ETF 2015 Michael Martinek

Jabok / ETF 2015 Michael Martinek

6

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2015. Michael Martinek

2

 Německá kancléřka Angela Merkelová dnes slíbila v Ankaře, že se

Berlín zasadí o urychlení procedur v udělování víz tureckým občanům a také rozhovorů o vstupu do Evropské unie. Učinila tak ve snaze dosáhnout dohody s Tureckem ohledně zastavení přílivu uprchlíků do Evropy přes jeho území. Merkelová rovněž vyjádřila naději, že Turecko po předčasných listopadových volbách vyvine úsilí k usmíření se separatistickými Kurdy, s nimiž turecká armáda oživila ozbrojený konflikt. Také podotkla, že je ve společném zájmu EU a Turecka politické vyřešení syrské občanské války, kvůli které se v posledních letech vzedmula uprchlická vlna.  Merkelová se v Turecku setkala s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem i premiérem Ahmetem Davutogluem. Ten řekl, že břemeno uprchlické krize musejí země, které jí jsou zasaženy, nést rovnoměrně. Zopakoval názor Ankary, že by v severní Sýrii měla vzniknout bezpečnostní zóna, kde by se soustředili obyvatelé země prchající ze svých domovů, aniž by opouštěli svou zemi. Také se vyjádřil kriticky k ruské letecké intervenci proti syrským povstalcům: nálety v okolí Halabu na severu země mohou vyvolat novou migrační vlnu. S Merkelovou se Davutoglu údajně mimo jiné dohodl, že se urychlí některé kapitoly přístupových rozhovorů.

6


3

6


4

6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet

Hlavní orgány EU Tři pilíře – politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU 6


5

Mezinárodní vládní organizace Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. 6


6

Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: • Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. • Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. 6


7

6

Populace a rozloha 28 členských zemí Evropské unie(odhad k 1. lednu 2014[2]) populace rozloha rozloha Hustota členský stát populace % EU km² % EU ob./km² Evropská unie 507 416 607 100,00 4 324 782 100,00 116,0 Německo 80 780 000 15,92 357 021 8,1 229,9 [3] Francie 65 856 609 12,98 643 548 14,6 99,6 Spojené království 64 308 261 12,67 244 820 5,5 251,7 Itálie 60 782 668 11,98 301 320 6,8 200,4 Španělsko 46 507 760 9,17 504 782 11,4 93,4 Polsko 38 495 659 7,59 312 685 7,1 121,9 Rumunsko 19 942 642 3,93 238 391 5,4 90,2 Nizozemsko 16 829 289 3,32 41 526 0,9 396,9 Belgie 11 203 992 2,21 30 510 0,7 352,0 Řecko 10 992 589 2,17 131 957 3,0 85,4 Česko 10 512 419 2,07 78 866 1,8 132,8 Portugalsko 10 427 301 2,05 92 931 2,1 114,4 Maďarsko 9 879 000 1,95 93 030 2,1 107,8 Švédsko 9 644 864 1,90 449 964 10,2 20,6 Rakousko 8 507 786 1,68 83 858 1,9 99,7 Bulharsko 7 245 677 1,43 110 912 2,5 68,5 Dánsko 5 627 235 1,11 43 094 1,0 128,1 Finsko 5 451 270 1,07 337 030 7,6 15,8 Slovensko 5 415 949 1,07 48 845 1,1 110,8 Irsko 4 604 029 0,91 70 280 1,6 64,3 Chorvatsko 4 246 700 0,84 56 594 1,3 75,8 Litva 2 943 472 0,58 65 200 1,5 51,4 Slovinsko 2 061 085 0,41 20 253 0,5 101,4 Lotyšsko 2 001 468 0,39 64 589 1,5 35,0 Estonsko 1 315 819 0,26 45 226 1,0 29,6 Kypr 858 000 0,17 9 250 0,2 86,6 Lucembursko Sociální politika 549 680 0,11 0,1 190,1 v mezinárodním kontextu. 2 586 Malta 384 Martinek 0,08 316 0,0 1 305,7 Jabok / ETF, 2015.425 Michael

8

6


9

6


10

Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka 6


11

Evropská Rada European Council (Evropský summit)  Nejvyšší orgán EU  Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko,

Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně.  Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období.  Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie), od 1.12.2014 je předsedou Donald Tusk (Polsko) 6


12

 Evropská rada zvolila 30. srpna svým novým předsedou

předsedu polské vlády Donalda Tuska a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jmenovala italskou ministryni zahraničních věcí Federicu Mogheriniovou.  Funkční období od 1. prosince 2014 do 31. května 2017 6


13

Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU

Justus Lipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu.

6


14

Rada EU  Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na

mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.  Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy  Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU.  Obecné záležitosti a vnější vztahy  Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele  Hospodářství a finance (ECOFIN)  Spravedlnost a vnitřní věci  Konkurenceschopnost  Doprava, telekomunikace a energie  Zemědělství a rybolov  Životní prostředí  Vzdělávání, mládež a kultura 6


15

Orgány Rady EU  PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU  V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví.  COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých

zástupců)

 Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou

v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem.  Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.  Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová.

 GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT  Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu.  V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. 6


16

Kalendář předsednických zemí Rady EU

6

01/2001 - 06/2001

Švédsko

01/2011 - 06/2011

Maďarsko

07/2001 - 12/2001

Belgie

07/2011 - 12/2011

Polsko

01/2002 - 06/2002

Španělsko

01/2012 - 06/2012

Dánsko

07/2002 - 12/2002

Dánsko

07/2012 - 12/2012

Kypr

01/2003 - 06/2003

Řecko

01/2013 - 06/2013

Irsko

07/2003 - 12/2003

Itálie

07/2013 - 12/2013

Litva

01/2004 - 06/2004

Irsko

01/2014 - 06/2014

Řecko

07/2004 - 12/2004

Nizozemsko

01/2005 - 06/2005

Lucembursko

07/2014 - 12/2014

Itálie

07/2005 - 12/2005

Velká Británie

01/2015 - 06/2015

Lotyšsko

01/2006 - 06/2006

Rakousko

07/2015 - 12/2015

Lucembursko

07/2006 - 12/2006

Finsko

01/2016 - 06/2016

Nizozemsko

01/2007 - 06/2007

Německo

07/2016 - 12/2016

Slovensko

07/2007 - 12/2007

Portugalsko

01/2017 - 06/2017

Malta

01/2008 - 06/2008

Slovinsko

07/2017 - 12/2017

Velká Británie

07/2008 - 12/2008

Francie

01/2018 - 06/2018

Estonsko

01/2009 - 06/2009

Česká republika

07/2018 - 12/2018

Bulharsko

07/2009 - 12/2009

Švédsko

01/2019 - 06/2019

Rakousko

01/2010 - 06/2010

Španělsko

07/2019 - 12/2019

Rumunsko

07/2010 - 12/2010

Belgie

01/2020 - 06/2020

Finsko


17

Entropa – David Černý

6


18

Rozhodování v Radě EU  Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí,

společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení.  Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit.  Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována:  prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou

hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.)  kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování.  jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta).

6


19

Činnost Rady EU  Veškeré diskuse i hlasování probíhají veřejně.  Ke schválení jakéhokoli rozhodnutí je většinou

zapotřebí kvalifikované většiny :  55 % zemí (u současných 28 členských států to znamená 16 zemí),  které dohromady počtem obyvatel reprezentují alespoň 65 %

celkového počtu obyvatel EU.

 K zablokování rozhodnutí je zapotřebí nejméně 4 zemí (které

představují alespoň 35 % celkového počtu obyvatel EU).  Výjimka – citlivá témata, jako je např. zahraniční politika či daně,

vyžadují jednomyslné schválení (všechny státy musí být pro).  Procedurální a administrativní otázky vyžadují schválení prostou většinou .

6


20

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007)  Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro

rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU.

Členský stát

6

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Německo

29

Česká republika

12

Litva

7

Francie

29

Řecko

12

Slovensko

7

Itálie

29

Maďarsko

12

Finsko

7

Velká Británie

29

Portugalsko

12

Kypr

4

Španělsko

27

Rakousko

10

Estonsko

4

Polsko

27

Švédsko

10

Lotyšsko

4

Rumunsko

14

Bulharsko

10

Lucembursko

4

Nizozemsko

13

Dánsko

7

Slovinsko

4

Belgie

12

Irsko

7

Malta

3


21

Evropský parlament – 751 křesel Předseda EP Martin Schulz Německo

6


22

6


23

6


24

6


25

6


26

6


27

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR  ANO (ALDE): Pavel Telička, Dita Charanzová, Petr Ježek,       6

Martina Dlabajová TOP 09 (ELS): Jiří Pospíšil, Luděk Niedermayer, Jaromír Štětina, Stanislav Polčák ČSSD (SD): Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Miroslav Poche KSČM (GUE/NGL): Kateřina Konečná, Miloslav Ransdorf, Jiří Maštálka KDU-ČSL (ELS): Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský ODS (ECR): Jan Zahradil, Evžen Tošenovský Svobodní (EFD): Petr Mach Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2015. Michael Martinek

28

6


29

Čeští europoslanci jsou třetí nejpilnější, nejvíc „makají“ Chorvaté, druzí skončili Švédové  Čeští europoslanci měli téměř

76procentní účast na schůzích výborů a podvýborů.  Pod unijním průměrem 68 procent skončila skoro polovina zemí, včetně Francie či Velké Británie. Na chvostu tabulky jsou Litva, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko, které je čtvrté od konce.  Nejvyšší účast, 93 procent, měl Stanislav Polčák (TOP 09). Účasti přes 90 procent dosáhli dále Olga Sehnalová (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Jan Keller (ČSSD). 6

 Naopak nejméně na jednání výborů

z českých europoslanců ve sledovaném období docházel předseda strany Svobodní Petr Mach (31 procent). Těsně nad ním se umístil Jiří Maštálka (KSČM).

