ETF 2013 Michael Martinek

Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

6

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

2

Kritéria

Důvěryhodnost strany Program Osobnosti 6


3

Sociální politika – volební programy  Zvýšení daňové slevy na dítě  Společné zdanění a sociální pojištění manželů  Důchodová reforma zohledňující počet vychovaných      6

dětí Porodné i na druhé a třetí dítě Právní nárok na mateřskou školu od tří let, povinná mateřská škola jeden rok Nižší snížená sazba DPH (z 15% na 10 a méně %) Redukce či zrušení zdravotnických poplatků Důchodová reforma: zrušení druhého pilíře Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

4

6


5

V Jižním Súdánu zemřelo 80 lidí, zavraždili je zřejmě zloději dobytka  Při přepadení několika vesnic v neklidné provincii Jonglei

na východě Jižního Súdánu zemřelo v neděli podle zástupců mírové mise OSN nejméně 78 lidí. Dalších 80 utrpělo zranění, čtyři desítky lidí včetně 20 dětí ozbrojenci unesli. V pondělí o tom informovala agentura AFP.  Útok mají podle jihosúdánské armády na svědomí členové milice Davida Yau Yaua, jedné ze skupin, která se zde zapojuje do nepřehledných bojů o dobytek, území a vliv. Jejich přepadení mělo zřejmě loupežný charakter, protože ukradli tisíce kusů dobytka, uvedla agentura AP. Při tom kolem sebe bezhlavě stříleli.  Jižní Súdán získal nezávislost na Súdánu v roce 2011. Vládě se však stále nedaří získat plnou kontrolu nad celým územím státu a zvlášť obtížně se jí to daří právě v Jonglei, kde za poslední dva roky přišlo o život nejméně 1 500 lidí. 6


6

Jižní Súdán  Nejnovější stát světa – vznikl 9. července 2011 oddělením od původního Súdánu na

základ výsledku referenda.  Nadále zůstávají nevyřešené spory se Súdánem:

 oblast Abyei je spravována společně oběma zeměmi a pořádek v ní udržují etiopské

mírové jednotky.  etnické násilí  nejsou vyřešeny spory se Súdánem ohledně rozdělení příjmů z ropy.  pohraniční boje kvůli sporům o některá území bohatá na ropu.

 Na zvládnutí situace vyslala OSN do Jižního Súdánu na 7 000 vojenských

příslušníků mírových sborů.

6


7

Lucemburské vládě šéfuje od roku 1995. Ustál špionážní skandál i volby  Lucemburská politická scéna, stejně jako ta česká, zažila letos pořádně "horké



 



6

léto". Skandál kolem tajných služeb odposlouchávajících vrcholné politiky stál premiéra v červenci jeho post. Na rozdíl od svého českého protějšku však aféru ustál a o čtvrt roku později opět triumfoval ve volbách. Ačkoliv Křesťanskosociální lidovou stranu (CSV) poškodil letos jeden z největších skandálů na lucemburské politické scéně vůbec, z nedělních předčasných voleb vyšla i přesto jako vítěz. Získala 33,7 procenta hlasů. Velmi pravděpodobně tak v čele nové vlády opět zasedne dosavadní předseda vlády Jean-Claude Juncker. Nejdéle úřadující premiér v EU, v čele lucemburské vlády stojí od r. 1995. Juncker podal demisi v červenci poté, co se na veřejnost dostaly informace o tom, že lucemburská tajná služba nelegálně odposlouchávala vrcholné politiky, premiéra nevyjímaje, a její agenti si přivydělávali tučnými úplatky a kupčením. Původně sice vystudoval práva, ale jako advokát se nikdy neživil, od mládí působil v politice. Později měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem.


8

6


9

6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet

Hlavní orgány EU Tři pilíře – politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU 6


10

Mezinárodní vládní organizace Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. 6


11

Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: • Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. • Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. 6


12

Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka 6


13

Evropská Rada European Council (Evropský summit)  Nejvyšší orgán EU  Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko,

Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně.  Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období.  Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie) 6


14

Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU

Justus Lipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu.

