ETF 2013 Michael Martinek

Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

10

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

2

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování Tomáš Břicháček | 29. 7. 2013  Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo

dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických.  Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze. 10


3

 Legislativní činnost Unie v oblasti sociální politiky se začala rozvíjet od

počátku sedmdesátých let, dávno před přidělením prvních výslovných pravomocí, a to na základě doložky flexibility neboli subsidiární pravomoci (nyní v čl. 352 SFEU).  Tehdy byl přijat jeden z mála skutečně potřebných a přínosných aktů v této oblasti – nařízení č. 1408/71 týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení ve vztahu k pracovníkům migrujícím mezi členskými státy. Později bylo rozšířeno na osoby samostatně výdělečně činné a na rodinné příslušníky migrujících osob a následně nahrazeno nařízením č. 883/2004.  Tento předpis, který určuje zejména to, pod systém kterého členského státu migrující osoba v daný časový úsek spadá, započítávání dob placení odvodů v různých státech a rozdělení podílu na výplatách dávek mezi dotčené členské státy, je třeba vyzvednout z toho důvodu, že řeší skutečný přeshraniční problém – je nezbytným doplňkem volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu – a že není ideologicky podbarven.  V dalších letech přibylo už jen málo užitečných předpisů tohoto typu, zejména pak směrnice o vysílání pracovníků, která určuje, v jakém rozsahu zaměstnanci vyslaní do zahraničí zaměstnavatelem, který tam působí v rámci volného pohybu služeb, podléhají ochranné pracovněprávní úpravě hostitelského státu. 10


4

 V roce 2010 byla přijata nová desetiletka nazvaná

strategie EU 2020 s podtitulem „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. V oblasti sociální politiky si strategie klade podivuhodné kvantitativní cíle plošně pro celou Unii. Do roku 2020 chce  zvýšit zaměstnanost populace ve věku 20–64 let na 75%,  snížit míru předčasného ukončování školní docházky na

nejvýše 10 % ze současných 15 %,  zvýšit podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným vysokoškolským nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 %  či snížit počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 25%, což by mělo z chudoby vyvést 20 milionů lidí. 10


5

 Od roku 2008 stále leží na stole návrh směrnice o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci neboli tzv. „Špidlova směrnice  V roce 2011 Evropský soudní dvůr ve věci C-236/09 Test-Achats rozhodl, že se zásadou rovného zacházení s ženami a muži je neslučitelné, aby pojišťovny mohly uplatňovat různou výši pojistného pro muže a ženy. Toto rozhodnutí, které ve jménu ideologie totální rovnosti pohlaví vyžaduje ignorování reálného stavu věcí, tedy různé rizikovosti chování obou pohlaví, ženám výrazně zdražilo pojištění.  V listopadu 2012 Komise předložila sociálně-inženýrský návrh směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí

rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách“. Deklarovaným cílem návrhu je zajištění „vyváženějšího zastoupení mužů a žen“, resp. „urychlení pokroku v oblasti genderové vyváženosti“ v dozorčích vedoucích funkcích kotovaných obchodních společností. Směrnice by – zjednodušeně řečeno – vyžadovala zavedení postupů tzv. pozitivní diskriminace za účelem dosažení minimálního 40% podílu méně zastoupeného pohlaví v uvedených vedoucích funkcích v jednotlivých společnostech do roku 2020.

10


6

 Činnost Unie v oblastech spadajících do sociální politiky představuje nevábný

koktejl

 a) těžkopádné ochranářské regulace státu blahobytu,  b) vtíravých sociálně-inženýrských konstruktů moderní levice, které mají za cíl



  

formovat „nového člověka“ a které vycházejí mimo jiné z antidiskriminačního aktivismu a feminismu, c) ambic centrálního plánování napříč kontinentem se stanovováním kvantitativních cílových hodnot u nejrůznějších veličin pro Unii jako celek (často střílených od boku, bez ohledu na specifika členských států a bez ohledu na vyhlídky splnění), d) masivního přerozdělování peněz na nadnárodní úrovni, e) bujení byrokratických struktur a penězovodů a konečně f) balastu zbytečných slohových cvičení různých unijních orgánů slepených ze směsice zavadlých frází, banálních pravd a ideologicky podbarvených deklamací.

