Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody
Mgr. Alice Háková, březen 2012
1. Ramsarská úmluva o mokřadech mezinárodního významu 1971, Irán 1160 zemí, 2000 lokalit (v roce 2010 jen 1641), rozloha cca 193 mil. ha Podmínka: každý stát musí mít vyhlášenou alespoň jednu lokalitu cca 50 % lokalit je v Evropě 47 % rozlohy lokalit je v Africe, 41 % v Evropě Max. 168 lokalit v U.K. - Seznam ohrožených mokřadů
9 kritérií ve 2 okruzích: - reprezentativnost-vzácnost mokřadu - význam pro ochranu biodiverzity
- 5. vydání the Ramsar Handbooks for the conservation and wise use of wetlands - Poradní skupina pro řešení problémů v Ramsar lokalitách – v roce 2011 navštívila Šumavská rašeliniště - v únoru – World Wetlands Day – letos téma Mokřady a turismus - sponzor - Danone/Avian Group for Water
- největší lokalita – „Ngiri-Tumba-Maindombe“ v Kongu, 6,5 mil ha Wetlands International
- jediná transboundary lokalita mimo území Evropy "Niumi-Saloum“ v Gambii a Senegalu, celkem 13 lokalit (1 trilateral) Příprava nových lokalit v Rusku – 166 o rozloze 50 mil. ha: - např. rašeliniště na J Sibiři (Bolšoje Vasjuganskoje boloto), 5 mil. ha
ČR: - člen od r. 1990, MŽP -Český ramsarský výbor, Expertní skupina
Území v návrhu pro vyhlášení: RS 13 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa RS 14 Horní Jizera (Jizera Headwaters)
RS 1 Šumavská rašeliniště (Šumava peatlands) RS 2 Třeboňské rybníky (Třeboň fishponds) RS 3 Novozámecký a Břehyňský rybník (Novozámecký and Břehyňský fishponds) RS 4 Lednické rybníky (Lednice fishponds) RS 5 Litovelské Pomoraví RS 6 Poodří RS 7 Krkonošská rašeliniště (Krkonoše Mountains mires) RS 8 Třeboňská rašeliniště (Třeboň peatlands) RS 9 Mokřady dolního Podyjí (Floodplain of lower Dyje River) RS 10 Mokřady Liběchovky a Pšovky (Liběchovka and Pšovka Brook) RS 11 Podzemní Punkva (Punkva subterranean stream) RS12 Krušnohorská rašeliniště (Krušnohorská Mountains mires)
Několik ohrožených lokalit je v Indii: -Bharatpur – invazní hyacint zarostl Harike Lake, které se zmenšilo z 108 km2 na jen 48 km2, bude vyškrtnuto? - Wular Lake – pytláctví a kácení lesů na okrajích jezera - Sambhar Lake – výstavba dálnice a rozvoj zařízení na získávání soli z jezera
Ramsar lokalita – Inner Niger Delta, Mali - existence lokality závislá na pravidelných záplavách – rybáři, chovatelé dobytka, farmáři, celkem zde žije 1,5 mil lidí - důležitá je dotace vody v období dešťů, kdy vznikne zaplavená oblast o velikosti 30,000 km2, v suchém období se zmenší na 40 km2
- nyní nedostatek vody z důvodu globálního oteplování (větší výpar), ale také asi větší vliv současné přehrady a zavlažovací systém pro pěstování rýže v horní části povodí
-v současnosti plány na výstavbu dalších 3 přehrad např. Fomi Dam, které budou naplněny během období dešťů, což bude znamenat méně vody v deltě - rozvoj zavlažovacích systémů – nyní zavlažováno 100,000 ha, v roce 2020 190-300,000 ha – pěstování rýže, cukrové třtiny a bavlny - předpoklad zmenšení záplavové oblasti v deltě z 30,000 km2 na 8,000 km2 Návrhy: -využití spíše solární energie než vodní - investovat do stávajících zavlažovacích systémů ke zlepšení jejich efektivnosti - posouzení investic do pěstování bavlny a cukrové třtiny
2. Úmluva o biologické rozmanitosti, CBD Předložena k podpisu: 1992 v Rio de Janeiru, 174 smluvní strany Členství ČR: 1994, http://www.chm.nature.cz/ 3 cíle: -ochrana biodiverzity na všech úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, ekosystémy/krajina) - udržitelné využívání jejich složek - rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů z využívání genetických zdrojů
6 pracovních programů..(i zemědělská problematika)
