mezinárodní hudební festival

mezinárodní hudební festival 20. září – 25. října

2014 Pod záštitou

Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, Mons. Mgr. Jana Baxanta, biskupa litoměřického, Ministerstva kultury České republiky a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze za podpory spolupořadatele města Česká Lípa s podporou ČESKOLIPSKÉ TEPLÁRENSKÉ, a. s. člena MVV Energie CZ, Ministerstva kultury České republiky, Roku české hudby, Libereckého a Ústeckého kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, Nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, Státního fondu kultury ČR, a dalších subjektů pořádá Bohemorum s. r. o. a ARBOR – občanské sdružení pro duchovní kulturu.

dovolte mi i tentokrát pozdravit jménem spolupořadatele, města Česká Lípa, vás, příznivce Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který nás v letošním roce provede po šestnácti zajímavých místech Libereckého a Ústeckého kraje a příhraničního Saska. Společně budeme mít možnost navštívit celkem jednadvacet koncertů. Festivalové menu nabídne dokonalou všehochuť nejrůznějších hudebních žánrů – od opery přes barokní divadlo až po folk. Ochutnat bude moci každý.

Musica ještě jeden, pro mě možná ještě významnější. Oživuje totiž mnohdy zapadlé objekty a umocňuje atmosféru jednotlivých koncertních míst. I letos se tak může Česká Lípa, která stále je pomyslným srdcem festivalu, těšit na svůj týden. Dobu, kdy se celé město zahalí do tmavomodré a vzduchem se nese jiskřivá atmosféra výjimečných hudebních zážitků. Lípa Musica se zastaví v několika kostelech v malých obcích na Českolipsku. Vyrazí také do Německa, upevňovat příhraniční vztahy a dávat zapomenout na staré křivdy.

Zdá se mi neuvěřitelné, že se letos odehraje již 13. ročník tohoto výjimečného festivalu. Kulturní akce, která začínala v České Lípě skromně jako místní festival duchovní hudby, již zdaleka přesáhla nejen svou původní formu, ale také hranice našeho státu. Jak roste kulturní úroveň celého festivalu, roste i počet jeho spokojených návštěvníků. Myslím, že to je dobré znamení.

Co Lípě Musice přát do letošního, 13. ročníku? Aby nebyl smolný. Přeji mu, aby mu naopak magické číslo třináct přineslo ještě více spokojených posluchačů a ještě krásnějších kulturních zážitků. A do budoucna? Přeji Lípě Musice, aby se i v příštích letech nebála bořit hranice mezi lidmi, městy a státy. Ráda se s vámi se všemi vždy setkám na některém z báječných koncertů.

Vážení přátelé,

Kromě nesporného přínosu hudebního má festival Lípa

2

Vážení milovníci vážné hudby, příznivci Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, po roce se stejně jako mnoho hudebních fanoušků těším na již 13. ročník festivalu, který patří ke kulturnímu „rodinnému“ stříbru Libereckého kraje. V rámci oslav Roku české hudby pořadatelé připravili tradiční i nečekaná setkání s klasickou hudbou, folkem, alternativní muzikou, tancem i operou. Mezi 20. zářím 25. říjnem 2014 tak uslyšíme na mnoha místech Libereckého kraje plejádu špičkových sólistů a významná hudební tělesa a seskupení – od úvodního operního galakoncertu Štefana Margity v České Lípě, až po ten závěrečný, slavnostní koncert, kdy u příležitosti státního svátku 28. října vystoupí přední světový klavírista německého

původu Gerhard Oppitz. I proto je mi ctí převzít i letos záštitu nad tímto ročníkem festivalu Lípa Musica. Přeji všem vystupujícím, divákům a posluchačům, aby z koncertů odcházeli s nezapomenutelnými hudební zážitky a dojmy, a organizátorům pak mnoho nápadů a odvahy je realizovat. Těším se! Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

Mgr. Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa

3

Letos opět se území severních Čech, z České Lípy jako ohniska, zjemní festivalem „Lípa Musica“, tedy hudbou a pozorným nasloucháním. Vždycky je tomu tak: muzikální instrumentalisté „předčítají“ historickou hudební literaturu velkých mistrů a posluchači nasloucháním vnímají poselství často z dávných věků. Kupodivu však, srozumitelné a blízké citlivému člověku i dnes. Jednotlivé koncerty, tak mnohdy rozmanité svým stylem a rozprostřené do tolika míst našeho severočeského, zvláště pak českolipského regionu, se neobejdou bez jedné důležité a krásné skutečnosti: publika. Radostí hudebního festivalu „Lípa Musica“, pochopitelně jeho pilných organizátorů, je dosažení lidského přátelského setkání. Nepochybně, čím více bude takových živých setkání, při kterých blahodárně zakoušíme

4

lidskou sounáležitost, tím více zkrášlí celá zdejší lidská rodina a kraj domova. Nechť Bůh požehná dílo festivalu a autory jeho myšlenek, místa konání i všechny účastníky a posluchače! Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický

Vážení a milí hudební příznivci, je mi velkým potěšením pozdravit Vás touto cestou při příležitosti konání již 13. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. I letos se máme opět na co těšit. Je úžasné, že tolik významných a svou hudbou obohacujících umělců našlo cestu právě k tomuto severočeskému festivalu.

nevšedních zážitků, a festivalu samotnému, ať se i nadále ubírá svou nastíněnou cestou, která jej řadí mezi významní události, které je nezbytné navštívit. S úctou Mgr. Miroslav Rovenský, náměstek ministra kultury

Velice rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří se na organizaci a celé realizaci festivalu podílejí. Velmi si cením nadšení a úsilí, které je do celé akce vkládáno a nutno poznamenat, že ve výsledku je tato práce viditelná, či u hudebního festivalu spíše slyšitelná. Jsem vděčný za to, že kulturní akce jako je i MHF Lípa Musica, nám pomáhají překonávat překážky v našich všedních životech. Je potřeba si takové události náležitě hýčkat. Přeji všem návštěvníkům, aby jim festival přinesl mnoho

5

Vážení přátelé, BOHEMIAN HERITAGE FUND je letos opět partnerem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Těší nás, že tento hudební a společenský svátek letos přivede své diváky do 12 severočeských měst a třech měst v sousedním Sasku. Právě tento přeshraniční dialog považuje nadační fond za zcela zásadní. Setkávání přátel umění napříč hranicemi České a Německé republiky nabízí ideální platformu pro budování nové generace vztahů založených na důvěře, porozumění a souznění. Jednotlivé koncerty důkladně promyšlené festivalové dramaturgie letos spojují dvě osy, jsou jimi Rok české hudby a hudba barokní. Festival představí nejlepší umělce a umělecké soubory, které naše země na poli interpretace staré hudby v současnosti nabízí a kteří v evropském měřítku určují moderní trend ve svém oboru. Festival hostí také zahraniční umělce a právě touto kombinací se dostává na úroveň festivalů evropské úrovně. I proto nadační fond festival Lípa Musica podporuje. Jedním z jeho poslání je totiž zařazování českého umění a kultury do evropského kontextu.

6

Rád bych na tomto místě zmínil také zásadní roli soukromých mecenášů a dobrovolníků. Vážíme si toho, že mecenáši našeho nadačního fondu sdílejí pocit zodpovědnosti za kultivaci českého kulturního prostředí a umožňují nám zajišťovat exkluzivní kvalitu českého umění. Bez jejich přispění by kulturní a společenský život byl, a v regionech je to patrné obzvlášť, o mnoho chudší. Mé poděkování patří také vám, divákům, stejně jako celému organizačnímu týmu festivalu, díky němuž se festival Lípa Musica stává rok co rok nedílnou součástí našeho společenského a kulturního života.

JUDr. Pavel Smutný, předseda správní rady Bohemian Heritage Fund, nadační fond

Název Baroko či barok bývá odvozován od portugalského názvu pérola barroca – perla nepravidelného tvaru. Jde o sloh bohatý a nesmírně rozmanitý. Někdy střídmý až upjatý, jindy opulentní, plný zlata, mramoru, přepychu. Podobně i Mezinárodní festival Lípa Musica nabízí monumentální baziliku, nádherné kostely venkovské, ale i moderní budovy či budovy nečekané, technické, jako je například Centrum textilního tisku v České Lípě. Hudba díky pečlivému výběru organizátorů přichází však vždy přesně tam, kam patří, jakoby právě pro onen vybraný prostor byla píseň, či skladba složena. A to tak přirozeně, tak jak to při svém výběru dělali barokní stavitelé - kongeniálně. Jedním ze základních znaků barokního sochařství jsou rozevláté šaty a jejich bohaté řasení drapérie - a takto je rozevlátý celý festival do kraje, ba přes hranice, do Německa. Plní tak i funkci mostu, ba kulturní misie, jež pohříchu v minulosti přicházívala spíše opačným směrem. O to jsme ale na festival pyšnější.

barvy karmínově, sytě rudé či hnědé, nabízí milovníkům hudby nepřeberné množství styylů, žánrů a míst, nejen barokních, již jsou mi však, jak patrno, osobně nejbližší. Festival, podobně jako podzim, v němž přichází, má v programu interprety a hudbu klidnější, odkazující k zadumanému babímu létu. Rychlejší podzimu ve vrcholu, ale i hudební smršť, která jakoby chtěla ohýbat větve až k prasknutí, rvát listí a točit jej v divokém víru. Ať žije hudba, ať žijí kostely, sláva festivalu! Mgr. Tomáš Vlček, místostarosta města Česká Lípa

Festival Lípa Musica probíhá na podzim a podbně jako listy, zbavené zeleně tu rychle, tu náhle zbarvené do žluta, oranžova,

7

Vážení festivaloví hosté, znáte ten moment, kdy jste zaslechli tu pravou píseň v pravý okamžik? A rozezpívali jste se, či jste se dokonce roztančili? V takových chvílích se cítíme plní života, energie a jsme opravdu šťastní.

Vaši vnitřní strunu. Poslouchejme hudbu každý den, byť jen na pár minut, je to velmi jednoduchý, ale velmi působivý prostředek jak obohatit naše životy a zůstat vyrovnaný. Martin Prokeš, ředitel MHF Lípa Musica

A to všechno jen proto, že jsme zaslechli pár tónů, které rozechvěly tu správnou strunu a rezonují s naším momentálním rozpoložením. Hudba dokáže pozvednou náladu, vykouzlit na našich tvářích úsměv a pozitivně přispívá ke zvýšení kvality našich životů.

Neměli bychom zanedbávat poslech hudby, která nás inspiruje, obohacuje a zprostředkovává dialog naší duše s něčím nadpozemským. Každý z nás by si měl vytvořit svou hudební knihovnu, která mu bude přítelem i lékem každý den v týdnu. Já osobně si velmi rád pouštím hudbu při práci a při řízení, tam si jí vyberu sám a jsem sám sobě terapeutem, protože si ordinuji hudbu podle momentální nálady. Přál bych si, aby Vám letošní Lípa Musica přinesla co nejvíce potěšení a aby Vám rozechvěla

8

9

Schirgiswalde mezinárodní hudební festival 20. září – 25. října 2014

Šluknov

Großschönau Zittau Kamenický Šenov Děčín

Teplice

Cvikov Nový Bor

Nový Oldřichov Jezvé Česká Lípa Kravaře

10

Zahrádky

Stráž p. Ralskem Doksy

11

„Podmínkou pro nalezení dávného partnerství a přátelství je dialog.“ ZAHAJOVACÍ KONCERT: OPERNÍ GALA sobota 20. září, 19.00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal Štefan Margita – tenor Filharmonie Hradec Králové, Marek Štilec – dirigent F. Schubert / G. Donizetti / G. Bizet / G. Gershwin P. I. Čajkovskij / P. Mascagni / F. Cilea / J. Strauss ad. ARMIDA: PREMIÉRA MOBILNÍHO BAROKNÍHO DIVADLA pondělí 22. září, 20.00 Česká Lípa, Kulturní dům Crystal Florea Theatrum Musica Florea a Hartig Ensemble Marek Štryncl – dirigent G. Scarlatti komorní opera ze zámeckého archivu Českého Krumlova pro sóla, balet a orchestr LÍPA MUSICA DĚTEM: OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK úterý 23. září, 9.00 a 10.30 Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Severáček – liberecký dětský sbor ZUŠ Jiří Kubík – baryton, Pavel Soukup – vypravěč B. Martinů / P. Eben / M. Uherek THERE IS: OSOBITÝ LONDÝNSKÝ FOLK středa 24. září, 19.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Jono McCleery – zpěv, kytara VARHANNÍ HUDBA V PROMĚNÁCH STALETÍ pátek 26. září, 19.00 Česká Lípa, bazilika Všech svatých Bernhard Marx – varhany J. S. Bach / D. Buxtehude / C. P. E. Bach / V. Petrali E. Forrer / A. K. Winteler SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT DOBRÁ MEDITACE sobota 27. září, 19.00 Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele Clarinet Factory SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT IN FEMINEA FORMA: HUDEBNÍ PRAXE ŽENSKÝCH KLÁŠTERŮ neděle 28. září, 17.00 Jezvé, kostel sv. Vavřince Ensemble Musaicum, Karolina Brachman – umělecká vedoucí Markéta Cukrová – alt, jako host H. von Bingen / G. Baptista / C. Assandra / L. O. Vizzana C. M. Cozzolani / B. Strozzi / A. Bembo / F. C. Romana E. J. de la Guerre / C. Sessa

Změna programu vyhrazena

ROZJÍMÁNÍ O LÁSCE, ŽIVOTĚ A SMRTI úterý 30. září, 19.00 Cvikov, Multifunkční kulturní centrum Sever středa 1. října, 19.00 Nový Oldřichov, kostel sv. Kříže Hradišťan, Jiří Pavlica – umělecký vedoucí SLOVANSKÉ TANCE čtvrtek 2. října, 19.00 Šluknov, Zámek – Koncertní sál Ivan a Lukáš Klánských – klavír A. Dvořák Z MÉHO ŽIVOTA pátek 3. října, 19.00 Großschönau, evangelicko-luteránský kostel Waltersdorf Zemlinského kvarteto L. Janáček / B. Smetana / A. Dvořák

12

TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH IL VIOLINO BOEMO sobota 4. října, 19.00 Zahrádky, kostel sv. Barbory Lenka Torgersen – housle, Václav Luks – cembalo F. Benda / F. Jiránek / G. H. Stölzel KOUZLO HARFY neděle 5. října, 17.00 Kravaře, kostel Narození Panny Marie Jana Boušková – harfa B. Smetana / A. Dvořák / J. Suk / F. A. Rosetti ad. SLAVNÉ BAROKNÍ KANTÁTY A MOTETA čtvrtek 9. října, 19.00 Děčín, zámek – Knihovní sál Collegium 1704, Collegium Vocale 1704, Václav Luks – dirigent J. S. Bach / H. Schütz / Ch. Bernhard LUŽANSKÁ MŠE sobota 11. října, 19.00 Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Ensemble Inégal, Adam Viktora – umělecký vedoucí Vladimír Roubal – harmonium A. Dvořák / J. I. F. Biber LUŽANSKÁ MŠE neděle 12. října, 17.00 Schirgiswalde, kostel Mariä Himmelfahrt Ensemble Inégal, Adam Viktora – umělecký vedoucí Vladimír Roubal – harmonium A. Dvořák PÍSNĚ NĚMECKÉHO ROMANTISMU A SECESE sobota 18. října, 19.30 Zittau, Radnice – Burgersaal Martinů Voices, Lukáš Vasilek – umělecký vedoucí J. Brahms / R. Wagner / G. Mahler FANDANGO: PODMANIVÝ SVĚT TRADIČNÍHO ŠPANĚLSKÉHO TANCE pondělí 20. října, 19.00 Doksy, zámek Ludovica Mosca – tanec a kastaněty Lucie Guerra Žáková, Petra Žďárská – cembalo J. H. d‘Anglebert / A. Soler / A. Scarlatti / L. Boccherini SVĚTOVÝ VELIKÁN KLAVÍRU čtvrtek 23. října, 19.00 Teplice, Dům kultury Gerhard Oppitz – klavír F. Schubert / J. Brahms LÍPA CANTANTES: PĚVECKÁ SOUTĚŽ pátek 24. října, 17.00 Česká Lípa, foyer ZUŠ v České Lípě Slavnostní koncert vítězů krajské pěvecké soutěže žáků ZUŠ vyhlášené festivalem ZÁVĚREČNÝ KONCERT Z NOVÉHO SVĚTA sobota 25. října, 19.00 Nový Bor, Městské divadlo Gerhard Oppitz – klavír PKF – Prague Philharmonia, Tomáš Brauner – dirigent L. van Beethoven: Klavírní koncert č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“ A. Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95, B178 „Z Nového světa“

13

1. festivalový týden

sobota 20. září, 19.00 h.

