Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

1. Současný stav světa – globalizace  Politická situace: existence států, její vývoj, současné

nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy  Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace  Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu

1

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

2

1


3

Mapa světa  Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a

 

  

1

mocné říše, které si podmaňovaly – vojenskou nebo diplomatickou cestou – menší a slabší národy. 1500 – 1950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa. Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu. Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 1917 – 1990 (spíše „imperialismus“) 1945 – 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství („sebeurčení národů“) proběhl proces dekolonizace. Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

4

Koloniální rozdělení světa v roce 1945

1


5

Dekolonizace  Navazuje na proces uplatňování

principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení.  Probíhala ve třech vlnách:  Přelom 18. a 19. století: založení USA

1776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie)  Po 2. světové válce (1945 – 1970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN – Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 1960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii.  Po zániku sovětského bloku (1990): osamostatnění 14 států závislých na Rusku.

1


6

Globální politická situace Po roce 1945 vzniklo 125 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují:  nezávislé státy (193), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu  závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 100 departementů)  sporné oblasti:  Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost),  Islámský chalífát – část Sýrie a Iráku  Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost),  severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika),  Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko),  Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost)  Abcházie a Jižní Osetie (součásti Gruzie, okupovány Ruskem)  Krym (součást Ukrajiny, anektován Ruskem)  Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé)  Tibet (od 1950 okupován Čínou)  mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 1959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity).  Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií. 1


7

Typy politických režimů  Demokracie (včetně konstituční monarchie) – celkem asi

170  Absolutní monarchie:

 Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar,

Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(SAE),  Křesťanský náboženský stát: Vatikán

 Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam  Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán,

Súdán a další  Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Zimbabwe, Čad, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar (Barma), Haiti 1


8

Zhroucené státy  Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy

o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu  Společenské faktory  Demografický tlak  Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní

humanitární krizi  Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti)  Lidé, kteří jsou trvale na útěku

 Ekonomické faktory  Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin  Ostrý a tvrdý ekonomický propad  Politické faktory  Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu  Postupující úpadek veřejných služeb  Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv  Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě"  Nástup elitních frakcí  Intervence jiných států nebo externích politických činitelů 1


9

Islámské státy Státy, • v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, • v nichž je islám státním náboženstvím • v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině.

 Islámské státy  Afghánistán  Bahrain  Írán  Mauritánie  Somálsko  Omán  Pákistán  Jemen  Saúdská Arábie  Státy, v nichž je islám

státním náboženstvím            

1


Alžírsko Bangladéš Egypt Irák Kuvajt Libye Malajsie Maledivy Maroko Katar Tunisko Spojené arabské emiráty 10

Ozbrojené konflikty

válku státy sdružené v NATO.  Hlavní válečné konflikty ve světě 1945-1989:    

Indie – Pákistán, Izrael – Egypt, USA – Vietnam, SSSR – Afghánistán

 Po skončení studené války

 Rozdělení:  Válka = ozbrojený konflikt

mezi dvěma nebo více státy  Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu  Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. 1

 Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou

  

ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, přibývá občanských válek vzniká nový fenomén: globální terorismus.

 Na území Evropy se od roku 1945 vedly války

jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie:    

Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) Válka v Kosovu (1999) 2014: UKRAJINA - RUSKO

 V posledních 20 letech vedly USA se

spojenci NATO tři války na Blízkém východě:   

1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) 2003 operace Irácká svoboda (Irák)

 Od r. 2012 se rozšiřuje občanská válka v Sýrii

také na území Iráku.


11

Tři tradice anglické školy (Martin Wight): realita moci, rozum člověka, proměna společnosti 4

Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek

12

Názory na politickou autoritu  Realisté: lidská přirozenost je špatná a autorita ji musí zkrotit hrozbou

nebo přímo použitím násilí. To, že i nositel moci tím realizuje svou agresivitu a ziskuchtivost, je přirozené a nemá smysl mu v tom bránit. Tak fungovala většina režimů v dějinách (Macchiavelli, Hobbes).  Revolucionisté: člověk je dobrý a lidstvo směřuje ke krásné a dokonalé budoucnosti. Na této cestě je však třeba zničit všechny, kdo jí odporují – vládce proto musí vládnout nemilosrdně a uchýlit se třeba i k revolučnímu teroru, jak to známe z dějin komunismu (Marx, Lenin), ale i ze současných událostí v arabském větě.  Racionalisté: člověk je dobrý, ale má sklon i ke zlému, proto je třeba vládnout mu rozumně, motivovat ho spíše k dobru než ke zlu. O totéž se musí snažit i sám nositel autority, jinak by nebyl autentický ani věrohodný (Aristoteles, Tomáš Akvinský, SUC). O tento přístup se snaží současné demokratické režimy, ale jen těžko se jim to daří. Je to taky jediný přístup slučitelný s Ježíšovým poselstvím, čili pro nás křesťany závazný. 1


13

Příklady Pojetí

Minulost

Realismus

Dobyvatelské války, kolonizace Revolucionismus Komunismus, nacismus, náboženské války Racionalismus Vestfálský mír 1648, dekolonizace 20. stol.

1


Současnost

Ruská agrese na Ukrajině Islámská agrese na Blízkém východě Soužití států v EU

14

Zbraně hromadného ničení  Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo

způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.  Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.  termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků,  špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj

radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň).

