské nadvlády zásadně změnilo celou společnost této části Afriky. Koloniální období přineslo do země technologie a umožnilo vznik prvních velkých měst ve vnitrozemí. Na železnici vedoucí z přístavu Mombasa k Viktoriinu jezeru a hranici s Ugandou vyrostlo mimo jiné i současné hlavní město. Britská nadvláda ale poznamenala zemi i negativně. Vznikla řada zákonů omezujících práva původních obyvatel, např. k pěstování kávy byla třeba licence, kterou mohli získat jen bílí. Mezi bílé byla rozdělena všechna kvalitní zemědělská půda. Z původního černošského obyvatelstva se stali dělníci obdělávající cizí majetek. Tento stav

30

Pro srovnání v ČR je vodní plochy přibližně 2 % z celkové rozlohy.

27

vyústil v 50. letech 20. století v řadu nepokojů a střetů mezi domorodými Keňany a britskou armádou. Výsledkem byl vznik nezávislé Keňské republiky v roce 1964. Po získání nezávislosti se Keňa stala jednou z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících zemí Afriky. V roce 1978 zemřel prezident Jomo Kenyatta a na jeho místo se dostal Daniel arap Moi, který se v prezidentském křesle udržel 25 let. Období prezidenta Moi se vyznačuje hospodářským úpadkem. HDP klesl z 358 USD v roce 1990 na 328 USD v roce 2000. Kojenecká úmrtnost vzrostla z 29 na 78 úmrtí na 1000 narozených. Doba dožití klesla z 60 na 47 let. Pro zemi se stala typickou korupce. V roce 2002 volby přesvědčivě vyhrála opozice a prezidentem se stal Mwai Kibaki. Nové vládě se ale nepodařilo nastartovat ekonomický růst a ani výrazně zmírnit korupci. Dále došlo k mocenským bojům, které v podstatě vládu paralyzovaly. Podle indexu lidského rozvoje měřeného OSN zaznamenala Keňa další propad z hlediska kvality života. 27. prosince 2007 proběhly volby, ve kterých se střetl dosavadní prezident Mwai Kibaki s opozičním kandidátem Railou Odingou. Podle oficiálních výsledků vyhrál Kibaki, okolnosti ale nasvědčovaly tomu, že volby byly zmanipulované. 31 To se odrazilo v propuknutí násilností a ničení majetku. 32 Během dvouměsíčních nepokojů zemřelo přes 1000 lidí a přibližně 300 000 bylo vyhnáno z domovů. Násilnosti ukončila až dohoda podepsaná 28. února 2008, podle které prezidentem zůstal Kibaki, Odinga se stal ministerským předsedou a moc byla rozdělena mezi opozici a vládní stranu. Význam povolebních násilností je poměrně zásadní v tom, že poškodily pověst Keni, coby stabilní a mírumilovné země. Snaha o uklidnění situace a vyhovění všem vedla k tomu, že Keňa má v současnosti 42 ministerstev. Dělba moci zapříčinila omezení pravomocí některých ministerstev a vládních představitelů a celkově se podepsala na snížení rozhodnosti a akceschopnosti vlády. [25] Rok po skončení násilností je mezi obyvateli zřejmá rostoucí nespokojenost. Široká koalice a rozdělení moci mezi všechny politické strany vede k tomu, že všichni politici jsou kompromitováni podílem na nefunkční vládě a nelepšící se hospodářské situaci. 5.2.3 Obyvatelstvo a mentalita Počet obyvatel Keni se v posledních letech stabilizoval na přibližně 39 milionech. Tomu ale předcházela populační exploze, kdy se počet obyvatel v uplynulých padesáti letech zčtyřnásobil. Obyvatelé Keni se dělí na přibližně 50 etnických skupin. Nejpočetnější jsou příslušníci kmene Kikuyu (20 % populace) následuje kmen Luo (14 %) a Luhya (13 %). 31

O způsobu a zmanipulování voleb pojednává článek The Economist: Loupež za soumraku, který vyšel 7.1.2008 v překladu v časopise Respekt č. 2. 32 Násilnosti měli často kmenový podtext. Kibaki přísluší ke kmenu Kikuyu, zatímco Odinga je Luo.

28

Oficiálním jazykem je svahilština a angličtina. Vedle toho ale existuje velké množství kmenových jazyků a nářečí, které s v Keni také běžně používají. V Keni je nejvíce protestantů (45 % populace) a římských katolíků (33 %). Dalšími skupinami jsou muslimové (10 %) a původní náboženství (10 %). 33 % populace žije ve městech, zbytek na venkově. Největší města jsou Nairobi (odhaduje se 2,5-3,5 mil. obyvatel), Mombasa (0,7 mil.), Kisumu (0,5 mil.) a Nakuru (0,3 mil.). [24] Populace Keni je velmi mladá, průměrný věk je 18,8 let, doba dožití pak 57,8 let. 85 % obyvatel starších 15-ti let umí číst a psát. Mobilní telefon má k dispozici přibližně 25 % obyvatel, internet využívá 8 %.[23] Hodnocení mentality je poměrně subjektivní záležitostí, do kterého se ale promítají kulturní zvyklosti a historie země. Typickým rysem Keni je nedodržování domluvených časů schůzek, časových plánů a přesnosti ve smyslu času obecně. Někdy může být zřejmé bezmyšlenkovité nebo nedůsledné kopírování vzorů ze zahraničí.33 Dalším vnímaným jevem je laxnost a apatie při řešení problémů, které se často řeší stylem „ono to nějak dopadne“. 5.2.4 Ekonomická situace Dlouhodobě se Keňa pohybuje na hraně mírného ekonomického růstu a stagnace. Vzhledem ke špatné infrastruktuře, korupci, výpadkům v dodávkách elektrické energie a vody a špatné bezpečnostní situaci se do země nedaří přivádět velké zahraniční investice. Dalším problémem je poměrně vysoká míra inflace, která se v posledních letech pohybuje nad 10 %. HDP rostl v roce 2008 tempem 2,2 % a dosáhl hodnoty 1 600 USD v paritě kupní síly. Míra nezaměstnanosti se podle různých zdrojů pohybuje mezi 30 a 50 %.34 V zemědělství pracuje 75 % zaměstnaných, tento sektor přispívá na HDP 23,8 %. Na Africké poměry má Keňa poměrně rozvinutý průmysl, zejména výrobu cementu, potravinářský a petrochemický průmysl. Na HDP přispívá 16,7 %. Zbývajících 59,5 % HDP představují služby. [25] Ekonomickou situaci v zemi velmi negativně ovlivnily povolební násilnosti, které způsobily destabilizaci země, zhoršení bezpečnostní situace a vyslaly negativní signály pro případné investory. Nejvíce se to projevilo na inflaci, která se v současnosti (jaro 2009) blíží k 30 %. Životní úroveň v Keni je velmi rozdílná ve městech a na venkově. Základní výdaje rodiny žijící ve zděném domě ve městě jsou přibližně následující: nájem domu 5 000 KSH, 33

Zde mohou být příkladem povinné školní uniformy, které byly převzaty z britského modelu a jsou součástí jinak bezplatného školního systému. Vzhledem k všeobecné chudobě je pro řadu rodin nákup školní uniformy problémem. Další příkladem je snaha o vyřešení problému bezpečnosti provozu zákonem nařizujícím pod hrozbou vysokých pokut užívání bezpečnostních pásů. Katastrofální technický stav většiny dopravních prostředků, stejně jako silnic, se už ale neřeší. Jediným důsledkem tohoto zákona, který se v praxi nedodržuje, je korupce dopravní policie. 34 Určení míry nezaměstnanosti je poměrně problematické. Řada lidí se živí tak, že obdělává svůj vlastní pozemek a živí se produkty, které vypěstuje. Dalším aspektem je, že řada lidí ve městech pracuje načerno. Více vypovídající může být fakt, že na jednom pracujícím je závislých 6-7 lidí.

29

elektřina 2 000 KSH, náklady na dopravu 3 000 KSH, potraviny 5000 KSH. Ceny na základních typů potravin jsou uvedeny v tabulce 5.1. Tabulka 5.1: Přehled cen zboží v obchodním řetězci Nakumatt k únoru 2009 cena v Keni

přepočet do CZK35

množství

mouka

65 KSH

17 CZK

1kg

rýže

170 KSH

45 CZK

1kg

cukr

80 KSH

21 CZK

1kg

sůl

20 KSH

5 CZK

1kg

mléko

40 KSH

11 CZK

500ml

máslo

400 KSH

107 CZK

500g

salám

300 KSH

80 CZK

100g

sýr

300 KSH

80 CZK

100g

balená voda

70 KSH

19 CZK

1,5l

vepřové

660 KSH

176 CZK

1kg

mražené kuře

320 KSH

85 CZK

1kg

káva

370 KSH

99 CZK

500g

Coca Cola

120 KSH

32 CZK

2l

džus

130 KSH

35 CZK

1l

zboží

Měsíční příjem může být velmi rozličný podle místa a typu práce, např. plat učitele je okolo 17 000 KSH, plat pomocné síly v obchodě může klesnout až ke 3 000 KSH. Velké množství lidí nemá stálý příjem a je přímo závislých na počtu poskytnutých služeb, případně zákazníků během měsíce. Řada Keňanů ve městech řeší obtížnou ekonomickou situaci tak, že žijí ve slumu a kupují jen nejzákladnější potraviny. Na venkově, kde žije 67 % populace, je typickým jevem pěstování plodin a chov dobytka pro svou vlastní obživu. Rodiny tak jsou soběstačné a potřeba peněz se pro ně snižuje. Tento jev je ale nebezpečný v tom, že plošné snížení vlastní produkce, např. vlivem záplav nebo sucha, může vést k hladomoru. Většina vesnic nemá přístup k elektrické síti. Rovněž zdravotní péče je mnohdy nedosažitelná. 5.2.5 Bankovní služby v Keni V Keni působí dostatek komerčních bank s hustou sítí poboček po celé zemi. Tyto banky ale ještě před několika lety neměly o klienty z řad běžných obyvatel zájem. Průměrný Keňan si v bance nemohl otevřít ani běžný účet. Toto změnila až Equity Bank, která vznikla ze zaběhnuté mikrofinanční instituce. Equity Bank začala nabízet bezplatné vedení účtu a 35

Pro přepočet byl použit kurz 3,8 KSH za 1 CZK.

30

nepožadovala ani minimální vklad či další obdobná opatření. Tím zpřístupnila bankovní služby většině obyvatel. Equity Bank se z MFI přetransformovala na klasickou komerční banku. I nadále se ale zaměřuje na chudší obyvatele a drobnou klientelu a podporuje sociální programy. 5.2.6 Model komunitní banky Jeden z uplatňovaných modelů rozdělování a kontrolování financí se označuje jako vesnická nebo také komunitní banka (Community Bank). Princip fungování bude pospán na konkrétním příkladu Bengi Investment Group (BIG). BIG vychází z bangladéšského modelu Grameen Bank. Myšlenka provozování této komunitní banky je založena na absenci vnějšího kapitálu. Kapitál, kterým banka disponuje, pochází od jejich členů, kteří ho nashromáždí především formou vložených úspor a nákupem bankovních podílů. V případě potřeby má banka možnost zažádat o úvěr od klasické komerční banky. Zde se předpokládá, že komunitní banka je solventnější klient, než by byli její jednotliví členové, proto je pravděpodobnost získání úvěru s přijatelnou úrokovou mírou mnohem vyšší. Komunitní banka nabízí dva základní spořící produkty36 a jeden produkt úvěrový. Omezení rizika při poskytování půjček Komunitní banka je vystavěna na několika základních principech, které mají zajistit nízkou rizikovost půjček. Zde je jejich přehled: a) Založení skupiny dlužníků. BIG se snaží, aby postih za nesplácení půjčky zasáhl větší množství klientů. To má vést k tomu, že se tito klienti navzájem kontrolují a dohlížejí na sebe. V případě, že se jeden člen dostane do potíží, ostatní mají motivaci mu pomoci. V praxi to vypadá tak, že komunitní banka jako klienty přijímá pouze tzv. solidární skupiny (Solidarity Group37). Půjčku může získat solidární skupina jako celek, nebo její jednotliví členové.38 V případě, že vzniknou problémy se splácením půjčky jednoho jejího člena, přichází o možnost získat půjčku všichni členové skupiny. b) Povinný nákup podílu v BIG. Aby mohl klient od komunitní banky získat půjčku, musí být nejen jejím členem, ale i vlastnit tzv. podíl (Share). Cena jednoho podílu je 300 KSH a klient se zavazuje k tomu, že během roku koupí alespoň čtyři tyto podíly. Do komunitní banky tím vloží minimálně 1200 KSH. Půjčka, na kterou má potom nárok, dosahuje trojnásobku vlastněného podílu v bance. 36

Jeden spořící produkt je určen pro podnikání, druhý je osobní. V podstatě jde o běžné účty, které svým majitelům nepřinášejí žádné výhody ve smyslu úroku nebo snadnější manipulace s penězi. Jejich hlavní význam je založen na „přinucení“ klienta aby pravidelně spořil. 37

Solidarity Groups jsou v keňském modelu BIG v podstatě ztotožňovány s tzv. Self-Help Groups. To jsou skupiny primárně vznikající za účelem získání mezinárodní pomoci a případných dalších výhod. Mezinárodní organizace a stát dávají přednost jednání s těmito skupinami, což celý systém rozdělování pomoci administrativně zjednodušuje a zvyšuje jeho transparentnost. 38

Za registraci skupiny i jednotlivce se bance platí poplatek na pokrytí administrativních výloh. To zahrnuje i vydání vkladní knížky pro evidenci úspor a půjček.

31

c) Dlužník musí mít ručitele. Za dlužníka se musí zaručit tři další členové solidární skupiny, jejichž úspory nebo bankovní podíly dosahují dohromady alespoň 25 % z půjčované částky. To společně s principem kolektivní odpovědnosti skupiny dále snižuje míru rizika při poskytování půjček. Ručitelé, stejně jako dlužník, ručí svými úsporami a podílem v bance, případně i dalším majetkem. Na Obrázku 5.2 je zakresleno základní schéma toku peněz a principu odpovědnosti. Obrázek 5.2: Znázornění principu odpovědnosti

d) Pravidelné splátky a schůze. Všichni členové skupiny se mají scházet při pravidelných týdenních schůzkách, kde se reportuje stav jednotlivých projektů a projednávají se další podnikatelské záměry. Zpravidla se při těchto schůzkách odvádí i splátka půjčky. Na schůzi by měl být přítomný i zástupce nadřízené MFI a měl by být vyhotoven zápis. e) Pojištění půjčky. BIG vytváří pojistný fond, do kterého se vkládají 2 % z každé poskytnuté půjčky. Z tohoto fondu se čerpá např. při těžkém úrazu nebo smrti dlužníka poté, co byly k pokrytí dluhu využity úspory a bankovní podíly dlužníka. Založení a struktura komunitní banky Nad komunitní bankou v tomto konkrétním případě stojí nadřízená organizace BIG MFI, jejímž úkolem je dohlížet na založení banky a její další fungování a zajistit podporu členům banky. BIG MFI poskytuje při založení banky budoucím členům také základní školení o funkci a smyslu banky a základech podnikání. K založení komunitní banky je potřeba alespoň 100 lidí. Ti musejí pocházet ze skupin, kdy pro zajištění odpovědnosti skupiny musí mít každá skupina alespoň 10 členů. Vzhledem k tomu, že kapitál banky je dán uloženými úsporami a prodanými bankovními podíly, je na počtu členů silně závislá schopnost banky poskytovat půjčky. V první fázi, ještě před

32

samotným vznikem banky, dochází k tzv. mobilizaci členů, kdy se v dané lokalitě, často na trzích a veřejných shromážděních, získávají budoucí členové banky. Po dosažení minimálního počtu budoucích klientů dochází k registraci banky. Dle keňské legislativy postačuje banku zaregistrovat jako „Self-Help Group“, kdy se zaplatí jen minimální registrační poplatek a celý proces je velmi jednoduchý. Nová komunitní banka si vytvoří účet pro správu financí v některé z komerčních bank. Následují volby jednotlivých představitelů komunitní banky. Obrázek 5.3: Schéma struktury řízení komunitní banky

Na Obrázku 5.3 je zachycena základní struktura komunitní banky. Tato struktura vznikala zejména s ohledem na to, aby zabránila možnosti zneužití peněz. Je zde kladen důraz na zamezení vzniku střetu zájmů a oddělení pravomocí. Volba představitelů banky vypadá následovně. Každá solidární skupina vybere dva zástupce do výkonného výboru banky, podmínkou je, že zástupce je muž a žena nebo dvě ženy. Takto zvolený výkonný výbor zvolí předsedu, kterým může být ale jen žena. Zbylí členové výkonné rady se rozdělí do finančního a marketingového výboru tak, aby zástupci jedné solidární skupiny nezasedali společně v jednom výboru. Finanční výbor zvolí vedoucího banky a pokladníka. Úkolem předsedy je zastupovat a reprezentovat banku při oficiálních jednáních, je mluvčím banky, dohlíží na ostatní výbory a představitele banky a schvaluje poskytování půjček. Marketingový výbor propaguje činnost banky a získává nové členy. Stávajícím členům poskytuje poradenství ohledně jejich podnikatelských záměrů, zajišťuje pořádání pravidelných schůzek členů banky. Finanční výbor především povoluje půjčky a sleduje jejich splácení, vyhledává vhodné příležitosti pro podnikání a schvaluje předložené podnikatelské plány. Pro členy dále organizuje vzdělávací kurzy pro zvyšování jejich ekonomického povědomí. Finančnímu výboru je podřízen vedoucí banky, který zajišťuje běžný chod banky, a pokladník starající se o vydávání a přijímání peněz a vedení potřebných záznamů. Jedinou placenou pozicí v celé struktuře je vedoucí banky, i jeho plat je ale spíše symbolický.

33

Struktura kapitálu komunitní banky Jak již bylo zmíněno výše, je kapitál banky v tomto modelu založen na finančních prostředcích jejích členů. Na obrázku 5.4 jsou zachyceny základní peněžní toky, ke kterým v komunitní bance dochází. Pro zajištění stability a solventnosti banky je zavedeno několik pravidel určujících využití kapitálu banky. První z nich dovoluje použít k poskytnutí půjček jen 65 % kapitálu. Zbylých 35 % je investováno do málo rizikových produktů finančního trhu, nejlépe v cizí měně, aby se zamezilo vlivu vysoké domácí inflace. Komunitní banka také může požádat o půjčku v komerční bance. Maximální výše půjčky ale nesmí přesáhnout trojnásobek kapitálu banky. Obrázek 5.4: Tok kapitálu mezi komunitní bankou a jejími klienty

Získání půjčky Půjčky může získat v bance registrovaná solidární skupina, nebo registrovaný člen registrované skupiny. K jejímu získání je třeba vlastnit bankovní podíly ve výši alespoň třetiny požadované částky a dále získat tři ručitele ze stejné skupiny, kteří mají v bance dohromady prostředky ve výši alespoň 25 % z požadované částky. 2 % z půjčky se odvádějí do pojistného fondu. Tato pravidla zaručují, že v případě nesplacení půjčky bude minimálně 60 % z její výše uhrazeno. Za poskytnutí půjčky je třeba zaplatit 1 % z výše půjčky na administrativní náklady. Na obrázku 5.5 je znázorněna struktura půjčky. Obrázek 5.5: Struktura půjčky v komunitní bance

34

Takto poskytované půjčky jsou určeny na delší projekty s dobou splácení do jednoho roku. Splátky jsou spláceny v týdenních intervalech. Úroková sazba se podle typu projektu pohybuje od 1 do 2 % měsíčně, to znamená 12 až 24 % ročně. Je třeba také upozornit na to, že ačkoli má dlužník majetek v bance ve výší 33 % půjčky, na spláceném úroku se to neprojeví a dlužník platí úrok z celé výše půjčky. Vedle tohoto typu půjček BIG MFI zvažuje poskytování tzv. instantních půjček. Tyto půjčky by představovaly malou finanční částku do 1000 KSH zapůjčenou registrovaným jednotlivcům na jeden den, maximálně týden. Úroková sazba by zde byla poměrně vysoká, okolo 10 % u půjčky na jeden den. 5.2.7 Případová studie Ukwala a Ugunja Ukwala a Ugunja jsou dvě vesnice přibližně 50 km na sever od města Kisumu. Komunitní banky zde byly založeny v roce 2005 dobrovolníky organizace CIVS Kenya. Zpočátku byl o vstup do banky velký zájem, ten ale postupně opadl a v bankách zůstalo jen relativně málo členů. Banky tak nebyly schopny poskytovat půjčky. V roce 2008 se vedení těchto bank ujala BIG MFI. Jako hlavní důvody, proč banky nezačaly plnit svou funkci, byly určeny následující: -

Banky byly založeny dobrovolníky, kteří neměli v této oblasti dostatek zkušeností a nedokázali zajistit fungování základních principů.

-

V rámci mobilizace klientů banky byla místním přislíbena řada výhod, které nebyly reálné. To vzbudilo zpočátku velký zájem, který ale rychle opadl.

-

Fakt, že většina zakládajících dobrovolníků byli běloši, vzbudil mezi místními očekávání nějaké finanční podpory. Zde se projevilo, že v řadě zemí Afriky jsou místní zvyklí přijímat finanční nebo materiální pomoc, kterou pak už automaticky očekávají při každém jednání s bělochy. Po vstupu BIG MFI bylo třeba přistoupit k zásadní restrukturalizaci a obnovení důvěry

v komunitní banky. Jako první část oživení byl vypracován podnikatelský plán, který měl dát v Ugunje vzniknout drůbeží farmě. Ukwala se měla orientovat na zemědělskou výrobu. Prvotní investice byla získána formou dotace, jejímž smyslem bylo poskytnutí počátečního kapitálu, který by umožnil generovat další zisk. Díky tomu by byla komunitní banka schopna poskytovat půjčky svým členům. Rok po počátku restrukturalizace vypadá situace v Ukwale poměrně uspokojivě. Z grantu bylo zakoupeno pole o rozloze 5 akrů, k dispozici jsou také prostředky na orbu a osivo. Počet členů banky se zvyšuje, v únoru 2009 jich bylo přibližně 400. Banka stále nemá dostatek prostředků k poskytování půjček, ale získává důvěru místní komunity.

