Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

základní pojmy a principy financování sociální politiky veřejné rozpočty státní rozpočet daně sociální solidarita redistribuce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

2



 

Pokud by trh fungoval ideálně – zajišťoval by veškeré potřeby všech lidí, nebyla by nutná sociální politika státu. V národním hospodářství však existují oblasti, které trh není schopen řešit, např. školství, zdravotnictví, sociální práce, ochrana ţivotního prostředí, vnitřní a vnější bezpečnost, dopravní stavby. Jde o tzv. veřejné statky – v nich hraje nezastupitelnou úlohu stát. Tam, kde trh nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o trţním selhání – pak je nutný zásah státu do ekonomiky. Druhy trţního selhání: ◦ Existence veřejných statků: statky nebo sluţby, jeţ jsou nedělitelné a jejich mnoţství se spotřebou jednotlivce nezmenšuje (obrana země,bezpečnost); nezabezpečí je jeden subjekt ◦ Externality: trh nedokáţe dobře ocenit všechny náklady nebo přínosy spojené s poskytováním určitého statku; aktivity výrobce i spotřebitele vyvolávají nezamýšlený efekt:



Pozitivní — výrobce svou aktivitou vyvolává uţitek, který si nemůţe přivlastnit; trh neumí ocenit tento uţitek, má tendenci zajišťovat méně těchto statků neţ je společenské optimum Negativní — výrobce svou aktivitou vyvolává náklad, který přenáší na jiné subjekty; trh má tendenci poskytovat těchto statků více, neţ je společensky optimální Reciproční – např. přenos uţitku mezi sadařem a včelařem

  

v důsledku monopolu (duopolu, oligopolu) dochází k deformaci cen na úkor spotřebitelů trh poskytuje méně statků při vyšších cenách tento problém řeší stát pomocí antimonopolního úřadu

 

◦ Nedostatečná konkurence:

Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

3



Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují ◦ ◦ ◦













nedělitelnost spotřeby, nevyloučitelnost ze spotřeby nulové mezní náklady na spotřebu kaţdého dalšího spotřebitele.

Nedělitelnost: všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně a úroveň spotřeby jednoho spotřebitele nesniţuje spotřebu dalšího spotřebitele (např. vzduch). Čistý veřejný statek je k dispozici kaţdému spotřebiteli ve svém úhrnu, coţ je příčinou toho, ţe nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní. Nevyloučitelnost ze spotřeby: zapříčiněna technickou nemoţností rozdělení jeho spotřeby (např. veřejné osvětlení). Někdy je vylučitelnost ze spotřeby technicky realizovatelná, vyloučení je však vţdy neefektivní, neboť spotřeba jednoho spotřebitele nesniţuje spotřebu dalších spotřebitelů a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové (náklady, které je nutno vynaloţit pro zvýšení produkce o jednu jednotku). To, ţe mezní náklady spotřeby čistého veřejného statku jsou nulové, neznamená, ţe jsou nulové i jeho produkční náklady. To, ţe je jejich spotřeba nedělitelná, nerivalitní, ţe nelze nikoho vyloučit ze spotřeby a ţe mezní náklady spotřeby jsou nulové je příčinou, proč soukromý sektor nemá zájem na jejich produkci. Uţitky ze spotřeby těchto statků jsou tak rozptýlené mezi jednotlivými spotřebiteli, ţe ţádný individuální výrobce nemá zájem na jejich výrobě. Tvorba a distribuce čistého veřejného statku je zabezpečována zpravidla vládními aktivitami a financování se opírá o mechanismus zdanění. Příklady: udrţování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejné ho zdraví. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

4



Činnosti směřující k tomu, aby se



Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, do jaké míry jsou státní zásahy nutné.

◦ Předcházelo selhání strhu ◦ Řešily důsledky selhání trhu

◦ Sociálně trţní ekonomika: státní zásahy jsou nutné. ◦ Čistě trţní ekonomika: státní zásahy jsou destabilizující, připouští jen minimální zásahy. ◦ Smíšená trţní ekonomika (vedle trţního sektoru existuje sektor veřejný a neziskový), která existuje v současné době, vyţaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněţní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.).