 Studie také odhalila nízkou účast

zástupců euroskeptických stran. „Ti, co chtějí něco změnit, na výbory moc nechodí,“ uvedl hlavní analytik think-tanku Jan Kovář s tím, že vůbec nejnižší účast měla frakce Evropa národů a svobody, jíž spolupředsedá nacionalistická politička Marien Le Penová.


30

6


31

Organizace EP  Evropský parlament má tři

oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. 6

 Simultánní tlumočení všech

parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 24 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích.


32

6


33

Parlament má tři hlavní úlohy: Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. 6


34

Evropská komise  Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na

členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb.  Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie.  V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.  Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. 6


35

6


36

6


37

Vytenis Andriukaitis (Lithuania) Health and food safety Miguel Arias Canete (Spain) Climate action and energy Dimitris Avramopoulos (Greece) Migration and home affairs Elzbieta Bienkowska (Poland) Internal market, industry, entrepreneurship and SMEs (small and medium-sized businesses) Corina Cretu (Romania) Regional policy Johannes Hahn (Austria) European neighbourhood policy and enlargement negotiations Jonathan Hill (UK) Financial stability, financial services and capital markets union Phil Hogan (Ireland) Agriculture and rural development Vera Jourova (Czech Republic) Justice, consumers and gender equality Cecilia Malmstroem (Sweden) Trade Neven Mimica (Croatia) International co-operation and development Carlos Moedas (Portugal) Research, science and innovation Pierre Moscovici (France) Economic and financial affairs, taxation and customs Tibor Navracsics (Hungary) Education, culture, youth and citizenship Guenther Oettinger (Germany) Digital economy and society Maros Sefcovic (Slovakia) Transport and space Christos Stylianides (Cyprus) Humanitarian aid and crisis management Marianne Thyssen (Belgium) Employment, social affairs, skills and labour mobility Karmenu Vella (Malta) Environment, maritime affairs and fisheries Margrethe Vestager (Denmark) Competition

6


38

6


39

Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise

6


40

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU  Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční

věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací.  Do r. 2014: baronka Catherine Ashton; od 1.11. 2014 Federica Mogherini.  Funkce zahrnuje tři úkoly:  zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní

politiku  předsedkyně Rady pro zahraniční věci  místopředsedkyně Komise 6


41

6


42

6


43

6


44

6


45

6


46

Příjmy rozpočtu EU  Hlavní příjmy rozpočtu jsou tři:  tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá),  vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže – dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý)  příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 76 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů – není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů).  Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje). 6


47

Přínos jednotlivých zemí v roce 2011 Členský stát

Německo Francie Itálie Spojené království Španělsko Nizozemsko Polsko Belgie Švédsko Rakousko Řecko Finsko Portugalsko

6

V miliardách eur 21,190 19,076 14,518

V procentech

19,56 % 17,60 % 13,40 %

12,918

11,92 %

9,626 4,268 3,502 3,343 2,680 2,505 2,183 1,707 1,553

8,89 % 3,94 % 3,23 % 3,09 % 2,47 % 2,31 % 2,02 % 1,58 % 1,43 %

Česko Dánsko Irsko Rumunsko Maďarsko Slovensko Slovinsko Bulharsko Lucembursko Litva Kypr Lotyšsko Estonsko Malta CELKEM


1,318 1,318 1,264 1,170 0,923 0,631 0,338 0,329 0,278 0,259 0,165 0,157 0,130 0,055 108,328

1,22 % 1,22 % 1,17 % 1,08 % 0,85 % 0,58 % 0,30 % 0,30 % 0,20 % 0,20 % 0,10 % 0,10 % 0,10 % 0,05 % 100 %

48

6


49

6


50

Zveme vás na konferenci Financování projektů z fondů Evropské unie - specifika a možnosti pro církevní organizace, kterou pořádá ČBK 27. ledna 2016 v Arcibiskupském paláci v Praze.  Konference zodpoví otázky efektivního financování Vašich

projektových záměrů zejména v oblastech:  Sociální služby, komunitní centra a sociální činnosti  Sociální bydlení a sociální začleňování  Sociální podnikání  Církevní školství  Investice do lesů a lesnické infrastruktury  Revitalizace kulturního dědictví  Možnosti financování projektů prostřednictvím Místních akčních skupin  Konference je určena zejména vedoucím pracovníkům diecézí, ekonomům, zástupcům řeholních řádů a kongregací, představitelům charit, diakonií a dalších neziskových církevních organizací, ředitelům církevních škol, projektovým manažerům, kněžím, a všem, kteří hledají dotační možnosti pro církevní projekty. 6


51

6


52

Soudní dvůr Evropské unie

 Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr;

ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce.  Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).  Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie.

6


53

Mezinárodní soudy v Evropě Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE

Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN 6


54

Brusel – Evropská čtvrť

6


55

Evropský dům 

Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou.







Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul. 24 110 00 Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) 255 708 208 Fax: (+420) 255 708 200 E-mail: [email protected] 6


56

ETF 2015 Michael Martinek

Recommend Documents