6


15

Rada EU  Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na

mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.  Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy  Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU.  Obecné záležitosti a vnější vztahy  Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele  Hospodářství a finance (ECOFIN)  Spravedlnost a vnitřní věci  Konkurenceschopnost  Doprava, telekomunikace a energie  Zemědělství a rybolov  Životní prostředí  Vzdělávání, mládež a kultura 6


16

Orgány Rady EU  PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU  V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví.  COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých

zástupců)

 Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou

v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem.  Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.  Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová.

 GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT  Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu.  V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. 6


17

Kalendář předsednických zemí Rady EU

6

01/2001 - 06/2001

Švédsko

01/2011 - 06/2011

Maďarsko

07/2001 - 12/2001

Belgie

07/2011 - 12/2011

Polsko

01/2002 - 06/2002

Španělsko

01/2012 - 06/2012

Dánsko

07/2002 - 12/2002

Dánsko

07/2012 - 12/2012

Kypr

01/2003 - 06/2003

Řecko

01/2013 - 06/2013

Irsko

07/2003 - 12/2003

Itálie

07/2013 - 12/2013

Litva

01/2004 - 06/2004

Irsko

01/2014 - 06/2014

Řecko

07/2004 - 12/2004

Nizozemsko

01/2005 - 06/2005

Lucembursko

07/2014 - 12/2014

Itálie

07/2005 - 12/2005

Velká Británie

01/2015 - 06/2015

Lotyšsko

01/2006 - 06/2006

Rakousko

07/2015 - 12/2015

Lucembursko

07/2006 - 12/2006

Finsko

01/2016 - 06/2016

Nizozemsko

01/2007 - 06/2007

Německo

07/2016 - 12/2016

Slovensko

07/2007 - 12/2007

Portugalsko

01/2017 - 06/2017

Malta

01/2008 - 06/2008

Slovinsko

07/2017 - 12/2017

Velká Británie

07/2008 - 12/2008

Francie

01/2018 - 06/2018

Estonsko

01/2009 - 06/2009

Česká republika

07/2018 - 12/2018

Bulharsko

07/2009 - 12/2009

Švédsko

01/2019 - 06/2019

Rakousko

01/2010 - 06/2010

Španělsko

07/2019 - 12/2019

Rumunsko

07/2010 - 12/2010

Belgie

01/2020 - 06/2020

Finsko


18

Entropa – David Černý

6


19

Rozhodování v Radě EU  Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí,

společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení.  Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit.  Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována:  prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou

hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.)  kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování.  jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta).

6


20

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007)  Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro

rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU.

Členský stát

6

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Členský stát

Hlasy

Německo

29

Česká republika

12

Litva

7

Francie

29

Řecko

12

Slovensko

7

Itálie

29

Maďarsko

12

Finsko

7

Velká Británie

29

Portugalsko

12

Kypr

4

Španělsko

27

Rakousko

10

Estonsko

4

Polsko

27

Švédsko

10

Lotyšsko

4

Rumunsko

14

Bulharsko

10

Lucembursko

4

Nizozemsko

13

Dánsko

7

Slovinsko

4

Belgie

12

Irsko

7

Malta

3


21

6

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

22

Evropský parlament – 736 křesel Německo………………………………… 99 Francie, Itálie, Spojené království……72 Španělsko, Polsko………………………50 Rumunsko…………………………………33 Nizozemsko………………………………25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko……………………..22 Švédsko…………………………………...18 Bulharsko, Rakousko……………………17 Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13 Irsko, Litva…………………………………12 Lotyšsko…………………………………….8 Slovinsko……………………………………7 Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6 Malta………………………………………….5 6


Předseda EP Martin Schulz Německo

23

6


24

6


25

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR  Březina Jan (EPP)

Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR) Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR) Zahradil Jan (ECR) 6

 Politické skupiny 2009-2014  POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ       

LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI


26

6


27

Organizace EP  Evropský parlament má tři

oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. 6

 Simultánní tlumočení všech

parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích.


