Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Sociální politika jako součást politiky

Politický systém České republiky

Politická situace ČR

Ekonomická a sociální situace ČR Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

2

Do 1918:

•součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie

1918 – 1939:

•Československá republika – parlamentní demokracie

1939 – 1945:

•Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše, podřízena nacistickému režimu

1945 – 1948:

•Československá republika – parlamentní demokracie

1948 – 1969: 1969 – 1989: 1989 – 1992: Od 1993:

•Československá (od 1961: socialistická) republika – parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) •Československá socialistická republika – federace ČSR a SSR s republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany (totalitní systém) •Česká a Slovenská federativní republika – parlamentní demokracie •Česká republika, parlamentní demokracie Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

3

• Prezident: volen na 4 roky (nejvýše dvě období) parlamentem

Parlamentní demokracie:

• Moc zákonodárná: dvojkomorový parlament – poslanecká sněmovna (200 poslanců), senát (91 senátorů) • Moc výkonná: vláda – premiér a 15 ministerstev • Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno), Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské soudy, Okresní soudy

Základní zákon: Ústava ČR (1993) Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby žádný zákon nebyl v rozporu s Ústavou?

Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

4

Sdružováním v politických stranách občané vstupují do soutěže o získání politické moci: o vítězích a poražených rozhodují voliči ve svobodných volbách. Strany se podle svého programového zaměření profilují na spektru mezi pravicí a levicí. • Pravice staví zájmy jednotlivce nad zájmy společnosti (budou-li se mít dobře jednotlivci, bude se mít dobře celá společnost). Spoléhá na odpovědnost a aktivitu každého jednotlivce, sociální pomoc nabízí jen v nejnutnější míře. • Levice staví zájmy společnosti nad zájmy jednotlivce (bude-li se mít dobře společnost, budou se mít dobře i její jednotlivé články). Klade důraz na odpovědnost státu za kvalitu života občanů, je sociálně vstřícná.


01

5

Pro parlamentní volby 2010 bylo zaregistrováno 27 politických stran. Hlavní strany (ve volbách 2010 získaly více než 100.000 hlasů): • Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) • Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) • Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL) • Občanská demokratická strana (ODS) • Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) • Strana zelených • Suverenita - blok J.Bobošíkové • TOP 09 • Věci veřejné (VV)

Seřaďte strany do pravo-levého spektra!


01

6

1993 – 1998: 1998:

• pravicová vláda, předseda Václav Klaus

• úřednická vláda, předseda Josef Tošovský

1998 – 2006:

• levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek

2006 – 2009:

• pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek

2009 – 2010:

• úřednická vláda, předseda Jan Fischer

Od 2010:

• pravicová vláda, předseda Petr Nečas


01

Co je „úřednická vláda“ a za jakých okolností vzniká? 7

Premiér: RNDr. Petr Nečas

◦ Dr. Ing. Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí ◦ JUDr. Vít Bárta, ministr  Členové vlády: dopravy ◦ Karel Schwarzenberg, 1. ◦ Ing. Ivan Fuksa, ministr místopředseda vlády a ministr zemědělství zahraničí ◦ doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ◦ Radek John, místopředseda ministr zdravotnictví vlády a ministr vnitra ◦ Mgr. Josef Dobeš, ministr ◦ Ing. Miroslav Kalousek, ministr školství financí Do kterých◦ Mgr. Pavel Drobil, ministr ◦ RNDr. Alexandr Vondra, stran patří životního prostředí ministr obrany jednotliví ◦ MUDr. Jiří Besser, ministr ◦ Ing. Martin Kocourek, kultury ministr průmyslu a obchodu členové vlády? ◦ Ing. Kamil Jankovský, ministr ◦ JUDr. Jiří Pospíšil, ministr pro místní rozvoj spravedlnosti 


01

8

• politika sociálního zabezpečí Ministerstvo práce a sociálních věcí:

• sociální služby • politika zaměstnanosti • rodinná politika

Ministerstvo zdravotnictví:

• zdravotní politika

Ministerstvo školství:

• vzdělávací politika

Ministerstvo pro místní rozvoj:

• bytová politika

Ministerstvo životního prostředí:

• ekologická politika

Ministerstvo financí:

• koordinace finančních toků do jednotlivých politik Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

9



Stát může dotovat sociální politiku pouze za podmínky, že má dostatečné příjmy. Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 80 %) tvoří příjmy z daní a sociálních příspěvků – příklad 2010: Příjmy SR celkem: 1,022 bilionu Kč, z toho



Výdaje SR celkem: 1,184 bilionu Kč, z toho

 



◦ z daní: 535 mld. Kč ◦ z pojistného na důchodové zabezpečení: 329 mld. Kč ◦ z ostatního pojistného na sociální zabezpečení: 38 mld. Kč ◦ důchody a sociální dávky: 476 mld. Kč ◦ platy a provoz školství, policie a armády: 200 mld. Kč ◦ výstavba a údržba dopravních cest: 70 mld. Kč

Pokud jsou výdaje státu vyšší než příjmy, musí si stát půjčit peníze u bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k 31. 3. 2010: 1,216 bilionu Kč (31. 3. 2008: 860 mld. Kč).

Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním dluhem?


01

10


01

11



Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.







Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %. HDP v ČR činil v roce 2009 cca 3 biliony Kč, tj. 300.000 Kč na osobu, tj. v přepočtu podle parity kupní síly asi 19.000 USD na osobu. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

12

Lucembursko (LU) Irsko (IE) Nizozemsko (NL) Rakousko (AT) Dánsko (DK) Belgie (BE) Spojené království (UK) Švédsko (SE) Finsko (FI) Německo (DE) Francie (FR) Itálie (IT) Španělsko (ES) EU-27 Kypr (CY) Řecko (EL) Slovinsko (SI) Česká republika (CZ) Portugalsko (PT) Malta (MT) Maďarsko (HU) Estonsko (EE) Slovensko (SK) Litva (LT) Polsko (PL) Lotyšsko (LV) Rumunsko (RO) Bulharsko (BG)

65700 34200 30700 30000 29600 28200 27800 29300 27500 26900 26300 24300 24700 23500 21600 22900 20700 18500 17500 18100 15300 16100 15000 13200 12300 12600 9100 8600


01

13

Tržní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku. Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje spontánní koordinaci ekonomických aktivit. Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy, jejichž realizace je mimo možnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými, exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou. Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých subjektů zaměřených na jiné cíle než dosahování zisku. Hraje významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

14



Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdružovacího, označujeme je jako ◦ ◦ ◦ ◦



Organizace občanské společnosti (OOS) Třetí sektor (vedle státu a trhu) Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO) Nestátní neziskové organizace (NNO)

Mohou být zaměřeny na ◦ Sdílení společných zájmů – zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké) ◦ Veřejně prospěšnou činnost – servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací) ◦ Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných – advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí)



Společné znaky: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦



Organizovanost Soukromý charakter a nezávislost na státu Zásada nerozdělování zisku Samosprávnost Dobrovolnost

Jaké znáte konkrétní OOS?

V současnosti je v ČR asi 75.000 OOS, z toho asi 70 tis. OS, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

15

Svoboda sdružování - Listina základních práv a svobod, čl. 20: •(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. •(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. •(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. •(4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu

Právní formy OOS: •Občanská sdružení: Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, registrace na MV ČR •Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu •Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu •Evidované právnické osoby církví a náboženských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR •Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

16





 

Chudoba je v současnosti v Evropě definována jako stav, v němž žijí osoby s příjmem pod hranicí 60 % mediánu národního ekvalizovaného příjmu na spotřební jednotku (domácnost). Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby, podle údajů ČSÚ a Eurostatu v roce 2008 zde míra chudoby dosáhla hodnoty 9 %, zatímco průměr EU je 17 %. V roce 2008 bylo v rámci EU27 ohroženo chudobou 20% mladých lidí do 17 let, v ČR 13%; 19% lidí nad 65 let, v ČR 7%. Kromě chudoby dále rozlišujeme stav materiální deprivace. V něm žijí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně tři z následujících devíti položek: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦



platit nájem nebo hypotéku a poplatky za provoz domácnosti, přiměřeně si vytápět domov, uhrazovat nečekané výdaje nad 6000 Kč, alespoň obden konzumovat maso a proteiny, pravidelně jezdit na dovolenou, Co je relativní a pořídit si televizi, lednici, absolutní chudoba? auto telefon.

Podíl lidí žijících ve stavu materiální deprivace závisí na úrovni ekonomického rozvoje dané země. V České republice činila míra materiální deprivace 16%. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

17



Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: ◦ je starší patnácti let, ◦ aktivně hledá práci, ◦ je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

 

Míra nezaměstnanosti v době ekonomické krize v ČR i v Evropě rostla, v současnosti se snižuje: V červnu 2010 bylo bez práce v EU 23 mil. občanů. Míra nezaměstnanosti tak v EU dosahuje 9,6 %. Rozdíly: ◦ v Rakousku 3,9 %, ◦ ve Španělsku 20 %; ◦ v ČR 7,4 %.


01

18

Jak lze zdůvodnit toto rozvrstvení?


01

19





Nemožnost jedince či skupiny plně se účastnit na životě společnosti – důsledek nerovného přístupu k některému ze základních zdrojů společnosti: zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči, vzdělání. Sociálně vyloučené či znevýhodněné skupiny v ČR: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦



Nezaměstnaní Bezdomovci Osoby závislé na drogách a alkoholu Osoby se zdravotním postižením Osoby žijící pod hranicí chudoby Vězni Oběti trestných činů Osoby podléhající domácímu násilí Mladí dospělí, vycházející z dětských domovů Příslušníci etnických a národnostních menšin Osoby s nízkým stupněm dosaženého vzdělání Senioři

Všechny uvedené skupiny jsou cílovými skupinami

◦ sociální politiky – vytváření takových podmínek, aby tyto situace nenastávaly nebo aby se z nich osoby mohly vymanit ◦ sociální práce – konkrétní pomoc osobám, které se do těchto situací dostaly – klientům.


01

20

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Recommend Documents