Mgr. Daniella Sarah Chocholová
Moc soudní • Dvě oddělené složky: a) Ústavní soud b) Soustava obecných soudů
Ad b) obecné soudy • Soustava soudů: a) NS, NSS b) Vrchní soudy c) Krajské soudy d) Okresní soudy
Soudci • jmenováni prezidentem republiky – doba časově neomezená • ZOSS (novela: z. č. 314/2008, kterým se mění ZOSS) omezuje trvání jejich funkce do 70 let věku • požadavky na výkon: a) bezúhonnost b) VŠ Prf c) 30 let d) justiční či obdobné zkoušky (př. advokátní) e) podmínka je předchozí 3 letá právní praxe a to buď jako: asistent soudce, justiční čekatel, SZ, asistent SZ, právní čekatel, advokát, advokátní koncipient, soudní exekutor, exekutorský koncipient nebo kandidát, notář, notářský koncipient a kandidát, asistent veřejného ochránce práv
Kárný senát • zbavit soudce funkce proti vůli může pouze kárný senát (tzv. zvláštní rozhodnutí kárného senátu) • kárný senát - složen ze tří soudců a tří přísedících • předseda senátu je soudcem NSS (v případě, že jde o soudce, který rozhoduje ve správním řízení, je jím soudce NS), • zástupcem předsedy senátu je soudce NS a další člen senátu z řad soudců je soudcem VS, KS nebo OS • mezi přísedícími musí byt vždy jeden SZ, jeden advokát a jiná osoba vykonávající jiné právnické povolání. • přísedící budou navrhováni: SZ NSZ, předsedou ČAK a děkany Prf (jejich výběr bude určen losem) • nebudou-li navrženi, navrhne zbytek ministr spravedlnosti • funkční období kárného senátu je 5 let
Návrh na zahájení kárného řízení • návrh na zahájení kárného řízení funkcionáře soudu podává dle § 8 odst. 3: a) prezident republiky b) ministr spravedlnosti c) veřejný ochránce práv (bylo nutno promítnout do zákona o veřejném ochránci práv, neboť ten má pravomoci, které mu ukládá zákon) d) předsedové soudů
Laický prvek v soudním řízení • tzv. přísedící • přísedící představují v rozhodovací činnosti soudů laický prvek • zasedají v senátu společně se soudcem při: a) projednávání pracovněprávních sporů b) věcí v prvoinstanční trestní agendě • odvolací senáty jsou však tvořeny jen profesionálními soudci • přísedícím může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let • přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů) na dobu 4 let
Rozhodování soudce • vázán podle výslovného znění čl. 95 Ústavy zákonem a MS, ústavním pořádkem, právními principy • je-li zákon, který se bude aplikovat v rozporu s ústavním pořádkem soudce řízení přeruší a zákon (příp. jeho ustanovení) předloží k posouzení ÚS
Druhy soudního řízení • různé dle projednávané věci • tzv. civilní řízení občanskoprávní, pracovní, obchodní věci (průběh z.č. 99/1963 Sb., OSŘ) • tzv. trestní řízení projednávány v řízení upraveném z.č. 41/2009 Sb., TŘ • tzv. správní soudnictví probíhá a je organizována dle z.č. 150/2002 Sb., SŘS
Soudní řízení • za řízení se platí soudní poplatky, resp. náhrada nákladů trestního řízení (§152 TŘ Ministerstvo spravedlnosti stanoví obecně závazným právním předpisem) • zastoupení advokátem není nutné až na určité výjimky (př. dovolání, řízení před ÚS)
Okresní soudy • v ČR celkem 85 OS (Obvodní soud pro Prahu 1 až 10, Městský soud v Brně) • jsou zásadně věcně příslušné pro řízení ve většině občanskoprávních i v trestních věcí v prvním stupni • OS jako soudy 1. stupně rozhodují všude tam, kde daná agenda není svěřena KS • KS - př. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech • obsazení soudu: a) rozhoduje se buď v senátu př. ve věcech pracovních b) před samosoudcem – v ostatních případech