Česká Lípa, Kulturní dům Crystal

Večer otevírá předehra k romantické opeře Čarostřelec od Carla Marii von Webera. Následuje něžný i úpěnlivý kus Panis angelicus od belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, který je známý v podání mnoha vynikajících světových tenorů. Na něj navazuje při operních ukázkách takřka obligátní, ale při tom stále stejně naléhavý a niterný opus Ave Maria od Franze Schuberta.

ZAHAJOVACÍ KONCERT OPERNÍ GALA

Štefan Margita – tenor Filharmonie Hradec Králové Marek Štilec – dirigent

Carl Maria von Weber (1786–1826):

Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893):

Předehra k opeře Čarostřelec

Polonéza z opery Evžen Oněgin

César Franck (1822–1890):

Nikolaj Rimskij-Korsakov

Panis angelicus

(1844–1908): Árie kupce z opery Sadko

Franz Schubert (1797–1828): Ave Maria

Johann Strauss ml. (1825–1899): Předehra k operetě Netopýr

Gaetano Donizetti (1797–1848): Předehra k opeře Don Pasquale

Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893):

Una furtiva lagrima, árie Nemorina

Kuda, kuda, árie Lenského

z opery Nápoj lásky

z opery Evžen Oněgin

Georges Bizet (1838–1875):

Pietro Mascagni (1863–1945):

Intermezzo z opery Carmen

Intermezzo z opery Sedlák Kavalír

George Gershwin (1898–1937):

Francesco Cilea (1866–1950):

árie Sporting Life z opery

È la solita storia del pastore,

Porgy a Bess

árie Federica z opery Arlézanka

- přestávka -

14

Umělecký rejstřík Štefana Margity je velmi bohatý a jeho kariéra je lemována mnoha zásadními operními rolemi, z nichž úvodní večer festivalu nabízí hned několik. Široký záběr repertoáru osciluje mezi světy klasické operní hudby 19. století a tvorby, jež hraničí s jazzem, jak se jej snažil do klasické hudby implementovat Američan George Gershwin.

Další část operního večera zavádí posluchače do Itálie poloviny 19. století, kde byl ve svém vrcholném skladatelském období autor sedmdesáti oper Gaetano Donizetti. Donizettiho dílo bylo na počátku 20. století částečně pozapomenuto a dočkalo se rehabilitace o padesát let později, kdy jeho opery znovu začaly uvádět významné světové scény. V České Lípě zazní z Donizettiho díla předehra k opeře Don Pasquale, na níž naváže árie Una furtiva lagrima z opery Nápoj lásky. Orchestrální intermezzo ze slavné Bizetovy opery Carmen neuvede posluchače do dalšího aktu opery, nýbrž předznamená árii Sporting Life z opery Porgy a Bess George Gershwina. Popřestávkovou část programu uvádí slavnostní i rozverná polonéza z Čajkovského opery Evžen Oněgin. Z dílny jiného ruského romantika stejné generace Nikolaje RimskéhoKorsakova pochází árie kupce z opery Sadko. Tato opera svou evokativností a instrumentálností zastiňuje další skladatelovy opery, naproti tomu je dnes ale poměrně

20. září

málo známá a uváděná. Její zařazení na repertoár tak podtrhuje široký záběr operního zaměření zahajovacího večera. Jemu se možná poněkud vymyká předehra ke Straussově operetě Netopýr, která je typickým dílem vídeňské provenience druhé poloviny 19. století, značí ji lehký valčíkový rytmus, který jako by chtěl zakonzervovat podobu světa před vstupem do komplikovaného a nejednou dramaticky smutného 20. století. Po výletu do valčíkem roztančené Vídně se opět vrátíme k Čajkovskému a jeho nejpopulárnější opeře Evžen Oněgin. Intimní drama ve velkorysém romantickém hávu po orchestrální ukázce reprezentuje jímavá, vděčná tenorová árie Lenského Kuda, kuda – Kam, kam jste odešly zlaté dny mého mládí. Lenskij se v ní v den svého osudového duelu s Oněginem rozpomíná na šťastné dny svého mládí a předjímá svoji smrt, která jej připraví o to nejdražší – milovanou Olgu.

Celý program uzavírá dvojice italských skladatelů, kteří svým operním dílem poznamenali přelom 19. a 20. století a jejichž vliv se výrazně projevil v operní tvorbě 20. století. Přelomové byly hlavně jejich realistické tendence, které jejich hudební dramata obsahovala. Mascagni byl autorem mnoha oper a hned jeho první opera Cavalleria rusticana se stala také operou nejslavnější. Program zakončuje árie od Francesca Cilea z opery Arlézanka, ve které se Federico vyznává ze své nenaplněné tajné lásky k dívce z Arles. Slavnou árii v minulosti zpívali velcí tenorové jako Plácido Domingo, Luciano Pavarotti nebo José Carreras. Při premiéře Arlézanky v roce 1897 ji zpíval samotný Enrico Caruso.

15

Štefan Margita se narodil v Košicích. Mladý talent byl záhy pozván do Vídeňské národní opery a brzy se stal známým na mezinárodní úrovni. Vystupoval v Ženevě, Dallasu, Paříži a Tel Avivu, Basileji, Stuttgartu, Berlíně, Lipsku a mnohde jinde. Za významné je třeba považovat i jeho hostování v milánské La Scale nebo v Národní opeře v Paříži. Jeho kariéru lemuje celá řada operních rolí, zpíval Jaquina v Beethovenově Fideliu, Narrabotha ve Straussově Salome, Nemorina v Donizettiho Nápoji lásky nebo Alfreda ve Verdiho La Traviatě v Basileji. Pro českou hudbu byly významné jeho adaptace postav z Janáčkových oper, které zpíval rovněž na mnoha důležitých světových pódiích. S velkým úspěchem se kupříkladu i díky umění Štefana Margity setkalo provedení opery Příhody lišky Bystroušky v Théâtre des ChampsElysées v Paříži. Také v současnosti se pěvec ve velké míře věnuje Janáčkovu dílu a jeho současnou nejvýznamnější rolí je part Laca z opery Její pastorkyňa. Úspěšnost jeho kariéry potvrzuje fakt, že si jej ke spolupráci vybrali přední dirigenti jako Claudio Abbado, Gerd Albrecht, Vladimir Ashkenazy, Jiří Bělohlávek nebo Seiji Ozawa. V roce 2006 vyšel kompaktní disk Štefana Margity s tvorbou Bély Bartóka, Sylvie Bodorové a Mikuláše Schneidera-Trnavského,

který měl skvělou kritickou odezvu doma i v zahraničí. Roku 2009 vyšlo CD JaRaLaj, které je naproti tomu zpěvákovým exkurzem do oblasti worldmusic a přináší výběr slovenských, romských a balkánských písní.

a od roku 2005 je filharmonie také pořadatelem festivalu Hudební fórum Hradec Králové, na kterém se odehrály mnohé české premiéry významných soudobých evropských skladatelů Schnittkeho, Kancheliho, Gubajduliny, Beria nebo Henzeho.

Filharmonie Hradec Králové byla založena původně pod názvem Operní orchestr města Hradec Králové roku 1978. Ke svému současnému názvu se hlásí od roku 1993 a vyjadřuje tím historickou kontinuitu filharmonických těles v krajském městě. Významné období uměleckého rozkvětu tělesa je spojeno se jménem prof. Františka Vajnara, který jako šéfdirigent pracoval s orchestrem nepřetržitě od roku 1991 až do roku 2001, kdy byl jmenován čestným šéfdirigentem. V letech 2001–2012 působil na postu šéfdirigenta tělesa Ondřej Kukal, který je nadále hlavním dirigentem orchestru. Od roku 2012 je šéfdirigentem FHK Andreas Sebastian Weiser. Orchestr z Hradce Králové vystoupil v četných významných koncertních síních Evropy a interpretační kvalitu orchestru dokumentují CD nahrávky pro tuzemské i zahraniční společnosti nebo Český rozhlas. Pravidelně FHK účinkuje na významných českých festivalech věnovaných klasické hudbě. Mezi ně patří Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy

Marek Štilec náleží k mladé dirigentské generaci. Narodil se v roce 1985, ale již stihl absolvovat studium dirigování u Leoše Svárovského a poté úspěšně vystudoval obor dirigování na pražské HAMU. Marek Štilec spolupracuje s řadou významných orchestrů, mezi jinými Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Českým národním symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, JKF České Budějovice, Plzeňskou filharmonií, Czech Virtuosi, Orchestrem Berg či Orchestrem Opery Ústí nad Labem. Velký profesionální rozmach charakterizuje i jeho působení na zahraničních scénách, kde účinkuje s New World Symphony, Orchestra of the Swan, London Classical Soloists, Berlin Camerata, Kammerphilharmonie Graz, National Orchestra of Moldova

a Pärnu City Orchestra. Kromě koncertů s různými tělesy Marek Štilec nachází uplatnění i v operních inscenacích a radost mu přináší i práce s menšími než symfonickými kolegii. Již v sedmnácti letech založil vlastní komorní sbor Quattro, jehož je dirigentem a uměleckým vedoucím. Kromě řady vynikajících pěvců je jeho jméno spojeno i s projekty Martina Kasíka, Irvina Venyše, Lubomíra Brabce, Jaroslava Svěceného, Jiřího Bárty, Jany Bouškové nebo Kateřiny Englichové a podílel se také na CD JaRaLaj hlavního protagonisty večera Štefana Margity.

Partnerem koncertu je společnost EVERESTA, s. r. o.

16

17


pondělí 22. září, 20.00 h.

Česká Lípa, Kulturní dům Crystal

Giuseppe Scarlatti (1723–1777): Armida komorní opera ze zámeckého archivu Českého Krumlova

Florea Theatrum Armida: Alice Martini – soprán Rinaldo: Lucie Rozsnyó – soprán Utaldo: Jaroslav Březina – tenor Musica Florea – barokní orchestr Marek Štryncl – dirigent Hartig Ensemble – balet (4 tanečnice – Nymfy) Helena Kazárová – režie a choreografie Václav Krajc – scénografie Marie Fulková, prof. Jana Zbořilová – kostýmy Barbora Kyšková, Jiří Blaha – malba a dekorace

18

Coltelliniho libreto opery Armida bylo známým dílem. Poprvé ale námět zpracoval v roce 1766 Giuseppe Scarlatti. Tak jako mnozí jeho krajané našel Scarlatti uplatnění na sever od Alp. Scarlattiho jeho dráha dovedla do Vídně, kde v té době Italové přesvědčovali svět o svojí nadvládě na poli operní tvorby. Scarlattiho mecenášem byla knížecí rodina Schwarzenbergů, u kterých byl domácím učitelem hudby. Právě knížeti Josefu Adamovi Schwarzenbergovi a jeho dceři Marii Terezii byla opera o krásné kouzelnici Armidě a křesťanském rytíři Rinaldovi dedikována. V Evropě byly kdysi stovky malých zámeckých divadel, která sloužila k pobavení jejich majitelů a okázalé reprezentaci jejich sídla. V drobných domácích operách šlechtici často i vystupovali. Na zámcích v Litomyšli a zejména na schwarzenberské rezidenci v Českém Krumlově se dodnes uchovalo nejen dokonalé V hlavní roli Armidy se při premiéře díla představila kněžna Marie Terezie ze Schwarzenbergu. V obnoveném představení je Armidou italská sopranistka Alice Martini. Po absolvování bolognské konzervatoře se přestěhovala do České republiky, kde byla přijata na místo sopranistky do sboru Slezského divadla v Opavě. Později přesídlila do Prahy, kde studuje na Mezinárodní konzervatoři a aktuálně je členkou externího sboru Státní opery. Rovněž part Armidina milence Rinalda je napsán pro soprán, který v barokních dobách nebýval výlučně ženskou doménou. V obnovené premiéře se ho ujímá Lucie Rozsnyó. Tato sopranistka vystudovala operní zpěv na JAMU a v současnosti dokončuje postgraduální studijní program. Absolvovala též studijní stáže na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni, na Anton Bruckner Privatuniverzität

22. září

technické vybavení zámeckého divadla z druhé poloviny 18. století, ale též bohatý archivní materiál, který vydává svědectví o provozování domácích scén a nechává nahlédnout i do hraného repertoáru. Dodnes dochovaná díla ale tvoří jen nepatrný zlomek tehdejší produkce. Detailní rekonstrukce a obnovená premiéra takřka dvěstěpadesátileté opery se snaží udržet přesnou podobu něčeho, co už tu dávno není. Snad právě v tom ční největší přínos projektu Florea Theatrum. Puristické provedení opery vrcholného baroka sleduje všechny aspekty, aby výsledek byl originální předloze co nejbližší. Proto je důležitou součástí opery také balet v podání Hartig Ensemblu a scénu tvoří dřevěné kulisy užívající barokní konstrukční technologie a hloubkovou perspektivu. Poetiku a autentičnost jevištní architektury završuje nasvícení scény, ke kterému je užito svíček a systému zrcadel.

v Linci a pracovní stáž na ZHdK v Curychu. Za svou činnost již získala Lucie Rozsnyó celou řadu ocenění, v roce 2012 to byla 1. cena Austria Barock Akademie. Jako sólistka Lucie Rozsnyó hostovala v Národním divadle v Brně, Praze a Bratislavě. Věnuje se koncertní činnosti v České republice i v zahraničí. Vedle často prováděné hudby barokní se hojně věnuje též Janáčkovi a soudobé klasické hudbě. Role Utalda se během premiéry v šedesátých letech 18. století ujal sám libretista Marco Coltellini. V obnovené premiéře věku jedenadvacátého jeho part zazpívá tenorista bohatých zkušeností Jaroslav Březina. Březina je absolventem Pražské konzervatoře a především na poli barokní a klasicistní tvorby získal četné zkušenosti. Jeho koncertní činnost je velmi bohatá, vystupoval po celé Evropě a spolupracoval s věhlasnými dirigenty Jiřím Bělohlávkem,

19

Charlesem Mackerrasem, Gerdem Albrechtem a dalšími. Od roku 1993 je Jaroslav Březina sólistou Opery Národního divadla, na jejíchž prknech se již ukázal v mnoha žánrově odlišných rolích. Musica Florea byla založena v roce 1992 a jedná se o jeden z prvních ansámblů u nás, který se začal věnovat poučené interpretaci staré hudby. Součástí jeho podání je hra na originální historické nástroje nebo jejich kopie a pečlivé studium dobových hudebních pramenů. Široký repertoár zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, ale i orchestrální koncerty a monumentální skladby symfonické, operní a oratorní. S ohlasy se Musica Florea setkala na mnoha zahraničních scénách, a vysoce jsou ceněny i její nahrávky. Francouzský časopis Diapason souboru udělil nejvyšší ohodnocení za Missa Sanctissimae Trinitatis, v domácím prostředí zase kritiky i posluchače vysoce zaujal projekt Bachových árií s Magdalenou Koženou. Interpretaci Bachova díla v podání souboru byla vysoce hodnocena na festivalu v chorvatském Varaždinu. Musica Florea ale především již více jak deset let pravidelně uvádí koncertní řady, ve kterých uvádí nově objevená díla starých mistrů, jež se snaží vrátit k životu v nejvyšší možné míře interpretační původnosti. Violoncellista Marek Štryncl je univerzálním muzikantem, který se věnuje též dirigentství, sbormistrovství a skladatelské činnosti. Již v době svých studií na konzervatoři v Teplicích zastával funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Poté absolvoval pražskou AMU v oboru dirigování a studoval barokní violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zabývá se tvorbou od raného baroka až po romantismus a soudobé

20

skladby. V roce 1992 ho jeho zájem o interpretaci staré hudby vedl k založení souboru Musica Florea, s nímž se věnuje hlavně barokní a klasicistní tvorbě. Jako interpret nebo společně se souborem Marek Štryncl nahrál desítky CD nosičů, které se v odborných kruzích setkaly s vysokou odezvou. V hledání hudebních výzev Marek Štryncl zavítá občas i do vod experimentálnějších. Z nich lze připomenout společný program s Ivou Bittovou. Je-li však řeč o barokní opeře, je na místě připomenout, že to byl právě Marek Štryncl, který inicioval a nadchl pro projekt převozného barokního divadla Florea. Hartig Ensemble pracuje pod vedením choreografky Heleny Kazárové a již řadu let se věnuje studiu tance různých uměleckých epoch od renesance po romantismus. Jako jediný v Čechách začal soubor na počátku své činnosti studovat též tance doby baroka podle autentických pramenů a v tomto oboru dosáhl profesionální úrovně. Soubor je pravidelným hostem na experimentálních představení v unikátním zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově a v dalších historických prostorách a vystupuje s předními hudebními orchestry. V roce 2007 provedl s orchestrem Musica Florea v novodobé světové premiéře rokokový balet Josepha Starzera La guirlande enchantée. Plodná spolupráce obou těles pokračuje dodnes. Prof. Helena Kazárová se specializuje na taneční kulturu minulých staletí prakticky i badatelsky. Podílela se na řadě inscenací v Národním divadle v Praze a v Brně. Vytvořila a rekonstruovala řadu choreografií pro projekty na významných hudebních festivalech, spolupracovala též s filmem a ČT, vytvořila choreografii do řady oper.

