Mgr. Michael MARTINEK, Th.D

Mgr. Michael MARTINEK, Th.D.

26.2.2009  Okresní soud v Havířově ve čtvrtek vynesl verdikt nad zvlášť nebezpečným recidivistou Rostislavem Záhumenským. Ve vězení by měl strávit 11,5 roku. 

Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

2



Jednačtyřicetiletý muž byl už ve vězení devětkrát a naposledy si odseděl osm let za loupež. Soud mu s ohledem na jeho minulost nedovolil zkrácení trestu. Ani dlouhý pobyt v žaláři ho však nepoučil. Po propuštění napadl v šumbarském baru číšníka. Surově ho zmlátil řetězem na psa, na kterém byl i obojek.




Později napadl i svou družku. Po tomto napadení Záhumenský napsal dopis na rozloučenou, ve kterém se blízkým omluvil a tvrdil, že spáchá sebevraždu ránou nožem do srdce, nebo podřezáním krku. „Všechno jsem zničil. Snad mi blízcí odpustí,“ napsal. Sebevraždu však nespáchal.



Znalci se shodli, že je to člověk s násilnickými sklony. Uznali, že vliv na jeho povahu měla výchova. Má sklony k nadměrnému pití alkoholu i k užívání drog. Není však závislým narkomanem. Za své jednání je plně zodpovědný a ani jeden ze znalců nedoporučil léčbu.

3






Samotný Záhumenský se při svých posledních slovech s vědomím přísného trestu rozplakal: „Je mi to líto. Nedokážu si to vysvětlit. Skutečně bych potřeboval odbornou pomoc.“ „Soud neukládá žádnou ochrannou léčbu, protože podle znalců by byla zbytečná. Povaha vypěstovaná v dětství se léčit nedá,“ odůvodnila rozsudek předsedkyně senátu Binová. 4


5

Terminologie je nejednotná, v zásadě však platí následující rozlišení: • Pastorační péče vychází z evangelia a směřuje k rozvoji člověka ve všech jeho dimenzích. Mohou ji vykonávat pouze osoby, které k tomu mají pověření od některé z křesťanských církví. • Spirituální péče směřuje k rozvoji duchovní dimenze člověka, a to bez vázanosti na konkrétní náboženství či konfesi. Mohou ji vykonávat osoby, které k tomu mají příslušnou kvalifikaci podle požadavků zaměstnavatele.

Obojí vykonávají buď profesionální pracovníci (zaměstnanci) nebo dobrovolníci: • Kaplan: podle legislativy ČR církví pověřený duchovní v armádě nebo ve věznici (zaměstnanec), analogicky také ve zdravotnictví a v sociálních institucích; podle kanonického práva katolické církve kněz ustanovený pro zvláštní skupinu křesťanů (např. vězně, cestující na lodi, osob určité národnosti). • Duchovní: kaplan nebo dobrovolník věnující se duchovní nebo spirituální péči ve veřejných institucích. • Pastorační pracovník: běžně zaměstnanec nebo dobrovolník ve farnostech / sborech křesťanských církví, v oblasti sociální práce není jasně definován. Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

1

6

Naslouchání a dialog: úcta ke každému člověku v každé životní situaci, přijetí člověka v jeho integritě, nabídka zájmu, blízkosti, vztahu – stejný postoj, s jakým přistupuje k člověku Bůh Společenství: zapojení člověka do skupiny s podobnými problémy (v podobném věku, podobně smýšlejících…) – vytvoření vztahových vazeb, sociálního zázemí, prostoru pro seberealizaci (církev) Víra: předkládat člověka a jeho problémy Bohu, modlit se za něj a spolu s ním, nabídnout mu křesťanské hodnoty, cestu víry, Boží slovo, Boží milost ve svátostech Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

1

7

 Odsouzený

/ obviněný je člověk v tíživé situaci („chudý“, „sociálně vyloučený“), který potřebuje pomoc.  Zůstávají mu zachována některá lidská práva, mezi nimi také právo na vyznávání a praktikování své víry.  Každý člověk řeší duchovní /spirituální otázky, kaplan je profesionální pomáhající pracovník zejména pro tuto oblast.  Klíčovým problémem vězňů je otázky viny – trestu – pokání – odpuštění; křesťanství na ni nabízí adekvátní odpověď. Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

