MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY MANAGEMENT V KULTUŘE
MEZINÁRODNÍ FOLKORNÍ FESTIVAL STRÁŢNICE Magisterská diplomová práce
Autor práce: Bc. Lucie Kučerová Vedoucí práce: Mgr. Jan Blahŧšek, PhD.
Brno 2010
Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci „Mezinárodní folklorní festival Stráţnice“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jana Blahŧška, PhD. Dále také potvrzuji, ţe jsem citovala a uvedla v seznamu literatury a poznámkách všechny pouţité literární a odborn é zdroje.
V Brně dne 13.12.2010 _______________________ Bc. Lucie Kučerová
2
Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat Mgr. Janu Blahŧškovi, PhD. za vedení mé diplomové práce, cenné př ipomínky a rady. Dále také děkuji pracovníkŧm Národního ústavu lidové kultury ve Stráţnici za jejich ochotu a poskytnutí potřebných informací. Zvláštní poděkování patří také mým rodičŧm.
3
OBSAH ÚVOD
6
1. KAPITOLA VZTAHUJÍCÍ SE K TÉMATU DIPLOMOVÉ PRÁCE
8
2. PROFIL MEZINÁRODNÍHO FOLKLORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE
10
2.1. CHARAKTERISTIKA MFF STRÁŢNICE
10
2.2. Z HISTORIE MFF STRÁŢNICE
11
2.3. MFF STRÁŢNICE VE TŘETÍM TISÍCILETÍ
20
3. NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY VE STRÁŢNICI
23
3.1. HISTORICKÉ PROMĚNY DNEŠNÍHO NÚLK VE STRÁŢNICI
23
3.2. NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY V SOUČASNOSTI
27
4. ZDROJE FINANCOVÁNÍ MEZINÁRODNÍHO FOLKLORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE
32
4.1. VEŘEJNÝ SEKTOR A NEZISKOVÁ SFÉRA – ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
32
4.2. FINANCOVÁNÍ NÚLK JAKOŢTO POŘADATELE MFF STRÁŢNICE
38
4.2.1. FUNDRAISING, MOŢNÝ ROZVOJ FINANCOVÁNÍ MFF STRÁŢNICE
41
5. MARKETING MEZINÁRODNÍHO FOLKLORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE
53
5.1. DEFINICE MARKETINGU
53
5.2. MARKETINGOVÁ ANALÝZA
54
5.2.1. MARKETINGOVÝ MIX
54
5.2.1.1. PRODUKT
54
5.2.1.2. CENA
55
5.2.1.3. DISTRIBUCE
56
5.2.1.4. KOMUNIKACE
58
5.2.1.5. LIDÉ
60
5.2.2. SWOT ANALÝZA
61
5.2.3. STRATEGIE POSITIONINGU
66
5.2.3.1. CHARAKTERISTIKA KONKURENCE
66
5.2.3.2. POZIČNÍ MAPA
69
5.2.4. PRŦZKUM
70
5.2.4.1. SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM MFF STRÁŢNICE 1980 – 1983
70
5.2.4.2. SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM MFF STRÁŢNICE 1997
72
5.2.4.3. VLASTNÍ PRŦZKUM 2009
4
5.2.5. STRATEGICKÉ MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ
88
5.2.5.1. MARKETINGOVÝ PLÁN
88
ZÁVĚR
90
RESUME
92
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŦ
94
SEZNAM ZKRATEK
100
SEZNAM TABULEK
101
PŘÍLOHY
103
5
ÚVOD Pro
svou
magisterskou
diplomovou
práci
jsem
si
vybrala
téma
Mezinárodní folklorní festival Stráţnice. Mezinárodní folklorní festival Stráţnice (dále jen MFF Stráţnice) je osobitým výrazným kulturním fenoménem s více jak šedesátiletou historií a tradicí. Jeho současným pořadatelem je Národní ústav lidové kultury (dále jen NÚLK) ve Stráţnici. Tato státní instituce plní funkci národního odborného pracoviště a její činnost je zaměřena především na výzkum, ochranu a pre zentaci tradiční lidové kultury. Cílem této magisterské diplomové práce je podat přehled vývoje festivalu i jeho pořadatele, popsat jejich současný stav a teoreticky popsat a následně i aplikovat základní marketingové nástroje. Historické a komparační meto dy jsem vyuţila především u podání historického přehledu vývoje festivalu a jeho pořadatele, kdy jsem vyuţívala pro sběr informací převáţně publikace Jaroslava Jančáře a Jana
Krista.
čerpány
Teoretické
z odborných
kulturního
dědictví
a
informace
publikací, umění
týkající především
autorky
Radky
se
marketingu
z knihy Johnové
byly
Marketing a
Základy
marketingu ve veřejném sektoru od Simony Škarabelové. Při samotné aplikaci jednotlivých marketingových nástrojŧ pak bylo vyuţíváno obzvláště
analýzy
prostředí,
t erénního
výzkumu
a
komparační
metody. Vlastní text diplomové práce je rozdělen do šesti kapitol. V úvodní kapitole jsou vypsány nejdŧleţitější publikace a prameny, ze kterých jsem v této práci čerpala. V následujících dvou kapitolách představuji MFF Stráţ nice a NÚLK. U
kapitoly
čtvrté
je
jiţ
aplikována
teoretická
i
praktická
část
vztahující se k finanční problematice. Jelikoţ je festival hrazen z celkového
rozpočtu
NÚLK,
musela
jsem
přistoupit
k analýze
finančního prostředí celé instituce. V této kapitole je také rozebrán moţný rozvoj financování, známý jako „fundraising“.
6
Kapitola 5 pojednává o jednotlivých nástrojích marketingu v jeho teoretické i praktické podobě, její součástí je také vyhodnocení vlastního
prŧzkumu
provedeného
roku
2009
a
jeho
následná
komparace s výsledky výzkumŧ jiţ provedených. Základem
pro
zpracování
této
práce
byla
studie
potřebných
odborných publikací a záznamŧ. Dalšími materiály, které jsem pro svou
práci
vyuţila,
byly
internetové
zdroje,
archivní
prameny,
diplomové práce, konzultace a články vztahující se k tématu.
7
1. LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE K TÉMATU DIPLOMOVÉ PRÁCE Tato diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole se zaobírám vývojem MFF Stráţnice, o jehoţ historii MFF toho bylo napsáno jiţ mnohé. Velkou část historie festivalu zpracoval ve svých pracích etnograf PhDr. Josef Jančář, CSc. Pro svou práci jsem čerpala z jeho děl, především z knihy Stráţnická ohlédnutí. 1 Na tuto knihu navazuje katalog s názvem Šedesát let Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici, 2 vydaný u příleţitosti šedesátého výročí MFF Stráţnice. Kniha Národopisné slavnosti a folklorní festivaly v České republice3 autorŧ Josefa Jančáře a Jana Krista mi poskytla pohled do vývoje
národopisných
slavností
a
folklorních
festivalŧ,
jejich
hodnocení a dokumentaci. Byla mi také základním zdrojem informací týkajících se tradiční lidové kultury. Dalšími dŧleţitý mi zdroji a prameny
byly také:
národopisná studie
Stráţnice 1946-1965, ve
kterých se Josef Tomeš zaměřil na téma stráţnických slavností a jejich
místa
v renesanci
Stráţnické slavnosti
5
folkloru;
4
kniha
Stanislava
Havlíčka
a také publikace Od folkloru k folklorismu.
6
Provedla jsem také exkurz do Národopisných aktualit7 a pátrala jsem po diplomových a závěrečných pracích na stejné, popřípadě podobné téma. Uspěla jsem v archivu diplomových prací Janáčkovy akademie múzických
umění,
kde
jsem
objevila
závěrečnou
práci
Kateřiny
Poláškové Mezinárodní folklorní festival Stráţnice. 8 Obsahově byla tato
práce
zaměřena
částečně
na
historii
festivalu, částečně
na
1
Viz: Jančář, Josef: Stráţnická ohlédnutí. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 1995. Viz: Jančář, Josef: Šedesát let Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2005. 3 Viz: Jančář, Josef – Krist, Jan: Národopisné slavnosti a folklorní festivaly v České republice. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2007. 4 Tomeš, Josef: Stráţnické slavnosti jejich místo v renesanci folkloru. In: Národopisné studie Stráţnice 1946-1965. Brno: nakladatelství BLOK, 1966, str. 15-85. 5 Viz: Havlíček, Stanislav: Stráţnické slavnosti. Gottwaldov: Krajské muzeum, 1955. 6 Viz: Pavlicová,, Martina – Uhlíková, Lucie (ed.): Od folkloru k folklorismu – Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Stráţnice: Ústav lidové kultury, 1997. 7 Viz: webové stránky http://www.na.nulk.cz. 8 Viz: Polášková, Kateřina: Mezinárodní folklorní festival Stráţnice (srovnání s vybranými světovými folklorními festivaly). Diplomová práce. JAMU, 2006. 2
8
organizaci světovými
festivalu
a
festivaly.
zahrnovala Také
také
Barbora
komparaci
s vybranými
Pončíková
z brněnské
Konzervatoře zpracovávala ve své absolventské práci
9
téma MFF
Stráţnice, pojednávající o proměnách festivalu a historii folkloru. Tato práce obsahuje i
kapitolu menšího rozsahu o Ústavu lidové
kultury ve Stráţnici. Svým zpracováním mi však neposkytla ţádný námět, obsahovala také nespoč et gramatických chyb a chyběli v ní přímé odkazy na pouţitou literaturu. Pro získání informací potřebných ke zpracování třetí kapitoly byly opět nejdŧleţitější publikace Josefa Jančáře a Jana Krista,
10
dále
publikace „Od folkloru k folklorismu“ (Pavlicová, Uhlíková, ed.), „Stráţnické
slavnosti“
11
Stanislava
Havlíčka,
výroční
zprávy
Národního ústavu lidové kultury a také jiţ zmiňovaná stu die Josefa Tomše. Čtvrtá a pátá kapitola diplomové práce je zaměřena na financování, veřejný sektor a marketing. Tato tématická oblast je velmi dobře zpracována v pěti literárních zdrojích, ze kterých jsem také nejvíc č e r p a l a . J s o u t o : Z á k l a d y m a r k e t i n g u v e v e ř e j n é m s e k t o r u 12 S i m o n y Š k a r a b e l o v é , M a r k e t i n g k u l t u r n í h o d ě d i c t v í a u m ě n í 13 a u t o r k y R a d k y J o h n o v é , M a n a g e m e n t u m ě n í 14 o d k o l e k t i v u a u t o r ŧ v e d e n ý c h M a r t o u management
15
Vladimíra Vojíka a Marketing a management muzeí a památek
16
Smolíkovou,
Podnikání
v kultuře
a
umění
–
Arts
Ladislava Kesnera. Dalšími prameny vyuţíva nými v této kapitole byly také zápisky z jednotlivých mnou absolvovaných přednášek na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. V poslední, šesté kapitole nebyly vyuţívány ţádné literární zdroje či prameny.
9
Viz: Pončíková, Barbora: Mezinárodní folklorní festival ve Stráţnici. Absolventská práce. Konzervatoř Brno, 2006. 10 Jančář: 1995, 2005. Jančář, Krist: 2007. 11 Havlíček, Stanislav: Stráţnické slavnosti, Krajské muzeum v Gottwaldově, 1955. 12 Škarabelová, Simona: Základy marketingu ve veřejném sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 13 Radka Johnová: Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, 2008. 14 Kolektiv autorŧ –ed. Marta Smolíková: Management umění. Praha: VŠUP, 2008. 15 Vojík, Vladimír: Podnikání v kultuře a umění –Arts management. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008. 16 Kesner, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, 2008.
9
2. PROFIL MEZINÁRODNÍHO FOLKLORNÍ HO FESTIVALU STRÁŢNICE 2.1.
CHARAKTERISTIKA MEZINÁRODNÍHO FOLKORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE
Na území českého státu se mŧţeme setkat s mnohými národopisnými slavnostmi a folklorními festivaly regionální, národní i mezinárodní povahy. Své jedinečné postavení mezi nimi má Mezinárodní folklorní festival Stráţnice kaţdoročně
(dále
jen
MFF
pořádaný
Stráţnice).
folklorní
Jedná
festival,
se
jehoţ
o
náš
první
nejstarší, ročník
se
uskutečnil jiţ roku 1946. Od svého počátku má celostátní charakter, od
roku
1957
nabízí
divákŧm
také
vystoupení
zahraničních
folklorních souborŧ a skupin. Koncepce festivalu
není
zaloţena na
předvádění
profesionálního
zpracování jednotlivých prvkŧ tradiční lidové kultury. Je nutno vyzdvihnout tento fakt a účinkování amatérských folklorních souborŧ a skupin označit jako jeden z dŧleţitých charakteristických rysŧ MFF Stráţnice. Co se týče programové skladby festivalu, ta obsahuje širokospektrální nabídku pořadŧ. Snaţí se prezentovat všechny formy nakládání s folklorem a umoţňuje tím jeho návšt ěvníkŧm vybrat si pořad dle svých poţadavkŧ. Přináší ţivý a bezprostřední projev, moţnost aktivního zapojení divákŧ do dění festivalu, inspiraci, ale t a k é v y c h á z í v s t ř í c z á j m ŧ m o d b o r n é s p o l e č n o s t i . 17 „Dětská Strážnice“ Tento dětský folklorní festival se poprvé uskutečnil roku 1957, následně roku 1958 a 1959. „Od roku 1959 se „malé“ Stráţnice konaly aţ do roku 1979 kaţdý druhý rok buď týden před „velkou“ Stráţnicí, nebo v rámci oslav Mezinárodního dne dětí na začátku 17
Nynějším pořadatelem MFF Stráţnice je Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici, jehoţ činnost bude v této práci podrobněji rozebrána v následující kapitole.
10
června.“ v rámci
18
Osmnáctý ročník Dětské Stráţnice se konal roku 1991
Světového
dne
kultury
a
jeho
násl edné
ročníky
byly
obnoveny aţ o deset let později. Termín konání spadal opět na Mezinárodní den dětí – tj. počátek měsíce června. Od roku 2009 se festival „Dětská Stráţnice“ koná v rámci MFF Stráţnice. K moţnosti sloučení MFF Stráţnice a Dětské Stráţnice v jeden
celek
přistoupili
Národní
ústav
lidové
kultury
a
město
Stráţnice poté, co seznali moţných pozitivních přínosŧ této varianty jak v oblasti organizační, tak i v oblasti finanční.
2.2.
Z HISTORIE
MEZINÁRODNÍHO
FOLKLORNÍHO
FESTIVALU STRÁŢNICE Kapitola o historii MFF Stráţnice je dŧleţitým souhrnem událostí, změn a pohledŧ na festival, které se během jeho celého vývoje uskutečnily.
Poznat
historickou
stránku
festivalu
znamená
také
moţnost proniknout do jeho dřívějších cílŧ a pohlédnout na zpŧsoby jeho organizace a přípravy. * Kořeny MFF Stráţnice dala národopisná slavnost Slovácko ve zpěvu a t a n c i ( s p o l u s v ý s t a v o u v í n v e S t r á ţ n i c i ) . 19 N a v á z a t n a t u t o s l a v n o s t bylo snahou stráţnického Druţstva pro postavení kulturního domu, které si organizaci festivalu vzalo na svá bedra. Termín slavností, nesoucích název Národopisné slavnosti Českosloven sko
ve zpěvu a
tanci byl stanoven na dny 29. a 30.červen roku 1946. Přípravný výbor byl však brzy poté nahrazen Výborem pro uspořádání I. celostátních národopisných
slavností
ve
Stráţnici
(dále
jen
Výbor
pro
uspořádání), který se na svých poradách shodl na posunutí termínu o jeden týden a prodlouţení konání slavností o jeden den. První ročník
18
Cit.: Jančář,J.: 2005, str.16. Tato slavnost se konala rok před započetím druhé světové války ve vinohradnickém areálu obce Petrov. Bývá také označována jako „nultý ročník“ stráţnického festivalu. 19
11
festivalu se tedy uskutečnil ve dnech 5. aţ 7. července, na svátky S v . C y r i l a a M e t o d ě j e . 20 Dŧleţitou osobou stojící u zrodu slavností byl Vladimír Boháč. Se svými zkušenostmi z dřívější doby a svou angaţovaností zajistil pro festival mnohé. Nutno vyzdvihnout hlavně příděl řeziva na postavení pódia, mimořádný příděl masa a mouky na přípravu jídla a převzetí záštity Moravskoslezskou besedou a Československou společností v P r a z e . 21 Program prvního ročníku započal v podvečer 5. července v zámeckém parku představením hry „Její pastorkyňa“ od Gabriely Preissové – v podání Slováckého divadla z Uherského Hradiště. Následující den sestával program z koncertu slováckých hudeb, pořadŧ venkovských s k u p i n , 22 s o u t ě ţ í v t a n c i a v e r b u ň k u 23 a s o u t ě ţ e v h u d b ě . P o s l e d n í , nejdŧleţitější krojovaným
den
započal
prŧvodem
přes
mší
svatou,
celé
město
vyvrcholil a
byl
slavnostním
ukončen
hlavním
pořadem, prezentujícím lidové tance, zvyky a písně. P r v n í r o č n í k s l a v n o s t í z a z n a m e n a l o b r o v s k ý ú s p ě c h . 24 N e n í s e t e d y čemu divit, ţe o pořádání následujících ročníkŧ projevila větší zájem i
Zemská osvětová rada (dále jen ZOV). Ta ve svém návrhu
zdŧrazňuje ideovou iniciativu, odborný a vědecký dohled předsedníky ZOV,
a
odborného
také a
zapojení
členŧ
technického
národopisné
poradce,
popř.
sekce
ZOV
zavedení
jakoţto dalších
angaţovaných osob. Navrhuje také jednotlivé pořady festivalu s jiţ d a n ý m i s k u p i n a m i , k t e r é b y t y t o p o ř a d y m ě l y p ř e d v é s t . 25 R o z d í l n o s t názorŧ Zemské osvětové rady a stráţnického slavnostního výboru byla patrná, ale i přes rŧzné obtíţe spolu ZOV a Pracovní výbor 20
Přípravný výbor i Výbor pro uspořádání si během své přípravy na tuto akci korespondoval s univerzitním profesorem Vladimírem Úlehlou. Dne 28. května byl profesoru Úlehlovi zaslán dopis, ve kterém jej, krom poskytnutí informací ohledně slavností, ţádají o napsání článku do novin a statě do sborníku. Sborník se následně podařilo vydat a obsahoval rŧzná témata – od otázky potřeby Slováckých krúţkŧ, přes článek o lidových zvycích ve Stráţnici, aţ po úryvek z připravované Úlehlovy knihy „Ţivá píseň“. 21 Viz: Jančář, J.:1995, str. 44. 22 Účinkující měli připraveny ukázky lidových obyčejŧ – svatby, vynášení Morény (někdy téţ zvané Morany), doţínky, apod. 23 V obou soutěţích, byť při velké účasti, zvítězila stráţnická skupina vedená Slávkem Volavým. 24 Díky tomuto velkému úspěchu bylo doporučeno, aby se slavnosti prohlásily za celostátní a v době jejich konání nebyly na programu ţádné jiné další aktivity podobné této. (Jančár,Krist: 2007, str.70) 25 Například lidový obyčej „doţínky“ v podání účinkujících z Hané, nebo „hody“ z Lanţhota a BukovanKyjova.
12
nepřestal
spolupracovat.
stráţničanŧm,
avšak
díky
Organizace ZOV
festivalu
byly
dne
byla
4.března
ponechána roku
1947
prohlášeny slavnosti za celostátní. V
koncepci
z celého
slavností
dominovala
Československa
vystoupení
s ukázkami
zvykŧ,
vesnických písní
a
skupin
tancŧ
bez
podstatných reţijních a jiných zásahŧ. Dŧraz byl také kladen na k r o j o v o u č i s t o t u ú č i n k u j í c í c h a p ŧ v o d n o s t f o l k l o r n í c h p r o j e v ŧ . 26 T o t o pojetí
slavností
přetrvávalo
v celé
první
etapě
27
stráţnického
f e s t i v a l u . 28 „Budujeme kulturní a pokrokovou vesnici“ „ D o ţ n í r a d o s t n ě s e z p ě v e m a t a n c e m “ 29 První
tři
ročníky
slavností
zaznamenaly
aţ
nečekaný
zájem
československého lidu a postupně se z nich vytvářel nový fenomén, který však svým rozsahem, počtem návštěvníkŧ a oblíbeností nemohl uniknout pozornosti komunistŧ. Roku 1947 bylo zaloţeno druţstvo Umění lidu a jeho členové se od druhé poloviny roku 1948 přímo zapojují do organizace dalších ročníkŧ slavností, nazývajících se nově Slavnosti lidového zpěvu a tance ve Stráţnici. Program slavností roku 1949 se stále ještě nesl v duchu předešlých ročníkŧ, avšak od ročníku následujícího byla programová skladba orientována na heslo raţené komunisty – „Za kulturu formou národní, o b s a h e m s o c i a l i s t i c k o u “ . 30 „ J a k j i ţ s a m o h e s l o n a p o v í d á , s t a r é z v y k y jsou zatracovány a do popředí zájmu se dostává idea, ţe obsahově nemá být „Stráţnice“ jen národopisným festivalem, ale má se z něj s t á t ţ i v á k u l t u r n í m a n i f e s t a c e p r a c u j í c í h o l i d u . “ 31 Nastupuje takzvaná „nová tvorba“, v programu slavností se objevují nové typy monotematických, politicky an gaţovaných pořadŧ, které jsou připravovány v duchu uměleckého přetváření folkloru, směřující 26
Viz: Pavlicová, Uhlíková (ed.): str. 204. Jako první etapa slavností jsou označovány její první tři ročníky, tedy roky 1946 aţ 1948. 28 Stanislav Havlíček ve své knize Stráţnické slavnosti vidí v této koncepci pokrokovou funkci ve vychovávání národa v lásce k lidovému umění, ale zároveň funkci zpátečnickou, která by vyzvedávala znaky hospodářského, kulturního a politického konzervatismu na vesnici. Viz: Havlíček: str. 29. 29 Hesla určená pro jednotlivé ročníky festivalu. 30 Toto heslo bylo rozpracováno v tezích v tzv. Soběslavském plánu z roku 1950. 31 c.d.: Tomeš: str. 38. 27
13
k podpoře socialismu. „Součástí slavností se stávají také výstavy zemědělské
techniky,
sjezdy
druţstevníkŧ
apod.“
32
Pŧvodní
venkovský folklór ustupuje do pozadí (byť je stále ještě „základním kamenem“) a přichází „pokroková“ generace – vytvářejí se nové soubory lidových písní a tancŧ, jeţ se musely svou činností podřídit d o b o v ý m p o l i t i c k ý m z á m ě r ŧ m . 33 Na pořádání slavností se stále více podílel Krajský národní výbor v Gottwaldově, který se roku 1951 stává jejich hlavním pořadatelem. Organizaci
také
zaštiťuje
Krajský
výbor
KSČ
a
spolupořadatelem se stala Osvětov á beseda Stráţnice.
formálním 34
Přípravná
komise sestávala z členŧ výborŧ, zástupcŧ státní správy, nechyběli ani zástupci z Ministerstva informací a osvěty. Sedmý ročník slavností jiţ vytváře la nová programová rada v čele s předsedou krajského poradního sboru pro lidovou píseň a tanec v Gottwaldově Stanislavem Havlíčkem. Tato programová rada si byla vědoma potřeby uchování tradičních forem lidového přednesu, byla však také poznamenána duchem s ocialistickým. A tak se tedy dostala do popředí prezentace folkloru, která sice pramenila z dob dávných, ale byla vytvářena nově a na tradiční formu jen navazovala. „Byla obnovena tzv. klenotnice, vznikly samostatné pořady dětského folkloru. Tento vý voj souvisel s aktivitou odborně poučených festivalu.“
osobností,
které
začaly
pracovat
v programové
radě
35
Zajímavým
počinem
organizátorŧ
bylo
pojmenování
pořadŧ
jubilejního desátého ročníku nikoli názvy, nýbrţ jen písmeny A aţ D. Tento fakt nám naznačuje, ţe se stále objevovaly pochybnosti o prŧběhu slavností minulých, i budoucích a o funkci a duchu folklóru vŧbec. Chyběly zprávy a recenze v tisku, soubory lidových písní a tancŧ se pod tíhou nového folklóru dostávaly do krize. Jejich tvo rba 32
c.d.: Pavlicová, Uhlíková (ed.): 204. Tyto soubory začaly vznikat převáţně po Únoru 1948 „…u velkých organizací pracujícího lidu, v závodních klubech Revolučního odborového hnutí, u skupin Československého svazu mládeţe, u osvětových zařízení národních výborŧ, jako jsou Domy osvěty a osvětové besedy, ale také v JZD…“ (c.d.: Havlíček: 1955, str. 37). 34 Z dŧvodu získání finančního příspěvku od Ministerstva informací a osvěty. 35 Ibid., str. 204. 33
14
byla „přetechnizována“ a nenaplňovala své členy radostí, oddechem, nýbrţ měla spíše pracovní charakter. Třetí
období
stráţnických
slavností
nastalo
roku
1956
a
je
charakterizováno otevřenou diskusí o jejich koncepci a o jejich podstatě vŧbec. Napovrch vystupuje otázka, zda mají být slavnosti opravdu folkloristickým festivalem, nebo jen přehlídkou souborŧ lidových písní a tancŧ. Vyústěním tohoto dilematu byl kompromisní řešení. „Vedle pořadŧ folklorních souborŧ (tzv. stylizovaný folklor) s e p o s t u p n ě p r o s a z o v a l y p r o g r a m y v e s n i c k ý c h f o l k l o r n í c h s k u p i n “ . 36 Celkový počet pořadŧ na festivalu se zvýšil a začaly se objevo vat také pořady tematicky koncipované. Zlom nastal v roce 1957, kdy došlo k výraznému tematickému odlišení pořadŧ, poprvé se konala i Dětská
Stráţnice
a
obnovily
se
soutěţe
o
nejlepší
cimbálovou
muziku, o nejlepšího lidového umělce v sólovém zpěvu, odzemku, verbuňku, v lidovém vyprávění, ve hře na sólový lidový nástroj a v neposlední řadě soutěţ o novou lidovou píseň. Přibyly pořady r e g i o n á l n í h o f o l k l o r u , t z v . s t r á ţ n i c k á n o k t u r n a i o d b o r n á o k é n k a . “ 37 Pořadatelé festivalu byli nuceni tedy vytvořit takové typy pořadŧ, ve kterých by se uplatnila nejen souborová stylizace dosud známých materiálŧ, ale i takové, ve kterých by se uplatnily klasické vzory nově objevované programovými pracovníky a jejich spolupracovníky v terénu. Změna
v pojetí
stráţnického
festivalu
nastupuje
v roce
1962
v souvislosti s přípravou patnácté mezinárodní konference o lidové hudbě, zpěvu a tanci, International Folk Music Coucil (IFMC), konané ve Stráţnici. Tato konference probíhala v úzké souvislosti s přípravou 17. ročníku slavností
a bylo na ní rozhodnuto, ţe
stráţnický festival bude mít i nadále mezinárodní charakter. Usnesli se na tom představitelé Jihomoravského krajského národního výboru spolu se zástupci výboru stráţnických slavností a Ministerstvem 36
Srov.: Sirovátka, Oldřich: „Autentický“ a „stylizovaný“ folklór. In: Frolec, Václav: Lidová kultura a současnost, svazek 3, BLOK, Brno 1977. 37 Cit. z web: Mezinárodní folklorní festival Stráţnice, [online ] 2009 [cit. 11.listopadu 2009] dostupné z: http://www.lidovakultura.cz/Festival.aspx?fid=20
15
školství a kultury. Odsouhlasili účast mezinárodních souborŧ nejen ze socialistických zemí, ale také souborŧ „Touto
změnou
v pojetí
stráţnického
z k a p i t a l i s t i c k ý c h s t á t ŧ . 38 festivalu
se
usilovalo
o
upevnění přátelství mezi národy a rozvíjení spolupráce v oblasti z á j m o v é u m ě l e c k é č i n n o s t i . “ 39 „V
roce
1964
dochází
k formulaci
nové
koncepce
stráţnických
slavností, které se stávají folkloristickým festivalem, na němţ se v typizovaných pořadech prezentují autentické i stylizované folklorní ţánry. Těţiště se přesunuje na takzvaný autentický folklór, v němţ d o m i n u j í z v l á š t ě v ý c h o d o m o r a v s k é , s l o v e n s k é a j i h o č e s k é s k u p i n y . “ 40 Poděkovat za ni mŧţeme národopiscŧm – Dušanu Holému, Václavu Frolcovi,
Jaroslavu
Jančářovi,
Vítězslavu
V olavému,
Ondřeji
Sirovátkovi, Jiřímu Tomšovi a několika dalším, kteří i přes tehdejší těţké podmínky chtěli dosáhnout prezentaci folkloru ve všech svých formách. Řád a pořádek vnesla do programu koncepce jubilejního dvacátého ročníku slavností a v jejím duchu byly připravovány i programy ročníkŧ dalších. Tradiční umění se jiţ nemísilo s projevy umění stylizovaného,
jednotlivé
formy
folklóru
měly
své
vyhraněné
p o ř a d y . 41 Počátkem sedmdesátých let bylo hlavním tématem debat týkajících se k u l t u r n í h o a s p o l e č e n s k é h o ţ i v o t a p o s t a v e n í t r a d i c l i d o v é k u l t u r y . 42 Tyto tradice byly postupně vyuţívány a začleňovány do soudobé masové kultury, především díky stráţnickému fest ivalu. „V sedmdesátých
letech
slábla
ideologická
omezení
a
do
„stráţnických“ programů mohly přinést potřebné oţivení především 38
Viz: Jančář: 1995, str. 83. Ibid., str.83. 40 Tomeš, Josef: Folkloristické festivaly v českých zemích. In: Frolec, J.: Lidové umění a dnešek, BLOK, Brno 1977; str.: 155. 41 Dŧleţitým bodem pro třetí etapu slavností bylo také zřízení Krajského střediska lidového umění ve Stráţnici. Krajský národní výbor v Gottwaldově jej zaloţil v roce 1956 jakoţto zařízení, jeţ by se mělo věnovat organizaci slavností, ale které má také v náplni práce poznávání a dokumentaci lidových tradic. Po roce 1960 přešlo toto středisko pod vedení Krajského národního výboru v Brně a o dva roky později bylo přejmenováno na Ústav lidového umění. 42 Polemiky se vedly v odborném tisku, obzvláště v Národopisných aktualitách, národopisném časopisu vydávaném Ústavem lidové kultury ve Stráţnici. 39
16
vesnické skupiny a soubory v pořadech, komponovanými zkušenými a poučenými autory a reţiséry, kteří si uvědomovali, ţe divák na dnešním
folklorním
festivalu
uţ
větším
dílem
ztratil
kontakt
s tradicemi lidové kultury, ţe tyto tradice jsou pro něj kuriozitou nebo zábavou. Mají-li působit, vyţaduje jejich příprava odbornou i uměleckou s dalšími
43
erudici.“ národopisci
Ústav a
lidové
kulturními
kultury
ve
pracovníky
Stráţnici
jiţ
spolu
nemusel
tedy
obhajovat význam festivalu a tradiční lidové kultury, ale svou práci začal zaměřovat na činnost vědecko -výzkumnou, badatelskou, vše v součinnosti pořádání festivalu. Koncem
roku
1970
byla
programovou
radou
připravena
první
Dlouhodobá koncepce stráţnického folkloristického festivalu. Více se objevují
pořady
poskytnut
s
regionálně
zaměřenou
tématikou,
prostor
byl
i romským souborŧm. Politická propaganda b yla také
součástí programu, prezentace dělnického folkloru se však u divákŧ nesetkala
s úspěchem,
stráţcŧm.