Pomozte slyšet hudbu

také nám... podpora sluchově handicapovaných dětí

Nadační fond

Nadační fond Ozvěna Klášterní 460/3, 470 01 Česká Lípa [email protected] tel.: +420 777 343 869 číslo účtu 2100597827 / 2010

www.ozvena.org ,,Ozvěna vzniká tam, kde je překážka a velký prostor ....“ 21


úterý 23. září, 9.00 a 10.30 h.

Česká Lípa, Jiráskovo divadlo

Lípa Musica dětem Otvírání studánek Severáček – liberecký dětský sbor ZUŠ Silvie Pálková – sbormistryně Jiří Kubík – baryton Pavel Soukup – vypravěč Jurij Horbačuk – housle Olessia Voliček – housle Ištván Matejča – viola Eva Dvořáková – klavírní spolupráce

Milan Uherek (1925–2012):

Bruno Coulais (1954):

Ej, děvča olšanské

Caresse sur l‘océanu

(moravská lidová), úprava

Cerf-volant (písně z filmu

Dúbravěnko zelená

Slavíci v kleci)

(moravská lidová) Už ho vedou, Martina

Petr Eben (1929–2007):

(suita českých a moravských

Kdyby tu nic nebylo

lidových písní)

(z cyklu Zelená se snítka)

Miroslav Raichl (1930–1998):

Bohuslav Martinů (1890–1959):

Písničky bez deštníku (cyklus písní

Otvírání studánek – kantáta

pro dětský sbor a klavír)

pro dětský sbor, dvoje housle, violu, klavír, barytonové sólo a recitátora

22

Mládí je naší nadějí a živá performance mladého sboru dává příslib, že to s hudbou nebude vypadat zle ani v příštích dekádách. Již teď na pódia vystupují mladí zpěváci, ze kterých snad jednou budou umělci plnící věhlasné sály. Budoucí hvězdy vystoupí pro budoucí publikum v prozatím dětském vystoupení s názvem Otvírání studánek. Milan Uherek studoval v Brně, jeho další působení však bylo od padesátých let spojeno s Libercem, kde působil po 60 let jako sbormistr, korepetitor a dirigent opery v Divadle F. X. Šaldy. Tamtéž se společně se svou ženou Jiřinou stali zakladateli a inspirátory sborové práce s dětmi a mládeží. Dětský sbor zde založil již v roce 1954. Od roku 1958, kdy sbor přijal jméno Severáček, stál Milan Uherek v jeho čele až do devadesátých let. Ani poté nezůstal stranou a do činnosti sboru dále promlouval. Dětem Uherek věnoval i takřka celý svůj notový materiál, jeho kompozice a úpravy byly většinou určeny právě pro Severáček. Autorem četných písní určených pro sborové provedení byl i Miroslav Raichl, který byl jinak univerzálním

Ústředními postavami dětského sboru Severáček byli od jeho založení manželé Uherkovi. Činnost sboru působícího při liberecké základní umělecké škole lemuje na třicet vítězství na mezinárodních soutěžích doma i v zahraničí. S nadšenými ovacemi se jeho členové shledali v zemích celého světa. V repertoáru sboru jsou zastoupena všechna umělecká období od středověku po moderní experimentální kompozice. Se stejným nadšením ale Severáček interpretuje i písně lidové. Sbor tak vychovává nové talenty, po kterých později sahají operní domy u nás, ale též v Drážďanech, Mnichově nebo Paříži. Severáček často

23. září

skladatelem komorní, orchestrální i vokální hudby. Jeho cyklus Písničky bez deštníku uplatňuje smysl pro humor a poezii. Bruno Coulais, současný francouzský skladatel, se výrazně zaměřuje na filmovou hudbu a je autorem hudebních podkladů k desítkám francouzských filmů. Za hranice Francie přesáhl ohlas filmu Slavíci v kleci (Les Choristes) o sboru složeném z problémových chlapců konzervativní internátní školy. Možnostem sborového hlasu vychází vstříc i píseň Kdyby tu nic nebylo z cyklu Zelená se snítka skladatele Petra Ebena. V díle Eben sledoval průběh celého roku od jara do zimy a docílil v něm spojení modernosti s atraktivitou pro dětského posluchače i interpreta. Program uzavírá kantáta Bohuslava Martinů s titulním názvem Otvírání studánek. Dílo je inspirováno pobytem Martinů na Českomoravské vysočině a upomíná na symbolický obřad jarního otvírání studánek. Vzniklo ale až v několikaletém odstupu na slova básníka a přítele Martinů Miloslava Bureše, který se rituálu otvírání studánek účastnil.

spolupracuje také s Divadlem F. X. Šaldy a účastní se mnohých představení, natáčení pro rozhlas a televizi a je zván na prestižní mezinárodní festivaly. Současnou sbormistryní a uměleckou vedoucí je Silvie Pálková, která je mezi českými sbormistryněmi výraznou postavou. Absolvovala konzervatoř v Pardubicích a často působí jako porotkyně na mezinárodních soutěžích. Kromě činnosti v Severáčku vede smíšený pěvecký sbor Ještěd a vystupuje i sólově. Je nositelkou cen Sbormistr-junior a Ceny Ferdinanda Vacha.

23


středa 24. září, 19.00 h.

Česká Lípa, Centrum textilního tisku

There is Jono McCleery – zpěv, kytara

V programu festivalu je každoročně myšleno i na projekty, které svým zaměřením přesahují svět klasické hudby. Sluší jim i pro festival netradiční scény, mezi které rozhodně patří českolipské Centrum textilního tisku. Tentokrát se zde diváci setkají s osobitou tváří londýnského folku Jonem McCleerym. Anglický písničkář Jono McCleery na sebe upozornil několika singly. Covery, jako je například Wonderful life vydaný na jeho singlu, McCleery přesvědčil o tom, že dokáže vytvořit niternou a expresivní výpověď i z na první pohled banální popové originální verze. První album s názvem Darkest Light vydal díky podpoře svých fanoušků v roce 2008. Práce na dalším albu již probíhaly pod patronací nezávislého labelu Ninja Tune. Toto vydavatelství v Londýně založili v roce 1990 dva DJové a elektroničtí průkopníci s myšlenkou pomáhat nekomerčním muzikantům převážně elektronické hudby, kteří přicházeli s novými progresivními postupy v žánrech jako trip hop, hip hop, nu jazz, drum and bass a chillout. Jono McCleery je svým zaměřením v podobné společnosti spíše výjimkou, na druhou stranu platí, že často propagované crossoverové tendence hranice mezi žánry postupně rozpouštějí a písničkář Jono McCleery to na labelu Ninja Tune více či méně potvrzuje.

24. září

Stejně jako jeho filozofie je i There Is otevřené řadě vlivů a myšlenek. Kromě toho je ale i krásně, důmyslně vystavěné a posluchači, který se do něj ponoří, přináší nový, málo očekávaný a ne vždy jednoduše čitelný hudební zážitek. Hudbu na albu značí temná smyslovost. Jedná se o melancholický esej o vztazích, ve kterých se znovu objevují pochybnosti a úzkost. Hluboká psychologická sonda vyvážená otevřeností je programově intimní, nekomerční a nelaciná. Snad právě proto vyčnívá a přežívá tváří v tvář blyštivě až lascivně oděné popové hudbě. Jono McCleery si je ale plně vědom podstaty svého sdělení a neméně výrazově bohatá a dostatečně narativní je i jeho forma. Hlasový projev londýnského zpěváka je duchaplný a náležitě sleduje obsah výpovědi. Hlavní hudební linii napomáhají na výrazu minimalistické elektronické vstupy a zvukové modulace. Výsledkem je zvláštní mix přístupů, ve kterých se snoubí písničkářská jednoduchost se záludnou expresivitou a působivým a propracovaným podkladem. To vše činí z poslechu Jona McCleeryho unikátní, neprostý a objevný hudební zážitek.

Aktuální album There Is je hlubokou studnicí hudebních inspirací interpreta. Jeho obsah je popisován jako Miles Davis, Massive Attack, John Martyn, Fink a Radiohead, to vše zabalené v jednom nádherně produkovaném albu, o kterém se někteří kritici vyjadřovali jako o z lásky zplozeném dítěti. Jonova hudba je nadčasová. Odráží minulost, přítomnost a budoucnost v jediném okamžiku. Poslech McCleeryho posledního alba There Is je velice objevný a potvrzuje progresivnost labelu Ninja Tune.

24

25


pátek 26. září, 19:00 h.

Česká Lípa, bazilika Všech svatých

Bernhard Marx – varhany Anonymi:

Carl Philipp Emanuel Bach

Tänze der Renaissance

(1714–1788 ): Sonate III F-Dur, Wq 70,3

Diederik Buxtehude

Adagio per il Organo d-moll

(ca. 1637–1707): Praeludium, zwei Fugen,

Vincenzo Petrali (1832–1889):

Ciacona g-moll,

Pastorale per l’Elevazione

BuxWV 148

Versetto per il Gloria

Johann Sebastian Bach

Elsbeth Forrer (1815–1857):

(1685–1750):

Marsch in Es – Dur (1855)

Praeludium Es – Dur, BWV 552/1 Kyrie, Gott Vater in Ewigkeit,

Anna Katharina Winteler

BWV 672

(1810–1855):

Christe, aller Welt Trost, BWV 673

Alpenrosen-Bolka am Bühl

Kyrie, Gott heiliger Geist, BWV 674 Fuge Es – Dur, BWV 552/2

Barokní prostory českolipské baziliky Všech svatých znovu rozezní zvuk varhan, který jim tolik sluší. Prováděná hudba však barokní rozměr bezpečně přesáhne. Německý varhaník Bernhard Marx uvede program od renesance po 19. století. Varhanní koncerty jsou silně spojeny s postavou mistra všech mistrů Johanna Sebastiana

26

Bacha a jeho dílo ve varhanním exkurzu chybět nemůže. Bachovská hudební literatura je nesmírně obsáhlá a nabízí buď v originálním předepsání, nebo v úpravách dostatek studijního materiálu pro mnoho nástrojů. Jeho klávesový odkaz je však nejzásadnější a i laikům nejznámější.

Program se však věnuje i varhanním skladbám předbachovské éry. Tu zastupují renesanční tance nebo monumentální a výrazově bohaté dílo Diederika Buxtehudeho. Tento skladatel působil jako varhaník v Lübecku a ovlivnil celou následující generaci skladatelů včetně Bacha samotného. Ten se za ním údajně vydal pěšky v roce 1705, aby se s věhlasným mistrem setkal a slyšel ho hrát. Nakonec si Bach svůj pobyt v Lübecku prodloužil na tři měsíce, během kterých mu byl Buxtehude učitelem. Pobachovská část programu je reprezentována synem geniálního skladatele Carlem Philippem Emanuelem Bachem. I on je autorem velkého množství chrámových skladeb a oratorií, zároveň ale napsal řadu

Varhanní mistr Bernhard Marx je muzikantem, u kterého se spojuje bohatá instrumentální praxe s pečlivým přístupem k práci s hudebními prameny a muzikologickými poznatky. V obou směrech se profiloval už od svých studií, kdy souběžně studoval hru na nástroj a hudební vědu. Po frekventování německých hudebních vysokých škol ve Freiburgu a v Saarbrückenu se stal stipendistou v oboru hry na varhany a opět i hudební vědy na pařížské Sorbonně. Své vzdělání si rozšířil na mistrovských kursech u A. Heilera ve Vídni a u L. F. Tagliaviniho v Bologně. Od roku 1979 potom sám začal působit jako profesor varhan, dějin církevní hudby a varhanní literatury na Vysoké škole církevní hudby v Rottenburgu. Jeho koncerty jsou ceněny pro virtuózní interpretaci, jejíž autentičnost podtrhuje důkladná muzikologická příprava hraného materiálu. Jeho ruce poznaly varhany kostelů na několika

26. září

orchestrálních symfonií, klavírních sonát a smyčcových kvartetů. V jeho hudební logice je již patrný odklon od barokních forem a snaha o nacházení estetiky v racionalismu. Novátorským varhaníkem byl také Vincenzo Petrali, který se snažil provést reformu sakrální hudby. Chrámová hudba v Itálii tehdy začala splývat s hudbou operní a Petrali a jeho souputníci jí chtěli navrátit její duchovní poslání. Naproti tomu švýcarské ženské skladatelky Elsbeth Forrer a Anna Katharina Winteler v 18. a 19. století prokázaly, že na varhany se dají hrát i tehdy populární lidové tance a motivy. Výsledkem jejich tvorby jsou varhanní polky, pochody a sváteční písně.

světadílech a nahrál úctyhodné množství hudebních nosičů. Kromě zmíněných aktivit pracuje Bernhard Marx dlouhá léta také jako inspektor kostelních varhan Freiburské diecéze a již od roku 1972 je titulárním varhaníkem kostela sv. Jana ve Freiburgu. V roce 1997 se stal uměleckým ředitelem festivalu duchovní hudby v Dómu v St. Blasien a následně taktéž jeho titulárním varhaníkem.

27


sobota 27. září, 19.00 h.

Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele

SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT DOBRÁ MEDITACE Clarinet Factory Jindřich Pavliš, Luděk Boura, Vojtěch Nýdl, Petr Valášek STARTRACK

DOBRÁ MEDITACE

B-A-C-H improvizace na svatováclavský chorál

OUT OF HOME

BIRD SONG AROUND A POINT HOŘÍ POLE LÁN

VLTAVA HIKARI L’AMOUR DO NOT STRESS

SKLENĚNÁ

Multižánrový soubor Clarinet Factory čerpá ve své inspiraci z nejrůznějších žánrů, ale také z odkazu klasické hudby a jejích velikánů a z duchovní tradice této hudby. V programu Dobrá meditace, který soubor připravil k příležitosti svátku sv. Václava, se snoubí duchovní rozměr s přesahem do žánru, jakými jsou třeba minimalismus, lidová a etnická hudba. Hudebníci pronikají

28

do soudobých směrů jak z oblasti vážné hudby, tak jazzu nebo jiných neklasických hudebních odvětví. Skladby Clarinet Factory často vychází ze společných improvizací, ze vzájemného duševního a duchovního souznění. Bohatství zvuků, i takových, které by posluchač nečekal, imitace jiných nástrojů a využití zpěvu a lidského hlasu a hra bez not – to jsou neodmyslitelné znaky, jež soubor

Clarinet Factory charakterizují. Ve skladbách jako B-A-C-H, Out of Home, Skleněná nebo Vltava se čtyři (nejen) klarinetisté nechali inspirovat velikány hudební minulosti. Birdsong, Startrack nebo Arround a point jsou naopak zvukovými abstrakcemi, částečně improvizovanými a vždy reagujícími na atmosféru daného koncertního prostoru a odezvu publika. Zcela jinou kapitolu tvoří písně. Hoří pole lán je emotivní inspirací sahající k dávným kořenům hudby, L‘Amour prostě sděluje ve svém francouzském textu potřebu lidské lásky, Hikari připomíná vzdálené

Počátky čtyřčlenného hudebního tělesa Clarinet Factory, které letos slaví dvacet let na scéně, se vážou k době studií všech členů na pražském AMU. Tehdy – ještě pod názvem České klarinetové kvarteto – byla doménou čtveřice Jindřich Pavliš, Vojtěch Nýdl, Luděk Boura a Petr „Pepíno“ Valášek především interpretace klasiky a jazzu. Od „pouhé“ interpretace se ale Clarinet Factory brzy posunuli k experimentům napříč hudebními žánry, od aranžování ke komponování, k touze hudbou sdělovat a komunikovat nezávisle na žánrech či generační příslušnosti. To vše je patrné jak na dosud vydaných čtyřech řadových albech Clarinet Factory (Echoes from Stone /2003/, Polyphony /2005/, Out of Home /2010/ a Echoes of Colors /2010/), tak z jejich pozoruhodného společného projektu s Lenkou Dusilovou a Beatou Hlavenkovou Eternal Seekers (2008), ale i v rámci řady site-specific vystoupení, která realizují ve spolupráci s intermediálním umělcem Petrem Niklem a legendárním perkusionistou Alanem Vitoušem, jenž je už několik let pravidelným spolupracovníkem a hostem koncertů Clarinet Factory. Kromě výše zmíněných Clarinet Factory během své dosavadní kariéry spolupracovali také s Bobby

27. září

světy. Zcela specifickou součástí koncertů souboru Clarinet Factory je důraz na práci s publikem. To se již tradičně zapojuje do spoluvytváření skladeb, jako je v dnešním případě titulní Dobrá meditace a Do Not Stress. Posluchači budou mít rovněž možnost být svědky premiéry improvizace na samotný Svatováclavský chorál.

McFerrinem, Janou Koubkovou, Filharmonií Brno, Pražskou komorní filharmonií, Radkou Fišerovou či Jardou „Traband“ Svobodou. Mezi další milníky v kariéře Clarinet Factory pak patří hudba k filmům Hidden Things nebo Rodina je základ státu, vítězství v prestižní soutěži International Songwriting Competition v americkém Nashvillu se skladbou Orlík v roce 2005 či hraní na festivalech Struny podzimu, Colours of Ostrava, pražském Mezinárodním jazzovém festivalu nebo na Jazzlent Maribor (Slo), Jazz Peak Sofia (BG), Mitte Europa (D), Inalfa festival (NL) a dalších. Samostatnou (a zároveň nejnovější) kapitolou příběhu Clarinet Factory je letošní výjimečné bilanční dvojalbum Worx and Reworx. To nejenže mapuje dosavadní tvorbu Clarinet Factory pomyslným best of, ale obsahuje také dvanáct remixů „best of“ skladeb od předních osobností zahraniční i tuzemské elektronické a experimentální hudební scény jako Hidden Orchestra, Sylvain Chauveau, Christopher Willits či Floex.

29


Svatováclavský večer nese podtitul In feminea forma, tedy po ženském způsobu a patří ženským skladatelkám. Ženský element byl v dějinách hudby spíše vzácným úkazem a v kolegiu skladatelů to platí dvojnásob. K hudební praxi se tak dostaly hlavně jeptišky v klášterních sborech nebo nezávislé ženy z vyšší společnosti. Předností žen skladatelek byl silný smysl pro vášnivost a modernost.

neděle 28. září, 17.00 h.

Jezvé, kostel sv. Vavřince

Svatá Hildegarda z Bingen, jejíž dílo program rámuje, byla všestrannou osobností, kromě praktikování řeholního života a komponování se zabývala též přírodovědou, lékařstvím a byla i autorkou jednoho dramatu.

SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT IN FEMINEA FORMA Ensemble Musaicum Karolina Brachman – soprán, umělecká vedoucí Markéta Cukrová – alt, jako host Hildegard von Bingen (1098–1179): Karitas habundat in omnia (Antiphona)

Barbara Strozzi: L’Eraclito amoroso Amor Dormiglione (examples) op.2

Gracia Baptista (fl. 1557): Conditor alme

Francesca Campana Romana (1605 nebo1610–1665): Fanciulla vezzosa, Arie a una, due, e tre voci,

Caterina Assandra (po 1590–1620): O dulcis amor Jesu Motetti op.2 Lucrezia Orsina Vizzana (1590–1662): O magnum mysterium Componimenti musicali, Chiara Margarita Cozzolani (1602– ca.1677): O dulcis Jesu Concerti Sacri Barbara Strozzi (1619–po 1664), Giovanni Antonio Pandolfi Mealli (ca.1620–ca.1669) Che si puo fare Diminucje na violę da gamba, arr. Claudia Nauheim Hildegard von Bingen: O virtus sapientiae (Antiphona de Sancta Maria) Antonia Bembo (ca. 1643–ca. 1715): Amor Mio Produzioni Armoniche

30

Elisabeth Jacquet de la Guerre (1665–1729): III Suita Prèlude, Allemande, Courante, Sarabande, Gavotte, Chaconne Livre de Pièces de Clavecin Lucrezia Orsina Vizzana (1590–1662): Ornaverunt faciem templi Componimenti musicali Claudia Sessa (fl. 1613): Occhio io vissi di voi Canoro pianto di Maria Vergine sopra la faccia di Christo estinto Gracia Baptista (fl. 1557): Conditor alme Hildegard von Bingen: O eterne Deus (Antiphona)

Naproti tomu trojice skladatelek 17. století, Antonia Bembo, Barbara Strozzi a Francesca Campana Romana, pocházela ze světského prostředí. Bembo žila a působila v Paříži a mezi její podporovatele

Ensemble Musaicum byl založen Karolinou Brachman v roce 2009. Jeho hlavním programem je interpretace vokální tvorby 16., 17. a 18. století. Kromě ní tvoří jádro ansámblu Irene Klein (viola da gamba) a Christoph Barth (loutna, theorba). Součástí poučené interpretace, které se soubor věnuje, je hraní na historické nástroje nebo jejich repliky. Pilné studium a věrnost minulým postupům však není na úkor emocí a hráčské svobody. Soubor klade důraz na barokní hudbu málo známých skladatelů. Pouští se ale i před a za hranice daného období a směle překračuje i jednotlivé žánry. Ztvárňuje s úspěchem anglickou loutnovou tvorbu, francouzské air de cour, italské a německé madrigaly či moteta. Sopranistka Karolina Brachman studovala zpěv na akademii

28. září

patřil Ludvík XIV. Hudbu ponejvíce světského charakteru skládaly i Strozzi, o které žárliví současníci rozhlašovali, že je kurtizánou, a Římanka Campana, hráčka na spinet a autorka knihy árií. Elisabeth Jacquet de la Guerre náležela, stejně jako její současnice Bembo, k autorkám, které obdivoval Ludvík XIV. Je autorkou první francouzské opery napsané ženou a zároveň platí za jedinou etablovanou barokní skladatelku. Další tři autorky mají společné zaslíbení se řeholnímu životu. Boloňská jeptiška Lucrezia Orsina Vizzana byla silně ovlivněna dílem Monteverdiho. Ve stejné době žily i další dvě hudbou nadšené řádové sestry, milánská autorka duchovních skladeb Claudia Sessa a ve španělské Avile působící Gracia Baptista, autorka barokní variace na středověký motiv s názvem Conditor Alme Siderum.

v polských Katovicích. Její přání věnovat se staré hudbě ji přivedlo na Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem a dnes je docentkou zpěvu v Osnabrücku. Během své kariéry pracovala v mnoha německých sborech a tribut staré hudbě a rodnému Polsku vzdala účastí v seskupení Oh! Orkiestra historyczna. V roce 2009 založila Ensemble Musaicum, se kterým se věnuje převážně staré hudbě. Markéta Cukrová je jednou z nejvyhledávanějších českých pěvkyň věnujících se staré hudbě. Spolupracovala s mnoha českými i evropskými uskupeními věnujícími se hudbě středověku a baroka. V současnosti hostuje na scéně Národního divadla v Praze, kde spolupracuje s dirigenty Robertem Ginim nebo Jiřím Bělohlávkem. Na uvedení Händelovy rané opery Amadigi di Gaula v Göttingenu spolupracovala se specialistkou na barokní gestiku Sigfrid T´Hooft.

31


30. září / 1. října

úterý 30. září, 19.00 h.

Cvikov, Multifunkční kulturní centrum Sever středa 1. října, 19.00 h.

Nový Oldřichov, kostel Povýšení sv. Kříže

Rozjímání o lásce, životě a smrti Hradišťan Jiří Pavlica – umělecký vedoucí, housle a zpěv Alice Holubová – zpěv David Burda – klarinet, krumhorn, flétny, zpěv Milan Malina – cimbál, zpěv Roman Gill – viola, zpěv Milan Gablas – kontrabas, zpěv Josef Fojta – klávesy, perkuse

Hradišťan je v povědomí zakotven jako soubor prezentující kvalitní a originální pojetí hudby čerpající z folkloru moravsko-slovenského pomezí. V různě zaměřených projektech servíruje divákovi lidový odkaz, který umí dle příležitosti obléknout do odlišných hávů. Vzniká tak osobitý crossover, ve kterém dochází ke spojení tradičního s netradičním, čili toho, co divák od cimbálové muziky čeká, s tím, co jeho dimenze vnímání podobně složených kapel přesahuje.

32

Toto ojedinělé hudební těleso působí pod vedením Jiřího Pavlici od roku 1978. Právě díky jeho chápání významu lidové hudby se začal repertoár Hradišťanu rozrůstat o formy, které hledaly širší souvislosti s lidovou hudbou vzdálenějších kultur. Díky tomu vzrostly interpretační nároky na jednotlivé členy souboru. Již nestačilo hrát lidové písně co nejautentičtěji, byl zde také požadavek hrát je jinak. S postupem doby se primáš Jiří Pavlica začal

stále více prosazovat jako hudební skladatel a jeho autorská tvorba začala být pro Hradišťan stěžejní. To vše učinilo z Hradišťanu na české scéně unikátní seskupení, které bylo pro svou kvalitu a originalitu nezaměnitelné. Díky od 90. let stále stoupající posluchačské poptávce po worldmusic pojem Hradišťan překonal hranice našeho státu a o jeho hudbu byl zájem po celém světě. Soubor koncertoval na čtyřech kontinentech, stal se hostem mnohých festivalů zaměřených na tradiční, alternativní i vážnou hudbu. Koncerty Hradišťanu často lákají různorodé publikum. Po několika úvodních kusech se publikum zpravidla spojí v celek, který Jiří Pavlica koncertem provádí a snaží se mu v repertoáru vyjít vstříc dle jeho aktuálních hudebních a pocitových potřeb. Hradišťan nepřijíždí koncerty pouze odehrát, je pro něj důležitá interakce, která z každého koncertu činí jiné představení, než bylo to předcházející. Jiří Pavlica se narodil roku 1953. Studoval muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a hru na housle na konzervatoři v Brně. Později po nabytí bohaté instrumentální praxe studoval na JAMU u Arnošta Parsche a Zdeňka Pololáníka kompozici. Jméno Jiřího Pavlici je spojeno hlavně s působením u souboru Hradišťan. Především díky jeho invenci a touze objevovat nové hudební souvislosti se Hradišťanu podařilo překlenout dramaturgický

oblouk od lidové tradice až po oblast soudobé hudby. Kromě citlivého přístupu k hudbě je pro něj stejně důležitá složka textová. Velmi ceněné je v této souvislosti zhudebnění textů moravského básníka Jana Skácela. Jiří Pavlica má ale za sebou výraznou hudební činnost i mimo Hradišťan. Jeho kariéru lemují vlastní autorské projekty a četná autorství filmové a divadelní hudby. Nevyhýbá se spolupráci s velkými i komornějšími orchestry, ale naplnění mu přináší i projekty alternativní založené na mnohdy až nečekaných fúzích spojujících bez nadsázky hudbu několika kontinentů. Práce Jiřího Pavlici získala odborná ocenění, mezi kterými je cena Českého hudebního fondu, cena z mezinárodní rozhlasové soutěže Prix Bratislava, cena nezávislých novinářů Žlutá ponorka. O úspěchu jeho nahrávek mezi posluchači svědčí udělení zlatých desek za alba Ozvěny duše nebo Mys Dobré naděje a platinové desky za album O slunovratu.

33

Pivovar Cvikov – Pivo Lužických hor Jak chutná pivo ze Cvikova? Po desítkách let, kdy cvikovský pivovar pouze chátral, opět máme odpověď. V Pivovaru Cvikov se za použití tradičního výrobního postupu a pouze českých surovin mění pramenitá voda z Lužických kopců v dobré české pivo. Příslušnost k místnímu kraji odráží i ve svých názvech, které připomínají zdejší nejznámější vrchy – desítka nese jméno Luž a dvanáctka Klíč. Trojici doplňuje osmička Sklář, která svlaží nejen hrdla vyprahlá z horkých sklářských provozů…

Ochutnejte pivo ze Cvikova.

regionalnitelevize.cz

neposlouchám ale slyším

informace ze všech regionů 63 zpravodajských štábů 200 reportáží týdně dokumenty reklama PR Sledujte nekódované vysílání na satelitu ASTRA 3B, 23,5°E frekvence 12168 Mhz polarizace Vertikální Sledujte pozemní digitální vysílání v regionálních multiplexech

Telefonotéka pondělí–pátek | 9.50–11.30 Živě vysílaný hudebně a kulturně-publicistický pořad s nahrávkami především klasické hudby Hudební fórum speciál pátek | 23.15–1.00 Autorsky moderovaný publicistický pořad plný hostů věnovaný soudobé hudbě

Sledujte vysílání v UPC a u dalších kabelových operátorů Vysíláme v sítích IPTV, T-MOBILE TV a živě na internetu www.regionalnitelevize.cz/live

R ü c k b li

ck u nd

Vo r s c h

a u : K u lt

u rh aup

ts tä d te

K o š ic e

u n d P il w w w .p

Nr . 38 | Do nn er sta

AU S D EM GE SE LL

g, 19 . Se pt em

IN H AL

SC HA

be r 2013 | 22 . Jah rg an

T

g

D ie Wo ch en ze

FT Rebellis ch: Sk ate n im Sozia lis mu s KU LT UR

4

Meisterh aft: Jun gd irigen sch ließt t „D vořák s Prag“ ab

W IR TS

it u n g a u s d er M it te E u ro pa

Belebt:

(E R)LE

Klaviere

BE N

für die Sta

dt

9

Vor dem Duell: Fü r Streich ist Libere Freibu rgs c Favorit 16

TU RM

Tschechis che Sprac Bis he r hlehre gil t de r ge f lüg elt Da s ist e Sa tz: so wich tig , wie Sack Re wenn ein is in Ch ina um fäl wi rd Ch lt. Nu n ina du rch ers etz t. Ts ch ec hie Zu ve rd n an ke n tsc he ch ist die s isc he n Fo rsc he Vor der im Sene Ver treibu rn , die ga l ng aus dem Fle derm fün f neue Sorte Par adies: n von äu sen au Detai l ein sgemach ben. Jet er Gla sm zt heißt t haalerei Šva es also: wichtig bin ský s Da s , wie we im Pra ger nn tsche ist so Veitsdom Forsche ch ische r neue Fle dermau im Sene sar ten ga l entde cken. Sta tt de r Fle de rm äu se ma n au ch proble ka nn mlos We che ver ißstörwenden . Ein „St vater“ be er tsche orchenka m die chische Nach ric einer de Fu ßball derzeit kei ht, r beiden gibt be n gutes Bil Jungstörc dass nächst n Perso er irg en d ab: zuda s nen be sch he, die dw o im nehm lic ska nd alö sportl iche Aus, We stf äli uld igt mit ein h ha nd da nn em sch en se Enthü elt es sic ; vor- ru nd 50 um ak tiv einen Ta llu ngen in Os tbö Ring ver sehen h dabei .00 0 Eu e und eh g . Nu r hatte nach d hmen ro p di b F