Spolupráce úmluv 1 a 2 – ¾ nezávislých států jsou členy Iniciativa pro říční povodí – prostorově vymezené ekosystémy a péče o ně – 2001 – Světové středisko pro ŽP v Kuala Lumpur, diskuze www.riverbasin.org -zvláštní pozornost – mangrovy, zalesněná rašeliniště - vzdělávací projekt obou úmluv a IUCN – mokřadní invazní druhy v Africe -V roce 2010 proběhl Mezinárodní rok biodiverzity. Úlohu kontaktního místa konvence hraje její sekretariát. V říjnu 2010 proběhla v japonské Naogoji 10. konference stran Konvence, na které byl přijat tzv. Nagojský protokol
Countdown 2010 - indikátory – nesplněny např. množství produktů pocházejících z obnovitelných zdrojů, ekologická stopa, biodiv.jako zdroj potravy a léků, podpora komunit závislých na lokálních zdrojích
3. CITES – Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 1973, Washington, nyní 175 zemí ČR: 1993, novela zákona č 100/2004, MŽP-výkonný orgán (dovozní povolení), AOPK ČR-odborná stanoviska, krajské úřady-registrace, výjimky, ČIŽP - kontrola -kontrola obchodu s ohroženými druhy na mezinárodním poli - od 1970 se populace nosorožců dvourohých snížila o 95% z důvodu pytláctví pro rohy, nyní se početnost zvyšuje 5 000 zvířat a 28 000 rostlin – 3 kategorie ve 3 přílohách:
I. druhy ohrožené vyhubením, A: orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční - II. druhy s povolením, B: vlk, medvěd hnědý, rys ostrovid, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavky lékařská, jasoň červenooký, sněženka podsněžník a brambořík nachový. V této příloze jsou zařazeny i celé skupiny živočichů a rostlin, jako např. primáti, papoušci, kaktusy či orchideje. - III. Druhy ohrožené na území některého státu, C, D. Druhy, kde je povinnost ohlásit dovoz celnímu orgánu např. kobra královská v Indii - značení zvířat: kroužek (ptáci) čipy (i plazi a savci) fotografie individuálních znaků (suchozemské želvy)
Různé projekty: -The International Tropical Timber Organization (ITTO) and the CITES – obchod s tropickými druhy dřevin - ochrana orangutanů - ochrana slonů - obchod s mahagonem
- obchod s caviárem – ochrana jeseterů v Kaspickém moři – povolení, označení, snížení početnosti po rozpadu SSSR
Ze zákazu je možné udělit výjimku: 1. Výjimka pro konkrétní exemplář 2. Výjimka pro konkrétní transakci nebo činnost – např. jednorázový prodej, i pro jedince, které nelze označit – např. mladé želvy Testudo
4. Bonnská úmluva – Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů 1981, 89 smluvních stran, sekretariát UNEP Bonn Členství ČR: 1994 Příloha 1 – druhy ohrožené vyhubením – z ČR orel mořský, gorila horská, velryby, kožatka velká Příloha 2 – druhy zasluhující pozornost – lejsci, netopýři, delfíni, mandelík hajní, čáp bílý Další dohody pod záštitou úmluvy: Netopýři v Evropě (21 druhů), Africko-Euroasijské stěhovavé druhy (76 druhů), mořské želvy, Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého
5. Bernská úmluva – Úmluva o ochraně evropské fauny a flory a jejich stanovišť 1979 – 1982, Rada Evropy, ČR: 1998 51 evropských a afrických států -
nutná spolupráce mezi státy
-
důraz na ohrožené a stěhovavé druhy
4 přílohy: 1. Přísně chráněné druhy rostlin 2. Přísně chráněné druhy živočichů 3. Chráněné živočišné druhy 4. Zakázané metody lovu a způsobu držení živočichů
Monitoring zákonné implementace úmluvy Ochrana přírodních stanovišť Monitoring druhů a záchranné programy Ochrana biodiverzity mimo chráněná území Monitoring ohrožených druhů
např: kareta obecná v Turecku křeček polní v Nizozemí kareta obrovská na poloostrově Akamas na Kypru
6. Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe /UNCCD 1996, 193 smluvní strany Členství ČR: 2000 Rozvinuté země se zavázaly poskytnout pomoc, a to nejen finanční, ale i dodat potřebné technologie a “know how” zemím ohroženým desertifikací. -národní programy – Afrika, Asie, střední a východ.Evropa, Latinská Amerika, severní Středomoří - regionální programy
Další úmluvy a dohody: Úmluva o světovém dědictví AEWA - Dohoda o ochraně africkoeuroasijských stěhovavých vodních ptáků Předložena k podpisu v roce 1995 Hague, Nizozemí, 119 zemí, v platnost 2001 - v rámci Bonnské úmluvy Členství ČR: od 2006
- projekt Wings over Wetlands – analýza poznatků, prezentace