8

Bible: součást péče o chudé (Mt 25) Navštěvovat vězněné = jeden ze skutků tělesného milosrdenství Justiniánův kodex 533: právo biskupů dozorovat věznice Ve středověku se církev o vězně nezajímala; trest chápán jako odplata za zlý čin, většinou hrdelní Vězeňští kaplani poprvé v Anglii v 16. stol. – prvky klášterního života, snaha o nápravu vězňů 19. stol. – rozvoje vězeňské duchovní služby v Evropě, včetně Rakouska-Uherska P. František Josef Řezáč: Vězeňství v posavádních způsobech svých s návrhem o zdárnější trestání a polepšování zločinců. Komunismus: zrušení duchovní péče; nový rozvoj po roce 1989

Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011

9

9

Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., § 7 odst. 1 písm. b): zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovat osoby k výkonu duchovenské činnosti v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., § 20 – možnosti působení církví a náboženských společností: „Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména

• a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených, • b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, • c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, • d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, • e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, • f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, • g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu.“

Podobně Zákon č. 293/1993 o výkonu vazby, § 15


9

10

Na základě Dohody o duchovní službě ze dne 18. 8. 2008 mezi Vězeňskou službou České republiky, Ekumenickou radou církví České republiky a Českou biskupskou konferencí vykonávají pastorační službu ve věznicích pověření duchovní všech zúčastěných církví.

Podmínky:

• Bezúhonnost • Pověření ze strany odpovědného orgánu církve • Doporučení výkonným výborem o.s. Vězeňská duchovenská péče

Formy:

• Pracovní poměr v dané věznici • Dobrovolné poskytování duchovenské služby – alespoň 2x měsíčně

Organizace:

• Hlavní kaplan • Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech: • řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek • členové: zástupce České biskupské konference, zástupce Ekumenické rady církví, vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan.


9

11


12

I. Členské církve ERC II. Přidružené církve  1. Apoštolská církev  12. Armáda spásy  2. Bratrská jednota baptistů  3. Církev bratrská III. Pozorovatelé ERC  4. Církev československá husitská  13. Anglikánský sbor  5. Českobratrská církev evangelická sv.Klimenta v Praze  6. Evangelická církev metodistická  14. Církev adventistů  7. Evangelická církev a.v. v ČR sedmého dne  8. Jednota bratrská  15. Federace židovských  9. Pravoslavná církev v českých náboženských obcí v ČR zemích  10. Slezská církev evangelická augsburského vyznání  11. Starokatolická církev


9

13

Dobrovolné sdružení křesťanů – duchovních i laiků, kteří byli vedením svých církví pověřeni duchovenskou službou ve věznicích ČR. VDP působí na základě spolupráce a vzájemné tolerance církví a náboženských společností v ekumenickém duchu a udržuje těsné vztahy s Ekumenickou radou církví v ČR (ERC) a Českou biskupskou konferencí (ČBK). Svoji činnost zaměřuje především na:

• 1. spolupráci, výměnu zkušeností a pomoc při duchovenské, pastorační, příp. charitativní službě pověřených osob vězňům (obviněným i odsouzeným); • 2. vytváření vhodných podmínek pro práci církví v zařízeních VS ČR; • 3. vytváření vhodných podmínek ve svých církvích ke službě a pomoci vězňům i propuštěným; • 4. snahu o praktickou spolupráci s vězeňským personálem na všech úrovních.


9

14

Zákon č. 3/2002 Sb. (Zákon o církvích) § 7: Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností

• f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem (§ 167 TZ).

Právní řád ČR výslovně zbavuje kněze zákonné povinnosti oznámit závažný trestní čin, o němž se dověděl v rámci zpovědi (§ 368 trestního zákoníku), a zároveň ho zbavuje povinnosti svědčit o takovém trestném činu (§ 99 trestního řádu), nezbavuje ho však povinnosti překazit trestný čin, pokud o jeho přípravě ví předem. Zákon č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) § 368: Neoznámení trestného činu

Zákon č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) § 99: Zákaz výslechu

• (3) … Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. • (2) … Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.