Tschech i

D

klasická hudba, jazz a world music s

Beka nn t wu rde er mit me ha fte n und gle ist erich sa m Bildern kü hn : Di ter Pe rsö e Gr afi ken berü en hmnli ch ke ite n, na Fr au en kö rp er ck ter un d f ili La nd sc gr ha f ten an er ma ch ten Švabins ký (1873 –1962) zu Ma x de r be einem de ut en ds ten Tschech Kü ns t ien s. Am 17. Septe ler vor 140 Jah mber boren, wu ren in Kr oměří ž ge rde der Ma fiker 191 ler un d 0 zu m Pro Gr Prager Ku fessor an ans die In der Ha tak adem ie be ru uptst ad fen. t hinter so ma nc ließ er he mä lde Šva Spur. Zwei Wa nd binskýs gefinden sic Rie ger-S aa l de s h im Ge ses (Obe cn í dů m) meindeh au, im Au ftr Re gieru ag der ng ßiger Jah schuf er in den dreiren die Vorlagen Wa nd mo für die sai ke de r Gedenk au f de m stätte Vít kov. Fü r de n do m ge Ve itssta lte te Šv ab ins Gl asf en ký die ste Jüngsten r mi t Sz en eri en Gerichts de s sow ie de ligen Dr eifalt igk r Heieit. (fn )

sch-Slow a k ische f Spielm Wettbet a nipu la tion: Po rugsaff li zei nim m

Verdach t au

Foto: KSV

t mehre re Fu ßb

äre

jsou vaše oči do světa klasické hudby Kontakt a předplatné: nakladatelství Muzikus, Novákových 8, 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected], tel.: 266 311 701, 266 311 703, fax: 284 820 127

on-line na http://www.casopisharmonie.cz

K ATA L O G Z A · L E M E Z D A R M A

PU LV ER

ng .c z

Unverg ess Schöpfe ener r

T Au sgekri sel sch im me t: Hoffnungsr fün f Jah re da na ch? 6 PR AG SP OR T

sen Se it e n 3 & 15 tu

ra ge rz ei

CZ K 55 | EU R 2,1 0 | CH F 3,10

5

CH AF

foto © Esther Haase/DG

Aktuelles aus Tschechien. Auf Deutsch. Jeden Donnerstag neu. www.pragerzeitung.cz

PHGLiOQtSDUWQHU

0H]LQiURGQtKRKXGHEQtKR IHVWLYDOX/tSD0XVLFD

www.radioservis-as.cz

or

B Nový

ň Mimo

a p í L á Česk Doksy

OSLOVTE REGION! TIŠTĚNÁ A ONLINE INZERCE* / GRAFIKA / DTP / TISK

www.prodeus.cz / tel. 487 523 931 * MĚSÍČNÍK LÍPA (kulturní program českolipska den po dni) / informační server I-NOVINY.CZ

BRUSINKA & POMERANČ & ČEKANKA ČISTÍCÍ ČAJ Unikátní bylinný čaj s vysokým podílem mrazem sušeného ovoce, ve kterém je zachováno maximum účinných látek. Působí příznivě na činnost trávicího traktu a močových cest, zrychluje vylučování škodlivých látek z těla. Čaj vyniká lahodnou ovocnou chutí, hodí se i pro běžný pitný režim, lze ho pít dlouhodobě.

ZELENÝ ČAJ S GINKGEM

Příznivě působí na krevní oběh v mozku a v periferních cévách. Má pozitivní vliv na zlepšení paměti a koncentrace. Má antioxidační vlastnosti.

ZÁZVOR & CITRÓN & MED Lahodná kombinace svěžího citrónu a příjemně pikantního zázvoru s jemnými medovými tóny.

ŽIVOTABUDIČ

Čaj pro povzbuzení těla i ducha, zdroj přírodní energie. Podporuje psychickou i fyzickou aktivitu organismu, jedinečné složení pomáhá využívat a doplňovat energetické rezervy organismu. Výrobky můžete také zakoupit ve všech dobrých bylinářstvích a lékárnách. Vyzkoušejte i další z více než 300 druhů výrobků firmy Valdemar Grešík - Natura: bylinné, ovocné, černé a zelené čaje, kávu, koření, bylinné kapky a sirupy, bylinné bonbóny, masti, rostlinné silice, potravinové doplňky a jiné.

Valdemar Grešík - Natura s.r.o., Saská 134/60, Děčín X, tel.: 412 528 020, e-mail: [email protected]

KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ KULTURNĚ SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK

Dramatic ké

WWW.XANTYPA.CZ

FACEBOOK.COM/CASOPISXANTYPA


čtvrtek 2. října, 19.00 h.

Šluknov, Zámek – Koncertní sál

2. října

Mimořádný úspěch Slovanských tanců významně přispěl k Dvořákovu evropskému věhlasu a česká i světová hudba v nich získala dílo nevyčíslitelné hodnoty. Dvořák dílo složil v roce 1878 a na Brahmsův popud je vydal berlínský hudební vydavatel Simrock. Čtyřruční klavírní hra byla tehdy oblíbenou zábavou v měšťanských salonech a Dvořákovo dílo mělo navázat na předtím úspěšně vydané Brahmsovy Uherské tance. Dvořák, který byl odchován českou lidovou hudbou a již předtím vydal své Moravské dvojzpěvy, se pustil čile do díla. Prvotní náčrt vznikl doslova během několika hodin, celá kompozice pak vznikla za další tři týdny. Dvořák však již na začátku své práce tušil, že dílo bude mít ohlas

i při úpravě pro orchestr, a proto souběžně pracoval i na orchestrální verzi partitur.

Jména Ivana a Lukáše Klánských vzbuzují v klavírních kruzích respekt napříč generacemi. Zatímco otec Ivan garantuje zkušenost a rozhled, jeho syn Lukáš prokazuje, že je možné kráčet v otcových šlépějích a přitom vybočit z jeho stínu vlastní pílí, invencí a osobitostí.

Bach, Mozart nebo Beethoven. V současnosti Ivan Klánský vede katedru klávesových nástrojů na pražské AMU.

Dvořák vycházel při komponování z pojetí lidové hudby, vzniklé dílo bylo ale originálním a vysoce stylizovaným kusem. Mezi převážně českými lidovými inspiracemi vycházejícími z polky, skočné, sousedské a furianta se objevuje také ukrajinská dumka. Zvukově jsou Slovanské tance typické střídáním durového a mollového tónorodu, výraznou polymelodičností a basovou linií. Všem částem cyklu je společná ohromující invence, která je Dvořákovi přisuzována snad ve všech jeho dílech. I zde je velkou měrou přítomná intuitivnost a spontaneita, humor a nenucenost.

Ivan a Lukáš Klánských – klavír Antonín Dvořák (1841–1904): Slovanské tance pro klavír na čtyři ruce Řada I. op. 46 Presto C dur Allegretto scherzando c moll Poco allegro As dur Tempo di menueto F dur Allegro vivace A dur Allegretto scherzando D dur Allegro assai c moll Presto g moll

Řada II. op. 72 Molto vivace H dur Allegretto grazioso e moll Allegro F dur Allegretto grazioso Des dur Poco adagio b moll Moderato, quasi Minuetto H dur Grazioso e lento, ma non troppo, quasi tempo di Valse As dur Allegro vivace C dur

Koncert se koná pod záštitou radní a zastupitelky Ústeckého kraje s kompetencí pro oblast kultury a památkové péče, paní Jitky Sachetové.

50

Ivan Klánský se narodil v roce 1948 a jeho zkušenosti z něj učinily předního představitele českého i zahraničního koncertního života. Od 19 let sbíral laureátství významných soutěží. V útlém muzikantském mládí si donesl uznání z Bolzana, později z Lipska, Neapole, Fort Worthu nebo Barcelony. Jako jediný Čech v historii se v roce 1970 dostal do finále chopinovské soutěže ve Varšavě. Dnes je Ivan Klánský jako sólista i jako člen klavírního ansámblu Guarneri trio Prague interpretem vyhledávaným velkými světovými pódii. Ač bývá označován za chopinistu, do jeho repertoáru patří o mnoho širší záběr světové klavírní literatury. Nahrál kompletní klavírní dílo Smetanovo a Janáčkovo a na jeho recitálech nechybí ani

Syn Lukáš Klánský se narodil roku 1989 a klavíru se věnuje od pěti let. I dráha Lukáše Klánského je od počátku lemována úspěchy na mezinárodních interpretačních soutěžích, debut na velkých pódiích zažil v patnácti letech, kdy byl v jeho podání za doprovodu Pražského komorního orchestru uveden v Rudolfinu Mozartův klavírní koncert F dur. Tamtéž se odehrál jeho absolventský koncert po ukončení Pražské konzervatoře, který byl věnován Chopinovu koncertu f moll. V současnosti ve třídě svého otce Lukáš Klánský pokračuje ve studiích na pražské AMU, přitom se věnuje koncertní činnosti. Pravidelně vystupuje na festivalech, jako je Pražské jaro, Svátky hudby Václava Hudečka, Talichův Beroun, České sny nebo v komorním cyklu České filharmonie. Přes své mládí si získává uznání profesionálů i širšího publika v České Republice i v zahraničí.

51


3. října

V roce české hudby je pozornost

k ideám svého národa. V závěrečné

festivalu obrácena ve velké míře

větě přichází po optimistickém

k českým hudebním skladatelům.

úvodu dramatický zlom následovaný

Koncert ve Waltersdorfu, který

děsivým nepokojem, který je alegorií

uvádí díla psaná hudebními velikány

výsměchu osudu, který skladatele

Janáčkem, Smetanou a Dvořákem

připravil o sluch.

pro smyčcová kvarteta, to potvrzuje.

Není bez zajímavosti, že při

Motivu Kreutzerovy sonáty jako

soukromé premiéře Smetanova

dramatu milostného trojúhelníku

kvartetu v roce 1878 se hry na violu

se poprvé chopil Ludwig van

chopil jiný budoucí český hudební

Beethoven. O necelé půlstoletí byl

génius, Antonín Dvořák, jehož

jeho sonátou fascinován spisovatel

smyčcový kvartet F dur Americký

Lev Nikolajevič Tolstoj natolik,

program uzavírá. Po předchozích

že se jí nechal inspirovat při psaní

dramatických a bilancujících kusech

moralistní novely o žárlivosti.

Dvořák uklidňuje uši posluchače.

Za dalších padesát let se příběhem

Jeho dílo je naplněné radostí

Tolstého nadchl Leoš Janáček, který

z odpočinku a ze setkání s blízkými.

dílu vtiskl další podobu, tentokrát

Dvořák jej napsal během pobytu

napsanou pro smyčcový kvartet.

ve vesnici Spillville ve státě Iowa

Náročné téma v sobě obsahuje

obklopen českými emigranty.

napětí, svár a drama,

Za Dvořákem sem přijely i jeho děti.

Zemlinského kvarteto

to vše zhutněné do silného

Dílo tak vznikalo ve veselém ovzduší

výrazového příběhu.

a na jeho výrazu je to znát. Náčrt

František Souček – housle

Závažné téma přináší i část

díla vznikl během pouhých tří dní,

Petr Střížek – housle

programu věnovaná Bedřichu

na poslední list si Dvořák zapsal:

Smetanovi. Smyčcový kvartet

„Zaplať pán Bůh, jsem spokojen.

Petr Holman – viola

Z mého života je skladatelovou

Šlo to rychle.“ Premiéra se konala

Vladimír Fortin – violoncello

autobiografií. Začíná motivy

na Nový rok 1894 v Bostonu. Kus

rozverného mládí pokoušeného

se setkal s takovým úspěchem, že

uměleckým světem a postupně

jej Kneiselovo kvarteto, které jej

spěje k závažnějším tématům

provádělo, hrálo na různých místech

spojeným s formováním

v témže roce celkem padesátkrát.

pátek 3. října v 19.00 h.

Großschönau, evangelický kostel ve Waltersdorfu

Leoš Janáček (1854–1928): Smyčcový kvartet č. 1 Kreutzerova sonáta Adagio Con moto Con moto Con moto

světonázoru a přihlášením se

Od svého založení v roce 1994

toho Zemlinsky Quartet uvádí

je Zemlinsky Quartet jedním

po celém světě díla Haydna,

z nejaplaudovanějších domácích

Mozarta, Beethovena, Čajkovského,

Bedřich Smetana (1824–1884): Smyčcový kvartet e moll Z mého života

smyčcových kvartet. Může se

Schuberta, Mendelssohna-

také honosit uznáním v zahraničí,

Bartholdyho a dalších. Za úspěchy

Allegro vivo appassionato Allegro moderato à la Polka Largo sostenuto Vivace

v roce 2010 se stal vítězem

kvarteta stojí především vynikající

prestižní soutěže Bordeaux

sehranost, která muzikanty

International String Quartet

na pódiu spojuje v homogenní

Competition a obdobně úspěšný

a vysoce přesvědčivý celek. Kvarteto

byl kvartet i na dřívějších soutěžích

má za sebou bohatou nahrávací

Antonín Dvořák (1841–1904): Smyčcový kvartet č. 12 F dur Americký, op. 96

v kanadském Banffu, Praze nebo

činnost. Vydalo již takřka 20 CD

Londýně. Významným oceněním

a od roku 2007 nahrává exkluzivně

Allegro ma non troppo Lento Molto vivace Finale. Vivace ma non troppo

kvartetu byla cena Nadace

pro francouzskou společnost Praga

Alexandra Zemlinského ve Vídni

Digitals. Členové kvarteta jsou

v roce 2009.Dílo Alexandra

vyhledáváni i jako sólisté, první

Zemlinského, rakouského

houslista František Souček a violista

skladatele, který dlouho působil

Petr Holman působí též jako

i v Praze a jehož odkaz kvarteto

profesoři na Pražské konzervatoři.

šíří, tvoří pilíř repertoáru. Kromě

52

53


sobota 4. října, 19.00 h.

Zahrádky, kostel svaté Barbory

Program Il violino boemo s sebou přináší exkurz do houslové tvorby českých barokních skladatelů Františka Bendy a Františka Jiránka. Kvalita české houslové školy je překvapující a o to záslužnější je i přínos interpretů, kteří její dílo znovu přináší k posluchačům. Osa koncertu částečně sleduje CD, které interpreti vydali k poctě Bendy, Jiránka nebo Josefa Antonína Gureckého. Zmíněné album se dle kritiků vyznačuje svěžestí, barevností a něhou a nepoučené posluchače dosud neznámý svět české barokní houslové hudby na nahrávce obsažené fascinuje. Nejproslulejším z trojice jmenovaných skladatelů byl František Benda, který pocházel z muzikantské rodiny z Benátek

4. října

nad Jizerou a sám byl vynikajícím houslistou. Jeho hudební kariéra jej zavedla až na dvůr pruského krále Fridricha. Muzikologové spojují Bendovo hudební univerzum s vivaldiovskou školou, kterou však nekopíroval, ale pouze z ní vycházel. Sám pak jistě pod vlivem osvícenské filosofie, kterou na svém dvoře Fridrich II. pěstoval, nacházel východiska jiná již částečně podléhající pronikajícímu klasicismu. S Vivaldim je spojován i další protagonista večera, František Jiránek, který byl členem pražské kapely hraběte Václava Morzina, mecenáše Antonia Vivaldiho, a je pravděpodobné, že díky tomuto spojení se Jiránek dostal k Vivaldimu do učení.

TRADIČNÍ KONCERT PŘI SVÍČKÁCH Il violino boemo Lenka Torgersen – housle Václav Luks – cembalo František Benda (1709–1786): Sonáta B dur

František Jiránek: Sonáta C dur

Largo Allegro ma non molto Amoroso

Adagio Allegro Gavotte

František Jiránek (1698–1778): Sonáta F dur Adagio Allegro Tempo di Menuet František Benda: Sonáta A dur Andante Allegro Cantabile Gottfried Heinrich Stölzel (1690–1749): Enharmonická sonáta c moll František Benda: Sonáta c moll Siciliano Allegro Presto

54

Lenka Torgersen je absolventkou plzeňské konzervatoře a pražské AMU. Věnuje se hlavně barokní hudbě. V letech 1999–2003 si v tomto oboru dále prohlubovala vzdělání na Schola Cantorum Basiliensis. V současnosti je koncertním mistrem souboru Collegium Marianum a La Cetra Barockorchester Basel. Spolupracuje s mnoha dalšími soubory české i světové interpretační špičky, mezi kterými nechybí Freitagsakademie Bern, Collegium 1704, conSequenza a další. Lenka Torgersen nahrává pro renomované společnosti jako je Accent, Supraphon, Pan Classics, Harmonia Mundi nebo Zig - Zag Territoires. Od roku 2008 vyučuje hru na barokní housle a ansámblovou hru na Týnske škole při Karlově univerzitě v Praze. Cesta Václava Lukse za hudebním vzděláním se ubírala podobným směrem, byť na klávesové nástroje. Také jeho studia lemují Konzervatoř v Plzni, Akademie múzických umění v Praze a basilejská Schola Cantorum, kde završil své vzdělání studiem oboru historických klávesových nástrojů.