Netrţní aktivity současného státu:

◦ Alokační – zabezpečení veřejných statků ◦ Redistribuční – zmírnění nerovnoměrnosti v rozdělování zdrojů (sociální transfery) ◦ Stabilizační – zmírňování výkyvů ekonomických cyklů (státní zakázky, monetární politika) ◦ Regulační a legislativní – vytváření právního prostředí pro fungování trţního mechanismu a zajištění lidských práv Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

5





Existence veřejných statků si vynucuje veřejné rozhodování o jejich struktuře, kvantitě a kvalitě i o způsobu jejich financování, tzn. o alokaci veřejných prostředků V demokratických zemích můţe jít o rozhodování: ◦ Přímé – např. referendem ◦ Nepřímé – prostřednictvím volených zástupců



Postupy veřejného rozhodování:

◦ Jednomyslná shoda – konsenzus (např. RB OSN) ◦ Většinová shoda:  Prostá většina – více neţ polovina (parlament)  Kvalifikovaná většina – stanovený podíl, vţdy větší neţ polovina (alespoň 3/5 poslanců pro změnu Ústavy)  Relativní většina (účast politických stran v parlamentu) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

6



Arrowův teorém nemoţnosti: neexistuje ţádný hlasovací mechanismus



seřazení preferencí voličů (nebo skupin voličů). Teorém středního voliče: politické strany budou v zásadě prosazovat



zaloţený na většinovém principu, který by zaručoval přijetí efektivního rozhodnutí. Neexistuje neutrální způsob hlasování, který by rozhodl o politiku reprezentující názory voličů, kteří stojí uprostřed politického nebo společenského spektra. Základem teorému středního voliče je

model dvou politických stran, leţících na opačné straně od politického "středu", avšak ve stejné "vzdálenosti" od tohoto "středu" a předpoklad, ţe všichni voliči budou volit stranu prosazující politický program jim nejbliţší. V případě, ţe stranu "napravo" od "středu" budou podporovat všichni voliči od středu doprava včetně těch, co se nacházejí "napravo" od jejího programu, můţe se tato strana "zmocnit" některých hlasů strany "nalevo" od středu (aniţ by přitom ztratila hlasy "napravo" od středu) tím, ţe se posune "doleva", tj. do "středu" politického spektra. Directorův zákon: rozdělování důchodů vládou směřuje ve prospěch středových voličů, tj. skupin se středním příjmem. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

7

Teorie politických (politicko-ekonomických) cyklů •Předpokládá tzv. předvolební krátkozrakost voličů, tj.

neschopnost prohlédnout dlouhodobé důsledky vládních opatření.

•Chce-li vládní strana setrvat u moci, pak musí před volbami realizovat "líbivou" fiskální politiku expanzivního charakteru (sniţování daní, zvyšování důchodů, vládních výdajů apod.) vedoucí k dočasnému zvýšení "blahobytu" většinového voliče, zatímco realizace nepopulárních, tj. fiskálně-restriktivních opatření nastává ihned po volbách. •Před dalšími volbami se vláda začíná opět uchylovat k líbivým opatřením a celý cyklus se opakuje. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

8



Typ ekonomického systému:

◦ koexistence soukromého, veřejného a neziskového sektoru ◦ různé formy vlastnictví: soukromé, státní, druţstevní ◦ dva ekonomické mechanismy - trţní a veřejný



Struktura veřejného sektoru: ◦ Veřejná správa:

 organizační sloţky státu – ústřední orgány státní správy (ministerstva a jimi zřízené orgány, instituce zřizované územními samosprávnými celky – kraji, obcemi); nemají právní subjektivitu (do r. 2000 rozpočtové organizace)  příspěvkové organizace – s právní subjektivitou  obecně prospěšné společnosti zřizované územní samosprávou

◦ Resorty: školství, věda, policie, justice, armáda, kultura, sport, zdravotnictví, sociální sluţby, hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, ochrana ţivotního prostředí atd. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

9

 





Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje: Organizační sloţky státu: ◦ ◦ ◦ ◦

Česká správa sociálního zabezpečení Úřady práce Státní úřad inspekce práce Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně

◦ ◦ ◦ ◦

Ústav sociální péče pro zrakově postiţené v Brně-Chrlicích Ústav sociální péče pro tělesně postiţenou mládeţ Zbůch Ústav sociální péče pro tělesně postiţenou mládeţ v Brně-Králově Poli Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově

Ostatní organizační sloţky státu:

Příspěvkové organizace:

◦ Institut výchovy bezpečnosti práce (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Ústav sociální péče pro tělesně postiţené Hrabyně (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Technická inspekce České republiky (nečerpá příspěvek ze státního rozpočtu)


01

10

                

Česká školní inspekce Dům zahraničních sluţeb MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR Národní ústav odborného vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický Pedagogické muzeum J. A. Komenského Národní institut pro další vzdělávání Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně Národní technická knihovna Fulbrightova komise v České republice Národní institut dětí a mládeţe Antidopingový výbor ČR Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT Učební středisko MŠMT Richtrovy boudy Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání


01

11

Ekonomická výkonnost

Občané se sociálními jistotami mohou produktivněji pracovat

Veřejné rozpočty mohou financovat sociální politiku

Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy

Čím vyšší zisky a mzdy, tím vyšší odvody na daních a pojistném


01

12







Veškeré výdaje na sociální politiku se v ČR pohybují v řádech stovek miliard Kč ročně. Jde o výdaje na ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦

Sociální zabezpečení Zdravotnictví Školství Rodinnou politiku Ekologickou politiku Bytovou politiku

◦ ◦ ◦ ◦ ◦

Státem (veřejné rozpočty, státní rozpočet, zejména MPSV) Místní samosprávou (kraje, obce) Zaměstnavatelem (příspěvek na pojištění zaměstnanců) Sponzorem Občanem (účastník/klient/pacient/student…)

Sociální politika je financována

Hlavní metody financování:

◦ Rozpočtová (průběţná) ◦ Fondová (pojištěnci si ukládají příspěvky na vlastní účty; prostředky jsou investovány do cenných papírů a tím zhodnocovány; imunita vůči demografickému vývoji) ◦ Smíšená


01

13



Veřejné finance slouţí k zajištění existence a fungování veřejného sektoru. Stát je získává z těchto zdrojů:

◦ Daně (asi 50% příjmu SR) ◦ Pojistné – sociální (asi 30% příjmu SR), zdravotní (obojí platí zaměstnanec i zaměstnavatel) ◦ Kapitálové příjmy, transfery ◦ Dotace EU



Veřejné rozpočty:

◦ Státní rozpočet (rozpočet vlády) ◦ Municipální rozpočty (rozpočty krajů a obcí) ◦ Rozpočty veřejných (státních) podniků (např. ţeleznice, pošty) ◦ Státem vytvořené účelové peněţní fondy (zdravotní a sociální pojištění) ◦ Vazba na rozpočet EU Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

14



Zajišťuje financování



Funkce:

◦ Politické reprezentace státu – prezident, parlament, vláda ◦ Jednotlivých ministerstev a veřejných výdajů, které tato ministerstva zajišťují ◦ Dalších státem zřizovaných institucí ◦ Alokační – produkce veřejných statků (např. stavba dopravní infrastruktury, financování školství, soudnictví, armády, policie) ◦ Redistribuční – přerozdělování prvotních důchodů, které nejsou spravedlivé pro velkou část obyvatelstva (zejména formou sociálních dávek) ◦ Stabilizační – ovlivňování ekonomického sektoru za účelem dosaţení optimálního tempa růstu, přirozené míry nezaměstnanosti a stability cenové hladiny. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

15



Zabývá se získáváním a alokací finančních zdrojů k realizaci veřejných politik.



Kaţdé ministerstvo nebo státní úřad vytváří rozpočtovou kapitolu.



Správcem rozpočtové kapitoly je příslušný ministr, resp. nejvyšší představitel daného ústředního úřadu: ◦ odpovídá parlamentu za sestavení návrhu rozpočtu ◦ po jeho schválení parlamentem odpovídá za hospodárné, efektivní a účelné vyuţití veřejných zdrojů ◦ je ze zákona povinen doloţit ekonomicky racionální nakládání s veřejnými zdroji (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole).