44
z jiných
státŧ.
spíše
plnila
funkci
úlitby
ideologickým
V nové koncepci se samozřejmě počítalo i se soubory A
ačkoli
v předešlých
ročnících
slavností
jiţ
několikrát účinkovali soubory ze zahraničí, statut mezinárodních slavností se festivalu dostalo aţ roku 1971. Druhou koncepci slavností připravil v polovině 70.let Václav Frolec. Zaměřil se v ní na následujících pět let, do roku 1980. V obou koncepcích byl dán dŧraz na tematické rozlišení jednotlivých pásem, potřeby zvýšení dramatického děje u jednotlivých představení a zvýšení úrovně celé prezentace. Značnou oblibu si u návštěvníkŧ získávaly pořady menšího rozsahu, které byly převáţně spjaty s určitými výročími nebo událostmi.
45
Naproti tomu velká masová vystoupení ztrácela svou oblíbenost – diváci touţili po uţších vztazích s účinkujícími a s pořady vŧbec, nestáli
o
nově
„vykonstruované“,
stylizované
a
přetechnizované
43
Cit. z: Jančář, Josef: 2005, str. 14. Viz: Jančář: 1995, str. 91. 45 Příkladem pořadŧ tohoto typu mohou být medailony – na počest Jarmily Šulákové (1979), nebo pořady věnované výročím – k nedoţitým devadesátinám Vladimíra Úlehly v roce 1978, k výročí Leoše Janáčka (1978), a dalších. 44
17
choreografie, jeţ na jevišti pŧsobil y spíše jako divadelní forma neţ přednes lidového umění. P r o s t r á ţ n i c k ý f e s t i v a l o s m d e s á t ý c h l e t 46 j s o u c h a r a k t e r i s t i c k é s n a h y o co nejvěrnější předvádění a vyjádření lidové tvorby. Značnou oblibu si získaly pořady regionálně zaměřené, kterým byl na fes tivalu vyčleněn páteční večer. Objevil se i nový typ pořadu vyhrazený hudební
scéně.
Tyto
hudební
výstupy
byly
v neděli
dopoledne
vysílány přímým přenosem Československého rozhlasu. „V roce 1981 byla přijata Rámcová koncepce MFF Stráţnice, v níţ se počítalo „mimo jiné se systematickým vyuţíváním vzájemných vazeb f e s t i v a l u a r e g i o n á l n í c h s l a v n o s t í . “ 47 Od roku 1983 se stává součástí festivalu i ocenění autorské tvorby pořadŧ stráţnických slavností, jejíţ vítěz se mohl pyšnit Cenou MFF S t r á ţ n i c e , 48 a b y l o t a k é o b n o v e n o u d ě l o v á n í č e s t n é h o t i t u l u L a u r e á t MFF Stráţnice. Nepřímým zpŧsobem se do popularizace slavností zapojuje Československá televize, která od tohoto roku připravuje televizní pořad Otvírajte sa, stráţnické brány, přinášející televizním divákŧm
pohled
na
prŧřez
dění
v jednotlivých
festivalových
ročnících. V polovině osmdesátých let byla přijata další, jiţ čtvrtá dlouhodobá Rámcová koncepce pro období let 1986 aţ 1990. Tato koncepce se promítla v programech 41. aţ 45.ročníku nejen obnovením soutěţe ve verbuňku, nebo
49
ale i dvěma hlavními, regionálně zaměřenými pořady,
konáním
komornějších
pořadŧ
v prostředí
Muzea
vesnice
jihovýchodní Moravy, aj. Rok 1989 a s ním spojený pád totalitního reţimu nepřenesl na organizaci stráţnických slavností ţádných velkých změn. Velkých 46 47
Citace z: Historie festivalu. [online] 2009 [cit. 18.listopadu 2009] dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/historie-festivalu25. 48 Prvním, kdo získal Cenu MFF, byl univerzitní profesor brněnské univerzity PhDr. Dušan Holý, CSc. za přípravu a realizaci pořadu Muzikantská večeřa (Veselost – koření nejvzácnější). 49 Tato soutěţ byla znovu zrealizována po dvaceti letech z iniciativy PhDr. Karla Pavlištíka, jenţ se stal i autorem jejího prvního, ale téţ mnoha dalších ročníkŧ.
18
transformací nedoznaly ani typy pořadŧ – stále přetrvávají pořady věnované zahraničním souborŧm, pořady dětského folkloru, a dalších. Soutěţ
o
nejlepšího
tanečníka
slováckého
verbuňku
se
jiţ
plně
zabydluje a stává se jedním z hlavních lákadel následujících ročníkŧ, stále se také objevuje i pořad s názvem Nositelé tradice, jehoţ premiéra se uskutečnila v roce 1989 a přetrvává v programu i v letech devadesátých. Rokem 1990 však končí éra přípravného výboru a veškerá organizace festivalu přešla na Ústav lidové kultury ve St ráţnici. Neexistovaly ţádné programové koncepce, tak jak tomu bylo dříve, za to se však problematice organizování a přípravy slavností věnovalo více času a při tvorbě jednotlivých ročníkŧ byl brán zřetel na dokument vydaný organizací UNESCO roku 1989 známý jako Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury a folklóru. Ústav lidové kultury dál usiloval o udrţení hodnot kulturního dědictví, o jeho předvádění co nejširší společnosti a ve všech svých formách. Změna nastala také v názvu festivalu – od devadesátých let nenesl název „folkloristický“, ale byl přejmenován na festival „folklorní“, p ř e d e v š í m z d ŧ v o d u l e p š í h o v y s t i h n u t í o b s a h u s l a v n o s t í . 50 Z jednotlivých
festivalových
ročníkŧ
90.
let
byly
z historického
exkurzu dŧleţitými především dva: jubilejní padesátý ročník, který byl zároveň čtvrtým festivalem Středoevropského sektoru CIOFF, jehoţ
programová
s oslavou
stého
skladba výročí
byla
obohacena
Národopisné
o
výstavy
tématiku
51
spojenou
československé,
a
padesátý první ročník (1996), který byl konán ku příleţitosti 50. výročí vzniku UNESCO – Organizace spojených národŧ pro vzdělání, vědu a kulturu. „Záštitu nad stráţnickým festivalem převzal generální tajemník této organizace a sám generální ředitel UNESCA Frederico
50
Roku 1992 byl naposledy brněnskou pobočkou Československé televize vysílán přímý přenos z konání festivalu. Pro jiné účely však byla zahájena video-dokumentace jednotlivých ročníkŧ festivalu – vznikly tak nové videonahrávky s názvy „46. Mezinárodní folklorní festival“ (FIDEO Zlín – ÚLK Stráţnice 1991) a „Slovácký verbuňk“ (ÚLK Stráţnice 1992). Ke kazetě byla vydána i publikace Slovácký verbuňk v teorii a praxi, Stráţnice 1993. 51 Z tohoto dŧvodu se dostalo více prostoru i zahraničním souborŧm.
19
Mayor poţehnal této záštitě festivalu, jelikoţ si byl pl ně vědom d ů l e ţ i t o s t i s l a v n o s t í a j e j i c h p ř í n o s u p r o s p o l e č n o s t . “ 52
2.3.
MFF STRÁŢNICE V TŘETÍM TISÍCILETÍ
Třetí tisíciletí se v otázce skladby programŧ stráţnického festivalu vyznačuje jiţ ověřenými typy pořadŧ z let minulých, avšak stále se Národní
ústav
lidové
festivalu,
snaţí
o
obsahově
jednotlivé
kultury vnášení
pořady
ve
Stráţnici,
invence
do
přibliţuje
53
jakoţto
programové
dnešní
pořadatel nabídky
společnosti,
a
avšak
s úctou a ohledem na tradice lidové kultury z dob minulých. Při přípravě a tvorbě
těchto pořadŧ se autoři
snaţí
vyhovět
tezím
obsaţeným v dokumentu Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury a folkloru (UNESCO, 1989). Od roku 2003 je brán zřetel také na vládní usnesení Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v Č e s k é r e p u b l i c e . 54 Festivalové
pořady
se
konají
ve
všech
prostorách
festivalového
a r e á l u , k r o m ě t ř í a m f i t e á t r ŧ v z á m e c k é m p a r k u , 55 u r č e n ý c h p ř e d e v š í m pro
pořady
pódiového
prostranství. komornějšího
56
charakteru,
V prostorách charakteru
a
jsou
zámku pořady
vyuţívána se
i
jeho
uskutečňují
dětského
folkloru
volná pořady spolu
s tradičními lidovými řemesly se prezentují v areálu Muzea vesnice jihovýchodní
Moravy.
Nedělní
slavnostní
bohosluţba
za
účasti
domácích i zahraničních souborŧ se koná v kostele Nanebevzetí Panny
Marie
ve
Stráţnici,
příleţitostně
je
vyuţíváno
také
stráţnického náměstí a Kulturního domu Stráţničan.
52
C.d.: Jančář: 2005, str.20. Ústav lidové kultury ve Stráţnici byl jakoţto nejvýznamnější instituce České republiky v oblasti lidové kultury přejmenován roku 2004 na Národní ústav lidové kultury. 54 Jistotou je jiţ bohatost programové nabídky – počet pořadŧ se prŧměrně pohybuje okolo třiceti, nechybí lidové zábavy v parku, slavnostní prŧvod Stráţnicí, ţánrově je skladba programu velmi bohatá. 55 Amfiteátry: Bludník, Zahrada, Zámek. 56 Scény: Ostrŧvek, U Hájenky, Pod Šancama; dále také louky u amfiteátru Zámek. 53
20
Kromě jiţ dříve zmíněných ocenění Cena MFF Stráţnice a Laureát MFF Stráţnice, která se udělují na festivalu kaţdoročně od roku 1983, se roku 2001 Ministerstvo kultury ČR rozhodlo zřídit „Cenu Ministerstva kultury České republiky“. Tato cena se od 56. ročníku uděluje významným osobnostem pŧsobících v oblasti tradiční lidové kultury a její předání se uskutečňuje v rámci slavnostního zahájení f e s t i v a l u . 57 Novinkou v oblasti udělování cen je i předání Ceny Národopisné společnosti za nejvýraznější folkl orní projevy a počiny předešlého roku. Dŧleţitou změnou v organizaci festivalu je změna jeho dramaturgické přípravy. Dne 15. října 2002 předloţil při jednání programové rady MFF Stráţnice její člen RNDr. Jiří Plocek všem členŧm materiál s názvem Poznámky k transformaci a zefektivnění práce programové rady MFF. V tomto materiálu podává návrh na určité změny týkající se
přípravy
festivalu,
které
se
3.září
2003
projednávaly
při
příleţitosti zasedání dramaturgické skupiny. Jednání přineslo návrh řešení, který ředitel ÚLK akceptoval a který představuje mimo jiné zrušení stávající početné dramaturgické skupiny a její nahrazení novým poradním orgánem – dramaturgicko-produkční radou, sloţenou ze
šesti
dramaturgŧ
58
(tří
dramaturgŧ
jednotlivých
amfiteátrŧ,
dramaturga pro pořady v prostorách zámku, dramaturga pro pořady v areálu MVJVM a dramaturga zahraničních pořadŧ), ředitele ÚLK, tajemnice festivalu, předsedy Programové rady
59
a předsedy Senátu
p r o g r a m o v é r a d y M F F . 60 D r a m a t u r g i c k o - p r o d u k č n í r a d a b y l a z k u š e b n ě jmenována na jeden rok,
61
avšak vzhledem k jejímu osvědčení při
57
Prvním majitelem Ceny MK ČR se stal etnolog Karel Pavlištík za svou dlouholetou oddanost folklorním tradicím a za přínos v oblasti kultury vŧbec. 58 V současné době je dramaturgicko-produkční rada sloţena z deseti členŧ. 59 Programová rada MFF je poradním orgánem ředitele NÚLK. Projednává a schvaluje dramaturgickou koncepci jednotlivých ročníkŧ festivalu, vyjadřuje se k dlouhodobé koncepci MFF Stráţnice a participují na hodnocení jednotlivých festivalových ročníkŧ. 60 Senát programové rady MFF je sloţen ze zaslouţilých dlouholetých spolupracovníkŧ NÚLK., starších šedesáti let. Více viz: Výroční zpráva NÚLK: 2003, Str. 25. 61 Srovnej: Výroční zpráva NÚLK: 2004, str. 47.
21
přípravě a realizaci 59. ročníku MFF Stráţnice byla její činnost prodlouţena a je poradním orgánem při přípravě festivalu doposud.
22
3. NÁRODNÍ
ÚSTAV
LIDOVÉ
KULTURY
VE
STRÁŢNICI Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici je specifickou a velice významnou
státní
institucí.
pracoviště a svou činnost
Plní
úlohu
národního
odborného
zaměřuje na zpracování, uchování,
ochranu a výzkum dokladŧ jednotlivých oborŧ tradiční lidové kultury, má však také mnoho dalších funkcí, zejména kulturně výchovnou, organizační a propagační.
Ve svém více jak padesátiletém vývoji prošla tato organizace několika proměnami, které jsou popsány v následující kapitole. 3.1.
HISTORICKÉ
PROMĚNY
DNEŠNÍHO
NÁRODNÍHO
ÚSTAVU LIDOVÉ KULTURY VE STRÁŢNICI Historie Národního ústavu lidové kultury ve Stráţnici (dále jen NÚLK) se začíná psát roku 1956. Potřeba kulturního, vzdělávacího a dokumentačního střediska se však objevovala jiţ v poválečném období, kdy se začaly vytvářet zemské osvětové rady, jejichţ snahou bylo přiblíţit lidovou kulturu našemu národu a dokázat mu, ţe se jedná o velice dŧleţitou součást naší kultury a ojedinělé k u l t u r n í d ě d i c t v í . 62 Úzce
spjati
s myšlenkou
vytvořit
odbornou
instituci
byli
i
stráţničtí pořadatelé slavností, kteří jiţ od roku 1947 projevovali zájem vytvořit národopisný ústav ve stráţnickém zámku, jenţ by měl ve své hlavní činnosti obsaţeno také pořádání stráţnického festivalu. rozsáhlá dostala
Po síť na
státním
převratu
komunistických starost
krajská
v únoru
organizací pobočka
1948 a
se
však
přípravu
druţstva
tvořila
slavností
Umění
lidu.
62
Roku 1946 vznikla při Zemské osvětové radě v Brně národopisná sekce. Ta se snaţila ještě téhoţ roku na své schŧzi o zřízení Ústavu lidové a manufakturní výroby a odborné školy na stráţnickém zámku, jenţe bezvýsledně. O rok později se tento záměr podařilo uskutečnit v Uherském Hradišti, vzhledem k lepším organizačním a materiálním podmínkám. (Jančář 2006: 7,8)
23
V padesátých letech se objevovaly snahy o zřízení školy lidového umění, ale také čistě hudební školy či hudebně -národopisné školy III. stupně, které by měly své sídlo na stráţnickém zámku.
„ Tyto
tendence a úspěšný rozvoj národopisných slavností ve Stráţnici, setkávající se s ohlasem opravdu široké veřejnosti, vedly přece jen k počáteční formě profesionalizace péče o folklorní hnutí: v roce 1956 rozhodl
tehdejší
KNV v Gottwaldově zřídit
ve Stráţnici
K r a j s k é s t ř e d i s k o l i d o v é h o u m ě n í ( d á l e j e n K S L U ) . “ 63 Ř e d i t e l e m této instituce byl jmenován Vítězslav Volavý. Dalšími zaměstnanci byli
tajemník
Zieglerová,
slavností
Ladislav
korespondentka
Baňouch,
Rŧţena
účetní
Chládková
a
Marie skladník
F r a n t i š e k C u n d e r l a . 64 J e j i c h n á p l n í p r á c e b y l o p o ř á d á n í f e s t i v a l u , poznávání a dokumentace lidových tradic a metodické pomáhání o s v ě t o v ý m z a ř í z e n í m . 65 O t ř i r o k y p o z d ě j i s e s o u č á s t í K S L U s t a l o i Městské muzeum Stráţnice a mělo postupně budovat v prostorách stráţnického
zámku
galerii
výtvarného
národopisné výstavy a expozice.
umění
a
připravovat
66
Počet exponátŧ ve sbírkovém fondu se rozrŧstal, objevily se i první ediční počiny. V šedesátých
letech
dochází
k dalšímu
upřesnění
specializace
KSLU, které se po změně administrativního členění státu v roce 1960
dostalo
národního
pod
výboru
zachována,
avšak
systematické
přímé v Brně. její
odborně
řízení
Jihomoravského
Pŧvodní
pŧsobnost
metodické
činnost se
krajského
střediska
rozrostla
činnosti.
67
byla
do oblasti
Především
díky
iniciativě etnografa Josefa Tomeše, který nastoupil do KSLU roku 1962
a
který
se
shodoval
ve
svých
myšlenkách
a
názorech
týkajících se národopisu s ředitelem ústavu V. Volavým, započala 63
Cit. z: Jančář: 1995, str. 112. In: Jančář, Josef: Stráţnické inspirace. NÚLK Stráţnice 2006, str. 11. 65 Zámek byl do roku 1956 ve správě ministerstva potravinářského prŧmyslu a v jeho prostorách sídlil národní podnik Tabákový prŧmysl. Aţ roku 1956 přešel do správy ministerstva kultury a mohl se tak stát prostorem, ve kterém by mohl sídlit KSLU. 66 Viz: Jančář: 2006, 12. 67 Byl také zřízen Krajský poradní sbor pro lidový tanec a pro slavnosti písní a tancŧ při KSLU a oblastní instruktorské sbory zaměřené na čtyři hlavní jihomoravské regiony (Slovácko, Valašsko, Horácko a Haná). Viz: Jančář 1996: 116,117. 64
24
výraznější odborná poradenská a výstavní činnost ústa vu, zvyšoval se počet sbírkových artefaktŧ i knih pro odbornou knihovnu. Publikační činnost také
nabývala na svém významu – je zde
zapotřebí zmínit vznik odborného časopisu Národopisné aktuality, u jehoţ vzniku Josef Tomeš stál a byl také jeho prvním vedo ucím redaktorem. V této době také dochází k obnově Národopisného v ě s t n í k u č e s k o s l o v e n s k é h o . 68 V polovině
let
šedesátých
přechází
část
metodických
úkolŧ
souvisejících s přímým pŧsobením na soubory lidových písní a tancŧ spolu s částečným pracovním úvazkem na Krajské kulturní středisko v Brně. Koncem šedesátých let došlo k vytvoření nové koncepce
stráţnického
ústavu
na
základě
nově
schváleného
o r g a n i z a č n í h o ř á d u , v y d a n é m r o k u 1 9 6 8 69 J i h o m o r a v s k ý m k r a j s k ý m národním výborem. KSLU byl přejmenován na Ústav lidového u m ě n í ( d á l e j e n Ú L U ) 70 a m ě l „ k r o m s t u d i a a d o k u m e n t a c e t r a d i c lidové
kultury
podávat
návštěvníkům
ucelený
obraz
ţivota
kultury lidu v odpovídající vědecky koncipované zkratce “.
71
a
Idea
vybudování národopisného muzea v přírodě naplňovala tuto tezi a tak koncem roku 1972 předloţil ústav spolu s Krajským střediskem památkové
péče
projektový
Samotná výstavba
úkol
radě
Jihomoravského
KNV.
muzea, jehoţ oficiální název zní Muzeum
vesnice jihovýchodní Moravy, začala roku 1973. O devět let později byla zpřístupněna jeho první část, muzeum se však stále rozšiřovalo
a
bylo
dŧleţitým
místem
ke
zkoumání
lidové
architektury, především technických a hospodářských staveb. V nadcházejících letech pracovníci ústavu rozšiřují svŧj odborný záběr a zapojují se do rŧznorodých výzkumných úkolŧ, vytvářejí databáze pro odborně metodickou a badatelskou činnost a ÚLU se stává místem rŧzných vědeckých konferencí a seminářŧ. 68
První ročník Národopisných aktualit vyšel v roce 1964. Pod tímto názvem vycházel aţ do roku 1989, roku 1990 byl přejmenován na Národopisnou revue. Jednotlivé ročníky Národopisných aktualit je moţno shlédnout v elektronické knihovně na webových stránkách Národního ústavu lidové kultury: http://na.nulk.cz. 69 Srovnej: Jančář 1996: 118. 70 Součástí rozhodnutí o změně názvu bylo také prohlášení stráţnického zámku za Dŧm československých národopiscŧ. (In Jančář 2006: 25) 71 Cit. z: Pavlicová, Uhlíková (ed.): 1997, str. 229.
25
„Osmdesátá léta jsou spojena s určitým útlumem vědecké práce, avšak stráţnický ÚLU zůstával zdrojem inspirativních podnětů pro řešení
mnoha
témat
soudobého
národopisu,
zejména
otázek
f o l k l o r i s m u . “ 72 1 1 . d u b n a 1 9 8 3 u m í r á d l o u h o l e t ý ř e d i t e l ú s t a v u V í t ě z s l a v V o l a v ý 73 a na jeho místo nastupuje Jan Souček. Na ředitelském postu je stejně jako jeho nástupce Miloš Říha po dobu tří let. S pádem komunismu v roce 1989 je nově zvolen ředitelem etnograf Josef Jančář, i kdyţ oficiálně
zastává tento post aţ od 1. ledna
roku 1990. Po svém zvolení spolu s Jiřím Pajerem a Janem Kristem vypracoval
návrh
koncepce
dalšího
rozvoje
ÚLU,
který
b yl
následně předán odboru kultury Jm KNV. „ Návrh předpokládal, ţe v rámci chystané delimitace krajských kulturních institucí bude stráţnický ÚLU převeden do přímého řízení ministerstva kultury Č e s k é r e p u b l i k y . “ 74 T o m u s e t a k i p ř e s p r v o t n í n e v o l i J m K N V stalo a tehdejší ministr kultury Milan Uhde vydal Rozhodnutí o zřízení Ústavu lidové kultury ve Stráţnici. Pod přímou správou ministerstva kultury je Ústav lidové kultury (dále jen ÚLK) od 1. ledna 1991 a je zřízen jako specia lizovaná odborná instituce.
75
„Hlavním impulsem k formulaci úkolů nově
zřízené instituce byl dokument UNESCO z roku 1989, známý jako D o p o r u č e n í k o c h r a n ě t r a d i č n í a l i d o v é k u l t u r y . “ 76 Od roku 1992 se v rámci studia a dokumentace lidové kultury ÚLK zaměřil mimo jiné na videodokumentaci lidových tancŧ z celého území České republiky, následně zpracoval obdobným zpŧsobem vybraná lidová řemesla a lidovou uměleckou výrobu. Na tuto
72
C.d.: Jančář: 2006, str. 27. Úmrtí Vítězslava Volavého a Josefa Tomše († 1978) byla pro činnost ústavu velkou ztrátou – svými názory týkající se vedení ÚLU i národopisu obecně byli přínosem pro chod celé organizace ÚLU. 74 Cit. z: Jančář: 2006, str.53. 75 Její program činnosti byl zaměřen na 1) výzkum a dokumentaci, 2) vzdělávací a ediční činnost, 3) péče o sbírky a výstavní činnost, 4) národopisné muzeum v přírodě, 5) spolupráce se zahraničními institucemi a činnost v mezinárodních organizacích, 6) pořadatelská činnost, 7) péče o památky a údrţba památkových objektŧ, 8) správa a řízení a 9) mimořádné úkoly. [ Jančář 1995: 124] 76 Cit. z: Jančář: 2006, str. 54. 73
26
dokumentaci získal ústav grant od Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, známou pod zkratkou UNESCO. Roku 1993 došlo v ústavu k restrukturalizaci a počet zaměstnancŧ byl sníţen téměř o jednu třetinu pŧvodního stavu. I tak se nadále podařilo udrţet komplexní chod ústavu a ještě téhoţ roku se při ÚLK ustavuje česká národní sekce CIOFF (Mezinárodní rada pořadatelŧ
festivalŧ
konzultanta
folkloru
UNESCO).
a
lidového
Činnost
ústavu
umění
je
se
tedy
statutem
rozšířena
o
zabezpečení chodu této sekce.
3.2.
NÁRODNÍ
ÚSTAV
LIDOVÉ
KULTURY
V SOUČASNOSTI Národní ústav lidové kultury (dále jen NÚLK), jehoţ sídlem je stále stráţnický zámek, je v současné době státní příspěvkovou organizací, přímo řízenou Ministerstvem kultury České republiky. Přívlastku
„národní“
se
ústavu
dostalo
rozhodnutím
ministra
kultury ČR č.j. 18823/03 ze dne 30. prosince 2003 a tomu také odpovídá podstatná změna v chápání tohoto pracoviště jakoţto celostátní instituce zaměřené na aplikovaný národopis. Svou
činnost
listinou
č.j.
ústav
provádí
18724/2008
ze
v rozsahu dne
19.
vymezeném prosince
Zřizovací
2008
včetně
Rozhodnutí ministra kultury o změně ze dne 23. října 2009. Podle jiţ zmíněné zřizovací listiny je „ NÚLK zřízen za účelem výkonu funkce národního odborného pracoviště, které zabezpečuje vědecko-výzkumné, informační, vzdělávací a metodologické sluţby v oblasti
péče
o
tradiční
lidovou
kulturu
na
území
České
republiky, pro pořádání specializovaných školení pro dobrovolné i profesionální
pracovníky
v tomto
oboru,
zejména
ve
vztahu
27
k pověřeným
odborným
pracovištím,
která
vykonávají
obdobné
s l u ţ b y v r e g i o n e c h . “ 77 Tento účel naplňuje ústav několika zpŧsoby. Jako svou hlavní činnost provádí NÚLK základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím výuky, p u b l i k o v á n í n e b o p ř e v o d u t e c h n o l o g i í . 78 Shrneme-li výčet zpŧsobŧ naplnění účelu, pro který byl ústav zřízen a který obsahuje zřizovací listina ústavu ve svém třetím článku, dostáváme tak souhrn činností ústavu: Výzkum a dokumentace dokladŧ o lidové kultuře a folkloru v jeho hmotné i nehmotné podobě, jejich zpracování. Odborná správa materiálních dokladŧ vztahujících se k dějinám vývoje kultury. Organizace
folklorních
akcí
a
akcí
vzdělávacích,
včetně
pořádání MFF Stráţnice. Poskytování
poradenských,
informačních
a
dalších
sluţeb
souvisejících s posláním NÚLK. Prezentace
svých
aktivit,
výstupŧ
odborné
činnosti
prostřednictvím webových stránek, nebo formou publikací či článkŧ a na rŧzných typech nosičŧ. Snaha
o
interaktivní
mezinárod ní
spolupráci
s obdobnými
organizacemi. Zabezpečení chodu české národní sekce CIOFF. Prezentace tradiční a lidové kultury prostřednictvím výstav, expozic, naučných pořadŧ aj. Plnění základních dokumentŧ U N E S C O a v l á d y Č R . 79 Ve své správě má NÚLK na 45 ha zeleně a 99 objektŧ. Sedm z nich je památkově chráněných – jsou to: barokní pivovar vyuţívaný pro provozní potřeby MVJVM, gotická Černá brána, dvě kapličky, 77
Cit. z: Zřizovací listina státní příspěvkové organizace Národní ústav lidové kultury, č.j. 18724/2008. Citace [ online] ze dne 23.10.2010, NÚLK Stráţnice. Dostupný z: http://www.nulk.cz/files/zrizovaci_listina2009.pdf 78 Viz: Rozhodnutí ministra kultury č.14/2009 ze dne 23.října 2010 o změně Zřizovací listiny pod č.j. 18724/2008. Citace [ online] ze dne 23.10.2010, NÚLK Stráţnice. Dostupný z: http://www.nulk.cz/files/dodatek_listina.pdf 79 Převzato z: Zřizovací listina s.p.o. NÚLK, č.j. 18724/2008.