Věcná příslušnost soudů • k řízení v 1. stupni jsou oprávněný zásadně OS (aniž by byly taxativně vyjmenovány v OSŘ) • k řízení v 1. stupni jsou oprávněny KS: a) § 9/2 OSŘ – věci, které vyžadují vyššího soudu z celospolečenského zájmu (př. spory týkající se cizího státu) b) věci typově či skutkově obtížné c) §9/3 OSŘ – tzv. speciální agenda – obchodní věci, rejstříkové věci, insolvence • k řízení v 1. stupni je oprávněn NS: rozhodnutí o uznání cizích pravomocných rozhodnutí • při určení věcné příslušnosti se vychází z: a) povahy věci b) ceny sporného předměty
Místní příslušnost a) -
civilní řízení: obecný soud žalovaného (FO – bydliště, PO – sídlo, STÁT – sídlo organizační složky) podpůrné kritérium – poslední známé bydliště, kde je majetek nebo místo podniku zvláštní místní příslušnost: 1) Výlučná příslušnost – stanovena jako obligatorní, nesmí projednávat jiný soud, než výlučně místně příslušný (př. ve věci péče o nezletilého, osvojení) 2) Daná na výběr – stanovena jako fakultativní, jiný soud místo obecného soudu žalovaného (př. tam, kde má žalovaný stálé pracoviště) tzv. prorogace – dohoda na místní příslušnosti jiného, než zákonem příslušného soudu 1. stupně v obchodních věcech (př. ne u věcí obchodního rejstříku) b) trestní řízení: 1) dle místa, kde byl TČ spáchán 2) dle místa, kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje 3) tam, kde TČ vyšel najevo • X mladiství (bydliště nebo tam, kde se připravuje na budoucí povolání)
Krajské soudy • celkem 8 krajských soudů (2x se sídlem v Praze, Ústí N/L, HK, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava) • Praha: - Krajský soud - pro Středočeský kraj - Městský soud - krajský soud pro Prahu • některé KS mají pobočky v dalších důležitých sídlech svých obvodů (př. Olomouc, Liberec, Pardubice či Jihlava) • Obsazení KS: a) v civilním řízení jako soud 1. stupně – samosoudce b) v civilním (i trestním) řízení jako odvolací soud – senát (předseda + 2 soudci)
Řízení před KS • •
• •
• a) b) • a) b) c)
je-li v 1 stupni příslušný OS, pak je odvolacím soudem KS (v Praze Městský soud), je-li v 1. stupni příslušný KS, pak je odvolacím soudem VS výjimka tzv. bagatelní věci – sporná částka nepřevyšuje 2 tis. Kč (! Pozor na STAVOVSKÉ PŘEDPISY) z ústavního pořádku nevyplývá právo na vícestupňové soudní řízení pouze u trestního řízení dodatkový protokol č. 7 k Úmluvě o ochraně LP a zákl. svobod vyžaduje, aby každý měl právo dát přezkoumat rozhodnutí o vině a trestu soudem vyššího stupně (připuštěny výjimky u méně závažných TČ) odvolání má účinky: Suspenzivní (odkladné) – nenabývá PM a obvykle není vykonatelné Devolutivní – rozhoduje jiný soud, než ten, který napadené rozhodnutí vydal KS soud může napadené rozhodnutí (apelační opravný systém): potvrdit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) změnit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) zruší rozhodnutí (věc pak vrátí soudu 1. stupně k dalšímu řízení – ten je vázán právním názorem odvolacího soudu, proti jeho rozhodnutí opět přípustné odvolání)
Vrchní soudy • • • •
Vrchní soud v Praze – pro Čechy Vrchní soud v Olomouci – pro Moravu rozhodují vždy v senátech po vyčlenění správního soudnictví je jejich jedinou agendou rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím KS • tedy tam, kde KS rozhodují v I. stupni (př. ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech) • existence VS je mnohými kritizována jako nadbytečná poukazováno na nízkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovací činnosti (př. VS na rozdíl od NS nezveřejňují svou judikaturu)
Nám. Hrdinů 1300, 140 00 Praha 4 – Pankrác Masarykova třída 609/1 77900 Olomouc
Nejvyšší soud • • • • • a) b) • a) b) c) • •