Za koordinaci jednotlivých rozpočtových kapitol a realizaci rozpočtové politiky nese odpovědnost. Ministerstvo financí, jehoţ působnosti jsou stanoveny kompetenčním zákonem (zákon č. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Ministerstvo financí předkládá kaţdý rok do 30. září parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

16



Vnější kontrolu (audit) veřejných výdajů realizuje Nejvyšší kontrolní úřad:



Ústava ČR vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán,

◦ vychází přímo z Ústavy ČR ◦ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě) ◦ představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. ◦ který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, ◦ jehoţ prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let), ◦ a jehoţ postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon.

 



Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti 1. 7. 1993. Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových poloţek státního rozpočtu. Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

17

 





Rozpočtová politika je součástí hospodářské politiky státu. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Hospodářská politika je hraniční mezi politologií (snaţí se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému) a ekonomií (zkoumá moţnosti realizace ekonomických zájmů). Cíle hospodářské politiky – makroekonomické cíle (tzv. magický čtyřúhelník): ◦ vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP), ◦ vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti), ◦ stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace), ◦ vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).


01

18



DEFINICE ◦ sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli:    

nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance, inflace.

◦ Naplnění všech čtyř ukazatelů není moţné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší. ◦ protiklady: inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu ekonomiky ◦ hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější. 

HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU ◦ Míra inflace (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 1,9 %, 2006 2,5% ◦ Míra nezaměstnanosti (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 7,9%, 2006 7,1% ◦ Růst HDP – ideálně cca 10%, ČR 2005 6,1% ◦ Saldo obchodní bilance – ideálně cca 3% HDP Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

19


01

20

Magický čtyřúhelník % 6

růst

4

nezaměstnanost

0

5

10

2

země B platební bilance

10 5

-2

0

2

země A

0

inflace Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

21



Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se pouţívá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také pouţívá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.







Čím vyšší je HDP, tím lépe můţe stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se sníţil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %. HDP v ČR činil v roce 2009 cca 3 biliony Kč, tj. 300.000 Kč na osobu, tj. v přepočtu podle parity kupní síly asi 19.000 USD na osobu. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

22









1. krize (pokles) – klesá reálný HDP. Klesá poptávka, výroba a investice, proto dochází ke sniţování nákupu materiálu, k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Lidé jsou nuceni sníţit své spotřební výdaje, proto se tento pokles přelévá z odvětví do odvětví, aţ zasáhne celou ekonomiku. 2. Deprese (dno) – reálný HDP dosáhl minima, nejniţší úrovně v daném období (nikdy neklesne na nulu). Výroba zůstává na minimu, počet nezaměstnaných naopak dosahuje maxima. Je obtíţné najít zaměstnání, mnoho podniků bankrotuje. 3. Oţivení (expanze) – Reálný HDP začíná pomalu růst. Roste výroba, investice, klesá počet nezaměstnaných. Zvyšují se mzdy a tím i spotřeba, coţ vede k růstu poptávky a dalšímu růstu výroby. 4. Konjunktura (vrchol) – reálný HDP dosahuje svého maxima, nejvyšší úrovně v daném období. Tato úroveň je obvykle vyšší, neţ byla před krizí. Je to období největšího rozkvětu ekonomiky. Podniky vyrábí na hranici svých výrobních moţností, jsou vysoké investice i spotřební výdaje. Počet nezaměstnaných klesá na minimum, někdy dochází i k tomu, ţe pracovní síla chybí a musí se „dováţet―. Trh však v určitém okamţiku nasytí, poptávka přestane růst a ekonomika směřuje k další krizi. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

23


01

24

 





monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB), fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament), důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda a parlament - právní úprava fungování trhu, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci), vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.).


