Jabok, ETF 2014 Michael Martinek
měrná jednotka
leden
únor
březen
duben
květen
2013 nezaměstnanost
tis. osob podíl nezaměstnaných % volná místa tis. míst
585,8 8,0 33,8
593,7 8,1 34,6
587,8 8,0 38,9
565,2 7,7 39,8
547,5 7,5 42,6
2014 nezaměstnanost
629,3 8,6 36,4
625,4 8,6 38,3
608,3 8,3 40,8
574,9 7,9 44,2
550,0 7,5 48,0
2015 nezaměstnanost
556,2 7,7 62,3
tis. osob podíl nezaměstnaných % volná místa tis. míst
tis. osob podíl nezaměstnaných % volná místa tis. míst
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
2
650
Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst
600 550 500 450 400 350 300
uchazeči o zaměstnání
250 200 150
volná pracovní místa
100 50 0 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
3
I letos připomene druhý únorový „valentinský“ týden význam manţelství pro ţivot jednotlivců i společnosti, a to v rámci kampaně Národní týden manţelství, jejímţ cílem je inspirovat i české ţeny a muţe k tomu, aby se nenechali odradit a hledali cesty k upevnění svých dlouhodobých trvalých vztahů. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
4
Národní týden manţelství vznikl v roce 1996 ve Velké Británii, v roce 2007 se poprvé konal v ČR a v současné době se připravuje ve více neţ dvaceti dalších zemích světa. Cílem akce je posílit vztahy v manţelství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manţelství a téţ motivovat laickou a odbornou veřejnost, média i veřejně známé osobnosti, aby alespoň jednou za rok podpořili důleţitost manţelství. Kromě ČR se k iniciativě připojily další země, např. Austrálie, Belgie, Irská republika, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rumunsko, Slovensko, Severní Irsko, Švýcarsko a USA. Podrobné informace jsou na www.tydenmanzelstvi.cz. „Jednou z nejrozšířenějších akcí na zlepšení vztahů v manţelství, je dlouhodobě kurz Manţelské večery. Třináctkrát jsme se ţenou tento kurz vedli, a i kdyţ jsme spolu šťastní uţ víc neţ 50 let, pokaţdé jsme přišli na něco, čím jsme sami mohli ještě zlepšit naše vztahy,“ uzavřel tiskový mluvčí týdne manţelství Jan Frolík. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
5
Sociální politika jako součást politiky
Politický systém České republiky
Politická situace ČR
Ekonomická a sociální situace ČR Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
6
Do 1918:
•součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie
1918 – 1939:
•Československá republika – parlamentní demokracie
1939 – 1945:
•Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému reţimu
1945 – 1948:
•Československá republika – parlamentní demokracie
1948 – 1969: 1969 – 1989: 1989 – 1992: Od 1993:
•Československá (od 1961: socialistická) republika – parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) •Československá socialistická republika – federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) •Česká a Slovenská federativní republika – parlamentní demokracie •Česká republika, parlamentní demokracie Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
7
• Prezident: volen na 5 let (nejvýše dvě období), původně parlamentem, od r. 2012 přímo občany
Parlamentní demokracie:
• Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament – poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (81 senátorů) • Moc výkonná: vláda – premiér a 16 ministrů • Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy
Základní zákon: Ústava ČR (1993) Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby ţádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou?