9

15


16









1. Církve působící v občanském sdružení Vězeňská duchovenská péče (VDP), resp. jejich pověření zástupci podílející se na zajišťování vězeňské duchovní péče, jsou si navzájem rovny, požívají stejných práv a povinností a dodržují pastorační zásady uvedené v kodexu. 2. Církve jednotlivých denominací plně respektují vzájemné teologické i pastorační odlišnosti, aniž by si nárokovaly prosazování svých vlastních specifik na úkor druhých. O své víře a vlastní tradici svědčí a učí vhodným a nekonfliktním způsobem. 3. Prostředí věznic proto nelze chápat jako území pro prosazování vlastních zájmů, ale jako prostor pro službu potřebným v duchu evangelia. 4. Vězněná osoba je před Bohem svobodný člověk, spoluodpovědný za své rozhodování i jednání, který nesmí být nijak nucen ani k náboženským úkonům.


17













5. Člen VDP: - plně uznává svobodu člověka, kterému přichází do vězení sloužit a zvěstovat evangelium; - respektuje jeho náboženské kořeny, tradici i zázemí, z nichž pochází; - podporuje kontinuitu jeho původní církevní tradice; - je-li již pokřtěn, uznává platnost tohoto křtu v jeho tradici. 6. Spolupracuje přitom s ostatními církvemi a jejich zástupci působícími ve věznici. Neomezuje je a nepřekáží jejich činnosti. 7. Doprovází-li ve vězení člověka jiného vyznání, kontaktuje v případě potřeby duchovního jeho vlastní církve a dle možností s ním i spolupracuje. 8. V případě konverze, kterou vězněná osoba touží vyjádřit křtem a vstupem do jiné křesťanské církve, konzultuje tuto skutečnost s místní skupinou, případně s vedením VDP. Poznámka: VV je toho názoru, že rozhodnutí ve věcech eminentně důležitých pro vězněnou osobu, je třeba pokud možno odkládat až na období po ukončení výkonu trestu. Text přijal VV dne 20.1.2011 Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

18

 zvědavost,

změna v nudném životě → zabít

čas  zájem o víru, církev, náboženství – nic o tom neví → něco se dovědět  vlastní „náboženské“ prožitky, kterým nerozumí → pochopit sám sebe  osobní krize, deprese, osamělost, výčitky svědomí → komunikovat s někým, vypovídat se  touha po víře, modlitbě, duchovním životě → žít z víry Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011

9

19

Pomoci vězni poznat, přijmout a kajícně vyznat svůj minulý hřích, potrestaný rozsudkem, pomoci vězni najít cestu, jak odstraňovat – nebo alespoň snižovat – jeho následky pro oběť či její pozůstalé, dovést prozřevšího člověka k naději, dané každému upřímnému kajícníku.

Ke splnění těchto úkolů mohou být použity všechny dostupné metody práce, jako např.:

• individuální i skupinové pohovory, • psychodramata, v nichž se rozehrají různá řešení jednotlivých situací, předcházejících trestný čin, • rozbory literárních či filmových děl, zaměřené na ukázání možností pozitivních řešení krizových situací, • biblické hodiny a bohoslužby, (je prospěšné vyvarovat se dogmatických rozdílů mezi jednotlivými denominacemi!), • kulturní pořady, přinášející silné podněty pro promýšlení dosavadních životních postojů a priorit