35

Ugunja je na tom mnohem hůř. Banka zde dostala dotaci na nákup 200 slepic nosnic. Vlivem špatné péče jich po několika měsících zůstalo na živu jen 28. Vedení banky dostalo podmínku, že pokud má spolupráce s BIG MFI pokračovat, musí počet slepic vzrůst na 120. To se podařilo, přesto je ale s bankou řada dalších problémů. Hlavní příčinou je, že do vedení se již dříve dostali lidé, kteří sledují především vlastní zájem. Příkladem chování vedení banky může být fakt, že členům banky nejsou oznamovány termíny voleb představitelů komunitní banky. Stávající představitelé si tak jednoduše zajistí své opětovné zvolení. V případě Ugunjy musí dojít především k zásadním personálním změnám. 5.2.8 Případová studie GAWU GAWU je nejlépe fungující komunitní bankou pod vedením BIG MFI. GAWU vznikla spojením solidárních skupin z vesnic Gari, Andingo Opanga, West Kadianga a Upper Kadianga. Tato oblast leží přibližně 70 km jihozápadně od města Kisumu. GAWU leží v kopcovité oblasti s nedostatkem vody, zemědělství je zde díky tomu velmi neefektivní. V roce 2005 zde byly využity prostředky OSN k vybudování nádrží na zachytávání dešťové vody. Tyto prostředky ale nebyly přímo rozděleny mezi obyvatele, jak tomu často bývá v podobných situacích. Namísto toho byla k projektu přizvána BIG MFI, aby zajistila vybudování komunitní banky. Prostředky OSN pak byly použity tak, že zájemci mohli získat nádrž na vodu, náklady na její vybudování ale museli z větší části splatit. Díky tomuto se podařilo uspokojit mnohem více zájemců, lépe využít prostředky OSN a vytvořit kvalitní a funkční komunitní banku. [27] Počet členů banky dosahuje v současnosti přibližně 300, ale jen 50 z nich, 8 mužů a 42 žen, je skutečně aktivních a pravidelně navštěvuje schůze členů banky, které probíhají jednou týdně. V průměru je spláceno 10 půjček, jejichž výše se pohybuje mezi 10 000 a 20 000 KSH, doba splácení je od 6 do 12 měsíců. Účelem půjčky je nejčastěji nákup osiva nebo hnojiva. Objevují se také půjčky na školní poplatky. Zájemci o půjčky se zpravidla neopakují. GAWU začala svým členům poskytovat instantní půjčky, o jejichž zavedení BIG MFI zatím jen uvažuje. Půjčka do 500 KSH musí být splacena do jednoho týdne, do 1000 KSH do dvou týdnů. Půjčky jsou typicky poskytovány na nákup drobného zboží za velkoobchodní ceny a jeho následný prodej za ceny maloobchodní, na pečení a prodej pečiva nebo na výrobu džusu. Proti nesplácení půjček se GAWU brání tím, že jednotliví členové se navzájem znají a dohlížejí na sebe. To v případě malé komunity jako je tato z velké části nahrazuje princip kolektivní odpovědnosti. Má-li dlužník potíže, často mu se splácením pomůže rodina nebo ručitelé. Příčinou platební neschopnosti bývá špatné plánování nebo použití půjčky na

36

činnost, která nedokáže generovat zisk, např. výdaje za lékařskou péči. Pro poskytnutí instantní půjčky vyžaduje vedení banky dobrou morálku zájemce, to znamená pravidelnou účast na schůzkách členů komunitní banky a dobrou historii splácení předchozích půjček. Od vzniku komunitní banky se zatím nestalo, že by někdo nebyl schopen půjčku splatit. Podle vedení banky by bylo k dalšímu zefektivnění její činnosti potřeba pravidelně pořádat školení a vzdělávat členy zejména v teorii fungování trhu a účetnictví. Dalším faktorem bránícím rozvoji banky je absence elektřiny v oblasti. Komunitní banka v GAWU v současnosti funguje relativně nezávisle na BIG MFI. To ale není dáno evolučním vývojem sytému. Pravý důvod spočívá v nefunkční komunikaci především ze strany BIG MFI. Schůzky členů banky se konají pravidelně a jsou na nich vyhotovovány i zápisy, ty už ale na vyšší úroveň řízení nepostupují. BIG MFI tak nemá představu o objemu poskytovaných půjček ani o platební morálce klientů. Na příkladu GAWU a jeho srovnání s vesnicemi Ukwala a Ugunja je možné posuzovat význam externích financí pro vznik a fungování komunitní banky. GAWU měla od začátku přístup ke kapitálu a mohla půjčky poskytovat bezprostředně. Získala si tak hned v počátku důvěru. To jí umožnilo stabilizovat se a dál rozvíjet své služby. Význam měl i okamžitý dopad investic na životní úroveň. Díky vybudovaným nádržím, které dokáží uchovat vodu z období dešťů přes celý rok, se výrazně zvýšila produkce zemědělských plodin. Naproti tomu Ukwala a Ugunja byly závislé jen na prostředcích, které do banky vložili její klienti. To je nebezpečné v tom, že při malém počtu členů se před poskytnutím první půjčky musí několik měsíců čekat, než se našetří dostatek prostředků. Vznik komunitní banky v Ukwale a Ugunje vzbudil v místních jen očekávání, která bez viditelných výsledků brzy pominula. Pro popisovaný model komunitní banky je důležité, aby se její vznik brzy pozitivně odrazil na životě místní komunity. Tím banka získá důvěru a další klienty.39 5.2.9 Případová studie Kolma Kolma leží v blízkosti Kisumu. Komunitní banka zde zatím neexistuje, její vznik se od konce roku 2008 připravuje. Tato banka má značný potenciál z důvodu přítomnosti velkého trhu v Kisumu. Zároveň je již nashromážděn dostatek zájemců, kteří vznik banky umožní. Problém se vznikem této komunitní banky spočívá v nečinnosti BIG MFI. Jak ukazuje následující diagram, časový plán stanovený 13.1 2009, byl zásadním způsobem narušen.

39

Model využití prostředků OSN k založení komunitní banky, poskytnutí půjček a uspokojení většího množství zájemců se v současnosti uplatňuje na další projekt v blízkosti Kisumu. V tomto případě se jedná o budování latrín. Problém zde může nastat v tom, že se nejedná o investici přinášející zisk, což může ohrozit schopnost klientů splácet půjčku. Pokud ale bude tento model úspěšný, OSN ho začne pravděpodobně uplatňovat i v dalších zemí východní Afriky, zejména v Ugandě a Tanzanii.

37

Plán založení komunitní banky Kolma ustanovený 13.1. 2009 hlavní setkání setkání zástupců skupin hledání nových skupin kontaktování zástupců skupin nalezení prostor pro kancelář zřízení bankovního účtu

21.1.09 22.1.09 23.1.09 24.1.09 25.1.09 26.1.09 27.1.09 28.1.09 29.1.09 30.1.09 31.1.09 1.2.09 2.2.09 3.2.09 4.2.09 5.2.09 6.2.09 7.2.09 8.2.09

registrace komunitní banky

Skutečný průběh zakládání banky hlavní setkání setkání zástupců skupin hledání nových skupin kontaktování zástupců skupin nalezení prostor pro kancelář zřízení bankovního účtu

21.1.09 22.1.09 23.1.09 24.1.09 25.1.09 26.1.09 27.1.09 28.1.09 29.1.09 30.1.09 31.1.09 1.2.09 2.2.09 3.2.09 4.2.09 5.2.09 6.2.09 7.2.09 8.2.09

registrace komunitní banky

Poté co registrace banky a zřízení účtu proběhlo relativně bez problémů, uvázl celý proces na hledání vhodných prostor pro kancelář banky. I přes urgence ze strany budoucích členů banky BIG MFI nedokázala postoupit s hledáním prostor ani do konce dubna. Problém nebyl ani tak v tom, že by nebyl dostatek volných prostor, jako spíše, že se jejich hledání nikdo systematicky nevěnoval. Toto ukazuje poměrně častý jev v Africe, kdy stanovené časové plány jsou v podstatě ignorovány a projekty se velmi snadno dostávají do několikaměsíčního skluzu. 5.2.10 Příklady dalších keňských MFI Kenya Women Finance Trust (KWFT) byla založena v roce 1981 skupinou bankéřek, právniček a podnikatelek s cílem poskytovat půjčky výhradně ženám. Vznik nadace umožnily dotace, později se ale přešlo na financování formou půjček od místních i mezinárodních zdrojů. V současnosti představuje KWFT jednu z největších MFI v zemi. Zaměřuje se na chudé ženy z vesnic a slumů. Půjčky jsou poskytovány jednotlivcům, ti ale musejí být členy registrované 38

solidární skupiny. Nové skupiny procházejí dvouměsíčním kurzem zaměřeným na základní podnikatelské dovednosti. KWFT poskytuje i čistě individuální půjčky na rozvoj již zaběhnutého podniku, podmínkou je předložení podnikatelského plánu. KWFT je poměrně silně sociálně zaměřená a jako jedna z mála poskytuje půjčky i na zdravotní výdaje. [28] Faulu rovněž patří k největším MFI v Keni. Byla založena v roce 1992 organizací Food for the Hungry International. Vznik Faulu finančně podpořila Evropská unie, americká rozvojová agentura USAID a britská DFID. V současnosti Faulu stále čerpá podporu USAID, z větší části ale funguje samostatně díky spláceným úrokům. Faulu nabízí půjčky především skupinám, které za tímto účelem vznikají. Nejedná se tedy o solidární skupiny, které byly zmiňovány dříve. Nabízené půjčky jsou určeny na podnikání, zemědělskou činnost, školní poplatky. Faulu také dokáže zprostředkovat nákup cenných papírů na burze. [29] Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology (KADET) byla založena neziskovou organizací Word Vision v roce 2000. Word Vision představuje také zdroj financí pro tuto MFI. KADET nabízí půjčky jednotlivcům i solidárním skupinám, které musí mít alespoň 15 členů. Novým skupinám poskytuje osmitýdenní vzdělávací program. Půjčky jsou určeny na rozvoj podnikání, zemědělkou činnost, nákup nových technologií, ale i na školní poplatky. KADET nabízí klientům také možnost zdravotního pojištění a zajišťuje vzdělávání orientované především na zamezení nemocí jako malárie a HIV/AIDS. [30] Women in Fishing Industry Project (WIFIP) je nezisková organizace působící pouze v oblasti Viktoriina jezera. Smyslem jejího založení v roce 2002 byla podpora a vzdělávání žen zabývajících se činnostmi spojenými s rybolovem. Do služeb, které WIFIP provozuje, patří i mikrofinance. WIFIP pracuje v rámci specifické komunity, ale s jednotlivci. Půjčky poskytuje především ženám, které musí mít našetřeno 25 % z výše požadované půjčky. Standardně ženy absolvují kurz podnikatelských dovedností. Následují tři týdny, ve kterých mají za úkol naspořit určitou částku. [31] Pokud toto splní, mají nárok na půjčku. Problémem WIFIP je orientace pouze najeden obor podnikání. Velká část žen, které jsou do projektu zapojeny, prodává ryby. Při takovémto postupu může hrozit poměrně rychlé nasycení trhu. 5.2.11 PEST analýza keňského prostředí Podobně jako v kapitole 4, kde byly analyzovány externí podmínky a vliv makrookolí v ČR, budeme v této kapitole posuzovat vznik nové společnosti (MFI) nabízející financování prostřednictvím mikrofinancí v Keni. Politicko – legislativní faktory Zde se může Keňa jevit problematicky zejména vzhledem k všeobecně rozšířené korupci. V žebříčku Heritage Foundation, který korupci sleduje, se Keňa umístila na 150 místě z 179. Stejný zdroj dále uvádí, že domáhání se vlastnických práv zde může být složité.

39

I přesto ale Keňa patří k nejvyspělejším a z hlediska investic nejbezpečnějším státům afrického kontinentu. Založení nového podniku zde v průměru trvá 38 dnů. Vznik běžných MFI keňská legislativa nijak neupravuje a nesleduje. K jejich založení stačí relativně jednoduchá registrace na místním úřadě, kdy je možné MFI zaregistrovat jako Self-Help Group, Community Based Organization, Company nebo Trust. Pokud by MFI chtěla nabízet služby na úrovni komerční banky, musela by získat bankovní licenci a podléhala by státní regulaci. Většina MFI se tomuto raději vyhne. Ekonomické faktory Jak bylo uvedeno v úvodní části této kapitoly, je v Keni vysoká nezaměstnanost a vysoká míra inflace. Nezaměstnanost se ve smyslu poskytování drobných půjček může jevit jako výhodná a lze tak očekávat velké množství zájemců. Naproti tomu vysoká míra inflace je mimořádně nepříznivá, protože znehodnocuje vklady investorů investujících v zahraniční měně. Dopad světové krize na schopnost splácet mikroúvěry by v Keni neměl mít zásadní význam. Prostředí, kde jsou mikropůjčky nabízeny, není s globálním trhem spjato. Většina projektů se týká běžných potřeb, po kterých je poptávka i v době ekonomického oslabení. Rizikovější zde jsou klimatické vlivy, případně špatná bezpečnostní situace. Sociálně – kulturní faktory Problém Keni a dalších afrických zemí spočívá ve velkém množství kmenů žijících v jednom státě. Napětí mezi kmeny může přerůst v nepokoje, tak jak tomu bylo po volbách v roce 2008. V důsledku těchto nepokojů se řada MFI dostala do potíží, protože jejich klienti museli opustit domovy a nemohli se věnovat obchodu. Při vstupu na tyto a podobné trhy je třeba věnovat náležitou pozornost vztahům mezi komunitami, které v daném místě žijí. Významným faktorem je nespolehlivost. Při stanovování časových harmonogramů se musí počítat s dostatečnou rezervou. Může také dojít k tomu, že odsouhlasený plán začne keňská strana uskutečňovat nesprávným způsobem z důvodu jeho nepochopení. Komunikace s partnerem musí být dostatečně jasná a je dobré zavést supervizi po celou dobu spolupráce. Technologické faktory Technologická úroveň Keni je pro zřízení MFI dostatečná. V zemi je možné snadno zřídit internetové připojení a síť mobilních operátorů pokrývá celé území. Mobilní telefon má 11,5 mil. obyvatel a mobilní operátoři nabízejí služby, které jsou pro provozování mikrofinancí velmi vhodné. Příkladem může být služba M-Pesa největšího keňského operátora. Díky této službě je možné poslat peníze prostřednictvím mobilního telefonu kamkoli v Keni. Příjemce dostane na svůj mobil zprávu. Tu ukáže ve speciálním kiosku, který je součástí každé větší vesnice, a je mu v hotovosti vyplacena odpovídající částka.

40

5.3 Bangladéš V Bangladéši je mimořádně významnou MFI Grameen Bank, která dala vzniknout novodobému systému distribuce a kontroly mikrofinancí. Tento systém, jehož obdobu užívá řada MFI po celém světě, čelil mnoha problémům a za 26 let své existence prošel poměrně zásadními změnami. Grameen Bank začínala v roce 1983 se systémem nazývaným Grameen I nebo také Grameen Classic System. Tento systém zavedl splácení půjčky po malých částkách v pravidelných a krátkých intervalech. Zásadním přínosem bylo ale zavedení tzv. dlužnických skupin. Tyto skupiny měly spojovat členy s podobnými podnikatelskými záměry a z podobného prostředí. Smyslem skupin byla kontrola využití úvěru a vzájemná kontrola členů. Pokud jeden dlužník nesplácel, nikdo další ze skupiny neměl nárok na poskytnutí úvěru. Poměrně velká pozornost byla věnována stanovení počtu členů skupiny, kdy jako optimum pro zachování transparentnosti a kontroly nad skupinou bylo zvoleno 5 členů. Ti do svého čela zvolili předsedu, který zajišťoval komunikaci s Grameen Bank. Grameen I dále zavedl týdenní schůzky, na kterých se jeden pracovník banky sešel se šesti až osmi skupinami. Tématem schůzek bylo schvalování nových úvěrů, výběr splátek, řešení případných problémů a poradenství v oblasti nových podnikatelských záměrů, vzdělávání, zdravotní péče apod. Schválené úvěry byly poskytovány nejprve prvním dvěma členům skupiny. Tyto členy vybrala sama skupina. Poté co dokázali úvěr splácet po dobu šesti týdnů, mohli úvěr získat další dva členové skupiny. Předseda skupiny úvěr získával jako poslední. Formální podmínky splácení úvěru měly být co nejjednodušší, proto se omezily pouze na stanovení délky trvání úvěru jeden rok, přičemž první splátka následovala týden po přijetí půjčky a splácení dále probíhalo v týdenních intervalech, a na stanovení roční úrokové míry 20 %. Po splacení úvěru měl dlužník nárok na nový úvěr, zpravidla ve vyšší hodnotě. Banka poskytovala několik typů úvěrových produktů. Základním byl všeobecný úvěr, ze kterého vycházeli další modifikace. Za zmínku stojí tzv. kolektivní úvěr, který byl poskytován celé skupině na nákup např. dražší technologie. Tento typ se ale přestal brzo používat, protože úspěšnost investice byla většinou dílem jen části skupiny, na které se zbytek přiživoval. Dalším zajímavým produktem byl úvěr na bydlení, který byl rovněž poskytován jako úvěr na produktivní činnost. Podle Grameen Bank je i investice do bydlení produktivní, protože dlužník tím získá prostor pro svoji činnost a zároveň může své produkty ochránit před povětrnostními vlivy. Grameen I dále svým členům ukládal povinnost spořit. Každý kdo získal úvěr odvedl 5 % z jeho výše do skupinového fondu a dále musel pravidelně ukládat částku stanovenou

41

podle výše úvěru. Vklady byly úročeny 8,5 %. Touto formou spoření banka získávala další kapitál pro půjčky a zároveň alespoň částečnou záruku za poskytnuté úvěry. Ze skupinového fondu mohli členové skupiny čerpat bezúročné půjčky do výše 50 % naspořené částky. Grameen Bank také kladla klientům povinnost kupovat akcie, které byly doposud v rukou státu. Cílem tohoto opatření bylo, aby se banka stala majetkem svých klientů. Zároveň byla sledována snaha najít argument pro kritiky banky, kterým se nelíbilo, že chudí lidé musejí platit úrok a případné další poplatky. Pokud by klienti vlastnili akcie banky, zaplacené poplatky a úroky by v podstatě zůstávaly v jejich rukou. [14] Systém Grameen I byl v řadě ohledů příliš přísný a jednotvárný. Rostoucí počet klientů vyžadoval pružnější přístup. Mezi dlužníky se začala projevovat nespokojenost. V roce 1998 Bangladéš zasáhly povodně, které postihly i velkou část klientů banky. To společně s vnitřním napětím v bance vyústilo v krizi systému Grameen I a odchod části klientů. To vše vedlo k zásadní změně systému a vzniku nového, označovaného jako Grameen II. Přechod na Grameen II nebo také Grameen Generalised System byl dokončen v roce 2002. První změnou byla větší motivace ke splácení a odměňování řádně platících dlužníků. To spočívalo v tom, že pokud dlužník splácel prvních 6 měsíců úvěr podle stanoveného harmonogramu, měl po uplynutí této doby nárok na nový úvěr alespoň ve stejné výši jako ten, který už splácel. S tím byla ale také spojena povinnost chodit na týdenní schůzky dlužníků. Dále byla změněna nabídka úvěrových produktů. Základní typ úvěru získal proměnou dobu splácení v rozmezí 3 měsíců až 3 let. Splátka nyní může probíhat měsíčně nebo jednou za dva, případně tři měsíce, minimální splátka je 1 %. Výše úvěru je závislá na výši úspor klienta a může dosáhnout maximálně jejich trojnásobku, přičemž ale dobrá kázeň dlužníka může tento strop navýšit, špatná naopak snížit. Pokud dlužník cítí, že nezvládne půjčku splácet, může přejít na tzv. flexibilní úvěr, kdy je stanoven nový splátkový kalendář a ze strany banky jsou přijaty opatření vedoucí k tomu, aby dlužník v první řadě splatil svůj úvěr. Ke změnám došlo i z hlediska skupinové odpovědnosti. Její princip zůstává zachován, ale je kladen větší důraz na platební morálku jednotlivých členů. Pokud např. jeden člen skupiny vyniká a splácí mimořádně dobře, nemusí ho postihnout omezení v případě, že ostatní členové mají špatnou platební morálku. Nově dochází také k pojišťování úvěrů, kdy jsou na toto pojištění odváděny 3 % z každého poskytnutého úvěru. Povinné spoření zůstává zachováno. Původních 5 % do skupinového fondu bylo sníženo na 2,5 %. Další 2,5 % klient povinně spoří na svém účtu, k těmto penězům má volný přístup. [32]

42

5.4 Mexiko Mexiko je jedinou zemí, kde je možné z České republiky investovat do mikrofinancí. Tyto investice zajišťuje společnost Microfinance, a.s., která spolupracuje s vybranými mexickými MFI. Tyto MFI mají podobnou strukturu a velmi dobré ekonomické výsledky. Jednou z nich je CrediComún, o které poskytla bližší informace její zaměstnankyně Rebeca Romero. CrediComún patří mezi nejperspektivnější MFI v Mexiku. Pracuje pouze s venkovskými bankami, které tvoří skupiny 7 až 25 klientů. Tyto skupiny vznikají cíleně za účelem vstupu do banky a každý nový zájemce o vstup musí získat pozvání od stávajících členů. Řízení skupin a přidělování úvěrů zde není tak striktní jako v Grameen Bank. Každá skupina má dva zástupce, resp. zástupkyně, předsedkyni a pokladnici. Půjčky jsou poskytovány vždy na 16 týdnů, splácejí se týdně a týdně probíhají i schůzky členů venkovské banky. Nejnižší půjčka na toto období je 100 USD a po jejím splacení má dlužník nárok na vyšší úvěr. Úrok půjčky je 3,9 % měsíčně. K jejímu získání musí žadatel prokázat pravidelný příjem ve výši alespoň 1,5 násobku týdenní splátky a musí naspořit 10 % z výše půjčky. Po splacení si může klient nechat své úspory vyplatit. Při nesplacení dluhu jednotlivce mohou být na úhradu úvěru použity kolektivní úspory skupiny. Okolo 20 % půjček je poskytováno z kapitálu pocházejícího z úspor klientů, zbytek pochází od investorů a úvěrů komerčních bank. CrediComún poskytl ke konci roku 2007 půjčky více jak 6 000 klientů. Celkový objem půjček dosáhl hodnoty 4 752 644 USD. Ohrožené úvěry do 30 dnů představují 0,15 %.[34] Další mexickou MFI je Fundación para la Integración Productiva Sustentace (FIPS). FIPS využívá kolektivní odpovědnosti, ale pojmy vesnická banka a solidární skupina používá odlišně, než jak byly doposud chápány. Vesnická banka má 15 až 35 členů a mohou do ní vstupovat i noví, neověření členové. Půjčky jsou zde poskytovány menší, na dobu 16 týdnů, a podnikatelské záměry nejsou přezkoumávány. Záruky jsou dány jednak kolektivní odpovědností a jednak povinností spořit. Na krytí nesplacených dluhů jsou pak použity kolektivní úspory. Zájemce o půjčku také musí prokázat, že jeho pravidelný příjem je minimálně 1,5 násobek týdenní splátky. Schůzky členů vesnické banky se konají jednou týdně, v týdenních intervalech je rovněž splácena půjčka. Pojem solidárních skupin je v této MFI chápán jako další stupeň vývoje vesnické banky. Solidární skupinu tvoří 4 až 8 klientů, kteří již splatili minimálně dvě půjčky, jsou zde tak pouze ověření členové. Půjčované částky jsou vyšší a podnikatelské plány jsou přezkoumávány, od určitých částek je potřeba povolení od vedení FIPS. Členové skupiny musí poskytnout ručení, které dvojnásobně přesahuje hodnotu půjčky. FIPS měl ke konci roku 2007 přes 5 000 klientů a poskytl půjčky v celkovém objemu 1 618 941 USD. Ohrožené úvěry do 30 dnů dosáhly hodnoty 1,22 %.[33]

43

5.6 Gruzie V Gruzii dlouhodobě působí nezisková společnost Člověk v tísni, která zde realizovala i mikrofinance. Informace k projektu poskytl Marek Vozka, který zde jako zaměstnanec společnosti Člověk v tísni tento projekt vedl. Využití mikrofinancí v následujícím příkladě je od doposud popisovaných situacích pojato velmi odlišně, prioritou zde byl sociální dopad. Prostředky byly získány z dotace Ministerstva vnitra ČR. Člověk v tísni působil v hornické a bývalé průmyslové oblasti a měl zde již vybudované renomé z předcházejících projektů. To bylo důležité pro získání důvěry ze strany budoucích klientů. K zajištění splácení úvěrů nebyl využit princip kolektivní odpovědnosti. V některých případech bylo využito předcházející dobré zkušenosti s některými místními podnikateli. Jinak byly úvěry poskytovány na základě zpracovaného podnikatelského plánu, kdy Člověk v tísni poskytoval výukové kurzy, během kterých byl podnikatelský plán sestavován. Tyto kurzy měly jednak vzdělávací účel, dále pomáhaly předem vytipovat vhodné kandidáty na půjčku. Sledovaným aspektem pro přidělení úvěru byl i počet nových zaměstnaneckých míst, které projekt dokázal vytvořit. Pro další ověření serióznosti byly na zkušenosti se zájemci o půjčky dotazovány místní městské úřady nebo další občané např. v mešitách. Mikrofinance byly zaměřeny do míst, kde obyvatelé měli většinou alespoň výuční list a praxi ze závodu, který zde dříve fungoval. Jedinou chybějící věcí byl kapitál. Člověk v tísni se orientoval na skupiny obyvatel, které neměly možnost získat úvěr z bank ani z jiných mikrofinančních institucí, nerozlišoval při tom ženy a muže. Příjemci mikropůjček se většinou stávali jednotlivci – podnikatelé, kteří vytvářeli několik pracovních míst. Úvěry se nejčastěji pohybovaly ve výši 300-400 USD, úroková sazba pak mezi 4 až 8 % a délka úvěrů byla od 3 do 6 měsíců. Splátky se vybíraly jednou měsíčně a alespoň jednou měsíčně probíhala také kontrola projektů. V některých případech, většinou když šlo o zemědělskou výrobu, nebyly vyžadovány měsíční splátky a úvěr mohl být splacen až po sklizni. Ročně bylo poskytnuto okolo 30 úvěrů. Na mikrofinance bylo uvolněno 50 000 USD s tím, že se vytvoří fond, ze kterého se budou poskytovat půjčky a vracet se budou splátky. Ročně se počítalo se ztrátou okolo 10 % kapitálu fondu a projekt byl plánován do vyčerpání všech prostředků, přibližně na 4 až 5 let. V rámci této aktivity Člověka v tísni byli zájemci o úvěr vzděláváni, podnikatelské plány kontrolovány a na průběh jednotlivých projektů bylo pravidelně dohlíženo. Před poskytnutím úvěru byla také posuzována pověst zájemce podle výpovědí namátkově vybraných spoluobčanů. Tento důsledný přístup se odrazil na nákladech, které zde řízení mikrofinancí vyžadovalo. Provozní náklady, které si tento projekt vyžádal, dosáhly částky 16 000 USD ročně. Tato částka byla čerpána z rozpočtu Gruzínské pobočky Člověka v tísni a neměla tak vliv na výši prostředků určených na úvěry.