Václav Luks je posluchačům známý především jako umělecký vedoucí souboru Collegium 1704, ale to není jeho jediné angažmá. Jako sólista nebo člen různých komorních souborů vystoupil na řadě významných pódií v Evropě i zámoří. Pravidelně je zván ke spolupráci s předními evropskými orchestry specializujícími se na interpretaci historické hudby a spolupracuje s rozhlasovými stanicemi v ČR i v zahraničí. Kromě koncertní činnosti se Václav Luks intenzivně věnuje studiu hudebních historických pramenů Čech, Rakouska a Německa, kulturních vazeb ve středoevropském regionu a studiu pramenů hry generálbasu (basso continuo) na klávesové nástroje doby baroka. V letech 1996–1999 vyučoval generálbas na AMU v Praze a v letech 2001–2003 vyučoval na Vysoké hudební škole Felixe MendelssohnaBartholdyho v Lipsku. V současné době spolupracuje s JAMU v Brně.

55


neděle 5. října, 17.00 h.

Kravaře, kostel Narození Panny Marie

Jan Ladislav Dusík je dnes poměrně málo známým autorem. Za svého života však byl uznávaný především jako virtuóz ve hře na piano. Koncertoval v Anglii, Itálii, Francii, Holandsku, Belgii, ale také v Petrohradu. Jeho instrumentální umění bylo významné pro vývoj hry na klavír, jako skladatel je pokládán za předchůdce romantismu a jeho díla si vážil i Joseph Haydn. Dusíkova matka byla vynikající harfistka. Možná právě proto Dusík složil nemálo skladeb pro harfu.

Jana Boušková – harfa Jan Ladislav Dusík (1760–1820): Sonáta Es dur, op. 34 Allegro brillante Andantino Rondo. Allegro moderato František Antonín Rössler-Rosetti (1750–1792): Sonáta Es dur Allegro Assai Romance. Adagio non tanto Rondo. Allegretto Antonín Dvořák (1841–1904): Suita A dur Americká, op. 98 Moderato Molto vivace Allegretto Andante Allegro přestávka

56

Harfistku Janou Bouškovou již obdivovali posluchači v USA, Japonsku, Francii a v mnoha dalších destinacích. Jako protipól věhlasných scén může působit kravařský kostel Narození Panny Marie, kde se Jana Boušková chystá uvést pro harfu napsaná nebo upravená díla české provenience.

Josef Suk (1874–1935): Letní dojmy, op. 22b (orig. pro klavír) V poledne Hra dětí Večerní nálada Bedřich Smetana (1824–1884) | Hanuš Trneček (1858–1914): Vltava

5. října

věnovat hudbě, a proto službu církvi opustil. Působil ve šlechtických kapelách po celé Evropě a jeho díla patřila v 18. století mezi nejhranější skladby. Známé byly jeho hornové koncerty, které údajně inspirovaly ke složení koncertů pro lesní rohy a orchestr samotného Mozarta. Původně pro klavír byla napsána Dvořákova suita A dur Americká. Dvořák ji napsal krátce po premiéře Novosvětské symfonie a svým způsobem pro něj byla uklidněním a stažením se do vlastního světa. Intimní dílo je uměřené, neokázalé, až lyrické. Druhá část programu uvádí taktéž původně pro klavír napsané Letní dojmy od Josefa Suka. Snové dílo s sebou přináší něžnou meditaci, klidný prožitek silně působící na představivost.

Z Čech pocházel i František Antonín Rössler. Český Němec, skladatel, dirigent a kontrabasista používající italský pseudonym Rosetti se narodil v Litoměřicích, ale některé prameny jej spojují i s Mimoní. Získal vzdělání v kněžském semináři a byl vysvěcen na kněze. Nejvíce se však chtěl

Zdaleka nejznámějším kusem na programu je Smetanova Vltava ze symfonického cyklu Má vlast. V podání orchestru ji zná i většina diváků. Jana Boušková však všem podá důkaz o tom, že dílo je nosné a neztratí na výrazu ani při sólovém pojetí pro harfu.

Na Janu Bouškovou si vyžádal kontakt věhlasný violoncellista Mstislav Rostropovič a společně s ní provedl premiéru Sonáty pro violoncello a harfu Ravi Shankara. Světoznámá profesorka harfy Susan McDonald o Bouškové prohlásila, že je to talent století. Podobně nadšeně o Janě Bouškové hovoří i kritici. Jana Boušková je žádanou hráčkou a na světových pódiích vystupuje se špičkovými orchestry, ale též v komorních seskupeních. Od roku 2005 je sólo harfistkou České filharmonie. Kromě zmíněného Rostropoviče spolupracovala také s Jurijem Bašmetem, Patrickem Galloisem, Jiřím Bártou, Christianem Tetzlaffem, Radkem Baborákem a dalšími vynikajícími umělci.

Jana Boušková má velmi bohatý koncertní repertoár. Je však ceněna nejen jako interpretka, ale též jako pedagožka. Současně vyučuje na třech školách, na Královské konzervatoři v Bruselu, Akademii múzických umění a Konzervatoři v Praze. Často pořádá mistrovské kurzy po celém světě, účastní se mezinárodních sympózií a zasedá v porotách prestižních soutěží, které dříve sama vyhrávala. Vzpomínkou na vítězství na soutěži International Harp Competition v roce 1992 je její koncertní nástroj, který jí byl udělen společně s laureátstvím v soutěži.

57



Děčín, zámek – Knihovní sál

AUS DER TIEFE RUFE ICH, HERR, ZU DIR Z HLUBIN K TOBĚ VOLÁM, HOSPODINE

9. října

religiózní moteta jsou rozsáhlými vícehlasými kompozicemi. Zrcadlí se v nich Schützův příklon k současníkům Claudiu Monteverdimu a Giovanni Gabrielimu, u kterého studoval v Benátkách. Během života zažil Schütz kulturní úpadek za třicetileté války, později se dočkal ocenění svého, hlavně varhanního díla. Po průvanu, který ve světovém varhanním dědictví učinilo dílo Bachovo, byl Schütz částečně pozapomenut, a proto je jeho uvádění tolik přínosné. Podobně zastíněn Bachovou velikostí byl i Christoph Bernhard, který jako Schütz působil na saském dvoře. Do Drážďan přišel po třicetileté válce, stal se zpěvákem ve dvorní kapele a nabíral zkušenosti pod Schützovým vedením. Dobový mrav žádal po učencích a umělcích znalost

italského prostředí, také Bernhard se do Itálie dvakrát vypravil. Načerpané zkušenosti mu pomohly zajistit místo v hamburském Johanneu, kde Bernhard působil deset let. Jinak je ale spojován hlavně se Saskem, kde zastával post dvorního kapelníka a učitele hudby saských princů Johanna Georga a Friedricha Augusta.

Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 milovníci barokní hudby na českých scénách vnímají od roku 2005, kdy je pro projekt Bach – Praha – 2005 založil Václav Luks. V sezóně 2008 soubor nastudoval koncertní cyklus Hudební most Praha – Drážďany, který připomínal hudební dědictví obou měst. Rok 2012 soubory věnovaly v Rudolfinu prováděnému cyklu Hvězdy barokní opery. Mezitím si soubor vydobyl mezinárodní renomé a stal se pravidelným hostem festivalů po celé Evropě. Vysoko je třeba cenit bohatý repertoárový záběr tělesa, které ve velké míře uvádí českou barokní hudbu a odvádí nemálo práce pro propagaci děl Zelenky nebo Myslivečka. Collegium 1704 se často otevírá spolupráci s výraznými osobnostmi operní sféry jako je Magdalena Kožená,

Vivica Genaux nebo Bejun Mehta. S představením Händelova Rinalda soubor slavil úspěchy na prknech Národního divadla a v operních domech ve Versailles, Caen, Rennes a Lucemburku.

Bernhardovo hudební dílo se s Schützovým dobře doplňuje. Oba byli význačnými autory kostelní hudby. Ani jeden z nich však svým odkazem nemůže překonat Bacha, jehož dílo program načíná a zároveň i uzavírá.

Collegium 1704 Collegium Vocale 1704 Václav Luks – dirigent a umělecký vedoucí Johann Sebastian Bach (1685–1750): Aus der Tiefe rufe ich, Herr, zu dir, BWV 131

Heinrich Schütz: Motette Was mein Gott will, das gscheh allzeit, SWV 392

Heinrich Schütz (1585–1672): Motette Anima mea liquefacta est, SWV 263 Motette Aus der Tiefe ruf ich, Herr, zu dir, SWV 25

Christoph Bernhard: Tribularer si nescirem a 10 a 2 cori Johann Sebastian Bach: Kantate Nimm, was dein ist, und gehe hin, BWV 144

Christoph Bernhard (1628–1692): Concert Aus der Tiefe rufe ich, Herr, zu dir

Z hlubin k tobě volám, Hospodine je název programu, kterým Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 připomínají odkaz skladatelů německé barokní školy. Pozornost interpretů se netočí pouze kolem geniálního a svým způsobem obligátního Bacha, ale uvádí též jeho předchůdce Heinricha Schütze a Christopha Bernharda. Název programu upomíná na jednu z nejstarších kantát

58

Johanna Sebastiana Bacha. Sotva dvacetiletý Bach ji složil v roce 1707 v Mühlhausenu, kde byla i poprvé uvedena. Kantátou zní slova biblického žalmu a pravděpodobně vznikla pro kajícnou mši po velkém požáru, který zachvátil město Mühlhausen. Heinrich Schütz byl až do Bachovy éry považován za největšího německého skladatele. Jeho

Umělecký vedoucí Collegia 1704 Václav Luks je kromě práce v čele orchestru též vynikajícím cembalistou a hráčem na lesní roh. Po absolutoriu HAMU si prohluboval erudici studiem oboru historických klávesových nástrojů na Schole Cantorum v Basileji a sám v současnosti pedagogicky působí na Vysoké hudební škole Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Koncert se koná pod záštitou radní a zastupitelky Ústeckého kraje s kompetencí pro oblast kultury a památkové péče, paní Jitky Sachetové.

59



Stráž pod Ralskem, kostel svatého Zikmunda

LUŽANSKÁ MŠE Ensemble Inégal

11. října

Ensemble Inégal se zabývá hlavně starou hudbou. Na koncert v kostele svatého Zikmunda ve Stráži pod Ralskem však soubor přijíždí s programem Lužanská mše. Titul večera tak napovídá, že kromě barokní hudby bude dán prostor též géniu Antonína Dvořáka. V úvodu je publiku připomínán odkaz místního rodáka Heinricha Ignaze Bibera. Biberův styl je ukázkou kompozice vrcholného baroka a snese srovnání s kusy jeho významných současníků. Biber pravděpodobně studoval jezuitské gymnázium v Opavě. Později společně s Vejvanovským působil v Kroměříži. Ze služeb arcibiskupa Karla Lichtenstein-Kastelkorna však Biber záhy zběhl a uchýlil se na jiný arcibiskupský dvůr, a sice do Salcburku. Zde dosáhlo jeho dílo vysokého uznání a hudbymilovný císař Leopold I. Bibera povýšil do šlechtického stavu. Růžencové sonáty se taktéž pojí s Biberovým působením

v Salcburku. Ve městě působilo Růžencové bratrstvo a i sám arcibiskup Max Gandolf von Kuenburg, jemuž dílo Biber dedikoval, vyzdvihoval růžencovou modlitbu. Motivem skladby je patnáct výjevů ze života Panny Marie. Ensemble Inégal se díla ujímá se žárem, nasazením a elegancí. Stejně jako Biber působil v Salcburku i Georg Muffat. Do doby jeho angažmá v Salcburku spadají některá jeho concerta, suity, toccaty, ale také tři opery. Ve Stráži zazní z jeho varhanního díla ukázka ze souboru Apparto Musico-Organisticus, do něhož Muffat vložil celou svou osobnost a který lze považovat za jedno z nejvýznamnějších varhanních děl předbachovské éry. Vrchol představuje Dvořákova mše D dur Lužanská, dílo srdečné, vroucí a až úžasně efektivní. Snoubí se v něm radost ze života s pokorou před vyšším řádem, čemuž odpovídá i latinský liturgický text.

Ensemble Inégal vznikl v roce 2000. Významným počinem souboru byla především propagátorská práce díla Zelenkova. Těleso se však nevěnuje pouze barokní hudbě, ale i dílům od renesance až po současnost. Na svém kontě má soubor i novátorská provedení romantické hudby Dvořáka nebo Rossiniho a hudby autorů moderních, jako je Britten nebo Pärt. Soubor koncertuje na prestižních festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Bruggy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival London, Aschaffenburger Bachtage, Bach Festival Riga a dalších. Realizoval mnoho úspěšných CD ověnčených řadou ocenění a objevuje se pravidelně ve vysílání televizních a rozhlasových stanic. Od roku 2007 pořádá Ensemble Inégal koncertní cyklus s názvem České hudební baroko – objevy a překvapení, v rámci kterého posluchačům zprostředkovává znovuobjevené

skladby českých barokních skladatelů J. D. Zelenky, A. Vivaldiho, H. I. F. Bibera, S. Capricorna, J. C. F. Fischera, J. J. I. Brentnera a M. Vogta.

Vladimír Roubal – harmonium Adam Viktora – dirigent, umělecký vedoucí Heinrich Ignaz Biber (1644–1704): Růžencové sonáty I. Zvěstování Georg Muffat (1645–1704): Apparatus Musico Organisticus Ciacona I Heinrich Ignaz Biber: Růžencové sonáty X. Ukřižování Georg Muffat: Apparatus Musico Organisticus Ciacona II Heinrich Ignaz Biber: Růžencové sonáty XVI. Passacaglia Antonín Dvořák (1841–1904): Mše D dur op. 86 Lužanská Kyrie Gloria Credo Sanctus Benedictus Agnus Dei

60

Varhaník a dirigent Adam Viktora přednáší a koncertuje na varhanních kongresech, působí jako poradce v komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Též je uměleckým ředitelem projektu Český varhanní festival, vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a hudební teorii na Konzervatoři v Praze. Se soubory Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru.

61


neděle 12. října, 17.00 h.

Schirgiswalde, kostel Mariä Himmelfahrt

BENEFIČNÍ KONCERT PRO NADAČNÍ FOND OZVĚNA Ensemble Inégal Vladimír Roubal – harmonium Adam Viktora – dirigent, umělecký vedoucí Johannes Brahms (1833-1897): Preludium g moll, BuxWV 149 Antonín Dvořák (1841-1904): Ave Maria Ave maris stella, op. 19b Preludium D dur O sanctissima, op. 19a Preludium a moll Hymnus ad laudes in festo SS. Trinitatis, op. 19b Mše D dur, op. 86 Kyrie Gloria Credo Sanctus Benedictus Agnus Dei

Výtěžek z koncertu bude věnován na účely rozvoje aktivit Nadačního fondu Ozvěna.