9

20

stav

ženy

muži

dospělí

933

15 399

mladiství

14

116

chovanci*

2

35

celkem

16 499

zaměstnanost v září 2013

68,37 %

Prům. zaměstnanost v roce 2012

58,83 %


59,63 %


62,35 %


57,99 %

kapacita

skutečnost

naplněnost

výkon vazby

2 561

2 320

90,59%

výkon trestu

18 297

14 142

77,29%

detence

66

37

56,06%

celkem

20 924

16 499

78,85%


21

věznice BĚLUŠICE BRNO BŘECLAV ČESKÉ BUDĚJOVICE HEŘMANICE HORNÍ SLAVKOV HRADEC KRÁLOVÉ JIŘICE KARVINÁ KUŘIM KYNŠPERK n/O. LIBEREC LITOMĚŘICE MÍROV NOVÉ SEDLO ODOLOV OLOMOUC OPAVA ORÁČOV OSTRAVA OSTROV nad Ohří PARDUBICE PLZEŇ PRAHA - PANKRÁC PRAHA - RUZYNĚ PŘÍBRAM RAPOTICE RÝNOVICE STRÁŽ pod Ralskem

koordinátor Mgr.Michael Martínek Th.D., ŘKC, kaplan Mgr. Daniel Blažek, ČCE, kaplan Mgr. Daniel Blažek, ČCE, kaplan Bc. Marta Šipanová, ŘKC, Ing. Jan Kočnar, CB, kaplan P. Mgr. Jaroslav Šašek, ŘKC, kaplan Mgr. Jan Machala, ČCE, kaplan Mgr. Robert Čovan, ŘKC, kaplan Ing. BTh. Jan Fürst,, CASD, kaplan Mgr. Ladislav Kinc, ŘKC P. Mgr. Jaroslav Šašek, ŘKC, kaplan Mgr. Renata Wachová, CASD, kaplanka Jan Haslinger, ECM Mgr. Josef Michalčík, ŘKC, kaplan Neobsazeno Mgr.David Smetana, CČSH Mgr. Otto Broch, ŘKC, kaplan Ing.Bedřich Marek, ČCE Mgr. Milan Liba, AC, kaplan Mgr. Václav Gandera, ŘKC, kaplan ThLic. Andriy Penyuk, ŘeKC, kaplan Mgr. Daniel Ženatý, ČCE, kaplan Mgr. Blažej Pelán, KřeSbo, kaplan Mgr.Simona Tesařová, ČCE, kaplanka Mgr. Daniel Pfann, ČCE, kaplan Mgr. Vendula Kalusová, ČCE, kaplanka Mgr. Pavel Janošík, ČCE, kaplan Mgr. Květoslava Jakubalová, ŘKC, kaplanka a hl. kaplanka Mgr. Bc. Martin Škoda, CB, kaplan, zástupce hl.kaplanky

SVĚTLÁ nad Sázavou TEPLICE VALDICE VINAŘICE VŠEHRDY ZNOJMO

Mgr. Miroslav Čejka, ČCE, kaplan Mgr.Daniela Zdislava, limešová, CČSH Mgr. Josef Dvořák, CASD, kaplan Ing. Pavel Kočnar, ČCE, kaplan Vladimír Moravec, CČSH Mgr. Valentina Matůšová, PC, kaplanka


22

 Po

15 let existence kaplanské služby v českých věznicích považujeme za potřebné reflektovat dosavadní zkušenosti a nastínit cesty dalšího rozvoje. V následujícím textu proto shrnujeme cíle kaplanské služby a popisujeme činnosti, jimiž se snažíme k těmto cílům směřovat. To vše stavíme na křesťanských hodnotách, které jsou patrné v našich postojích. Zároveň se řídíme souborem zásad, které vycházejí z křesťanské etiky a berou v úvahu specifické vězeňské prostředí. Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

23



Zajistit realizaci náboženských potřeb obviněných a odsouzených jako jejich základní lidské právo, garantované mezinárodními dokumenty, Listinou základních práv a svobod a zákony ČR         

Vedení společných modliteb a bohoslužeb, udělování svátostí Podávání základních informací o náboženství těm, kdo projeví zájem Půjčování náboženské a duchovní literatury Nácvik a zpěv duchovních písní Výklad Bible a dalších náboženských textů, diskuse na náboženská témata Systematická výuka náboženství, studium katechismu, příprava ke svátostem Individuální duchovní doprovázení Reprodukce duchovní hudby, promítání tematických filmů Koordinace práce dalších duchovních – dobrovolníků Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

