Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 a odst. 4, § 41 odst. 2 a § 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 10. února 2014 pod čj. MSMT-40855/2013 Studijní a zkušební řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s.
......................................................... Mgr. Karolína Gondková ředitelka odboru vysokých škol
Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Studijní a zkušební řád
1
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Studijní a zkušební řád Metropolitní univerzity Praha, o. p. s. upravuje pravidla studia na Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. (dále jen „MUP“) v akreditovaných bakalářských studijních programech (dále jen „bakalářské studium“), magisterských studijních programech (dále jen „magisterské studium“) a doktorských studijních programech (dále jen „doktorské studium“).
Čl. 2 OBECNÁ USTANOVENÍ Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců a člení se na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátek výuky, zkouškového období a další podrobnosti týkající se organizace výuky jsou stanoveny v Harmonogramu akademického roku, který schvaluje rektor a ředitel MUP.
Čl. 3 VÝUKA (1) Výuka se skládá především z přednášek, seminářů, konzultací, případně praxe. (2) V bakalářském a magisterském studiu je výuku možno realizovat těmito formami: a) řádná výuka v prezenční formě studia (pravidelné přednášky a semináře v 13 týdnech výuky) b) řádná výuka v kombinované formě studia (pravidelná soustředění) c) bloková výuka v kombinovaném studiu (celý daný předmět je kompletně odpřednášen v blocích) d) předměty se zvláštním časovým režimem (např. formou časově přesně vymezené stáže zahraničního lektora). (3) Studijní předměty jsou povinné, povinně volitelné nebo volitelné. (4) Formou hodnocení studia jsou zejména zápočty, klasifikované zápočty, zkoušky (dále jen „atestace“), které mohou být ústní, písemné nebo kombinované, a státní závěrečné zkoušky (dále jen „SZZK“), resp. státní doktorské zkoušky (dál jen „SDZK“) a obhajoby disertačních prací (dále jen „disertace“). Hovoří-li se dále o SZZK, rozumí se tím i její část. (5) Před zahájením skládání atestace studentem je student povinen prokázat svoji totožnost, a to buď průkazem studenta MUP nebo průkazem totožnosti.
2
Čl. 4 STUDIJNÍ PLÁN, DOBA A FORMY STUDIA (1) Studijní plán představuje rozpis požadovaného absolvování studijních povinností daného studijního programu podle semestrů a ročníků, základních forem výuky, počtu hodin v týdnu nebo semestru a kreditového ohodnocení předmětů (ECTS). Dále stanoví, ze kterých předmětů, případně ve kterých semestrech a ročnících jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty, zkoušky, SZZK, SDZK a obhajoba bakalářských a diplomových prací nebo disertací. (2) Student má povinnost absolvovat celé studium v nezměněné struktuře dle studijního plánu platného v okamžiku zahájení jeho studia na MUP, s výjimkou pokračování ve studiu po jeho přerušení; v takovém případě se postupuje podle pravidel stanovených v čl. 8 odst. 4 nebo v čl. 24 odst. 4 tohoto Studijního a zkušebního řádu MUP (dále jen „SZŘ“). (3) Standardní doba studia bakalářského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let. Standardní doba studia magisterského studijního programu je dva roky, maximální doba studia je šest let. Do maximální doby studia se započítává opakování ročníku, přerušení studia a lhůta pro složení SZZK dle tohoto SZŘ. (4) Standardní doba studia doktorského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let. Do maximální doby studia se započítává přerušení studia a lhůta pro složení SDZK a obhajobu disertace dle tohoto SZŘ. (5) Na MUP lze studijní programy studovat v prezenční formě studia a v kombinované formě studia. (6) O změnu formy studia v bakalářských a magisterských studijních programech z prezenční na kombinovanou a naopak v rámci jednoho studijního oboru je možné požádat prorektora pro studijní záležitosti. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do 31.10. akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději poslední den před dnem zahájení akademického roku dle Harmonogramu akademického roku, v němž má být forma studia změněna. Je-li žádost podána včas, má-li student splněny atestace za akademický rok, ve kterém o změnu formy studia žádá a uhradil-li rozdíl na školném v případě dle čl. 34 odst. 9 písm. a) tohoto SZŘ, prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. V opačném případě prorektor pro studijní záležitosti žádost zamítne. (7) Pokud student podá písemnou žádost o změnu formy studia z prezenční na kombinovanou v bakalářských a magisterských studijních programech v odůvodněných případech v průběhu akademického roku, může mu být přestup umožněn i v průběhu akademického roku, v němž má být forma studia změněna, avšak nejdříve od začátku nejbližšího následujícího semestru a po splnění všech atestací semestru, ve kterém o změnu formy studia žádá. V takovém případě se čl. 4 odst. 6 věta třetí tohoto SZŘ nepoužije a prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. Změna formy studia dle tohoto odstavce má vliv na výši školného až od začátku následujícího akademického roku a student nemá právo na snížení školného za daný akademický rok. (8) Student, který podal žádost o změnu formy studia dle čl. 4 odst. 6 nebo 7 tohoto SZŘ a který v minulosti nevykonal přijímací zkoušku dle Řádu přijímacího řízení MUP, má povinnost tuto zkoušku před schválením žádosti o změnu formy studia vykonat. Schválení žádosti o změnu formy studia dle čl. 4 odst. 6 nebo 7 tohoto SZŘ je podmíněno úspěšným složením přijímací zkoušky dle Řádu přijímacího řízení MUP. (9) O změnu formy studia v doktorských studijních programech z prezenční na kombinovanou a naopak v rámci jednoho studijního oboru je možné požádat prorektora pro studijní záležitosti před zahájením akademického roku, v němž má být forma studia změněna. Je-li písemná žádost studenta o změnu formy studia doručena MUP nejpozději poslední den před dnem posledního
3
zasedání oborové rady předcházejícího dnu zahájení akademického roku, v němž má být forma studia změněna, schválí-li změnu formy studia oborová rada a uhradil-li student rozdíl na školném v případě dle čl. 34 odst. 9 písm. a) tohoto SZŘ, prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. V opačném případě prorektor pro studijní záležitosti žádost zamítne.
Čl. 5 FORMY VÝUKY (1) Vyučující pověřený výukou stanoví v mezích akreditovaného studijního programu a v souladu se zařazením předmětu: a) zaměření přednášek, seminářů a praxe, b) formu atestace a podmínky k jejímu splnění, c) literaturu předepsanou ke studiu. (2) Program přednášek, seminářů a praxe a jejich obsazení vyučujícími se zpracovává pro ročníky a jednotlivé semestry a oznamuje se v informačním systému MUP (dále „SIS“) s dostatečným předstihem. (3) Vyučující mají povinnost vypsat hodiny určené studentům pro individuální konzultace.