spolu s NSS je nejvyšším článkem soustavy obecných soudů ČR skládá se z předsedy a místopředsedů, dalších soudců (jmenováni prezidentem republiky) soudcem NS - jmenován právník (min. 10 let odborná praxe) rozhoduje se vždy v senátech (v tzv. velkých senátech kolegií se rozhoduje, pokud jím byla věc postoupena senátem NS, pokud senát došel k odlišnému právnímu názoru, který byl již dříve vyjádřen v rozhodnutí NS) soudci tvoří dvě kolegia Trestní kolegium Občanskoprávní a obchodní kolegium základem rozhodovací činnosti NS je rozhodování o: mimořádných opravných prostředcích (dovolání, stížnost pro porušení zákona) obligatorní zastoupení advokátem speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby dle E zatýkacího rozkazu v rámci EU i v rámci vydávání (extradice) do ciziny sjednocování judikatury (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek NS) sídlem NS je Brno, Burešova 20 předsedové NS: Otakar Motejl 1993 - 98, Eliška Wagnerová 1998 -2002, Iva Brožová 2002 - dosud
Nejvyšší správní soud • i přes zakotvení existence soudu v ústavě již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce 2003 • skládá z: a) předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena) b) předsedů kolegií (finančně-správní a sociálně-správní) c) předsedů senátů a soudců • NS rozhoduje ve složení: • předseda senátu a 2 soudci – kasační stížnosti • předseda senátu a 4 soudci – kasační stížnost ve věci azylu • rozšířený senát – předseda senátu a 6 soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech • velký senát – předseda senátu a 8 soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu) • předseda NSS - Josef Baxa: 2003 - dosud
Řízení ve správním soudnictví • žaloba se podává zásadně ke KS dle sídla úřadu, který rozhodoval v posledním stupni • žalobu ke KS může podat FO či PO: a) pokud se cítí být ve svých právech zkrácena rozhodnutím správního úřadu (př. pravomocným rozhodnutím doměření daně) b) nečinností úřadu c) případně jiným zásahem veřejné moci • rozhodují specializované senáty proti jejich rozhodnutí lze podat kasační stížnost k NSS • v řízení před NSS obligatorně právní zastoupení • !!! v každém typu řízení musí být však respektovány ústavní principy práva na soudní ochranu
Moravské náměstí 6, Brno 657 40
Ústavní soud • atributem demokratického právního státu soud chránící dodržování Ústavy • H. Kelsen: „Ústava, která nezavedla ústavní soud ke zrušení neústavních aktů… je světlem, které nesvítí.“ • v ÚP je Kelsen pokládán za tvůrce evropského modelu ÚS jako nejvyššího ochránce demokracie • tento model rakouské ústavy, převzala po roce 1945 řada dalších zemí (po roce 1992 i ČR)
Složení ÚS • 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky + souhlas senátu 10 let • bezúhonnost, 40 let +, VŠ Prf, min. 10 let praxe v právnickém povolání • nesmí být členem politické strany, hnutí • systém výběru kandidátů v Ústavě? • imunita soudců • sídlo Brno
Rozhodovací pravomoci ÚS I. • čl. 87 Ústavy • ÚS rozhoduje: a) v plénu (§11) b) tříčlenné senáty (§15)
Návrh na zrušení zákona • nejvýznamnější: rozhodování o návrzích zrušení zákonů (či ustanovení) pro rozpor s ústavním pořádkem • rozhoduje o návrzích na zrušení jiných právních předpisů či částí pokud jsem v rozporu se zákonem nebo ústavním pořádkem • kdo může podat návrh na zrušení zákona či příslušného ustanovení? (z.č. 182/1993 Sb., o ÚS - §64) • o těchto návrzích rozhoduje ÚS v plénu • ke zrušení zákona třeba kvalifikovaná většina 9 hlasů pléna • ÚS může pouze napadený předpis zrušit (dojde-li k závěru o jeho neústavnosti či nezákonnosti) nemůže Parlamentu uložit přijmout zákon určitého znění či zavázat vládu k neprodlenému zahájení určitých legislativních prací • významný prostředek ochrany přehlasované menšiny představuje oprávnění, které k podání takového návrhu dává zákon (skupině min. 41 poslanců, resp. 17 senátorů, podzákonné předpisy – 25 poslanců, resp. 10 senátorů)
