Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

Jabok, ETF 2015 Michael Martinek



K 31. 3. 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem 443 109 uchazečů o zaměstnání. To je o 18 145 méně než v únoru a o 82 206 méně než v březnu 2015. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 424 682 dosažitelných uchazečů (jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Podíl nezaměstnaných osob klesl na 6,1 % (únor 2016 – 6,3 %, březen 2015 - 7,2 %). Meziročně se o téměř 41 300 zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 117 335, což je nejvyšší březnová hodnota od roku 2008. Tehdy jich úřad evidoval 151 311. V mezinárodním srovnání měla ČR, podle výsledků za únor, druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 3. 2016

6,1 %

Počet uchazečů o zaměstnání

443 109

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

424 682

Míra nezam. podle EUROSTAT (únor 2016)

4,7 %

Počet volných pracovních míst

117 335

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

2

10

8

6

4

2

0 EA12

-2

USA -4

Predikce

Rozvojové země Česká republika

-6 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


2014

2015

2016

2017

3

12 Česká republika 10

Německo Rakousko

8 Polsko Slovensko

6

4

2

0

-2

-6 1997

Predikce

-4

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


2014

2015

2016

2017

4

125 Česká republika Německo

120

Rakousko 115

Polsko Slovensko

110

105

100

95

90 III

IV

I/09

II

III

IV

I/10

II

III

IV

I/11

II

III

IV

I/12

II

III

IV

I/13

II

III

IV

I/14


II

III

IV

I/15

II

III

IV

5

základní pojmy a principy

financování sociální politiky veřejné rozpočty státní rozpočet Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

6

Ekonomika: hospodářský život společnosti Ekonomie: věda o ekonomice; usiluje o objasnění principů, na jejichž základě funguje hospodářský život; zkoumá instituce, které tvoří rámec ekonomických vztahů.

Makroekonomie: obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku. Poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu. Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů - jednotlivců (domácností), firem a státu. Na rozdíl od makroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a poptávkou, tj. komplexními trhy. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

7

 



Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz. Na trhu se setkávají nabízející, kteří chtějí směnit za peníze, a poptávající, kteří za ně chtějí získat nějaké nové zboží. Cílem prodejců je maximalizace ceny, zatímco kupující si přejí pravý opak, cenu co nejnižší. Na trhu se tyto protichůdné zájmy střetávají, k transakci dojde pouze v případě, že obě strany jí získávají (jde o dobrovolnou směnu). Nabízející si musí cenit obnosu, který mu kupující nabízí, více než prodávaného zboží. Naopak kupující musí preferovat dané zboží před smluvní částkou peněz. Jestliže jsou obě podmínky splněny, pak dojde k obchodu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

8

Pokud by trh fungoval ideálně – zajišťoval by veškeré potřeby všech lidí, nebyla by nutná sociální politika státu. V národním hospodářství však existují oblasti, které trh není schopen řešit, např. školství, zdravotnictví, sociální práce, ochrana životního prostředí, vnitřní a vnější bezpečnost, dopravní stavby. Jde o tzv. veřejné statky – v nich hraje nezastupitelnou úlohu stát. Tam, kde trh nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o tržním selhání – pak je nutný zásah státu do ekonomiky. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

9





Veřejné statky: komodita nebo služba vyskytující se tam, kde trh není schopen uspokojit společenskou poptávku po určitých statcích nebo službách. Příkladem mohou být mosty, veřejné komunikace, veřejné osvětlení, národní obrana, policie atd. Má nerivalitní spotřebu, spotřeba jednou osobou nesnižuje dostupnost statku nebo služby komukoli jinému. Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují ◦ ◦ ◦









nedělitelnost spotřeby, nevyloučitelnost ze spotřeby nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.

Meritní statek: mohl by ho poskytovat trh, ale kvůli možnému vyloučení části obyvatelstva je zajišťuje politický trh (např. vzdělání, zdravotnictví). Nedělitelnost: všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně, nelze určit podíl jednotlivce na spotřebě. Čistý veřejný statek je k dispozici každému spotřebiteli ve svém úhrnu, což je příčinou toho, že nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní (nesoutěživá). Např. práce parlamentu, ministerstev. Nekvantifikatelnost podílu jednotlivce ve spotřebě. Nelze ocenit tuto spotřebu cenou – uživatelským poplatkem. Proto také nelze nikoho vyloučit ze spotřeby – nevyloučitelnost. Např. práce policie, využívání veřejných komunikací, veřejné osvětlení. Spotřeba jedním uživatelem neubírá možnost spotřeby dalším uživatelům, a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové (náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku). Příklad: chleba (při vyprodání se nedostane na část lidí ve frontě) x dálnice (při přetížení utrpí škodu všichni).