ČÁST II. BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ STUDIUM
Čl. 6 ZÁPIS (1) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením Smlouvy o studiu a předložením dokladu o zaplacení poplatku za studium (dále jen„školné“) na příslušný akademický rok nebo první splátky školného na příslušný akademický rok v případě platby školného ve dvou splátkách dle Ceníku poplatků MUP, je-li studium zpoplatněno. Ředitel pro ekonomiku a provoz může ze závažných důvodů povolit studentovi placení školného ve více splátkách, než stanoví Ceník poplatků MUP, případně povolit placení školného v jiných termínech splatnosti, než stanoví Směrnice o poplatcích, a to na základě písemné odůvodněné žádosti. (3) Zápisy do prvního ročníku studia se konají v termínech stanovených Harmonogramem akademického roku. Osobní účast na zápisech do prvního ročníku studia je pro studenty povinná. (4) Úsekem studia je ročník. Do vyššího ročníku je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti (povinné a povinně volitelné kurzy) stanovené pro předchozí ročník, má ke dni zápisu všechny splněné studijní povinnosti řádně zapsány v SIS, má uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP a předloží doklad o zaplacení školného na další akademický rok. Čl. 6 odstavec 2 tohoto SZŘ platí obdobně. (5) Student může být zapsán do vyššího ročníku i v případě, že nesplnil nejvýše dva povinné nebo povinně volitelné kurzy stanovené studijním plánem pro předchozí ročník studia. Za převedení kurzů student hradí poplatek dle Ceníku poplatků MUP. Žádost o převedení kurzů podává
4
student prorektorovi pro studijní záležitosti nejpozději ke dni zápisu do vyššího ročníku stanoveného Harmonogramem akademického roku. Spolu s žádostí předkládá student doklad o zaplacení poplatku za převod kurzů do dalšího ročníku dle Ceníku poplatků MUP. Kurzy mohou být převedeny do dalšího ročníku pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. Je-li žádost o převedení kurzů podána opožděně anebo není-li k ní přiložen doklad o zaplacení příslušného poplatku, přihlíží se k ní, jako by nebyla podána. Nesplněné kurzy se převádí do následujícího akademického roku a atestace z těchto kurzů je student povinen splnit v termínech zkouškového období nejpozději do konce akademického roku, v němž si je opakovaně zapsal; pro plnění atestací převedených kurzů z cizího jazyka platí ustanovení čl. 11 odst. 8 tohoto SZŘ. Pro plnění opakovaně zapsaných kurzů platí obdobně pravidla stanovená v čl. 7 písm. b) tohoto SZŘ pro studium formou individuálního studijního plánu. Souborná atestace z cizího jazyka dle čl. 11 odst. 5 tohoto SZŘ se pro účely převedení kurzů dle ustanovení čl. 6 odst. 5 a 6 tohoto SZŘ považuje za jeden kurz. Opakovaný převod kurzů do dalšího ročníku není možný. (6) Pokud student nesplní nejvýše dva povinné nebo povinně volitelné kurzy ve 3. roce bakalářského resp. 2. roce magisterského studia, požádá prorektora pro studijní záležitosti nejpozději do začátku následujícího akademického roku o možnost prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok, ve kterém musí tyto atestace splnit. Na tyto nesplněné kurzy se pohlíží analogicky dle čl. 6 odst. 5 tohoto SZŘ a student má povinnost hradit poplatek jako za převedení kurzů do dalšího ročníku dle Ceníku poplatků MUP. Spolu s žádostí předkládá student doklad o zaplacení příslušného poplatku dle Ceníku poplatků MUP. Je-li žádost o prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok podána opožděně anebo není-li k ní přiložen doklad o zaplacení příslušného poplatku, pohlíží se na ní, jako by nebyla podána. (7) Zápis do studia je proveden elektronicky zápisem studenta do SIS. (8) Student je povinen zapsat se prostřednictvím SIS na povinně volitelné předměty, případně volitelné předměty; na povinné předměty je zapsán automaticky. Studium dalšího cizího jazyka jako volitelného předmětu vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP je zpoplatněno dle Ceníku poplatků MUP.
Čl. 7 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Ve výjimečných a odůvodněných případech může student písemně požádat prorektora pro studijní záležitosti po souhlasu vedoucího příslušné katedry o povolení studia formou individuálního studijního plánu, který znamená, že: a) student je povinen složit všechny atestace daného ročníku v souladu s čl. 9 a 10 tohoto SZŘ; b) student není povinen navštěvovat výuku, ale je povinen pravidelně se zúčastňovat konzultací s vyučujícími podle jejich pokynů.