 Sociální politika je modelovým příkladem oblasti, kam činnost Unie

neměla nikdy vstoupit, neboť centralizace zde nepřináší žádnou přidanou hodnotu a znamená pouze bezúčelné vzdalování rozhodování o věcech veřejných dál od občanů. Drtivá většina činnosti Unie nereaguje na problémy s přeshraničním významem, které by nemohly být regulovány na úrovni členských států v rámci národních sociálních politik. Jejich jediným smyslem je vytváření harmonizované sociální politiky EU. V pozadí snah o její budování lze vidět ideový základ programové centralizace a levicových internacionalistických ambic „páchání dobra a pokroku“ po široširé zeměkouli.

10


7

10. Sociální politika v zemích EU       

Velká Británie Německo Švédsko Francie Itálie Postkomunistické státy Srovnání jednotlivých politik

 http://www.missoc.org/MISSOC/INFORMATIONBASE/C

OMPARATIVETABLES/MISSOCDATABASE/comparativeT ableSearch.jsp 10


8

Situace v Evropě  Sociální politika v jednotlivých státech se rozvíjela

odlišně, na základě kulturních a historických předpokladů.  Tři základní typy sociálního státu:  Liberální (reziduální) – např. velká Británie  Korporativistický (pracovně výkonový) – např. Německo  Sociálně-demokratický (institucionální) – např. Švédsko

10


9

Celkové výdaje na sociální ochranu (v % z HDP) Země /Období EU (28 zemí)

2001

2011

Lotyšsko

14.7

15.1

Litva

14.7

17

:

29.1

Lucembursko

20.9

22.5

26.3

30.4

Maďarsko

19.5

23

Bulharsko

:

17.7

Malta

17

18.9

Česká republika

18.7

20.4

Nizozemsko

26.5

32.3

Dánsko

29.2

34.3

Rakousko

28.6

29.5

Německo

29.7

29.4

21

19.2

Estonsko

13

16.1

Portugalsko

21.9

26.5

Irsko

14.3

29.6

Rumunsko

12.8

16.3

Řecko

24.3

30.2

Slovinsko

24.4

25

Španělsko

19.7

26.1

Slovensko

18.9

18.2

Francie Chorvatsko Itálie Kypr

29.6 : 24.8 14.9

33.6 20.6 29.7 22.8

Finsko

25

30

Švédsko

30.4

29.6

Spojené království

26.6

27.3

Belgie

10

Polsko


10

Celkové výdaje na sociální ochranu na obyvatele v EUR Země / Období EU (28 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie

10

2011 6 695 8 892.42 714.51 2 257.79 13 072.58 8 662.25 1 488.77 10 590.91 4 707.23 5 107 9 388.43 1 729.17 6 854.71

Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království


4 116.01 1 038.8 1 285.74 15 936.75 1 959.76 2 629.01 10 651.48 9 285.81 1 588.66 3 890.12 882.68 3 778.53 1 538.42 9 173.51 10 542.3 8 103.03 11

VELKÁ BRITÁNIE  Liberální model soc. státu: důraz na odpovědnost jedince;

spíše kompenzace následků soc. událostí než jejich prevence  Alžběta I. (1558-1603) – chudinské zákony (1598, 1601): Každá farnost odpovědná za nalezení práce pro chudé a za výstavbu chudinských nemocnic a ubytoven  Novelizace 1834:  unifikace systému  Založení „workhousů“: domy, kde chudí práceschopní byli

nuceni pracovat a za to dostali ubytování, práce neschopní dostali ubytování.

 Moderní sociální legislativa:  1908 penzijní pojištění  1911 zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti 10


12

 Leeds – workhouse,

1865

10


13

Welfare state  W. Beveridge, J. M. Keynes  Sociálněpolitické zákonodárství, vytvořeno 1944-1948;

principy:  Univerzální sociální pojištění – nemocenské, penzijní,

úrazové, v nezaměstnanosti; pojistné platil rovným dílem zaměstnanec a zaměstnavatel, 20% přispíval stát.  Státní sociální pomoc – přídavek na dítě, příspěvek pro samoživitele, příspěvek na topení, porodné.  Národní zdravotní služba – bezplatné zdravotnictví pro všechny, financované z daní.  Bezplatné primární a sekundární vzdělání (do 16 let), financované z daní. 10


14

Sociální pojištění – National Insurance Scheme, NIS  Sociální pojištění je vládní systém pojištění umožňující hradit 

 