10

 Hyman ve své učebnici (1990) uvádí velice názorný příklad pro pochopení rozdílu mezi čistým veřejným a čistým soukromým statkem. Předpokládá společenství lidí, kteří jsou uzavřeni v jedné místnosti, jejich rozhodnutí ovlivňují pouze je samotné a nikoho dalšího. Každý den dostávají obyvatelé místnosti fixní množství chleba a určité množství paliva k vytápění místnosti. Chléb lze mezi jednotlivé osoby rozdělit a je možné přitom použít tržního mechanismu s cenou, která bude denně stanovována na základě interakce mezi poptávkou a nabídkou. Jednotlivci mohou přizpůsobovat svou spotřebu svým preferencím a ekonomickým možnostem. Na druhé straně, mezi obyvatele místnosti nelze rozdělit to, nakolik je místnost vytopena. Všichni v místnosti zažívají v daném okamžiku stejnou teplotu. Pokud by se ubytoval další obyvatel, teplota by zůstala stejná (předpokládá se, že místnost je dostatečně velká, aby teplo z dalšího těla „nepomáhalo“...) při stejném množství potřebného paliva. Nikdo nedokáže spotřebovat více tepla a tím ho odebírat ostatním a není rovněž možné, aby se pro někoho topilo více a pro jiného současně méně.


11









To, že mezní náklady spotřeby čistého veřejného statku jsou nulové, neznamená, že jsou nulové i jeho produkční náklady. To, že je jejich spotřeba nedělitelná, nerivalitní, že nelze nikoho vyloučit ze spotřeby a že mezní náklady spotřeby jsou nulové, je příčinou, proč soukromý sektor nemá zájem na jejich produkci. Užitky ze spotřeby těchto statků jsou tak rozptýlené mezi jednotlivými spotřebiteli, že žádný individuální výrobce nemá zájem na jejich výrobě. Tvorba a distribuce čistého veřejného statku je zabezpečována zpravidla vládními aktivitami a financování se opírá o mechanismus zdanění. Příklady: udržování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejného zdraví. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

12



Činnosti směřující k tomu, aby se ◦ Předcházelo selhání strhu ◦ Řešily důsledky selhání trhu



Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, do jaké míry jsou státní zásahy nutné. ◦ Čistě tržní ekonomika: státní zásahy jsou destabilizující, připouští jen minimální zásahy. ◦ Sociálně tržní ekonomika: státní zásahy jsou nutné. ◦ Smíšená tržní ekonomika (vedle tržního sektoru existuje sektor veřejný a neziskový), která existuje v současné době, vyžaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněžní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

13







Hospodářská politika státu je souhrn ekonomických opatření, nástrojů a procesů, prostřednictvím kterých je možno působit na makroekonomickou a mikroekonomickou oblast národního hospodářství. Teorie hospodářské politiky je hraniční mezi politologií - snaží se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému a ekonomií zkoumá možnosti realizace ekonomických zájmů. Cíle hospodářské politiky 1. 2.

3. 4. 5.



ekonomický růst - zvyšování HDP vedoucí k růstu životní úrovně vysoká, resp. plná zaměstnanost - možnost získání pracovního místa pro každého, kdo chce a je schopen pracovat cenová stabilita - relativní stálost cenové hladiny - nepřítomnost inflace finanční stabilita země ve vztahu k zahraničí - vyrovnanost platební bilance národního hospodářství vyrovnanost státního rozpočtu

Nástroje hospodářské politiky 1. právní normy - právní úprava fungování trhu 2. fiskální nástroje - dosažení cílů pomocí státního rozpočtu; sladění příjmů a výdajů do rozpočtu 3. monetární nástroje - regulování nabídky oběživ a peněz prostřednictvím Centrální banky; např. operace na trhu cenných papírů, úvěrové programy... Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

14

Alokační – zabezpečení veřejných statků Redistribuční – zmírnění nerovnoměrnosti v rozdělování zdrojů (sociální transfery)

Stabilizační – zmírňování výkyvů ekonomických cyklů (státní zakázky, monetární politika) Regulační a legislativní – vytváření právního prostředí pro fungování tržního mechanismu a zajištění lidských práv Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

15





Existence veřejných statků si vynucuje veřejné rozhodování o jejich struktuře, kvantitě a kvalitě i o způsobu jejich financování, tzn. o alokaci veřejných prostředků V demokratických zemích může jít o rozhodování: ◦ Přímé – např. referendem ◦ Nepřímé – prostřednictvím volených zástupců



Postupy veřejného rozhodování:

◦ Jednomyslná shoda – konsenzus (např. RB OSN) ◦ Většinová shoda:  Prostá většina – více než polovina (parlament)  Kvalifikovaná většina – stanovený podíl, vždy větší než polovina (alespoň 3/5 poslanců pro změnu Ústavy)  Relativní většina (účast politických stran v parlamentu) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