62

12. října

Ensemble Inégal letos těší posluchačovo srdce hned dvakrát. Po koncertu ve Stráži pod Ralskem se vydává za publikem do saského Schirgiswalde. Program večera je v roce české hudby takřka výlučně dvořákovský. Koncert načíná Brahmsovo Preludium g moll, které uvádí do atmosféry religiózní hudby 19. století. Zbytek večera patří duchovní tvorbě Dvořákově. Z drobnějších útvarů program přináší Tři duchovní zpěvy. Skladby vznikly během pobytů na zámku Sychrov a byly psány pro provedení v zámecké kapli. Zpěvy byly věnovány Dvořákově manželce Anně, výborné sopranistce, která za jeho varhanního doprovodu dílo poprvé na Sychrově provedla. Hymnus k oslavě svátku Nejsvětější Trojice vznikl taktéž na konci 70. let 19. století a jeho premiéru opět obstarali manželé Dvořákovi

za doprovodu barytonu Dvořákova přítele Aloise Göbla. Pěveckou část programu prolínají varhanní preludia, která složil ani ne dvacetiletý Dvořák během studií na varhanické škole. Přesto, že se jedná o skladby jeho raného období, nepostrádají autorovu kontrapunktickou zdatnost a nadhled nad úskalími polyfonní sazby. Večer završuje Dvořákova Mše D dur Lužanská. Dílo vzniklo pro příležitost vysvěcení kaple v Lužanech u Přeštic, kam Dvořák zajížděl ke svým přátelům manželům Hlávkovým. Paní Hlávková Dvořáka požádala o složení mše a Dvořák jí ochotně vyhověl a vytvořil dílo, které dalece přesahovalo úroveň příležitostné skladby pro lokální událost. Mše napsaná pro čtyři sólové hlasy a sbor je soustředěná, dokonale vystavěná a výrazově bohatá.

Ensemble Inégal vznikl v Praze v roce 2000. Tvoří jej vynikající hudební individuality specializované na starou hudbu. Významným počinem souboru byla především propagátorská práce pro dílo Zelenkovo. Těleso se však nevěnuje pouze barokní hudbě a chápe se děl od renesance až po současnost. Na svém kontě má soubor také novátorská provedení romantické hudby Dvořáka nebo Rossiniho i hudby autorů moderních, jako je Britten nebo Pärt. Soubor koncertuje na prestižních festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Bruggy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival London, Aschaffenburger Bachtage, Bach Festival Riga a dalších. Realizoval mnoho úspěšných CD ověnčených řadou ocenění a objevuje se pravidelně ve vysílání televizních a rozhlasových stanic. Od roku 2007 pořádá Ensemble Inégal koncertní cyklus s názvem České hudební baroko – objevy a překvapení, v rámci kterého posluchačům zprostředkovává znovuobjevené

skladby českých barokních skladatelů. Mezi nejvýznamnější koncertní premiéry patřila provedení děl J. D. Zelenky, A. Vivaldiho, H. I. F. Bibera, S. Capricorna, J. C. F. Fischera, J. J. I. Brentnera a M. Vogta. Adam Viktora – varhaník a dirigent přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Též je zakladatelem a uměleckým ředitelem ojedinělého projektu Český varhanní festival, vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a hudební teorii na Konzervatoři v Praze. Se soubory Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru.

63



Zittau, radnice – Bürgersaal

PÍSŇOVÁ TVORBA NĚMECKÉHO ROMANTISMU A SECESE Martinů Voices Lukáš Vasilek – umělecký vedoucí Marcel Javorček – klavír

Johannes Brahms (1833–1897): Drei Quartette op. 31 Richard Wagner (1813–1883): Träume (z cyklu Pět písní na slova Mathildy Wesendonckové) Richard Wagner (1813–1883): Isoldes Liebestod (z opery Tristan a Isolda) Johannes Brahms (1833–1897): Vier Quartette op. 92 Gustav Mahler (1860–1911): Die zwei blauen Augen (z cyklu Písně potulného tovaryše) Gustav Mahler (1860–1911): Ich bin der Welt abhanden gekommen (z cyklu Rückertovy písně)

64

18. října

Do sálu radnice v Žitavě se festival vrací potřetí, a potvrzuje tak dobré sousedství. Letos přijíždí s mladým ambiciózním vokálním souborem Martinů Voices. Na programu večera je písňová tvorba skladatelů Brahmse, Wagnera a Mahlera. Brahmsovy kvartety byly původně zamýšleny pro sólové obsazení s klavírním doprovodem. V současnosti je ale upřednostňována komorní sborová interpretace, která umožňuje lepší vykreslení všech skladatelových výrazových detailů. Některé z kvartetů využívají německé překlady českých a moravských lidových písní a svým zpracováním velmi připomínají Moravské

dvojzpěvy Antonína Dvořáka. Wagner ani Mahler samostatné sborové skladby nepsali. Jejich písňové dílo ale nenechali ležet ladem jejich následovníci. Zejména v poslední době získávají staré kusy po úpravách pro pěvecké sbory nový plnohodnotný život. Řadu Wagnerových a Mahlerových písní upravil soudobý německý skladatel Clytus Gottwald pro šestnáctihlasý smíšený sbor a capella. Vokální těleso v těchto skladbách neprovádí pouze originální zpěvní linku, ale nahrazuje také orchestrální doprovod. Výsledkem je opojná zvukovost, která zašlá díla řadí mezi největší objevy sborové hudby posledního desetiletí.

Komorní sbor Martinů Voices byl založen v roce 2010 s ambicí interpretovat sborovou tvorbu na nejvyšší úrovni. Navzdory mládí mají jeho členové bohaté zkušenosti z praxe a citlivé vedení z jejich individualit vytváří celek s obrovským uměleckým potenciálem. V názvu sboru se objevilo jméno klasika české hudby 20. století. Důvodem byl obdiv k uměleckému odkazu rodáka z východočeské Poličky. Umělecký záběr sboru Martinů Voices je kosmopolitní a stejně tak se sbor nespecializuje na určitá období. Naopak kráčí po pódiích pevným a svobodným krokem, který jej vede tam, kde on sám chce být a pracovat. Sbor vystupuje převážně samostatně, ale nevyhýbá se ani spolupráci s vynikajícími sólisty, komorními ansámbly a orchestry. I přes krátkou dobu své existence si získal respekt české odborné veřejnosti a s vřelým přijetím své práce se setkává při svých produkcích. Nadšený přístup sboru k práci se úročí hlavně v tomto roce, kdy Martinů Voices debutovali na festivalu Pražské jaro. V prosinci pak ansámbl vystoupí s Českou filharmonií, jejíž šéfdirigent Jiří

Bělohlávek nad Martinů Voices převzal umělecký patronát. Martinů Voices pracují pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka. Mladý sbormistr vystudoval dirigování na pražské AMU a hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1998–2009 byl sbormistrem Foerstrova komorního pěveckého sdružení a dovedl jej k absolutnímu vítězství v četných mezinárodních soutěžích. V období 2005–2007 vykonával funkci druhého sbormistra operního sboru Národního divadla v Praze a v posledních letech se věnoval také orchestrálnímu dirigování. Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Pro Český rozhlas Lukáš Vasilek nahrál několik významných děl české a světové sborové tvorby a při realizaci operních a operetních titulů pracoval pro Westdeutscher Rundfunk a Bayerischer Rundfunk. V roce 2010 Lukáš Vasilek sestavil a hudebně připravil jazzový vokální ansámbl, který provázel Bobbyho McFerrina na českých koncertech. V tomtéž roce založil komorní sbor Martinů Voices.

65


Pondělí 20. října, 19.00 h.

Doksy, Zámek

FANDANGO Lucie Guerra Žáková, Petra Žďárská – cembalo Ludovica Mosca – kastaněty a tanec Jean Henri dÁnglebert (1629–1691): Troisième suite Prélude, Allemande, Courante et Double, Sarabande Grave, Gavotte, Menuet, Gigue Alassandro Scarlatti (1660–1725): Folie Antonio Soler: Fandango Antonio Soler: Concierto No. 3 en Sol mayor, Andantino, Minué Luigi Boccherini (1743–1805): Fandango (transkripce „Kvintetu č. IV D dur, G 448“ pro dvě cembala: Andreas Staier)

Projekt vznikl za podpory Velvyslanectví Španělska.

66

20. října

Program Fandango uvádí posluchače do španělského barokního dědictví. Název Fandango upomíná na tradiční španělský tanec, jehož vznik je datován počátkem 18. století. Brzy začalo být fandango populární a začala se o něj zajímat aristokracie. Spolu s ní poté cestovalo po Španělsku a Evropě, začalo být začleňováno do oper a baletů. S jeho formami se lze setkat v dílech J. P. Rameaua, A. Scarlattiho, D. Scarlattiho, A. Solera, L. Boccheriniho, ale i W. A. Mozarta či M. Ravela. Ze světa kytar a kastanět se tak fandango dostalo do prostředí nejednou plně orchestrálních. Celou přehrávku barokních tanců nabízí suita pro cembalo od Jeana Henriho d‘Angleberta. Zakončují ji španělské folie, které již posluchače připravují na stěžejní iberskou část večera. Katalánec Antonio Soler proslul skladbami pro klávesové nástroje. Jako chlapec nastoupil do slavného sboru kláštera v Montserratu. Později se

stal kapelníkem katedrály v Lleidě a posléze vykonával tutéž funkci při královském dvoře v El Escorialu. Ze Solerovy dílny jsou posluchačům zprostředkovány koncerty pro dvě cembala a fandango pro cembalo a kastaněty. Zvuk kastanět nebyl neznámým ani Italovi Alessandru Scarlattimu. Tento zakladatel neapolské operní školy byl nesmírně plodným skladatelem, z jehož dílny vzešlo na šedesát oper a kolem dvou set mší. Koncert ale uvádí jeho dílo instrumentální, z něhož jsou vybrány cembalové tokáty a folie. Autorem programové tečky je italský kosmopolitní skladatel Luigi Boccherini. Tento skladatel a violoncellista ve Španělsku strávil posledních dvacet let svého života a byl španělskou hudbou silně ovlivněn. Kromě bohaté smyčcové literatury se u něj setkáváme i se skladbami pro cembalo, z nichž bude uvedeno právě Fandango, které tak podtrhne zaměření celého večera.

Lucie Guerra Žáková je česká cembalistka a varhanice žijící a působící ve Francii a Španělsku. V obou zemích provedla premiéru díla Petra Ebena složeného na text Komenského opusu Labyrint světa a ráj srdce. Je zvána na prestižní festivaly v České republice i v zahraničí (např. Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, Arte Sacro v Madridu či Festival Internacional de Órgano de Morelia v Mexiku) a zahrála si také na varhany katedrály Notre-Dame v Paříži. Lucie Guerra Žáková vystupuje též ve varhanním duu pro 4 ruce a 4 nohy se Španělem Carlosem Arturo Guerra Parra nebo v souboru Prague cembalo duo společně s Petrou Žďárskou, se kterou se potkala ve třídě prof. Giedrė Lukšaitė– Mrázkové na AMU v Praze.

mistrovských kurzů po celé Evropě. V září 2012 debutovala na festivalu Mladá Praha koncertem pro cembalo a malý orchestr od Bohuslava Martinů. Aktuálně pokračuje v doktorandském studiu na AMU. Jejím hlavním studijním zájmem jsou zapomenuté cembalové a komorní skladby z arcibiskupského archivu v Kroměříži.

Vynikající hudebnice Petra Žďárská studovala na CNSMD v Lyonu a zúčastnila se mnoha

Součástí projektu Fandango je španělská tanečnice a hráčka na kastaněty Ludovica Mosca. Všestranná hudebnice a malířka je profesorkou na Escuela Luthier– Música y Danza v Barceloně. Koncertně vystupuje po celém světě v nejrůznějších seskupeních a často působí jako vyučující na mistrovských kurzech. V letošním roce působí jako lektorka na AMU v Praze.

67



Teplice, Dům kultury

Gerhard Oppitz – klavír

Franz Schubert (1797–1828): Čtyři impromptu D 935, op. 142: Impromptu č. 1 f moll, Allegro moderato Impromptu č. 2 A dur, Allegretto Impromptu č. 3 B dur, Thema, Andante Impromptu č. 4 f moll, Allegro scherzando Fantazie Poutník C dur, Op. 15 D 760 Allegro con fuoco ma non troppo, Adagio, Presto, Allegro přestávka Johannes Brahms (1833–1897): Variace a fuga B dur na Händelovo téma, op. 24 Árie, Variace, Fuga

Koncert se koná pod záštitou radní a zastupitelky Ústeckého kraje s kompetencí pro oblast kultury a památkové péče, paní Jitky Sachetové.

68

Po světě chodí mnoho hudebníků, mnozí z nich jsou dobří a někteří jsou dokonce ve svém oboru nejlepší, takových již tolik není. O to větším potěšením je zažít vystoupení Gerharda Oppitze hned dvakrát během jednoho festivalového ročníku. Jeho první vystoupení hostí jako nová destinace festivalu Teplice, město s bohatou hudební historií i současností. Franz Schubert byl prvním romantikem, kterému se podařilo pozvednout písňový žánr k umělecké vyspělosti. Přestože Schubertovi nebylo jako typickému romantikovi dáno po tomto světě chodit příliš dlouho, skladatelsky se stihl dostatečně otisknout i v jiných žánrech než písňových. Schubert byl autorem symfonií, oper, mší i komorní hudby. Jeho klavírní kompozice patří mezi to nejpoetičtější, co bylo pro tento nástroj napsáno. Klavírní improvizace, které program večera

Gerhard Oppitz se narodil roku 1953 v bavorském Frauenau. Hře na klavír se věnuje od svých pěti let, koncertovat začal v jedenácti. V té době si jej všiml Paul Buck, který jako profesor působil na Musikhochschule ve Stuttgartu. Roku 1974 se Oppitz zapsal do mistrovských kurzů Huga Steurerse v Mnichově. Ve stejné době se mladý pianista setkal s takřka osmdesátiletým Wilhelmem Kempffem, který představoval pevný pilíř v interpretaci německé tradice v klasické hudbě a Oppitze nadchl pro dílo Ludwiga van Beethovena. Ouvertura Oppitzovy triumfální cesty po světových pódiích se odehrála v roce 1977 v Tel Avivu, kde Oppitz zvítězil na soutěži Arthura Rubinsteina, který sám seděl v porotě. Hned v roce 1978 bylo Oppitzovi nabídnuto místo na mnichovské Musikhochschule,

23. října

načínají, by podle názvu mohly být pokládány za odlehčenější útvary. Ve skutečnosti se jedná o propracované a bohaté kompozice, které dosahují rozsahu sonát. Německý skladatel a klavírista Johannes Brahms se narodil v Hamburgu několik let po Schubertově smrti. S hudbou začínal ve třinácti letech, kdy jako klavírista hrál v různých lokálech a jinak pochybných sálech. Později objevil dílo Bachovo a Mozartovo. Navázal také kontakty s o generaci staršími Lisztem a Schumannem. Když Brahms v šedesátých letech přesídlil do Vídně, byl zde považován za Beethovenova nástupce. Později, maje na paměti vlastní nelehké začátky, pomáhal s prosazením mladému Dvořákovi. Pro interpreta večera Gerharda Oppitze představuje Brahmsovo klavírní dílo jeden z pilířů jeho koncertního repertoáru.

jejímž se stal později nejmladším profesorem. Gerhard Oppitz je i dnes věrný práci s mladými talentovanými klavíristy a přitom ročně odehraje k osmdesáti koncertům s těmi nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Z dlouhého výčtu docela stačí jmenovat Vídeňské a Berlínské filharmoniky, Královský filharmonický orchestr, Izraelský filharmonický orchestr či Londýnský symfonický orchestr. Oppitzův hudební rejstřík je velmi široký. Nejvíce prostoru dopřává klavírní hudbě Bacha, Mozarta, Schuberta, sonátám Beethovenovým a především celému dílu Brahmsovu. Stejně tak je ale ceněna také Oppitzova práce pro propagaci soudobých autorů jako Lutosławského, Veerhoffa, Stockhausena a dalších.

69


pátek 24. října, 17.00 h.

Česká Lípa, foyer Základní umělecké školy

SOUTĚŽ V KLASICKÉM SÓLOVÉM A KOMORNÍM ZPĚVU

Lípa

Cantantes 2014

Pěveckou soutěž Lípa Cantates vyhlašuje festival Lípa Musica společně se Základní uměleckou školou v České Lípě a v tomto roce se koná její druhý ročník. Účastníky soutěže jsou žáci ZUŠ Libereckého kraje. Pravidla soutěže stanovují věk účastníků na 7–25 let a rozdělují je do pěti věkových kategorií a jedné zvláštní kategorie pro komorní zpěv. Smyslem jejího konání je podpoření zájmu o interpretaci písní českých i světových autorů a vytváření příležitostí pro talentované žáky.