 10

dávky v případě nemoci, invalidity, nezaměstnanosti, ztráty živitele a stáří (starobní důchody). Sociální pojištění jste povinni platit, pracujete-li ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, je vám 16 nebo více let a jste mladší, než je věková hranice pro odchod do důchodu. Pojištění platíte pouze, pokud vyděláváte více než je určená částka. Hranice pro výši příjmů je určena vládou a obvykle se každoročně v dubnu mění. Zaměstnanec odvádí na sociálním pojištění 11 % ze své hrubé mzdy a zaměstnavatelé 12,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Hranice věku pro odchod do důchodu pro ženy se postupně posunuje, aby se dostala na stejnou věkovou hranici odchodu do důchodu jako je nyní pro muže - 65 let. Poté se hranice odchodu zvýší jak pro muže tak i ženy na 68 let. Osoby, jejichž příjmy jsou velice nízké, neplatí sociální pojištění. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

15

Národní zdravotní služba (NHS)  Systém je financován daňovými odvody výdělečně činných

osob, ne zdravotním pojištěním.  Každý občan UK má nárok na bezplatnou zdravotní péči (včetně pobytu v nemocnici), nezávisle na výši příspěvku do státní pokladny. Zdravotní péči zdarma využívají i cizinci z Evropské Unie, žadatelé o azyl, migranti ze třetích zemí, kteří zde pobývají alespoň po dobu dvanácti měsíců.  Zdravotní pojištění si Britové platí jen v případě, když si chtějí zajistit nadstandardní péči.  Za lékařský předpis se platí univerzální poplatek 7,65 liber , bez ohledu na cenu léku. Léky jsou zdarma pro seniory nad šedesát let, těhotné ženy a ženy do roku po porodu, mladistvé do šestnácti či osmnácti let (pokud jsou řádnými studenty), pacienty trpící určitým onemocněním, pacienty v invalidním důchodu a všechny pacienty pobírající sociální dávky a jejich partnery. V rámci hospitalizace jsou léky poskytovány zcela zdarma. 10


16

Důchodový systém  Veřejný důchodový systém má dvě úrovně:  paušální základní důchod  důchod v závislosti na odvodech na pojistném v produktivním věku.  Veřejný důchodový systém je však ve Velké Británii doplněn

rozsáhlým dobrovolným důchodovým systémem. Pouze ze státní penze žije ve VB méně důchodců než v ostatních zemích EU. V průměru si začínají Britové sami spořit a investovat na penzi již ve 28 letech, to je nejdříve ze všech zemí EU a dříve než Američané.  V Británii neexistuje předčasný důchod. Občané, kteří odejdou do důchodu dříve, než činí jejich důchodový věk, tak žijí do dosažení důchodového věku ze svých prostředků.  Paušální výše státního důchodu činí 97,65 GBP týdně pro jednotlivce, což je 14 % průměrné týdenní mzdy. Pro manželský pár je paušální státní důchod 156,15 GBP týdně. Druhá část státního důchodu závisí na dosahovaném příjmu a placeném pojistném v produktivním věku.  Občan s průměrnou mzdou má čistý státní důchod ve výši 41,5 % průměrného čistého příjmu před odchodem do důchodu. 10


17

Sazby minimální mzdy platné od 1. října 2012:  pro pracovníky od 16 do17 let (mladší 18 let) - 3.68 £/h.  pro pracovníky od 18 do 20 let - 4.98 £/h.  pro pracovníky od 21 let - 6.19 £/h.  x 160 h = 990 x 32 = 31.690 Kč/měs. (ČR 8.500 Kč)

10


18

 Průměrná

měsíční mzda EU 2012

10


19

NĚMECKO  Korporativistický sociální stát  Ústava čl. 20, odst. 1: „Spolková republika Německo je

demokratický a sociální spolkový stát.“  Jádrem sociální politiky je sociální pojištění (důchodové, nemocenské, úrazové a pojištění pro případ nezaměstnanosti) a sociální pomoc

10


20

Sociální zabezpečení  Pět odvětví pojištění:  nemocenské (zdravotní) pojištění (145 pojišťoven),  pojištění pro případ odkázanosti na dlouhodobou péči,  důchodové pojištění,  úrazové pojištění  pojištění pro případ ztráty zaměstnání.  Dávky sociální pomoci: Každá osoba, která není schopna zajistit si svou

existenci vlastními prostředky, a to finančními (příjmy a majetkem) či fyzickými (schopností vykonávat výdělečnou činnost), nebo za pomoci třetích osob, může nárokovat sociální pomoc, jestliže má v současnosti bydliště v Německu  pro hlavu domácnosti a pro samostatně žijící osobu 374 EUR (10.098 Kč),  manželé nebo druh a družka 337 EUR (9126 Kč).  dospělá osoba, která nežije ve vlastní domácnosti ani ve společné domácnosti jako manžel/manželka, partner/partnerka 299 EUR (8073 Kč),  člen domácnosti mladší 6 let 219 EUR, 6-14 let 251 EUR, nad 14 let 287 EUR