28

Parlament má tři hlavní úlohy: Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. 6


29

Evropská komise  Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na

členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb.  Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie.  V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.  Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. 6


30

6


31

Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise

6


32

Jméno

Působnost

stát

José Manuel Barroso

předseda místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství místopředseda; Hospodářská soutěž místopředseda; Doprava místopředsedkyně; Digitální agenda místopředseda; Průmysl a podnikání místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa Životní prostředí Hospodářské a měnové záležitosti Rozvoj Vnitřní trh a služby Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům Obchod Zdraví a spotřebitelská politika Výzkum a inovace Finanční plánování a rozpočet Rybolov a námořní záležitosti Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí Energetika Regionální politika Opatření v oblasti změny klimatu Rozšíření a politika sousedství Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Vnitřní věci Zemědělství a rozvoj venkova Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

PT

Catherine Ashton Viviane Reding Joaquín Almunia Siim Kallas Neelie Kroes Antonio Tajani Maroš Šefčovič Janez Potočnik Olli Rehn Andris Piebalgs Michel Barnier Androulla Vassiliou Algirdas Šemeta Karel De Gucht John Dalli Máire Geoghegan-Quinn Janusz Lewandowski Maria Damanaki Kristalina Georgieva Günter Oettinger Johannes Hahn Connie Hedegaard Štefan Füle László Andor Cecilia Malmström Dacian Cioloş 6

UK LU ES ET NL IT SK SI FI LV FR CY LT BE MT IE PL GR BG DE AT DK CZ HU SE RU 33

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU  Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro

zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací.  V současnosti: baronka Catherine Ashtonová.  Funkce zahrnuje tři úkoly:  zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní

politiku  předsedkyně Rady pro zahraniční věci  místopředsedkyně Komise 6


34

6


35

Rozpočet EU

6


36

Rozpočet EU na rok 2013 1. Udržitelný růst - 1a Konkurenceschopnost - 1b Soudržnost 2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

59 085,0 11 886,4 47 198,6 57 484,4 1 514,6

- 3a Svoboda, bezpečnost a právo

876,6

- 3b Občanství

638,0

4. EU jako globální partner 5. Administrativa Celkem

6

6 322,6 8 430,4 132 837,0 v mil. EUR


37

Příjmy rozpočtu EU  Hlavní příjmy rozpočtu jsou tři:  tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá),  vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže – dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý)  příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 76 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů – není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů).  Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje). 6


38

Přínos jednotlivých zemí v roce 2011 Členský stát

Německo Francie Itálie Spojené království Španělsko Nizozemsko Polsko Belgie Švédsko Rakousko Řecko Finsko Portugalsko

6

V miliardách eur 21,190 19,076 14,518

V procentech

19,56 % 17,60 % 13,40 %

12,918

11,92 %

9,626 4,268 3,502 3,343 2,680 2,505 2,183 1,707 1,553

8,89 % 3,94 % 3,23 % 3,09 % 2,47 % 2,31 % 2,02 % 1,58 % 1,43 %

Česko Dánsko Irsko Rumunsko Maďarsko Slovensko Slovinsko Bulharsko Lucembursko Litva Kypr Lotyšsko Estonsko Malta CELKEM


1,318 1,318 1,264 1,170 0,923 0,631 0,338 0,329 0,278 0,259 0,165 0,157 0,130 0,055 108,328

1,22 % 1,22 % 1,17 % 1,08 % 0,85 % 0,58 % 0,30 % 0,30 % 0,20 % 0,20 % 0,10 % 0,10 % 0,10 % 0,05 % 100 %

39

Zaměstnanci EU

6


40

Práce v bruselských institucích  Celkem asi 30.000 zaměstnanců, z ČR asi 500:  Politici  Experti  Administrativní pracovníci  Předkladatelé  Samostatný zákoník práce, nezávislý na členských

státech; vlastní mzdové tarify.  Na práci v EU se vypisuje náročné výběrové řízení (jazykové a znalostní testy v ČR, osobní pohovory v Bruselu) 6

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

41

Soudní dvůr Evropské unie

 Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr;

ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce.  Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).  Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie.

6


42

Mezinárodní soudy v Evropě Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE

Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN 6


43

Brusel – Evropská čtvrť

6


44

Evropský dům 

Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou.







Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul. 24 110 00 Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) 255 708 208 Fax: (+420) 255 708 200 E-mail: [email protected] 6


45

ETF 2013 Michael Martinek

Recommend Documents