28
zámek, zámecký park a hájenka. Péče o tyto památky a areály je zajišťována celoroční běţnou údrţbou, v případě potřeby dochází k opravám a rekonstrukcím. Statutárním orgánem NÚLK je jeho ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury České republiky. Od roku 1997 zastává tuto funkci PhDr. Jan Krist a za veškerou činnost ústavu je přímo zodpovědný právě ministerstvu kultury. Vedení tvoří ředitel, jeho zástupkyně a vedoucí šesti následujících útvarŧ: Útvar ředitele, Centrum hmotného kulturního dědictví, Centrum lidových tradic, Centrum vědeckých informací, Ekonomický útvar, Útvar správy areálŧ. „V souladu se Zřizovací listinou a rozsahem zabezpečovaných činností je ředitelem NÚLK vydán organizační řád upravující jeho strukturu,
zásady
řízení,
hlavní
pracovní
náplň
jednotlivých
ú t v a r ů a j e j i c h v z á j e m n é v z t a h y . “ 80 V devadesátých letech minulého století vyuţíval NÚLK ke své činnosti dokument z roku 1989 Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury vydaný organizací UNESCO. V současné době se snaţí pracovníci ústavu plnit záměry obsaţené ve vládním nařízení č. 571/2003 Sb., známém jako Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou
kulturu.
81
„Roku
2009
přistupuje
Česká
republika
k Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví, díky které
vznikl
Seznam
nemateriálních
statků
tradiční
a
lidové
kultury ČR. Pracovníci ústavu spolupracovali na jeho finální p ř í p r a v ě a n y n í j e N Ú L K p o v ě ř e n j e h o s p r á v o u a v e d e n í m . “ 82
80
Cit. z: Chalupová, Věra: Marketing a Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno 2010. Str.19. 81 Na jejím vzniku se podíleli ředitel NÚLK pan Jan Krist a pracovník ústavu Jan Blahŧšek. 82 Ibid., str.16.
29
Získání zkušeností zaměřených na práci s folklorním materiálem, vedení souboru, metodiky, hudební teorie i praxe, dramaturgie a reţijních základŧ praktickou formou od roku 2001 zajišťuje NÚLK ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu v Praze (známým pod zkratkou NIPOS) a Folklorním sdruţením České republiky Praha (známý m pod zkratkou FOS) prostřednictvím
čtyř-semestrálního
Ministerstvem
školství,
mládeţe
kurzu a
akreditovaného
tělovýchovy,
Školou
folklorních tradic. Ústav však spolupracuje i s mnoha dalšími významnými odbornými institucemi jak z České republiky, tak ze z a h r a n i č í . 83 Vydavatelská
činnost
NÚLK
je
zprostředkována
vydáváním
odborného periodika Národopisná revue, vycházejícího čtyřikrát ročně.
Dále
vycházejí
metodické
stráţnických
sympozií,
katalogy
dŧleţitou
měrou
zasahují
do
mo nografie, k jednotlivým
vydavatelské
sborníky
ze
výstavám
činnosti
a
ústavu
i
samostatné publikace zaměřené na prvky tradiční a lidové kultury. NÚLK se v poslední době snaţí také o budování elektr onické knihovny a zpracovává digitální archivaci a tvorbu databází. Od roku 2002 je rozšiřován informační systém ústavu. Byl vytvořen informační portál www.lidovakultura.cz, NÚLK však provozuje za účelem informování odborné i laické veřejnosti i webové str ánky www.nulk.cz,
www.skanzen.nulk.cz,
www.lidovaremesla.cz
a
www.cioff.cz. Dŧleţitou činností je také videodokumentace lidových řemesel a lidové umělecké výroby, lidových tancŧ z celého území České republiky, nebo folklorních festivalŧ a slavností. NÚLK pověřen
je
Odborem regionální zpracováním
podkladŧ
a národnostní pro
program
kultury Nositelé
MK
ČR
tradice
lidových řemesel. Jedná se o českou verzi projektu, který je ve své pŧvodní verzi projektem UNESCO, známým jako Ţijící lidské
83
Např. Akademie věd ČR (Etnologický ústav), Česká národopisná společnost, UNESCO, IOV, ad.
30
poklady. Kaţdoročně je tak od roku 2001 udělován ministrem kultury významným lidovým tvŧrcŧm titul Nositel tradice lidového řemesla, coţ je zvláštní forma veřejného ocenění jejich práce, která je od roku 2003 upravena vládním nařízením č.5/2003 Sb. NÚLK
spolupracuje
s tímto
odborem,
ale
i
s
regionálními
odbornými pracovišti na vytvoření dokumentace tradiční lidové kultury, na jejímţ základě byla roku 2006 vypracována příručka Identifikace a dokumentace jevŧ tradiční lidové kultury. Mezi hlavní úkoly NÚLK patří i pořadatelsk á činnost, která se nejvýrazněji
projevuje
kaţdoročním
pořádáním
Mezinárodního
folklorního festivalu Stráţnice. Ústav však organizuje během roku i mnoho jiných pořadŧ (především v areálu MVJVM): výchovných
určených
především
pro
školní
skupiny
–
velkého zájmu se dostává Dnŧm řemesel pro školy, během kterých je moţno zhlédnout praktické ukázky vybraných řemeslných
technologických
postupŧ,
nebo
pořady
s tématikou jednotlivých čtyř ročních období, pořady a programy „odpočinkového“ charakteru, jako je od roku
1997
recesistický
pořad
Folklorolympiáda,
nebo
folklorní odpoledne s vybraným folklorním souborem. V MVJVM se během turistické sezóny (tzn. duben – říjen) konají prohlídky areálu volného charakteru i s prŧvodcem. Na zámku jsou z p ř í s t u p n ě n y s t á l é e x p o z i c e , 84 z á m e c k á k n i h o v n a a k a p l e , b ě h e m roku se zde konají také výstavy krátkodobějšího charakteru. Krom výše zmíněných vlastních akcí se ústav podílí na přípravě a realizaci akcí spjatých s folklorní tematikou, které se uskutečňují po celém území České republiky.
84
Expozice Nástrojŧ lidové hudby v ČR, z historie NULK a MFF Stráţnice.
31
4. ZDROJE
FINANCOVÁNÍ
MEZINÁRODNÍHO
FOLKLORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE Finanční zabezpečení MFF Stráţnice je plně hrazeno z rozpočtu jeho pořadatele, tj. Národního ústavu lido vé kultury ve Stráţnici. NÚLK je státní příspěvkovou organizací řízenou Ministerstvem kultury, spadá tedy svým pŧsobením do veřejného sektoru a je financován z veřejného rozpočtu České republiky. Tato kapitola je rozdělena do dvou hlavní částí, z nichţ první nastiňuje teoretický pohled na neziskový sektor a druhá část je věnována
přímé
aplikaci
teorie
na
financování
MFF
Stráţnice,
potaţmo financování NÚLK. 4.1.
VEŘEJNÝ
SEKTOR
A
NEZISKOVÁ
SFÉRA
–
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Veřejný sektor Veřejný sektor (dále jen VS) lze vymezit jako určitou část národního hospodářství. Je řízen a spravován veřejnou správou, podléhá veřejné kontrole a rozhoduje se v něm veřejnou volbou. Zastupuje rŧznými institucemi státní správy a samosprávy sluţby v rŧzných segmentech trhu, které by soukromým sektorem nebylo výhodné, někdy aţ nemoţné, zastupovat. Poskytováním těchto sluţeb totiţ nedochází k přímé vazbě mezi poskytovatelem sluţby a jejím uţivatelem.
Financování
těchto
sluţeb
je
prováděno
z příjmŧ
získaných vybráním daní a rŧ zných poplatkŧ od občanŧ a firem. VS má tři základní úrovně dělení: V e ř e j n é r o z p o č t y a f o n d y c e n t r á l n í ú r o v n ě 85 V e ř e j n é r o z p o č t y ú z e m n í ú r o v n ě 86 85
Do této kategorie řadíme státní rozpočet, státní fondy, státní finanční aktiva, vládní agentury, majetkové fondy, apod.). 86 Veřejné rozpočty územní úrovně tvoří rozpočty a fondy krajŧ, rozpočty a fondy obcí, rozpočty svazku obcí.
32
S a m o s t a t n ě h o s p o d a ř í c í s t á t n í p o d n i k y . 87 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ _____________________________ ZISKOVÝ (TRŢNÍ) SEKTOR _______________________ SOUKROMÝ SEKTOR
NEZISKOVÝ (NETRŢNÍ) SEKTOR ________________________
VEŘEJNÝ SEKTOR
VEŘEJNÝ SEKTOR
SOUKROMÝ SEKTOR
_________________________________________________________________________ Obrázek č.1: Vymezení veřejný versus neziskový sektor; schéma členění národního hospodářství (podle Streckové).
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ___________________|____________________ | | PRIVÁTNÍ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR __________|_________ __________|_________ | | | | ZISKOVÝ NEZISKOVÝ ZISKOVÝ NEZISKOVÝ _________________________________________________________________________ Obrázek č.2: Vymezení veřejný versus neziskový sektor podle Streckové.
Státní rozpočet Hovoříme-li
o
státním
rozpočtu,
máme
na
mysli
centralizovaný
peněţní fond, který je vytvářen, rozdělován a pouţíván především s vyuţitím nenávratného a neekvivalentního způsobu r ozdělování. Zahrnuje
vţdy
výdajovou
a
příjmovou
stranu
bilance.
Převáţná
většina příjmŧ se do rozpočtu dostává díky daňovým poplatkŧm, jejichţ sazba je vţdy stanovena předem a jejichţ typickým znakem je přímá nenávratnost a nedobrovolnost. Alokace veřejných financí ze státního rozpočtu Rozhodující část rozpočtu je směřována na zajišťování sluţeb, které jsou definovány Ústavou ČR jako funkce státu – kupříkladu oblast školství, zdravotnictví, dopravy, kultury a mnoha dalších funkcí, 87
Například ČEZ, Česká pošta, ČSA, apod.
33
s nimiţ se občané dennodenně setkávají, a které jsou zabezpečovány státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Legislativně je základním předpisem Zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými
prostředky
pozdějšími novelami.
ČR
a
obcí
č.
218/2000
Sb.
s jeho
88
Neziskový sektor Krom pojmu neziskový sektor (dá le jen NS) se v praxi setkáváme i s jeho jinými pojmenováními. Jelikoţ se jedná o oblast, která je víceméně prostředníkem mezi státem a trţním prostředím, bývá často nazýván jako „třetí sektor“. „ Toto označení má svůj význam a obsah, protoţe obecná prospěšnost tohoto sektoru i jeho neziskový charakter je synonymem státu, ale dobrovolným vstupem takové organizace na t r h d o c h á z í k j e h o a k c e p t a c i s e v š í m , c o k t a k o v ý m a k t i v i t á m p a t ř í . “ 89 Mŧţeme se však také setkat s termíny občanský, dobrovolnický, popřípadě nevládní sektor. NS pokrývá řadu lidských potřeb. Produkuje veřejné statky, u kterých nemŧţeme vyloučit ţádného jedince z jeho spotřeby. Tyto statky jsou však
vytvářeny
bez
návratnosti
prostředkŧ
-
neexistuje
přímá
protihodnota, kterou by jedinec za poskytnutí tohoto statku vynaloţil. Dotační politiku pro neziskový sektor určuje kaţdým rokem vláda. Krom Ministerstva kultury ČR nabízí moţnost dotací pro rŧzné projekty i Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zahra ničí, dokonce i Ministerstvo zemědělství. Základní podmínky pro zajištění své činnosti má v současné době NS zajištěny, stále však zŧstává prostor pro jeho zefektivnění. Představitelem NS jsou jednotlivé neziskové organizace, které mohou být zaloţeny jak státem a samosprávou, tak soukromými fyzickými a právnickými osobami.
88
Výdaje státního rozpočtu na kulturu se v současné době pohybují na úrovni 0,6 – 0,8% z celkové sumy výdajŧ SR. Např. roku 2009 dosáhl rozpočet MK 0,73 % z celkových výdajŧ veřejného rozpočtu (8.411.947.000,- Kč). 89 Cit. z: Vojík, Vladimír: 2008, str.93.
34
Organizace v neziskové sféře Neziskové organizace (dále jen NO) bývají charakterizovány jako organizace, které nejsou zřizovány za účelem zisku, i kdyţ jistý zisk mohou svým hospodařením vygenerovat. Tento zisk však nesmí být rozdělen mezi vlastníky organizace, ale musí být reinvestován zpět k dalšímu rozvoji organizace. Přímá definice NO není prozatím legislativně vymezena, pouze Zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmu, vymezuje termín
NO
jako
organizaci, která není zřízena nebo zaloţena za účelem zisku a podnikání. Zdroje financování NO jsou převáţně rozdělovány do čtyř hlavních skupin, a to: členské příspěvky, trţby z vlastní činnosti, dary od fyzických a
právnických osob
a v neposlední
řadě také
formou
příspěvkŧ ze státního a obecního rozpočtu, fondŧ a nadací. Z pohledu zřizovatele jsou neziskové organizace děleny na neziskové o r g a n i z a c e s t á t n í a n e s t á t n í . 90 M e z i s t á t n í ř a d í m e : Rozpočtová organizace Rozpočtová veškerý
organizace
finanční
(dále
příspěvek
jen na
RO)
jeho
je
organizace,
činnost
jde
jejíţ
výhradně
z veřejného rozpočtu. Svŧj nabytý majetek RO neodepisuje. Příkladem
RO
mohou
být
jednotlivá
ministerstva,
statistický úřad, ústřední orgány státní správy, aj.
91
Český
Dle § 51
Zákona č.219/2000 SB., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních
vztazích,
se
tyto
RO
stávají
organizačními sloţkami. Příspěvková organizace Právní postavení příspěvkové organizace (dále jen PO) upravuje Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
90
Mŧţeme se setkat také s rozdělením na organizace zřízené: 1) veřejnou správou, 2) soukromoprávní nebo fyzickou osobou, 3) organizace zaloţené jako veřejnoprávní organizace. 91 Viz: Zákon č.219/200 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, § 3.
35
některých souvisejících zákonŧ, a Zákon č.219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích.
92
Na rozdíl od výše zmíněných RO PO svŧj majetek odepisují, a krom financování své činnosti z veřejného rozpočtu mohou mít také příjmy i z jiných zdrojŧ: především ze své vlastní činnosti, případně
mohou
Hospodaří
téţ
být ze
zdrojem
zákona
financí
s prostředky
také
peněţité
ze
svých,
dary.
povinně
vytvářených fondŧ. Povinností PO je vydávat a zveřejňovat výroční zprávy s výsledky jejího hospodaření a platí zde i povinnost auditu. „Ministerstvo činnost
kultury
zřizovaných
vydává
cca
příspěvkových
25%
svého
rozpočtu
organizací
na
s působností
v oblasti umění. Jejich postavení není dáno pouze tím, ţe mají ve svých sbírkách a depozitářích významné kulturní a umělecké hodnoty, ale také tím, ţe s těmito sbírkami, fondy, archivy a b u d o v a m i o r g a n i z a c e h o s p o d a ř í , j e j i c h c h o d ř í d í a f i n a n c u j í . “ 93 Nestátními
neziskovými
organizacemi
(dále
jen
NNO)
nazýváme
takové, jejichţ zřizovatelem jsou fyzické nebo právnické osoby, jejichţ
snahou
je
kompenzovat
do
určité
míry
selhání
státní
administrativy. Poskytování sluţeb NNO je v tomto ohledu bráno nikoli jako zaměstnání, avšak jako poslání a převáţně bývají tyto organizace
zakládány
pro
pokrytí
určitého
segmentu
(například
v oblasti kultury a umění), či realizaci veřejné sluţby. Jejími právními formami jsou: 92
Současné příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR mají charakter národního významu. Portfolio těchto organizací je rozděleno do šesti sekcí: 1) Památky (Národní památkový ústav); 2) Muzea (Národní muzeum, Národní technické muzeum, Památník národního písemnictví, Moravské zemské muzeum, Muzeum umění Olomouc, Uměleckoprŧmyslové muzeum Praha, Technické muzeum Brno, Slezské zemské muzeum, Husitské muzeum v Táboře, Muzeum romské kultury v Brně, Valašské muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm, Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeum loutkářských kultur Chrudim, Památník Lidice, Památník Terezín); 3) Galerie (Národní galerie Praha, Moravská galerie Brno); 4) Knihovny (Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana); 5) Divadlo a hudba (Národní divadlo, Státní opera Praha, Institut umění – Divadelní ústav, Česká filharmonie, Praţský filharmonický orchestr); 6) Ostatní (Národní filmový archiv, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Národní ústav lidové kultury). 93 C.d.: Vojík: 2008, str.83.
36
Občanské sdruţení „Občanské sdruţení (dále jen OS) je nejstarší a nejrozšířenější právní
formou
nevládní
reţimu v Česku.“
94
neziskové
organizace
v polistopadovém
Registruje se dle Zákona č. 83/1990 Sb., o
sdruţování občanŧ, na Ministerstvu vnitra ČR. Předmět činnosti OS je rŧznorodý, zřízení OS mŧţe být za účelem společného zájmu jeho členŧ či obecně prospěšná činnosti. Obecně prospěšná společnost Činnost obecně prospěšné společnosti (dále jen OPS) je upravena Zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. V zakládací listině OPS je obsaţen účel jejího vzniku, tzn. bliţší definice
poskytování
obecně
prospěšných
sluţeb
veřejnosti.
Povinností OPS je vydávat výroční zprávy, v zákonem určených případech platí povinnost auditu. OPS se mŧţe ucházet o dotace ze státního rozpočtu, kraje, obce, nebo také ze státního fondu.
Nadace a nadační fondy Dosahování obecně prospěšných cílŧ je pos láním nadací a nadačních fondŧ, jejichţ
činnost je upravena Zákonem o nadacích a nadačních
f o n d e c h , č . 2 2 7 / 1 9 9 7 S b . 95 Úkolem nadací je snaha získat finanční prostředky k podpoření jiné organizace v její činnosti a jejich povinností je rozdělení svého majetku na nadační jmění výslovně
určeny
pro
96
a ostatní jmění. Finance nadací
přerozdělení
jiným
organizacím
a
97
jsou
veškeré
94
Převzato z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_sdru%C5%Been%C3%AD. [Online] 3.11.2010. 95 Od 1.července roku 2010 platí novela tohoto zákona, která je uvedena pod č. 158/2010 Sb. Tato nová právní úprava zákonu č. 227/1997 Sb. by měla umoţnit lepší transparentnost nadačního sektoru a přináší tři zásadní změny: moţnost změny nadačního fondu na nadaci, moţnost jednoduššího ukončení nadačního fondu a rozšíření činnosti nadací o realizaci vlastních programŧ. 96 Pojem nadační jmění je peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladŧ a nadačních darŧ zapsaných v nadačním rejstříku §2, odst.2. 97 Tím máme na mysli výnos z nadačního jmění a ostatní majetek nadace.
37
finanční transakce spolu výčtem své činnosti musí být uveřejněn y v její výroční zprávě. Nadace se všeobecně dělí do tří kategorií: 1) nadace zřízené na p o d p o r u u r č i t é i n s t i t u c e , 98 2 ) n a d a c e z ř í z e n é v e ř e j n o u s p r á v o u 99 a 3 ) firemní
nadace.
Účel
nadace
je
dán
jeho
sepsáním
v nadační
zakládací listině (případně v závěti) a nesmí být nikým pozměňován, v případě zániku nadace musí být veškeré zbývající nadační jmění převedeno do jiné organizace tohoto typu. Nadační fond pouţívá pro svŧj účel veškerý svŧj majetek, není tedy zaručena jeho trvalá udrţitelnost. Majetek nadačního fondu nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu a nemusí být také splněna podmínka minimální hodnoty nadačního jmění 500.000, -Kč. Rejstřík
nadací
a
nadačních
fondŧ
je
provozován
na
sedmi
rejstříkových soudech v ČR. Dále mohou být neziskovými organizacemi také politické strany a hnutí,
účelová
zařízení
církví
a
náboţenských
společností,
100
odborové organizace, státní fondy, komory, veřejnoprávní instituce, ad., a lze do této terminologie zahrnout také některé obchodní společnosti, které však nejsou zaloţeny za účelem zisku.
4.2.
FINANCOVÁNÍ
KULTURY
JAKOŢTO
NÁRODNÍHO POŘADATELE
ÚSTAVU
LIDOVÉ
MEZINÁRODNÍHO
FOLKLORNÍHO FESTIVALU STRÁŢNICE „Zdrojem finančních prostředků pro oblast kultury je rozpočtová kapitola č. 334 Ministerstva kultury ČR, rozpočty krajů a rozpočty o b c í . “ 101 N e j v ě t š í p o l o ţ k u r o z p o č t u v t é t o k a p i t o l e z a u j í m a j í v ý d a j e 98
Mŧţe se jednat například o církevní instituci, vzdělávací, apod. Zde se jedná o podporu financování oblastí spadajících do kompetence veřejné správy. K tomuto účelu slouţí Státní fond kultury ČR, Státní fond ţivotního prostředí, Státní fond pro zúrodnění pŧdy, Státní fond trţní regulace v zemědělství a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie. 100 V některých publikacích se setkáváme s moţností zařazení církevních právnických osob zřizovaných církví nebo náboţenskou společností mezi hlavní právní formy NNO. Jejich činnost je upravována Zákonem č.3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností. 101 Cit. z: Škarabelová, S., Neshybová, J., Rektořík, J.: Ekonomika kultury a masmédií. Brno 2007, str. 44. 99
38
na příspěvkové organizace, mezi které se řadí i NÚLK. Pro rok 2011 je těmto organizacím navrţeno 4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu. NÚLK
získává
kaţdým
rokem
příspěvek
na
činnos t
od
svého
zřizovatele (tj. MK ČR). Tyto finance si poté ústav přerozdělí do jednotlivých částí své činnosti, tj. provoz organizace, výzkum a vývoj a kulturní aktivity. Kupříkladu roku 2009 získal ústav na svou činnost
státní
příspěvek
ve
výši
38,323.000, -Kč.
Značná
část
rozpočtu NÚLK je tedy tvořena příspěvkem zřizovatele, nelze však opomenout příjmy z vlastní činnosti, které jsou tvořeny převáţně trţbami ze vstupného, nájmu movitého a nemovitého majetku a prodeje vlastních výrobkŧ. V poslední době se také zapojuje do spolupráce
s
NÚLK
město
Stráţnice,
které
ústavu
napomáhá
organizační i finanční formou podpory.
T a b u l k a č . 1 : F i n a n č n í h o s p o d a ř e n í N Ú L K z a r o k 2 0 0 9 102 PROVOZ
29.867,000,- Kč
VÝZKUM A VÝVOJ
4.587,000,-Kč
KULTURNÍ A K T I V I T Y 103
3.869,000,-Kč
CELKEM
38.323,000,-Kč
NÚLK je podle zákona č.338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ve znění pozdějších
předpisŧ
osvobozen
od
placení
daně
z nemovitostí.
Neprovozuje hospodářskou činnost a není podle zákona č. 588/1992 Sb. plátcem daně z přidané hodnoty. V případě nabytí finančního daru či bezúplatnému získání majetku (určeného pro financování zařízení a akcí v oblasti kultury) je také zproštěn daně dědické a darovací, dle z á k o n a č . 3 5 7 / 1 9 9 2 S b . 104 Své účetnictví provádí podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisŧ a vyhlášky č. 505/2002 Sb., dle Českých účetních standardŧ. Jeho povinností je vydávat výroční zprávy, čímţ 102
Převzato z Výroční zpráva 2009. NÚLK, str.8. Z poloţky kulturní aktivity je financován také MFF Stráţnice spolu s Dětskou Stráţnicí. 104 Částečně převzato z: Škarabelová a kolektiv: 2007, str. 39. Veškeré zákony jsou brány ve znění jejich pozdějších předpisŧ. 103
39
se zajišťuje určitá transparentnost jeho činnosti a své hospodaření musí mít ověřeno auditem. Doklady o své činnosti musí NÚLK uchovávat
pro
případné
kontroly
nejméně
pět
let,
u
mzdové
a
p e r s o n á l n í a g e n d y j e t o m u t ř i c e t l e t . 105 NÚLK
disponuje také fondy reprodukce majetku, fondu odměn,
rezervnímu
fondem
(který
je
určen
na
rozpočtem
zřizovatele
nezajištěné potřeby) a mzdy pracovn íkŧ ústavu jsou pokryty z fondu mzdového. MFF Stráţnice Samotnou rozvahu nad financováním MFF není moţno dŧkladně provést. Jak jiţ bylo zmíněno, výdaje spojené s pořádáním festivalu jsou hrazeny z celkového rozpočtu NÚLK a na realizaci festivalu nejsou
poskytovány
od
Ministerstva
kultury
ČR
ţádné
další
doplňující finanční dotace a prostředky. Musíme si také uvědomit, ţe ústav vstupuje do přípravy festivalu nejen v krátkodobém období před jeho samotným konáním, ale finanční prostředky jsou vynakládány i v prŧběhu roku – údrţba zeleně v areálu parku je potřeba celoročně, stejně tak jako údrţba sociálních zařízení, jednotlivých amfiteátrŧ a údrţba ostatních objektŧ, nepočítaje pracovníky NÚLK, kteří věnují přípravě festivalu nemalou část své pracovní aktivity. Příjmy
do
rozpočtu
NÚLK
jsou
z pořádání
festivalu
zastoupeny
obzvláště ze vstupného na MFF a pronájmu ploch v areálu parku v prŧběhu
jeho
konání
(převáţně
vyuţívaných
pro
stánky
s občerstvením a stánky pro prodej zboţí s folklorní tématikou), menším podílem jsou zastoupeny příjmy získané pomocí reklamy a sponzoringu.
106
Recipročního
rázu
je
spolupr áce
s jednotlivými
105
Kontroly mohou být prováděny v oblasti pojistného a plnění úkolŧ v nemocenském pojištění, plnění úkolŧ v dŧchodovém pojištění, veřejnoprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky, kontrola jednotlivých projektŧ ústavu, apod. 106 Hlavními sponzory MFF Stráţnice byly v posledních letech kupříkladu: město Stráţnice, Pivovar Černá hora, Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., Český rozhlas, aj.
40
poskytovateli mediální komunikace, festivalu se dostává i finanční p o m o c i v p o d o b ě d o t a c e o d m ě s t a S t r á ţ n i c e . 107 Výdaje,
respektive
náklady
na
festival
zahrnují
krom
celoroční
správy jednotlivých areálŧ veškeré zabe zpečení folklorních souborŧ, kdy českým i zahraničním folklorním souborŧm je placena strava, cestovné, případně ubytování. Další poloţkou v rozpočtu jsou odměny autorským kolektivŧm, v neposlední řadě je nutno vyplatit agentury zajišťující ozvučení a osvět lení areálŧ, pořádkovou a úklidovou sluţbu a další sluţby spojené s festivalem – jako např. výroba propagačních materiálŧ a zajištění jejich distribuce, překladatelské zabezpečení, prŧvodcovství, a vyplacení cimbálových a dechových muzik. Honorář za svou práci nedostávají poradní orgány ředitele, finančního
ohodnocení
se
nedostává
ani
účinkujícím
folklorním
souborŧm a skupinám.
4.2.1. Fundraising, moţný rozvoj financování festivalu NÚLK
je instituce zaměřená především na výzkum a vývoj v oblasti
t r a d i č n í l i d o v é k u l t u r y a š í ř e n í j e h o v ý s l e d k ŧ p o m o c í v ý u k y . 108 P o ř á d á také mnoho folklorních akcí, z nichţ je svým obsahem a formou nejdŧleţitější a nejrozsáhlejší MFF Stráţnice. Jelikoţ se jedná o neziskovou organizaci, byť zřízenou státem, mŧţe být pro tuto instituci jedním z problémŧ nedostatek financí. Momentálně organizace disponuje prostředky, které na její chod vystačí, v kaţdém případě by však bylo do budoucna vhodné pojistit se
své
finance
a
vyuţít
případných
dalších
moţností
k získání
finančních zdrojŧ. Nepříznivým faktem pro NÚLK je absence fundraisera, případně projektového manaţera. Tato funkce je velmi zásluţná – v případě
107
Například roku 2007 a 2008 byl městem Stráţnice poskytnut příspěvek na jednotlivé ročníky MFF Stráţnice ve výši 100.000,-Kč. Tyto příspěvky byly poskytnuty v souladu s uzavřenou smlouvou o spolupráci. Viz: Výroční zpráva 2007. NÚLK, str. 11 a Výroční zpráva 2008 NÚLK, str. 11. 108 To znamená především zabezpečování vědecko-výzkumných, informačních, vzdělávacích a metodologických sluţeb v této oblasti.