10


21

Rodinná politika  Rodičovský příspěvek  Od roku 2007 matky a otcové dostanou 67% čistého příjmu      10

v posledních 12 měsících, ale ne méně než 300 a ne více než 1.800 eur měsíčně Podmínka: nesmí vykonávat práci více než 30 hodin týdně Maximální doba pobírání 12 měsíců Vezme-li si druhý rodič (otec) dva měsíce, pak doba pobírání se prodlužuje o ty dva měsíce (otcovská kvóta) Cíl: podpora otců v aktivnější roli při výchově dítěte (dříve pouze 5% otců žádalo RD), částka se odvozuje od čistého příjmu druhého rodiče v době před porodem dítěte Práce do 30 hodin je s pobíráním kompatibilní i u otců, studenti mohou pracovat i déle Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

22

Nepřímé dávky  Daňová politika: společné zdanění manželů = splitting

- podporuje manžele v tradiční rodině (volební program KDU-ČSL)  Odpočitatelné položky:  •Za dítě

 •Za péči o dítě, výchovu nebo profesní přípravu  •Na domácnost  •Na náklady péče o dítě pro pracující  •Na speciální potřeby spojené s profesní přípravou

10


23

Důchodový systém  Aby Němci měli nárok na výplatu starobních důchodů,

musí splnit dvě základní podmínky:  Dosáhnout důchodového věku, který je aktuálně ve výši 65

let. V letech 2012 až 2029 bude však docházet k postupnému navyšování důchodového věku až na 67 let.  Žadatel o důchod musí být pojištěn minimálně 40 let a alespoň 30 let musí finančně přispívat do prvního důchodového pilíře. Od roku 2023 se povinná doba pojištění a doba placení příspěvků zvedne o 5 let.

 Po dosažení věku 63 let a 35 letech účasti na důchodovém

pojištění si Němci mohou zažádat o předčasný důchod. Na druhou stranu mohou pracovat i během pobírání starobního důchodu, pokud jejich výdělek nepřesáhne maximální výši jejich výdělku před vstupem do důchodu. 10


24

Třípilířový systém  První pilíř: státní, na principu solidarity. Pojištění platí zaměstnanec i

zaměstnavatel rovným dílem, 9,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci, kteří vydělávají mezi 400 € (10 000 Kč) a 800 € (20 000 Kč) platí sníženou sazbu pojištění ve výši 4,9 %. Osoby s menším příjmem, než je 400 €, se mohou důchodového pojištění v prvním pilíři účastnit dobrovolně. OSVČ odvádějí do I. pilíře 19,9 % ze svých hrubých příjmů. Minimální měsíční příspěvek na důchodové pojištění činí 78,40 € (1 960 Kč).  Druhý pilíř: dobrovolné zaměstnanecké důchodové pojištění, které má v Německu přibližně dvou set letou tradici. Stát tento pilíř podporuje ve formě daňových úlev. Zaměstnavatelé jsou povinni pro své zaměstnance tyto fondy zřídit, zaměstnanci tuto možnost mohou, ale také nemusí využít. Na financování fondů se podílí ve většině případů zaměstnanec i zaměstnavatel.  Třetí pilíř: dobrovolný – kapitálové životní pojištění.  Německá vláda plánuje zavedení povinné účasti pro doplňkové spoření od roku 2019. 10


25

ŠVÉDSKO  9,5 mil. obyvatel  Sociálně demokratický model sociálního státu, sociální     

  10

politika spojena s vládou sociální demokracie (1932-1976, 1982-1991, 1994-2006). Politická stabilita, vztahy mezi odbory a vládou Zaměření proti chudobě, sociální dávky spíše konstruovány jako univerzální právo, ne charita Egalitaristická interpretace sociální spravedlnosti Vysoká zaměstnanost Vysoká podpora dvoukariérových rodin, nejvyšší tolerance k variabilitě rodinných forem; latentním důsledkem proces defamilizace Vysoká úroveň sociálních služeb 30% HDP na sociální výdaje (ČR 20%) Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

26

Historicko právní vývoj  Jeden z nejzaostalejších států v Evropě  Chudinské zákony v roce 1763  Pojištění v případě nemoci 1891, nízké dávky pro malou   