24

 Předávat

obviněným a odsouzeným naději na možnou změnu životních hodnot i na kvalitativní změnu života, a to zejména podporou rozvoje spirituální dimenze jejich osobnosti Individuální rozhovory a společné aktivity týkající se otázek smyslu života, bolesti a utrpení, dobra a zla, viny, pokání a trestu, posmrtného života, vztahu k transcendentnu apod.  Skupinové aktivity zaměřené na výklad etických hodnot a morálních norem (i v rámci programů zacházení)  Organizace kulturních a vzdělávacích akcí (koncerty, divadla, přednášky, diskuse apod.) s využitím externích umělců a odborníků 


25

 Vytvářet

společenství církve uvnitř věznice v ekumenickém duchu a v propojení s církevními strukturami mimo věznici    

Vytváření společenství věřících vězňů v prostředí vzájemné otevřenosti a důvěry Odborný dohled nad samostatným oddělením pro duchovně zaměřené odsouzené Rozvíjení spolupráce s církevními obcemi, na jejichž území se nachází věznice Na přání vězně zprostředkování kontaktu s církevní obcí, v níž bude žít po propuštění z výkonu trestu Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

26

 Spolupracovat

s vedením věznice a odbornými zaměstnanci v naplňování účelu výkonu vazby a trestu 

 



Poskytování odborného poradenství pro etické otázky a problematiku církví a náboženských směrů Spolupráce při vytváření terapeutických a resocializačních programů v rámci věznice Aktivní spoluúčast na profesní přípravě a dalším vzdělávání zaměstnanců a příslušníků VS ČR Součinnost s odbornými zaměstnanci při výchovném či terapeutickém působení na jednotlivé vězně Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

27

 Nabízet

pastorační službu pracovníkům

věznice Pastorační rozhovory se zaměstnanci a příslušníky, kteří o to projeví zájem  Bohoslužby a obřady pro zaměstnance a příslušníky při vhodných příležitostech (svátky, jubilea, mimořádné události apod.) 


28







Respekt k lidské důstojnosti: v každém obviněném a odsouzeném vidíme člověka, který stejně jako my stojí před Boží tváří ve své velikosti i ubohosti; chováme se k němu s respektem a úctou a dáváme to viditelně najevo. Motivace vírou: ke své práci jsme motivováni vírou v milujícího Boha; za své klienty se modlíme, důvěřujeme v Boží vedení a pomoc, věříme v Boží moc odpouštět hříchy a proměňovat hříšníka. Podpora rozvoje člověka: doprovázíme klienta v jeho obtížích a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho situace a k osobnímu rozvoji, zejména k přijetí plné odpovědnosti za své jednání, zpracování vlastní viny, změně smýšlení a zlepšení kvality mezilidských vztahů. Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

29

 

   



Důsledně zachováváme pravidla bezpečnosti, stanovená zákony ČR a vnitřními normami VS ČR. Vykonáváme svou službu v ekumenickém duchu, jak je stanoveno ve Služebném kodexu ekumenické spolupráce VDP. Dbáme na to, aby bylo vyhověno spirituálním potřebám lidí z různých náboženských nebo kulturních prostředí. Doprovázíme člověka v jeho složité životní situaci, aniž bychom hodnotili, zda a jakou měrou si ji sám zavinil. Zachováváme mlčenlivost o svěřených důvěrných sděleních. Působíme jako zprostředkující a smírčí osoby v konfliktních situacích. Poskytujeme podpůrnou spirituální péči zejména empatickým nasloucháním, s porozuměním vnímáme stavy úzkosti, obav a znejistění, a tak přispíváme ke zklidnění vězeňského prostředí a k eliminaci suicidálních tlaků. V případě potřeby zajišťujeme propojení mezi vězením a svobodou (kontakt s rodinami odsouzených, pastorační doprovázení po propuštění, spolupráce s církvemi a dalšími podpůrnými organizacemi). Duchovní péče v českých věznicích. Michael Martinek

30


31

Mgr. Michael MARTINEK, Th.D

Recommend Documents