41
zájmu o dotaci či jinou formu zisku financí je vypracování k tomu potřebného projektu třetí stranou finančně velmi náročná událost. Získávání
peněz
je
dlouhodobým
procesem,
k jehoţ
správnému
fungování je zapotřebí efektivní plánování, prezentace organizace či projektu a dŧsledná argumentace. Je však také dŧleţité uvědomit si, ţe některé organizace nejsou schopny vyjít vstříc finančním darem, ale spíše svými sluţbami (např. tisk plakátŧ, distribuce, reklama v periodicích, apod.). Pro
získání
finančních
darŧ
na
MFF
Stráţnice
mŧţeme
oslovit
potencionální dárce z těchto okruhŧ: nadace, nadační fondy, státní úřady, orgány místní nebo krajské samosprávy,
orgány
EU,
ale
také
jednotlivce,
mecenáše
nebo
s p o n z o r y . 109 Následující
text
označuje
moţné
okruhy
dárcŧ
spolu
s návrhem
jednotlivých institucí z daných okruhŧ. U některých programŧ NÚLK bohuţel ţádat nemŧţe, i tak jsem je ale ponechala v textu a mohou slouţit
pro
náhled
a
přiblíţení
problemati ky
fundraisingu
příspěvkových organizací. Doplňující
informace o
navrţených organizacích, jejich zpŧsobu
finanční pomoci a nabízených programech naleznete v příloze A. Nadace a nadační fondy Nadace a nadační fondy by mohly přinést účelově vázané příjmy v podobě dotací. Nadace Vodafone Oblast podpory: kultura, ţivotní prostředí, vzdělávání, volný čas, rozvoj
neziskového
sektoru,
sociální/zdravotní/humanitární,
ostatní Pŧsobnost: Česká republika
109
Viz: Kolektiv autorŧ, ed. Smolíková, M.: Management umění. Praha, str.65.
42
» O grant mohou ţádat pouze nestátní neziskové organizace, vedené mladými lidmi, popř. neformální skupiny s garantem. Nelze ţádat. Nadace ČEZ Oblast
podpory:
kultura,
sociální/zdravotní/humanitární,
vzdělávání, lidská práva, volný čas, ostatní » Moţnost získání grantu z projektu Podpora regionŧ. Hodnotu grantu na svých webových stránkách nadace neuvádí. Nejbliţší moţnost podání ţádosti o grant: rok 2011 pro rok 2012. Nadace Vinci Oblast
podpory:
kultura,
regionální/komunitní
ţivotní
rozvoj,
prostředí,
volný
čas,
sociální/zdravotní/humanitární,
rozvoj neziskového sektoru, vzdělávání,ostatní Nadace Vinci podporuje projekty, které jsou zřízeny za mnoha účely. » Při splnění podmínek určených nadací mŧţe ţádat o finanční pomoc i příspěvková organizace. NÚLK by tedy mohlo vyuţít podpory
v oblasti péče o kulturní děd ictví nebo podpory rozvoje
kulturního ţivota v obcích a městech. Částka, investiční
kterou
organizace
náklady
prŧměrně
dosahuje
hodnoty
přispívá
převáţně
200.000, -Kč.
pro
Dále
se
upřednostňuje dlouhodobá spolupráce a projekt, který nadační příspěvek získá, má svého kontrolora z řad zaměstnancŧ nadace. Český národní fond kultury N á r o d n í f o n d n a p o d p o r u k u l t u r y . 110 Nadace Český hudební fond Oblast podpory: rozvoj české hudební kultury » Nadace neposkytuje příspěvek na akce většího rozsahu, kterým MFF Stráţnice bezesporu je. NÚLK by mohl případně ţádat o příspěvek konané
na
náklady
v rámci
spojené
festivalu,
s hudebními případně
na
pořady
na
náklady
zámku spojené
s rozšířením odborných znalostí v zahraničí pro své zaměstnance. 110
Bohuţel se mi nepodařilo zjistit potřebné informace o moţnosti získání finančního příspěvku.
43
Tento příspěvek by nebyl hodnotným zdrojem příjmu, doporučuji neţádat. Open Society Institute – Nadace Open Society Fund Oblast podpory: kultura » Informace o grantech a výzvách na webovýc h stránkách nadace nejsou aktuální, tudíţ nebylo moţno zjistit zda by mohl NÚLK podat ţádost o grant. Státní fondy, samospráva, regionální fondy Státní fond kultury (dále jen SFK) SFK byl zaloţen roku 1992 jako mimorozpočtový zdroj financí pro neziskovou sféru, poprvé byl však pouţit aţ po deseti letech své existence. Účelem tohoto fondu je podpora všech oblastí kultury mimo kinematografie. Fond čerpá prostředky z mimorozpočtových zdrojŧ, jeho finanční základna je však v současné době velmi m a l á . 111 » Grantová řízení u odboru umění a knihoven jsou vyhlašovány kaţdoročně, bohuţel však ţádosti mohou podávat pouze organizace zaměřené na profesionální umění. NÚLK ţádost podat nemŧţe. Lze
tedy pro MFF Stráţnice
však podat ţádost o dotaci na ochranu
movitého kulturního dědictví, která je poskytována z programu „Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví“. Tyto dotace se poskytují do 50% nákladŧ, v odŧvodněných případech aţ do jejich plné výše. NÚLK by ted y mohl zaţádat o dotaci pro správu a dokumentaci svého sbírkového fondu, čímţ by se z jeho ročního
rozpočtu
uvolnilo
více
peněz
vyuţitelných
např.
při
přípravě festivalu. Ţádost o tuto dotaci je nutno podat písemně na MK ČR dle vyhlášeného termínu. Ministerstvo kultury ČR – podpora regionálních kulturních tradic „MK ČR vyhlašuje pro rok 2011 výběrové dotační řízení na projekty na podporu kulturních aktivit spojených s významným 111
Viz: Škarabelová a kol.: 2007, str. 40-41.
44
výročím měst a obcí, s významným výročím kulturně-historických událostí
s významným
výročím
význačných
osobností
českého
pŧvodu pŧsobících v oblasti kultury, jejichţ význam (pŧsobení) p ř e k r a č u j e r á m e c r e g i o n u . “ 112 T e r m í n y p o d á n í ţ á d o s t i o d o t a c i j s o u nejpozději 30.9.2010 a nejpozději do 30.4.2011. Tato ţádost se vyhotovuje ve dvou provedeních a spolu s popisem projektu a přílohami se zasílá na MK ČR. »
Jedná
o
dotace
pro
nestátní
neziskové
organizac e,
ţádost
NELZE PODAT. Dotace z rozpočtu města Stráţnice »
Město Stráţnice jiţ festivalu dotaci na pořádání festivalu
poskytuje. Uskutečňuje se tak na základě smlouvy, v posledních letech dosahuje tato dotace částky 100.000, -Kč – a to jak na MFF Stráţnice, tak na „Dětskou Stráţnici“. Dále ústavu pomáhá při přípravě festivalu formou výzdoby města a odpuštění poplatkŧ za vstupné na festival. Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Rozvoj kultury a kulturních zařízení podporuje Jm kraj formou dotací, v rámci vyhlašovaných dotačních programŧ. Pro rok 2011 jsou
Jm
krajem prozatím
vyhlášeny
dotace
pouze
pro
oblast
sociální péče, oblast protidrogové prevence a oblast prevence kriminality. »
Je
nutno
prostředkŧ
uvést
JM
kraje
poţadovanou a
její
výši
dotace
procentuální
z rozpočtových
zastoupení,
potřeba
prostudovat dotační program. Jm kraj není schopen zajistit 100% uspokojení poţadavkŧ na finanční podporu. NÚLK mŧţe předloţit ţádost o poskytnutí finančního příspěvku pro MFF Stráţnice, jelikoţ je tu vazba na Cíl 1 „ Podpora rozvoje ţivé kultury“. ***
112
Cit. z: Ministerstvo kultury České republiky – Portál Zlínského kraje. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/doc. Cit. online 20.11.2010.
45
Regionální rozvojová agentura jiţní Moravy Její snahou je napomáhat regionálnímu rozvoji na území Jm kraje. Jednou z jejích hlavních činností je aktivita na poli zahraniční spolupráce, plní také funkci sekretariát u Fondu malých projektŧ. Poskytuje
mj.
dotaci/grant, zpracování
poradenství poradenství
studie
v oblasti v oblasti
proveditelnosti
a
zpracování
ţádostí
o
inovačních
aktivit
EU,
cost -benefit
analýzy
pro
p ř i p r a v e n é p r o j e k t y , a t d . 113 Podpora ze zahraničí Culture (česká kancelář) Program Culture podporuje evropské kulturní festivaly, krátkodobé i dlouhodobé projekty. Poskytuje aktivním subjektŧm podporu formou ročního grantu, případně formou tříletého partnerství. Podporuje dále literární překlady, spolupráci se třetími zeměmi, aj. » Program Culture je určen veřejným nebo soukromým právnickým osobám, jejichţ činnost je zaměřena na oblast kultury a jejichţ sídlo se nachází v jedné ze zemí, které se účastní programu. Finanční příspěvek je určen pouze mezinárodním projektŧm, které nejsou ziskového charakteru. Okruhy
potencionálního
vyuţití
NÚLK
jsou
především
v programové linii č. 1. Jedná se obzvláště o 1) dlouhodobé projekty (tzn. 3 aţ 5 let), které musí být tvořeny minimálně šesti subjekty ze šesti rŧzných zemí. Výše dotace představuje 50% celkových nákladŧ projektu a dosahuje částky 200 aţ 500 tisíc € za rok. U této varianty musíme splnit alespoň dva ze tří hlavních cílŧ projektu. 2) Krátkodobé projekty, jejichţ délka nepřesáhne dvou let, musí zahrnovat alespoň tři subjekty ze zemí zapojených do programu. Dotace se pohybuje v rozmezí 20 aţ 50 tisíc € a je určena
113
pro pokrytí maximálně 50% veškerých výdajŧ. Uzávěrka
Více na: www.rrajm.cz.
46
podaných ţádostí je u obou typŧ projektŧ 1. října daného roku, ţádost se vztahuje na rok následující. Potencionální moţnou volbou je také dotace pro okruh projektŧ ve třetích zemích (max. délka projektu 24 měsícŧ), nebo evropské kulturní
festivaly,
obsaţených
taktéţ
v linii
č.1
(max.
délka
projektu 12 nebo 36 měsícŧ). Ţádost o dotaci zaměřenou na MFF Stráţnice LZE PODAT. International
Visegrad
Fund
–
Visegrádský
strategický
program Oblast podpory: kultura, vzdělávání, volný čas, ostatní Finanční dotace jsou udělovány v rámci standardních grantŧ, pro ţádost o grant pro pořádání festivalu se jeho předkladatel musí zaměřit na podporu oblasti č.1: kulturní spolupráce. »
Předkladatel
maximálně
projektu
polovinu
mŧţe
získat
celkových
ze
nákladŧ
strategických na
jeho
fondŧ
uskutečnění,
podmínkou je aktivní účast všech subjektŧ tzv. v isegrádské čtyřky. Vzhledem
k této
nutnosti
doporučuji
zaměřit
se
na
granty
vztahující se především na malé, popřípadě střednědobé projekty. Předpokladem grantu je přednostní vyuţití ve prospěch účastníkŧ z e z e m í V 4 . 114 EHP/Norska „Na konci července roku 2010 byla po dvou letech vyjednávání podepsána Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu
Norska
Lichtenštejnskem, oblasti
podpory
pro
období
Norskem se
a
nachází
2009-2014,
Evropskou i
nehmotné
mezi
unií .“
115
umění
Islandem, V prioritní
a
uchování
kulturního dědictví. Celková podpora NFM pro ČR dosahuje částky 82.974,448,-
EUR.
Všechny
schválené
projekty
by
měly
být
realizovány do konce dubna roku 2011. 114
V4 = Polsko, Maďarsko, Slovenská republika a Česká republika. Cit. z: Dohoda o podpoře EHP/Norska 2009-14 podepsána. Dostupné http://proculture.cz/cultureinfo/strukturalni-fondy-a-regionalni-rozvoj/… Citace online 23.11.2010. 115
z:
47
» Jelikoţ jiţ v minulosti tyto Norské fondy spolupracovaly s ČR, lze jen věřit v opětovnou nabídku těchto finanční ch mechanismŧ a jejich moţnosti vyuţití i v budoucnu. Operační program přeshraniční spolupráce 2007 –2013 a) Slovenská republika – ČR b) Rakousko – ČR Tento operační program je vyhrazen pro vybrané regiony ČR spolu
s vybranými
republiky/Rakouska sociokulturní a
příhraničními a
je
financován
regiony
116
Slovenské
z ERDF.
Podporuje
hospodářský rozvoj, cestovní ruch,
spolupráci
mezi jednotlivými zeměmi. Podmínkou udělení dotace je přínos projektu pro zúčastněné strany. „ Projekty musí dále zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů:
společná
příprava,
společné
provádění,
společné
v y u ţ í v á n í p r a c o v n í k ů a s p o l e č n é f i n a n c o v á n í . “ 117 Cíl 3 ČR – Rakousko i ČR – SR: při splnění podmínek mŧţe ţadatel
poţadovat
aţ
90%
dotaci
z celkových
zpŧsobilých
n á k l a d ŧ . 118 K o f i n a n c o v á n í N Ú L K č i n í 1 0 % z c e l k o v ý c h v e ř e j n ý c h výdajŧ. Projekt, na který by NÚLK získal dotaci by tak byl plně uhrazen z veřejného rozpočtu a evropských fondŧ. Doporučuji zaměřit se na prioritní osu č.1 u OP ČR – Rakousko i OP ČR – SR. Pro pořádání festivalu nevhodné, spíše pro celkový chod
NÚLK
a
jeho
moţné
spolupráce
s podobně
zaměřenými
institucemi. » Moţnost vyuţít i organizacemi, jejichţ rozpočet je získáván z veřejného
rozpočtu.
Příspěvková
organizace
NÚLK
by
tedy
v tomto programu o dotaci mohl zaţádat, je však potřeba pohlídat si aktuální výzvy
a vyhlášení termínŧ. V současné době není
vyhlášena ţádná výzva.
116
Samozřejmě je určen pro Jihomoravský kraj. Existují i další operační programy, například Polsko–ČR, který však pro Jm kraj určen není a nelze jej tedy vyuţít v rámci našeho festivalu. 117 Cit. z: Strukturální fondy EU – Program přeshraniční spolupráce. Dostupné z: http://strukturalnifondy.cz/getdoc/… Citováno online dne 23.11.2010. 118 90% = 85% ERDF + 5% státní rozpočet.
48
Tipy a rady Nadace a grantové příjmy obvykle vyţadují spoluúčast ze strany organizace. Řešením proto mŧţe být skloubení více ţádostí, případně vyuţití sponzorských darŧ, atp. Velmi
uţitečným
mŧţe
být
fundraiserŧm
tzv.
Grantový
kalendář, coţ je přehled uzávěrek grantových či výběrových řízení a programŧ (z českých i evropských), které by mohly neziskové organizace vyuţít pro získání finanční podpory. Je prŧběţně aktualizován a je přístupný na webových stránkách www.neziskovky.cz
nebo
www.ins titutumeni.cz,
případně
je
moţnost si jej předplatit v tiskové formě.
Vlastní činnost Moţnost získání licence na udílení rŧzných certifikátŧ, týkajících se vzdělávacích programŧ, zaškolení, vedení folklorních skupin, apod. – tyto certifikáty by mohly bý t dobrým zdrojem příjmŧ. Stejně tak během festivalu (potaţmo během celého roku) prodávat památeční produkty, jako např. turistické známky, víno s etiketou tématicky zaměřenou na MFF, kšiltovky, deštníky, pláštěnky, atp. Jednotlivé fyzické osoby Zaměřit se na osoby, které mají povědomí o MFF a činnosti celé instituce
NÚLK,
vzniká
tak
pevnější
vazba
a
také
moţnost
dlouhodobějšího dotování. Nabízí se moţnost vytvořit databázi z osob, které odebírají informace o aktuálním dění formou e -mailŧ z webových stránek NÚLK a těmto lidem kupříkladu zaslat jednou za rok zprávu o moţnosti příspěvku na činnost ústavu. Dárce
fyzická
osoba
mŧţe
sníţit
základ
daně
z příjmŧ
podle
ustanovení § 15 odst. 1 ZDP.
49
Podnikatelské subjekty, firmy Orientace na firmy, které se svou činn ostí podílejí na výchovně vzdělávacím procesu. Firmy si pomocí poskytnutí finančního daru mohou sníţit daňový základ, mohou si tímto zpŧsobem napomoci k reklamě své firmy, n e b o d a r u j í u r č i t ý o b n o s j e n p r o d o b r ý p o c i t . 119 Dárce – právnická osoba mŧţe sníţit základ daně z příjmŧ podle § 20 odst. 8 ZDP. Shrnutí NÚLK je svým postavením ve velmi těţké pozici. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, na jejíţ činnos t stát kaţdoročně přispívá z veřejného rozpočtu. Tento fakt bohuţel omezuje moţnosti zisku finančních příspěvkŧ v podobě grantŧ a dotací u mnoha, pro nestátní neziskové organizace dostupných, programŧ a fondŧ. Z výše uvedených by potenciálního zisku financ í mohlo být dosaţeno především u programu Culture. Nejvýhodnějším zpŧsobem zisku však shledávám podobu výdělku z vlastní činnosti, především z prodeje. Tato forma s sebou nese nutnost primárního vkladu pro zakoupení prodejního
materiálu,
není
však
vázána
ţ ádnými
termíny,
podmínkami,atp. Dále také doporučuji neustálou snahu o zisk financí od podnikatelských subjektŧ, v jeho obou formách (dárcovství a sponzoring). Doporučené metody fundraisingu: Písemná ţádost o grant, dotaci – spolu s osobním setkáním nejúčinnější metoda. Osobní setkání – efektivní oslovení jiţ předem vybraných a vytipovaných moţných dárcŧ, moţnost komunikace „face to face“ a zodpovězení případných doplňujících otázek. Vlastní činnost – přednášky, publikace, apod. Osobní dopis – doporučený pro jiţ stávající dárce.
119
Např. fa. Ora print, Student Agency, firmy zabývající se výukou jazykŧ, soukromé vysoké školy.
50
Poměrně novou metodou jsou také tzv. “dárcovské sms“, známé pod značkou DMS. Jedná se o efektivní zpŧsob, kdy z jedné sms zprávy putuje na účet ústavu 27, -Kč (z celkové částky 30,-Kč). Nedoporučené metody fundraisingu: „Testament fundraising“ – na českém území nezaţitý, tudíţ ne nepravděpodobný. Telefonní
fundraising
–
nákladný
zpŧsob
získání
potencionálních dárcŧ, neefektivnost. Fundraising „od dveří ke dveřím“ – vstupování do soukromí potencionálních dárcŧ, malá ef ektivnost. Veřejná sbírka
- potřeba větší prezentace, tedy vynaloţení
mnoha finančních prostředkŧ předem, nutnost dobré organizace sbírky. Dále
nedoporučuji
formu
aukce
a
z hlediska
právní
formy
značka
firmy
instituce také vybírání členských příspěvkŧ. Sponzoring „Hlavním
efekt
sponzoringu
spočívá
v tom,
ţe
se
dostane do výběru spotřebitele beze změn postoje,…, je stimulovaná paměť diváků a účastníků sponzorovaných aktivit, coţ vede k vyšší ú r o v n i p o v ě d o m í o z n a č c e n e ţ v p ř í p a d ě r e k l a m y . “ 120 Rozdíl mezi sponzorstvím a dárcovstvím tkví v očekávání určité protihodnoty, komerčního přínosu a povaha darŧ směrem k organizaci je více hmotného neţ nehmotného charakteru. Podle § 1 odst. 4 se za sponzorování povaţuje přís pěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboţí, poskytování sluţeb nebo jiné výkony sponzora.
120
Cit. z: Škarabelová, S.:2005, str. 109.
51
Nalézt
sponzory předpokládá
dobré
podvědomí
o
protisluţbě
ze
strany NÚLK. Proto mŧţeme o této formě podpory uvaţovat zejména u firem zabývajících se tvorbou a úpravou prezentace na webových s t r á n k á c h , 121 zabývajících se propagačními materiály ( – zdŧraznění firmy na tomto materiálu), vydávajících
periodika
s folklorní
tématikou
(-
propagace
festivalu za poskytnutí článkŧ), poskytujících reklamu festivalu před a během jeho pořádání a činnosti ústavu jako takového (zviditelnění firmy).
122
121
Doporučuji vytvořit samostatné webové stránky týkající se MFF Stráţnice, které by mohly být financovány formou sponzorského daru firmy. 122 Osobně navrhuji například periodikum Malovaný kraj, fa. Jiří Wasserbauer – JWGraphics, Stráţnice (vytvoření webových stránek festivalu), fa. MAXREKLAMA, Šardice (výroba propagačních materiálŧ), regionální rozhlas, regionální kabelové televize, atd.
52
5. MARKETING MFF STRÁŢNICE 5.1.
DEFINICE MARKETINGU
Pokud bychom chtěli vysvětlit pojem marketing, naskýtá se nám mnoho definic, z nichţ vyberme alespoň následující: „Marketing
je
procesem
plánování
a
naplňování
koncepce,
oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a sluţeb, který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny uspokojující potřeby j e d i n c ů . “ 123 „Marketing je hledání a uspokojování potřeb způsobem, který p ř i n á š í p o z i t i v n í h o d n o t y p r o o b ě z ú č a s t n ě n é s t r a n y . “ 124¨ V knize Marketing kulturního dědictví Johnové
je
však
nejlépe
popsán
a umění autorky Radky
marketing
v terminologii
jeho
základních prvkŧ: „Cílem marketingu je dodat produkt správným skupinám zákazníků, v pravý čas, na správném místě, za odpovídající c e n y a s p ř i m ě ř e n o u p r o p a g a c í , l é p e n e ţ k o n k u r e n c e . “ 125 Chceme-li pouţít marketingu v oblasti veřejného sektoru, mŧţeme, ovšem vzhledem k jeho neziskovému charakteru musíme brát v potaz jistá specifika. Tyto specifické vlastnosti jsou kupříkladu obsaţeny v publikaci
kolektivu
autorŧ
vedených
Simonou
Škarabelovou
Základy marketingu ve veřejném sektoru – jmenujme alespoň některé z nich: směnná transakce je doplněna o třetí stranu (daňový příjem, veřejný rozpočet či donátor), existence svobodného výběru, převáţně n a p l ň o v á n í s p o l e č e n s k ý c h p o t ř e b , a j . 126 T a k é V ě r a C h a l u p o v á v e s v é diplomové neziskové
práci
Marketing
sektoru
a
v oblasti
NÚLK
výstiţně
marketingu,
popsala cituji:
specifika „Zákazníci
vyhledávají produkty, které mohou mít nejrůznější podobu, a to hmotnou i nehmotnou. Hlavním smyslem činnosti není tvorba zisku, ale
důleţitost
výsledků
hlavního
poslání
organizace.
Cena
je
hodnotou produktu a ne výrobní cenou, […], kulturní instituce jsou 123
Johnová, R.: 2008. Str.16. Škarabelová, S.: 2005, str. 20. 125 Johnová, R.: 2008. Str.16. 126 Aplikace marketingu do neziskové sféry započala později neţ v oblasti komerční, v dnešní době se však stále více neziskových organizací snaţí o vyuţití jeho jednotlivých prvkŧ k jejich prospěchu. 124
53
ze své podstaty místem – cílem, kam návštěvníci přichází, aby získali k o n k r é t n í p r o d u k t . “ 127
5.2.
MARKETINGOVÁ ANALÝZA
5.2.1. MARKETINGOVÝ MIX Marketingový mix je soubor marketingových nástrojŧ, vzájemně se doplňujících správných
a
cílŧ
ovlivňujících, organizace,
které
slouţí
případně
k podpoře
události.
Jsou
dosaţení
známy
pod
zkratkou 4P podle počátečních písmen jejich jednotlivých anglických názvŧ: product (produkt), price (cena), place (distribuce), promotion (komunikace, propagace). V organizacích
veřejného
sektoru
a
marketingu
sluţeb
mŧţeme
marketingový mix rozšířit ještě o další faktory: people (lidé), physical evidence (materiální prostředí), process (procesy). V t o m t o p ř í p a d ě h o v o ř í m e o t z v . r o z š í ř e n é m m a r k e t i n g u o 7 P . 128 P r o oblast neziskového sektoru je krom produktu dŧleţitá i komunikace, jelikoţ
„o
kvalitě
sluţby,
pokud
ji
nemáme
na
vlastní
kŧţi
vyzkoušenou, mŧţeme jen komunikovat, tj. zjišťovat spokojenost j i n ý c h “ . 129 5.2.1.1. Produkt
127
Chalupová, V.: Marketing a Národní ústav lidové kultury. FF MU, Brno, 2010. Str. 22-23. Dalšími doplňujícími faktory v marketingovém mixu mohou být ještě: public relations (vztahy s veřejností), punctuality (přesnost), psychology (psychologický přístup), progress (pokrok), perfection (dokonalost), participation (spoluúčast), potentional possibilities (potencionální moţnosti), partnership (partnerství) a packaging (balení). Více viz: Johnová, R.: 2008. Str.20. 129 Škarabelová, S.: 2005, str.31. 128
54
Produkt – nejdŧleţitější sloţka marketingového mixu, je to, co mŧţeme
nabídnout
zákazníkovi,
ať
uţ
ve
hmotné
či
nehmotn é
p o d o b ě . 130 Produktem, na který se v této práci zaměřuji, je MFF Stráţnice – tzn. produkt nehmotného charakteru. Pořádání MFF Stráţnice je jedním z hlavních úkolŧ NÚLK. Posláním festivalu je prezentace tradiční lidové kultury v jeho ţivé podobě. Tento
cíl
je
jasně
vymezen
v jeho
dlouhodobé
dramaturgické
koncepci, kterou se jeho pořadatel řídí a snaţí se jej v co největší míře postihnout. Dalšími významnými cíly fest ivalu jsou péče a ochrana tradiční lidové kultury spolu s představením lidových kultur přizvaných národnostních menšin.
K sekundárním cílŧm festivalu
řadíme poskytnutí uměleckého proţitku a formu společenské události. Návštěvníci festivalu mají moţnost shl édnout rŧzné formy folkloru, jeho autentickou i modifikovanou podobu. Programová skladba je tvořena téměř čtyřiceti pořady rŧzných forem – pódiové typy pořadŧ, interaktivní pořady, volné zábavy i pořady komornějšího typu. Pořady se konají v areálu parku, v amfiteátrech, v prostorách MVJVM a na zámku. 5.2.1.2. Cena Cena
má
v oblasti
neziskového
sektoru
zvláštní
postavení.
V komerční oblasti mŧţeme hovořit o ceně za produkt jako o zdroji příjmŧ,
oproti
tomu
NS
je
svým
postavením
dotován
převáţně
z veřejných rozpočtŧ, dotací a grantŧ. Jedná se tedy spíše o hodnotu nabízeného produktu a příjem za tento produkt je neúměrný jeho nákladŧm. Ceny vstupného jsou rozděleny do čtyř základních kategorií:
130
Nehmotná podoba mŧţe mít formu události, sluţby, zkušenosti,místa, myšlenky, kampaně, ad.
55
1) Volný vstup na festival je umoţněn dětem do dvanácti let věku, dŧchodcŧm nad sedmdesát let po předloţení prŧkazu a drţitelŧm prŧkazu TP, ZTP a ZTP/P. 2) Vstupné pouze do parku, které neplatí pro vstup na jednotlivé pořady festivalu. Toto vstupné je ohodnoceno částkou 80, -Kč na kaţdý den MFF Stráţnice. 3) Vstupné na pořady. Vstupenky jsou platné v celém festivalovém areálu i mimo něj, krom samotné návštěvy budovy zámku. Cena závisí od jednotlivých dnŧ, a to: Pátek
180,-Kč
Sobota
230,-Kč
Neděle
150,-Kč.
4) Permanentní vstupenka na všechny tři dny konání festivalu v ceně 350,-Kč. Pro drţitele platných studentských karet ISIC a členy Folklorního
sdruţení
je
cena
permanentní
vstupenky
sníţena
na
h o d n o t u 3 0 0 , - K č . 131 Vzhledem
k výsledkŧm
prŧzkumu
provedeného
během
lo ňského
ročníku festivalu docházíme k závěru, ţe by nebylo vhodné výrazně zvyšovat toto vstupné, spíše jej, pokud to bude moţné, zachovat na stejné úrovni. 5.2.1.3. Distribuce Distribuce
souvisí
s dodáním
produktu
v závislosti
na
místní
lokalizaci a čase. Forma sluţby jako produktu je s těmito faktory těsně svázána. Pro MFF Stráţnice je také dŧleţitá jeho dostupnost a atmosféra festivalu. „Určitá souvislost
je také s pohybem hmotných prvků, tvořících
s o u č á s t s l u ţ b y . “ 132 Místo Jak jiţ samotný název festivalu napovídá, místem jeho konání je město 131 132
Stráţnice.
