Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

2


3

Strany •Syrská opoziční koalice Syrská svobodná armáda Podpora: Turecko, Saúdská Arábie, Katar, • Sýrie Egypt, Libye, Spojené arabské emiráty Syrské ozbrojené Mudžahedíni: an-Nusrá - 100 000 zabitých síly Podpora: Saúdská Arábie, Katar, Egypt, celkově dle odhadu •milice Šabiha OSN Libye, Hamás - 59 648 •Hizballáh Syrští Kurdové zaznamenaných Podpora: •Strana demokratického svazu (PYD) úmrtí dle OSN •Kurdská národní rada (KNC) • Írán - 2,5 milionu vnitřně •Jednotky lidové ochrany (YPG) vysídlených dle • Irák •Kurdská demokratická strana Sýrie Červeného kříže • Rusko (KDPS) - 711 633 – 862 819 uprchlíků v zahraničí Podpora: Kurdská strana pracujících •Čína (PKK), Strana svobodného Kurdského dle OSN života (PJAK), Irácký Kurdistán Izrael (pohraniční střety, letecké údery) Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

4

 Zelená: Města pod kontrolou syrské vlády  Černá: Města pod kontrolou opozice nebo kurdských sil Sociální politika v mezinárodním kontextu.  Modrá: Pokračující M. Martinek, 2013konflikt/nejasná situace

5


6

Aspekty občanské války v Sýrii  Ekonomický: nízký HDP, špatně fungující  

 

hospodářství Sociální: velké sociální rozdíly, vysoká míra chudoby Politický: autoritářský režim, touha po svobodě a demokracii Náboženský: provládní náboženské menšiny (alávité, šíité, křesťané), protivládní většina (sunnité) Mezinárodní: boj velmocí o rozšíření sféry vlivu


7

Sociální politika na Jaboku/ETF    

1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM) 2. semestr – sociální správa (IP) 3. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) 4. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu (MM):  Základní orientace v mezinárodní politice

 Globální sociální situace, rozvojová pomoc  Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO…)  Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika

 Požadavky:  test znalostí z mezinárodní politiky  souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

8

Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování

Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

9

Literatura 

Základní:  KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007.  BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000.



Doporučená:  BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998  BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002  ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005.  EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010  FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002  HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001  TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996  TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, 2007.



Základní internetové zdroje:  Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz  Evropská unie: www.europa.eu  Organizace spojených národů: www.osn.cz Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

10

http://www.worldometers.info/

 Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky  Test všeobecného rozhledu v mezinárodní politice


11

Státy a mezinárodní právo  Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují

    

vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu. Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

12

Druhy států

 konfesní  sekulární

 podle suverenity  svrchované státy  nesvrchované (závislé) státy

 podle způsobu vlády (zdroje moci)  demokratické státy - na principech

(nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie  nedemokratické

 podle hlavy státu (státní formy)  teokracie  monarchie  republika

 podle způsobu výkonu státní moci  centralizované státy  decentralizované státy (subsidiarita)

 podle uspořádání státu  unitární stát  federace  konfederace

 podle vztahu k náboženství  podle idejí  národní stát – národ má výsadní

postavení (Albánie, Řecko)  občanský stát – všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA)

 podle složení obyvatelstva  národní stát – většinu obyvatelstva

tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko)  státy s národnostními menšinami – obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko)  Státy více národů, typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA)  Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států).


13

 V současné době existuje 194 nezávislých států,

všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

14

Globální ekonomická a sociální situace  Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena

velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.  Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).  Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje:  Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní     

Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

15

Státy světa podle HDP na obyvatele


16

Současný svět  Státy podle HDP (v

bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4



Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Čína: 1 400 Indie: 1 200 (EU): 500 USA: 310 Indonésie: 250 Brazílie: 200 Pákistán: 180 Bangladéš: 160 Nigérie: 150 Rusko: 140




Státy podle rozlohy (v km2): 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10.

Rusko 17 075 200 Kanada 9 976 140 USA: 9 629 091 Čína 9 596 960 Brazílie 8 511 965 Austrálie 7 686 850 (EU): 4 200 000 Indie 3 287 590 Argentina 2 766 890 Kazachstán 2 717 300 17

Významné státy světa Rozloha (km²)

Počet ob. (mil.)

HDP (mld. USD)

HDP/ob. (USD)

7 686 850

22

930

45 587

Brazílie

8 511 965

200

1 600

8 220

(EU)

4 324 782

500

16 500

23 600

Čína

9 596 960

1 400

5 300

3 678

Indie

3 287 590

1 200

1 300

1 031

Indonésie

1 860 360

250

550

2 329

377 930

130

5 100

39 731

Kanada

9 976 140

35

1 400

39 669

Mexiko

1 964 375

110

900

8 135

Rusko

17 075 200

140

1 230

8 694

9 629 091

310

14 300

46 381

58 130

11 000

Austrálie

Japonsko

USA Svět

148Sociální 940 politika 000 v mezinárodním 7 000 kontextu. M. Martinek, 2013

18

Střet civilizací (Samuel Huntington)  Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě

výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.  Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).  Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

19

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

20


21

Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Recommend Documents