část populace 1913: systém veřejných penzí pro celou populaci 1916: úrazové pojištění 1934: uzákoněno pojištění v nezaměstnanosti organizují odbory a doplňuje jej podpora ze strany státu 1930: K. G. Myrdal – potřeba podporovat rodiny s dětmi v sociální politice

         

1946: školní jídlo zdarma 1947: univerzální přídavky na děti 1951: zavedena valorizace penzí 1951: univerzální systém povinného nemocenského pojištění s dávkami v relaci k příjmu 1962: zákon o národním pojištění - 3 části: důchodové, nemocenské, rodičovské 60. léta: rozvoj sociálních služeb 1973: příspěvek v nezaměstnanosti, který doplňuje pojištění v nezaměstnanosti, které bylo pouze pro členy odborů 1974: sociální stát na vrcholu: nemocenské dávky 90% platu 1974: uzákoněna rodičovská dovolená 80. léta: pojištění v nezaměstnanosti – dávka ve výši 90% platu

 Konec 80. let a 90. léta : krize sociálního státu  Redukce již dosažených výhod: snižování

nemocenské, růst poplatků ve zdravotnictví, soukromé sociální služby, redukce podpor v oblasti bydlení apod.  Trendy : od státní k tržní orientaci, od jednotného a centralizovaného systému k welfare mix a decentralizaci  Důchodové pojištění: od roku 2001 zaváděna reforma, která začne platit komplexně v roce 2015 – zpřísňování podmínek pro poskytování důchodu

Důchodové pojištění  Garantovaný důchod (dříve základní důchod) . Pro

   

všechny, kteří žijí nebo pracují ve Švédsku s nízkým nebo žádným důchodem odvozeným z příjmu; nahrazuje 60% příjmů Důchod odvozený z příjmu - průběžně financovaný Plně fondovaný prémiový rezervní systém: druhá část důchodu odvozeného z příjmu, 2,5% z pojistného se odvádí na individuální účty Navíc: možnost dobrovolného podnikového nebo soukromého připojištění Dnes již není možný předčasný důchod , odstraněna horní hranice (65 let) – flexibilní věk odchodu do důchodu

Zdravotní péče a nemocenské pojištění  Systém veřejně financované zdravotní péče z daní,

určený všem občanům  Pacient částečně hradí některou péči (hospitalizace, pohotovost, zubní péči a část výdajů na léky)  Pro osoby mladší 20 let vše zdarma včetně antikoncepce  Nemocenské pojištění: povinné, dávky ve vztahu k příjmu, ale nutno platit pojištění a mít určité minimální výdělky  Od 2. dne do 21. dne : 80% mzdy, při delší nemoci 77,6% příjmu; při překročení příjmové hranice se nemocenské dávky neposkytují (241.500 SEK)

Sociální služby  Financuje státní rozpočet, organizují místní samosprávy (je

jich 286) ve spolupráci s National Board of Health and Welfare (normativní, koordinační a metodické vedení, supervize)  Veřejný sektor, zdroj vysoké zaměstnanosti; 89% žen  Dvě oblasti sociálních služeb:  individuální a rodinné služby – asi 10% (péče o předškolní

děti, mládež, rodiny, osoby s psychosociálními problémy, příprava školních jídel, řešení domácího násilí apod.)  sociální a ošetřovatelské služby o staré a zdravotně postižené občany – asi 90% (osobní asistence, kontaktní osoby, organizace denních aktivit, doprava apod.)

FRANCIE  Francouzská revoluce 1789: Výbor na odstranění žebráctví; odmítl

     

10

princip dobročinnosti a vyhlásil právo na státní sociální pomoc –těm, kdo nepracují, dát buď práci nebo přiměřenou materiální pomoc. Znárodnění majetku církve nutně vedlo ke státní sociální pomoci. Počátek 20. stol.: nízká porodnost oproti Německu – bezpečnostní problém: důsledek – pronatalitní politika 30. let Nemocenské pojištění 1928, penzijní 1930, rodinné přídavky 1932. Korporativistický model soc. státu, vznik ve 20.-30. letech, převládalo soukromé či kolektivní pojištění prostřednictvím svépomocných spolků – mutualit, stát nebyl hlavním organizátorem 1945: všeobecný systém sociálního pojištění, zpočátku pro zaměstnance, později pro všechny. 1967: tři samostatné pojišťovací systémy  starobní,  nemocenský, zdravotní a úrazový,  rodinný (přídavky na děti) Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