Toto
město
se
nachází
v okrese
Hodonín
Jednotlivé ceny jsou převzaty z MFF Stráţnice 2010. Škarabelová, S.: 2005, Str. 32.
56
v Jihomoravském
kraji
a
svou
lokací
těsně
sousedí
s dvěmi
chráněnými územími – na západ je to Přírodní park Stráţnické Pomoraví
a
na
východ
chráněná
krajinná
oblast
Bílé
Karpaty.
Samotná akce se uskutečňuje v prostorách zámku, v zámeckém parku anglického typu, v prostorách MVJVM, na volných prostranstvích města Stráţnice a v případě nepřízně počasí také v kulturním domu Stráţničan. Vstup do zámeckého parku je zpřístupněn třemi vstupními bránami (u amfiteátru Zahrada, naproti fotbalového hřiště a MVJVM a u zadní části zámku), čtvrtou pokladnu a vstup nalezneme přímo ve vstupních prostorách do MVJVM. Pro návštěvníky, vyjma obyvatel Stráţnice , se nabízí několik zpŧsobŧ dopravy: příjezd do Stráţnice vlastním automobilem, příjezd vlakem, příjezd autobusem. Doprava vlastním automobilem se jeví částečně jako dobrá volba, ovšem návštěvníci musí Tento
problém
řeší
počítat s nedostatkem parkovacích míst.
parkováním
svých
vozidel
kolem
prostor
zámeckého areálu kolem silnice, ale také podél blízkých polních cest. Své úskalí s sebou nesou i další dvě moţnosti dopravy. I kdyţ Stráţnice disponuje vlakovým i autobusovým nádraţím, návštěvník musí být připraven po vystoupení z hromadné dopravy na zhruba kilometrový pochod po vlastní ose k prostorám zámeckého areálu. Převáţná část festivalu se koná pod širým nebem, coţ s sebou přináší jistá rizika a úskalí v podobě nepřízně počasí. Čas MFF Stráţnice má roční periodicitu, termín jeho konání spadá vţdy na
poslední
červnový
víkend.
Čtvrteční
den
před
posledním
červnovým víkendem se koná vystoupení zahraničních souborŧ pro školy, oficiální zahájení festivalu se koná v pátečních večerních hodinách na stadionu Bludník. Večerní páteční a sobotní pořady jsou připraveny do pozdních hodin a velmi často po těchto pořadech
57
následují ještě neformální aktivity v prostranstvích parku, někdy aţ do brzkých ranních hodin. Elektronické zpřístupnění Je také dŧleţité potencionálním návštěvníkŧm nabídnout
předem
informace o obsahu aktuálního ročníku festivalu. Tyto informace jsou ke
zhlédnutí
na
webových
stránkách
NÚLK,
kam
bývají
s dostatečným předstihem umístěny údaje týkající se skladby pořadŧ, informace o vstupném i mapa ar eálu. Vstupenku lze zakoupit přímo na místě (jedná se tedy o přímou distribuci produktu), předprodej prozatím není zřízen. 5.2.1.4. Komunikace „Marketingová
komunikace
je
formou
komunikace
firem
nebo
organizací s jejich zákazníky a ostatní veřejností pros třednictvím reklamy, publicity, podpory prodeje a direkt marketingu.“
133
Její
snahou je stimulace zákazníka ke koupi produktu. Propagační letákem
materiály
(tzv.
MFF
Stráţnice
programovou
jsou
skládačkou)
tvořeny s dvěmi
festivalovým cizojazyčnými
mutacemi (anglická a německá), grafickými plakáty a programovým s b o r n í k e m . R o k u 2 0 0 9 d o c h á z í k e z r u š e n í p l a k á t ŧ t e x t o v ý c h . 134 Festivalové letáky jsou distribuovány jiţ pŧl roku před konáním festivalu na veletrhy zaměřené na cestovní ruch. Jedním ze stálých veletrhŧ, kterých se NÚLK jakoţto pořadatel tohoto festivalu účastní , j e v e l e t r h R e g i o n t o u r v B r n ě . 135 Programový sborník je doplňkem festivalového letáku. Poskytuje podrobné informace o celé akci a obsahuje popis jednotlivých pořadŧ.
133
Johnová, R.: 2008, str.196. MFF Stráţnice má ve své nabídce stále více pořadŧ a zpracování textu o těchto pořadech v čitelné podobě v závislosti na velikosti plakátu jiţ nebylo moţné. 135 Prezentaci festivalu i celého NÚLK však ústav zajišťuje (ovšem ne kaţdým rokem) i na dalších veletrzích, konaných v České republice – např. Holliday World Praha, Incheba Praha-Holešovice, Dovolená Ostrava, ad., ale téţ za jejími hranicemi – Zemský veletrh v Grazu (Rakousko), SlovakiaTour Bratislava, a mnoho dalších veletrhŧ ve Vídni, Dráţďanech, aj. 134
58
Grafické plakáty plní funkci oznamovací a poutací. Jsou vylepovány cca dva týdny před zahájením MFF Stráţnice. Další forma propagace (propagace festivalu během televizního a rozhlasového vysílání, regionální tisk) s mediálními
partnery
MFF
je zajišťována ve spolupráci
Stráţnice.
Mezi
nejčastější
partnery
mŧţeme zahrnout brněnskou pobočku České televize, Rádio Jih, R á d i o P r o g l a s , p e r i o d i k u m N a š e S l o v á c k o . 136 „Venkovní
reklama
v podobě
informačních
poutačŧ
je
vyuţita
v b l í z k o s t i z á m k u a s k a n z e n u . 137 P o u z e u p ř í l e ţ i t o s t i k o n á n í f e s t i v a l u jsou
velkoplošné
komunikacích
do
reklamy Stráţnice
umístněny tak,
aby
také byly
na
příjezdových
vidět
z dopravních
p r o s t ř e d k ŧ , m i m o j i n é i n a „ S k a l i c k é “ a „ V e s e l s k é “ b r á n ě . “ 138 Kaţdoroční
výsledek
o
hospodaření
s finančními
prostředky
je
zpracováván formou výročních zpráv. Festival svou vlastní v ýroční zprávou nedisponuje, je součástí celkové výroční zprávy NÚLK, která je vydávána v tištěné podobě nebo ji mŧţeme nalézt na webových stránkách ústavu. I tak je ale zabezpečena transparentnost pohybu peněz, která je u neziskového sektoru velmi dŧleţitá . Vyuţívány jsou také informační centra a pro
dnešní společnost jiţ
nezbytná prezentace formou webových stránek. NÚLK disponuje vlastními webovými stránkami www.nulk.cz, na kterých nalezneme základní informace o ústavu, dále jednotlivé odkazy vztahující s e k MFF
Stráţnice,
vydavatelské fotogalerie, NÚLK
či
pozitivní
MVJVM,
činnosti. e-shop
kontakty hodnotu
Slováckému
Nechybí
umoţňující na
online
jednotlivé
stránek
zde
verbuňku,
kulturní nákup
oddělení
povaţuji
odborné
kalendář
publikací ústavu.
moţnost
akcí,
vydaných
Jako
posílání
a
velmi
novinek
umístěných na webové stránky formou elektronické pošty na zadanou emailovou adresu. Dalšími webovými stránkami, díky kterým se dostává propagace festivalu i celkové činnosti ústavu jsou např.: www.straznice.cz, 136
Českou televizí je připraven krátký informační televizní spot o konání festivalu, který je vysílán v prŧběhu jejího vysílání. 137 Skanzen = areál MVJM. 138 Chalupová, V.: 2010, str.53.
59
www.město-straznice.cz,
www.foscr.cz,
www.folklorweb.cz,
www.czechtourism.cz, www.kdykde.cz, www.folklornisdruzeni.cz, aj. Poslední, avšak velmi významná forma prezentace festivalu je tisková konference o MFF Stráţnice, na které je novinářŧm poskytnut souhrn základních informací o připravovaném ročníku festivalu. 5.2.1.5. Lidé Pátý faktor marketingového mixu – lidé – zahrnuje veškeré osoby, které přicházejí do styku se zákazníky, tzn. především zaměstnance organizace. I samotná znalost zákazníkŧ je však pro o rganizaci velmi přínosná. Zaměstnanci NÚLK se svou činností zasluhují nemalým podílem o dobré jméno ústavu. Vedení tvoří ředitel, dále jsou zde pracovníci ekonomického, odborného i technického útvaru. Do konce letošního roku je určen limit počtu pracovník ŧ na rovných padesát, tato situace se však mŧţe brzy změnit a proto je velmi dŧleţité vybírat do pracovního poměru zdatné a perspektivní pracovníky, kteří jsou ochotni pracovat ve větším nasazení a oceňují práci v této národní instituci. Přípravě festivalu se věnují téměř všichni pracovníci NÚLK, doplněni o externí pracovníky. Vytvoření akce takového rozsahu vyţaduje celoroční přípravu, kterou zaměstnanci NÚLK zvládají v rámci své hlavní činnosti. Organizační struktura je zastoupena následujícími sloţkami:
ředitel
programová
rada,
(prezident) senát
festivalu,
programové
139
rady,
tajemník
festivalu,
dramaturgická
rada,
hodnotící komise a jednotliví autoři pořadŧ. Zabezpečení technického zázemí má na starost oddělení pro správu areálŧ. Údrţba všech prostranství,
které
jsou
vyuţívány
v rámci
festivalu
je
otázkou
celoroční, největšího zájmu se však areálu dostává přibliţně jeden aţ dva
139
měsíce
před
festivalem.
Některé
sluţby,
které
NÚLK
není
Ředitelem festivalu je ředitel NÚLK, t.č. PhDr. Jan Krist.
60
schopen poskytnout, jsou na základě smluv zprostředkovány třetími stranami (ozvučení, osvětlení, zdravotní sluţba, aj.). Návštěvníci festivalu tvoří nesourodé seskupení občanŧ ze všech oblastí České republiky i zahraničí, s rŧznými zájmy, vzděláním. Také věková kategorizace je značně problematická, pokud bychom chtěli určit cílové skupiny návštěvníkŧ festivalu podle věku, musíme brát v potaz všechny věkové kategorie. Profil návštěvníkŧ MFF Stráţnice a jejich analýza jsou zpracovány v podrobnější
podobě
ve
výsledcích
pro vedených
výzkumŧ
návštěvníkŧ, které jsou obsaţeny v jedné z následujících kapitol. Pokud bychom mohli generalizovat hlavní cíl, které by měl pořadatel sledovat
vŧči
návštěvníkŧm,
bylo
by
to
minimálně
udrţení
současného stavu zájmu o folklor a lidovou kultu ru vŧbec, ještě lépe jeho zvýšení. Vŧči podnikatelským subjektŧm pro změnu udrţovat dobré vztahy, nabídnout reciproční sluţbu a stále hledat nové moţné okruhy dárcŧ.
5.2.2. SWOT ANALÝZA Hovoříme-li o SWOT analýze, jedná se vlastně o spojení analýzy vnitřního prostředí a analýzy prostředí vnějšího. Většinou je SWOT analýza zaměřena na celou organizaci. Pokud má však organizace určitou významnou a dŧleţitou činnost, je moţno analyzovat pouze určitý okruh její práce. SWOT analýza „ je základem pro další m a r k e t i n g o v é a k t i v i t y a h l a v n ě p r o m a r k e t i n g o v é p l á n o v á n í “ . 140 Vnitřní prostředí, nazýváno téţ mikroprostředí, je tvořeno naším trhem.
Zahrnuje
finanční
politiku
organizace,
její
historii,
zaměstnance i klienty. Analýzou vnitřního prostřed í nám vznikají silné
a
slabé
stránky,
anglicky
označované
jako
„Strenghts“
a
„Weaknesses“.
140
Chalupová: str. 36.
61
Vnější
prostředí
ekonomické,
–
makroprostředí
technické,
a
politické
je
zaměřeno
podmínky,
na
na
sociální,
kulturní
a
demografické prostředí. Jeho analýzou nám vysto upí na povrch silné a s l a b é s t r á n k y , o z n a č o v á n y j a k o „ O p p o r t u n i t i e s “ a „ T h r e a t s “ . 141 SWOT ANALÝZA MFF STRÁŽNICE Silné stránky (Strenghts) S1: Historicky stabilní akce, dlouhodobá tradice a zázemí festivalu. S2: Zajištění financování festivalu z rozpočtu NÚLK. S3: Zkušenosti organizátorŧ festivalu s jeho pořádáním. S4: Pluralita nabídky festivalových pořadŧ. S5: Rozvoj ţivé kultury. S6: Velký podíl stálých návštěvníkŧ festivalu. S7: Vzrŧstající spokojenost zákazníkŧ (návštěvníkŧ festivalu) s celkovým prŧběhem festivalu. S8:
Motivace
návštěvníkŧ
poznávat
jednotlivé
aspekty
festivalu. S9:
Moţnost
poznat
kulturu
cizích
zemí
prostřednictvím
vystoupení folklorních souborŧ ze zahraničí. S10: Kvalita nabízených sluţeb. Slabé stránky (Weaknesses) W1: Nedostatek finančních zdrojŧ z moţných jiných oblastí, neţ z rozpočtu NÚLK. W2: Nedostatek alternativních moţností pořádání jednotlivých pořadŧ v případě nepřízně počasí. W 3 : N e d o s t a t e č n á i n f o r m a č n í k a m p a ň . 142 W4: Slabá renovace a moţnost inovace technického zázemí, především v amfiteátrech. 141 142
Pokud spojíme počáteční písmena anglických názvŧ, dostane se nám název celkové analýzy – „SWOT“. Tato slabina byla převzata z výsledkŧ vlastního prŧzkumu. Viz kapitola 5.2.4.3.
62
W5: Absence fundraisera. W6: Příprava programu festivalu dlouho dopředu. W7:
Zázemí
pro
návštěvníky
festivalu
–
např.
úschovna
zavazadel, hygienické zázemí, přebalovací pulty pro maminky s dětmi, apod. Příležitosti (Opportunities) O1: Zvýšení spolupráce s médii. O2: Moţnost rozšíření cílové geografické
polohy
–
pokusit
skupiny návštěvníkŧ, vyuţití se
přilákat
i
návštěvníky
ze
sousedních státŧ, především ze Slovenska a Rakouska. O3: Samostatné webové stránky o MFF Stráţnice. O4: Zisk dalších finančních prostředkŧ prost řednictvím dotací, grantŧ. O5: Výraznější vyuţití kulturního kapitálu festivalu. O6: Bezúplatné vyuţití studentŧ etnografie, etnologie, cizích jazykŧ a managementu v kultuře při přípravě festivalu i během jeho samostatného konání v rámci jejich potřebné praxe. O7: Moţnost partnerství s jiným festivalem, případně vyuţít spolupráce s dalšími podobně zaměřenými subjekty. Hrozby (Threats) T1: Hodnotová orientace obyvatel, kultura není jejich prioritní oblast. T2: Upadání zájmu o folklor a jeho jednotlivé projevy. T3: Sníţení rozpočtu, problematičnost zisku státních grantŧ a dotací a jejich nedostatek. T4: Nedostatek sponzorŧ. T5: Nabytí hodnot komerčnosti. T6: Existence konkurenčních festivalŧ, návštěvníci mohou dát přednost jiným festivalŧm. T7: Autorský zákon – nová tvorba a s ní spojená platba vysokých poplatkŧ Ochrannému svazu autorskému.
63
T8: Zklamání návštěvníkŧ. T9: Poškození areálu (např. povodeň, povětrnostní podmínky, poţár). Tabulka SWOT analýzy – PLUS MINUS MATICE Pomocí plus minus matice určíme vazby mezi jednotlivými aspekty analýzy. Tato metoda nám pomŧţe určit váhu jednotlivých silných a slabých stránek organizace, příleţitostí a hrozeb. Vysvětlivky značení v tabulce – pro správné porozumění sesta vené tabulky
jsou
následující
vztahy
schematicky
charakterizovány
takto: 0 znamená ţádnou vazbu mezi dvěma zkoumanými vlastnostmi + značí slabou pozitivní vazbu ++ značí silnou a oboustrannou pozitivní vazbu - značí slabou negativní vazbu -- značí silnou negativní vzájemnou vazbu
O1 O2 O3 O4
O5
O6
O7
T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9
∑
Pořadí
S1
+
++
++
+
++
+
++
0
-
-
-
0
0
0
0
0
8
1.
S2
+
0
-
++
+
++
+
0
0
--
--
-
0
-
0
--
-1
7./9.
S3
+
+
0
0
++
++
+
0
0
-
0
-
0
0
-
0
4
2.
S4
0
+
0
+
++
+
+
0
0
--
-
-
0
0
-
--
-1
7./9.
S5
+
0
0
+
++
0
++
+
0
-
-
--
0
0
0
0
3
3./4.
S6
0
+
0
0
+
0
0
0
0
0
0
-
0
0
0
0
1
5.
S7
0
+
+
0
+
0
0
0
0
--
-
-
+
0
0
0
0
6.
S8
0
0
++
0
++
+
0
0
-
0
0
0
0
0
-
0
3
3./4.
S9
+
++
+
+
0
0
+
-
-
--
0
-
-
0
-
0
-1
7./9.
S10
0
0
++
++
+
++
0
0
0
--
-
-
-
0
--
--
-2
10.
W1
0
-
--
--
-
+
0
0
0
--
--
0
-
--
-
-
W2
0
0
0
-
--
0
0
0
0
-
-
0
--
0
--
--
W3
0
--
--
-
-
0
0
-
-
0
-
0
-
0
-
0
W4
0
0
0
-
--
0
0
0
0
--
-
0
-
0
-
0
14 11 11
3./4.
-8
5.
1.
3./4.
64
W5
-
0
-
--
--
0
--
0
0
--
--
0
0
-
0
0
13
2.
W6
-
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
-
0
-
-4
7.
W7
0
-
0
-
0
0
0
0
0
-
0
0
-
0
-
-
-6
6.
∑
3
4
2
0
6
10
6
-1
-4
21
14
10
-7
-5
12
11
Pořadí
5.
4:
6.
7.
2./3.
1.
2./3.
9.
8.
1.
2.
5.
6.
7.
3.
4.
VYHODNOCENÍ SWOT ANALÝZY Nejdŧleţitější roli v silných stránkách MFF Stráţnice hraje jeho historický kontext a silné zázemí festivalu. Dŧleţitá je také praxe organizátorŧ festivalu v jeho pořádání. Naproti tomu se jeví jako bezvýznamná
kvalita
nabízených
sluţeb,
nebo
moţnost
poznání
kultury cizích zemí. Slabina, která festival nejvíce brzdí, je v souladu s očekáváním nedostatek finančních zdrojŧ mimo rozpočet NÚLK. S tím souvisí také absence fundraisera, která se umístnila na druhém místě slabých stránek
festivalu.
Příprava
programŧ
jednotlivých
ročníkŧ
MFF
Stráţnice této události nikterak neškodí. Nejdŧleţitější potenciál, který by MFF Stráţnice mohl vyuţít, je bezúplatné vyuţití vysokoškolských studentŧ, např. formou praxe. Jedná se o bezúplatnou pomocnou sílu, ať uţ v podobě překladatelŧ, nebo v podobě studentŧ etnologických a kulturologických. Dále se nabízí jako vhodná moţnost vyuţít partnerství s jinými festivaly a subjekty k tomu vhodnými a výraznější vyuţití kulturního kapitálu festivalu. Okolní faktory, které by mohly festivalu přinést značné nepříjemnosti jsou
především
sníţení grantŧ
rozpočtu a
dotací
finančního NÚLK spolu
rázu.
spolu
Největší
hrozbou
s problematičností
s nedostatkem
sponzorŧ.
je
očekáv aně
zisku Na
třetí
státních příčce
v hodnocení hrozeb se umístnilo zklamání návštěvníkŧ. Potěšujícím faktem je umístnění hodnotové orientace obyvatel a úpadek zájm u o folklor na posledních příčkách. 5.2.3. STRATEGIE POSITIONINGU
65
Positioningem rozumíme odlišnost od konkurenčních organizací či podobných forem nabízených produktŧ. Zpracování positioningu jsem provedla grafickou metodou, formou poziční mapy. Tato meto da je pouze přibliţná, ukazuje nám pozici jednotlivých konkurenčních jednotek na základě zadaných parametrŧ na ose X a Y. Pro MFF Stráţnice jsem vytvořila dvě poziční mapy, z nichţ první je zaměřena
na
jednotlivých
„porovnání festivalŧ“
a
povědomí druhá
veřejnosti“
nám
ukazuje
vs.
„nabí dka
pozici
festivalŧ
v porovnání „cena vstupného“ vs. „kvalita“.
Pro analýzu konkurence MFF Stráţnice jsem si vybrala svou nabídkou podobné
festivaly
z
území
České
a
Slovenské
republiky,
které
probíhají v časovém horizontu dvou měsícŧ před a po konání MFF Stráţnice. Jsou to: Mezinárodní armádní folklorní festival Roţnovská Valaška, Folklórny festival Východná, Mezinárodní folklorní festival Brno, Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec, M e z i n á r o d n í f e s t i v a l s l o v e n s k é h o f o l k l o r u J á n o š í k ŧ v d u k á t . 143
5.2.3.1. Charakteristika konkurence MEZINÁRODNÍ ARMÁDNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL ROŢNOVSKÁ VALAŠKA Roţnovská valaška je festivalem, jehoţ pořadatelství má na starosti Armáda České republiky. Termín festivalu spadá na začátek druhé dekády měsíce června, místem jeho konání je město Roţnov pod Radhoštěm a v letošním roce se konal jeho sedmnáctý ročník.
143
Jednotlivé charakteristiky festivalŧ jsem čerpala především z webových stránek www.folklornisdruzeni.cz, www.nocka.sk a www.janosikovdukat.cz.
66
Jedná
se
o
jeden
z folklorních
festivalŧ
pořádaných
v rámci
republiky, který v rámci jeho programu poskytuje jeho návštěvníkŧm krom folklorních vystoupení také festival historického šermu. Při výběru účinkujících je kl aden dŧraz na vazby souborŧ s armádou, to znamená preferování souborŧ, které v současnosti nebo i v minulosti s armádou spolupracují. FOLKLÓRNY FESTIVAL VÝCHODNÁ Folklkórny
festival
folklorních
festivalŧ
pravidelně
a
jednotlivci,
Východná na
Slovensku.
systematicky
nabízí
jeho
je
jedním
Svým
zasluhují
obsahem,
mnohé
návštěvníkŧm
z nejvýraznějších
všechny
o
který
se
ale
téţ
instituce, formy
tradiční
a
lidové kultury. Kvŧli zpŧsobu uchování a předávání těchto tradic má festival ve Východné nezastupitelné mí sto. Je pořádán kaţdoročně počátkem měsíce června a své místo na poli folklorních festivalŧ si drţí více jak padesát let. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL BRNO MFF
Brno,
zařazený
do
festivalŧ
se
statutem
CIOFF,
nabízí
veřejnosti prezentaci folkloru jiţ dvac et jedna let. Pro svou skladbu (ve
které
samozřejmě
mají také
své
místo
vystoupení
hudební
pořady,
dospělých
i
pracovní
dětských
dílny
a
souborŧ)
a
organizaci je stále více vyhledáván také zahraničními účastníky. Stejně jako tomu je i u MFF Stráţ nice, MFF Brno se snaţí svou koncepcí prezentovat folklor v obou jeho podobách, to znamená folkor autentický i stylizovaný. Termín konání festivalu spadá na konec měsíce srpna a roku 2011 se koná jeho 22. ročník. MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL ČERVENÝ KOS TELEC MFF Červený Kostelec
144
je stejně jako MFF Stráţnice festivalem,
vyuţívajícím amatérské folklorní soubory a skupiny pro vytvoření
144
Tento název nese festival od roku 2000, dříve byl znám jako festival „U nás na Náchodsku“.
67
svého programu zaměřeného př edevším na udrţení tradic regionŧ Podkrkonoší a Podorlicka. Vznikl v roce 1954 a je tedy nejstarším festivalem v Čechách. Termín konání festivalu spadá na konec srpna. MFF
Červený
Kostelec
je
svou
kvalitou
významným
festivalem
v rámci celé Evropy a tato sk utečnost se prokázala i získáním patronace od Mezinárodní organizace lidového umění. MEZINÁRODNÍ
FESTIVAL
SLOVENSKÉHO
FOLKLORU
JÁNOŠÍKŦV DUKÁT Na začátku měsíce srpna se koná jiţ tradiční folklorní festival zaměřený na rozvíjení slovenského lidového kultu rního dědictví – MFSF Jánošíkŧv dukát.
145
Svou formou se tento festival výrazně
zasluhuje o uplatňování zásad „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury
a
folkloru“,
vydaného
roku
1989
nevládní
organizací
UNESCO. Součástí
MFSF
Jánošíkŧv
dukát
je
také
prezentace
tradiční
gastronomie a hmotného lidového umění, které jeho návštěvníkŧm zprostředkují kuchaři a lidoví řemeslníci ze Slovenska a Čech, někdy t é ţ z d a l š í c h z e m í ( n a p ř . M a ď a r s k o , P o l s k o ) . 146
5.2.3.2. Poziční mapa Obrázek č.1: Positioning povědomí veřejnosti vs. nabídka festivalu.
145 146
Roku 2011 se uskuteční jeho 13. ročník. Více na http://www.janosikovdukat.cz, odkud jsem také já čerpala informace o tomto festivalu.
68
NABÍDKAFESTIVALU Vysoká
VÝCHODNÁ
MFF STRÁŽNICE
ČERVENÝ KOSTELEC
Nízká
MFF JÁNOŠÍKŮV ŽNOVSKÁ BRNO DUKÁT RO VALAŠKA
Positioning
Nízké
POVĚDOMÍVEŘEJNOSTI
povědomí
veřejnosti
vs.
Vysoké
nabídka
festivalu
jsem
posuzovala dle dostupnosti informací o jednotlivých festivalech na webových stránkách. Ukazuje se nám, ţe MFF Stráţnice je nejvíce známým, také šíře jeho nabídky získala nejvyšší ohodnocení. Z těchto hledisek se tedy jedná o nejsilnější festival z okruhu vybraných.
Vysoká
Obrázek č.2: Positioning cena vstupného vs. kvalita.
KVALITA
ROŽNOVSKÁ VALAŠKA
Nízká Kvalita
MFF STRÁŽNICE
Nízká
festivalŧ
početnosti
ČERVENÝ KOSTELEC
VÝCHODNÁ JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
MFF BRNO
CENAVSTUPNÉHO byla
účinkujících,
posuzována šíří
Vysoká
dle
záběru,
počtu
celkovému
účinkujících, počtu
jiţ
zrealizovaných ročníkŧ a počtu festivalových dnŧ. V tomto okruhu
69
nám jako nejsilnější vycházejí festivaly dva, a to MFF Stráţnice a FF Východná. Co se týče ceny vstupného, pro sestavení poziční mapy jsem vycházela z ceny permanentních vstupenek. Jediný festival, a to Roţnovská Valaška, je otevřen všem návštěvníkŧm za nulovou cenu, tzn. vstup na festival je zdarma. Analýza nám tedy dokazuje, ţe MFF Stráţnice je z vybraných festivalŧ nejlepší moţnou volbou, vzhledem k jeho vysoké kvalitě a střední cenové relaci. 5.2.4. PRŦZKUM 5.2.4.1. Sociologický výzkum MFF Stráţnice 1980 – 1983 Vŧbec prvním sociologickým výzkumem pub lika folklorního festivalu u nás se stal Sociologický výzkum návštěvníkŧ MFF Stráţnice. Tento výzkum měl svým koncipováním přinést uţitek především programové radě festivalu a tvŧrcŧm jednotlivých programŧ, jelikoţ měl upřesnit a
definovat
typ
návštěvníkŧ
festivalu
(jejich
zájmy,
potřeby,
struktura publika, atp.). Tím bylo umoţněno také porovnání zájmŧ autorŧ pořadŧ a publika a výsledky výzkumu byly pomocným prvkem při tvorbě pořadŧ MFF v nadcházejících letech. „Byla
zvolena
forma
sociologického
výzkumu
pu blika
jubilejní
třicátépáté „Stráţnice“. Záměr výzkumu vycházel především z potřeb a zájmŧ programové rady festivalu a přihlíţel k tomu, ţe šlo o první výzkumný kontakt s publikem folkloristického festivalu ve Stráţnici a
o
první
reprezentativní
výzkum
náv štěvníkŧ
folkloristických
slavností v Československu.“[NA: Frolec V., Sirovátka T., 1981: 93] V zápisu z jednání ideově řídícího výboru (dále jen IŘV) ze dne 16. dubna 1980 se píše: „Během stráţnického festivalu bude proveden prŧzkum mezi jeho návštěvníky . Bude zaměřen na zjištění zájmu o folklór, jednotlivé druhy pořadŧ, vztahu k lidové kultuře a dalším p r o b l é m ŧ m . “ 147
147
Cit. z: PhDr. Jan Krist: Zdŧvodnění sociologického výzkumu (listina). Stráţnice 1.10.1984. Archiv NÚLK, BII 391.
