Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Sociální politika na Jaboku/ETF  1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)  2. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP)  3. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu

(MM):    

Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO) Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika

 Poslední 3 hodiny: současná sociální reforma v ČR (IP) –

pouze prezenční studium  Požadavky:

 test znalostí z mezinárodní politiky  souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze

prezenční studium

1

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

2

Sylabus předmětu sociální politika III Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování

Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika 1


3

Literatura  Základní:  KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister &

Principal, 2007.  BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000.

 Doporučená:  BRDEK, M.; JÍROVA, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia,      

1998 BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla. Praha : 65. pole, 2009 TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996

 Základní internetové zdroje:  Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz  Evropská unie: www.europa.eu  Organizace spojených národů: www.osn.cz

1


4

V železech otroctví zůstává 800 tisíc Mauritánců. A nechtějí to měnit  Pohled do západoafrické Mauritánie ukazuje, jak nesnadné až

nemožné je prosadit v praxi zákony proti otroctví. Téměř čtvrtina obyvatel patří někomu jinému. Boj proti otrokářství ale ztěžuje fakt, že v řadě případů otroci nechtějí na svém postavení nic měnit, píše britský list The Guardian.  Zrušení otroctví v roce 1981 ani jeho kriminalizace o 26 let později na pozůstatku staletí starého transsaharského obchodu s otroky mnoho nezměnilo. V odlehlých končinách této rozsáhlé pouštní země podle aktivistů za zrušení otroctví i bývalých otroků tento společenský model stále vzkvétá. Úřady se k věci nevyjadřují nebo se ji snaží zamést pod koberec.  Rutinní zatýkání a bití abolicionistů ukazují, jak se vládnoucí elita, která vtělila otroctví do srdce politické moci v Mauritánii, bojí odkrývání skutečnosti. "Existují místa, kde má jedna rodina pět tisíc otroků. To je pět tisíc zaručených hlasů," vysvětluje propojení otroctví a politiky aktivista z Nuakšottu Turé Balla. 1


5

1


6

http://www.worldometers.info/  7,064,018,242

1

Current World Population


7

1. Současný stav světa – globalizace  Politická situace: existence států, její vývoj, současné

nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy  Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace  Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu

1


8

1


9

Mapa světa  Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a

 

  

1

mocné říše, které si podmaňovaly – vojenskou nebo diplomatickou cestou – menší a slabší národy. 1500 – 1950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa. Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu. Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 1917 – 1990 (spíše „imperialismus“) 1945 – 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství („sebeurčení národů“) proběhl proces dekolonizace. Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

10

Koloniální rozdělení světa v roce 1945

1


11

Dekolonizace  Navazuje na proces uplatňování

principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení.  Probíhala ve třech vlnách:  Přelom 18. a 19. století: založení USA

1776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie)  Po 2. světové válce (1945 – 1970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN – Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 1960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii.  Po zániku sovětského bloku (1990): osamostatnění 14 států závislých na Rusku.

1


12

Globální politická situace Po roce 1945 vzniklo 125 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují:  nezávislé státy (193), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu  závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 100 departementů)  sporné oblasti:  Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost),  Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost),  severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika),  Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko),  Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost)  Abcházie a Jižní Osetie (součást Gruzie, okupovány Ruskem)  Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé)  Tibet (od 1950 okupován Čínou)  mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 1959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity).  Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií.

1


13

Typy politických režimů  Demokracie (včetně konstituční monarchie) – celkem asi

170  Absolutní monarchie:

 Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar,

Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(SAE),  Křesťanský náboženský stát: Vatikán

 Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam  Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán,

Súdán a další  Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar, Haiti 1


Znáte další zhroucené státy? 14

Zhroucené státy  Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy

o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu  Společenské faktory  Demografický tlak  Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní

humanitární krizi  Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti)  Lidé, kteří jsou trvale na útěku

 Ekonomické faktory  Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin  Ostrý a tvrdý ekonomický propad  Politické faktory  Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu  Postupující úpadek veřejných služeb  Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv  Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě"  Nástup elitních frakcí  Intervence jiných států nebo externích politických činitelů 1


15

Islámské státy Státy, • v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, • v nichž je islám státním náboženstvím • v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině.