Návrh na zrušení zákona podaný FO či PO • nemohou podat samostatný návrh na zrušení právního předpisu, který považují za neústavní, jestliže se bezprostředně nedotkl jejich subjektivních práv • mohou podat návrh na zrušení zákona pouze s ústavní stížností • návrh na zrušení má akcesorickou povahu (sdílí její osud) je-li proto ústavní stížnost z nějakého důvodu odmítnuta, je tím automaticky odmítnut i návrh na zrušení právního předpisu
Rozhodovací pravomoci ÚS II. • nejrozsáhlejší agenda rozhodování ústavní stížnost FO a PO • rozhodují tříčlenné senáty • proti pravomocnému rozhodnutí (musí být vyčerpány běžné opravné prostředky) • stížnost může směřovat proti rozhodnutí či jinému zásahu veřejné moci do ústavních práv či svobod těchto subjektů • obligatorní zastoupení advokátem • poplatky za řízení se nehradí
!!!! Brát na vědomí !!!! • Ústavní soud není JEN další normální soudní instancí • je nezbytné argumentovat jen porušením ústavních práv a svobod
Rozhodovací pravomoci ÚS III. • rozhodovat ve sporech o platnost zvolení poslance či senátora • o neslučitelnosti výkonu funkce těchto ústavních činitelů s jinými funkcemi • o žalobě Senátu proti prezidentu republiky pro velezradu • o návrhu prezidenta na zrušení usnesení PS a Senátu, že prezident nemůže vykonávat svou funkci • o kompetenčních sporech mezi vrcholnými ústavními orgány • o opatřeních, která jsou nezbytná k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro ČR závazné
Další rozhodovací pravomoci ÚS IV. • oprávněn posoudit, zda důležité mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10 a v čl. 49 Ústavy jsou v souladu s ústavním pořádkem ČR • až do rozhodnutí ÚS nesmí být smlouva ratifikována
Rozhodnutí ÚS • čl. 89 odst. 2 Ústavy rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny (erga omnes)
Joštova 8, 660 83 Brno 2
Soudy a jiné instituce zajišťující ochranu práv a oprávněných zájmů subjektů • soudy • jiné orgány: 1) ombudsman 2) státní zastupitelství – patří ovšem do moci výkonné, tzv. státní orgán moci výkonné 3) advokacie 4) notářství 5) stálé rozhodčí soudy a rozhodci
Soudy • „jménem ČR republiky nezávislé soudy“ • LZPS garantuje v hlavě V. právo na soudní a jinou ochranu • soudní ochrana spočívá v tom, že soudy způsobem pro ně specifickým řeší právní spory • všichni účastníci jsou si rovni • v ustanovení čl. 36 odst. 1 LZPS je několik principů na nichž je ochrana založena: a) každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem, a to zákonem stanoveným způsobem b) požadavek na stanovený postup – soudní ochrana OSŘ, pro jiné orgány, př. SŘ • další zásady: a) nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci b) každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez průtahů a v jeho přítomnosti c) soudy poskytují ochranu především tím, že nalézají právo d) zásada ústnosti e) garance základních práv účastníků soudního řízení (př. právo odepřít výpověď, právo na právní pomoc, právo na tlumočníka)
Ad 1) Veřejný ochránce práv • tzv. ombudsman • několik pokusu nakonec přijat Parlamentem z. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv • přestože návrh zákona předkládán vládou, kde v programovém prohlášení projevena snaha o doplnění Ústavy o institut VOP pokus o změnu Ústavy učiněn nebyl • !!! nezakotvení této instituce v Ústavě umožňuje jakýkoli zásah zákonodárce, aniž by mohl zasáhnout ÚS (př. zrušení úřadu)
VOP • VOP + zástupce – voleni PS na 6 let (2 kandidáty na každou funkci navrhuje prezident + stejné oprávnění i Senát) • volitelnost do senátu • z výkonu funkce odpovědný PS + nutné předkládat pravidelné roční zprávy