70
Pokračování výzkumu bylo provedeno roku 1983 a celý výzkum byl p l n ě f i n a n c o v á n z r o z p o č t u Ú L K . 148 Cíl výzkumu byl formulován následovně: 1) Zjistit sloţení publika a pořadŧ festivalu a také návštěvnost a sloţení publika jednotlivých pořadŧ; zjistit dále účast publika na dalším festivalovém dění. 2) Zjistit základní zájmy a preference publika jako celku i publika základních typŧ pořadŧ. 3) Zjistit postoje návštěvníkŧ k některým praktickým problémŧm festivalového takovému.
dění,
výhrady
publika
k festivalu
jako
149
Distribuci a sběr dotazníkŧ zajišť ovali vţdy těsně před zahájením pořadu studenti etnografie z Prahy a Brna, následného zpracování výsledkŧ výzkumu se ujal sociolog Tomáš Sirovátka. Z výsledkŧ výzkumu vyplývá, ţe publikum je diferenciované, obecně se zájmem o interaktivní pořady, v prŧměru mladší a vzdělanější. Na festival přijíţdějí návštěvníci jak z vesnic, tak i z měst a převaţují zaměstnanci a studenti. Dŧleţitým poznatkem získaným z výsledkŧ výzkumu je fakt, ţe návštěvníci festivalu projevují silný zájem o a u t e n t i c k ý f o l k l o r . 150 * Na tento sociologický výzkum návštěvníkŧ festivalu navázal roku 1984 výzkum další, tentokrát zaměřený na členy lidových souborŧ a skupin, kteří se účastnili Mezinárodního folkloristického festivalu Stráţnice 1984. Zpracování v ýzkumu se opět ujal Tomáš Sirovátka, samotný
výzkum
byl
prováděn
převáţně
v plně
provozních
podmínkách. Dotazník vyplňovali sami účinkující, jeho distribuci a sběr zajišťovali posluchači etnologie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně a ţáci Gymnázia M. Kudeříkové ve Stráţnici.
148
Pokračování výzkumu bylo dohodnuto IŘV. Dokládá to i zápis z jednání IŘV ze dne 25. října 1982. Převzato z: Frolec, V., Sirovátka, T.: Sociologický výzkum „Stráţnice 1980“. Národopisné aktuality, ročník XVIII., 1981, č.. 2. Str. 93. 150 Jednotlivé výsledky viz: tamtéţ. 149
71
Snahou
tohoto
výzkumu
bylo
navázat
na
výsledky
předešlého
výzkumu návštěvníkŧ a zjistit nové skutečnosti, které by umoţnily lépe postihnout sociální funkci folkloru. Dále byla provedena analýza folklorních souborŧ a skupin vystupujících na MFF Stráţnice 1984 a jejich vztah k MFF Stráţnice i jiným festivalŧm. V samotné závěrečné zprávě výzkumu se píše: „ Výzkum do jisté míry osvětlil sociální funkci folkloru. Ukázal komplexnost sociální funkce folkloru
v současnosti
a
vyváţenost
sloţek
jeho
komplexního
působení. Podtrhl především jeho emotivní význam, ale i společensko o b ř a d n í v ý z n a m i v ý z n a m f o l k l o r u j a k o z á b a v y a e s t e t i c k ý v ý z n a m . “ 151 Byla
také
zjištěna
podobnost
a
blízkost
jednotlivých
souborŧ
respondentŧ (členové folklorních souborŧ a skupin vs. návštěvníci festivalu)
–
například
sociálního
sloţení,
v oblasti
ale
také
týkající
byly
se
shledány
demografického podobné
vztahy
a a
p r e f e r e n c e k f o l k l o r u a v c h á p á n í j e h o f u n k c í . 152 5.2.4.2. Sociologický výzkum MFF Stráţnice 1997 Po
třinácti
Stráţnice
letech
dochází
od
posledního
vedení
NÚLK
výzkumu k názoru,
týkajícího ţe
by
se
bylo
MFF
vhodné
zaktualizovat tyto výsledky výzkumem novým a zároveň také získat porovnáním těchto výsledkŧ informace o vývoji festivalu pohledem jeho
návštěvníkŧ.
Jelikoţ
nastala
během
těchto
let
nová
celospolečenská situace, byl výzkum konstruován k co nejlepší moţné konfrontaci a při tvorbě dotazníku byl kladen dŧraz na srovnávací perspektivu. Vytvořením a zpracováním dotazníku byl opět pověřen sociolog Tomáš Sirovátka. Cíl výzkumu byl formulován obdobně jako u výzkumu předešlého : 1) Zjistit strukturu návštěvníkŧ pořadŧ. 151
C.d.: Sociologický výzkum, Závěrečná zpráva: 1984, str. 3. Ve „Zdŧvodnění sociologického výzkumu“, napsaném dne 29. ledna 1986 ve Stráţnici panem Janem Kristem, se však objevuje negativní postoj k tomuto výzkumu. Je zde zmíněna špatná koncepce dotazníku, jeho obsáhlost a moţná nenávratnost. J. Krist zde navrhuje výzkum pomocí lépe připraveného dotazníku u všech československých folklorních souborŧ a skupin, který by posléze mohl vést k publikačnímu vyuţití a byl by pouţit pro zkvalitnění práce ÚLU při přípravách MFF a dalších folklorních akcí. 152
72
2) Zjistit motivaci návštěvníkŧ k návštěvě MFF Stráţnice. 3) Zjistit
zájmy
návštěvníkŧ
a
jejich
preference
ve
vztahu
k pořadŧm i ve vztahu k folkloru obecněji. 4 ) Z j i s t i t h o d n o c e n í f e s t i v a l u j e h o n á v š t ě v n í k y . 153 Z výsledkŧ tohoto výzkumu vyplývá, ţe návštěvníci MFF Stráţnice 1997 jsou celkově aktivnější ve folklorní oblasti, navštěvují více jiných folklorních festivalŧ a slavností a také se více angaţují ve folklorní činnosti. Byl zaznamenán nárŧst kaţ doročních návštěvníkŧ a převáţná většina pořadŧ byla ohodnocena velmi pozitivně. „Hlavní posuny struktury a postojů publika (ve srovnání s rokem 1983) lze interpretovat dle mého názoru tak, ţe celospolečenské změny a posuny v koncepci i organizaci festival u přispěly k vyšší aktivitě ve vztahu k folkloru, publikum je celkově stabilnější
a
m o t i v o v a n ě j š í . “ 154 Provedená kalkulace podle počtu platících návštěvníkŧ ukazuje na pokles celkového počtu platících návštěvníkŧ MFF v porovnání se situací na počátku 80. let. Proto má návštěvnost pořadŧ vyšší váhu (zcela rozhodující v celkové návštěvnosti MFF). 5.2.4.3. Vlastní prŧzkum 2009 Na výše zmíněné sociologické výzkumy jsem se rozhodla navázat svým, počtem respondentŧ o mnoho menším, prŧzk umem. Tento prŧzkum
jsem
prováděla
pomocí
dotazníku
během
všech
tří
festivalových dnŧ 64. ročníku MFF Stráţnice vlastní silou a počet náhodně vybraných návštěvníkŧ festivalu činil rovných padesát osob. Prŧzkum
deskriptivního
typu
byl
zaměřen
na
návštěvník y
MFF
Stráţnice 2009 a jeho cílem bylo podat popis určitých skutečností a vztahŧ
spolu
s pocity,
postoji
a
preferencemi
dotazovaných
ve
153
Převzato z: Sirovátka, T.: Návštěvníci pořadŧ Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici v roce 1997, Závěrečná zpráva. Archiv NÚLK, 1997. 154 C.d.: Sirovátka: 1997, 4.
73
spojitosti na festival. Vzhledem k malému počtu respondentŧ jsem si však vědoma určitého zobecnění jeho výsledkŧ. Výběr osobního dotazování pro zisk informací potřebných pro mŧj výzkum se mi jevil jako vhodná volba, jelikoţ případné nesrovnalosti a
otázky
respondentŧ
jsem
mohla
na
místě
objasnit
a
také
zaznamenání odpovědí bylo v mých rukou. Jako metodu sběru jsem zvolila
dotazník
–otázky
v dotazníku
byly
typu
uzavřeného,
dichotomického, ale i s moţností mnohonásobného výběru. U otázek týkajících se hodnocení určitého jevu a preferencí bylo pouţita h o d n o t í c í s t u p n i c e . 155 ( V i z p ř í l o h a B ) Výsledky
výzkumu
jsou
uvedeny
v následující
kapitole.
Pro
156
jsem
porovnání s některými výsledky jiţ provedených výzkumŧ z v o l i l a j e j i c h i n t e r p r e t a c i p o m o c í t a b u l e k . 157 NÚLK
navrhuji
řádného
do
budoucna
sociologického
uvaţovat
výzkumu,
o
opětovném
vytvořeným
a
provedení
zpracovaným
specialisty v tomto oboru, jehoţ výsledky by mohly být pouţity k přesnějšímu
srovnání
vývoje
vnímání
festivalu
a
potřeb
jeho
návštěvníkŧ. INTERPRETACE VÝSLEDKŦ a) Struktura návštěvníkŧ MFF Stráţnice Tabulka č.2 : MÍSTO BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF V % Z CELKOVÉHO POČTU DOTAZOVANÝCH MÍSTO BYDLIŠTĚ / ROČNÍK
2009
1997
1983
STRÁŢNICE A OKOLÍ
14
22,8
24
SLOVÁCKO
28
21,8
18
OSTATNÍ JIŢNÍ MORAVA
22
21,3
20
OSTATNÍ MORAVA
12
12,6
12
ČECHY
18
16
12
155
Dotazník byl vytvořen podle vzoru z výzkumu z roku 1997. Koncepčně zŧstal téměř zachován, pouze jsem jednotlivé otázky poupravila, zkonkretizovala či doplnila. 156 Výsledky výzkumŧ jsou uvedeny v jejich závěrečných zprávách. Viz: Sirovátka, Tomáš: 1983, 1997. 157 Výsledky sociologického výzkumu z počátku 80.let byly rozděleny podle místa sběru informací na: pořady (1980), město (1981) a festival (1983). Vzhledem k mému sběru dat prováděném pouze v rámci festivalu jsem upřednostnila výsledky festivalového bloku.
74
SLOVENSKO
6
2,7
14
JINÉ
-
1,9
-
NEZJIŠTĚNO
-
-
-
CELKEM
100%
100 %
100%
Vysoce pozitivním výsledkem je stálá udrţitelnost celorepublikového charakteru publika. Téměř tři čtvrtiny tázaných na MFF 2009 tvořili jihomoravští návštěvníci, nejvíce z oblasti Slovácka. Návštěvníky ze zahraničí zastupují na festivalu pouze Slováci, j ejichţ procentuální zastoupení je sice malé, ale významné nejen z hlediska historického vývoje festivalu. Z mého prŧzkumu je patrný pokles návštěvníkŧ přímo ze Stráţnice a jejího nejbliţšího okolí. Tabulka č.3 : VELIKOST BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF V % VELIKOST BYDLIŠTĚ / ROČNÍK
2009
1997
1983
DO 2 TISÍC OBYVATEL
30
19,5
22
2 AŢ 10 TISÍC OBYVATEL
22
33,8
40
10 AŢ 50 TISÍC OBYVATEL
18
20,9
28
50 AŢ 100 TISÍC OBYVATEL
12
6,9
NEBYLO ZJIŠŤOVÁNO
NAD 100 TISÍC OBYVTEL
18
18
10
NEZJIŠTĚNO
-
0,9
-
CELKEM
100%
100%
100%
Tabulka č.4 : ROZDĚLENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF PODLE JEJICH VĚKU V % VĚK NÁVŠTĚVNÍKŦ / ROČNÍK
2009
1997
1983
DO 18 LET
10
18,9
23
19 AŢ 25 LET
28
26,4
37
26 AŢ 30 LET
16
8,2
12
13,6
13
18,4
7
31 AŢ 40 LET 41 AŢ 50 LET
22 *
NAD 51 LET
24
14,5
8
CELKEM
100%
100%
100%
* KATEGORIE 31 AŢ 40 LET A 41 AŢ 50 LET JE SLOUČENA DO JEDNÉ.
75
Tabulka č.5 : ROZDĚLENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF DLE POHLAVÍ V % POHLAVÍ / ROČNÍK
2009
1997
1983
MUŢ
56
45,5
56
ŢENA
44
53,8
44
NEZJIŠTĚNO
-
0,7
-
CELKEM
100%
100%
100%
Návštěvníky
stráţnických
slavností
jsou
lidé
všech
věkových
generací, setkávají se zde studenti, mladí lidé, lidé středního věku i lidé věku dŧchodového. Podíl návštěvníkŧ z malých obcí (do 2 tisíc obyvatel)
v mém
prŧzkumu
značně
posílil,
na
úkor
n ávštěvníkŧ
s velikostí bydliště od dvou do deseti tisíc obyvatel oproti výsledkŧm z minulých výzkumŧ. Shodným výsledkem z let 1997 a 2009 je podíl návštěvníkŧ z měst nad 100 tisíc obyvatel. Shoda procentuálního zastoupení,
tentokráte
let
1983
a
2009,
je
ta ké
v determinaci
tázaných podle pohlaví.
Tabulka č.6 : STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŦ PODLE DOSAŢENÉHO VZDĚLÁNÍ V % VZDĚLÁNÍ / ROČNÍK
2009
1997
1983
BEZ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ
-
-
-
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ
12
10,2
VYUČEN/A
8
9
STŘEDNÍ ODBORNÉ
6
11,6
20
VYUČEN/A S MATURITOU
6
4
-
STŘEDNÍ VŠEOBECNÉ S MATURITOU
20
16,4
10
STŘEDNÍ ODBORNÉ S MATURITOU
12
28,2
37
VYSOKOŠKOLSKÉ
36
19,3
10
NEZJIŠTĚNO
-
1,3
-
CELKEM
100%
100%
100%
23 *
* ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ A VYUČEN/A SLOUČENO. TÝKÁ SE DOSPĚLÝCH NAD 15 LET VĚKU.
Čím
dál
vzdělaných
větší
potenciál
návštěvníkŧ.
Jak
nacházíme píše
v podobě
Tomáš
vysokoškolsky
Sirovátka:
„K
jistému
posunu ve struktuře podle vzdělanosti došlo sice v období let 1980 aţ 1992 v celé populaci, přesto je nadreprezentovanost kategorií se
76
středoškolským a vysokoškolským vzděláním v souboru návštěvníků M F F v e l i c e v ý z n a m n á . “ 158 T e n t o t r e n d z ŧ s t á v á i n a d á l e . Základní hranici
vzdělání 18ti
je
let,
zastoupeno
kategorie
respondenty,
vyučen/a
kteří
zastu pují
spadají
převáţně
pod lidé
dŧchodového věku. b) Frekvence návštěvnosti MFF Stráţnice Tabulka č.7: FREKVENCE NÁVŠTĚVNOSTI MFF V % FREKVENCE NÁVŠTĚV / ROČNÍK
2009
1997
1981 MĚSTO
1980 POŘADY
KAŢDOROČNĚ
38
50,3
48
31
ČASTO
16
15
15
13
OBČAS
26*
13,4
15
18
POPRVÉ
20
21
22
38
NEZJIŠTĚNO
-
0,3
0
0
CELKEM
100%
100%
100%
100%
*OBSAHUJE OBČASNÉ NÁVŠTĚVNÍKY I TY, CO NAVŠTÍVILI MFF PO DELŠÍ DOBĚ.
Tabulka č.8: STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŦ DLE MÍSTA BYDLIŠTĚ A FRKEVENCE NÁVŠTĚV MFF 2009 V % MÍSTO BYDLIŠTĚ / FREKVENCE
KAŢDOROČNĚ
ČASTO
OBČAS
POPRVÉ
STRÁŢNICE A OKOLÍ
42,8
28,6
28,6
-
SLOVÁCKO
57,15
28,57
7,14
7,14
JIŢNÍ MORAVA
45,45
9,1
27,3
18,15
OSTATNÍ MORAVA
-
16,6´
33,3´
50
ČECHY
44,4´
22,2´
22,2´
11,1´
SLOVENSKO
-
33,3´
33,3´
33,3´
ZAHRANIČÍ
-
-
-
-
Nejvýraznější podíl ve struktuře návštěvníkŧ festivalu zabírají její kaţdoroční návštěvníci. Tato skupina je tvořena obzvláště lidmi z jihomoravského návštěvníci, Slovenska.
kraje.
z nichţ
Relativně
největší
podíl
slabší tvoří
Nejvýraznější skupinu, která
skupinou lidé je
na
jsou
občasní
z oblasti
Čech
a
festivalu
poprvé,
reprezentují lidé z Moravy (vyjma jihomoravského kraje).
158
C.d.: Sirovátka, Tomáš: 1997, str.2.
77
c) Folklorní aktivity návštěvníkŧ MFF Stráţnice Tabulka č. 9: ZAPOJENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF DO FOLKLORNÍ ČINNOSTI V % ZAPOJENÍ DO F. Č. / ROČNÍK
2009
1997
1983
ČLEN/KA SOUBORU
50
32,3
23
ÚCAST PŘI MÍSTNÍCH OBYČEJÍCH
10
7,2
10
NÁVŠTĚVNÍK/CE SLAVNOSTÍ
14
32,7
31
NENÍ ZAPOJEN/A
26
27,4
36
NEZJIŠTĚNO
-
0,4
-
CELKEM
100%
100%
100%
Zapojení do činnosti související s folklorem by se dalo očeká vat u většiny návštěvníkŧ folklorních akcí, slavností a festivalŧ. Výzkumy provedené Polovina
během mých
festivalu
respondentŧ
ve
Stráţnici
jsou
toto
bývalí
nebo
tvrzení
potvrzují.
současní
členové
folklorních souborŧ, oproti tomu však čtvrtina respondentŧ není do folklorní činnosti nikterak zapojena. V 80. letech nebyla do této činnosti zapojena více jak třetina tázaných, s postupujícími lety se její podíl zmenšuje téměř na jednu čtvrtinu. Za pouhého návštěvníka slavností
se
v mém
prŧzkumu
objevuje
o
polov inu
menší
podíl
z výsledkŧ předešlých výzkumŧ, razantněji však vystupuje do popředí jiţ zmíněná kategorie člen/ka folklorního souboru. d) Denní zastoupení návštěvníkŧ MFF Stráţnice
Tabulka č.10: DNY STRÁVENÉ NA MFF DNY / ROČNÍK
2009
1997
1983
PÁTEK, SOBOTA, NEDĚLE
44
38,9
45
PÁTEK, SOBOTA
10
11,9
7
SOBOTA, NEDĚLE
12
23,7
25
PÁTEK, NEDĚLE
4
1,1
1
PÁTEK
6
5,1
1
SOBOTA
18
15,7
16
NEDĚLE
6
3,2
5
NEZJIŠTĚNO
-
0,5
-
CELKEM
100%
100%
100%
78
Tabulka č.11: DNY STRÁVENÉ NA MFF 2009 PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ V % STRÁŢNI CE A OKOLÍ
SLOVÁC KO
JIŢNÍ MORA VA
OSTAT NÍ MORA VA
ČEC HY
SLOVENS KO
JI NÉ
42,8
42,9
45,7
67
66,7
-
-
28,6
14,3
9
16,5
11,1
-
7,1
-
-
-
-
-
SOBOTA, NEDĚLE
14,3
14,3
9
16,5
22,2
-
-
PÁTEK
14,3
-
-
-
-
33,3´
-
SOBOTA
-
21,4
27,3
-
-
66,6´
-
NEDĚLE
-
-
9
-
-
-
-
CELKEM
100%
100%
100%
100%
100%
100%
0%
DNY / MÍSTO BYDLIŠTĚ PÁTEK, SOBOTA, NEDĚLE PÁTEK, SOBOTA PÁTEK, NEDĚLE
-
Tabulka č.12: DNY STRÁVENÉ NA MFF 2009 PODLE FREKVENCE NÁVŠTĚV MFF V % DNY / FREKVENCE NÁVŠTĚV
KAŢDOROČNĚ
ČASTO
OBČAS
POPRVÉ
CELKEM
PÁTEK, SOBOTA, NEDĚLE
30
8
8
6
52%
PÁTEK, SOBOTA
4
2
-
4
10%
PÁTEK, NEDĚLE
-
2
-
-
2%
SOBOTA, NEDĚLE
4
4
6
2
16%
PÁTEK
-
-
4
-
4%
SOBOTA
6
2
4
2
14%
NEDĚLE
-
-
-
2
2% 100%
CELKEM
Dominující
zastoupení
ve
všech
třech
provedených
výzkumech
zaujímají návštěvníci, kteří na MFF Stráţnice tráví všechny tři dny jeho hlavního konání. Kaţdoroční návštěvníci zŧstávají na festivalu celé tři dny v třetině případŧ, celkově je kategorie „pátek, sobota, neděle“ zastoupena z více jak jedné poloviny. Dvě třetiny reprezentantŧ z Čech, stejně jako „ostatní Moravy“, zŧstávají po všechny dny.
79
Stráţničané
a
lidé
z blízkého
okolí
Stráţnice
se
na
festivalu
nejčastěji vyskytují buď po všechny tři dny (42,8%) nebo ve dnech pátek
a
sobota
(28,6%).
Téměř
ţádný
respondent
neoznačil
v dotazníku pobyt na festivalu pouze v neděli. e) Doprovod návštěvníkŧ MFF Stráţnice Tabulka č.13: DOPROVOD NA MFF V % DOPROVOD / ROČNÍK
2009
1997
1983
SÁM, SAMA
12
4,3
9
S PŘÍTELEM / PŘÍTELKYNÍ
22
26,5
45
S RODINOU
18
47,7
23
HROMADNÝ ZÁJEZD
-
11,5
ÚCINKUJÍCÍ NA MFF
12
9,3
SE SKUPINOU PŘÁTEL
36
NEZJIŠŤOVÁNO
NEZJIŠŤOVÁNO
NEZJIŠTĚNO
-
0,7
-
CELKEM
100%
100%
100%
23
Z aspektu doprovodu tázaného byla v mém dotazníku přidána hodnota „se skupinou přátel“. Tato kategorie se zdá být dobrým vodítkem, jelikoţ z celkového počtu respondentŧ ji označila více jak jedna třetina návštěvníkŧ. Tento fakt ná m potvrzuje tvrzení, ţe festival svou
koncepcí
zjištěno
plní
největší
také
funkci
procentuální
společenskou.
zastoupení
Roku
1997
návštěvníkŧ,
kteří
bylo na
festival přijíţdějí se svou rodinou (47,7%). Z výsledkŧ také vyplývá sniţování návštěvníkŧ, kteří d o Stráţnice přijíţdějí formou hromadného zájezdu. Návštěvníci MFF 2009, kteří přišli na festival sami, byli z poloviny obyvatelé Stráţnice. f) Motiv návštěvy MFF Stráţnice Tabulka č.14: MOTIV NÁVŠTĚVY MFF 2009 V % 1 (PLNĚ VYSTIHUJE)
2 (VCELKU VYSTIHUJE)
3 (ČÁSTEČNĚ VYSTIHUJE)
4 (NEVYSTIHUJE)
CELKEM
DŦVOD NÁVŠTĚVY / HODNOCENÍ
80
BLIŢŠÍ SEZNÁMENÍ SE S FOLKLOREM
36
32
22
10
100%
UMĚLECKÝ PROŢITEK
56
30
8
6
100%
POBAVENÍ, ROZPTÝLENÍ
72
28
-
-
100%
SPOLEČENSKÝ ZÁŢITEK
58
30
12
-
100%
ÚČINKUJÍCÍ / PRACOVNÍ DŦVODY
6
4
20
70
100%
Z analýzy dŧvodŧ pro návštěvu MFF Stráţnice nejvíce vystupuje motiv pobavení a rozptýlení (72% plně vystihuje tento motiv). Je však nutno zmínit jistou souvislost a vazby mezi jednotlivými motivy a proto bylo přistoupeno u této otázky k hodnocení jednotlivých kategorií podle stupnice 1 -4. Za uměleckým a společenským záţitkem přijíţdí
do
Stráţnice
více
jak
polovina
návštěvníkŧ.
Nejméně
dotázaných (70%) uvedlo jako dŧvod návštěvy festivalu pracovní dŧvody,
případně
s folklorem“
ţe
nejvíce
jsou
účinkujícími.
koresponduje
„Bliţší
s „uměleckým
seznámení
záţitkem“
a
„pobavení, rozptýlení“ se „záţitkem společenským“. g) Preference pořadŧ na MFF Stráţnice Tabulka č.15: ZÁJEM NÁVŠTĚVNÍKŦ O JEDNOTLIVÉ TYPY POŘADŦ MFF V %
1 VELKÝ ZÁJEM
TYP POŘADU/ HODNOCENÍ
2 STŘEDNÍ ZÁJEM
3 MALÝ ZÁJEM
2009
1997
1984
2009
1997
1984
2009
1997
1984
PROGRAMY NA STADIONU
74
68,3
51
26
27,5
30
-
4,2
19
PROGRAMY V AREÁLU MVJVM
28
33,1
-
46
46,3
-
26
20,6
-
PROGRAMY NA ZÁMKU
18
24,9
-
30
42,6
-
52
32,5
-
PRŦVOD
24
41
60
50
28,3
22
26
30,7
18
PARK
68
38,9
23
24
39,9
30
8
21,2
47
81
Tabulka č.16: TYPY POŘADŦ PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF 2009 V % MÍSTO BYDLIŠTĚ / TYPY POŘADŦ STRÁŢNICE A OKOLÍ
STADION
MVJVM
ZÁMEK
PARK
PRŦVOD
NEFORMÁLNÍ AKTIVTIY
29,4
23,5
-
17,6
11,9
17,6
24,3
10,8
5,5
24,3
10,8
24,3
20
17,5
5
22,5
12,5
22,5
30,7
-
7,7
23,1
-
38,5
ČECHY
36
-
4
28
4
28
SLOVENSKO
50
-
-
25
-
25
JINÉ
-
-
-
-
-
-
SLOVÁCKO OSTATNÍ JIŢNÍ MORAVA OSTATNÍ MORAVA
Tabulka č.17: TYPY POŘADŦ PODLE FREKVENCE NÁVŠTĚVNOSTI MFF 2009 V % FREKVENCE NÁVŠTĚV / TYPY POŘADŦ
STADION
MVJVM
ZÁMEK
PARK
PRŦVOD
NEFORMÁLNÍ AKTIVTIY
KAŢDOROČNĚ
21
9,7
9,7
24,2
12,9
22,5
ČASTO
35,3
5,9
-
29,4
-
29,4
OBČAS
30,8
11,55
-
26,9
3,85
26,9
POPRVÉ
26,7
13,3
13,3
26,7
-
20
Tabulka č.18: TYPY POŘADŦ PODLE VĚKU NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF 2009 V % VĚK / TYPY POŘADŦ
STADION
MVJVM
ZÁMEK
PARK
PRŦVOD
NEFORMÁLNÍ AKTIVTIY
DO 18LET
23,1
15,35
15,35
23,1
-
23,1
22,6
6,5
9,6
22,6
6,5
32,2
25
-
-
25
25
25
23,5
17,6
-
29,4
6
23,5
31,25
25
12,5
12,5
6,25
12,5
19 AŢ 25 LET 26 AŢ 30 LET 31 AŢ 50 LET NAD 50 LET
Tabulka č. 19: ZÁJEM O POŘADY S REGIONÁLNÍ TÉMATIKOU V % REGION / HODNOCENÍ
ZAJÍMÁ
JE MI TO JEDNO
NEZAJÍMÁ
CELKEM
VALAŠSKO
34
54
12
100%
82
LAŠSKO A SLEZSKO
16
64
20
100%
HANÁ
18
64
18
100%
SLOVÁCKO
52
48
-
100%
16
62
22
100%
12
58
30
100%
16
62
22
100%
18
64
18
100%
12
56
32
100%
HORÁCKO, PODHORÁCKO VÝCHODNÍ ČECHY JIŢNÍ ČECHY, CHODSKO ZÁPADNÍ ČECHY, PLZEŇSKO STŘEDNÍ A SEVERNÍ ČECHY
Největšího zájmu návštěvníkŧ se těší stadiónové typy pořadŧ (v roce 2009 vyzdvihly tento typ programu tři čtvrtiny respondentŧ ) spolu
s programem
bodovém
v parku
ohodnocení
(rok
velkého
2009
zájmu
je
–
68%).
Sestupně
prezentován
zájem
na o
tradiční krojovaný pŧvod, dostává se spíše do hodnocení středního zájmu aţ zájmu malého. Programy v areálu MVJVM mají střídavou tendenci hodnocení, roku 1997 byl o tyto programy ze všech tří výzkumŧ největší zájem. Programy na zámku, které jsou svou organizací
koncipovány
uţšímu
okruhu
publika relativně také
sniţují svŧj potenciál. Všeobecně však mŧţeme konstatovat, ţe se všechny typy pořadŧ určitou měrou těší zájmu návštěvníkŧ. Návštěvníci pořadŧm v parku
ze
na a
Slovenska
stadiónech, neformálním
dávají po
v polovině
čtvrtinách
aktivitám.
pak
Severní
případŧ
přednost
lidovým
zábavám
Morava
inklinuje
k neformálním aktivitám s téměř 40% a pořadŧm na stadiónech, nejeví zájem o pořady v areálu MVJVM a krojovaný prŧvod. Programy v prostorách MVJVM navštěvují především respondenti z celé jiţní Moravy, nejvíce stráţničané (s 23,5%). Obyvatelé Stráţnice však naproti tomu nejeví zájem o pořady na zámku. Návštěvníci ze Slovácka se po 25% zajímají o pořady na stadiónu, v parku
a
o
neformální
aktivity
souborŧ,
zbylá
čtvrtina
je
rozdělena mezi zbývající typy pořadŧ. Návštěvníci,
kteří
jsou
na
festivalu
poprvé,
upřednostňují
programy na stadiónech a v parku. Častí a občasní návštěvníci si rozdělují svŧj zájem do přibliţných třetin pro stadion, park a 83
neformální
aktivity.