44

5.7 Tabulkové srovnání zmiňovaných MFI Tabulka 5.2: Srovnání vybraných keňských MFI

počet klientů poskytnuté půjčky frekvence splácení41 frekvence mítinků doba splácení

KWFT

Faulu

KADET

WIFIP

208 01040

90 30940

19 42140

400

85 720 278 USD40 27 407 347 USD40 6 178 809 USD40

-

týdně / měsíčně

denně / měsíčně

týdně / měsíčně

týdně

měsíčně

týdně

týdně

týdně

9-12 měsíců

-

-

40

2,94 %

klientela

jen ženy

muži i ženy

převažují muži

především ženy

22840

22040

13040

200

jednoho zaměstnance účel půjček

17,7 %

6 / 12 měsíců 40

PAR 30

počet dlužníků na

2,0 %

40

-

podnikání,

podnikání,

podnikání,

podnikání,

služby,

služby,

služby,

služby

zemědělská výroba, zemědělská výroba, zemědělská výroba, živočišná výroba, živočišná výroba

živočišná výroba,

školní poplatky,

nové technologie,

lékařské výdaje

školní poplatky

typická výše půjček

do 300 USD

do 300 USD

do 350 USD

do 450 USD

úroková míra p.a.

18 / 20 %42

12 / 16 / 18 %43

18,5 %

20 %

dlužnické skupiny

5-30 členů

10-25 členů

od 15 členů

ano

ne

ne

motivace dlužníků

po splacení úvěru ne

možnost dalšího s nižší úrokovou sazbou

další služby

poradenství

zprostředkování

v rámci projektů,

obchodu na burze možnost

zprostředkování

cenných papírů

zdravotního

vzdělávání, ne

zdravotního pojištění

pojištění dominantní zdroj kapitálu

půjčky

podíl vlastněný

Word Vision

dotace

NNO Food for the

formou půjčky

z různých zdrojů

Hungry, dotace

40

Dle serveru Mix Market, http://www.mixmarket.org/. Kratší interval splácení je většinou určen pro nové a zatím neověřené klienty. 42 18 % úroková míra pro půjčky nad 100 000 KSH, 20 % do 100 000 KSH. 43 Úroková míra se mění podle toho, jak dlouho je dlužník klientem MFI a jakou má platební morálku.

41

45

Tabulka 5.3: Srovnání dalších zmiňovaných MFI

počet klientů

Grameen Bank

CrediComún

FIPS

Člověk v tísni

(Bangladéš)

(Mexiko)

(Mexiko)

(Gruzie)

6 707 00040

6 12740

5 35040

40

40

poskytnuté půjčky

532 024 930 USD

frekvence splácení

týdně

týdně

týdně

měsíčně

frekvence mítinků

týdně

týdně

týdně

týdně

individuální

16 týdnů

16 týdnů

6 - 12 měsíců

PAR 30

1,79 %40

0,15 %40

1,22 %40

-

klientela

převažují ženy

především ženy

především ženy

převažují muži

30040

8040

14040

30

doba splácení

počet dlužníků na jednoho zaměstnance účel půjček

4 752 644 USD

30 40

1 618 941 USD

50 000 USD

podnikání,

podnikání,

podnikání,

podnikání,

služby,

služby,

služby,

služby,

zemědělská

zemědělská výroba, zemědělská

zemědělská výroba,

výroba,

živočišná výroba, výroba,

živočišná výroba,

živočišná výroba,

živočišná výroba,

bydlení, školní poplatky typická výše půjček

80 USD

770 USD

300 USD

do 400 USD

úroková míra p.a.

20 %

45 %

45 %

4-8%

dlužnické skupiny

5 členů

7-25 členů

15-35 členů

ne

motivace dlužníků

po splacení úvěru po splacení úvěru po splacení úvěru možnost nového, možnost nového, možnost nového,

další služby

ne

vyššího úvěru

vyššího úvěru

vyššího úvěru

vzdělávání,

vzdělávání,

vzdělávání,

vzdělávání,

důchodové pojištění, poradenství

poradenství

poradenství

zdravotní pojištění, v rámci projektů

v rámci projektů

v rámci projektů

programy pro velmi chudé dominantní zdroj kapitálu

úspory klientů

půjčky

půjčky

dotace MV ČR

banky, bankovní podíly

46

5.7 Shrnutí Realizace každého projektu musí sledovat kulturní, politické i geografické pozadí místa, kde k ní dochází. Podle toho je možné připravit se na specifické problémy a předcházet jim nebo, v horším případě, s nimi alespoň počítat a připravit se na ně. V Africe to znamená především nespolehlivost z hlediska času a dodržování termínů nebo automatické očekávání darů a pomoci od obyvatel vyspělého světa. Další faktory mající vliv na realizaci projektu bychom našli v jiných částech světa. Při zavádění modelu úspěšného v jedné zemi v zemi jiné je vždy třeba model upravit tak, aby vyhovoval novému prostředí. To platí i pro mikrofinance. Doslova každá MFI může mít jiné podmínky pro přidělení mikroúvěru, může klást důraz na jiná opatření k omezení rizika nebo může pracovat s jinou klientelou. Základní rysy ale zůstávají zachovány. Výrazněji se mohou odlišovat pouze dotované MFI, které se snaží o co největší sociální dopad mezi klienty. Stanovení společných principů fungování mikrofinancí a faktorů ovlivňujících chování MFI se věnuje následující kapitola.

47

6.

Porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti Následující kapitola si klade za cíl vyvodit obecně platné principy fungování

mikrofinancí a stanovit základní hlediska, která mikrofinance sledují. Podstatnou částí je uvedení faktorů, které ovlivňují chování MFI a mají zásadní význam pro stanovená hlediska. Podle těchto faktorů je navržen postup hodnocení, který umožňuje porovnávat různé MFI. Celá kapitola se soustřeďuje na sledování rizika, které mikrofinance přinášejí. Důležitým upozorněním je, že v následujícím textu jsou pojmy MFI a komunitní banka, pokud není uvedeno jinak, zaměnitelné.

6.1 Principy fungování mikrofinancí V předcházející kapitole bylo uvedeno několik příkladů fungování MFI a komunitních či vesnických bank z různých částí světa. Jejich porovnáním lze vyvodit několik základních a obecně platných principů, které mikrofinance vymezují a díky kterým fungují. Jde o: -

princip poskytování úvěrů chudým lidem,

-

princip poskytování malých úvěrů,

-

princip kolektivní odpovědnosti,

-

princip pravidelnosti,

-

princip motivace k dalšímu rozvoji.

Princip poskytování úvěrů chudým lidem je základním principem fungování a smyslu mikrofinancí. Mikrofinance vznikly, aby umožnily chudým lidem získat kapitál a drobným podnikáním zlepšit svou životní úroveň. Sledují v první řade sociální význam. Úrok, kterým jsou mikroúvěry zatíženy, je určen především na krytí nákladů spojených s distribucí kapitálu. Tyto náklady jsou ale poměrně vysoké. Pro bohaté obyvatele, kteří mají čím ručit, může být často jednodušší a levnější získat úvěr z klasické komerční banky. Princip poskytování malých úvěrů je rovněž pro mikrofinance typický. Malé částky nepředstavují velké riziko a ani klienti nemají potřebu velkého kapitálu. Úvěry jsou nejčastěji poskytovány na nákup surovin, drobného nářadí a dalších málo nákladných prostředků výroby, např. osiva, hnojiva, apod. Princip kolektivní odpovědnosti představuje hlavní přístup k omezení rizikovosti investice. Tento princip nahrazuje záruky ve formě majetku dlužníka, které vyžadují běžné bankovní instituce. V rámci kolektivní odpovědnosti představují záruku za úvěr vazby mezi dlužníkem a skupinou. Tyto vazby jsou majetkové, kdy ostatní členové skupiny jsou přímo anebo nepřímo ohroženi na svém majetku v případě, kdy jeden člen úvěr nesplácí. Nepřímé ohrožení představuje to, že všichni členové skupiny ztrácejí možnost získat nový úvěr. Přímé ohrožení majetku pak znamená např. využití úspor celé skupiny na krytí nesplaceného úvěru. Díky existenci takovéhoto ohrožení se předpokládá, že členové skupiny se mezi sebou 48

budou kontrolovat, dohlížet na sebe a vzájemně si pomáhat. Další kategorii vazeb jednotlivce ke skupině můžeme označit jako psychologickou a je možné odkázat se na Maslowovu teorii pyramidy lidských potřeb. V této pyramidě figuruje potřeba společenského uznání a úcty, která vede k tomu, že se dlužník v rámci skupiny chová odpovědně a dbá, aby v očích ostatních členů nevypadal špatně. Princip pravidelnosti má rovněž hlavní význam v omezení rizikovosti úvěrů a spočívá v pravidelných, nejčastěji týdenních nebo měsíčních splátkách. Se stejnou frekvencí zpravidla probíhají i schůzky skupiny ze zástupcem MFI. Pravidelné a časté splátky vedou dlužníka k tomu, že získá návyk dát vždy část zisku ke splácení úvěru stranou. MFI tímto získává přehled, jak se komu daří v podnikání a dokáže dříve odhalit, že se nějaký dlužník dostal do potíží. Zástupce MFI by měl mít přehled o podnikatelských aktivitách v dané oblasti a alespoň nějaké ekonomické vzdělání. Jeho účast na schůzkách tak také přispívá k zefektivňování jednotlivých projektů. Tyto schůzky vytvářejí prostor k diskuzím a hledání řešení problémů, kterým dlužníci čelí. Princip motivace k dalšímu rozvoji vede dlužníka k tomu, aby se i bez existence dlužnické skupiny snažil o včasné splacení úvěru a byl za to nějak odměněn. Nejčastěji jde o možnost získat po splacení úvěru úvěr nový, který může být vyšší nebo může být zatížen nižší úrokovou mírou. V tomto významu můžeme k vysvětlení principu motivace opět využít Maslowovu teorii lidských potřeb, kdy nad potřebou uznání stojí potřeba seberealizace, která nutí člověka k tomu, aby se snažil být úspěšný a naplnil své možnosti růstu. Motivace může být i negativní, např. v případě, že se dlužník se splátkou zpozdí, bude mít příště nárok jen na úvěr menší. Princip motivace není tak rozšířený jako ostatní vyjmenované principy.

6.2 Hlediska pro posuzování mikroúvěrů Smyslem mikrofinancí je poskytování mikroúvěrů. Právě na ty by se měla orientovat hlediska pro posuzování mikrofinancí. Mikroúvěr je bankovní produkt, který kromě běžných aspektů zhodnocení investice a její rizikovosti sleduje aspekt sociálního přínosu pro dlužníka. Tyto tři aspekty, resp. hlediska, představují základní přístup k mikrofinancím a jsou důležité pro jejich členění, proto jim je dále věnována velká pozornost. Jmenovaná hlediska je třeba posuzovat podle ukazatelů, které mohou být měkké nebo tvrdé. Tvrdé ukazatele jsou snadno měřitelné a přesně definovatelné. Měkké ukazatele jsou naproti tomu více subjektivní a velmi složitě měřitelné. V následujícím textu jsou zmíněná hlediska blíže rozebrána. Sociální dopad úvěru, resp. působení MFI, je spojen se základním principem zprostředkování kapitálu chudým lidem. Toto hledisko sleduje, jak úvěr ovlivní životní úroveň dlužníka a jeho rodiny. Znamená to základní věci, jako zda díky úvěru bude mít dlužník možnost vytvořit zisk, aby sebe a svou rodinu uživil, mohl vyhledat zdravotní péči, děti měly přístup ke vzdělání apod. U větších úvěrů by se také mělo sledovat, zda dlužník vytváří nové

49

pracovní pozice, jak svým podnikáním ovlivňuje místní komunitu a nepodstatné není ani sledování dopadu jeho činnosti na životní prostředí. Tvrdé ukazatele: - počet lidí profitujících z poskytnutého úvěru, - změna příjmu dlužníka za sledované období, - změna struktury výdajů dlužníka za sledované období, - změna kupní síly dlužníka za sledované období. Měkké ukazatele: - změna v přístupu ke zdravotní péči dlužníka a jeho rodiny za sledované období, - změna úrovně vědomostí dlužníka za sledované období. Výnosnost úvěru můžeme sledovat z pohledu MFI nebo, jako v tomto případě, z pohledu investora. Platí ale, že výnosnost by měla být sledována ve všech případech. Pokud MFI získá prostředky od komerční banky nebo investora, je nutné dosáhnout zisku k pokrytí nákladů na tento kapitál. Část zisku musí zbýt na pokrytí nákladů spojených s provozem banky. Provozní náklady je nutné pokrýt i v případě, že kapitál na úvěry pochází z úspor nebo bankovních podílů klientů banky. Úrok, resp. poskytování kapitálu za úplatu, je pro komunitní banku nutností. Výnosnost úvěru je v otázce nákladů úzce spjata s jeho sociálním dopadem. MFI pro krytí svých nákladů může buď snížit výnos investora nebo zvýšit úrokovou sazbu. Pokud komunitní banka negeneruje ani minimální zisk na krytí nákladů nebo je její provoz dotován, je dlouhodobě neudržitelná a je jen otázkou času, kdy přestane své služby poskytovat. Tvrdé ukazatele: - úroková sazba za poskytnutí kapitálu investora, - doba splacení. Rizikovost úvěru se snižuje řadou opatření. Patří mezi ně princip kolektivní odpovědnosti, princip pravidelnosti, prověřování podnikatelských plánů nebo školení pro dlužníky. Komunitní banky se s ohledem na své hospodaření snaží dosáhnout určitého kompromisu mezi rizikovostí a výnosností úvěru. Tyto dva pojmy jsou spolu spjaty, ale v řadě situací se staví do protikladu. Opatření ke snížení rizikovosti často představují náklady banky a snižují zisk. Tvrdé ukazatele: - počet a celková hodnota úvěrů s prodlevou ve splácení větší než 30 dnů, - počet a celková hodnota nesplacených úvěrů za 12 měsíců, - celková výše prostředků ke krytí nesplacených úvěrů. Měkké ukazatele: - oblast a druh podnikání, - množství opatření pro snížení rizikovosti úvěru. 50

6.3 Faktory ovlivňující chování MFI Následující část představuje otázky, které by měly být zodpovězeny při posuzování MFI a které představují faktory pro porovnávání MFI z hlediska sociálního dopadu, výnosnosti a rizikovosti úvěru. Význam těchto otázek je vždy zdůvodněn a doplněn možnými stavy vzhledem k vyjmenovaným hlediskům. 6.3.1 Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry Tato otázka souvisí především s výší úrokové míry, kterou MFI požadují a přeneseně pak i se sociálním významem mikrofinancí. Srovnávají se zde podmínky získání a zajištění kapitálu pro poskytování úvěrů a rychlost s jakou může MFI začít pracovat. a)

Kapitál od vnějších investorů a komerčních bank vyžaduje splacení a je zatížen

úrokovou sazbou. V tomto případě má MFI vyšší finanční náklady a musí tak po dlužnících požadovat vyšší úrok, těm se tak snižuje čistý zisk a omezuje se sociální dopad půjčky. MFI někdy šetří na výdajích jako jsou školící kurzy před poskytnutím úvěru a dává přednost méně rizikovým skupinám a oblastem podnikání, což dále omezuje sociální dopad. Z hlediska rizikovosti jsou takto financované úvěry zpravidla dobře ošetřeny. Bývá využit princip kolektivní odpovědnosti, pravidelnosti a jsou zavedena i další opatření pro snížení rizika, která jsou rozebrána dále v textu. Výhodou tohoto způsobu financování je, že banka má kapitál k dispozici relativně rychle. b)

Kapitál od vlastních klientů může být získám formou prodeje bankovních podílů nebo

ve formě bankovních úspor klientů. Takto financované banky většinou požadují po svých dlužnících, aby před získáním půjčky měli v bance vložený majetek. To předpokládá, že klienti mají k dispozici alespoň nějaké volné prostředky. Kdo takovéto prostředky nemá, nemůže ani získat úvěr, což se může jevit jako omezování sociálního dopadu. Tato skupina obyvatel je ale obecně hodnocena jako více riziková a většinou nemá možnost získat úvěr ani u první zmiňované skupiny MFI financované investory a bankami. Úspory uložené v bance jsou většinou úročeny jen minimálně a pro banku představují levný kapitál pro poskytování půjček. Stejně tak kapitál získaný prodejem podílů, kdy banka v reálu dividendy nevyplácí. Pro banku to znamená malé finanční náklady a po svých klientech nemusí požadovat vysoký úrok, případně banka utrácí více za dohled nad klienty a jejich ekonomické vzdělávání. Sociální význam takto financované banky tedy může být vyšší než v případě 6.3.1 a). Sledování nízké rizikovosti poskytovaných úvěrů by i při tomto způsobu financování mělo být mimořádně důležité, protože banka zodpovídá za majetek svých členů a klientů. Nevýhodou tohoto způsobu financování je pomalé získávání kapitálu banky. Banka musí čekat až její klienti shromáždí dostatek kapitálu, ze kterého se budou poskytovat úvěry. Toto dlouhé čekání může paralyzovat činnost banky a vést ke ztrátě důvěry a tím se de facto uzavře cesta k získání dalšího kapitálu od nových klientů. Při vzniku samo-financované 51

banky je důležité, aby se první výsledky jejího fungování dostavily rychle a tím si banka udržela důvěru. c)

Kapitál získaný z darů, grantů a dotací představuje pro komunitní banku

jednoznačnou výhodu z hlediska sociálního dopadu jejího působení. Banka si může dovolit poskytovat úvěry s nízkou úrokovou mírou a více se zaměřit na práci s komunitou. K tomu patří i poskytování úvěrů klientům, kteří se jeví jako více rizikoví a jejich přístup ke kapitálu je tak minimální, typicky jsou to velmi chudí lidé. Pokud banka sleduje maximální sociální dopad, neuplatňuje řadu opatření pro snížení rizikovosti úvěrů a nemusí uplatnit ani princip kolektivní odpovědnosti. To ale vede k tomu, že banku je třeba trvale dotovat, jinak po čase přijde o všechen svůj kapitál. Pokud banka pomocí darovaného kapitálu pouze vznikla a dál musí být samostatně udržitelná, změní se z hlediska sociálního dopadu a rizikovosti poskytovaných úvěrů na případ 6.3.1 b). 6.3.2 Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny Struktura řízení je spjata s tím, jak z organizačního hlediska na sobě nezávisle funguje MFI, komunitní banka a solidární skupina. Následující dva možné stavy porovnávají složitost struktury řízení. a)

Jednoduchá struktura řízení v podstatě znamená splynutí MFI a komunitní banky do

jedné organizace. Skupina v tomto případě volí nejčastěji jednoho nebo dva zástupce, kteří zajišťují administrativu a komunikaci s MFI. MFI má lepší kontrolu nad dlužníky a tím klesá riziko zneužití peněz. Pravidelné kontroly a návštěvy skupin jsou na druhou stranu nákladné a klienti musejí tyto náklady uhradit formou vyšších úrokových sazeb. b)

Složitější struktura řízení komunitní banky, viz příklad BIG z kapitoly 5.2.6, znamená

pro banku větší nezávislost na MFI. Klienti banky si demokraticky volí své zástupce do vedení banky a ti se starají o administrativu banky, získávání nových členů a dohled nad dlužníky. Setkání se zástupci MFI je méně časté. Tento model fungování je méně nákladný a to vede zpravidla k nižším úrokovým sazbám. Na druhou stranu MFI z části ztrácí kontrolu a přehled o dění v komunitní bance a proto je tato struktura řízení vhodnější pro banky, které mají k dispozici především kapitál od svých klientů, viz. 6.3.1 b). U takto fungující banky je třeba adekvátně k situaci vyřešit otázku odměňování volených zástupců ve vedení banky. Tito lidé musí získat odpovídající mzdu za svou činnost, jinak roste nebezpečí, že zneužijí svěřené prostředky. Dále se u těchto představitelů musí zamezit případnému střetu zájmů. Složitá struktura řízení je používaná méně často. 6.3.3 Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků Účel vzniku skupiny souvisí s postojem jejich členů k využívání služeb MFI. Tato otázka posuzuje míru zapojení členů skupiny do podnikání.

52

a)

Skupina vzniklá za účelem využívání mikroúvěrů je nejčastějším případem. Členové

takovéto skupiny mají tu výhodu, že se většinou navzájem dobře znají, navzájem věří ve své schopnosti a skupinu zakládají se společným cílem, kterým je podnikání. Vzájemná důvěra a sociální vazby ve skupině snižují rizikovost úvěru poskytnutého této skupině, členové na sebe budou spíše dohlížet a více si pomáhat. Pro udržení dobrých vazeb a co největší důvěry v rámci skupiny se mohou uplatňovat různá opatření, například každý stávající člen má právo veta při přijímání nových členů. b)

Skupina založená za jiným účelem může vzniknout např. aby její členové měli lepší

pozici při jednání se státní správou, při žádosti o dotaci apod.44 Podstatné je, že skupina nevzniká primárně kvůli podnikání. To může vést k tomu, že všichni členové nebudou služby banky využívat. Tito pasivní členové pak nebudou mít motivaci dohlížet na aktivní členy, což může oslabit princip kolektivní odpovědnosti a zvýšit rizikovost úvěrů poskytovaných členům takovéto skupiny. Situace vede k tomu, že v rámci skupiny, která nevznikla kvůli podnikání, se vytvoří menší skupina skutečně aktivních členů, kteří naplno využívají služeb komunitní banky, a jsou v podstatě obdobou skupiny z 6.3.3 a). 6.3.4 Jak je dlužnická skupina velká Velikost skupiny úzce souvisí se způsobem jejího řízení a kontrolování. Některá uplatňovaná opatření k omezení rizika mají také různý dopad na malou a na velkou skupinu. a)

Malá skupina do deseti členů umožňuje snazší kontrolu a skládá se ze členů, kteří se

dobře znají. To snižuje riziko, že by některý člen přestal splácet úvěr. Na druhou stranu práce s mnoha malými skupinami může být organizačně a finančně náročnější. Platí také, že některá opaření pro snížení rizika nemusí mít potřebný efekt, např. při krytí úvěru jednoho člena úsporami celé skupiny nemusí být tyto úspory dostatečné. Některé MFI vytvářejí malé skupiny z lidí, kteří se věnují stejné nebo související činnosti. Zde hrozí velké nebezpečí, že celou skupinu ohrozí jediná událost. Např. pokud se skupina orientuje na chov drůbeže, připraví epidemie slepičího moru všechny členy o živnost. Při stejné podnikatelské činnosti si také členové skupiny navzájem konkurují. b)

Velká skupina nad 10 členů má zpravidla větší samostatnost a více se zde spoléhá

na princip kolektivní odpovědnosti a vzájemnou spolupráci jednotlivých členů. Spektrum podnikání, kterému se členové skupiny věnují je širší, navzájem si tolik nekonkurují a negativní vnější jevy se na jejich činnosti odrážejí různou měrou, což vede k nižší rizikovosti skupiny jako celku. Počet členů skupiny by měl mít ale horní mez, aby zůstalo zachováno, že se všichni v rámci skupiny znají a mohou si důvěřovat.

44

Příklad BIG MFI a využívání Self-Help Groups, kapitola 5.2.6.