Působnost VOP • úkolem je: poskytovat ochranu osobám před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je toto jednání v rozporu s právem nebo s principy demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností • působnost zaměřena především na činnost veřejné správy (tzv. kontrolor této správy, nikoli však samosprávy!) • pozitivní výčet (§1) je doplněn negativním vymezením (§1/5): Parlament, prezident, vláda, NKÚ, zpravodajské služby, soudy, činnost vyšetřovatelů a SZ (x orgány správy SZ, státní správy soudů • VOP nemůže: a) nahrazovat činnost orgánů státní správy b) měnit nebo rušit jejich rozhodnutí
Řízení před VOP • šetření zahájeno na základě podnětu • nepatří-li věc do působnosti VOP, pak poučí stěžovatele o správném postupu • stěžovatele vyrozumí o zahájení • pro zjištění skutečného stavu věci – oprávněn nahlížet do spisů, vyžadovat vysvětlení, hovořit s osoby umístěnými v zařízeních… • příslušné úřady mají povinnost poskytnout součinnost a pomoc • zjistí-li porušení práv či jiná pochybení: - vyzve, aby se úřad vyjádřil - nevede-li to k nápravě, pak sdělí své stanovisko spolu s návrhem opatření k nápravě (př. aby bylo zahájeno disciplinární řízení, poskytnuta náhrada škody, přezkoumáno rozhodnutí…) • provedení opatření nemůže nařídit !!!
Ad 2) Státní zastupitelství • Státní orgán moci výkonné zastupuje stát a veřejný zájem hlavně v řízení před soudy a) v trestním řízení: zastupuje veřejnou žalovu, resp. podává jménem státu žalobu b) v civilním řízení: činí úkony, které mu zákon výslovně svěřuje (§ 35 OSŘ): - podat návrh na zahájení řízení z důvodu veřejného zájmu v řízení má právo jako účastník řízení (x nesmí činit procesní úkony) - vstoupit do již zahájeného řízení – př. prohlášení za mrtvého, ve věcech zápisu do OR, u způsobilosti k PÚ (stojí samostatně,př. lze se vyjadřovat) • SZ je zakotveno v Ústavě v čl. 80 • postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu SZ upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství • zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1994, kdy soustava SZ nahradila dosavadní prokuraturu • sídla SZ a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů
Soustava SZ • soustava: a) Nejvyšší státní zastupitelství v Brně b) 2 vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouci) c) 8 krajských státních zastupitelství d) okresní státní zastupitelství • v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze • v obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně
Ad 3) Advokacie • LZPS stanoví právo každého člověka na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení • upraveno je rovněž právo obviněného na obhajobu prostřednictvím obhájce • realizaci těchto práv zajišťuje zákon o advokacii • Advokacie výkon advokacie jako poskytování právní pomoci provozované jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu • P&POV advokáta: a) chránit a prosazovat oprávněné zájmy klienta b) advokát musí být nezávislý na všech vlivech, a proto je povinen vyhýbat se možným zásahům do své nezávislosti
Ad 4) Notářství • zákon o notářích + notářský řád • notář - FO splňující zákonné předpoklady, které stát pověřil notářským úřadem • notářský řád – soubor pravomocí k notářské činnosti trvale spojené s místem výkonu činností • notářská činnost: a) sepisování veřejných listin b) příjímání listin do úschovy (př. závěť) c) zastupování d) může vykonávat funkci insolvenčního správce • organizují se v notářských komorách sdružují notáře se sídly v rámci jejich obvodu • notářské komory s sdružují v obvodu KS