 Použita 1945: Hirošima, Nagasaki (film Černý déšť)  Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie

(stálí členové RB OSN s právem veta).  Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, Izrael, pravděpodobně Írán.  Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 1


15

Biologické a chemické zbraně  Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji

 

 

1

patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt. Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 1975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972). Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe. Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi). Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 1993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací – jejich výroba je snadná a levná.


16

Háfiz Asad, otec současného syrského prezidenta Bašára Asada. Právě on začal před lety s budováním syrského chemického arzenálu. 1


17

Chemický arzenál pomáhaly Asadovi budovat USA i Československo  Syrský režim zbudoval svůj mohutný arzenál chemických

zbraní díky Sovětskému svazu, Československu a Íránu. Pomohly mu k tomu však i dodávky ze západní Evropy a Spojených států. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na americké diplomatické depeše a odtajněné zpravodajské zprávy.  Klanu Asadů pomáhala jedna základní skutečnost: často neškodné látky, jejichž vývoz je povolen, je možné použít k výrobě smrtících zbraní. Dvě generace Asadů tak vytvořily ohromné zásoby chemických zbraní prostřednictvím zdánlivě legitimních společností dovážejících legálně použitelné chemikálie. 1


18

Občanské války  Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany

tvoří (alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.  Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech.  Probíhající konflikty:  Izrael – Palestina  Sýrie, Irák  Afghánistán  Kongo (Dárfúr)  Somálsko  Kolumbie  Mexiko (drogová válka)  Východní Ukrajina 1


19

Terorismus  Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k

vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů.  Země podporující terorismus:

 Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a       



1

Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily. Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli. Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA. Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací. Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK) Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád ) Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z 11. září 2001 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usáma bin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem Hamídem Karzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv. USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning[7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu.


20

Teroristické organizace  Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 1995

provedla útok bojovým plynem na tokijské metro)  Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i

vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu)  Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči

němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod).  Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas,

souhlasí s uznáním Izraele)  Islámský džihád  Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s Usámou Bin Ládinem usiluje o zničení

Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky)  ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka)  IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně

rozpuštěna a odzbrojena 1


21

Globální ekonomická a sociální situace  Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena

velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.  Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).  Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje:  Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní      1

Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

22

Státy světa podle HDP na obyvatele

1


23

G8 (anglicky Group of Eight, německy Gruppe der Acht) je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Německo, Spojené království; Kanada, USA; Japonsko) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky.

2

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

24

Nejrychleji rostoucí ekonomiky světa  Brazílie, Rusko, Indie, Čína (BRIC), od 18. 2. 2011 ještě

Jihoafrická republika (BRICS).  Tyto ekonomiky se mají stát v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu dominantními ekonomikami světa.  Představitelé:  Dilma Rousseffová

 Vladimir Putin  Manmóhan Singh  Chu Ťin-tchao  Jacob Zuma 2


25

2


26

10 nejchudších států světa v roce 2007 (HDP v USD na 1 obyv. podle parity kupní síly)          

1. DR Kongo 2. Zimbabwe 3. Libérie 4. Somálsko 5. Guinea - Bissau 6. Komory 7. Šalamounovy ostr. 8. Niger 9. Etiopie 10. Středoafrická rep.

 Svět (průměr): 2

300 500 500 600 600 600 600 700 700 700

9 900 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

27

Mapa světa zobrazující očekávanou délku života při narození

2


28

Současný svět  Státy podle HDP (v

bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4

1



Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Čína: 1 400 Indie: 1 200 (EU): 500 USA: 310 Indonésie: 250 Brazílie: 200 Pákistán: 180 Bangladéš: 160 Nigérie: 150 Rusko: 140




Státy podle rozlohy (v km2): 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10.

Rusko 17 075 200 Kanada 9 976 140 USA: 9 629 091 Čína 9 596 960 Brazílie 8 511 965 Austrálie 7 686 850 (EU): 4 200 000 Indie 3 287 590 Argentina 2 766 890 Kazachstán 2 717 300 29

Významné státy světa Rozloha (km²)

HDP (mld. USD)

HDP/ob. (USD)

7 686 850

22

930

45 587

Brazílie

8 511 965

200

1 600

8 220

(EU)

4 324 782

500

16 500

23 600

Čína

9 596 960

1 400

5 300

3 678

Indie

3 287 590

1 200

1 300

1 031

Indonésie

1 860 360

250

550

2 329

377 930

130

5 100

39 731

Kanada

9 976 140

35

1 400

39 669

Mexiko

1 964 375

110

900

8 135

Rusko

17 075 200

140

1 230

8 694

9 629 091

310

14 300

46 381

58 130

11 000

Austrálie

Japonsko

USA Svět 1

Počet ob. (mil.)

148Sociální 940 politika 000 v mezinárodním 7 000 kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

30

Střet civilizací (Samuel Huntington)  Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě

výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.  Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).  Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). 1


31

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. 1


32

1


33

Kontrolní otázky  Při jakém typu ozbrojených konfliktů zahynulo na světě nejvíc lidí v

průběhu 20. století?  Mezistátní války  Občanské války  Teroristické útoky  Jaký typ ozbrojených konfliktů má nejvyšší počet obětí v současné době?  Mezistátní války  Občanské války  Teroristické útoky  V jakém typu ozbrojených konfliktů byly v dějinách použity jaderné zbraně?  Mezistátní války  Občanské války  Teroristické útoky 1


34

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Recommend Documents