 Islámské státy  Afghánistán  Bahrain  Írán  Mauritánie  Somálsko  Omán  Pákistán  Jemen  Saúdská Arábie  Státy, v nichž je islám

státním náboženstvím            

1


Alžírsko Bangladéš Egypt Irák Kuvajt Libye Malajsie Maledivy Maroko Katar Tunisko Spojené arabské emiráty 16

Ozbrojené konflikty  Rozdělení:   

Válka = ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více státy Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů.

 Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO.  Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945:    

Indie – Pákistán, Izrael – Egypt, USA – Vietnam, SSSR – Afghánistán

 Po skončení studené války   

ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, přibývá občanských válek vzniká nový fenomén: globální terorismus.

 Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie:   

Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) Válka v Kosovu (1999)

 V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě:   

1

1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

17

Zbraně hromadného ničení  Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo

způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.  Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.  termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků,  špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj

radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň).

 Použita 1945: Hirošima, Nagasaki (film Černý déšť)  Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie

(stálí členové RB OSN s právem veta).  Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, pravděpodobně Izrael, Írán.  Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 1


18

Biologické a chemické zbraně  Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji

 

 

1

patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt. Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 1975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972). Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe. Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi). Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 1993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací – jejich výroba je snadná a levná.


19

Občanské války  Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany tvoří

(alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.  Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech.  Probíhající konflikty:         

1

Libye Izrael – Palestina Irák Afghánistán Kašmír Kongo (Dárfúr) Somálsko Kolumbie Mexiko (drogová válka)


20

Terorismus  Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření

atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů.  Země podporující terorismus:

 Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a       



1

Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily. Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli. Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA. Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací. Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK) Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád ) Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z 11. září 2001 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usáma bin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem Hamídem Karzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv. USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning[7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu.


21

Teroristické organizace  Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 1995

provedla útok bojovým plynem na tokijské metro)  Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i

vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu)  Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči

němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod).  Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas, souhlasí

s uznáním Izraele)  Islámský džihád  Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s Usámou Bin Ládinem usiluje o zničení

Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky)  ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka)  IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně

rozpuštěna a odzbrojena 1


22

Atlas světového terorismu 2001

1


23

Globální ekonomická a sociální situace  Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena

velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.  Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).  Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje:  Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní      1

Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

24

Státy světa podle HDP na obyvatele

1


25

Současný svět  Státy podle HDP (v

bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4

1



Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Čína: 1 400 Indie: 1 200 (EU): 500 USA: 310 Indonésie: 250 Brazílie: 200 Pákistán: 180 Bangladéš: 160 Nigérie: 150 Rusko: 140




Státy podle rozlohy (v km2): 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10.

Rusko 17 075 200 Kanada 9 976 140 USA: 9 629 091 Čína 9 596 960 Brazílie 8 511 965 Austrálie 7 686 850 (EU): 4 200 000 Indie 3 287 590 Argentina 2 766 890 Kazachstán 2 717 300 26

Významné státy světa Rozloha (km²)

HDP (mld. USD)

HDP/ob. (USD)

7 686 850

22

930

45 587

Brazílie

8 511 965

200

1 600

8 220

(EU)

4 324 782

500

16 500

23 600

Čína

9 596 960

1 400

5 300

3 678

Indie

3 287 590

1 200

1 300

1 031

Indonésie

1 860 360

250

550

2 329

377 930

130

5 100

39 731

Kanada

9 976 140

35

1 400

39 669

Mexiko

1 964 375

110

900

8 135

Rusko

17 075 200

140

1 230

8 694

9 629 091

310

14 300

46 381

148Sociální 940 politika 000 III. Jabok, ETF,72010. 000

58 130

11 000

Austrálie

Japonsko

USA Svět 2

Počet ob. (mil.)

Michael Martinek

27

Střet civilizací (Samuel Huntington)  Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě

výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.  Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).  Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). 1


28

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. 1


29

2


30

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Recommend Documents