33

Financování

 Výdaje na sociální zabezpečení za rok 2009 byly 740 miliard eur.  Na pojistném bylo v roce 2009 vybráno 57%, na CSG (všeobecná

sociální daň, ustanovena zákonem z roku 1990) 22%, na daních 11% a na ostatních poplatcích 10% z celkových příjmů 698 miliard eur.  Výdaje: nemocenské pojištění včetně zdravotní péče (47%), důchody (31%), rodina (18%), prac. úrazy a nemoci z povolání (4%).  Snižování zdravotnických výdajů: větší spoluúčast na platbě léků a při lékařských vyšetřeních (na rozdíl od ČR návštěva lékaře je zde hrazena jen částečně pojišťovnou, a to částkou stanovenou zákonem).  Důchodová reforma, která v roce 2010 vyvolala řadu nepokojů z důvodu prodloužení důchodového věku. Minimální věk pro odchod do důchodu byl z 60 let posunut na 62 let a věk odchodu do plného důchodu z 65 let na 67 let. V období od 62 let do 67 let není nárok na plný důchod, tento nárok nastává až dovršením 67. roku věku.

10


34

Rodinná politika  Národní pokladna pro rodinné přídavky, kryje 80%     10

rodin, poskytuje asi 15 dávek, přispívají zaměstnavatelé, odvádějí 5,4% platů Populační specifika: růst populace, migrace (od poloviny 50.let, z 2,9 dítěte v roce 1964 na 1,89 v roce 2001) 17% nesezdaných soužití, 43,7% dětí narozených mimo manželství – vysoký počet, hned za severskými zeměmi Po roce 1996: růst sňatečnosti, odstranění daňových výhod pro nesezdané páry, dnes daňově výhodnější manželství Úhrnná plodnost: 2,0 (ČR 1,4, EU 1,5) Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

35

Priority rodinné politiky  Cíl: kompenzovat náklady spojené s výchovou dětí

– solidarita bezdětných a rodin s dětmi, pronatalitní politika  Zajištění minimální životní úrovně pro všechny děti (soc. služby za sníženou cenu, vzdělání a lék. péče zdarma, životní minimum)  Ochrana dětí, v posledních letech i sladění práce a rodiny  Vysoká zaměstnanost žen, jako v ČR  Finanční dávky plošné i testované, podpora péče o malé děti

Úhrnná plodnost (státy EU, Švýcarsko, Island, Norsko - 2007)

37

Vybrané dávky pro rodiny  Společné zdanění příjmů domácnosti s ohledem na počet osob, jež jsou

na příslušném příjmu závislé:  Daňová sazba je progresivní v 5 pásmech (0%, 5,5%, 14%, 30%, 40%).  Daňový základ: součet příjmů všech členů domácnosti vydělený počtem jejich členů (první dvě děti se počítají jako 0,5 člena) = rodinný kvocient“. Např. šestičlenná rodina (rodiče a 4 děti) platí daňovou sazbu odvozenou ze základu děleného číslem 5 (1+1+0,5+0,5+1+1): roční příjem 480.000, základ daně 96.000.  Různé danění pro manželské páry a nesezdané soužití – daňově výhodnější manželství  Porodné: jednorázová částka (808,31eur) – i při adopci, plus určitá měsíční dávka do 3 let dítěte podmíněná lékařskými prohlídkami dítěte  Přídavky na děti: Základní dávka pro rodiny s dětmi, plošná, poskytuje se od druhého dítěte, výše podle počtu dětí a jejich věku:  2 děti 110 eur měsíčně  3 děti 252,55, každé další o 141,84 více  Pro dítě od 11-16 let dalších 31,14; 16 -20 let 55,36

Výše příspěvku pro rodinu (EU 2004) Země

Počet dětí 1 2

3

Belgie

71 euro

132 euro

197 euro1

Finsko

90 euro

110,50 euro

Francie

0 euro

Irsko

4

5

131 euro

151,50 euro

172 euro

109 euro

250 euro

390 euro

530 euro

118 euro

118 euro

147 euro

Lucembursko

168 euro

399 euro

727 euro4

Německo

154 euro

154 euro

154 euro

179 euro

179 euro

Rakousko

105 euro

118 euro

131 euro

Řecko

6 euro

18 euro

40 euro

48 euro

Švédsko

102 euro

102 euro

129 euro

184 euro

Velká Británie

107 euro

72 euro7

6

Dánsko2

Itálie3

Nizozemí5

Španělsko6 204 euro

670 euro

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená  Mateřská: od roku 1928, 1.a 2. dítě 6 týdnů před a 10 po porodu,