Ad 5) Stálé rozhodčí soudy a rozhodci • jde o mimosoudní řešení sporů • jde o způsob řešení sporů, který je fakultativní a záleží na stranách, jestli se pro tento způsob rozhodnou • Struktura rozhodčího řízení: a) AD HOC – účastníci si zpravidla stanoví vlastní pravidla rozhodčího řízení b) INSTITUCIONÁLNÍ – účastníci se podvolují konkrétnímu stálému soudu a jeho pravidlům
Rozhodčí smlouva • podmínka vzniku pravomoci rozhodců • rozhodčí smlouvou přesouváme pravomoc k rozhodnutí sporu na rozhodce či rozhodčí soud • musí být písemná • druhy: a) smlouva o rozhodci – pro spor, který již vznikl b) všeobecné ujednání – na delší časové období c) rozhodčí doložka – součást smlouvy hlavní – vztahuje se na spory budoucí • minimální obsah: a) vymezení sporů b) projev vůle stran řešit spor v rozhodčím řízení c) určení o jaký druh rozhodčího řízení jde
Projev autonomie vůle v rozhodčím řízení • autonomie vůle se projevuje ve 2 směrech: 1) možnost volby rozhodčího řízení 2) možnost volby rozhodčí instance a) Ad hoc – občan ČR, zletilý, způsobilost k PÚ, není nutné VŠ právnické vzdělání, ani není nutná bezúhonnost pouze FO ne PO, která je známá a je to odborník z praxe, ne však soudce b) Institucionalizované – je to PO s vlastní organizační strukturou a vlastním řádem + vede vlastní seznamy rozhodců • rozhodčí soudy: 1) obecné: RS při MOK v Paříži, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (jediný stálý rozhodčí soud v ČR) 2) zvláštní: Rozhodčí centrum WIPO
Nejvyšší kontrolní úřad • Ústava NKÚ nezařazuje do žádné z tradičních tří mocí • specializovaný kontrolní orgán (z.č. 166/1993 Sb., o NKÚ) • předmětem kontroly: a) hospodaření se stáním majetkem b) plnění státního rozpočtu c) plnění státního závěrečného účtu d) hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a s prostředky, za které převzal stát záruky e) vydávání a umořování státních cenných papírů a zadávání státních zakázek • podobný ústav od roku 1919 v Československu tzv. Nejvyšší účetní kontrolní úřad • kontrola může být prováděna u organizačních složek státu, ale i u PO či FO + v určitém rozsahu může kontrolovat i ČNB
Orgány NKÚ • prezident, viceprezident, Kolegium (prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu), senáty, Kárná komora • prezident + viceprezident jmenován prezidentem republiky na návrh PS, a to na dobu 9 let • dalších 15 členů Úřadu je voleno na návrh NKÚ PS bez časového omezení • všichni členové úřad tvoří Kolegium • předsedou Kárné komory je prezident úřadu (další 2 členy jmenuje předseda NS z řad soudců NS) • sídlem je Praha
Česká národní banka • • • •
čl. 98 Ústavy ústřední banka státu hlavní cíl: péče o cenovou stabilitu více ústava nevymezuje podrobnější úprava postavení a působnosti stanoví z.č. 6/1993 Sb., o ČNB • sídlo Praha – na území ČR pobočky • povinna podávat PS min. 2x ročně zprávu o měnovém vývoji (min.1x za 3 měsíce veřejnost) • ČNB působí jako: a) správní úřad (oprávnění vydávat právní předpisy vyhlášky) b) podnikatelský subjekt (nakládá s vlastním majetkem)
Orgány ČNB • nejvyšší orgán 7 členná bankovní rada (guvernér, 2 viceguvernéři, 4 členové) • jmenováni prezidentem republiky na návrh vlády (6let) • guvernér ČNB právo účastnit se s poradním hlasem schůze vlády • ministr financí (příp. jiný pověřený člen vlády) právo účastnit se s poradním hlasem zasedání bankovní rady • FCE v bankovní radě je neslučitelná s funkcí: poslance, člena vlády, členství v dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů
Pravomoci ČNB • určuje měnovou politiku • vydává bankovky a mince • řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank • dohled nad bankami • dává do prodeje státní dluhopisy • vyhlašuje režim kurzu měny a tento kurz