01

25







Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaţí ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství. Slovo fiskální (z lat. fiscus – košík, později státní pokladna) vyjadřuje spojitost s daněmi: původně k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, ţeleznice, školy atd.) a veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další). Během 20. století se moderní státy staly tak významnými účastníky hospodářského ţivota, ţe mohly aktivně ovlivňovat chod hospodářství jako celku. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

26







Expanzivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou větší neţ vybrané daně, takţe vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu, čímţ roste státní dluh. Expanzivní fiskální politika se snaţí stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů a projeví se krátkodobým růstem HDP. Přes všechny teoretické námitky pracují moderní státy většinou se schodkovým státním rozpočtem a spokojují se jen s tím, ţe se snaţí tento schodek a kumulovaný státní dluh udrţovat v jistých mezích (viz např. Maastrichtská kritéria EU). Neutrální fiskální politika: Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíţ vyrovnaný. Tento stav představuje zřejmě těţko dosaţitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně. Restriktivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou menší neţ daně, takţe se sniţuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh; jinak by totiţ znamenala, ţe stát vybírá zbytečně vysoké daně. Ve skutečnosti jsou však všechny moderní státy spíš více neţ méně zadluţeny, přesto se jim nedaří restriktivní politiku zavést. Federální rozpočet USA byl za posledních 40 let v přebytku jen v roce 1999 a 2000 (díky iniciativě prezidenta Clintona). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

27







John Maynard Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936): návod na probuzení utlumených ekonomik po světové hospodářské krizi a nastartování nové prosperity. Ceny (zejména mzdy) jsou nepruţné, a tak můţe na trzích existovat i dlouhodobá nerovnováha. Řešení: vládní intervence, např. v podobě veřejných výdajů na nákup zboţí - zvýšení agregátní poptávky (= úhrn výdajů všech subjektů – státu, domácností, firem, dovozců...) – zamezení propadu krize a růstu nezaměstnanosti – aktivní fiskální politika. V praxi aplikována především v 50. a 60. letech 20. stol. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

28









Monetaristé jsou pokračovateli klasické školy (učení Adama Smithe), která povaţuje státní vměšování do ekonomiky za nepřípustné. Hospodářská politika by se měla omezit na usměrňování mnoţství peněz v oběhu a řízenou nabídkou peněz. Výchozí předpoklady: ◦

lidé sledují svůj ekonomický zájem,

◦

ceny (tedy i mzdy) zajišťují svým pohybem obnovování rovnováhy na trzích.

Základem fungující ekonomiky je tedy existence volných trhů - trhu výrobků a sluţeb, trhu práce a trhu kapitálu. Ty nesmějí být deformovány státními zásahy (zmrazení cen a mezd, stropy úrokových sazeb, zaručené minimální mzdy atd.). Milton Friedman (chicagská škola), v praxi R. Reagan, M. Thatcherová, A. Pinochet v Chile v 80. letech 20. století. Aktivní monetární politika (součást a nástroje hospodářské politiky, souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů; nástroj centrální banky, základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

29


01

30


01

31


01

32


01

33


01

34

Daň je povinná a nenávratná, zpravidla pravidelně se opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení tvoří rozhodující skupinu příjmů v rozpočtových soustavách vyspělých zemí. Tři hlavní funkce daní:  fiskální funkce  redistribuční funkce  stabilizační funkce Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

35

 

  

  

daně jiţ ve starém Římě, Řecku, Orientu na počátku: potřeba panovníka financovat jednorázové a mimořádné události starověk: druhořadý, nepravidelný zdroj feudální společnost: pravidelný zdroj liberalismus: laissez-faire, teorie daňové abstinence a neutralita daní; vznik prvních daňových soustav s přímými a nepřímými daněmi; Anglie 1797 nakrátko důchodová daň 90. léta 19. stol: začátek moderní doby zdanění ve střední Evropě po 1. sv. válce: redistribuční úloha daní po 2. sv. válce: rozdvojení  země s centrálním plánováním: omezený význam daní, cenová úloha daní  země s trţní ekonomikou: keynesiánství vs. ekonomie strany nabídky

 

od konce 60. let: harmonizace daňových soustav 70. léta: harmonizace nepřímého zdanění (pásma)


01

36

Daňovéadanímpodobnépříjmy Daňovépříjmy

Nedaňovépříjmy PojistnénaSZ Přímédaně Cla Danězpříjmu Majetkovédaně Všeobecné DPFO Znemovitostí DPH DPPO Silniční Dědická Darovací Zpřevodunemovitostí

01

Nepřímédaně Spotřební daně DaněkochraněŽP Zuhlovodíkovýchpalivamaziv Zlihu Zpiva Zvína Ztabákovýchvýrobků


37

5% 15% 28% 11%

12% 24%

01

Nedaňové příjmy Pojistné DPH SPD DPPO DPFO Majetkové Nemovitosti Silniční Clo


38

Daně

Kdo platí

Z čeho platí

Fyzické osoby

Z příjmu (superhrubá 15% mzda)

Právnické osoby

Ze zisku

Majetkové

Fyzické i právnické osoby

Z nemovitostí, Z převodu nemov. Dědická Darovací Silniční apod.