53

6.3.5 Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám Orientace na klientky a jejich upřednostňování před muži se může označovat jako prostředek ke zrovnoprávnění žen ve společnosti. MFI tím ale také sledují nižší rizikovost poskytovaných úvěrů. a)

MFI orientované především na ženy se většinou snaží o zrovnoprávnění žen ve

společnosti, která tradičně upřednostňuje muže. Ženám to umožňuje, často poprvé v životě, získat prostředky pro podnikání a stát se nezávislými na manželech. Zároveň s tím souvisí nižší rizikovost úvěrů poskytovaných ženám. To je zejména z důvodu, že ženy méně riskují a cítí zodpovědnost ke své rodině a svým dětem. Při poskytování úvěru ženám se také předpokládá větší sociální dopad, protože z generovaného zisku budou také profitovat děti. Takto orientovaná MFI často vytváří solidární skupiny pouze z žen, nebo má taková pravidla pro členství, aby ve skupině ženy vždy převažovali. b)

MFI bez rozlišování mužů a žen se může jevit jako více riziková, vzhledem k většímu

zastoupení mužů v solidární skupině. 45 MFI v tomto případě nevytváří žádné zvláštní požadavky s ohledem na pohlaví a ke všem klientům přistupuje stejně. I zde ale převažují většinou ženy, nebo je poměr mužů a žen vyrovnaný. To je dáno tím, že ženy mají o podnikání větší zájem, příklad GAWU z kapitoly 5.2.8. Dalším důvodem může být, že mužů je v dané oblasti málo. Zde je příkladem Mexiko, kde muži velmi často odjíždějí pracovat do USA. 6.3.6 Je úvěr poskytnut na vytváření zisku Pokud dlužník získá úvěr, může ho využít na činnost, jejímž provozováním vytvoří zisk. Získané prostředky může ale použít i na něco, co mu přinese především osobní prospěch. Tato otázka se zaměřuje na posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. a)

Produktivní činnost představuje podnikání, které je schopno dlužníkovi zajistit zisk,

konkrétní typy jsou uvedeny v části 6.3.7. Na poskytování takovýchto mikroúvěrů by se měly MFI primárně orientovat. Půjčka musí být poskytnuta v první řadě na něco, co generuje zisk. Jinak dlužník nemá prostředky na splácení úvěru a dostává se do platební neschopnosti. Riziko zde představuje případné zneužití úvěru dlužníkem na jiný účel, než uvedl v žádosti o úvěr. Proto je třeba nastavit kontrolní mechanismy, aby takovémuto zneužití úvěru zabránily ještě dřív, než se tak stane. Preventivní význam mají školení a kurzy jak správně podnikat. b)

Neproduktivní činnost představuje využití úvěru na bydlení, školní poplatky, zdravotní

výdaje apod. Jedná se tedy o činnost, která přímo nevytváří zisk, tvorbu zisku ale může

45

V zemích, do kterých jsou mikrofinance orientovány často funguje patriarchální společnost, kdy jsou muži zvyklí upřednostňovat svoje zájmy a chovat se často nezodpovědně vzhledem k rodině. Podle Rebecy Romero z mexické MFI CrediComún jsou příklady mužů, kteří zneužijí úvěr např. na nákup alkoholu, poměrně časté.

54

pozitivně ovlivnit.46 V obecném a nadsazeném znění by se dalo říci, že každý výdaj, který zlepší životní úroveň dlužníka, povede ke zvýšení zisku. To platí do určité míry. K lepším výsledkům v podnikání může přispět i dlužníkův lepší psychický stav. Zásadní ale je, že tato činnost není sama o sobě schopna vytvářet zisk. To představuje velké riziko. Dlužník by měl být schopen prokázat jiný příjem, ze kterého bude tento úvěr splácet. Mikroúvěry na neproduktivní činnost mají velký význam z hlediska sociálního dopadu. V nabídce MFI financovaných způsobem 6.3.1 a) a 6.3.1 b) by ale i přesto měly být až druhořadým produktem. 6.3.7 V jaké oblasti dlužník podniká Oblast podnikání je většinou odvozena od prostředí, kde dlužník žije, a váže se k jeho schopnostem a dovednostem. Má zásadní vliv na možnost generování zisku, na horizont, v jakém je tento zisk vytvářen, a na rizikovost úvěru. Tato část, stejně jako 6.3.6, se zaměřuje na posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. a)

Podnikání v zemědělské výrobě je nejvíce rizikové. Úrodu mohou ovlivnit klimatické

jevy jako povodně, sucho, silný vítr apod. Dlouho také trvá než se úroda sklidí, přičemž dlužník do té doby není schopen vytvářet žádný zisk a nemá z čeho splácet úvěr. Tento typ projektů tak často vyžaduje individuální přístup při nastavování splátkového kalendáře. To znamená, že získání cizího kapitálu pro podnikání v zemědělské výrobě je velmi omezené. Úvěry na zemědělskou činnost jsou oblastí, kam by se měli orientovat spíše organizace, které nesledují zisk a jde jim především o sociální dopad. b)

Podnikání v živočišné výrobě je v rozvojových zemích rozšířené a je to typická oblast,

kam směřují mikroúvěry. Jde především o chov krav a koz na mléko a slepic na vejce. Tento typ podnikání není tak rizikový a umožňuje generovat zisk již několik týdnů nebo dnů po získání úvěru. Živočišná výroba může být ohrožena nemocemi, nebo klimatickými vlivy, např. nedostatkem vody v důsledku dlouhého sucha zvířata uhynou. c)

Služby a řemesla představují podobně jako živočišná výroba vhodnou oblast pro

podnikání financované mikroúvěry. Typicky jde např. o nákup drobného nářadí nebo strojů, kdy produkty mohou být mléčné výrobky, ovocný džus, ale i nábytek. Často jde také o nákup surovin na výrobu různého pečiva a potravin, které dlužník obratem prodává, nebo služby jako oprava obuvi. Tento typ podnikání je relativně málo rizikový především díky tomu, že dlužník začíná generovat zisk poměrně rychle, podobně jako v 6.3.5 b), a nemá problém s pravidelnými splátkami. V oblasti služeb a řemesel mohou být poskytovány i tzv. instantní půjčky s velmi krátkou dobou splacení (1 den – 1 týden).

46

Příkladem může být dům financovaný mikroúvěrem, kdy dlužník získá chráněný prostor pro svou činnost a zároveň sklad, což může zvýšit jeho zisk. Nebo pokud klient díky takovémuto úvěru překoná krátkodobou krizi a jinak by mu hrozilo, že by musel odprodat část technologie. Neproduktivní využití úvěru představuje i uhrazení lékařské péče, která podobně jako financování bydlení má významný sociální přínos pro dlužníka.

55

6.3.8 Komu je úvěr poskytován MFI může úvěr poskytnou jednotlivci nebo celé skupině. To se odráží především ve výši poskytnutého úvěru a určuje to, jaká opatření ke snížení rizikovosti je možné zavést. a)

Úvěr pro skupinu je určen pro celou solidární skupinu a k jeho splácení se zavazují

všichni členové. Jedná se o vyšší úvěry na významnější investice, např. nákup nové technologie. To může přinést celé skupině vyšší zisk a tím i zvýšit sociální význam investice. Na druhou stranu je tento typ úvěru rizikový v tom, že jeden člen zmanipuluje zbytek skupiny a prosadí projekt, který výrazně prospěje především jemu. U úvěru poskytnutého velkým skupinám je také pravděpodobné, že úspěch projektu bude dílem jen části skupiny, ale profitovat z něho budou i ostatní členové, kteří se na projektu výrazněji nepodíleli. b)

Úvěr pro jednotlivce ve skupině je nejčastějším typem úvěru. Jedná se o nižší částky

než v 6.3.8 a). Riziko se zde omezuje hlavně uplatněním principu kolektivní odpovědnosti, dlužník musí být členem solidární skupiny. Jednotlivé MFI se odlišují v míře, v jaké se zbytek skupiny vyjadřuje k projektu, na který je poskytována půjčka. Rozdílná je také míra, jakou ostatní členové skupiny zodpovídají za poskytnutý úvěr. V některých případech při nesplácení ztratí jen možnost získat úvěr pro sebe, v jiných MFI přijdou o část svých úspor nebo majetku. c)

Úvěry pro jednotlivce jsou určeny pro klienty, kteří nejsou členy žádné solidární

skupiny. Tyto úvěry jsou zatíženy velkým rizikem, že dlužník nebude schopen splácet. Opatření k omezení rizikovosti se zde neuplatňují vůbec, nebo jen v minimální míře. Naproti tomu sociální aspekt je mnohem významnější, protože tento typ úvěru míří k těm nejchudším. S velkým rizikem souvisí to, že půjčované částky jsou v tomto případě mnohem nižší a frekvence splácení vyšší. Do této skupiny často patří instantní půjčky. Příkladem může být Grameen Bank's Struggling47, který je určený žebrákům. 6.3.9 Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů Komunitní banky a MFI se snaží o co nejlepší zajištění poskytovaných úvěrů a snížení rizika. Využívají k tomu různé prostředky, které mezi sebou kombinují. a)

Kolektivní odpovědnost je základním principem omezení rizikovosti mikroúvěrů a má

za úkol nahradit ručení majetkem. Podstata fungování tohoto principu již byla vysvětlena v části 6.1. Uplatňování kolektivní odpovědnosti může mít negativní dopad v tom, že jeden nedisciplinovaný člen může zbrzdit celou skupinu. Proto je vhodnější posuzovat skupinu nejen jako celek, ale zohlednit i výkonnost jednotlivých členů.

47

Grameen Bank se snaží pomoci i nejchudším lidem. Nabízí úvěrový produkt určený žebrákům, kde se ke snížení rizika využívá jiných principů než kolektivní odpovědnosti, více na: http://www.grameeninfo.org/index.php?option=com_content&task=view&id=221&Itemid=172.

56

b)

Použití úspor zbytku skupiny při nesplácení představuje doplněk principu kolektivní

odpovědnosti a výrazné zpřísnění systému půjčování. Pokud se jeden člen skupiny dostane do platební neschopnosti, mohou být na úhradu dluhu použity úspory zbytku skupiny. Při použití úspor skupiny na splacení problémového úvěru vyvstává otázka, zda má skupina dostatečné úspory. Dalším problémem je, že jeden člen neschopný splácet úvěr může ohrozit ostatní členy skupiny a dostat do potíží i je. c)

Naspoření části úvěru je ze strany MFI poměrně častým požadavkem. Klient musí

před získáním úvěru povinně spořit a až po naspoření určité částky má nárok úvěr získat. Úspory pak zůstávají jako záruka za splacení úvěru. Banka takto snižuje riziko z nesplacení úvěrů a získává další kapitál pro poskytování půjček. Toto opatření předpokládá, že dlužník je schopen generovat zisk i před získáním úvěru a část tohoto zisku spořit. Tento požadavek rovnou vyřazuje velmi chudé obyvatele a tím snižuje sociální dopad mikrofinancí. d)

Povinný nákup akcií představuje do určité míry obdobu spoření z 6.3.9 c). Dlužník je

nucen nakoupit před získáním úvěru určitý počet akcií, které jsou použity jako záruka za úvěr. Banka tak zároveň získává kapitál pro svou činnost. Nákup akcií předpokládá schopnost klienta generovat zisk a spořit ještě před získáním úvěru. Tento požadavek tedy opět zamezuje určité skupině obyvatel úvěr získat. Fakt, že akcie jsou v rukou dlužníků je často využíván také politicky. Ospravedlňuje se tím, že chudí lidé musejí platit úroky a případné další poplatky. Pokud vlastní akcie, to co zaplatí zůstává stále jejich majetkem, jen v jiné formě. Komunitní banka založená na akciích je schopna v případě zisku vyplácet svým akcionářům dividendy. V praxi je to ale velmi ojedinělé. e)

Časté intervaly splátek s denní, týdenní nebo výjimečně měsíční periodou patří

k principu pravidelnosti, jehož význam byl vysvětlen v části 6.1. Hlavním smyslem je omezit riziko tím, že se upevní platební morálka. Výběry splátek úvěru jsou většinou spojeny se schůzí členů skupiny. f)

Schůzky skupiny se zástupcem MFI jsou rovněž součástí principu pravidelnosti a

probíhají většinou společně s vybíráním splátky úvěru. Tyto schůzky slouží k tomu, aby MFI měla přehled o členech banky a úspěšnosti jejich projektů. Využívají se ale také ke školení a vzdělávání, které by mělo vést k efektivnějšímu podnikání. Na schůzkách je často sledována docházka, která pak slouží jako jedno z hledisek posuzování žádosti o úvěr. Uplatňuje se předpoklad, že kdo pravidelně navštěvuje schůzky skupiny, bude mít dobrou platební morálku. Pravidelné schůzky snižují riziko při poskytnutí úvěru a ve formě porad a školení vedou k zefektivnění činnosti, kterou se dlužníci zabývají. MFI a banka získávají přehled o svých klientech. Negativem je, že tyto schůzku představují pro MFI nemalé výdaje a zatěžují její hospodaření.

57

g)

Povinné pojištění úvěru uplatňují některé komunitní banky jako další složku snížení

rizikovosti úvěru. Dlužník po získání úvěru povinně odvádí 2-3 % z jeho výše na speciální fond, který slouží ke krytí nevymahatelných úvěrů. Tato část úvěru je nevratná, nejedná se ale o nijak zásadní částky. Zkušenost Grameen Bank ukazuje, že pojištění ve výši okolo 3 % dokáže hospodaření banky dostatečně ochránit. h)

Kontrola podnikatelských záměrů umožňuje předem odhadnout rizikovost úvěru a

podle toho rozhodnout o jeho poskytnutí. Tento krok ale zvyšuje nároky kladené na komunitní banku nebo na MFI. To souvisí také s vyššími náklady. Tato kontrola tak většinou funguje jen velmi omezeně a povrchně nebo vůbec. 6.3.10 Je splácení úvěru flexibilní Pokud může úvěr více odpovídat možnostem dlužníka, pozitivně se to odrazí na jeho schopnosti splácet a sníží se rizikovost úvěru. To může také znamenat, že přístup k úvěru získá větší množství lidí a rozšíří se sociální dopad. Na druhou stranu to ale vyžaduje individuální přístup, který znamená vyšší náklady, které se promítají do úrokové sazby. a)

Volba doby splácení znamená že si klient může podle svých možností dohodnout

s bankou v jakém horizontu úvěr splatí, dlužníkovi je podle typu a výše úvěru nabídnuto určité rozmezí. Při využívání cizího kapitálu, viz. 6.3.1 a), je ale banka vázána na vnější investory a musí volit takovou dobu splácení, aby sama byla schopna splácet své závazky. b)

Možnost úvěr splatit předčasně je určena především dlužníkům, kterým se podařilo

začít úspěšně podnikat, generují dostatek zisku a mají snahu o další rozvoj své činnosti. Předčasné splacení úvěru jim umožní získat nový, zpravidla vyšší úvěr. Možnost předčasného splacení může být výhodná pro banku i pro dlužníka. c)

Havarijní program představuje možné řešení v případě, že se klient dostane do platební

neschopnosti. Smyslem je, aby byl dlužník schopen ve splácení pokračovat a nesplacený úvěr nemusel být krytý ze zdrojů pro tento účel vyčleněných. Takováto situace ale zpravidla vyžaduje zásadní změny splátkového kalendáře, sledování a častější kontrolování dlužníka, což zvyšuje náklady. Využití havarijního programu má tak smysl jen v některých případech. 6.3.11 Školí MFI své klienty v oblasti podnikání Poskytování školení a kurzů je v některých případech nabízeno ze strany MFI před tím, než se skupina připojí ke komunitní bance. Vzhledem k vysoké nevzdělanosti a často negramotnosti klientů jsou základní kurzy velmi přínosné a neměly by se omezovat jen na proškolování nových skupin. Průběžné a více do hloubky jdoucí vzdělávání, např. o vedení účetnictví, by bylo přínosné i pro již fungující skupiny. Ekonomické vzdělávání jako součást poskytování úvěru je z hlediska rizika a efektivnosti projektu velmi významné, často při tom

58

stačí seznámit klienty i se základními poučkami. Pro některé MFI, financované zejména způsobem 6.3.1 a), to ale představuje finanční zátěž, kterou nejsou schopny unést. 6.3.12 Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry Další produkty, jako je např. životní nebo zdravotní pojištění, patří k doplňkovým službám některých MFI. Systém zdravotního pojištění může fungovat například tak, že MFI uzavře dohodu s blízkou nemocnicí, a v případě, že některý z klientů tuto nemocnici využije, náklady na služby uhradí daná MFI. Systém často krytí klienta omezuje horní hranicí a postačuje jen na nejzákladnější ošetření a léky. Nabídka zdravotního pojištění může být v určitých případech neopodstatněná. V některých rozvojových zemích funguje veřejné zdravotní pojištění, které není nijak drahé a lze ho využít na celém území státu.48 Klient tak není vázán na jedinou nemocnici a za podobnou cenu může získat kvalitnější služby.

6.4 Návrh metody porovnávání MFI Část 6.3 představila dílčí faktory, které je vhodné sledovat při posuzování hlediska sociálního dopadu, výnosnosti a rizikovosti úvěru. Tyto faktory je možné využít při porovnávání různých MFI. Tato kapitola předkládá návrh jednoduché a univerzálně použitelné metody pro porovnávání mikrofinančních institucí podle faktorů z části 6.3 z hledisek určených v části 6.2. 6.4.1 Bodová metoda Navrhovaný způsob srovnávání využívá bodové metody. Tato metoda byla zvolena z toho důvodu, že i přes velký počet hodnocených faktorů zachovává jednoduchost a přehlednost. Vzhledem k tomu, že zde jsou převáděny teze na čísla, je třeba přistoupit k řadě zobecnění a výsledky bodové metody srovnávání musejí být řádně interpretovány. Zavedení bodové metody spočívá v tom, že každý faktor z části 6.3 získá bodové ohodnocení podle toho, jak významně ovlivňuje sledovaná hlediska sociálního dopadu, výnosnosti a rizikovosti úvěru. Ohodnocení faktoru tak vytváří trojčlenný vektor. Některé faktory se navzájem vylučují nebo se naopak dají kombinovat. Celkové ohodnocení MFI je dáno součtem těch faktorů, které se v daném případě uplatňují. Při bodování bylo postupováno tak, že každý faktor nejprve získal ohodnocení vzhledem k jednomu posuzovanému hledisku. Zároveň byla jeho váha určena ve vztahu k ostatním faktorům z daného hlediska. Po obodování všech faktorů byl určen jejich maximální součet49 , ten byl převeden na hodnotu 100. Podle stejného převodu pak byly přepočteny body u dílčích faktorů. Tento postup se zopakoval u zbývajících dvou hledisek. 48

Např. v Keni funguje státní National Hospital Insurance Fund (NHIF), který za poplatek 160 KSH pojistí na běžné lékařské výdaje celou rodinu plátce. MFI nabízejí zdravotní pojištění za 100 – 300 KSH měsíčně a rozsahem pokrývaných služeb a pokrytím se nedokáží NHIF vyrovnat. 49

Výraz maximální součet je zde užit v tom významu, že některé faktory se navzájem vylučují a uvažuje se jen ten faktor, který má nejvyšší bodové ohodnocení.

59

Výsledkem je, že celkové bodové ohodnocení se pohybuje v rámci škály 0 až 100 bodů, která má stejný rozsah u všech třech hledisek. Následuje přehled faktorů z části 6.3, které jsou doplněny o co nejstručnější slovní hodnocení jejich významu z hlediska sociálního dopadu (barva ve vektoru zelená), výnosnosti pro investora (černá) a rizikovosti investice (červená). Toto slovní hodnocení má za cíl zdůvodnit daný počet hodnotících bodů ve vektoru. Některé sledované faktory zkoumané hledisko neovlivňují. Jiné jsou hodnoceny jako standardní, to znamená, že pro dané hledisko mají význam, který ale vzhledem k okolnostem nijak nevybočuje z normálu. Některé faktory také mohou význam daného hlediska snižovat, např. opatření ke snížení rizika. Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry - Kapitál od vnějších investorů a komerčních bank – sociální dopad je omezen z důvodu upřednostňování málo rizikových skupin a vyšších úrokových sazeb; výnosnost je v tomto případě považována za standardní; rizikovost je vzhledem k řadě opatření pro snížení rizika malá.

(-10; 0; 1)

- Kapitál od vlastních klientů – sociální dopad je částečně omezen, opět je vybírána méně riziková klientela, ale v rámci rozvoje komunity může být míra přijatelného rizika vyšší, úroková sazba je nižší; výnosnost z hlediska vnějšího kapitálu, viz 6.3.1 a) se nesleduje; rizikovost je malá.

(-10; - ; 1)

- Kapitál získaný z darů, grantů a dotací – významný sociální dopad, podpora více rizikových klientů s velmi omezeným přístupem ke kapitálu, nízké úrokové sazby; výnosnost z hlediska vnějšího kapitálu, viz 6.3.1 a) se nesleduje; rizikovost vysoká, opatření pro snížení rizika jsou využívána omezeně.

(15; - ; 20)

Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny - Jednoduchá struktura řízení komunitní banky – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost snížena vzhledem k vyšším nákladům na kontrolu a monitorování; rizikovost nízká. (0; 0; 1) - Složitější struktura řízení komunitní banky – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; rizikovost s ohledem na větší samostatnost a menší míru kontroly mírně vyšší.

(0; 0; 2)

Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků - Skupina vzniklá za účelem využívání mikroúvěrů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko nižší, všichni členové mají společný cíl být úspěšný v podnikání a více si důvěřují.

(0; 0; 1)

- Skupina založená za jiným účelem – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko mírně vyšší s ohledem na to, že do skupiny může snadno vstoupit kdokoli. (0; 0; 4)

60

Jak je dlužnická skupina velká - Malá skupina do deseti členů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost klesá vzhledem k provozním nákladům MFI rostoucích s vyšším počtem skupin; riziko mírně vyšší, některá opatření ke snížení rizika mají omezený dopad.

(0; 0; 4)

- Velká skupina nad 10 členů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje riziko standardní.

(0; 0; 1)

Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám - MFI orientované především na ženy – sociální dopad zvyšuje, žena se většinou stará o rodinu, která má rovněž prospěch z jejího podnikání; výnosnost neovlivňuje; rizikovost mírně nižší, ženy méně riskují, chovají se zodpovědněji.

(2; 0; 1)

- MFI bez rozlišování mužů a žen – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; rizikovost standard.

(0; 0; 2)

Je úvěr poskytnut na vytváření zisku - Produktivní činnost – sociální dopad standardní; výnosnost vyšší, úvěr je poskytnut přímo na činnost vytvářející zisk; rizikovost standardní.

(40; 64; 19)

- Neproduktivní činnost – sociální dopad vyšší, úvěr je využit na něco, co zlepšuje životní úroveň dlužníka; výnosnost nepatrně vyšší, úvěr se může pozitivně odrazit na výsledcích v produktivní činnosti; rizikovost vysoká, dlužník musí mít jiný zdroj přijmu pro financování tohoto úvěru.

(55; 10; 56)

V jaké oblasti dlužník podniká - Podnikání v zemědělské výrobě – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost standardní; rizikovost vysoká vzhledem k dlouhé době potřebné k vytvoření zisku a k existenci mnoha vnějších vlivů, které mohou výsledek podnikání negativně ovlivnit.

(0; 20; 30)

- Podnikání v živočišné výrobě - sociální dopad neovlivňuje, výnosnost mírně vyšší vzhledem k rychlejšímu obratu zboží; rizikovost nižší s ohledem na vyšší obrat. (0; 26; 12) - Služby a řemesla – sociální dopad neovlivňuje, výnosnost mírně vyšší vzhledem k rychlejšímu obratu zboží; rizikovost nižší s ohledem na vyšší obrat.

(0; 28; 12)

Komu je úvěr poskytován - Úvěr pro skupinu – sociální dopad mírně zvyšuje, předpokládá se, že z investice má prospěch celá skupina; výnosnost zvyšuje s ohledem na to, že větší investice zpravidla vede k zásadnějším změnám s vyšší tvorbou zisku; rizikovost vyšší, hrozí především, že se na projektu nebudou podílet všichni členové, může hrozit riziko zneužití jedním členem skupiny.

(5; 6; 5)

61

- Úvěr pro jednotlivce ve skupině – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost standard; rizikovost standardní.

(0; 3; 1)

- Úvěr pro jednotlivce – sociální dopad zvyšuje z důvodu, že úvěr je zpravidla určen pro ty nejchudší obyvatele; výnosnost vyšší vzhledem k vyšší požadované úrokové sazbě; rizikovost vysoká, klienti v této oblasti nemají většinou žádné vzdělání, jen minimum záruk splacení, opatření pro snížení rizika jsou omezena.

(12; 8; 32)

Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů - Kolektivní odpovědnost – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.

(0; 0; -12)

- Použití úspor zbytku skupiny – sociální dopad mírně snižuje vzhledem k případnému negativnímu dopadu na zbytek skupiny; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje. (-2; 0; -5) - Naspoření části úvěru – sociální dopad snižuje vzhledem k tomu, že vylučuje zájemce bez schopnosti spořit; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.

(-4; 0; -5)

- Povinný nákup akcií – sociální dopad snižuje vzhledem k tomu, že vylučuje zájemce bez schopnosti spořit; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.

(-4; 0; -5)

- Časté intervaly splátek – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.

(0; -2; -6)

- Schůzky skupiny se zástupcem MFI – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost snižuje z důvodu nákladů vzniklých cestami zástupce MFI za klienty; riziko snižuje.

(0; -4; -7)

- Povinné pojištění úvěru – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko snižuje.

(0; 0; -10)

- Kontrola podnikatelských záměrů – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost snižuje vzhledem k náklady na kontrolu; riziko snižuje.