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
8
Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. Sdruţováním v politických stranách občané vstupují do soutěţe o získání politické moci: o vítězích a poraţených rozhodují voliči ve svobodných volbách.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
9
Odmítá rovnostářství, nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody, Nerovnost vnímá také jako uţitečnou, jelikoţ má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti. Klade důraz více na individualismus neţ na kolektivismus. Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to povaţuje za podmínky nezbytné k ţivotu a prosperitě společnosti. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
10
Hájí práva a zájmy niţších a středních vrstev společnosti, zvlášť zájmy zaměstnanců proti vlastníkům výrobních prostředků. Vyţaduje, aby se tyto vrstvy účastnily na uskutečňování politiky. Akcentuje rovnostářství: prosazuje politickou, sociální, v různé míře i ekonomickou rovnost a také rovnost příleţitostí. Upřednostňuje státní, druţstevní nebo jinou společnou formu vlastnictví výrobních prostředků před vlastnictvím soukromým. Staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky. Zavádí rozsáhlé sociální zabezpečení, které vede k vysokému zdanění příjmů. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
11
Levice
Pravice
Priority
sociální politika, sociální jistoty
výroba, umoţnění podnikatelské aktivity
Stát
sociálně odpovědný silný stát
minimalizace kompetencí státu
Spravedlnost
rozdělovací
vyrovnávací
Rovnost
výsledků
příleţitostí
Svoboda
reálná
formální
Demokracie
zastupitelská, důraz na přímou demokracii
zastupitelská
Člověk
kolektiv
jednotlivec
Stát a společnost
tendence ke splynutí
důsledné oddělení
Společenský vývoj
rychlá změna - revoluce nebo reforma
postupný vývoj evoluce
Stát a ekonomie
státní ochranářství
liberalizace
Ekonomické priority
sníţení nezaměstnanosti
sníţení inflace
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
12
Platné hlasy
% platných hlasů
Mandáty
1 016 829
20,45
50
927 240
18,65
47
741 044
14,91
33
596 357
11,99
26
384 174
7,72
16
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
342 339
6,88
14
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
336 970
6,78
14
Strana Česká strana sociálně demokratická ANO 2011 Komunistická strana Čech a Moravy TOP 09 Občanská demokratická strana
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
13
1993 – 1998: 1998:
• pravicová vláda, předseda Václav Klaus • úřednická vláda, předseda Josef Tošovský
1998 – 2006:
• levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek
2006 – 2009:
• pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek
2009 – 2010:
• úřednická vláda, předseda Jan Fischer
2010 - 2013:
• pravicová vláda, předseda Petr Nečas
2013 – 2014: Od 2013:
• úřednická vláda, předseda Jiří Rusnok
Co je „úřednická vláda“ a za jakých okolností vzniká?
• levicová vláda, předseda Bohuslav Sobotka
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
14
Funkce
Člen vlády
Předseda vlády
Bohuslav Sobotka
1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí
Andrej Babiš
Místopředseda vlády pro vědu a výzkum Ministr vnitra Ministryně spravedlnosti Ministr obrany Ministr průmyslu a obchodu
Pavel Bělobrádek Milan Chovanec Helena Válková Martin Stropnický Jan Mládek
Ministr Ministr Ministr Ministr
Richard Brabec Marian Jurečka Lubomír Zaorálek Svatopluk Němeček
ţivotního prostředí zemědělství zahraničí zdravotnictví
Ministryně práce a sociálních věcí Ministr kultury Ministr dopravy
Michaela Marksová Daniel Herman (Antonín Prachař) Dan Ťok
Ministr školství, mládeţe a tělovýchovy
Marcel Chládek
Ministryně pro místní rozvoj
(Věra Jourová) Karla Šlechtová
Ministr pro lidská práva a rovné příleţitosti, předs. Jiří Dienstbier Legislativní rady vlády Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
15
• politika sociálního zabezpečí Ministerstvo práce a sociálních věcí:
• sociální sluţby
• politika zaměstnanosti • rodinná politika
Ministerstvo zdravotnictví:
• zdravotní politika
Ministerstvo školství:
• vzdělávací politika
Ministerstvo pro místní rozvoj: Ministerstvo spravedlnosti: Ministerstvo ţivotního prostředí: Ministerstvo financí:
• bytová politika • soudnictví, vězeňství • ekologická politika • koordinace finančních toků do jednotlivých politik Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
16
Stát můţe dotovat sociální politiku pouze za podmínky, ţe má dostatečné příjmy. To přepokládá vysokou produkci zboţí a sluţeb – HDP za rok 2012 byl v ČR 3,844 bilionu Kč, 2013: 3,884 bilionu Kč, 2014: 4,100 (odhad). Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 85 %) tvoří příjmy z daní a sociálního pojištění – 2015: Příjmy SR celkem: 1,118 bilionu Kč, z toho Jaký je rozdíl
Výdaje SR celkem: 1,218 bilionu Kč, z toho
◦ z daní: 575 mld. Kč ◦ z pojistného na sociální zabezpečení: 400 mld. Kč ◦ z projektů EU: 87 mld. Kč ◦ důchody a sociální dávky: 533 mld. Kč ◦ platy a provoz školství 135 mld. Kč
mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem?