Spotřební

Kupující

Pohonné látky Alkohol (čistý líh) Tabák

Cla

Dováţející

Ze stanoveného dováţeného zboţí

Z přidané hodnoty (DPH)

Prodejce Základní sazba finálního Sníţená sazba výrobku, ale DPH (základní zboţí) promítne do ceny

Nepřímé

Přímé

Důchodové


Kolik platí

19%

9Kč/l 265Kč/l 0,9Kč+27%/ks

19% 5%

01

39

Odvody v poměru k výši hrubé mzdy:

•zaměstnanec 6,5 %

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

•zaměstnavatel (včetně přísp. na SPZ 1,2 %) 22,7 % •osoba samostatně výdělečně činná 29,2 % •zaměstnanec 0

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

•zaměstnavatel 2,3 % •osoba samostatně výdělečně činná (dobrovolné) 1,4 % •zaměstnanec 4,5 %

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

•zaměstnavatel 9 % •osoba samostatně výdělečně činná 13,5 %

Odvody činí celkem cca 35% ze superhrubé mzdy, dalších 15% (-2070 Kč – sleva na dani) činí daň. Zaměstnanec tedy přímo dostane cca 50% (HM 300.000) – 66% (HM 8.000) hodnoty, kterou vytvoří. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

01

40



 



  

Zrušení zvláštní úpravy, podle které nejsou peněţité náhrady u představitelů státní moci předmětem daně; současně zdanění platu prezidenta a renty bývalého prezidenta. Zdanění některých druhů výsluhových náleţitostí a přídavku na bydlení u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Sníţení základní slevy na poplatníka o 100 Kč za měsíc; úpravou je bezprostředně sledován cíl vytvořit rezervy na odstraňování či prevenci povodňových škod. Sníţení daňového zvýhodnění na vyţivované dítě o 240 Kč za rok. Tato změna je motivována skutečností, ţe v roce 2008 došlo ke skokovému zvýšení slevy na vyţivované dítě mj. z důvodu zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Byla provedena kompenzace 8 návštěv dítěte u lékaře, tj. 240 Kč ročně. V současnosti jiţ jsou děti od placení tohoto poplatku osvobozeny, proto jiţ tato kompenzace ztratila svůj smysl. Zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků ve dvou postupných krocích (2011, 2014) Zavedení 50% daně ze státní podpory stavebního spoření, u nových smluv sníţení státní podpory na 2000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu 2011: Příjmy 1 044,8 mld. Kč, výdaje 1 179,8 mld. Kč. Deficit 135 mld. Kč; podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP bude v roce 2011 ve výši 4,6 %.


01

41

Oblast

Odpovědné minist.

Finanční fond

Metoda financování

Zdroj

Roční výdaje

Důchody, nemocenské

MPSV

St. rozpočet, penz. fondy

Smíšená

Pojistné na soc. zabezpečení

470 mld.

Státní sociální podpora (dávky)

MPSV

Státní rozpočet

Průběţná

Daně

Sociální pomoc (sluţby, dávky)

MPSV

Státní rozpočet

Průběţná

Daně, přímé platby klienta

Podpora v nezaměstnanosti

MPSV

Státní rozpočet

Průběţná

Přísp. na st. pol. zaměstnanosti

Zdravotnictví

MZ

Zdravotní pojišťovny

Fondová

Zdravotní pojištění, poplatky pacientů

270 mld.

Školství

MŠMT

Státní rozpočet

Průběţná

Daně, přímé platby na soukr. šk.

120 mld.

Rodinná politika

MPSV

Státní rozpočet

Průběţná

Daně

Bytová politika

MPSV

Státní rozpočet

Průběţná

Daně

Ekologická politika

MŢP

Státní rozpočet

Průběţná

Daně, podniky


01

42

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Recommend Documents