(0; -10; -10)

Flexibilita splácení úvěru - Volba doby splácení – sociální dopad mírně zvyšuje, dlužník má možnost naplánovat splátky podle svých možností; výnosnost neovlivňuje; riziko mírně snižuje, reflektování potřeb dlužníka snižuje pravděpodobnost, že nebude schopen splácet.

(2; 0; -2)

- Možnost úvěr splatit předčasně – sociální dopad neovlivňuje; výnosnost neovlivňuje; riziko neovlivňuje.

(0; 0; 0)

- Havarijní program – sociální dopad zvyšuje, dlužník není penalizován, má stále možnost pokračovat ve své činnosti; výnosnost snižuje s ohledem na náklady dané individuálním přístupem; riziko snižuje, dlužník stále splácí jen podle jiného splátkového kalendáře.

(5; -4; -4)

62

Zajišťuje MFI vzdělávání klientů – sociální dopad je vyšší, dlužník získává vzdělání; výnosnost snižuje s ohledem na náklady vzděláváním, v dlouhodobém horizontu může být vyšší z důvodu vyšší efektivity práce dlužníka; riziko snižuje, dlužník získává znalosti jak podnikat. (8; -4; -7) Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry – sociální dopad je vyšší, klient získává další produkty zvyšující jeho životní úroveň; výnosnost neovlivňuje, náklady na tyto produkty nesou klienti; riziko neovlivňuje. (16; 0; 0) 6.4.2 Diagram pro srovnávání podle bodové metody Navrženou bodovou metodu je třeba zpřehlednit. K tomu slouží diagram na obrázku 6.1. Předpokládáme, že podle tohoto diagramu by postupoval investor, proto v něm není zahrnut způsob financování z darů a dotací nebo z kapitálu klientů MFI. Při posuzování konkrétní MFI lze tímto diagramem projít od shora dolů a MFI obodovat podle toho jaké produkty, jakým klientům a s jakými službami nabízí. Postup můžeme demonstrovat na příkladu. MFI poskytuje úvěry pouze jednotlivým ženám (2; 0; 1), které ale musejí být členkami alespoň desetičlenné dlužnické skupiny (0; 0; 1) s jednoduchou strukturou (0; 3; 1) založené za účelem využívání služeb MFI (0; 0; 1). Úvěry jsou využívány na produktivní činnost (40; 64; 19) v živočišné výrobě (0; 26; 12). Ve skupině se uplatňuje princip kolektivní odpovědnosti (0; 0; -12), dále je zavedeno povinné spoření (-4; 0; -5) a pojištění úvěru (0; 0; -10). Klientky si mohou zvolit dobu splácení (2; 0; -2). Součtem dílčích faktorů by takováto MFI by získala ohodnocení (40; 93; 6), což znamená přijatelný sociální význam, zajištěnou výnosnost investice vzhledem k orientaci na ziskovou činnost a malé riziko díky řadě opatření k jeho snížení. Druhým příkladem může být MFI poskytující úvěry jednotlivcům bez příslušnosti ke skupině (12; 4; 32), kteří úvěr využívají na produktivní činnost (40; 64; 19) v oblasti služeb (0; 28; 12). Ze strany MFI není žádná nabídka vzdělávacích kurzů ani dalších služeb. Dlužníci jsou zavázáni pouze denními splátkami (0; -2; -6) a z poskytnuté půjčky hradí pojištění úvěru (0; 0; -10). Výsledné ohodnocení MFI je (52; 94; 47). V tomto případě je sociální dopad vyšší, protože příjemce úvěru je člověk s velmi omezeným přístupem ke kapitálu. Rovněž výnosnost investice je vysoká díky tomu, že je úvěr poskytnut na produktivní činnost v oblasti služeb. Vzrostla ale také rizikovost.

63

Obrázek 6.1: Schéma pro hodnocení a porovnávání MFI

64

6.5 Finanční ukazatele fungování banky Server MIX Market je vhodným místem pro získání informací o konkrétní MFI. Krom obecných informací jsou zde k dispozici i finanční ukazatele. Ty často pocházejí z auditorských zpráv zveřejňovaných danou MFI. Není to ale vždy pravidlem, proto je třeba u informací z tohoto serveru přihlížet k tomu, do jaké míry jsou dostupné finanční údaje ověřené. V následujícím přehledu jsou uvedeny finanční ukazatele, podle kterých je možné posuzovat rizikovost MFI a ke kterým má každý zájemce volný přístup. Provozní výdaje / celková výše poskytnutých půjček za období (Operating Expense / Loan Portfolio) určuje, jaké jsou provozní náklady banky vzhledem k náplni její činnosti, tedy poskytování úvěrů. Čím vyšší je tento ukazatel, tím méně zisku je banka schopna vytvořit. Vysoká hodnota tohoto poměru může být dána tím, že banka zisk nesleduje, typicky 6.3.1 c), ale více se věnuje vzdělávání klientů a práci s komunitou. Pokud je tento ukazatel vysoký u banky, která sleduje vytváření zisku, banka nejspíše špatně hospodaří a zbytečně utrácí. Dlužníci / zaměstnanci (Borrowers per Staff member) souvisí s produktivitou práce. Tento poměr vyjadřuje kolik připadá dlužníků na jednoho zaměstnance. Podle toho se dá odhadnou, jak moc se banka věnuje svým klientům. Pokud je tento poměr nízký může se banka orientovat více na individuální přístup, vzdělávání apod., nebo to může svědčit o neefektivní práci zaměstnanců banky. Vysoká hodnota tohoto poměru představuje možnost, že banka svým klientům nevěnuje dostatečnou pozornost, což nejspíše v budoucnu povede k většímu počtu nesplacených úvěrů. Ukazatel ohrožených půjček nad 30 dnů (Portfolio at Risk > 30 days Ratio) uvádí kolik půjček je ve splácení zpožděno o více než 30 dnů v poměru ke všem poskytnutým půjčkám. Snahou všech MFI je tento poměr minimalizovat, což se většinou díky opatřením z části 6.3.9 daří. Při srovnání tohoto ukazatele u MFI a běžných komerčních bank často vychází najevo, že MFI jsou v poskytování úvěrů méně rizikové a PAR>30 mají mnohem menší. Ukazatel pokrytí rizika (Risk Coverage Ratio) udává poměr prostředků použitelných na krytí nevymahatelných úvěrů a hodnotu úvěrů se zpožděným splácením nad 30 dnů. Prostředky na krytí mohou pocházet např. z pojištění úvěru, viz 6.3.10 g). Tento ukazatel by se měl blížit jedné, což znamená, že banka má prostředky na krytí problémových úroků, zároveň ale v těchto prostředcích neváže příliš kapitálu. Ukazatel ztracených půjček (Write Off Ratio) představuje poměr nevymahatelných úvěrů za období jednoho roku k objemu všech poskytnutých půjček za stejné období. Většinou se jedná o konečné číslo svědčící o rizikovosti MFI z dlouhodobějšího (ročního) horizontu.

65

6.6 Další rizika spojená s mikrofinancemi S mikrofinancemi a poskytováním úvěrů jsou spojena další rizika, která doposud byla zmíněna jen okrajově nebo vůbec. Tato rizika je možné dělit na vnitřní, spojená s osobou dlužníka, a vnější, daná vnějšími podmínkami nebo principy fungování mikrofinancí. 6.6.1 Zneužití úvěru na jiný účel než byl udán Tato hrozba patří do skupiny vnitřních rizik. Nejčastěji jde o to, že dlužník získá úvěr na produktivní činnost, ale využije ho neproduktivně, např. na zaplacení školních poplatků dětem. Kritickým hlasem v této oblasti je Gina Neff, která tvrdí, že typicky chudé ženy upřednostní výdaj na domácnost před výdajem na produktivní činnost, více viz. 6.7.4. Pro chudé obyvatele může být vzhledem k nedostatečnému vzdělání problém nahlížet na věci v dlouhodobějším horizontu a okamžitý prospěch má u nich přednost. Toto riziko se dá snížit vzdělávacími kurzy o smyslu a způsobu podnikání a kontrolními opatřeními sledujícími chování dlužníka, např. pravidelné schůzky se zástupcem MFI. 6.6.2 Použití úvěru na splátku jiného dluhu Opět se jedná o vnitřní problém, kterému MFI čelí. Mezi jednotlivými MFI neexistuje sdílená databáze klientů, kde by bylo možné zjistit, zda má zájemce o úvěr již nějaké závazky někde jinde. Je tak možné, že dlužník pro splácení jednoho úvěru využije nový úvěr u jiné MFI. Na vznik tzv. dluhové pasti poukazuje Sudhirendar Sharma, více viz. 6.7.3. K zamezení takovéhoto způsobu zneužití úvěru by měl sloužit princip kolektivní odpovědnosti a existence dlužnických skupin. Dlužník může získat úvěr jen jako člen skupiny, kde ho ostatní členové znají. V podmínkách, ve kterých mikrofinance operují, je velmi pravděpodobné, že ostatní členové vědí o jeho dalších aktivitách a úvěr mu získat nedovolí. Možností je kontrola předkládaných podnikatelských záměrů a důkladnější sledování dlužníků, tato opatření jsou ale již náročnější a nákladnější než první jmenované. 6.6.3 Zneužití žen manžely k získání úvěru Dalším vnitřním rizikem je možnost, že manžel zneužije úvěr, který získala jeho žena. Toto riziko často souvisí s tím, že se mikrofinance dostávají do prostředí, kde se tradiční společnost staví proti zaměstnaným nebo podnikajícím ženám. Role muže je také často patriarchální a autoritativní, což mu dává k financím manželky snadný přístup. Této situaci může nahrávat skutečnost, že některé MFI odmítají klienty mužského pohlaví. Opatření proti tomuto způsobu zneužití spočívá z části v nebránění mužům vstupovat do solidárních skupin a tím nad nimi získat možnost kontroly. Je důležité také vycházet z prostředí odkud klient pochází a podle toho upravit prostředky pro monitorování dlužníka, typicky schůzky se zástupcem MFI.

66

6.6.4 Ohrožení investic vnějšími vlivy Toto vnější riziko hrozí jednak ze strany přírodních katastrof nebo např. při občanských nepokojích tak, jak tomu bylo v Keni na začátku roku 2008. Tyto hrozby není možné předvídat a často mohou způsobit naprostý krach dlužníka, který přijde o všechen majetek. To může vést ke konci celé MFI. MFI má v tomto případě jen malé možnosti protiopatření. V podstatě jedinou je možnost pojištění úvěrů, resp. vytvoření zvláštního fondu pro krytí ztát. Vzhledem k rozsahu a způsobu podnikání ale nelze předpokládat, že v případě větších přírodních katastrof nebo nepokojů by tento fond dokázal ochránit všechen majetek a investice. 6.6.5 Jiné vidění mikrofinancí v rozvinutém a rozvojovém světě Význam tohoto rizika spočívá v tom, že z pohledu obyvatel rozvinutých zemí jde svým způsobem o dobročinnost. I když může být sledován zisk, je jednou z hlavních priorit pomoc chudým lidem. Z hlediska obyvatel rozvojových států ale mikrofinance tento filantropický nádech nemají. Jedná se pouze o způsob podnikání a MFI mohou být běžnými zaměstnavateli.50 Rozhodnutí pracovat v oblasti mikrofinancí se tak v rozvojovém světě řídí jinou motivací, často jde jen o to, získat zaměstnání. V rozvinutém světě pracují lidé v neziskových organizacích z přesvědčení, v rozvojových tomu tak není. Z toho plyne, že v rozvojových státech může lehce dojít k tomu, že některé postupy nejsou striktně dodržovány, údaje jsou zkreslovány nebo dokonce hrozí zneužití svěřených prostředků. Tomu všemu může nahrávat i mentalita a kulturní prostředí dané země. Opatření proti tomuto riziku spočívá především v prevenci. Postupy a pravidla fungování MFI by měly být jasně dány a MFI by měla podléhat pravidelné kontrole. Rovněž by měl být kladen i odpovídající důraz na vybírání zaměstnanců. 6.6.6 Ohrožení investice inflací Inflace představuje vnější riziko, které může být v řadě rozvojových zemí velmi vysoké. V těchto státech je běžná inflace i kolem 10 % a více. To znehodnocuje prostředky vložené investorem i úspory klientů banky. Z hlediska úspor klientů některé banky postupují tak, že část úspor převedou na zahraniční měnu, USD nebo EUR, kde takové znehodnocení nehrozí. U prostředků investora, kdy je žádoucí zajistit výnos v cizí měně toto ale možné není a v podstatě jediným způsobem je zvýšit úrokové sazby úvěrů. To ale nelze dělat donekonečna. Inflace tak představuje vážnou hrozbu ztráty hodnoty investice, proti které není dostatečná ochrana.

50

Zde nejsou myšleni dlužníci, ale typičtí zaměstnanci, kteří jsou třeba v každé organizaci, i v MFI.

67

6.7 Kritika mikrofinancí Mikrofinance mají i své kritiky, kteří na ně nahlížejí z různých úhlů pohledu. Pro někoho nejsou dost liberální a nepřiměřeně zasahují do vývoje společnosti. Pro někoho jsou naopak příliš komerční a spíše chudé lidi využívají. Relativně častý je argument „Kdyby to mělo význam, dělají to komerční banky“. Některá kritika je konstruktivní a poukazuje na skutečné problémy. Jiná vychází z nepochopení nebo ignorování principů fungování mikrofinancí. Následující část má za úkol stručně představit hlavní kritizované aspekty. 6.7.1 Mikroúvěry nejsou pro chudé Mezi nejčastější argumenty proti mikrofinancím patří, že nejchudší obyvatelé rozvojových zemí nemohou mikroúvěry využívat. MFI často vyžadují naspoření nějaké částky, nebo mají jiné požadavky, které z řad klientů ty nejchudší vyřadí. Tato kritika je pravdivá. Mikrofinance nejsou nástroj pomoci těm nejchudším a ani se za něj nemohou vydávat. S ohledem na riziko, které je s úvěry spojeno, musí být přijata opatření, která ho omezí a de facto část klientů odmítnou. Ne každý má také možnosti a schopnosti podnikat, mikrofinance nejsou určeny např. postiženým lidem. To vše je dáno tím, jak tento způsob distribuce kapitálu funguje a nelze od něho očekávat zavedení sociální rovnosti. 6.7.2 Mikroúvěry zavádějí lichvářský úrok Další častou kritikou mikrofinancí jsou vysoké úrokové míry, které mohou dosahovat až hodnot blížících se 100 % p.a. Mikrofinance tak bývají některými kritiky označovány za lichvu a využívání chudých obyvatel. O zdůvodnění vysoké úrokové míry se pokouší Fernando A. Nimal, který předkládá důvody pro takto vysoké úroky a jejich význam pro rozvoj mikrofinancí. ▪ Fernando A. Nimal – Understanding and Dealing with High Interest Rates on Microcredit http://www.adb.org/Documents/Books/interest-rates-microcredit/MicrocreditUnderstanding-Dealing.pdf Na kritiku mikrofinancí kvůli vysokým úrokovým sazbám reaguje i Muhammad Yunus, který je zastáncem toho, aby MFI, u kterých zisk o více jak 15 % převyšuje dlouhodobé provozní náklady, byly nějakým způsobem penalizovány. ▪ Muhammad Yunus – Creating a World Without Poverty PublicAffairs, 2007, ISBN: 978-1586484934 Mikrofinance znamenají především poskytování kapitálu, za který je třeba většinou zaplatit, a do jehož distribuce je zapojena řada lidí, kteří mají nárok na mzdu. Odpovídající úrok je nezbytný a jeho kritika je opodstatněná pouze v případě, že je příliš vysoký. 6.7.3 Mikroúvěry představují dluhovou past Sudhirendar Sharma je indický rozvojový analytik, který nepřikládá mikrofinancím pozitivní dopad. Podle jeho teorie vytvářejí mikrofinance záminku, aby komerční banky

68

kapitulovaly na snahu přivést kapitál do venkovských oblastí k chudým lidem. Většina chudých prý využije získanou půjčku na pokrytí svých potřeb a produktivní činnost pro ně není prioritou. To vede k tomu, že jen těžko dokáží splácet půjčku s vysokým úrokem a dostávají se do tzv. dluhové pasti. To že chudí lidé řeší „své vlastní problémy“ se splácením mikroúvěrů pak prý nahrává vládě, ne kterou není vytvářen dostatečný tlak, aby dělala skutečně přínosné kroky jako je boj s korupci a lákání velkých zahraničních investorů. ▪ Sudhirendar Sharma – Is micro-credit a macro trap? http://www.hinduonnet.com/businessline/2002/09/25/stories/2002092500810900.htm ▪ Sudhirendar Sharma – Microcredit: Globalisation unlimited http://www.thehindubusinessline.com/2002/01/05/stories/2002010500111200.htm Tato kritika poukazuje na problém, který je reálným rizikem. Hrozba dluhové pasti již byla popsána v části 6.6.2. 6.7.4 Mikrofinance ženám nepomáhají, spíše naopak Gina Neff je americkou novinářkou orientující se na ekonomiku. Podle jejího názoru mikrofinance klientkám Grameen Bank v Bangladéši nepomohly a tyto ženy stále zůstávají v chudobě, vzhledem ke které peníze z úvěru utratí často za jídlo pro rodinu. Peníze jsou také často použity nějakým mužským příbuzným, nejčastěji manželem nebo synem, namísto ženy, která úvěr získala. Teorie o ženách, coby málo rizikových klientkách je pouze iluzí. Podle Neff ženy, které podnikají, zůstávají u tradičních činností a nemají tendenci k rozvoji. ▪ Gina Neff – Microcredit, microresults http://www.leftbusinessobserver.com/Micro.html Kritika ve smyslu zneužití úvěru na spotřební výdaje nebo nějakým příbuzným je opodstatněná, dá se tomu ale bránit, viz. části 6.6.1 a 6.6.3. 6.7.5 Mikrofinance narušují tradiční kulturní hodnoty Jeffrey Tucker je liberální ekonom ostře vystupující proti mikrofinancím. Kritizuje samotný princip kolektivní odpovědnosti, která má omezovat svobodu dlužníků a vynucovat, aby se členové skupiny navzájem sledovali. Tucker odsuzuje snahu Grameen Bank zněmit některé společenské zvyklosti a zasahování do společnosti obecně. Poskytování půjček ženám podle něho vede k tomu, že ženy opouštějí svou tradiční úlohu v rodině, což ohrožuje společnost. ▪ Jeffrey Tucker – The Micro-Credit Cult http://mises.org/freemarket_detail.aspx?control=215&sortorder=articledate Tuckerovu kritiku lze označit za extrémní a neopodstatněnou. Kolektivní odpovědnost vede k tomu, že dlužníci ztrácejí část svobody, dobrovolně se proto ale rozhodnou. Při získání úvěru, kdy banka požaduje zástavu, dlužník také ztrácí svobodu volně se zastavěným majetkem manipulovat. Ohledně kritiky tradiční role ženy ve společnosti Gina Neff tvrdí opak a kritizuje, že mikrofinance postavení ženy nemění. 69

6.8 Shrnutí Předchozí odstavce této kapitoly shrnují klíčové faktory a s nimi spojené ukazatele mající na mikrofinance zásadní vliv z hlediska sociálního dopadu působení MFI, výnosnosti financované činnosti a rizika, které je s tím spojeno. Vyvozené faktory umožňují komplexní posouzení MFI a jsou v oblasti mikrofinancí obecně platné, právě proto jich využívá navržená metoda srovnávání. Ta společně s využitím diagramu z Obrázku 6.1 umožňuje snadné a přehledné posouzení existující MFI podle zmíněných hledisek a případné srovnání s dalšími mikrofinančními institucemi. Výsledkem aplikace metody je trojrozměrný vektor, jehož každá souřadnice se pohybuje na škále 0 - 100. Vzhledem k velkému počtu faktorů, se kterými se zde pracuje, je třeba výsledek doplnit slovním komentářem. Důležité je především jasně zmínit, co daná MFI svou činností sleduje. Jedním ze sledovaných hledisek je riziko, které ohrožuje úspěšnost investice a proti kterému existuje řada účinných opatření, viz. 6.3.9. V kapitole jsou zmíněna i další rizika, která jsou spjata spíše s činností MFI obecně. I tato rizika je možné alespoň částečně eliminovat uvedenými opatřeními, ta ale musejí být důsledně uplatňována a dodržována. Tím by se odstranila i část kritiky zaměřená především na neúnosné zadlužování klientů a zneužívání úvěrů. Hlavními riziky, která mikrofinance, stejně jako ostatní podnikání, provázejí a proti kterým je složitá obrana jsou: - špatné stanovení cíle nebo způsobu jeho dosažení při vzniku MFI, - nedůsledné uplatňování stanovených postupů, - znehodnocení investice v důsledku vysoké inflace, - hrozba živelných katastrof, občanských nepokojů apod.

70

7.

Návrh vhodné MFI V kapitole 6 byla přestavena rizika, která jsou spojena s poskytováním mikroúvěrů. Byly

také stanoveny principy pro fungování mikrofinancí a hlediska, která mají být sledována. Cílem této části je navrhnout takovou MFI, která by nabízela vhodné naplnění sledovaných hledisek, tedy významný sociální dopad mikroúvěru na dlužníka při dosažení zisku pro investora a minimalizaci rizika. Následuje přehled několika principů, které by měly být dodrženy: -

kombinace různých způsobů financování MFI a banky,

-

klientela v jednoduše strukturovaných skupinách bez rozlišování na muže a ženy,

-

úvěry pro jednotlivce a skupiny především na živočišnou výrobu a služby,

-

uplatnění levných a efektivních opatření ke snížení rizika,

-

zavedení flexibility při splácení úvěru,

-

vzdělávání klientů zajišťované pracovníky MFI,

-

využívání dostupných moderních technologií za účelem snižování nákladů.

7.1 Volba vhodné lokality pro MFI MFI by měla vzniknout v místě, kde bude zájem o její služby. To předpokládá, že zde budou chudí lidé, kteří ale mají zájem podnikat. MFI může pracovat s obyvateli měst nebo na venkově. Při práci na venkově budou klienti nejspíše rozptýlení po větší oblasti a MFI bude mít vyšší náklady na dopravu. Ve městě je zase vyšší šance, že si budou klienti navzájem konkurovat. MFI by měla skupiny sestavovat tak, aby jich více nepůsobilo na jednom místě. Měla by zvolit nějaký okruh s přiměřenou dojezdovou vzdáleností od svého sídla. Činnost skupin je možné i propojovat, např. pokud se jedna věnuje živočišné výrobě a produkci mléka, druhá se může zaměřit na výrobu a prodej mléčných výrobků.

7.2 Způsob financování S ohledem na sociální dopad musí MFI volit takový způsob financování, aby úrok požadovaný po dlužnících nebyl neúměrně vysoký vzhledem k jejich možnostem. Zároveň je třeba zajistit, aby úvěry bylo možné začít poskytovat v dohledné době od založení MFI. Pro takovéto řešení je ideální využít všech tří způsobů financování uvedených v kapitole 6.3.1. Při zakládání MFI je sledována obecně prospěšná činnost, proto je možné a vhodné spojit se s nějakým donátorem a získat od něj co nejlevněji kapitál na poskytování služeb v první fázi existence. Může se jednat o dar nebo bezúročný úvěr s dlouhou dobou splatnosti. Takovéto financování umožní, že banka je schopna začít poskytovat půjčky s přiměřenou úrokovou sazbou brzo po svém založení. Dlouhodobě je ale tento způsob financování neudržitelný. V druhé fázi, která předpokládá, že si MFI získala důvěru klientů, začíná MFI k poskytování služeb využívat cizí kapitál, který ale pochází od jejích klientů, jedná se o

71

úspory a prodej bankovních podílů, jejichž nákup pro klienty může být povinný. MFI může nabídnout klientům produkt s povinným spořením, např. s týdenními vklady, a odměnou ve výši 1-3 % z výše vkladu vyplacenou po jednom roce. V podstatě jde o obdobu termínovaného vkladu, kdy je ale důležité, aby klient spořil pravidelně. Smyslem je získat levný kapitál pro fungování MFI, což stále souvisí s nízkým úrokem za poskytované úvěry, kdy je zisk z úroku použit především na krytí provozních nákladů MFI. S dalším rozvojem a rostoucím množstvím klientů může MFI přejít do třetí fáze a jako další zdroj financování využívat bankovních úvěrů a vnějších investorů. To ale představuje dražší kapitál a MFI musí být schopna vytvořit dostatek zisku, aby ho zaplatila. Tento kapitál by měl zůstat pouze doplňkem ke kapitálů pocházejícímu od klientů banky. Při zakládání MFI musí být jasná dlouhodobá koncepce získávání kapitálu a tomu musí odpovídat zvolené služby, typy úvěrů a úrokové míry. Pokud by se stalo, že by MFI začala fungovat s darovaným kapitálem, nastavila nízké úrokové sazby a později by přešla na kapitál od komerčních bank, musela by úrokové sazby zvyšovat. To by se projevilo ve ztrátě klientů a důvěry v banku.