Kaţdoroční
respondenti,
stejně
jako
návštěvníci do osmnácti let věku, čtvrtinovým podílem vyzdvihují lidové zábavy v parku, následuje stadiónový program a neformální aktivity.
Nejvíce
kaţdoroční
procentuálního
zastoupení
s 12,9%
návštěvníci v zájmu o prŧvod městem.
mají
Zajímavým
výsledkem je 25% zájem o prŧvod v kategorii návštěvníkŧ ve věku 26 aţ 30let. Podíváme-li
se
dále
na
zájem
o
pořady
z hlediska
věku
respondentŧ, nejméně náklonnosti neformálním aktivitám v areálu parku věnují lidé nad padesát let věku. Oproti tomu však zastupují největším procentem zájem o programy na stadiónu. Lidé středního věku, tzn. od 31 do 50 let, se nejaktivněji za pojují v lidových zábavách v parku. Co se týče pořadŧ, výraznou měrou je vyzdvihnut zájem o tématiku z regionu Slovácka. Tento region také jako jediný nebyl nikým ohodnocen jako nezajímavý.
h) Evaluace MFF Stráţnice jeho návštěvníky
Tabulka č.20: EVALUACE MFF V % A) OKRUHY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH VÝZKUMŮ
1
2
3
4
PROGRAMY NA STADIONECH
DALŠÍ PROGRAM
STRAVOVÁN Í
UBYTOVÁ NÍ
OSTATN Í SLUŢBY
2009
56
-
62
26
26
1997
50,2
17,3
14,9
9,8
7,9
1983
43
27
16
11
10
2009
30
-
26
28
52
1997
36,5
44,6
21,6
12,4
22,9
1983
27
29
25
10
18
2009
8
-
8
10
8
1997
2,5
8,7
19,1
9,2
12,8
1983
6
11
13
13
16
2009
-
-
-
6
-
1997
0,6
2
10,7
6,1
6,7
1983
2
3
11
11
9
84
NE VÍ M, NE H O D N O TÍ M
Poloţka
2009
6
-
4
30
14
1997
10,2
27,4
33,7
62,5
49,7
1983
22
30
36
55
48
v
dotazníku
sledována,
byl
informovanost toalety
a
“další
však
navíc
program” doplněn
nebyla o
v
mém
poloţky
výzkumu
další
–
tj.
o pořadech a akcích, cena vstupného, parkování,
propagace.
Tyto
doplňující
okruhy
jsou
zprac ovány
v následující tabulce. B) OKRUHY DOPLŇUJÍCÍ MŮJ VÝZKUM INFORMOVANOST OPOŘADECH A AKCÍCH
CENA VSTUPNÉHO
PARKOVÁNÍ
TOALETY
PROPAGACE
1 (VELMI SPOKOJEN/A)
40
24
14
32
30
2 (SPÍŠE SPOKOJEN/A)
36
36
34
40
34
3 (SPÍŠE NESPOKOJEN/A)
16
20
20
14
20
4 (NESPOKOJEN/A)
6
10
8
6
20
NEVÍM, NEHODNOTÍM
2
10
24
8
6
CELKEM
100%
100%
100%
100%
100%
Evaluace
festivalu
pozitivnějších
jeho
hodnot.
návštěvníky
Razantně
nabývá
stouplo
čím
pozitivní
dál
více
hodnocení
ubytování a ostatních sluţeb. Nejlé pe jsou hodnoceny programy na stadiónech a stravování. Poloţka stravování má však také největší procentuální
podíl
v nespokojenosti,
převáţně
získaný
od
kaţdoročních návštěvníkŧ festivalu. Ti však veskrze hodnotí další jednotlivé aspekty organizace festiva lu pozitivněji neţ ostatní.
85
Největšími nedostatky z mého prŧzkumu jsou podle výsledkŧ cena vstupného
(10%)
a
především
propagace
(20%).
Nespokojenost
s cenou vstupného však projevovali především studenti a nevýdělečně činní, z osob výdělečně činných neodpověděl negativním postojem ţádný dotazovaný. Jako dostačující byla vyhodnocena informovanost o pořadech a akcích a moţnost parkování v blízkosti festivalu. Zajištění toalet je také dostačující, setkala jsem se však s problémem v oblasti
zajištění
prostor
pro
maminky
s malými
dětmi,
které
pociťují nedostatek zázemí pro kojení, přebalování dětí, apod.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA A DOPORUČENÍ MFF Stráţnice je díky své historii i snaze pořadatelŧ co nejvíce se přibliţovat
potřebám
divákŧ
velmi
oblíbeným
mí stem
setkání
příznivcŧ folkloru. Neustále si udrţuje celorepublikový charakter, i kdyţ
návštěvníci
z oblasti
Slovácka
zaujímají
v procentuálním
zastoupení výrazný podíl. Publikum mládne (jsou však zastoupeny všechny věkové kategorie) a zvyšuje se jeho vzd ělanost – stále více se objevují vysokoškolští studenti a absolventi vysokých škol. Podíl návštěvníkŧ z malých obcí (do 2 tisíc obyvatel) v mém prŧzkumu značně posílil, na úkor návštěvníkŧ s velikostí bydliště od dvou do deseti tisíc obyvatel oproti výsled kŧm z minulých výzkumŧ. Nejvýraznější podíl ve struktuře návštěvníkŧ festivalu zabírají jeho kaţdoroční návštěvníci. Dominantní skupinu, která je na festivalu poprvé, reprezentují lidé z Moravy (vyjma jihomoravského kraje). Polovina respondentŧ mého prŧzku mu jsou bývalí nebo současní členové folklorních souborŧ, oproti tomu však čtvrtina respondentŧ není do folklorní činnosti nikterak zapojena. Dominující
zastoupení
ve
všech
třech
provedených
výzkumech
zaujímají návštěvníci, kteří na MFF Stráţnice tráví vše chny tři dny jeho hlavního konání. Téměř ţádný respondent neoznačil v dotazníku pobyt na festivalu pouze v neděli. Z
aspektu
doprovodu
tázaného
z celkového
počtu
respondentŧ
označila více jak jedna třetina návštěvníkŧ odpověď „se skupinou 86
přátel“. Tento fakt nám potvrzuje tvrzení, ţe festival svou koncepcí plní také společenskou funkci. N e j v ě t š í h o z á j m u n á v š t ě v n í k ŧ s e t ě š í s t a d i ó n o v é t y p y p o ř a d ŧ spolu s programem
v parku.
Sestupně
na
bodovém
ohodnocení
zájmu
je
prezentován zájem o tradiční krojovaný pŧvod . Programy v areálu MVJVM mají střídavou tendenci hodnocení . Všeobecně však mŧţeme konstatovat, ţe se všechny typy pořadŧ určitou měrou těší zájmu návštěvníkŧ.
159
Zajímavým
výsledkem
je
25%
zájem
o
tradiční
krojovaný prŧvod v kategorii návštěvníkŧ ve věku 26 aţ 30let. Co se týče pořadŧ, výraznou měrou je vyzdvihnut zájem o tématiku z regionu Slovácka. Tento region také jako jediný nebyl nikým ohodnocen jako nezajímavý. Evaluace
festivalu
pozitivnějších
jeho
hodnot.
návštěvníky
Razantně
nabývá
stouplo
čím
pozitivní
dál
více
hodnocení
ubytování a ostatních sluţeb. Nejlépe jsou hodnoceny programy na stadiónech a stravování. Největšími nedostatky z mého prŧzkumu jsou podle výsledkŧ cena vstupného (10%) a především propagace (20%).
160
Jako
dostačující
byla
vyhodnocena
informovanost
o
pořadech a akcích a moţnost parkování v blízkosti festivalu. Doporučuji, s ohledem na stávající situaci: zdokonalení v oblasti propagace – idea zřízení tiskové centra, podávajícího veškeré informace týkající se MFF Stráţnice; vytvoření poradenských stánkŧ v areálu parku během festivalu – pro potřeby českých i zahraničních návštěvníkŧ (tzn. nejlépe poskytování informací v českém a alespoň jednom národním jazyce); zajištění více prostor pro potřeby maminek s dětmi; diskusi o moţnosti zastřešení určitého prostoru pro případ nepřízně počasí;
159
Návštěvníci, kteří jsou na festivalu poprvé, upřednostňují programy na stadiónech a v parku. Častí a občasní návštěvníci si rozdělují svŧj zájem do přibliţných třetin pro stadion, park a neformální aktivity. 160 Nespokojenost s cenou vstupného však projevovali především studenti a nevýdělečně činní, z osob výdělečně činných neodpověděl negativním postojem ţádný dotazovaný.
87
minimálně
udrţet
stávající
charakter
slavností,
snahu
o
inovace a udrţení „mladého“ publika; vedení ústavu probrat moţnost dalších sociologických výzkumŧ zaměřených na návštěvníky festivalu – zajištění financování z rozpočtu
organizace,
určení
časových
horizontŧ
mezi
jednotlivými výzkumy a jejich následná komparace, následně snaha
o
inovačních
zlepšení
výsledkŧ
prvkŧ
v
negativního
jednotlivých
rázu
oblastech
realizací
fungování
a
organizace festivalu.
5.2.5. STRATEGICKÉ MARKETINGOVÉ PLÁNOVÁNÍ Tuto podkapitolu si dovolím zpracovat pouze teoretickou formou. Situační analýza potřebná pro vytvoření strategie (popsána blíţe v následujícím
textu)
je
jiţ
součástí
kapitoly
o
marketingu,
potaţmo jeho jednotlivých úsekŧ. Dovolím si konstatovat, ţe současná situace MFF Stráţnice mŧţe být
vzhledem ke svým organizačním moţnostem hod nocena velmi
pozitivně a hlavním cílem jeho pořadatele by proto mělo být udrţení tohoto stavu i nadále. 5.2.5.1. Marketingový plán Marketingový plán je nástrojem, který nám mŧţe pomoci najít optimální kombinaci jednotlivých strategií tak, aby projekt (nebo o r g a n i z a c e ) d o s á h l s v ý c h v y t y č e n ý c h c í l ŧ . 161 Tento plán vychází ze SWOT analýzy nebo marketingového auditu. Struktura marketingového plánu: Představení projektu, popis jeho vývoje v minulosti, popis stávající situace, určení hlavních cílŧ a strategie. Analýza
situace,
kdy
je
nutný
rozbor
aktuálního
stavu
projektu. Jedná se jiţ zmiňovaný marketingový výzkum či 161
Viz: Johnová, R.: 2008. Str. 269.
88
SWOT analýza, zaměřená obzvláště na zákazníky, samotnou organizaci a její okolí. Počátek
samotného
plánování
je
zajištěn
stanovením
marketingových cílŧ, kterých by se mělo v budoucnu v rámci projektu dosáhnout. Je nutno brát zřetel na měřitelnost těchto cílŧ a také na moţnost jejich hodnocení. Strategický
plán
obsahuje
marketingové
strategie,
které
určují postup naplnění vytyčených cílŧ. Jedná se o strategii produktovou, distribuční, cenovou, dále o strategii sluţeb a strategii komunikačního mixu. Marketingové strategie mohou také obsahovat propagační či reklamní plán, které se však v poslední
době
přikládají
k marketingovému
plánu
jako
samostatné přílohy. Jedním z hlavních cílŧ, na který by organizace neměla zapomenout je získání určité konkurenční výhody vŧči ostatním podobně zaměřeným subjektŧm. Aktivity a úkoly související s daným marketingovým plánem. Tato poloţka obsahuje rozpracování jednotlivých potřebných aktivit k provedení marketingového výzkumu, určení jejich cílŧ, zodpovědných osob a potřebné efektivity. Rozpočet zahrnující nákladové poloţky jednotlivých aktivit, případně mŧţe také obsahovat moţ né budoucí marketingové zisky. Systém kontroly a vyhodnocení plánu, zahrnující kritéria a frekvenci zhodnocení. Dŧleţitým bodem této kapitoly je shrnutí
dŧleţitých
informací
do
závěrečné
zprávy
marketingového plánu. Přílohy.
89
ZÁVĚR Předloţená
magisterská
diplomová
práce
„Mezinárodní
folklorní
festival Stráţnice“ byla zpracována i přes značné úskalí v podobě těsného sepjetí MFF Stráţnice s jeho pořadatelem - NÚLK. V úvodní kapitole jsou popsány nejdŧleţitější odborné publikace a literární
prameny, z nichţ jsem při psaní této práce vycházela.
Následující část tvoří kapitola 2 a 3, kde je charakterizován vývoj a současný stav MFF Stráţnice a NÚLK. O této problematice jiţ bylo napsáno mnohé, mou snahou však bylo vymezit nejdŧleţitější údaje a podat je v podobě čtivého textu, díky kterému se nám tak ukazuje i vývoj managementu NÚLK a organizace festivalu. Pořadatel
MFF
Stráţnice
je
svou
formou
státní
příspěvkovou
organizací. Tato skutečnost s sebou nese jistá specifika, která jsou v diplomové práci
vymezena
teoretickými
texty,
pocházejícími
z odborných pramenŧ. Je tomu tak u kapitoly č. 4, zaměřené na oblast financování. Tato kapitola je rozdělena do dvou hlavní částí, z nichţ první nastiňuje teoretický pohled na neziskový sektor a druhá část je věnována
přímé
aplikaci
teorie
na
financování
MFF
Stráţnice,
potaţmo financování NÚLK Pátá kapitola je zaměřena na marketingovou analýzu MFF Stráţnice, ve které je zpracována SWOT analýza festivalu, jeho positiong vŧči konkurenci
a
jsou
zde
rozebrány
také
jednotlivé
prvky
marketingového mixu. Velmi dŧleţitým prvkem této kapitoly je také vlastní výzkum. V prŧběhu 64. ročníku festivalu jsem se snaţila formou dotazníku získat potřebné data k následnému porovnání s dřívějšími výzkumy
zadanými
ústavem.
Interpre tace
výsledkŧ
a
porovnání jsou provedeny pomocí tabulek s doplňujícím textem. Hlavní část práce doplňuje rozhovor s osobou pro MFF Stráţnice i NÚLK velmi dŧleţitou, panem Janem Kristem (ředitel NÚLK a prezident MFF Stráţnice). Cílem mé práce podat souhrnný
pohled na
problematiku MFF
Stráţnice. Tento cíl byl splněn vytvořením jednotlivých kapitol, z nichţ by se mohla jevit jako neadekvátní jeho marketingová část,
90
jelikoţ
se ještě stále setkáváme s názory, ţe nástroje marketingu
v neziskové sféře nejsou pouţitelné.
91
RESUMÉ Resumé Tato magisterská diplomová práce pojednává o Mezinárodním folklorním festivalu ve Stráţnici. Mezinárodní folklorní festival Stráţnice má unikátní postavení mezi ostatními folklorními festivaly, jedná se o nejd éle trvající festival u nás (letošní rok se konal jeho jiţ 65. ročník). Z celostátního charakteru nabyl podobu mezinárodní a svou koncepcí se stále snaţí o zachování tradičních forem lidové kultury, zároveň je i tvŧrcem hodnot nových, které však l épe zmapují aţ budoucí generace. Rámcově je práce rozdělena do dvou hlavních částí. První část je zaměřena na popis festivalu a jeho historii a pojednává také o nynějším organizátoru festivalu – Národním ústavu lidové kultury ve Stráţ nici. Přechodnou kapitolou mezi první a druhou hlavní částí je pojednání o financování NÚLK, kde jsou krom popisu současného financování ústavu nastíněny také dílčí návrhy pro vyuţití jiných zdrojŧ financí. Druhá část práce je zaměřena teoreticky i prakticky na marketing festivalu a jeho pořadatele. Nalezneme zde marketingovou analýzu festivalu, jejíţ součástí je také vlastní výzkum. Jeho výsledky jsou porovnány s výsledky jiţ dříve provedených výzkumŧ. Celkovou strukturu práce doplňuje poslední kapitola – rozhovor s ředitelem NÚLK, panem Janem Kristem. Summary This Master thesis is about International Folklore Festival in Stráţnice . International Folklore Festival in Stráţnice has an unique attitude among the other ones, it is a festival with the longest existence in Czech Republic (65th volume
this
year).
From
the
character
of
„national“
festival
became
„international“. It has been trying to conserve the traditional forms of folk culture with its conception. It creates new qualities, however, they will be charted even by future generation. The thesis is generally divided into two main chapters. First section is focused on the festival description and its current festival organizer - National Institute of Folk Cul ture in Stráţnice.
92
The transient chapter among first and second part is treatise on financing NULK, where there are except description contemporary financing constitution foreshadowed also partial suggestions for usage by other sources revenue office. The second part of this work is theoretically and practically bent on marketing of the festival and his organizer. We find here marketing analysis of festival, whose part of is also personal research. Results of this research are compared with results from eff ected researches, which were made earlier. General structure work supports last chapter – conversation with principal NULK, Mr. Jan Krist. Resümee Diese Diplomarbeit behandelt das Thema „Das interrnationale Folklorfestival in Stráţnice“. Das internationale Folklorfestival Stráţnice hat eine einzigartige Bedeutung unter
anderen
Folklorfestivalen.
Es
handelt
sich
um
das
am
längsten
andauernde Festival bei uns (dieses Jahr hat schon der 65. Jahrgang stattgefunden). Vom überregionalen wurde es zum internationa len Festival und mit seiner Konzeption bemüht sich dieses Festival immer die traditionellen Formen der Volkskultur zu bewahren. Zugleich bildet dieses Festival neue Werte, die aber erst die zukünfige Generation einschätzen kann. Die ganze Arbeit ist in zwe i Hauptteile geteilt. Der erste Teil beschreibt das Festival und seine Geschichte. Es behandelt auch die
jeweiligen
Organisatoren
des
Festivals
–
Das
Nationalinstitut
der
Volkskunst in Stráţnice. Übergehend ein Kapitel zwischen erste und die Zweite Hauptteil ist Abhandlung um Finanzierung NULK, wo sind außer Beschreibung gleichzeitiges Finanzierung Verfassung umschreibend auch Teil Vorschläge für die Verwendung anderer Rüstung Finanzen. Zweite Teil des Arbeit ist theoretisch
und
praktisch
abgezielt
an
Mar keting
Festivals
und
sein
Veranstalter. Wir finden hier vertrieblich Analyse Festivals, derer Bestandteil gehört
auch
eigen
Erforschung.
Sein
Ergebnisse
sind
vergleichen
mit
Ergebnisse schon früher vorgenommenen Erforschung. Gesamt Struktur Arbeit ergänzt der letztere ein Kapitel – Gespräch mit dem Direktor NULK, durch Herrn Jan Krist.
93
POUŢITÁ LITERATURA A PRAMENY Publikace: Čáslavová, Eva: Management sportu. Praha: nakladatelství East West Publishing Compeny a East Publishing. 2010.ISBN 80 -7219-010-5. Foret, Miroslav: Marketingová komunikace. Brno: MU, 1997. ISBN 80-210-1681-7. Frolec, Václav – Krejčí, Miroslav: Tradice lidové kultury v ţivotě socialistické společnosti, Brno: Jihomoravský krajský národní výbor, 1974. Frolec, Václav: Lidová kultura v současném kulturním ţivotě. In: Frolec, Václav: Lidové umění a dnešek, svazek 3, Brno: nakladatelství BLOK, 1977, str. 19 – 31. Frolec, V., Sirovátka, T.: Sociologický výzkum „Stráţnice 1980“ . In: Národopisné aktuality, ročník XVIII., 1981, č.. 2. Havlíček, Stanislav: v Gottwaldově, 1955
Stráţnické
slavnosti,
Krajské
muzeum
Jančář, Josef: Šedesát let Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2005; ISBN: 80 86-156-71-0. Jančář, Josef – Krist, Jan: Národopisné slavnosti a folklorní festivaly v České republice. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2007; ISBN: 80-86156-90-7. Jančář, Josef: Stráţnická ohlédnutí. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 1995; ISBN: 80-85048-59-0. Jančář, Josef: Stráţnické inspirace. 50 let Národního ústavu lidové kultury ve Stráţnici. Stráţnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN: 80-86156-76-1. Johnová, Radka: Marketing kulturního dědictví a umění . Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN: 978 -80-247-2724-0. Kolektiv autorŧ – ed. Marta Smolíková: Management umění. Praha: VŠUP, 2008. ISBN 978-80-86863-24-5. Kesner, Ladislav: Marketing a management muzeí a památek . Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 80 -247-1104-4.
94
Ministerstvo kultury ČR: Státní kulturní politika 2009 – 2014. Praha: 2009. ISBN 978-80-86310-83-1. Pavlicová,, Martina – Uhlíková, Lucie (ed.): Od folkloru k folklorismu – Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku . Stráţnice: Ústav lidové kultury, 1997. Sirovátka, Oldřich: „Autentický“ a „stylizovaný“ folklór. In: Frolec, Václav: Lidové umění a dnešek, svazek 3, Brno: nakladatelství BLOK, 1977, str. 35 – 40. Šimková, Eva: Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. ISBN 978 -80-7041083-7. Škarabelová, Simona: Základy marketingu ve veřejném sektoru . Brno: ESF MU, 2005. Škarabelová, Simona – Neshybová, Jarmila – Rektořík, Jaroslav: Ekonomika kultury a masmédií. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80210-4267-4. Tomeš, Josef: Folkloristické festivaly v českých zemích. In: Frolec, Václav: Lidové umění a dnešek, svazek 3, Brno: nakladatelství BLOK, 1977, str. 152 – 161. Tomeš, Josef: Stráţnické slavnosti a jejich místo v renesanci folkloru. In: Národopisné studie Stráţnice 1946-1965, Brno: nakladatelství BLOK, 1966; str. 15-85. Vojík, Vladimír: Podnikání v kultuře a umění – Arts management. 1.vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008. Sborník příspěvkŧ: Problematika prezentace a medializace tradiční lidové kultury. Stráţnice: Národní ústav lidové kultur y, 2006; ISBN: 80-86156-79-6. Výroční zprávy: Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 1999. Stráţnice: ÚLK, 2000; ISBN: 80 -86156-34-6. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2000. Stráţnice: ÚLK, 2001; ISBN: 80-86156-38-9. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2001. Stráţnice: ÚLK, 2002; ISBN: 80 -86156-47-8. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2002. Stráţnice: NÚLK, 2003; ISBN: 80 -86156-56-7.
95
Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2003. Stráţnice: NÚLK, 2004; ISBN: 80 -86156-65-6. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2004. Stráţnice: NÚLK, 2005; ISBN: 80 -86156-70-2. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2005. Stráţnice: NÚLK, 2006; ISBN: 80 -86156-78-8. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2006. Stráţnice: NÚLK, 2007; ISBN: 80 -86156-91-5. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2007. Stráţnice: NÚLK, 2008. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2008. Stráţnice: NÚLK, 2009; ISBN: 978 -80-87261-12-5. Ústav lidové kultury ve Stráţnici: Výroční zpráva za rok 2009. Stráţnice: NÚLK, 2010; ISBN: 978 -80-87261-21-7. Webové stránky: Mezinárodní folklorní festival Stráţnice. [online] 2009 [cit.11. listopadu 2009] dostupné z: http://www.lidovakultura.cz/Festival.aspx?fid=20 Historie festivalu. [online] 2009 [cit.18. listopadu 2009] dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/historie -festivalu25 Bartoníček, Radek: Nejen o Stráţnici 2006. [online] 2009 [cit.13. listopadu 2009] dostupné z: http://www.folklorweb.cz/clanky/20060829.php Bartoníček, Radek: Sliby chyby na začátku týdne – tentokrát o folklorní Stráţnici. [online] 2009 [cit.13. listopadu 2009] dostupné z: http://www.slovackodnes.cz/?topic=sliby -chyby-na-zacatku-tydnetentokrat-o-folklorni-straznici Dohoda o podpoře EHP/Norska 2009 -14 podepsána. [Online] 2010 [cit. 23. listopad 2010] Dostupné z: http://proculture.cz/cultureinfo/strukturalni -fondy-aregionalni-rozvoj/… Folklorny festival Východná. [Online] 2010 [cit. 2. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.nocka.sk. Festival Jánošíkův dukát. [Online] 2010 [cit. 2. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.janosikovdukat.cz.
96
Frolec, Václav: Stráţnice 1976. [online] 2009 [cit.18. listopadu 2009] dostupné z: http://na.nulk.cz/1976/Nr.html Grantový kalendář. [Online] 2010 [cit. 1. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.neziskovky.cz. Gregorovičová, Zuzana: Od duše dítěte k Laureátu MFF Stráţnice. [online] 2009 [cit.1. listopadu 2009] dostupné z: http://www.folklorweb.cz/clanky/20070820.php MFF Červený Kostelec, MFF Brno,MFF Roţnovská Valaška . [Online] 2010 [cit. 3. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz. Ministerstvo kultury České republiky – Portál Zlínského kraje. Podpora regionálních kulturních tradic. [Online] 2010 [cit. 20. listopad 2010] Dostupné z: http://www.kr -zlinsky.cz/doc. Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici. [Online] 2010 Dostupné z: http://www.nulk.cz. Národní strategický referenční rámec 2007 -2013 (NSRR) schválen v Bruselu. [Online] 2010 [cit. 8. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.proculture.cz/cultureinfo/strukturalni -fondy-a-regionalnirozvoj. Občanské sdruţení. [Online] 2010 [cit. 3. listopad 2010] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A9_sdru%C5%Bee n%C3%AD. Regionální rozvojová agentura jiţní Moravy. [Online] 2010 [cit. 1. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.rrajm.cz Rozhodnutí ministra kultury č.14/2009 ze dne 23.října 2010 o změně Zřizovací listiny pod č.j. 18724/2008 . NÚLK Stráţnice. [online] 2010 [cit.23. října 2010] dostupné z: http://www.nulk.cz/files/dodatek_listina.pdf Sirovátka, Oldřich: Na okraj jubilejní Stráţnice. In: Národpisné aktuality 1975/4. [online] 2009 [cit.18. listopadu 2009] dostupné z: http://na.nulk.cz/1975/Nr.html Stanovy České národní sekce CIOFF. [online] 2010 [cit.23.března 2010] dostupné z: http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=76. Strukturální fondy. [Online] 2010 [cit. 4. prosinec 2010] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz. Strukturální fondy EU – OP Nadnárodní spolupráce. [Online] 2010 [cit. 23. listopad 2010]
97
Dostupné z: http://strukturalni -fondy.cz/Programy-20072013/Evropska-uzemni-spoluprace. Strukturální fondy EU – Program přeshraniční spolupráce . [Online] 2010 [cit. 23. listopad 2010] Dostupné z: http://strukturalni -fondy.cz/getdoc. Zřizovací listina státní příspěvkové organizace Národní ústav lidové kultury, č.j. 18724/2008. NÚLK Stráţnice. [online] 2010 [cit.23. října 2010] dostupné z: http://www.nulk.cz/files/zrizovaci_listina2009.pdf Ţŧrek, Zbyněk: Mezinárodní folklorní festival “Stráţnice 2006“. [online] 2009 [cit.20.listopadu 2009] dostupné z: http://www.folklorweb.cz/clanky/20060627.php Nadace Vodafone. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.nadacevodafone.cz Nadace ČEZ. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.nadacecez.cz Nadace VINCI. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.nadacevinci.cz Národní český hudební fond . [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.nchf.cz Open Society Institut. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.osf.cz Ministerstvo kultury ČR . [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.mk.cz Jihomoravský kraj. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.kr-jihomoravsky.cz Culture. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Do stupné z: hhtp://www.programculture.cz International Visegrad Fund . [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.visegradfund.org Město Stráţnice. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.město-straznice.cz EHP/Norska. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.eeagrants.com, http://www.eeagrants.cz, http://www.mkcr.cz/ehp -norsko
98
OP přeshraniční spolupráce 2007 -2013. [Online] 2010 [cit. 10. prosinec 2010] Dostupné z: hhtp://www.strukturalni -fondy.cz
Prameny PhDr. Jan Krist: Zdůvodnění sociologického Stráţnice 1.10.1984. Archiv NÚLK, BII 391.
výzkumu
(listina ).
Sirovátka, Tomáš: Návštěvníci pořadů Mezinárodního folklorního festivalu ve Stráţnici v roce 1997, Závěrečná zpráva. Archiv NÚLK, 1997. Sirovátka, Tomáš: Sociologický výzkum. Závěrečná zpráva. Archiv NÚLK, 1984. Diplomové práce Polášková, Kateřina: Mezinárodní folklorní festival Stráţnice (srovnání s vybranými světovými folklorními festivaly) . Diplomová práce. JAMU, 2006. Pončíková, Barbora: Mezinárodní folklorní festival ve Stráţnici . Absolventská práce. Konzervatoř Brno, 2006. Chalupová, Věra: Marketing a Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno 2010. Osobní konzultace: Osobní pohovor s panem PhDr. Karlem Pavlištíkem, CSc. Osobní pohovor s paní Ludmilou Horehleďovou, tajemnicí MFF Stráţnice. Osobní rozhovor s ředitelem NÚLK panem Janem Kristem.