Pokud jsou výdaje státu vyšší neţ příjmy, musí si stát půjčit peníze od bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k 31. 12. 2013: 1,68 bilionu Kč (k 31. 3. 2010: 1,22 bilionu Kč). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
17
Výdaje
Příjmy 87
důchody
daně
56
a dávky
pojistné 533
550 400
575
školství
EU ostatní
ostatní 135
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
18
Hrubý domácí produkt (HDP, někdy také HND – hrubý národní důchod, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se pouţívá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také pouţívá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.
Čím vyšší je HDP, tím lépe můţe stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
19
2008 HDP
% y/y mld. Kč Kč/obyv.
HDP na obyv. PPS/obyv., b.c.
+3,1
2009 -4,5
2010 +2,5
2011
2012
+1,8
-1,0
2013 -0,9
3 848,4 3 759,0 3 790,9 3 823,4 3 845,9 3 883,8 368 986 358 288 360 444 364 249 365 955 369 507 20 193
19 373
19 696
20 344
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
20 671
02
20 556
20
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
21
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
22
Trţní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichţ realizace je mimo moţnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle neţ dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
23
Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdruţovacího, označujeme je jako ◦ ◦ ◦ ◦
Organizace občanské společnosti (OOS) Třetí sektor (vedle státu a trhu) Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) Nestátní neziskové organizace (NNO)
Mohou být zaměřeny na ◦ Sdílení společných zájmů – zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) ◦ Veřejně prospěšnou činnost – servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) ◦ Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných – advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí)
Společné znaky: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
Organizovanost Soukromý charakter a nezávislost na státu Zásada nerozdělování zisku Samosprávnost Dobrovolnost
V současnosti je v ČR asi 97.000 OOS, z toho asi 92 tis. spolků, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
24
Jaký je rozdíl mezi právem shromaţďovacím a sdruţovacím?
Svoboda sdruţování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: • (1) Právo svobodně se sdruţovat je zaručeno. Kaţdý má právo spolu s jinými se sdruţovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruţeních. • (2) Občané mají právo zakládat téţ politické strany a politická hnutí a sdruţovat se v nich.
• (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliţe to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. • (4) Politické strany a politická hnutí, jakoţ i jiná sdruţení jsou odděleny od státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
25
Občanská sdruţení: s účinností od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení zákona o sdruţování občanů (83/1990 Sb; „ZoSO“) a k přesunu právní úpravy občanských sdruţení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.). Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu Evidované právnické osoby církví a náboţenských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
26
OBČANSKÁ SDRUŢENÍ: stávají se dnem účinnosti občanského zákoníku „spolkem“. 1. Základní charakteristika spolku: ◦ ◦ ◦
ČLENSKÁ organizace, hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy, na základě občanského zákoníku upraví své stanovy.
2. transformují se na „ústavy“: budou poskytovat obecně prospěšné sluţby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v reţimu velmi obdobném fungování obecně prospěšné společnosti. 3. transformují se na „sociální druţstvo“: bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příleţitostí, sociálních sluţeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udrţitelného rozvoje, NADACE A NADAČNÍ FONDY: jejich právní subjektivita se nemění, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI: nadále budou existovat pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013, budou se řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech, po 1. 1. 2014 jiţ nebude moţné obecně prospěšné společnosti zakládat, k poskytování obecně prospěšných sluţeb bude moţné zřizovat dle nového občanského zákoníku „ústavy“. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
27
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky (dále jen "ČR") v oblasti nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO"). Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy / předsedkyně předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
28
Politický systém ČR Politické strany a jejich smysl Současná vláda Odpovědnost ministerstev v sociální politice Státní rozpočet – příjmy a výdaje Deficit státního rozpočtu Státní dluh Hrubý domácí produkt Nevládní neziskové organizace Nezaměstnanost Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015 Michael Martinek
02
29