7.3 Klientela a dlužnické skupiny Pro MFI je vhodnější, když jako klienty neupřednostňuje ani muže ani ženy. Z části to může zamezit tomu, aby muži nevyužívali své manželky pro získání kapitálu. Celosvětová zkušenost je taková, že i pokud se MFI na ženy nezaměřuje, mezi klienty převažují. Dále je možné nastavit majetkové limity, aby o mikroúvěry nežádali bohatší lidé, kteří mají možnost získat bankovní úvěr. Potencionální zájemce o služby MFI je možné oslovovat na místech kde se pravidelně schází větší množství lidí, např. trhy nebo kostely či mešity. Ve stručnosti by měly být představeny výhody a možnosti mikrofinancování a také podmínky po vstup a fungování v rámci MFI. Zájemcům by měl být ponechán čas na rozmyšlení, např. týden, a poté se na toto místo vrátit a jednat již s konkrétními lidmi. Zejména s ohledem na snížení rizika je ale nutné vytvářet dlužnické skupiny a pracovat s nimi. Tyto skupiny by měly vznikat za účelem využívání služeb MFI a podnikání by mělo být společnou motivací všech členů. U drobných projektů by měli členové podnikat v různých oblastech, aby si navzájem nekonkurovali. Pokud by šlo o větší projekt, byla by týmová spolupráce naopak žádoucí. Velikost skupiny by se měla pohybovat mezi 10 a 15 členy. Při tomto počtu se všichni ve skupině dobře znají a mají přehled, jak se komu daří. Princip skupinové odpovědnosti je naplněn. Tento počet také umožňuje efektivní kontrolu jednotlivých dlužníků a celé skupiny

72

ze strany MFI. Ve skupině je dobré zavést právo veta při přijímání nových členů. Pokud někdo o novém uchazeči pochybuje má právo, po náležitém zdůvodnění, jeho žádost o vstup zamítnout. Struktura řízení skupiny by měla být jednoduchá. Skupiny by si měla demokraticky volit dva zástupce pro organizační a administrativní záležitosti a pro komunikaci s MFI. Zvolení zástupci by tuto činnost vykonávali dobrovolně a bez nároku na honorář.

7.4 Oblast podnikání a poskytované úvěry Pro zajištění zisku z poskytovaných úvěrů, včasného splácení a omezení rizikovosti by měly být úvěry poskytovány na živočišnou a řemeslnou výrobu a služby. Typická zemědělská výroba se vzhledem k riziku spíše vylučuje. Úvěry by měly být určeny především pro jednotlivce, kteří jsou součástí skupiny. U prvního úvěru nového člena by měl být podnikatelský záměr přezkoumán zástupcem MFI a poskytnutá částka by měla být nižší. U ověřených a pravidelných klientů by částky do určité výše měly být poskytovány automaticky. Žádosti o úvěr na vyšší sumu by měly být opět přezkoumány zástupcem MFI. V některých případech by také bylo vhodné se v záležitosti poskytnutí úvěru dotázat na klienta a jeho záměr ostatních členů skupiny. V nabídce MFI by měl být také úvěr pro skupinu. Takovéto úvěry by měly být určeny na financování projektů, které mají pro skupinu významný přínos, např. nákup stoje, dopravního prostředku apod. Účel využití úvěru by měl být ale vždy přezkoumán zástupcem MFI a měla by být zhodnocena smysluplnost a efektivita této investice. Skupinou v tomto případě není myšlena celá dlužnická skupina ale stačí, když se pro společný projekt rozhodne jen část jedné dlužnické skupiny. Všichni členové zapojeni do daného projektu pak musí stvrdit svou účast na projektu a při nesplacení úvěru ponesou všichni stejnou míru odpovědnosti a následky z toho plynoucí. Pokud je MFI dostatečně rozvinutá a funguje již delší dobu, může začít poskytovat i úvěry na neproduktivní činnost, typicky na školní poplatky, lékařské výdaje nebo bydlení. V tomto případě ale musí být zájemce dlouhodobým klientem a prokazatelně musí podnikat v oblasti, která mu přináší zisk v dostatečné výši, aby mohl splácet neproduktivní úvěr a stále mu zůstaly prostředky pro zajištění domácnosti a rodiny.

7.5 Opatření k omezení rizika Při omezování rizika poskytovaných úvěrů je nutné volit opatření, která jsou jednoduchá, efektivní a při tom levná. Základem je princip kolektivní odpovědnosti, který je dodržen díky existenci dlužnických skupin. Tento princip, založený na vzájemné kontrole členů skupiny, dobře funguje a nevyžaduje žádné náklady.

73

Dalším vhodným opatřením je povinnost naspořit část úvěru nebo nakoupit bankovní podíly. MFI tím získává alespoň částečnou záruku za splacení úvěru a zároveň kapitál na poskytování půjček. Povinné pojištění úvěru je nástroj, který stojí dlužníka typicky 2-3 % z výše poskytnutého úvěru. Při dodržení dalších opatření ke snížení rizika poskytuje MFI dostatek prostředků pro krytí nevymahatelných úvěrů. Toto pojištění je vhodné zavést vždy. Krom principu kolektivní odpovědnosti je také důležité dodržet princip pravidelnosti a splátky úvěru vybírat s týdenní periodou. Při těchto výběrech zástupce MFI může se skupinou prodiskutovat průběh projektů a poskytnout rady ke zlepšení. Častější schůzky představují pro MFI náklady především na dopravu, mají ale velký význam a proto je dobré je dodržovat. Měly by být maximálně efektivní. To znamená, aby se jich účastnila celá skupina a zástupce MFI byl dostatečně kvalifikovaný a mohl poskytovat odbornější informace. Kontrola podnikatelských záměrů může odhalit neživotaschopné projekty a tím zásadně omezit riziko úvěru. Je ale relativně nákladná a proto by měla být využita jen v některých případech, např. vyšší částky, noví klienti. Využití úspor zbytku skupiny na krytí nesplaceného úvěru je poměrně silné opatření, které může ostatní členy odradit od spoření v bance a hlavně jeden nespolehlivý člen může ohrozit podnikání ostatních členů tím, že je připraví o úspory. Toto opatření může působit spíše jako psychologická hrozba, jeho realizace ale není, až na výjimečné případy, prospěšná.

7.6 Flexibilita a motivace při splácení úvěru Flexibilita při splácení úvěru vychází vstříc klientovi, zároveň by ale měla mít význam i pro investora, případně MFI. Dají se využít všechny možnosti uvedené v 6.3.10. Předčasné splacení úvěru by mělo být jednou z možností. Uvolněné prostředky by měly být co nejdříve poskytnuty dalším klientům. Havarijní plán pro případ, že se dlužník dostane do potíží, zvyšuje náklady MFI a měl by následovat až po vyhodnocení jeho přínosu a smysluplnosti. Spočíval by hlavně v prodloužení splátkového kalendáře. Následně by byl dlužník zbaven úplné samostatnosti při podnikání a musel by postupovat podle pokynů MFI. Volba doby splácení by měla být dána omezením, např. úvěr musí být splacen mezi 6 a 9 měsíci. Tuto dobu je třeba volit tak, aby neohrozila např. splácení úvěru poskytnutého MFI komerční bankou. Klienta je také vhodné k využívání služeb banky motivovat. To znamená možnost po splacení úvěru získat úvěr větší a s dalšími úvěry případně klientovi snížit úrokovou sazbu. 74

7.7 Vzdělávání klientů Vzdělávání klientů je velmi přínosné, nemusí se přitom jednat o nijak pokročilé kurzy podnikání. Mnohdy stačí základy o hospodaření s penězi, struktuře nákladů, plánování nebo konkurenčním prostředí. Vzdělávání by se mělo týkat nových i stávajících klientů. Jeho jedinou nevýhodou je, že může být pro MFI nákladné. Proto by ho měl zajišťovat kvalifikovaný zástupce MFI, který se pravidelně stýká s klienty. Tento zástupce by tak musel mít alespoň základní ekonomické vzdělání a zdravý úsudek.

7.8 Další služby klientům Další služby ve formě zdravotního pojištění nebo důchodového pojištění by měly být nabízeny pouze v případě, že MFI je již dostatečně rozvinutá a má velké množství klientů. MFI by také měla poskytovat pouze takové služby, které v dané oblasti zatím neexistují. Pokud je již poskytují jiné organizace, např. zdravotní pojištění zřizované státem, měla by se MFI omezit pouze na poradenství, jak a kde tyto služby získat.

7.9 Moderní technologie MFI by při své činnosti měla sledovat různé moderní technologie a jejich využitelnost pro poskytování mikroúvěrů a především pro snižování provozních nákladů. V rozvojovém světě jsou např. velmi rozšířené mobilní telefony a někteří operátoři jejich prostřednictvím dovolují posílat peníze. To by bylo možné využít také při poskytování úvěrů a jejich splácení. Otázkou může být také využití počítačových sítí. Většina oblastí, kde se mikrofinance distribuují je ale na venkově, kde mnohdy schází elektrické rozvody. Počítače jsou pro tyto účely také stále drahé.

7.10 Personální složení MFI Počet zaměstnanců MFI je dán počtem dlužnických skupin a klientů. Aby bylo možné mít dobrou kontrolu nad dlužníky, pořádat týdenní setkání a dostatečně se jim věnovat, měl by se jeden zaměstnance MFI starat zhruba o 150 klientů, to znamená 10 až 15 dlužnických skupin. Tato pozice terénního pracovníka je v MFI nejrozšířenější. Pracovník musí mít alespoň základní ekonomické vzdělání a jeho hlavní pracovní náplní je sledovat poskytnuté úvěry a zajišťovat vzdělávání klientů, v případě potřeby se také věnuje vyhledávání nových skupin. MFI dále potřebuje někoho, kdo sleduje všechny finanční toky a udržuje přehled o hospodaření, získaných a poskytnutých půjčkách apod. Tento účetní úzce spolupracuje s terénními pracovníky. Další osobou je vedoucí MFI, který se stará o zajištění financování, chod a dohled nad MFI a je za činnost MF zodpovědný. Složitost struktury a celkový počet zaměstnanců se přímo odvíjí od počtu klientů. Personální náklady tvoří hlavní část výdajů MFI.

75

7.11 Příklad kalkulace nákladů a zisku MFI Na konkrétním příkladu je demonstrováno, v jakém vztahu jsou náklady na chod MFI a zisk z poskytování úvěru. Hlavním smyslem tohoto příkladu je vytvořit základní představu o výnosnosti MFI, proto postačuje i následující jednoduchá kalkulace. Uvažovaná MFI poskytuje služby zhruba 1000 klientů, kteří jsou rozmístěni v okruhu do 50 km od sídla MFI. O tyto klienty se stará 6 terénních pracovníků, kteří se týdně schází s každou dlužnickou skupinou a díky svému vzdělání jsou schopni poskytovat základní školení a rady týkající se podnikání. V sídle organizace pracuje na poloviční úvazek účetní, který udržuje přehled o finančních tocích v rámci MFI a dalších náležitostech týkajících se provozu MFI. Celou MFI vede jeden člověk, který zajišťuje vnější komunikaci a řídí ostatní pracovníky. MFI sídlí v jedné kanceláři, která je vybavena nábytkem a čtyřmi počítači. Do majetku MFI dále patří jeden automobil a dva motocykly, které slouží terénním pracovníkům k cestám za klienty, případně je také možné využít veřejnou dopravu. Předpokládá se, že každý dopravní prostředek najede denně 100 km. Kalkulace je provedena v keňských šilincích (KSH) z důvodu, že uváděné ceny odpovídají situaci v Keni. Tabulka 7.1: Náklady na vybavení MFI položka

počet

cena za kus

cena celkem

počítač

4

10 000 KSH

40 000 KSH

mobilní telefon

8

4 000 KSH

32 000 KSH

nábytek

–

–

150 000 KSH

automobil

1

850 000 KSH

850 000 KSH

motocykl

2

120 000 KSH

120 000 KSH

další drobné položky

–

–

80 000 KSH

celkem

1 272 000 KSH

V Tabulce 7.1 je uveden přehled výdajů, které jsou spojené se zavedením MFI, jedná se o jednorázové výdaje. Pro jednoduchost budeme předpokládat, že byly financované z dotace a jedná se tak o dar. Další skupina výdajů je spojena s provozováním MFI, tyto výdaje jsou uvedeny v Tabulce 7.2.

76

Tabulka 7.2: Provozní náklady MFI za měsíc položka

počet

cena za kus

cena celkem

mzda terénního pracovníka

6

15 000 KSH

90 000 KSH

0,5

20 000 KSH

10 000 KSH

1

20 000 KSH

20 000 KSH

6 000 km

8,5 KSH51

51 000 KSH

amortizace

–

–

5 000 KSH

nájemné

1

15 000 KSH

15 000 KSH

energie a služby

–

–

5 000 KSH

mzda účetního mzda vedoucího náklady na dopravu

celkem

196 000 KSH

Z Tabulky 7.2 je vidět, že MFI musí měsíčně vytvořit zisk téměř 200 000 KSH, to je 2 400 000 KSH ročně. Průměrná půjčka, kterou klienti požadují, je 20 000 KSH a doba splácení 12 měsíců. V období jednoho roku lze předpokládat, že půjčku bude požadovat polovina klientů, tedy 500 lidí. Na poskytování půjček je tak třeba kapitál 10 000 000 KSH, který za rok musí vytvořit zisk alespoň 2 400 000 KSH. To představuje úrokovou sazbu 24 % ročně. Z poskytnutých půjček jsou odvedena 3 % na pojištění úvěru, ročně to představuje 300 000 KSH, což jsou prostředky na krytí 15 nevymahatelných úvěrů. Je důležité si uvědomit, že kapitál na úvěry tak, jak byl kalkulován, je zdarma. Může se jednat o prostředky klientů ve formě úspor nebo bankovních podílů, nebo o kapitál vložený např. neziskovou organizací. Tato MFI tedy poskytuje půjčky o průměrné výši 20 000 KSH (přibližně 250 USD) na 12 měsíců s úrokovou sazbou 24 %. Na jednoho zaměstnance52 připadá přibližně 130 klientů, ti jsou ve skupinách po 10 až 15 členech. Splátky úvěrů a schůzky se zástupci MFI probíhají týdně a je na nich možné provádět i školení pro klienty. Tyto údaje můžeme nyní porovnat s reálnými příklady z tabulky 5.2 a 5.1. Zjistíme, že uvedená kalkulace přibližně odpovídá reálným MFI. Skutečné MFI se odlišují zejména větším počtem klientů na jednoho pracovníka, což snižuje mzdové náklady. Půjčky jsou většinou poskytovány na kratší období než 12 měsíců, jeden klient ale zpravidla čerpá více než jednu půjčku ročně.

51 52

V nákladech na dopravu je započítané palivo, náklady na servis vozidla a amortizace. Jsou zde myšleni terénní zaměstnanci včetně účetního a vedoucího kanceláře.

77

7.12 Shrnutí Tato kapitola navrhuje takovou strukturu MFI, která vede k malému riziku úvěrovaných projektů. To je zde prioritou, v důsledku které se projekty dlužníků orientují na výdělečnou činnost v oblasti živočišné a řemeslné výroby nebo služeb. S tím souvisí sociální dopad, který je zde především v tom významu, že dlužník má vůbec možnost podnikat a vytvářet zisk. Takováto struktura je vhodná, pokud by MFI usilovala o kapitál z bankovního úvěru nebo formou investice. Pokud by byl sledován hlavně sociální dopad a kapitál pocházel např. z grantu nebo dotace, byla by vhodnější jiná struktura. Jednoduchá kalkulace ukazuje s jakými náklady je třeba přibližně počítat. A jak je vidět, individuální přístup k dlužníkům je velmi nákladný. Téměř polovinu rozpočtu tvoří mzdy terénních pracovníků a více jak čtvrtinu náklady na dopravu za klienty. Při předpokladu, že MFI využívá kapitál, za který nemusí platit, např. kapitál z prodeje bankovních podílů, je jeho cena pro dlužníky, resp. úroková sazba více jak 20 % p.a. Některé MFI šetří tím, že na jednoho terénního pracovníka připadá i více jak 300 klientů. Zde ale vyvstává otázka, zda se tento pracovník omezuje pouze na vybírání splátek, nebo je schopen klienty i sledovat a pomáhat jim. Další úspory mohou vzniknout tak, že MFI své klienty neškolí. Tím ale vzniká možnost, že dlužníci z neznalosti nebudou svou činnost vykonávat tak efektivně, jak by to bylo možné, případně některé faktory podcení a zvýší riziko svého podnikání. Pokud má MFI pracovat zodpovědně a svým klientům pomáhat, je její činnost velmi nákladná. Tyto náklady musí zaplatit sami klienti. Tento fakt je třeba při provozování MFI respektovat.

78

8.

Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI Předcházející kapitola byla věnována návrhu dobře fungující MFI. Pokud by takováto

MFI měla zájem o investice drobných investorů, musela by spolupracovat s agenturou, která by dokázala investory oslovit a zprostředkovat tak tok kapitálu z bohatých zemí do chudých. Návrhem fungování takovéto agentury se zabývá tato kapitola.

8.1 Možné typy agentury Nová agentura může vznikat v různém prostředí a její zakladatelé mohou mít i různé možnosti jejího propojení na cílové země a MFI. V této části jsou sledovány podmínky a náročnost vstupu na trh. 8.1.1 Kolektivní investování do MFI Kolektivní investování představuje existenci podílového nebo investičního fondu, kam investor vloží své prostředky. Zástupci fondu pak rozhodnou o jejich vložení do nejlepší nabízené možnosti. Tento typ investování je typickým produktem bank a investičních společností. Pro investice do mikrofinancí v českém prostředí není vhodný, pokud by ho nezakládala nějaká velká komerční banka. Hlavní překážkou je řada legislativních nařízení, která musí být splněna. Mimo jiné je nutná licence České národní banky. Další informace jsou uvedeny v Zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. I kdyby se podařilo všechny zákonem kladené požadavky splnit, byl by tento způsob investování do mikrofinancí, vzhledem k formálním požadavkům, velmi nákladný. 8.1.2 Organizace sama provozující MFI V tomto případě lze uvažovat o neziskové organizaci, která se orientuje na rozvojovou pomoc v chudých státech světa. Tato organizace má v daných zemích svoje pobočky, které dlouhodobě spolupracují s místní komunitou. Poskytování kapitálu pro drobné podnikání může být jednou z forem rozvojové pomoci a drobní investoři z ČR pak zdrojem kapitálu. Pro neziskovou organizaci může být překážkou vyžadování relativně vysokého úroku za poskytované úvěry. V tomto případě lze spíše očekávat, že by společnost nabízela investici jako formu pomoci a po investorech by žádala bezúročné poskytnutí kapitálu. Výhodou takovéto neziskové organizace je snížení provozních nákladů díky využití již existujícího zázemí, které společnost má. Vzniklé provozní náklady by pak mohly být z části hrazeny z dotací a z části z úroků. Zprostředkovat investice do mikrofinancí si ale takovýmto způsobem může dovolit pouze existující organizace, která již působí v daném prostředí. V ČR by takto mohla postupovat obecně prospěšná společnost Člověk v tísni.

79

8.1.3 Zprostředkovatel investic do konkrétní MFI Jedinou reálnou možností jak vytvořit novou organizaci, která bude zájemcům umožňovat investice do mikrofinancí, je činnost založená pouze na zprostředkovávání investice mezi klientem a již existující MFI. Daná organizace v tomto případě působí z velké části jako poradce. Navazuje vztahy s existujícími MFI a klientům nabízí investice do těch, které považuje za málo rizikové. Takovýmto příkladem na českém trhu je společnost Microfinance, a.s. Následující úvahy se týkají tohoto způsobu řešení.

8.2 Marketingový mix Marketingový mix představuje čtyři základní nástroje pro oslovení zákazníků a získání podílu na trhu, jde o nabídku produktů, jejich cenu, distribuci a propagaci. Cílem, který marketingový mix sleduje v tomto případě, je získání klientů pravidelně investujících nebo investici zvažujících produktem, jenž bude mít přínos pro boj s chudobou a přitom nabídne investorovy zisk. 8.2.1 Nabídka produktů pro investora Investorovi bude nabídnut produkt, který náležitě zdůrazní sociální význam mikrofinancí a potencionálně bude schopen přinést zisk, ten ale nebude garantovaný. Nabízený produkt je možné od konkurence, zastoupené např. podílovými fondy, odlišit vytvořením vazby mezi investorem a příjemcem investice. Investor by v první kroku získal obecné informace o oblasti, kam by investice putovala a o sociálním zázemí dlužníků. Po poskytnutí prostředků by tyto obecné informace doplnily konkrétní údaje o osobě a způsobu podnikání dlužníka. Jde o podobný princip, jaký se uplatňuje u tzv. adopcí na dálku. Zákazníky budou tvořit jednak drobní investoři, u kterých lze předpokládat především zájem o konkrétní informace o podnikateli, kterému poskytli úvěr. Další skupinou investorů budou firmy, kdy jedním ze smyslů investice bude budování dobrého jména společnosti a např. zveřejňování některých údajů ve výroční zprávě. Zprostředkovatel investice by měl být připraven potřebné údaje poskytnout. U firem lze očekávat také větší investované částky, které budou moci podpořit větší množství projektů. Pro firmy tak může být vytvořen balíček investic podle typů projektů, např. potravinářské firmě může být nabídnuta možnost větší investice, která se rozdělí mezi dlužníky podnikající v potravinářské výrobě. Smyslem je opět poskytnout firmě možnost investici marketingově využít. Zákazník investuje s nízkým rizikem a může očekávat zisk ve výši několika procent, typicky do 3 %. Tento zisk ale zatěžuje dlužníka. Proto je investorovi nabízena možnost zisku se vzdát a poskytnout prostředky bezúročně.

80

8.2.2 Výše investice Výše investice představuje cenu produktu, která je odvozena od průměrné půjčky. Drobným investorům bude nabízena základní investice ve výši mezi 10 000 a 15 000 Kč. Vyšší investice v řádu stovek tisíc korun budou určeny spíše firmám a budou rozděleny mezi několik projektů. Zprostředkovatelské agentuře vznikají poskytováním půjček provozní náklady, proto je vhodné stanovit minimální výši investice a orientovat se na investice vyšší, kde klesá poměr provozních nákladů a výše investice. 8.2.3 Distribuce produktů Další důležitou součástí marketingového mixu je způsob distribuce. Tím by v tomto případě byl internet. Zájemce by byl v propagaci směřován na webové stránky zprostředkovatele, kde by nalezl podrobné informace o klientech MFI, podporovaných projektech a sociálním dopadu. Součástí by byla řada obrazových materiálů a skutečných příběhů lidí, kteří již mikroúvěr využili. Prostředí webových stránek by mělo být maximálně uživatelsky příjemné. Investoři by měli mít možnost vytvoření vlastního profilu, kde by mohli sledovat výsledky své investice, případně formou mailu komunikovat s dlužníkem. Vhodným prostředím pro tuto distribuci je Web 2.0. Nevyřešenou otázkou je, zda by zákazník musel navštívit zprostředkovatelskou agenturu a osobně podepsat smlouvu o investici. Což by vedlo k větší důvěryhodnosti. Zároveň ale osobní návštěva jedné pobočky může být pro řadu zákazníků vzhledem k jejich bydlišti problém. Druhou možností je uzavření celé investice on-line, což může rozšířit okruh zákazníků a snížit provozní náklady. Tato varianta však nepůsobí tolik důvěryhodně. Výhodnou možností je kombinace těchto způsobů. Celý proces je ale třeba upravit tak, aby vyhovoval českým právním normám. 8.2.4 Propagace Zbývající částí marketingového mixu je propagace, která musí být levná a efektivní. Prvním krokem při propagaci je vymezení cílové skupiny. Tou by v tomto případě byly vzdělanější a lépe situovaní lidé, kteří již investují. Další skupinu mohou tvořit lidé, kteří cestují nebo cestovali v rozvojových státech světa. Propagace by probíhala formou tištěné inzerce v odborných časopisech nebo bannerů na webových stránkách. S ohledem na sociální význam mikrofinancí by bylo možné oslovit některá média s žádostí o slevu při inzerci. Při vstupu na trh je také možné využít záštitu nějaké celebrity, se kterou by se jméno společnosti spojilo a díky této celebritě získat jednak důvěru veřejnosti a současně pozornost médií, která by v této souvislosti o projektu informovala.