24. října

Slavnostní koncert ve foyer ZUŠ v České Lípě představí vítěze všech kategorií soutěže. Repertoár soutěže, jejíž porotě předsedá mezinárodně uznávaná sopranistka a profesorka zpěvu na pražské AMU Magdalena Hajóssyová, tvoří lidové a umělé písně a árie s klavírním či jiným instrumentálním doprovodem. Během slavnostního večera dojde i na předávání všech cen v soutěži.

Kategorie pro sólový zpěv 1. 7–9 let 2. 10–12 let 3. 13–15 let 4. 16–18 let 5. 19–25 let Kategorie pro komorní zpěv A 7–10 let B 11–14 let C 15–17 let D 18–25 let Porota soutěže Magdalena Hajóssyová, Katedra zpěvu, Hudební fakulta AMU Praha Bc. Lucie Mairichová, dipl. um, Pěvecké oddělení, Konzervatoř Teplice Mgr. Michal Kutek, vedoucí pěveckého oddělení, ZUŠ Turnov Alena Losová, radní pro školství a zaměstnanost Libereckého kraje, pedagog ZUŠ Česká Lípa Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa Marek Kučera, ředitel ZUŠ Česká Lípa

Ceny 1. – 3. cena bude udělena ve všech kategoriích Mezinárodní festival Lípa Musica věnuje do soutěže finanční částku 5 000,- Kč, která bude rozdělena vítězům dle uvážení poroty, a 2 000,- Kč pro absolutního vítěze. Porota uděluje Cenu ZUŠ Česká Lípa za mimořádnou interpretaci české lidové písně. Porota uděluje Cenu starostky města Česká Lípa pro absolutního vítěze. Porota uděluje Cenu Pavly Šimkové za muzikální projev v komorním zpěvu.

70

71


sobota 25. října, 19 h.

Nový Bor, Městské divadlo

ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU Z NOVÉHO SVĚTA

Gerhard Oppitz – klavír PKF – Prague Philharmonia Tomáš Brauner – dirigent Ludwig van Beethoven (1770–1827): Klavírní koncert č. 5 Es dur op. 73 „Císařský“ Allegro Adagio un poco moto Rondo. Allegro Antonín Dvořák (1841–1904): Symfonie č. 9 e moll op. 95, B178 „Z Nového světa“ Adagio – Allegro molto Largo Molto vivace – Poco sostenuto Allegro con fuoco

Konec korunuje dílo, jak napsal antický klasik Ovidius, a zcela v tomto duchu je narýsován i program závěrečného koncertu festivalu. Obě části programu, Beethovenův Císařský koncert pro klavír a orchestr i Dvořákova Novosvětská symfonie, jsou

72

důstojnou a velkolepou tečkou za uplynulým ročníkem. Beethovenův Císařský koncert pro klavír a orchestr vznikal v komplikované a bouřlivé době počátku 19. století. Evropou cloumaly Napoleonské války,

25. října

mladá generace umělců se pomalu přidávala na stranu vzdoru a podléhala pronikajícímu buřičskému romantismu. I do konzervativní Vídně, kde jako všudypřítomná kulisa doznívala hudba Mozartova, doléhaly hlasy po změně poměrů. Jejich projevem v hudbě byla změna tvůrčích postupů. Beethoven, ač byl žákem Haydna nebo Salieriho, se nespokojil se zažitými vzory, hledal v hudbě výrazovou rozmanitost, možnost vyjádřit střet a konfrontaci. Kýženou intenzitu a dramatičnost nalezl v dílech pro velké orchestry. Císařský koncert pro klavír a orchestr Es dur je produktem vzniklým v těchto intencích. Bezstarostnost 18. století je pryč již dávno, lyrické tóny ustupují autoritě pochodových vojenských rytmů. Jejich všudypřítomnost potom vede Evropany k tomu, aby si položili aktuální otázku, co je pro ně víc, zda velikost, nebo svoboda. Interpretačně i posluchačsky náročný kus v době svého uvedení nebyl přijat s velkým nadšením. Snad příliš odrážel celospolečenský svár, dramatickou mezinárodní situaci, obsahoval převratné myšlenky, kterým společnost dosud docela nerozuměla. Onen svár se však netýkal pouze posluchačů. I Beethoven v době vzniku díla prožíval těžké životní

období, neboť již pomalu ztrácel sluch a jeho génius sváděl těžký boj s neúprosným osudem, což je symptomatické pro celý romantismus, který se chystal ke svému tažení Evropou.

Gerhard Oppitz se narodil roku 1953 v bavorském Frauenau. Hře na klavír se věnuje od svých pěti let, koncertovat začal v jedenácti. V té době si jej všiml Paul Buck, který jako profesor působil na Musikhochschule ve Stuttgartu. Roku 1974 se Oppitz zapsal do mistrovských kurzů Huga Steurerse v Mnichově. Ve stejné době se mladý pianista setkal s takřka osmdesátiletým Wilhelmem Kempffem, který představoval pevný pilíř v interpretaci německé tradice v klasické hudbě a Oppitze nadchl pro dílo Ludwiga van Beethovena.

Ouvertura Oppitzovy triumfální cesty po světových pódiích se odehrála v roce 1977 v Tel Avivu, kde Oppitz zvítězil na soutěži Arthura Rubinsteina, který sám seděl v porotě. Hned v roce 1978 bylo Oppitzovi nabídnuto místo na mnichovské Musikhochschule, jejímž se stal později nejmladším profesorem. Gerhard Oppitz je i dnes věrný práci s mladými talentovanými klavíristy a přitom ročně odehraje k osmdesáti koncertům s těmi nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Z dlouhého výčtu docela stačí jmenovat Vídeňské a Berlínské

Dvořákova Novosvětská symfonie vznikala o devadesát let později v docela jiné atmosféře. Dvořák ji složil na začátku svého amerického působení a plně se v ní odráží jeho dojmy z hektického světa pokroku a industrializace, se kterými se mísí původní americká hudba včetně vlivů černošských. Zároveň do této kosmopolitní symfonie prosakují Dvořákovy vzpomínky na domov a prvky českých lidových písní, které se prolínají s jeho impresemi americkými. Svým způsobem je Dvořákova Novosvětská cestovním deníkem, který sumarizuje jeho dojmy. Jejich zachycení v notách je natolik plastické a srozumitelné, že se dílo stalo jednou z nejznámějších kompozic světa klasické hudby vůbec. Dvořákova absolutní hudební logika ze symfonie činí dokonalé dílo, kterému rozumí i méně poučení posluchači. Symfonii často uvádí mnohé věhlasné orchestry na pódiích celého světa. Svou velkolepostí a zároveň něhou je právě tento kus, tím nejlepším způsobem, jak se s 13. ročníkem festivalu rozloučit.

73


filharmoniky, Královský filharmonický orchestr, Izraelský filharmonický orchestr či Londýnský symfonický orchestr. Oppitzův hudební rejstřík je velmi široký. Nejvíce prostoru dopřává klavírní hudbě Bacha, Mozarta, Schuberta, sonátám Beethovenovým a především celému dílu Brahmsovu. Stejně tak je ale ceněna také Oppitzova práce pro propagaci soudobých autorů jako Lutosławského, Veerhoffa, Stockhausena a dalších.

PKF – Prague Philharmonia v letošním roce slaví 20 let od svého založení a takřka po celou dobu svého působení je u nás i ve světě považována za to nejlepší, čím se česká kultura může prezentovat. Na festival se tento vynikající orchestr vrací znovu po dvou letech. Orchestru s mladou tváří je připisována energičnost a svěžest a zároveň ta nejlepší hudební erudice a perfekcionismus. Vysoce jsou ceněna jeho orchestrální provedení hudby období vídeňského klasicismu, kam spadá i Císařský koncert. Zároveň se ale repertoár tělesa opírá i o díla romantická či soudobá. Věhlas mladého ansámblu podtrhuje i to, že s ním spolupracují přední světoví dirigenti

74

22. října


25. října

a interpreti jako V. Ashkenazy, S. Mintz, P. Domingo, M. Maisky, z mladší generace pak R. Baborák. V tomto smyslu je G. Oppitz dalším velice čestným hostem orchestru i festivalu samotného. Dirigent Tomáš Brauner je přes své mládí jedním z nejvyhledávanějších českých dirigentů. Jeho práce se setkává s úspěchy při provádění oper i symfonií. Studiu dirigentství se věnoval na pražské AMU a poté si prohluboval vzdělání ve Vídni. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní soutěže dirigentů Dimitrise Mitropoulose v Athénách. Brauner odvádí významnou porci práce na operních scénách v České republice a pravidelně spolupracuje s největšími orchestry u nás. Často je žádán rovněž v zahraničí a díla převážně českých autorů již uvedl v Německu, Rusku nebo Mexiku, kde řídil provedení Janáčkovy opery Jenůfa.

75

Sanamus

Klub přátel festivalu

Musicae

LM_karty_2.indd 3

2.4.2014 19:12:13

Allegro


LM_karty_2.indd 5

Lékaři a lékárníci patřili vždy mezi inteligenci, která určovala společenský ráz měst a míst, kde žili a působili. Lípa Musica se k tomuto odkazu hlásí a sdružuje tuto skupinu lidí ve spolku s názvem Sanamus Musicae – léčíme hudbou. Místní lékaři sdružení v tomto spolku dle svých možností podporují festival finančními dary, které jsou pochopitelně formou darovacích smluv daňově uznatelné. Svým postojem tak pomáhají financovat kulturu našeho regionu. Za to jsou prezentováni v rámci propagace festivalu jako dárci a hlavně mají přednostní právo odběru vstupenek na koncerty, které jsou dnem zahájení předprodeje mnohdy vyprodané. Zároveň tvoří společenskou elitu daných koncertů a mají právo být účastni na vybraných společenských událostech festivalu. Členy Sanamus Musicae v roce 2014 jsou: MUDr. Věra Pokorná MUDr. Alena Sellnerová MUDr. Dagmar Schneebergerová MUDr. Vlasta Baudischová MUDr. Tomáš Kočí MUDr. Martina Křivánková PharmDr. Hana Brunerová MUDr. Hana Dečiová MUDr. Lenka Šepsová MUDr. Zina Synáková MUDr. Pavla Vránová MUDr. Břetislav Ulrich MUDr. Anna Nováková MUDr. Jaroslava Gruntorádová MUDr. Štěpánka Rohlíčková MUDr. Pavla Antošová MUDr. Zina Ropková MUDr. Marie Hullová MUDr. Jana Maričová Mgr. Naďa Kravcivová a další, kteří si nepřejí být jmenování. Děkujeme všem členům za podporu letošního ročníku!

Zaujal-li Vás náš spolek Sanamus Musicae a chcete-li se dozvědět více či stát členem, budeme rádi, když nás budete kontaktovat: Martin Kučera, produkční festivalu [email protected], tel.: +420 608 917 973

klub přátel festivalu

Largo

2.4.2014 19:12:14

Maestoso


LM_karty_2.indd 1

2.4.2014 19:12:13

MHF Lípa Musica přichází v letošním roce s novinkou, kterou je založení věrnostního programu pro návštěvníky a podporovatele festivalu s názvem Klub přátel MHF Lípa Musica. Členství v klubu je nabízeno ve třech kategoriích v závislosti na kumulované výši nákupu vstupenek či hodnotě zakoupené klubové karty. Každému typu příznivce následně náleží specifický balíček výhod zahrnující přednostní informace o festivalu, možnost přednostní rezervace vstupenek před zahájením řádného prodeje, zvýhodněné vstupné na koncerty a společenské akce festivalu a rovněž slevy uplatnitelné v síti spolupracujících partnerů. Kategorie klubu: kategorie

cena karty při koupi (Kč)

nebo min. hodnota zakoupených vstupenek (Kč) 1.000,-

Allegro

500,-

(v rámci 1 ročníku)

Largo

2.000,-

5.000,-

Maestoso

5.000,-

-

poznámka

při nakoupení vstupenek na kartu v celkové výši 5.000,- Kč v průběhu časově neomezeného období automaticky přechází do kategorie Largo koupě vstupenek max. během 2 let, tj. 2. ročníků finanční dar v min. hodnotě 5.000,- Kč

Odměňte se za nákup vstupenek na festival a získejte nejen řadu zajímavých výhod, ale i možnost seznámit se s lidmi podobných zájmů a navázat nová přátelství. Obohaťte svůj život s Lípou Musicou, která vás zve i za dalšími nejen kulturními zážitky, které si můžete vychutnat po celý rok. A pokud se rozhodnete festival podpořit drobnou finanční částkou, můžete mít nejen dobrý pocit z toho, že podporujete správnou věc, ale navíc získat i benefity pro své podnikání včetně daňového zvýhodnění. Průkazem člena Klubu přátel MHF Lípa Musica je členská karta platná pro 2 osoby. Tuto kartu prodává nebo na základě předložení příslušného množství zakoupených vstupenek náležící vybrané kategorii členství vystavuje festivalová kancelář. Nákup vstupenek na klubovou kartu je možný ve festivalové prodejní kanceláři či on-line na www.lipamusica.cz. Aktuální informace ke Klubu včetně platného znění členských podmínek a přehledu partnerů Klubu najdete na www.lipamusica.cz v sekci Klub přátel. Partneři Klubu přátel festivalu:

www.lipamusica.cz ceskolipskonadlani.cz

76

77

Spolupořadatel festivalu:

za podpory DÍLNA je volné seskupení tvůrců nezávislého filmu, dokumentu, grafického designu, fotografie a digitálních médií. Již druhé desetiletí se snaží o inovativní pohled na vizuální tvorbu. Osmým rokem pilně pečuje o grafický design festivalu Lípa Musica. Kromě jeho vizuální podoby a loga vytvořila i filmovou upoutávku festivalu nebo například netradiční zahájení prostřednictvím mappingové projekce

Exkluzivní partner festivalu:

na baziliku Všech svatých v České Lípě v roce 2010. DÍLNA je také vydavatelem fotografické publikace Českolipsko na dlani.

DNY ČESKÉ A NĚMECKÉ

kultury Drážďany – Ústí nad Labem – Euroregion Elbe/Labe

od 23.10. do 9.11.2014 SLAVONICS (a-capella)

Propojení vážné hudby a českého, moravského a slovenského folklóru 24.10., Museum v Ústí nad Labem (slavnostní zahájení festivalu na české straně) 25.10., zámek Pirna-Zuschendorf 26.10., Radeberg – zámek Klippenstein

Johannes Brahms – Německé rekviem, op. 45

Originální dvojkoncert Bachova sboru z Lübecku a Symfonického orchestru Prahy 8 24.10., Praha – Kostel sv. Salvátora 26.10., Praha – Obecní dům

Kafka Band – Zámek / Das Schloss Literárně-hudební česko-německý projekt J. Rudiše a Jaromíra 99 oslavující dílo Franze Kafky 6.11., Drážďany – Kulturní radnice 7.11., Ústí nad Labem – music pub Doma

Penta Rhei

Mandolínový a kytarový kvintet z Drážďan 19.11., Museum v Ústí nad Labem

78

Hlavní partneři festivalu:

m Progra lš a a d í na ace inform cnk.cz d . w ww

16. Dny české a německé kultury opět nabídnou pestrý a rozmanitý program pro každého: koncerty z oblasti vážné hudby, jazzu, rocku a popu, literární a divadelní akce, nové celovečerní i krátké filmy, výstavy, prezentace i diskuzní pořady. Partnerem letošního ročníku je Jihomoravský kraj.

Oficiální partneři:

CarTec Liberec

Hlavní mediální partneři:

Festival se koná díky laskavé podpoře:

Finanční partneři:

Mgr. Martin Kolář

Děčín

Zittau

Cvikov

Donátoři:

Großschönau

Stráž pod Ralskem

Schirgiswalde

www.reditelstvijr.cz

Nový Bor

Teplice

Doksy

Kamenický Šenov

Stružnice

RNDr. Lubomír Paroha

Nový Oldřichov

Kravaře

JUDr. Jarmila Holovčáková

Mediální partneři:

www.kdykde.cz

Podporovatelé festivalu:

Pořadatelé

Předprodej vstupenek

Vstupenky na festivalové koncerty lze zakoupit on-line na

www.lipamusica.cz nebo ve festivalové kanceláři Po—Pá: 15—18 hod. Festivalová kancelář: Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa

mezinárodní hudební festival

Recommend Documents