  

10

(3. dítě 8 a 18), pobírá nemocenské dávky, ale zaměstnavatel je může dorovnat do čisté mzdy Otcovská: 2002 otec nárok kromě 3 dnů kolem porodu na dalších 11 dní- vybrat najednou v prvních 4 měsících dítěte, stejná pravidla jako ženy Rodičovská: rodiče mohou nastoupit současně nebo jeden po druhém, do 3 let věku dítěte; adopce: do 3 let po převzetí dítěte Možná kombinace s částečným úvazkem Rodičovský příspěvek: vyplácen, když rodič buď přeruší práci, nebo jen na částečný úvazek; 501,59E, nebo 339,94 podle toho, zda pracuje. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

40

Další dávky pro rodiny s dětmi  Příspěvek na pečovatelku, která hlídá děti u sebe doma  Příspěvek na hlídání dětí v jejich bydlišti  Rodinný doplněk: testovaná dávka, pro rodiny se třemi a

více dětmi nad 3 roky  Dávka pro neúplnou rodinu: příspěvek samoživitelce, která se stará o dítě / děti (max. výše 521,52 eur) nebo je těhotná, vyplácí se podle výše příjmů a počtu dětí po dobu 12 měsíců, ale může se vyplácet až do 3 let věku dítěte  Rodinná podpora: plošná dávka, něco jako sirotčí dávka, buď pro osamělého rodiče (77,84 eur), nebo pro rodiče adoptovaného dítěte, a pro děti sirotky (103,78). Může být i v případě, kdy jeden z rodičů nepřispívá na dítě

Srovnání úhrnné plodnosti Francie se srovnatelně velkými zeměmi EU se srovnatelným podílem imigrantů Na evropské poměry výrazně vysoká úroveň porodnosti ve Francii je často přikládána vlivu migrace a zastoupení imigrantů v populaci. Tento předpoklad však odborníci ve svých analýzách opakovaně vyvracejí. Lze to doložit srovnáním s jinými srovnatelně velkými zeměmi EU (Německo a Španělsko) se zhruba stejným podílem imigrantů, kde je však úhrnná plodnost výrazně nižší.

10

Země

Úhrnná plodnost

Podíl imigrantů

Francie Španělsko Německo

2,0 1,4 1,4

11,0 % 13,8 % 11,6 %


42

SLOVENSKO  Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej

republiky  Slovenský systém sociální ochrany má tři základní formy, kterými jsou  sociální pojištění

 sociální podpora (podpora rodin s dětmi)  sociální pomoc (dávky v hmotné nouzi)

10


43

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ  nemocenské pojištění jako pojištění pro případ ztráty nebo snížení příjmu z

výdělečné činnosti a na zabezpečení příjmu v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství,  důchodové pojištění, a to:

 starobní pojištění na zabezpečení příjmu ve stáří a v případě úmrtí; nárok na starobní

důchod má pojištěnec, které získal nejméně 10 let důchodového pojištění a dovršil důchodový věk. Důchodový věk je 62 let jednotně u mužů i žen. Začíná se však uplatňovat až u mužů narozených po 31. prosinci 1945 a u žen narozených po 31. prosinci 1961.  invalidní pojištění jako pojištění pro případ poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a pro případ úmrtí,

 úrazové pojištění jako pojištění pro případ poškození zdraví nebo úmrtí v

důsledku pracovního úrazu, služebního úrazu či nemoci z povolání,  garanční pojištění v případě platební neschopnosti zaměstnavatele na úhradu nároků zaměstnance,  pojištění v nezaměstnanosti jako pojištění pro případ ztráty příjmu z činnosti zaměstnance v důsledku nezaměstnanosti a na zabezpečení příjmu v důsledku nezaměstnanosti.

10


44

Přehled sazeb pojistného na sociální pojištění Zaměstnanec

1,4 %

Důchodové Rezervní Pojištění Garanční Úrazové pojištění fond v nezam. pojištění pojištění solidarity starobní invalidní 4% 3% 1%

Zaměstnavatel

1,4 %

14 %

3%

Povinně 4,4 % pojištěnáOSVČ

18 %

6%

Nemocenské pojištění

Dobrovolně 4,4 % 18 % pojištěná osoba 18 %za ZVS*) + ženy pečující o Stát 6% děti do 6 až 7 let věku