81

8.3 Výběr partnerské MFI K výběru partnerské MFI je možné využít server MIX Market a vytipovat zde mimo jiné i podle oblasti působení málo rizikové MFI, jejichž struktura odpovídá např. struktuře navrhované v kapitole 7. Vybrané MFI musejí mít dále zájem přijímat vnější investice, být informačně otevřené a pokud možno kontrolované nezávislým auditorem. Na základě takovéhoto výběru je možné jednat s již konkrétními MFI a diskutovat možnosti případné spolupráce. Mimořádně důležitá je dobrá komunikace mezi MFI a zprostředkovatelem a přístup k ověřeným výsledkům hospodaření dané MFI. Dobrá komunikace, která většinou probíhá elektronicky, je důležitá i z hlediska pozdějšího monitorování projektů a poskytování informací investorům. Je také vhodné vybudovat osobní vazby a MFI navštívit v místě jejího působení. Takovéto návštěvy by měly probíhat několikrát ročně.

8.4 Příklad kalkulace nákladů a zisku zprostředkovatelské agentury Podobně jako byl v části 7.11 uveden příklad a kalkulace nákladů MFI je zde uvedena kalkulace nákladů zprostředkovatele investice. Vyjdeme z předpokladu, že zprostředkování projektů zvládnou pouze dva zaměstnanci, jejichž pracovní náplní bude zpráva webu, komunikace s MFI a investory, propagace mikrofinancí apod. K tomu budou potřebovat kancelář vybavenou počítači. Tabulka 8.1: Náklady na vybavení zprostředkovatelské agentury položka

počet

cena za kus

cena celkem

počítač

2

15 000 Kč

30 000 Kč

mobilní telefon

2

5 000 Kč

10 000 Kč

nábytek

–

–

80 000 Kč

vytvoření webu

1

50 000 Kč

50 000 Kč

další drobné položky

–

–

50 000 Kč

celkem

220 000 Kč

V Tabulce 8.1 jsou uvedeny náklady spojené se vznikem zprostředkovatelské agentury. Opět pro zjednodušení můžeme předpokládat, že tyto náklady pokryly dotace a sponzoři. Provozní náklady, které vznikají činností agentury jsou uvedeny v Tabulce 8.2.

82

Tabulka 8.2: Provozní náklady zprostředkovatelské agentury za měsíc položka

počet

cena za kus

cena celkem

mzda pracovníků

2

30 000 Kč

60 000 Kč

inzerce

5

2 000 Kč

10 000 Kč

0,25

40 000 Kč

10 000 Kč

nájemné

1

15 000 Kč

15 000 Kč

amortizace

–

–

2 000 Kč

energie a služby

–

–

6 000 Kč

služební cesty

celkem

103 000 Kč

Roční provozní náklady společnosti by dosáhli částky 1 236 000 Kč, což pro srovnání s příkladem 7.11, kde náklady na roční provoz MFI dosáhly částky 2 400 000 KSH představuje zhruba dvojnásobek, přibližně 4 900 000 KSH. Náklady na provoz kanceláře získávající investory by tak dalece překročili náklady na provoz MFI. Vzniklé provozní náklady je třeba hradit ze zisku z úvěrů. Pokud budeme předpokládat, že v možnostech zaměstnanců zprostředkovatelské agentury je uzavření dvou investic každý pracovní den, to znamená při 250 pracovních dnech v roce celkem 500 investic. S uvažováním velkých investic firem i menších investic jednotlivců předpokládáme průměrnou výši jedné investice 25 000 Kč a dobu jejího trvání 12 měsíců. Agentura tak celkově zprostředkuje za rok investice ve výši 12 500 000 Kč. Výnos této celkové investice musí být takový, aby pokryl náklady a investorům přinesl zisk okolo 3 %. Provozní náklady jsou přibližně ve výši 1 250 000 Kč, což představuje 10 %, společně s požadavkem na 3 % výnos pro investory dokáže zprostředkovatelská agentura nabídnout kapitál za úrokovou sazbu 13 %. Pokud se opět vrátíme k příkladu 7.11, kde průměrná výše půjčky byla 5 000 Kč, bylo by možné půjčku poskytnout přibližně 2 500 klientům, kterým by se ale úroková sazba zvýšila o cenu cizího kapitálu (13 %) ze 24 % na 37 %. Kalkulace financování této zprostředkovatelské agentury přitom nepředpokládá žádný zisk pro agenturu a i využití pouze dvou pracovníků na zajištění 500 investic, které putují přes MFI ke 2 500 klientů je značně minimalistické. Přitom získání 500 investic ročně je velmi pozitivní odhad.

83

8.5 SWOT analýza SWOT analýza přehledně uvádí klíčové faktory, které jsou rozhodující pro úspěšnost a vůbec smysl realizace zkoumaného projektu. Analýza zohledňuje vnitřní i vnější prostředí. Silné stránky -

významný sociální dopad jako konkurenční výhoda,

-

minimální přímá konkurence,

-

nízká rizikovost poskytovaných úvěrů,

-

trh, kam investice směřuje, není zpravidla spojen s globálním trhem, ekonomická krize má zde jen malý dopad,

-

možnost investovat ve velkém počtu míst celého světa,

-

zprostředkování vazby mezi investorem a dlužníkem,

-

možnost ucházet se o dotace a granty.

Příležitosti -

doposud volný trh, který je možné obsadit,

-

lze očekávat rostoucí zájem o „zelené“ investice,

-

zájem veřejnosti o humanitární a rozvojovou pomoc,

-

pomoc v boji s chudobou

-

využití internetu ke snížení provozních nákladů.

Slabé stránky -

individuální přístup k investorům i klientům je spojen s velkými náklady,

-

částečná závislost na sponzorech,

-

komplikovaný vstup na trh,

-

nutnost získání velkého počtu investorů,

-

velký počet investorů vyžaduje spoluprácí s větším množství MFI,

-

malé povědomí o mikrofinancích v ČR,

-

ČR představuje malý trh,

-

ekonomická krize oslabila důvěru veřejnosti v investice.

Hrozby -

nezájem ze strany investorů,

-

nezískání důvěry veřejnosti,

-

nedostatek kvalitních partnerských MFI,

-

i malý počet zklamaných investorů může významně poškodit důvěru v agenturu,

-

zprostředkovatelská agentura na sebe přenáší riziko neúspěchu MFI, které není schopna ovlivnit,

-

pokud by investice do MFI začaly nabízet banky, představovaly by vzhledem k široké klientele, síti poboček a vzniklé úspoře nákladů nepřekonatelnou konkurenci.

84

8.6 Shrnutí Již v kapitole 4 bylo uvedeno, že v ČR je vhodné prostředí pro nabídku investic do mikrofinancování, přičemž lze očekávat i zájem veřejnosti. Problémem jsou ale podmínky vstupu na trh, kdy je reálné novou společnost zřídit pouze jako zprostředkovatele, který se omezuje na výběr vhodných MFI a zprostředkování investic do nich. Hlavní konkurenční výhodou mikrofinancí v oblasti investování je jejich sociální význam, který je možné navíc umocnit vytvořením vazeb mezi drobnými investory a dlužníky. Takovýto postup ale vyžaduje individuální přístup, který je náročný a velmi nákladný. Jednoduchá kalkulace ukazuje, že i při velkém zájmu o investování a malém počtu zaměstnanců agentury je cena takto zprostředkovaného kapitálu vysoká. MFI by za něj musela platit úrokovou sazbu okolo 13 %. MFI přitom může mít možnost získat bankovní úvěr v místě svého působení s podobnou úrokovou sazbou a je tedy otázkou, zda by o takto zprostředkovaný kapitál byl vůbec zájem. Ze SWOT analýzy vyplývá, že agentura by musela čelit mnoha problémům a hrozbám a její pozice na trhu by byla relativně nestabilní a snadno ohrozitelná. Velmi významnou hrozbu představuje fakt, že pokud by se některá česká komerční banka rozhodla nabídnout investici do mikrofinancí v rámci svého podílového fondu, např. obdobu fondu Deutsche Bank z kapitoly 4.3, byla by takováto konkurence nejspíše zničující.

85

9.

Zhodnocení mikrofinancí Získání úvěru od běžné finanční instituce může být pro řadu zájemců velmi obtížné

nebo přímo nereálné. Jedná se především o chudé a často nevzdělané obyvatele rozvojových států. I ti ale mohou mít potenciál začít úspěšně podnikat a úvěr bez problémů splatit. Na trhu finančních služeb tak vzniká prostor, který dokáží zaplnit právě mikrofinance. Mikrofinance zprostředkovávají kapitál chudým lidem, kteří ho mohou využít v činnosti schopné vytvářet zisk, čímž přestávají být chudými. Mohou si dovolit posílat své děti do školy, nebo vyhledat lékařskou péči. To vše vede k rozvoji společnosti a docenění a využití lidského kapitálu, z čehož mohou mít prospěch i rozvinuté země. Mikrofinance jsou nástrojem boje s chudobou, který bez větších úspěchů vedou vyspělé státy už několik desetiletí. Mikrofinance přinášejí rozdíl v tom, že jsou přímo nástrojem chudých. Nejedná se o rozvojovou pomoc, která by byla přinesena odněkud „shora“ na něčí popud. Mikrofinance staví na motivaci a schopnostech těch, kterým jsou určeny, dávají jim možnost vstoupit do prostředí liberálního trhu, který sám usměrní jejich další rozvoj. Otázkou mikrofinancí ale není jen zda dokáží zprostředkovat kapitál. Neméně důležité je, za jakou cenu ho zprostředkují. Je pravdou, že chudí lidé jsou ochotni zaplatit i relativně vysoký úrok z důvodu, že mikrofinance představují jediný přístup ke kapitálu, který mají. Zároveň ale platí, že čím větší úrok musejí dlužníci splácet, tím menší je význam mikrofinancí v boji s chudobou. V extrémních případech může vysoký úrok přivést dlužníka ještě do větší chudoby, než ve které žil před tím. Mikrofinance jsou zatíženy velkými provozními náklady. To je také jeden z důvodů, proč tyto služby nezačaly poskytovat komerční banky. Mikrofinance vyžadují individuální přístup ke klientům, což je nutné především pro snížení rizika úvěrů. Každý článek v řetězu vedoucího od poskytovatele kapitálu k jeho příjemci tyto provozní náklady dále zvyšuje. Při

investování

do

mikrofinancí

je

tak

třeba

sledovat

jak

složitý

je

tok

zprostředkovaného kapitálu. Podílový fond zřízený bankou využije širokou klientskou základnu banky s hustou sítí poboček, čímž dosáhne určité úspory. Podobně velká nezisková organizace s vybudovaným dobrým jménem a působící přímo v rozvojových zemích dokáže snížit provozní náklady. Naproti tomu nově zřízená agentura nabízející pouze zprostředkování investic do mikrofinancí bude mít v poměru k hodnotě investic velké provozní náklady a řadu existenčních problémů. Levný kapitál k poskytování úvěrů se dá zajistit od samotných dlužníků tím, že před získáním půjčky budou muset sami do komunitní banky nějaký kapitál vložit, nejčastěji ve

86

formě úspor nebo nákupem bankovních podílů. Problémem ale je, že takovéto získávání kapitálu může trvat velmi dlouho a klienti přestanou bance důvěřovat. Mikroúvěry jsou určeny zejména jednotlivcům. Jejich úspěch v podnikání by se měl ovšem přenést i do ekonomického růstu celého národního hospodářství. To ale nelze jednoznačně prokázat. Mikrofinance fungují nejdéle v Bangladéši, kde je využívá i velká část populace. HDP Bangladéše 53 sice neustále roste, tento růst ale není nijak dynamický. Vzhledem ke svému charakteru nemohou mikrofinance umožnit rozvoj průmyslu ani nákup pokročilých technologií. Jejich příjemci nemohou podnikat ve velkém, využívat úspory z rozsahu nebo pronikat na nové trhy. Často se stává, že dlužníci podnikají především ve svých tradičních činnostech, které dobře znají, díky mikrofinancím je zefektivňují ale nerozvíjejí. Název této diplomové práce je Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik. Co se týká rizika, je splácení úvěrů zajištěno řadou opatření, která riziko minimalizují. Největším rizikem je tak hrozba živelných katastrof nebo občanských nepokojů, případně znehodnocení prostředků způsobené vysokou inflací. Ve smyslu zprostředkování investic do mikrofinancí je tato oblast mnohem rizikovější a je vhodnější spíše pro velké banky nebo neziskové organizace. Potencionálně ale lze předpokládat ze strany drobných investorů zájem o investiční produkt zaměřený na mikrofinance. Mikrofinance tedy mají potenciál zaujmout investory. Mají také potenciál pomoci zlepšit životní situaci jednotlivců, kteří takovouto investici využijí. Jejich schopnost zlepšit ekonomickou situaci celé země a vymanit ji tak z chudoby je ale značně omezena. Zde je nutná spíše aktivní a zodpovědná vláda a velcí zahraniční investoři. Mikrofinance jsou investiční alternativou, ale s jiným smyslem, než vytvoření zisku. Pokud se investor rozhodne vložit své prostředky do této oblasti měly by ho k tomu motivovat především filantropické pohnutky a měl by si uvědomit, že čím je tok kapitálu komplikovanější, tím více za něho musí dlužník zaplatit. Je třeba sledovat skutečný prospěch, který dlužník investicí získá a nevytvářet pouze image dobročinnosti. Investování do mikrofinancí má svůj význam, ale právě kvůli vysokým nákladům jen v omezené míře. Mikrofinance pomáhají v boji s chudobou a umožňují zlepšení životní úrovně dlužníka. Právě proto je ale nejvýhodnější získat kapitál k poskytování půjček v první řadě

v rámci

mezinárodní

pomoci

a

dotací,

dále

pak

od

samotných

dlužníků.

Zprostředkovaný kapitál od investorů je až na třetím místě společně s kapitálem získaným z bankovních úvěrů. 53

Podle Mezinárodního měnového fondu.

87

10. Závěr Na počátku práce stála hypotéza, že mikrofinance mohou být vhodným nástrojem, který je schopen zajistit investorovi, např. z ČR, finanční výnos ve formě úroku, a zároveň dát k dispozici kapitál za přiměřenou cenu drobným, začínajícím podnikatelům v rozvojových státech světa, kteří mají ke kapitálu velmi omezený přístup, přičemž vše je zatíženo jen velmi malým rizikem. K posouzené této hypotézy bylo stanoveno několik úkolů: - nadefinovat základní pojmy a popsat výchozí situaci (kapitola 2 a 3), - určit co vede investora k vložení svých prostředků do mikrofinancí (kapitola 4), - na příkladu popsat typy projektů financovaných pomocí mikrofinancí, popsat jak je zajištěna distribuce mikro úvěrů, monitoring a další faktory ovlivňující efektivitu (kapitola 5), - z popsaných příkladů vyvodit obecně platné principy pro řízení mikrofinancí (kapitola 6), - pomocí vyvozených principů stanovit hlediska, faktory mikrofinance ovlivňující a ukazatele pro porovnání mikrofinancí v různých částech světa (kapitola 6), - určit rizika, která mikrofinance přinášejí, a navrhnout opatření k jejich snížení (kapitola 6), - navrhnout vhodnou strukturu organizace zprostředkovávající investice do mikrofinancí a posoudit velikost nákladů spojených s provozováním této organizace (kapitola 7 a 8). Tyto úkoly se podařilo splnit a nyní je zřejmé, že investování v oblasti mikrofinancí je při dodržení opatření pro snížení rizika skutečně málo rizikové. Mikrofinance také dokáží zprostředkovat kapitál chudým lidem. Při zprostředkovávání investic z rozvojového světa, které mají navíc zajistit investorovi výnos, je ale tento kapitál velmi drahý. Práce se snaží o komplexnost a proto je její rozsah širší. Vzhledem k nízkému povědomí o tématu mikrofinancí je ale takováto komplexnost žádoucí a přínosná. Uvedená tvrzení a závěry vycházejí především z reálného prostředí a zkušeností lidí, kteří mikrofinance přímo realizují. Návrhová část dále zobecňuje uvedené příklady z nichž vyvozuje a vyjmenovává konkrétní faktory mající zásadní vliv při posuzování sociálního dopadu a rizikovosti mikroúvěru a výnosnosti vložených prostředků. Práce také navrhuje jednoduchou metodu pro posuzování a srovnávání existujících mikrofinančních institucí a nabízí model MFI, který vede k minimalizaci rizika. Pro dokreslení představy o ceně kapitálu je provedena kalkulace, která má za cíl přiblížit povahu a velikost nákladů. Po přečtení diplomové práce by měl mít i čtenář doposud mikrofinancí neznalý jasnou představu o tom, co mikrofinance jsou a jak fungují. Investor uvažující o vložení svých finančních prostředků zde nalezne informace, které mu pomohou rozhodnout se, zda má takový krok smysl, jaká rizika tím podstupuje a čím je dán výnos investice. Podobně člověk, který zvažuje podnikání v této oblasti a chce nabídnout zprostředkování investic do mikrofinancí, v práci zjistí, čím by mohla být takováto činnost ohrožena a jak moc by byla náročná a nákladná.

88

Seznam literatury [1]

World Bank, Understanding Poverty, http://go.worldbank.org/K7LWQUT9L0

[2]

UN, Human Development Report 2007/2008, ISBN 978-0-230-54704-9, http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf

[3]

Pavel Sirůček, Hospodářské dějiny a ekonomická teorie, Melandrium, 2007, ISBN 97880-86175-03-4

[4]

Internationa Monetary Fund, World Economic Outlook Database, http://imf.org/external/data.htm

[5]

Petr Matějů, Peripetie vývoje a krystalizace střední třídy, Pracovní texty výzkumného projektu “Sociální trendy”, Sociologický ústav AV ČR, leden 1998, ISBN 80-85951-0

[6]

OSN, Charta Organizace spojených národů a Statut mezinárodního soudního dvora, http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-astatut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

[7]

Ministerstvo financí ČR, Hodnocení v řízení rozvojové politiky / Oficiální rozvojové pomoci (ODA), http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_hodnoceni_rozvojove_politiky_oda.html

[8]

OECD, Is it ODA?, Factsheet, November 2008, http://www.oecd.org/dataoecd/21/21/34086975.pdf

[9]

OECD, OECD Statistics, http://webnet.oecd.org/wbos/

[10] Christian Aid, Rozvojová pomoc během studené války, http://www.rozvojovka.cz/rozvojova-pomoc-behem-studene-valky_200_35.htm [11] Hernando de Soto, The Mystery of Capital: Why Capitalism Triumphs in the West and Fails Everywhere Else, Basic Books, 2003, ISBN: 978-0-465-01615-0 [12] Beatriz Armendáriz, Jonatán Morduch, The Economics of Microfinance, Massachusetts Institute of Technology, 2007, ISBN: 978-0-262-51201-5 [13] Aidan Hollis, Arthur Sweetman, Microcredit: What Can We Learn From the Past?, březen 1998, http://www.microfinancegateway.org/redirect.php?mode=link&id=1986 [14] Monika Chyťová, Ekonomická analýza Grameen Bank, Diplomová práce – Masarykova Univerzita v Brně, červen 2008, http://is.muni.cz/th/99651/esf_m/DP_GrameenBank.doc [15] Ing. Drahomíra Dubská, CSc., České domácnosti výrazně mění strukturu svých úspor, ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta240205.doc [16] Factum Invenio, Češi a dobročinnost, tisková zpráva, 31.1. 2007 [17] Charles Wheelan, Naked Economics, W. W. Norton & Company, 2002, ISBN: 978-0393-32486-0

89

[18] Social Investment Forum, 2007 Report on Socially Responsible Investing Trends in the United States - Executive Summary, 2008, http://www.socialinvest.org/resources/pubs/documents/FINALExecSummary_2007_SIF _Trends_wlinks.pdf [19] Credit Suisse, Social Performance Report 2008, https://entry.creditsuisse.ch/csfs/p/b2c/en/privatebanking/produkte/nachhaltige/media/pdf/socialperforman ce_08_en.pdf [20] Deutsche Bank, Innovation with Leverage: Our Microfinance Instruments, http://www.db.com/csr/en/content/microfinance_3827.htm [21] Daniel Kuchta, Vyplatí se čisté svědomí?, 3.12. 2008, on-line článek na serveru Investujeme, http://www.investujeme.cz/clanky/vyplati-se-ciste-svedomi/ [22] Factum Ingenio, Dopad krize na domácnosti ČR, tisková zpráva, 19.3. 2009 http://www.factum.cz/tz343 [23] Central Intelligence Agency, The World Factbook, 2009, ISSN: 1553-8133, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html [24] Richard Trillo, Kenya, Rough Guides, 2006, ISBN 978-1-84353-651-2 [25] Zastupitelský úřad ČR v Nairobi, Souhrnná teritoriální informace Keňa, duben 2009, http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kena-2009-04-03.pdf [26] BIG MFI, Proposed Model for MSF Sanitation Credit Implemented in Kissi, Bondo, Homa-Bay, návrh projektu, prosinec 2008 [27] BIG MFI, Promotion of Efficient Water Use for Improved On-Farm Production by Small Scale Farmers of Nyakach and Manyatta in Wester Kenya, závěrečná zpráva projektu, srpen 2007 [28] Webové stránky MFI Kenya Women Finance Trust, www.kwft.org [29] Webové stránky MFI Faulu, www.faulukenya.com [30] Webové stránky MFI Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology, www.kadet.co.ke [31] Webové stránky MFI Women in Fishing Industry Project, www.iec.ac.uk/wifip_trust.html [32] Stuart Rutherford, Briefing Notes on Grameen II, MicroSave, http://www.microsave.org/relateddownloads.asp?id=19&cat_id=289&title=Grameen+II+ Briefing+Notes [33] Microfinance, a.s., Factsheet FIPS [34] Microfinance, a.s., Factsheet CrediComún [35] Jiří Fotr a kol., Manažerské rozhodování, Ekopress, 2006, ISBN 80-86929-15-9

90

Seznam tabulek Tabulka 4.1: Srovnání investičních produktů v ČR............................................................... 17 Tabulka 5.1: Přehled cen zboží v obchodním řetězci Nakumatt k únoru 2009 ..................... 30 Tabulka 5.2: Srovnání vybraných keňských MFI.................................................................. 45 Tabulka 5.3: Srovnání dalších zmiňovaných MFI................................................................. 46 Tabulka 7.1: Náklady na vybavení MFI ................................................................................ 76 Tabulka 7.2: Provozní náklady MFI za měsíc....................................................................... 77 Tabulka 8.1: Náklady na vybavení zprostředkovatelské agentury........................................ 82 Tabulka 8.2: Provozní náklady zprostředkovatelské agentury za měsíc............................... 83

Seznam grafů Graf 2.1:

Rozdělení populace podle HDP PPP za rok 2007 ................................................ 6

Graf 2.2:

Vývoj mezinárodní rozvojové pomoci ODA (hodnota USD k roku 2007)............... 8

Graf 2.3:

Růst HDP PPP a ODA v zemích Subsaharské Afriky ......................................... 10

Graf 3.1:

Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (teoretický průběh)................................ 12

Graf 3.2:

Zisk z produkce v závislosti na kapitálu (reálný průběh) ..................................... 13

Graf 4.1:

Rozložení úspor českých domácností 2001-2007 .................................................... 16

Graf 4.2:

Rozložení odpovědí na otázku: Přispěl(a) jste v posledních 2 letech humanitární organizaci? ..................................................................................... 19

Graf 4.3:

Jak veřejnost hodnotí různé typy rozvojové a humanitární pomoci ..................... 19

Seznam obrázků Obrázek 5.1: Tok kapitálu od investora k příjemci investice (klientovi) ................................. 26 Obrázek 5.2: Znázornění principu odpovědnosti.................................................................. 32 Obrázek 5.3: Schéma struktury řízení komunitní banky ....................................................... 33 Obrázek 5.4: Tok kapitálu mezi komunitní bankou a jejími klienty........................................ 34 Obrázek 5.5: Struktura půjčky v komunitní bance ................................................................ 34 Obrázek 6.1: Schéma pro hodnocení a porovnávání MFI .................................................... 64

91

Seznam použitých zkratek BIG

Bengi Investment Group

CAS

Country Assistance Strategies

CIA

Central Intelligence Agency

CIVS

Center for International Voluntary Service

DAC

Development Assistance Committee

DFID

Department for International Development

FIPS

Fundación para la Integración Productiva Sustentace

HDI

Human Development Index

HIPC

Highly Indebted Poor Countries

HPI

Human Poverty Index

IMF

International Monetary Fund

KADET Kenya Agency For Development Of Enterprise And Technology KWFT

Kenya Women Finance Trust

MDG

Millenium Development Goals

MFI

Microfinance Institution

ODA

Official Development Assistance

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development

PAR 30 Portfolio at Risk Over 30 Days PPP

Purchasing power parity

PRGF

Poverty Reduction and Growth Facility

SRI

Socially responsible investing

UNDP

United Nations Development Programme

USAID

United States Agency for International Development

WB

Word Bank

WIFIP

Women in Fishing Industry Project

92

Seznam příloh Příloha 1: Překlad anglické terminologie ................................................................................. i Příloha 2: Počet obyvatel a HDP PPP jednotlivých států světa ...............................................ii Příloha 3: Přehled mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960................................... v Příloha 4: Přehled ODA a HDP PPP v Subsaharské Africe od roku 1980 .............................. v Příloha 5: Rozložení úspor českých domácností v letech 2001-2007..................................... v Příloha 6: Formulář žádosti o registraci v komunitní bance BIG.............................................vi Příloha 7: Formulář žádosti o poskytnutí půjčky v komunitní bance BIG ............................... vii Příloha 8: Vkladní knížka používaná v komunitní bance BIG ............................................... viii Příloha 9: Fotogalerie – Keňa 2009 .......................................................................................ix Příloha 10: 16 principů Grameen Bank ................................................................................ xiii

93

Příloha 1: Překlad anglické terminologie Česká literatura se tématu mikrofinancí nevěnuje, proto bylo třeba v obecné částí práce vycházet především z anglicky psaných zdrojů. Pro přesnost je zde anglická terminologie uvedena společně s překladem a vysvětlením významu: Community Bank

–

komunitní banka – označení instituce zpravidla bez bankovní licence, která poskytuje dlužníkům úvěry, nabízí možnost spoření a případně i další služby jako je pojištění. Komunitní banka vzniká přímo z členů solidární skupiny, kteří jsou zároveň klienty banky a do jejího vedení se navzájem volí.