Čl. 8 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může prorektor pro studijní záležitosti přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do 31.10. akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději před zahájením semestru, v němž má být studium přerušeno; tuto lhůtu nelze prominout. Je-li žádost o přerušení studia podána opožděně, přihlíží se k ní, jako by nebyla
5
podána. Studium může být přerušeno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. V případě, kdy student žádá o přerušení studia od začátku letního semestru, dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia žádá. (2) Studium může být přerušeno i opakovaně. Nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium, jsou dva bezprostředně po sobě navazující semestry. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle po dobu čtyř bezprostředně po sobě navazujících semestrů. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout čtyři semestry. (3) Přerušení studia se zaznamenává do SIS a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia pozbývá student status studenta. (4) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Opětovný zápis do studia provede MUP elektronicky zápisem studenta do SIS na základě písemné žádosti studenta; pokud student tuto žádost nepodá bez zbytečného prodlení po ukončení přerušení studia, bude mu studium ukončeno. Po přerušení studia se student zapisuje do ročníku a semestru, v němž mu bylo studium přerušeno. Pokud student své studium na MUP přerušil, po skončení doby přerušení studia pokračuje ve studiu dle stejného studijního plánu, který byl platný v době, kdy student své studium na MUP zahájil. Pokud má student, který po přerušení studia pokračuje ve studiu, předepsán ve studijním plánu předmět, který se již aktuálně nevyučuje, rozhodne o řešení této výjimky prorektor pro studijní záležitosti, a to na návrh vedoucího příslušné katedry. (5) Na žádost studenta mu prorektor pro studijní záležitosti přeruší studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to na dobu, na kterou student o přerušení studia z tohoto důvodu požádá, nejdéle však na celou uznanou dobu rodičovství ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění (dále jen „zákon o vysokých školách“); nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium z tohoto důvodu, je jeden rok, jednotkou přerušení studia z tohoto důvodu je vždy jeden rok. Studium může být v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno i opakovaně. Studium bude v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno ode dne, který student uvede v žádosti o přerušení studia, avšak nejdříve ode dne doručení této žádosti na MUP a zároveň v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem nejdříve osm týdnů před předpokládaným datem porodu. Student v žádosti zároveň uvede, na jakou dobu přerušení studia žádá; tuto dobu uvede v celých letech. Přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím skončí ve shodný den roku, na který připadá konec přerušení studia z tohoto důvodu. Pokud bylo studium přerušeno od 29. února, končí přerušení dnem 28. února příslušného roku. Dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím žádá. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle ustanovení článku 8 odst. 2 tohoto SZŘ ani do maximální doby studia dle ustanovení čl. 4 odst. 3 tohoto SZŘ. Osoba v uznané době rodičovství, které bylo studium přerušeno dle tohoto ustanovení, může požádat o opětovný zápis do studia dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno; opětovný zápis do studia je však možný nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zahájení přerušení studia, a poté opakovaně vždy po uplynutí každého dalšího roku. Ustanovení čl. 8 odst. 3 a 4 tohoto SZŘ platí obdobně i pro přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím. (6) Žádost o přerušení studia dle ustanovení čl. 8 odst. 5 tohoto SZŘ se podává písemně a její součástí musí být uvedení uznané doby rodičovství a doklad o uznané době rodičovství. Uznanou dobu rodičovství je student povinen doložit úředně ověřenou kopií rodného listu dítěte a v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem kopií těhotenské
6
průkazky s uvedeným předpokládaným datem porodu; jakmile studentka, která doložila kopii těhotenské průkazky, porodí, je povinna dodat ověřenou kopii rodného listu dítěte, a to nejpozději do 20 týdnů po porodu.