16



Typ ekonomického systému:

◦ koexistence soukromého, veřejného a neziskového sektoru ◦ různé formy vlastnictví: soukromé, státní, družstevní ◦ dva ekonomické mechanismy - tržní a veřejný



Struktura veřejného sektoru: ◦ Veřejná správa:

 organizační složky státu – ústřední orgány státní správy (ministerstva a jimi zřízené orgány, instituce zřizované územními samosprávnými celky – kraji, obcemi); nemají právní subjektivitu (do r. 2000 rozpočtové organizace)  příspěvkové organizace – s právní subjektivitou  obecně prospěšné společnosti zřizované územní samosprávou

◦ Resorty: školství, věda, policie, justice, armáda, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, ochrana životního prostředí atd. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

17

 





Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje: Organizační složky státu: ◦ ◦ ◦ ◦

Česká správa sociálního zabezpečení Úřady práce Státní úřad inspekce práce Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně

◦ ◦ ◦ ◦

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově

Ostatní organizační složky státu:

Příspěvkové organizace:

◦ Institut výchovy bezpečnosti práce (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Ústav sociální péče pro tělesně postižené Hrabyně (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Technická inspekce České republiky (nečerpá příspěvek ze státního rozpočtu)


18

                

Česká školní inspekce Dům zahraničních služeb MŠMT Ústav pro informace ve vzdělávání Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR Národní ústav odborného vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický Pedagogické muzeum J. A. Komenského Národní institut pro další vzdělávání Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně Národní technická knihovna Fulbrightova komise v České republice Národní institut dětí a mládeže Antidopingový výbor ČR Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT Učební středisko MŠMT Richtrovy boudy Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání


19

Ekonomická výkonnost

Občané se sociálními jistotami mohou produktivněji pracovat

Veřejné rozpočty mohou financovat sociální politiku

Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy

Čím vyšší zisky a mzdy, tím vyšší odvody na daních a pojistném


20

Veškeré výdaje na sociální politiku se v ČR pohybují v řádech stovek miliard Kč ročně. Jde o výdaje na

• Sociální zabezpečení • Zdravotnictví • Školství • Rodinnou politiku • Ekologickou politiku • Bytovou politiku

• Státem (veřejné rozpočty, státní rozpočet, zejména MPSV)

Sociální politika je financována

• Místní samosprávou (kraje, obce) • Zaměstnavatelem (příspěvek na pojištění zaměstnanců) • Sponzorem • Občanem (účastník/klient/pacient/student…)

• Rozpočtová (průběžná)

Hlavní metody financování:

• Fondová (pojištěnci si ukládají příspěvky na vlastní účty; prostředky jsou investovány do cenných papírů a tím zhodnocovány; imunita vůči demografickému vývoji) • Smíšená


21

Veřejné finance slouží k zajištění existence a fungování veřejného sektoru. Stát je získává z těchto zdrojů:

•Daně (asi 50% příjmu SR) •Pojistné – sociální (asi 30% příjmu SR), zdravotní (obojí platí zaměstnanec i zaměstnavatel) •Kapitálové příjmy, transfery, prodeje… •Dotace EU

•Státní rozpočet (rozpočet vlády) •Municipální rozpočty (rozpočty krajů a obcí)

Veřejné rozpočty:

•Rozpočty veřejných (státních) podniků (např. železnice, pošty, Česká televize) •Rozpočty zdravotních pojišťoven •Státem vytvořené účelové peněžní fondy •Vazba na rozpočet EU Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

22

     

 

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Státní fond kultury České republiky Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond životního prostředí České republiky Státní zemědělský intervenční fond Státní fond pro zúrodnění půdy Pozemkový fond České republiky, spravuje nemovitý majetek státu, jeho finanční prostředky však nejsou finančními prostředky státu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

23

Rok

Spotřeb Silniční ní daň daň

Dálniční Mýtné známky

Dotace z MD

Příjmy z privati- Ostatní zace

Celkem

2006

6,989

5,429

3,291

0

8,072

22,427

12,676

61,839

2007

7,337

5,912

2,426

5,121

13,645

21,205

11,702

67,348

2008

7,486

5,999

2,764

6,009

31,709

33,845

10,161

97,973

2009

7,230

4,803

2,900

5,440

41,930

7,500

12,918

82,721

2010

7,388

4,689

3,107

6,245

46,380

7,676

5,122

80,607

2011

7,361

5,074

2,600

8,483

27,475

0,830

10,997

63,391


24



Zajišťuje financování



Funkce:

◦ Politické reprezentace státu – prezident, parlament, vláda ◦ Jednotlivých ministerstev a veřejných výdajů, které tato ministerstva zajišťují ◦ Dalších státem zřizovaných institucí ◦ Alokační – produkce veřejných statků (např. stavba dopravní infrastruktury, financování školství, soudnictví, armády, policie) ◦ Redistribuční – přerozdělování prvotních důchodů, které nejsou spravedlivé pro velkou část obyvatelstva (zejména formou sociálních dávek) ◦ Stabilizační – ovlivňování ekonomického sektoru za účelem dosažení optimálního tempa růstu, přirozené míry nezaměstnanosti a stability cenové hladiny. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

25

  





Zabývá se získáváním a alokací finančních zdrojů k realizaci veřejných politik. Každé ministerstvo nebo státní úřad vytváří rozpočtovou kapitolu. Správcem rozpočtové kapitoly je příslušný ministr, resp. nejvyšší představitel daného ústředního úřadu: ◦ odpovídá parlamentu za sestavení návrhu rozpočtu ◦ po jeho schválení parlamentem odpovídá za hospodárné, efektivní a účelné využití veřejných zdrojů ◦ je ze zákona povinen doložit ekonomicky racionální nakládání s veřejnými zdroji (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole). Za koordinaci jednotlivých rozpočtových kapitol a realizaci rozpočtové politiky nese odpovědnost. Ministerstvo financí, jehož působnosti jsou stanoveny kompetenčním zákonem (zákon č. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Vláda předkládá na návrh Ministerstva financí každý rok do 30. září parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

26



Vnější kontrolu (audit) veřejných výdajů realizuje Nejvyšší kontrolní úřad:



Ústava ČR vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán,

◦ vychází přímo z Ústavy ČR ◦ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě) ◦ představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. ◦ který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, ◦ jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let), ◦ a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon.

 



Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti 1. 7. 1993. Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu. Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

27



Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.







Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu. HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %. Hrubý domácí produkt České republiky dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2011 činil HDP na osobu v paritě kupní síly 25900 amerických dolarů, což představuje přibližně 80% průměru EU a řadí Českou republiku na 52. místo ve světě.


28

2010

Hrubý domácí produkt

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Předb. Predikce Predikce

Výhled

Výhled

3 954

4 031

3 995

3 974

4 053

4 223

4 326

4 439

4 548

4 659

2,3

2,0

-0,9

-0,5

2,0

4,2

2,5

2,6

2,4

2,4

mld. Kč 2010

růst v %


29


30

 





Rozpočtová politika je součástí hospodářské politiky státu. Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Hospodářská politika je hraniční mezi politologií (snaží se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému) a ekonomií (zkoumá možnosti realizace ekonomických zájmů). Cíle hospodářské politiky – makroekonomické cíle (tzv. magický čtyřúhelník): ◦ vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP), ◦ vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti), ◦ stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace), ◦ vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).


31



DEFINICE ◦ sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli:    

nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance (záporné saldo = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz) inflace.

◦ Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší. ◦ protiklady: inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu ekonomiky ◦ hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější. 

HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU ◦ Míra inflace (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 1,9 %, 2006 2,5% ◦ Míra nezaměstnanosti (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 7,9%, 2006 7,1% ◦ Růst HDP – ideálně cca 10%, ČR 2005 6,1% ◦ Saldo obchodní bilance – ideálně cca 3% HDP Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

32

Magický čtyřúhelník % 6

růst

4

nezaměstnanost

0

5

10

2

země B platební bilance

10 5

-2

0

2

země A

0

inflace Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

33

V jaké fázi hospodářského cyklu se nachází ČR v současnosti? 1. krize (pokles) – klesá reálný HDP. Klesá poptávka, výroba a investice, proto dochází ke snižování nákupu materiálu, k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Lidé jsou nuceni snížit své spotřební výdaje, proto se tento pokles přelévá z odvětví do odvětví, až zasáhne celou ekonomiku. 2. Deprese (dno) – reálný HDP dosáhl minima, nejnižší úrovně v daném období (nikdy neklesne na nulu). Výroba zůstává na minimu, počet nezaměstnaných naopak dosahuje maxima. Je obtížné najít zaměstnání, mnoho podniků bankrotuje. 3. Oživení (expanze) – Reálný HDP začíná pomalu růst. Roste výroba, investice, klesá počet nezaměstnaných. Zvyšují se mzdy a tím i spotřeba, což vede k růstu poptávky a dalšímu růstu výroby. 4. Konjunktura (vrchol) – reálný HDP dosahuje svého maxima, nejvyšší úrovně v daném období. Tato úroveň je obvykle vyšší, než byla před krizí. Je to období největšího rozkvětu ekonomiky. Podniky vyrábí na hranici svých výrobních možností, jsou vysoké investice i spotřební výdaje. Počet nezaměstnaných klesá na minimum, někdy dochází i k tomu, že pracovní síla chybí a musí se „dovážet“. Trh však v určitém okamžiku nasytí, poptávka přestane růst a ekonomika směřuje k další krizi. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

34


35

Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

Recommend Documents