Microfinance

–

mikrofinance – způsob distribuce kapitálu a poskytování úvěrů zaměřený především na služby chudým lidem a využívající jiných způsobů ručení než požadují klasické komerční banky.

Microfinance institution –

mikrofinanční instituce – organizace, která zajišťuje distribuci kapitálů dlužníkům, které často také proškoluje a poskytuje jim vzdělání. V některých případech splývá s komunitní bankou, jinak jí je ve struktuře rozhodování nadřazená.

Microcredit

–

mikroúvěr – úvěr poskytnutý mikrofinanční institucí nebo komunitní bankou a využívající principů mikrofinancí

Self-Help Group

–

svépomocná skupina – dobrovolně vzniklá skupina lidí, kteří do ní vstupují zejména za účelem jednání se státní správou a mezinárodními organizacemi. Existence svépomocných skupin odlehčuje administrativě a snižuje možnost zneužití např. mezinárodní pomoci.

Share

–

podíl – některé komunitní banky dávají svým klientům možnost nebo dokonce povinnost nakoupit si podíly, čímž banky získávají kapitál k poskytování úvěrů. Výraz Share lze přeložit i jako akcii. U komunitní banky ale výraz akcie nemusí přesně odpovídat významu, který zde tento pojem má.

Solidarity Group

–

solidární skupina – dobrovolně vzniklá skupina lidí, kteří chtějí využívat služeb MFI nebo komunitní banky, jejich cílem je získat mikroúvěr. V rámci solidární skupiny se uplatňuje princip kolektivní odpovědnosti.

Village bank

–

vesnická banka – zpravidla se jedná o jiné označení pro komunitní banku. Např. v Mexiku se ale označení vesnická banka používá také pro instituci poskytující služby větší skupině klientů, než jsou jen solidární skupiny, vesnická banka je v tomto významu rizikovější než komunitní banka.

i

Příloha 2: Počet obyvatel a HDP PPP jednotlivých států světa Země a její kód Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Antigua a Barbuda Argentina Arménie Austrálie Ázerbájdžánská republika Bahamy Bahrajnské království Bangladéš Barbados Belgie Belize Bělorusko Benin Bhútán Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Brunej Darussalam Bulharsko Burkina Faso Burundi Čad Česká republika Čína Dánsko Dominika Dominikánská republika Džibutsko Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Etiopie Fidži Filipíny Finsko Francie Gabon Gambie Ghana Grenada Gruzie Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guyana Haiti Honduras Hong Kong Chile Chorvatsko Indie Indonésie Írán Irsko Island Itálie

AF AL DZ AO AG AR AM AU AZ BS BH BD BB BE BZ BY BJ BT BO BA BW BR BN BG BF BI TD CZ CN DK DM DO DJ EG EC ER EE ET FJ PH FI FR GA GM GH GD GE GT GN GW GY HT HN HK CL HR IN ID IR IE IS IT

Počet obyvatel 1 (v milionech) 27,145 3,190 33,858 17,024 0,085 39,531 3,002 20,743 8,467 0,331 0,753 158,665 0,294 10,457 0,288 9,689 9,033 0,658 9,525 3,935 1,882 191,791 0,390 7,639 14,784 8,508 10,781 10,186 1 328,630 5,442 0,067 9,760 0,833 75,498 13,341 4,851 1,335 83,099 0,839 87,960 5,277 61,647 1,331 1,709 23,478 0,106 4,395 13,354 9,370 1,695 0,738 9,598 7,106 7,206 16,635 4,555 1 169,016 231,627 71,208 4,301 0,301 58,877

Podíl na světové populaci 0,410% 0,048% 0,510% 0,260% 0,001% 0,610% 0,045% 0,320% 0,130% 0,005% 0,011% 2,380% 0,004% 0,160% 0,004% 0,150% 0,140% 0,010% 0,140% 0,059% 0,028% 2,830% 0,006% 0,110% 0,220% 0,130% 0,160% 0,160% 19,930% 0,082% 0,001% 0,150% 0,012% 1,140% 0,200% 0,073% 0,020% 1,190% 0,013% 1,360% 0,080% 0,970% 0,020% 0,026% 0,350% 0,002% 0,066% 0,200% 0,001% 0,025% 0,011% 0,140% 0,110% 0,110% 0,250% 0,068% 17,190% 3,470% 1,060% 0,065% 0,005% 0,890%

HDP PPP na 2 obyvatele (USD) 733,34 6 298,48 6 538,74 5 595,08 18 352,99 13 317,80 4 945,87 36 225,55 7 618,13 24 960,67 31 898,79 1 311,01 18 558,64 35 387,64 7 720,91 10 948,65 1 547,77 4 862,42 4 084,45 7 074,15 16 516,09 9 703,16 50 790,41 11 310,87 1 206,46 371,74 1 668,72 24 229,16 5 325,18 37 264,96 9 582,19 8 116,45 2 273,88 5 495,08 7 242,06 746,73 20 584,32 806,55 4 275,94 3 383,30 35 349,44 33 508,60 14 094,67 1 317,72 1 425,98 10 632,60 4 694,05 4 702,46 973,65 484,35 3 841,24 1 291,98 4 085,01 42 123,63 13 921,20 15 532,23 2 563,34 3 728,15 10 570,33 43 413,70 39 167,59 30 365,22

HDP PPP země (mil. USD) 19 906,569 20 092,164 221 388,625 95 250,625 1 560,004 526 465,794 14 847,493 751 426,584 64 502,681 8 261,983 24 019,790 208 010,767 5 456,241 370 048,583 2 223,622 106 081,450 13 980,988 3 199,474 38 904,348 27 836,792 31 083,285 1 860 979,143 19 808,261 86 403,766 17 836,364 3 162,781 17 990,460 246 798,234 7 075 189,918 202 795,923 642,007 79 216,523 1 894,145 414 867,550 96 616,296 3 622,382 27 480,063 67 023,748 3 587,512 297 595,244 186 538,990 2 065 704,479 18 760,004 2 251,982 33 479,205 1 127,056 20 630,345 62 796,624 9 123,063 820,968 2 834,833 12 400,424 29 028,067 303 542,878 231 579,195 70 749,317 2 996 588,980 863 540,200 752 692,059 186 722,328 11 789,445 1 787 813,293

ii

Země a její kód Irsko Island Itálie Izrael Jamajka Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jordánsko Kambodža Kamerun Kanada Kapverdy Katar Kazachstán Keňa Kiribati Kolumbie Komorský svaz Kongo Kongo, Demokratická republika Korea Kostarika Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Lesotho Libanon Libérie Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Madagaskar Maďarsko Makedonie Malajsie Malawi Maledivy Mali Malta Maroko Mauricius Mauritánie Mexiko Moldavsko Mongolsko Mosambik Namibie Německo Nepál Niger Nigérie Nikaragua Nizozemsko Norsko Nový Zéland Omán Pákistán Panama Papua Nová Guinea Paraguay Peru

IE IS IT IL JM JP YE ZA JO KH CM CA CV QA KZ KE KI CO KM CG CD KR CR KW CY KG LA LS LB LR LY LT LV LU MG HU MK MY MW MV ML MT MA MU MR MX MD MN MZ NA DE NP NE NG NI NL NO NZ OM PK PA PG PY PE

Počet obyvatel 1 (v milionech) 4,301 0,301 58,877 6,928 2,714 127,967 48,577 22,389 5,924 14,444 18,549 32,876 0,530 0,841 15,422 37,538 0,095 46,156 0,839 3,768 62,636 48,224 4,468 2,851 0,855 5,317 5,859 2,008 4,099 3,750 6,160 3,390 2,277 0,467 19,683 10,030 2,038 26,572 13,925 0,306 12,337 0,407 31,224 1,262 3,124 106,535 3,794 2,629 21,397 2,074 82,599 28,196 14,226 148,093 5,603 16,419 4,698 4,179 2,595 163,902 3,343 6,331 6,127 27,903

Podíl na světové populaci 0,065% 0,005% 0,890% 0,110% 0,041% 1,910% 0,720% 0,340% 0,089% 0,220% 0,280% 0,500% 0,008% 0,013% 0,230% 0,560% 0,001% 0,660% 0,010% 0,056% 0,940% 0,720% 0,067% 0,043% 0,013% 0,080% 0,088% 0,030% 0,061% 0,056% 0,092% 0,051% 0,034% 0,007% 0,300% 0,150% 0,031% 0,410% 0,210% 0,005% 0,180% 0,006% 0,470% 0,019% 0,047% 1,600% 0,057% 0,039% 0,320% 0,031% 1,230% 0,420% 0,210% 2,220% 0,084% 0,250% 0,071% 0,064% 0,039% 2,470% 0,050% 0,095% 0,092% 0,430%

HDP PPP na 2 obyvatele (USD) 43 413,70 39 167,59 30 365,22 27 146,76 7 688,20 33 596,47 9 767,48 2 342,61 4 906,27 1 817,72 2 093,56 38 613,59 3 270,51 85 638,03 10 837,22 1 672,63 3 567,59 7 968,17 1 142,96 3 732,66 311,55 24 803,05 10 357,93 39 343,79 27 170,71 2 000,25 2 054,36 1 285,63 11 279,46 357,87 13 593,26 17 732,56 17 488,41 79 659,68 979,44 19 019,74 8 490,54 13 385,13 792,61 4 603,13 1 038,48 23 025,94 4 093,74 11 125,97 2 011,50 14 119,81 2 897,39 3 222,35 842,91 5 249,57 34 212,35 1 078,36 667,31 2 027,82 2 628,55 38 994,68 53 152,39 26 610,53 23 987,06 2 594,01 10 351,41 1 973,81 4 509,71 7809,37

HDP PPP země (mil. USD) 186 722,328 11 789,445 1 787 813,293 188 072,726 20 865,764 4 299 239,476 474 474,973 52 448,785 29 064,749 26 255,205 38 833,389 1 269 460,483 1 733,371 72 021,579 167 131,622 62 787,222 338,921 367 778,855 958,940 14 064,667 19 514,246 1 196 102,042 46 279,231 112 169,148 23 230,958 10 635,313 12 036,495 2 581,541 46 234,486 1 342,009 83 734,488 60 113,378 39 821,105 37 201,069 19 278,278 190 767,942 17 303,723 355 669,728 11 037,066 1 408,557 12 811,703 9 371,556 127 823,031 14 040,968 6 283,920 1 504 254,278 10 992,705 8 471,569 18 035,809 10 887,608 2 825 905,567 30 405,439 9 493,209 300 305,355 14 727,771 640 253,602 249 709,942 111 205,417 62 246,408 425 163,755 34 604,757 12 496,178 27 631,018 217904,767

iii

Země a její kód Pobřeží slonoviny Polsko Portugalsko Rakousko Republika Svatý Tomáš Rovníková Guinea Rumunsko Rusko Rwanda Řecko Salvador Samoa Saudská Arábie Senegal Seychelles Sierra Leone Singapur Slovensko Slovinsko Spojené Arabské Emiráty Spojené království Srbsko Srí Lanka Středoafrická republika Súdán Surinam Svatá Lucie Svaty Kryštof a Nevis Svatý Vincenc a Grenadiny Svazijsko Sýrie Šalamounovy ostrovy Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Tanzanie Thajsko Tchaj-wan Timor-Leste Togo Tonga Trinidad a Tobago Tunisko Turecko Turkmenistán Uganda Ukrajina Uruguay USA Uzbekistán Vanuatu Venezuela Vietnam Zambie Zimbabwe

1 2

CI PL PT AT ST GQ RO RU RW GR SV WS SA SN SC SL SG SK SI AE GB CS LK CF SD SR LC KN VC SZ SY SB ES SE CH TJ TZ TH TW TL TG TO TT TN TR TM UG UA UY US UZ VU VE VN ZM ZW

Počet obyvatel 1 (v milionech) 19,262 38,082 10,623 8,361 0,158 0,507 21,438 142,499 9,725 11,147 6,857 0,187 24,735 12,379 0,087 5,866 4,436 5,390 2,002 4,380 60,769 9,858 19,299 4,343 38,560 0,458 0,165 0,050 0,120 1,141 19,929 0,496 44,279 9,119 7,484 6,736 40,454 63,884 23,000 1,155 6,585 0,100 1,333 10,327 74,877 4,965 30,884 46,205 3,340 305,826 27,372 0,226 27,657 87,375 11,922 13,349

Podíl na světové populaci 0,290% 0,570% 0,160% 0,120% 0,002% 0,008% 0,320% 2,130% 0,150% 0,170% 0,100% 0,003% 0,370% 0,190% 0,001% 0,088% 0,069% 0,081% 0,031% 0,066% 0,910% 0,150% 0,290% 0,065% 0,580% 0,007% 0,002% 0,001% 0,002% 0,017% 0,300% 0,007% 0,680% 0,140% 0,110% 0,100% 0,610% 0,940% 0,340% 0,017% 0,099% 0,001% 0,020% 0,150% 1,060% 0,074% 0,460% 0,690% 0,050% 4,590% 0,410% 0,003% 0,420% 1,310% 0,180% 0,200%

HDP PPP na 2 obyvatele (USD) 1 736,78 16 316,24 21 778,69 38 180,95 1 643,80 16 312,26 11 400,77 14 704,99 898,91 29 146,26 5 846,80 5 450,20 22 851,77 1 692,29 16 693,50 692,69 49 754,37 20 267,76 27 227,22 37 941,16 35 634,31 10 071,36 4 264,86 726,44 2 166,54 7 762,21 10 521,50 13 873,13 9 759,48 5 401,36 4 491,76 1 920,44 30 118,43 36 577,65 41 264,66 1 842,65 1 255,56 7 906,68 30 321,72 2 505,58 806,68 5 209,03 18 384,93 7 534,63 12 858,39 5 171,90 1 059,45 6 968,18 11 674,10 45 725,35 2 389,50 3 979,46 12 176,38 2 589,16 1 323,05 188,40

HDP PPP země (mil. USD) 33 453,837 621 355,014 231 355,056 319 230,940 259,720 8 270,313 244 409,622 2 095 445,943 8 741,890 324 893,394 40 091,501 1 019,188 565 238,506 20 948,821 1 452,335 4 063,320 220 710,390 109 243,205 54 508,892 166 182,294 2 165 461,506 99 283,506 82 307,533 3 154,929 83 541,898 3 555,090 1 736,047 693,656 1 171,137 6 162,954 89 516,285 952,536 1 333 613,785 333 551,618 308 824,723 12 412,063 50 792,222 505 110,537 697 399,652 2 893,939 5 312,014 520,903 24 507,114 77 810,103 962 797,668 25 678,474 32 719,899 321 964,757 38 991,477 13 984 000,277 65 405,503 899,357 336 762,059 226 227,680 15 773,342 2 514,978

zdroj: Organizace spojených národů, http://www.un.org zdroj: Mezinárodní měnový fond, http://www.imf.org

iv

Příloha 3: Přehled mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960 Rok

ODA (mil. USD)

ODA (mil. USD)

Rok

Rok

ODA (mil. USD)

Rok

ODA (mil. USD)

ODA (mil. USD)

Rok

1960

36 345,18

1970

40 124,07

1980

59 373,34

1990

78 906,91

2000

74 547,72

1961

40 145,51

1971

41 216,07

1981

58 323,89

1991

81 875,04

2001

76 498,19

1962

40 793,55

1972

44 547,38

1982

64 719,77

1992

83 085,43

2002

81 901,21

1963

40 530,31

1973

39 307,12

1983

64 007,26

1993

77 133,21

2003

85 244,51

1964

41 011,23

1974

45 401,07

1984

68 647,90

1994

77 284,02

2004

89 883,02

1965

43 538,55

1975

47 446,11

1985

69 615,39

1995

69 670,75

2005

117 858,30

1966

42 479,15

1976

45 952,61

1986

71 390,75

1996

69 363,93

2006

112 750,57

1967

42 278,49

1977

47 853,23

1987

70 048,81

1997

65 027,19

2007

103 486,83

1968

43 979,36

1978

53 296,23

1988

75 561,04

1998

70 713,37

2008

113 999,13

1969

43 319,37

1979

54 656,10

1989

74 390,03

1999

70 984,50

zdroj: OECD, http://www.oecd.org

Příloha 4: Přehled ODA a HDP PPP v Subsaharské Africe od roku 1980 Rok

1 2

ODA 1 (mil. USD)

HDP PPP 2 (mil. USD)

Rok

ODA 1 (mil. USD)

HDP PPP 2 (mil. USD)

1980

3 663

298 338

1994

9 315

623 955

1981

3 672

347 020

1995

9 192

657 070

1982

3 782

370 216

1996

8 445

705 248

1983

3 779

381 109

1997

7 513

743 799

1984

4 046

404 666

1998

7 344

769 093

1985

4 733

425 182

1999

6 944

799 346

1986

5 696

437 868

2000

6 920

846 995

1987

6 467

451 911

2001

6 388

908 693

1988

7 824

487 937

2002

9 418

986 775

1989

8 047

521 934

2003

14 843

1 057 493

1990

9 609

557 569

2004

14 176

1 161 182

1991

9 321

578 405

2005

20 053

1 253 381

1992

9 426

583 476

2006

26 200

1 377 538

1993

8 796

599 841

2007

17 560

1 509 318

zdroj: OECD, http://www.oecd.org zdroj: Mezinárodní měnový fond, http://www.imf.org

Příloha 5: Rozložení úspor českých domácností v letech 2001-2007 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2%

2%

3%

3%

3%

4%

3%

Netermínované vklady

17%

19%

21%

22%

23%

23%

25%

Termínované vklady

41%

32%

25%

21%

17%

15%

15%

8%

6%

5%

5%

4%

4%

3% 20%

Peníze držené doma

Vklady v cizí měně Stavební spoření

10%

15%

18%

21%

21%

21%

Penzijní připojištění

6%

6%

7%

6%

8%

8%

8%

Životní pojištění

8%

9%

10%

10%

10%

10%

10%

Podílové fondy

6%

9%

10%

11%

13%

14%

15%

Přímé investice v CP

2%

2%

1%

1%

1%

1%

1%

zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz

v

Příloha 6: Formulář žádosti o registraci v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)

vi

Příloha 7: Formulář žádosti o poskytnutí půjčky v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)

vii

Příloha 8: Vkladní knížka používaná v komunitní bance BIG (zdroj: BIG MFI)

První strana vkladní knížky používané v bankách BIG. Je zde fotografie klienta, jeho jméno, adresa, datum a místo narození.

Druhá strana vkladní knížky obsahuje typ a číslo spořícího účtu klienta, případně informaci o úvěru.

Zbylé stránky vkladní knížky obsahují informace o vkladech, nákupu bankovních podílů a poskytnutých úvěrech. Vše se zaznamenává do jednoduché tabulky. Vklady, nákup podílů a splátky jsou označeny kladně, úvěry záporně. Jednoduchost tabulky sleduje univerzálnost použití, větší množství údajů se ale stává nepřehledným.

viii

Příloha 9: Fotogalerie – příklady využití mikrofinancí – Keňa 2009

Kancelář komunitní banky BIG GAWU, viz. kapitola 5.2.8.

Rozpis dlužníků a poskytnutých úvěrů v komunitní bance BIG GAWU. ix

Nádrže na dešťovou vodu vybudované při vzniku komunitní banky GAWU. Výroba nábytku na ulici, k získání potřebného nářadí může být využit mikroúvěr.

x

V řadě keňských měst je možné nechat se přepravit na kole vybaveném sedákem. Pokud chce někdo začít takto podnikat, stačí mu investice 8000 KSH (přibližně 2000 Kč) na nákup kola. I zde je možné využít mikroúvěr.

Mikrofinance se často využívají k nákupu, zpracování a prodeji zboží. Na obrázku je žena prodávající pečené ryby v Kisumu, kde tento typ podnikání podporuje WIFIP, viz. kapitola 5.2.10. xi

Žena na obrázku prodává sladkosti, které před tím nakoupila za nižší cenu ve velkých baleních.

Další pro mikrofinance typickou aktivitou je výroba potravin, vše probíhá opět na ulici.

xii

Příloha 10: 16 principů Grameen Bank (zdroj: Grameen Bank) Následujících 16 principů Grameen Bank představuje ukázku častého způsobu vzdělávání v rozvojových státech, kdy jsou vzhledem k negramotnosti obyvatel využívány obrázky. Grameen bank se uplatňováním těchto principů snaží předcházet problémům při splácení úvěrů a zároveň se pokouší měnit i některé tradiční zvyklosti bangladéšské společnosti, za což bývá kritizována, viz. 6.7.5. 1. Budeme následovat a prohlubovat čtyři principy Grameen Bank – disciplínu, jednotu, odvahu a tvrdou práci – při všem co děláme. (We shall follow and advance the four principles of Grameen Bank – Discipline, Unity, Courage and Hard work – in all walks of out lives.)

2. Zisk přineseme našim rodinám. (Prosperity we shall bring to our families.)

3. Nebudeme žít v ruinách. Opravíme své domy. (We shall not live in dilapidated houses. We shall repair our houses and work towards.)

4. Budeme pěstovat zeleninu během celého roku. Budeme ji jíst a co zbude prodáme. (We shall grow vegetables all the year round. We shall eat plenty of them and sell the surplus.)

xiii

5. Během sadby zasejeme co nejvíce bude možné. (During the plantation seasons, we shall plant as many seedlings as possible.)

6. Budeme udržovat malé rodiny. Budeme minimalizovat výdaje. Budeme se starat o své zdraví. (We shall plan to keep our families small. We shall minimize our expenditures. We shall look after our health.)

7. Budeme vzdělávat naše děti a starat se, aby si na své vzdělání vydělali. (We shall educate our children and ensure that they can earn to pay for their education.)

8. Budeme se starat, aby naše děti byly čisté a okolí uklizené. (We shall always keep our children and the environment clean.)

9. Budeme stavět a používat latríny. (We shall build and use pit-latrines.)

xiv

10 Budeme pít vodu ze studen. Pokud nebude k dispozici, tak vodu převaříme nebo chemicky vyčistíme. (We shall drink water from tubewells. If it is not available, we shall boil water or use alum.)

11 Nebudeme dávat dětem věno. Nebudeme domlouvat svatby dětí. (We shall not take any dowry at our sons' weddings, neither shall we give any dowry at our daughters wedding. We shall keep our centre free from the curse of dowry. We shall not practice child marriage.)

12 Nebudeme ovlivňovat justici nedovolíme, aby to někdo dělal.

a

ani

(We shall not inflict any injustice on anyone, neither shall we allow anyone to do so.)

13 Kolektivně se budeme investice pro větší zisk.

starat

(We shall collectively undertake investments for higher incomes.)

o

větší bigger

14. Vždy budeme připraveni pomoc ostatním. Pokud bude mít někdo potíže, pomůžeme. (We shall always be ready to help each other. If anyone is in difficulty, we shall all help him or her.)

xv

15. Pokud bude někde roztržka, všichni tam půjdeme a obnovíme pořádek. (If we come to know of any breach of discipline in any centre, we shall all go there and help restore discipline.)

16. Do všech společenských aktivit se zapojíme kolektivně. (We shall take part in all social activities collectively.)

xvi

Evidence výpůjček

Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.

V Praze dne 30. června 2009 Jiří Cveček

Jméno

Katedra / Pracoviště

Datum

Podpis