Čl. 9 HODNOCENÍ STUDIA (1) Zkouškové období trvá 5 týdnů. (2) Ve zkouškovém období za příslušný semestr má každý student právo na tři řádné termíny z každého předmětu; student při tom musí respektovat termíny vypsané daným vyučujícím podle čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ. Vyučující nemá povinnost vypisovat další termíny nad rámec termínů stanovených čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ, pokud student vypsané termíny nevyužil. (3) Student je povinen se na termíny atestací řádně přihlašovat pouze prostřednictvím SIS. Student, který se nepřihlásí na termín atestace prostřednictvím SIS, nemůže být k plnění atestace připuštěn. Student může být vyzkoušen pouze v termínu, na který se přihlásil prostřednictvím SIS. Student je povinen absolvovat předepsané atestace pouze u toho vyučujícího, který daný kurz pro danou skupinu studentů přednášel, je-li to v daném případě možné. (4) Student se může v SIS odhlásit z termínu atestace, na který se přihlásil, nejpozději 2 hodiny před zahájením konání této atestace. (5) Všechny studijní povinnosti daného semestru se standardně plní ve zkouškovém období. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou v kombinované formě studia, předměty se zvláštním časovým režimem a dále předměty vyučované v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. (6) Každý vyučující v prezenční i kombinované formě studia (s výjimkou předmětů se zvláštním časovým režimem a předmětů vyučovaných v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia), vypíše nejméně 4 zkušební termíny rovnoměrně rozložené v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného blokovou výukou v kombinované formě studia vypsal podle odstavce 5 alespoň 1 zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 3 zkušební termíny v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia vypsal alespoň 1 zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 3 zkušební termíny v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Počet termínů atestací musí být dostatečný vzhledem k počtu studentů a jejich studijním povinnostem v příslušném ročníku. (7) Vyučující musí všechny zkušební termíny pro řádné zkouškové období vypsat v SIS nejpozději 7 pracovních dní před začátkem tohoto zkouškového období. Ve zcela výjimečných případech může vyučující vypsat zkušební termíny i v probíhajícím řádném zkouškovém období; v takovém případě však zkušební termín musí vyučující vypsat v SIS minimálně 5 pracovních dní před konáním tohoto zkušebního termínu. (8) Na žádost může prorektor pro studijní záležitosti povolit studentu opravný termín atestace. Opravný termín musí proběhnout ve lhůtě od 1. do 30. září příslušného akademického roku. Student podává žádost prorektorovi pro studijní záležitosti prostřednictvím studijního oddělení, a to nejpozději do 15. srpna příslušného akademického roku. Studijní oddělení žádost zaregistruje a předá prorektorovi. Při podání žádosti student zaplatí poplatek za opravný termín za každý
7
jednotlivý předmět, který je stanoven Ceníkem poplatků MUP v platném znění. Ze závažných zdravotních či sociálních důvodů může prorektor pro studijní záležitosti na základě žádosti studenta podané prostřednictvím studijního oddělení nejpozději spolu s žádostí o opravný termín a po předchozím souhlasu ředitele pro ekonomiku a provoz poplatek za opravný termín prominout. Na žádosti podané opožděně se pohlíží, jako by nebyly podány. (9) Studenti 3. ročníků bakalářského a 2. ročníků magisterského studia mohou z předmětů zimního semestru posledního ročníku studia absolvovat opravný termín již v rámci řádného zkouškového období letního semestru. Student musí v tomto případě podat žádost o vypsání tohoto termínu prorektorovi pro studijní záležitosti nejpozději do 30. dubna daného akademického roku. Student, který absolvuje opravný termín z předmětu zimního semestru posledního ročníku studia již v rámci řádného zkouškového období letního semestru, nemůže (v případě neúspěchu v tomto termínu) absolvovat opravný termín opětovně v září. (10) V případě, kdy prorektor pro studijní záležitosti povolí studentovi opravný termín