10

6%

1%

0,25 %

0,8 % **

4,75 % 4,75 %

2%


4,75 %

2%

45

Penzijní reforma  Na Slovensku proběhla v roce 2004 penzijní reforma a od ledna roku 2005 zde

mají tří-pilířový systém:  I. pilíř (průběžný) – do tohoto pilíře jsou zapojeni všichni občané a jejich zaměstnavatelé, kteří povinně platí odvody do Sociální pojišťovny z každé mzdy; pokud je občan pouze účastníkem I. pilíře, platí povinné odvody ve výši 7 % z hrubé mzdy a jeho zaměstnavatel ve výši 21,75 % (celkem tedy 28,75 %). Z této částky jde 18 % na starobní důchody, 6 % na invalidní důchody a 4,75 % do rezervního fondu solidarity. Vybrané peníze z prvního pilíře použije Sociální pojišťovna na výplatu současných důchodů.  II. pilíř (spořivý) – část finančních prostředků vybraných v I. pilíři putuje na účet občanem vybrané společnosti, která finanční prostředky dále zhodnocuje investováním na kapitálovém trhu. Při zapojení do II. pilíře tak putuje 9 % na konto Sociální pojišťovny a 9 % na účet vybrané společnosti (tj. polovina z 18 % určených na starobní penze). Výsledný důchod je potom kombinací obou forem důchodového zabezpečení. Samozřejmě výše penze z tohoto pilíře závisí především na míře zhodnocení vložených peněz.  III. pilíř (dobrovolný) – jedná se o zcela dobrovolné spoření, např. penzijní připojištění, které však bývá většinou daňově zvýhodněno.

10


46

Výše penze v zemích OECD (v % k průměrné mzdě) Průběž. Země Spořivý systém systém Lucembursko 88,3 0,0 Španělsko 81,2 0,0 Rakousko 80,1 0,0 Island 9,2 68,3 Maďarsko 50,7 26,2 Turecko 72,5 0,0 Itálie 67,9 0,0 Korea 66,8 0,0 Nový Zéland 39,7 25,3 Finsko 0,0 63,4 Polsko 29,9 31,3 Švýcarsko 35,8 22,6 Slovensko 24,4 32,4

10

Výsledná penze 88,3 81,2 80,1 77,5 76,9 72,5 67,9 66,8 65,0 63,4 61,2 58,4 56,8

Portugalsko Norsko Francie Česko Švédsko Kanada Austrálie USA Belgie Německo Mexiko Japonsko Irsko Nizozemí Velká Británie Dánsko


54,1 52,7 38,4 49,1 46,7 43,9 17,4 41,2 40,4 39,9 4,4 34,4 32,5 31,3

0,0 0,0 12,8 0,0 0,0 0,0 25,7 0,0 0,0 0,0 31,4 0,0 0,0 0,0

54,1 52,7 51,2 49,1 46,7 43,9 43,1 41,2 40,4 39,9 35,8 34,4 32,5 31,3

30,8 30,2

0,0 0,0

30,8 30,2

47

Rodinná politika  Rodiny s deťmi štát finančne podporuje v rámci systému štátnej sociálnej

podpory jednorazovými a opakovanými štátnymi sociálnymi dávkami. Príjem rodiny sa netestuje, až na výnimku pri poskytovaní náhradného výživného. Dávky sú financované výlučne zo štátneho rozpočtu. Rodinám s deťmi sú určené nasledujúce príspevky: Prídavok na dieťa (do 18, resp. 25 let): 23,10 € Príplatok prídavku na dieťa (nelze-li uplatnit slevu na dani): 10,83 € Rodičovský príspevok (do 3 let dítěte): 199,60 € Príspevok pri narodení dieťaťa (na každé dítě): 151,37 € Príplatok k príspevku pri narodení (na každé dítě z prvních tří porodů, které se dožïje 28 dnů): 678,49 €  Príspevok rodičom, ktorým sa súčasne narodili tri alebo viac detí alebo ktorým sa v priebehu dvoch rokov opakovane narodili dvojčatá – ročně:     

  

   

10

81,99 €, ak ide o dieťa do 6 rokov veku, 101,25 €, ak ide o dieťa od 6 rokov veku do 15 rokov veku, 107,55 €, ak ide o dieťa vo veku 15 rokov veku.

Príspevok na starostlivosť o dieťa (pěstounská péče): 230,- € /měs. Náhradné výživné (při neplnění vyživovací povinnosti): do 1,2 ŽM Príspevky na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa Daňový bonus za dieťa: 21,41 € Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

48

ETF 2013 Michael Martinek

Recommend Documents