99
SEZNAM ZKRATEK CIOFF = COUNCIL OF ORGANIZATIONS OF FOLKLORE FESTIVALS AND FOLK ARTS; MEZINÁRODNÍ RADA POŘADATELŦ FESTIVALŦ FOLKLORU A LIDOVÉHO UMĚNÍ, SE STATUTEM KONZULTANTA UNESCO. ERDF = EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ IŘV = IDEOVĚ ŘÍDÍCÍ VÝBOR KNV = KRAJSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR Jm KNV = JIHOMORAVSKÝ KRAJSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR KSLU = KRAJSKÉ STŘEDISKO LIDOVÉHO UMĚNÍ MFF = MEZINÁRODNÍ FOLKORNÍ FESTIVAL MVJVM = MUZEUM VESNICE JIHOVÝCHODNÍ MORAVY NO = NEZISKOVÁ ORGANIZACE NNO = NESTÁTNÍ NEZISKOVÁ ORGANIZACE NS = NEZISKOVÝ SEKTOR NÚLK = NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY ÚLK = ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY ÚLU = ÚSTAV LIDOVÉHO UMĚNÍ UNESCO = UNITED NATIONS EDUCATIONAL, SCIENTIFIC AND CULTURAL ORGANIZATION (ORGANIZACE OSN PRO VÝCHOVU, VĚDU A KULTURU) OPS = OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST OS = OBČANSKÉ SDRUŢENÍ PO = PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE RO = ROZPOČTOVÁ ORGANIZACE VS = VEŘEJNÝ SEKTOR ZZ = ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
100
SEZNAM TABULEK Tabulka č.1 : FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ NÚLK ZA ROK 2009 Tabulka č.2 : MÍSTO BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ DOTAZOVANÝCH
MFF
V
% Z
CELKOVÉHO
POČTU
Tabulka č.3 : VELIKOST BYDLIŠTĚ NÁV ŠTĚVNÍKŦ MFF V % Tabulka č.4 : ROZDĚLENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF PODLE JEJICH VĚKU V % Tabulka č.5 : ROZDĚLENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF DLE POHLAVÍ V % Tabulka č.6: STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŦ PODLE DOSAŢENÉHO VZDĚLÁNÍ V % Tabulka č.7: FREKVENCE NÁVŠTĚVNOSTI MFF A JINÝ CH SLAVNOSTÍ A FESTIVALŦ V % Tabulka č.8: STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŦ NÁVŠTĚV MFF 2009 V %
DLE
MÍSTA
BYDLIŠTĚ
A
FRKEVENCE
Tabulka č.9: ZAPOJENÍ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF DO FOLKLORNÍ ČINNOSTI V % Tabulka č.10: DNY STRÁVENÉ NA MFF Tabulka č.11: DNY STRÁVENÉ NA MFF 2009 PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ V % Tabulka č.12: DNY STRÁVENÉ NA MFF 2009 PODLE FREKVENCE NÁVŠTĚV MFF V % Tabulka č.13: DOPROVOD NA MFF V % Tabulka č.14: MOTIV NÁVŠTĚVY MFF 2009 V % Tabulka č.15: ZÁJEM NÁVŠTĚVNÍKŦ O JEDNOTLIVÉ TYPY POŘADŦ MFF V % Tabulka č.16: TYPY POŘADŦ PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF 2009 V %
101
Tabulka č.17: TYPY POŘADŦ PODLE FREKVENCE NÁVŠTĚVNOSTI MFF 2009 V % Tabulka č.18: TYPY POŘADŦ PODLE VĚKU NÁVŠTĚVNÍKŦ MFF 2009 V % Tabulka č.19: ZÁJEM O POŘADY S REGIONÁLNÍ TÉMATIKOU V % Tabulka č.20: EVALUACE MFF V % : A) OKRUHY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH VÝZKUMŮ B) OKRUHY DOPLŇUJÍCÍ MŮJ VÝZKUM
102
PŘÍLOHY Příloha A – Doplňující informace k návrhŧm další moţné finanční podpory uvedených v kapitole č.4 Veškeré informace týkají cí se jednotlivých organizací a přehledŧ grantŧ, podmínek, aj. jsou převzaty z webových stránek napsaných u dané organizace. Nadace Vodafone Adresa: Vinohradská 167, 10000, Praha , www.nadacevodafone.cz. Nadace Vodafone Česká republika je nezisková organ izace jejímţ zřizovatelem je Vodafone Czech Republic a.s. Patří mezi třetí největší
firemní
nadací
dle
objemu
poskytovaných
finančních
prostředkŧ na veřejně prospěšné účely. Cíl nadace je „aby svět byl místem,
kde
lidská
solidarita
není
cizím
pojmem
a kde
jsou
s o c i á l n ě z o d p o v ě d n é a k t i v i t y f i r e m b ě ţ n ý m s t a n d a r d e m . “ 162 Nadace
Vodafone
Česká
republika
má
4
základní
grantové
programy: Vpoho (zaměření na problematiku dospívajících dětí a s tím
spojená
rizika),
V pohybu
(zaměření
primárně
na
rŧst
dovedností mladých lidí), Technologie (oblast vývoje inovačních technologických řešení a jejich aplikace v praxi) a Rok jinak (rozvoj a udrţitelnost NO). O grant v oblasti kultury se lze ucházet v programu V pohybu. Bohuţel je tento grant určen neformálním skupinám do 26ti let věku a nestátním organizacím vedených lidmi do 30ti let věku. Nadace ČEZ Adresa: Seifertova 570/55, 130 00, Praha 3, www.nadacecez.cz. Nadace
ČEZ
získává
své
finanční
prostředky
předev ším
od
společnosti ČEZ a.s. Disponuje pěti projekty: Oranţová učebna (zkvalitnění výuky technických předmětŧ ve školách), Oranţové kolo
(charitativní
(odstranění rekonstrukce
bariér a
interaktivní ve
výstavby
projekt),
školách), dětských
Oranţové
Oranţové hřišť)
a
schody
hřiště
(podpora
Podpora
regionŧ
(podpora místních veřejně prospěšných projektŧ v oblasti kultury, 162
http://www.nadacevodafone.cz/cs/o-nas/poslani-a-cile.shtml
103
vzdělávání, sportu, ţivotního prostředí, rozvoje infrastruktury, zdravotnictví a dalších). Nadace Vinci Boţeny
Němcové
1881/5,
120
00
Praha
2
–
Nové
Město,
www.nadacevinci.cz. Svou činností navazuje Nadace Vinci „na aktivity FONDATION VINCI zřízené u mateřské skupiny ve Francii. Vŧdčí myšlenkou jejího zaloţení bylo konstatování, ţe pracovní a asociativní ţivot často oddělují sociální a kulturn í bariéry, a proto se snaţí zakládat spojovací mŧstky mezi podnikem a ţivotem obcí.“
163
Podporuje
výhradně projekty, které mohou zaměstnanci VINCI podpořit svým osobním
přínosem
pracovních
kompetencí,
poradenstvím,
navázáním kontaktŧ. Nadace disponuje s ročním rozpočtem v částce 2.000.000,-Kč. Český národní fond kultury Adresa: Glazunovova 855/8, 148 00, Praha - Kunratice Nadace Český hudební fond Adresa: Besední 3, 118 00, Praha 1, www.nchf.cz. Posláním nadace je podpora rozvoje české hudební kultury. Jsou podporováni začínající umělci, příspěvek se mŧţe vztahovat také na zajištění materiálních podmínek realizace nových děl a činností s českou hudební kulturou spojených a p odpora se mŧţe vztahovat na
zajištění
významné
a
materiálních jinými
podmínek
moţnostmi
projektŧ
obtíţně
nezastupitelné,
schopných
svého
financování. Nadační příspěvky jsou trojího druhu: na základě grantového řízení,
na
základě
výběrového
řízení
a
příspě vky
udělované
z Nadačního investičního fondu. Open Society Institute – Nadace Open Society Fund Adresa: Seifertova 47, 130 00, Praha3, www.osf.cz.
163
Cit.: http://www.nadacevinci.cz/cs/pravidla-pro-pridelovani-nadacnich-prispevku
104
Nadace OSF Praha byla zaloţena jako součást mezinárodní sítě Sorosových nadací. Její postavení mezi českými
nadacemi je
výjimečné – je totiţ podporována soukromým zahraničním dárcem. Základními programovými oblastmi této nadace jsou: podpora budování právního státu, lidská práva a diskriminace, rozvoj občanského
sektoru,
posilování
občanské
společnosti
a
mezinárodní spolupráce. Ministerstvo kultury ČR – podpora regionálních kulturních tradic Maltézské nám. 1, 11811, Praha 1 – Malá Strana, www.mk.cz Nutností pro podání ţádosti je vyplněný dvou formulářŧ Ţádosti o státní dotaci pro rok 2011 spolu s dalšími potřebnými přílohami a dodatky. Ţádat mohou fyzické a právnické osoby, zabezpečující konkrétní kulturní činnost, obce a města. MK ČR přispívá maximálně 70% rozpočtových kalkulovaných neinvestičních nákladŧ a výše příspěvku je závislá na aktuálním stavu státního rozpočtu. Z dotace není moţno hradit investiční náklady, náklady přímo nesouvisející s realizací projektu, mzdy a c e s t o v n é , d a r y , v ě c n é c e n y , a t p . 164 Dotace z rozpočtu města Stráţnice Městský úřad Stráţnice, Náměstí Svobody 503, 69662, Stráţnice, www.straznice-mesto.cz. Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj, Ţerotínovo ná m. 3/5, 60182, Brno, www.kr jihomoravsky.cz. Dotace jsou zaměřeny na: oblast kultury a památkové péče, o. sociálních sluţeb, o. ţivotního prostředí, o. zdravotnictví, aj. Pro naši potřebu jsou dŧleţité tři dotační programy: památková péče,
kulturní
zařízení
a
kultura,
které
se
svým
pŧsobením
vztahují na území Jihomoravského kraje, nebo tomuto kraji přináší projekt určitý přínos. Vyhlašují se dotační programy, mohou být uděleny mimořádné dotace. 164
Více viz: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/granty-adotace/Podpora-regionalnich-kulturnich-tradic.doc
105
Jm kraj mimo jiné administruje dotace z EU, především zmíněné operační programy Přeshraniční spolupráce. Culture (česká kancelář) Adresa: Celetná 17, 110 00 Praha 1, www.programculture.cz. Oblast podpory: kultura Program
Evropské
unie
Culture
navazuje
svým
posláním
částečného financování mezinárodních projektŧ z oblasti kultury na dříve uskutečněný program Culture 2000. Program má tři akční linie. Linie 1 je zaměřena na podporu kulturních projektŧ. Tyto projekty jsou rozděleny do dalších okruhŧ:
krátkodobé
projekty,
dlouhodobé
projekty,
literární
překlady, spolupráce se třetími zeměmi a evropské festivaly. Linie 2 je určena podpoře subjektŧ aktivních v oblasti kultury na evropské úrovni, forma podpory je dotace na provoz spojená se stálým
pracovním
programem
v kategoriích
vyslanec,
síť
a
subjekty podporující kulturní politiku EU. Třetí linie podporuje národní kanceláře a problematiku sběru, analýzy a šíření informací v oblasti kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní politiky. Dotace jsou určeny pro projekty krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Liší se však podmínkami, které jsou pro získání dotace u kaţdého okruhu specifické. International Visegrad Fund Adresa:
Kralovské
udolie
8,
811
02,
Bratislava,
Slovenská
republika www.visegradfund.org Oblast podpory: kultura, vzdělávání, volný čas, ostatní Finanční
dotace
jsou
udělovány
v rámci
standardních
grantŧ.
Granty na podporu malých projektŧ jsou podporovány částkou do výše 5.000,-€, termín odevzdání ţádostí je 1. března 2011. Na standardní střednědobé projekty (maximální délka projektu 12 měsícŧ) jsou přidělovány příspěvky nad 5.000, -€. O tuto formu podpory je nutno si zaţádat do 15. března roku 2011. Visegrad Strategic Program je určen pro dlouhodobé projekty strategického 106
charakteru, jejichţ délka se pohybuje v rozmezí 12 aţ 36 měsícŧ. Termín pro odevzdání ţádosti spolu s popisem projektu spadá na 16.
květen
roku
2011.
Neexistuje
zde
ţádný
finanční
limit,
prŧměrně se však výše grantu pohybuje okolo 30.000, - €. V rámci schváleného rozpočtu jsou finanční zdroje pouţívány na podporu
činností
vědecká
výměna
v oblastech: a
výzkum,
kulturní výměny
spolupráce, mladých,
školství,
přeshraniční
spolupráce a podpora turismu. Ţádosti se posílají elektronickou a zároveň poštovní formou. EHP/Norska www.mkcr.cz/ehp-norsko, www.eeagrants.com, www.eeagrants.cz Program finančních mechanismŧ je pětiletého charakteru. První období podpory se uskutečnilo roku 2004 – 2009, v současné době se plní plán programu pro roky 2009 – 2014. Roční finanční příspěvek byl stanoven ve výši 257,7 mil. €. Program je určen patnácti členŧm Evropské unie a je finančně zastřešen třemi státy (Island, Norsko, Lichtenštejnsko). Operační program přeshraniční spolupráce 2007 –2013 a) Slovenská republika – ČR b) Rakousko – ČR www.strukturalni-fondy.c Ad a) Řídícím orgánem OP ČR – SR je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR, na území českého státu za něj co by národní orgán nese zodpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj. Celkově je pro tento program vyčleněno 92,74 mil. €, z nichţ je pro
českou
stranu
vyčleněno
56,55
mil.€
a
je
poţadována
spoluúčast z veřejných zdrojŧ českého i slovenského veřejného rozpočtu ve výši 16,37 mil. €. Operační program obsahuje tři prioritní
osy: podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje
přeshraničního
regionu
a
spolupráce,
rozvoj
dostupnosti
přeshraničního území a ţivotního prostředí a technická pomoc. Ad b) Řídícím orgánem OP ČR – Rakousko je Úřad spolkové vlády Dolního
Rakouska,
na
území
českého
státu
za
něj
nese
zodpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro tento program je 107
z ERDF vyčleněno 107,44 mil. €, které mají být z českých a rakouských veřejných rozpočtŧ doplněny o 18,96 mil. €. Pro českou stranu je z fondŧ EU plánováno 69,12 mil €. Operační program obsahuje tři prioritní
osy: Socioekonomický rozvoj,
cestovní ruch a transfer know-how, dále regionální dostupnost a udrţitelný rozvoj a technická pomoc. Příloha B – dotazník pro vlastní prŧzkum 1) POHLAVÍ, VĚK MUŢ / ŢENA ……………………….. 2) ZAMĚSTNÁNÍ (POVOLÁNÍ) STUDENT V DOMÁCNOSTI, MATEŘSKÁ DOVOLENÁ DŦCHODCE NEZAMĚSTNANÝ PRACUJI JAKO ……………………… 3) DOSAŢENÉ VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ VYUČEN BEZ MATURITY VYUČEN S MATURITOU STŘEDNÍ ODBORNÉ BEZ MATURITY STŘEDNÍ ODBORNÉ S MATURITOU ÚPLNÉ STŘEDNÍ VŠEOBECNÉ VYSOKOŠKOLSKÉ 4) MÍSTO BYDLIŠTĚ STRÁŢNICE A NEJBLIŢŠÍ OKOLÍ SLOVÁCKO OSTATNÍ JIŢNÍ MORAVA SEVERNÍ MORAVA ČECHY SLOVENSKO JINÉ 5) VELIKOST BYDLIŠTĚ DO 2 TISÍC OBYVATEL OD 2 DO 10 TISÍC OBYVATEL OD 10 DO 50 TISÍC OBYVATEL OD 50 DO 100 TISÍC OBYVATEL NAD 100 TISÍC OBYVATEL 6) CO VÁS PŘIMĚLO K NÁVŠTĚVĚ LETOŠNÍHO FESTIVALU? STÁLÝ ZÁJEM POZVÁNÍ PŘÁTEL DOPORUČENÍ OD ZNÁMÝCH ZPRÁVY V TISKU UPOUTÁVKY V TV VYSÍLÁNÍ 7) FREKVENCE NÁVŠTĚV MFF KAŢDOROČNĚ
108
TÉMĚŘ KAŢDOROČNĚ OBČAS, PŘÍLEŢITOSTNĚ LETOS POPRVÉ 8) KTERÉ DNY JSTE NA FESTIVALU? JEN PÁTEK JEN SOBOTA JEN NEDĚLE PÁTEK, SOBOTA PÁTEK, NEDĚLE SOBOTA, NEDĚLE PÁTEK, SOBOTA, NEDĚLE 9) JSTE ZDE SÁM / SAMA S PŘÍTELEM / S PŘÍTELKYNÍ SE SKUPINOU PŘÁTEL S PŘÍBUZNÝM, S RODINOU S HROMADNÝM ZÁJEZDEM JAKO ÚČINKUJÍCÍ, SE SOUBOREM 10) JSTE NĚJAKÝM ZPŦSOBEM ZAPOJEN/A DO FOLKLORNÍ ČINNOSTI? AKTIVNÍ ČLEN FOLKL. SOUBORU NEBO SKUPINY BÝVALÝ ČLEN FOLKL. SOUBORU NEBO SKUPINY ZAPOJENÍ DO ORGANIZACE FOLKL. AKCÍ V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ NEVŠTĚVUJI LIDOVÉ SLAVNOSTI NEBO VYSTOUPENÍ SOUBORŦ NEZAPOJUJI SE 11) Z JAKÉHO DŦVODU JSTE PŘIJEL/A NA MFF? OHODNOŤTE POSTUPNĚ NÁSLEDUJÍCÍ MOŢNOSTI POMOCÍ ZNÁMEK NA STUPNICI 1-4 (1=PLNĚ VYSTIHUJE, 2=ČÁSTEČNĚ VYSTIHUJE, 3=ČÁSTEČNĚ NEVYSTIHUJE, 4=VŦBEC NEVYSTIHUJE) BLIŢŠÍ SEZNÁMENÍ SE S FOLKLOREM 1 2 3 4 UMĚLECKÝ PROŢITEK 1 2 3 4 POBAVENÍ, ROZPTÝLENÍ 1 2 3 4 SPOLEČENSKÝ ZÁŢITEK 1 2 3 4 JAKO ÚČINKUJÍCÍ / PRACOVNÍ DŦVODY 1 2 3 4 12) CO VÁS NA FESTIVALU ZAJÍMÁ, PŘITAHUJE? (POSUĎTE POSTUPNĚ NÁSLEDUJÍCÍ MOŢNOSTI POMOCÍ ZNÁMEK NA STUPNICI 1-3: 1=SILNÝ ZÁJEM, 2=STŘEDNÍ ZÁJEM, 3=ŢÁDNÝ, TÉMĚŘ ŢÁDNÝ ZÁJEM) PROGRAMY NA STADIONECH 1 2 3 PŘEHLÍDKA LIDOVÝCH ŘEMESEL, PÁSMA V MVJVM 1 2 3 PROGRAMY, PŘEDNÁŠKY, PÁSMA NA ZÁMKU 1 2 3 KROJOVÝ PRŦVOD MĚSTEM 1 2 3 NEFORMÁLNÍ AKTIVITYSOUBORŦ V PARKU A MVJVM 1 2 3 VOLNÉ ZÁBAVY S LIDOVÝMI MUZIKAMI V PARKU 1 2 3 13) ZAJÍMAJÍ VÁS POŘADY, PŘÍPADNĚ VYSTOUPENÍ FOLKLORNÍCH SOUBORŦ ZAMĚŘENÉ NA URČITÝ REGION? POSUĎTE NÁSLEDUJÍCÍ OBLASTI PODLE VLASTNÍCH PREFERENCÍ NA STUPNICI 1-3 (1=ZAJÍMÁ, 2=JE MI TO JEDNO, 3=NEZAJÍMÁ) VALAŠSKO 1 2 3 LAŠSKO A SLEZSKO 1 2 3 HANÁ 1 2 3 SLOVÁCKO 1 2 3 HORÁCKO, PODHORÁCKO 1 2 3 VÝCHODNÍ ČECHY 1 2 3 JIŢNÍ ČECHY, CHODSKO 1 2 3
109
ZÁPADNÍ ČECHY, PLZEŇSKO STŘEDNÍ A SEVERNÍ ČECHY
1 1
2 2
3 3
14) JAK HODNOTÍTE ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ MFF? POSUĎTE PODLE ZNÁMEK NA STUPNICI 1-5 (1=VELMI SPOKOJEN/A, 2=SPÍŠE SPOKOJEN/A, 3=SPÍŠE NESPOKOJEN/A, 4=NESPOKOJEN/A, 5=NEVÍM, NEHODNOTÍM) POŘADY NA STADIOINECH, NA ZÁMKU, MVJVM 1 2 3 4 5 INFORMOVANOST O POŘADECH, AKCÍCH 1 2 3 4 5 OBČERSRVENÍ, STRAVOVÁNÍ 1 2 3 4 5 UBYTOVÁNÍ 1 2 3 4 5 CENA VSTUPNÉHO 1 2 3 4 5 PARKOVÁNÍ 1 2 3 4 5 TOALETY 1 2 3 4 5 OSTATNÍ SLUŢBY 1 2 3 4 5 PROPAGACE 1 2 3 4 5
Příloha C – Rozhovor s ředitelem NÚLK, panem Janem Kristem. Váţený
pane
řediteli,
chtěla
bych
Vás
tímto
poţádat
o
menší
interview týkající se MFF Stráţnice a NÚLK ve Stráţnici. 1. Jak se Vám jeví novodobá varianta spojení MFF Stráţnice a Dětské Stráţnice? Byl to p odle Vás krok vpřed? O
této
variantě
jsme
uvaţovali
nepřetrţitě
obnovením Dětské Stráţnice před cca 10 lety.
od
diskusí
před
Má totiţ několik
výhod. Dva termíny znamenají dvakrát technické oţivení areálu, dvakrát platit všechny sluţby, na Dětskou Stráţni ci byla přes velkou propagaci minimální návštěvnost atd. Tato varianta je úsporná na čas i finance a co je hlavní: není třeba vyčleňovat dětský folklor někam zvlášť. Vţdy byl součástí celého folklorního dědictví. Podařilo se nám, ţe při spojení obou akcí j sme ušetřili čas, práci atd. a přitom jsme nevynechali ani jediný program Dětské Stráţnice. Je to rozhodně krok správným směrem.
2. MFF Stráţnice se svým obsahem řídí určitou koncepcí. Máte nějaké inovační vize do budoucna? Festival má svou koncepci, kter á se neustále inovuje. Nárŧstem pořadŧ při sloučení MFF a DS bylo třeba pozměnit strukturu řízení
110
této velké akce: výbor, dramaturgicko -produkční rada, pod nimi Programová rada a Senát PR, štáby pořadŧ a technické štáby. Inovování je tak intenzivní, ţe jsm e zřejmě jediný festival, který má
přebytek
programových
koncepcí
a
mŧţe
si
mezi
nimi
v diskusích vybírat, čemu dá přednost a proč. Toto vše udrţuje MFF+DS na vysoké programové a umělecké úrovni. Stále mŧţeme nabízet novinky. 3. Je něco, o čem si myslíte, ţe by se mělo v oblasti přípravy a organizace festivalu výrazněji změnit? Jak je vidět z předešlé odpovědi – ani ne. Musí se však pracovat systematicky
a
neustále
věnovat
pozornost
jak
tématŧm,
tak
výchově nové generace autorŧ a reţisérŧ.
4. Jak
se
díváte
na
moţnost
zisku
finančních
prostředkŧ
z jiných zdrojŧ, nikoli jen z příspěvku ze státního rozpočtu na činnost ústavu? To
je
zboţné
přání
všech.
Zásadní
je
příjem
ze
vstupného.
Získáváme téţ dotaci z grantového programu Kulturních aktivit. K tomu je třeba připočítat ještě prostředky za reklamu atd. Pokud to nestačí, musí to ústav doplnit z příspěvku na svou činnost, coţ jde na úkor jiných úkolŧ. Bohuţel, se zhoršující se ekonomickou situací se nedaří získat tolik potřebné sponzory. V tom jsme na tom stejně jako ostatní. 5. Nepociťujete
nedostatek
organizace
v podobě
chybějícího
pracovníka na pozici fundraisera, případně projektového manaţera? To je jenom jedno z několika chybějících pracovníkŧ na tu spoustu úkolŧ, které musí ústav plnit a řešit. Ideální by to bylo. Ovšem pro ústav je festival jen jednou z celé řady aktivit. My jsme především 111
výzkumná
organizace
a
zde
pociťujeme
absenci
některých
specialistŧ ještě palčivěji. Zatím si vypracováváme projekty sami. 6. Vychází vám město Stráţnice
při pořádá ní festivalu vstříc?
Pokud ano, pomáhá dostatečnou měrou? S městem samozřejmě spolupracujeme při pořádání festivalu. Jinak to ani nejde. Ovšem jeho pomoc byla zásadní při obnově Dětské Stráţnice. To na sebe město vzalo i úkol shánění sponzorŧ. Ukázalo se však, ţe ani jeho, ani naše společné síly k tomu nestačí. Spojení MFF a DS se ukázalo být nezbytné. Jinak město se stará o výzdobu ve městě (my nemŧţeme investovat do cizího majetku),
odpouští
nám
poplatky
ze
vstupného
a
na
základě
smlouvy nám přispívá na obě akce po 100.000 Kč. Jistě, jsou města, které si kulturní akce – zvláště tak věhlasné, jako ty naše – hýčkají a dotují je výrazně, jen aby nepřešly jinam. Zde přeţívá stále představa o povinnosti státu a město se drţí zpět. I za to, čím nás podporuje, jsme však vděční. 7. Počátkem 80. let a roku 1997 proběhly sociologické výzkumy zaměřené
na
potřeby
vzhledem
neuvaţujete
MFF o
Stráţnice
a
k festivalu,
znovu-provedení
jeho
návštěvníky
spokojenost, podobného
(jejich apod.),
výzkumu?
V podstatě byly totiţ tyto výzkumy provedeny v třináctiletém časovém rozestupu a naskýtá se zde tedy moţnost po tomto časovém intervalu opět podobný výzkum provést a porovnat tak vývoj festivalu prostřednictvím dojmŧ a názorŧ jeho návštěvníkŧ. Uvědomujeme si význam sociologickýc h prŧzkumŧ návštěvníkŧ festivalu.
Byli jsme první a zatím téţ jediný festival (pokud je
nám známo), který je vyuţívá. Chtěli jsme prŧzkum uţ provést, ale v posledních dvou letech jsme od něj museli odstoupit právě z finančních dŧvodŧ. Náš zájem je však tr valý.
112
8. Další v
otázka
je
prostorách
knihovnu. otevřené
zámku
Neuvaţujete studijní
odbornými
zaměřena
na
nalezneme však
o
knihovny
publikacemi,
oblast
historickou moţnosti
s veškerými
které
vzdělávání
se
týkají
zámeckou
zřízení jiţ
–
denně
vydanými
tradi ční
lidové
kultury, folkloru a jeho projevŧ vŧbec? V této otázce Vám splývají dvě záleţitosti, jeţ je nutno oddělit. Historická zámecká knihovna je u nás instalována jako součást prohlídkové
trasy.
Ovšem
nepatří
nám,
my
s ní
nemŧţeme
disponovat a jakkoliv nakládat. Její správou je od padesátých let 20. století pověřeno Národní muzeum. Něco jiného je naše odborná knihovna.
Ta
je
zařazena
do
sítě
veřejných
knihoven
a
je
badatelŧm běţně k dispozici. Také ji po předchozí domluvě běţně vyuţívají. A navíc, uţ pár let ústav provozuje tzv. elektronickou knihovnu,
v níţ
jsou
v digitální
podobě
zpřístupněny
vzácné
publikace a časopisy, k nimţ se zájemci dostávají v knihovnách jen s obtíţemi. A ta je dokonce na webových stránkách ústavu. Myslím si, ţe v tomto mŧţeme být jiným institucím vzorem. 9. Poslední otázka je mírně negativního charakteru – donesla se mi zpráva o nutnosti sníţení stavu pracovníkŧ NÚLK. Tato skutečnost bude mít jistě určitý vliv na chod organizace, jste připraveni se s touto situací vypořádat? Ano, to je pravda. Ani náš ústav nestojí mimo vše, co se v naší zemi děje. Museli jsme sníţit početní stav pracovníkŧ o 10 % jako jiní.
A shodou okolností nám letos končí Výzkumný záměr pro
léta 2004-2010, takţe odchází dalších 10 % zaměstnancŧ. Toto celkové sníţení je veliké. Je ale otázkou, zda je i poslední. Do chodu a činnosti ústavu se to samozřejmě promítne. A nám nezbude nic jiného, neţ se s tím vypořádat. Ani si nedovedu představit, ţe by tak tomu nebylo. Velice Vám děkuji za ochotu a moţnost rozho voru. L.Kučerová 113