atestace podle čl. 9 odst. 8 a 9 tohoto SZŘ, má vyučující příslušného předmětu povinnost vypsat ve lhůtě od 1. do 30. září příslušného akademického roku alespoň jeden opravný zkušební termín. (11) Student může nahlížet do textu své písemné zkoušky nebo písemné práce po vyhodnocení atestace vyučujícím, nejdéle však do konce daného akademického roku. Vyučující je povinen písemné zkoušky nebo písemné práce uchovávat do konce akademického roku, ve kterém atestaci hodnotil. (12) V mimořádných případech a na odůvodněnou žádost studenta rozhodne rektor o konání zkoušky před zkušební komisí. Členy zkušební komise jmenuje rektor na návrh vedoucího příslušné katedry. (13) Zvláštní pravidla pro hodnocení studia cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP stanoví čl. 11 tohoto SZŘ. V případě, že některé ustanovení čl. 11 tohoto SZŘ je v rozporu s některým ustanovením čl. 9 a 10 tohoto SZŘ, má v daném případě ustanovení čl. 11 tohoto SZŘ přednost; tím však není nikterak omezena platnost ostatních ustanovení čl. 9 a 10 tohoto SZŘ. (14) Pokud se v seminární práci nebo v jiné písemné práci studenta vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů (dále jen „plagiátorství“), může vyučující předložit tuto záležitost prorektorovi pro studijní záležitosti jako podnět k projednání disciplinární komisí MUP, anebo může studentovi práci vrátit k přepracování tak, aby k plagiátorství nedocházelo. (15) Atestace a ostatní formy hodnocení se konají v budovách MUP, případně v budovách smluvních partnerů MUP.
Čl. 10 HODNOCENÍ A ZÁPISY ATESTACÍ (1) Zápočty jsou klasifikovány „započteno“ nebo „nezapočteno“. Klasifikované zápočty jsou klasifikovány známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „nevyhověl(a)“ (4). Zkoušky jsou klasifikovány známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „nevyhověl(a)“ (4). (2) Výsledky splněných atestací musí vyučující zapsat v SIS do 5 pracovních dnů od konání atestace. (3) Hodnocením „nezapočteno“ nebo „nevyhověl(a)“ je student klasifikován také v případě, že se nedostaví na atestaci v termínu, na který se přihlásil nebo byl pozván, bez řádné omluvy podle čl. 30 tohoto SZŘ. (4) Zapisovat splněné atestace studentům do SIS je povinen vyučující, který splněnou atestaci udělil.
8
(5) Ve výjimečných případech, je-li výše uvedený vyučující dlouhodobě nepřítomen na MUP, je za tohoto vyučujícího oprávněn splněnou atestaci zapsat studentovi vedoucí katedry nebo akademický pracovník pověřený vedoucím katedry, které je výše uvedený vyučující členem, avšak pouze na základě písemného či elektronického sdělení vyučujícího, potvrzujícího splnění atestace. (6) Ve výjimečných případech, je-li výše uvedený vedoucí katedry dlouhodobě nepřítomen na MUP, je splněnou atestaci oprávněn zapsat studentovi prorektor pro studijní záležitosti.
Čl. 11 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO HODNOCENÍ STUDIA A ATESTACÍ CIZÍCH JAZYKŮ VYUČOVANÝCH NA KATEDŘE CIZÍCH JAZYKŮ MUP (1) Ve zkouškovém období za příslušný semestr má každý student právo na tři řádné termíny z každého cizího jazyka vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP; student při tom musí respektovat termíny vypsané Katedrou cizích jazyků MUP; ustanovení čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ se v tomto případě použije obdobně. Katedra cizích jazyků MUP nemá povinnost vypisovat další termíny nad rámec termínů stanovených čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ, pokud student vypsané termíny nevyužil. (2) V prezenční formě studia je pro atestace z cizích jazyků vždy vypisován první řádný zkušební termín ve 13. týdnu výuky, který jsou studenti povinni využít. Tento termín se koná v čase výuky a studenti se na něj nezapisují prostřednictvím SIS. (3) V kombinované formě studia je pro atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP vždy stanoven první řádný zkušební termín, který jsou studenti povinni využít. Tento termín je stanoven v souladu s rozvrhem výuky a studenti se na něj nezapisují prostřednictvím SIS. (4) V prezenční i kombinované formě jsou pro atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP vždy vypisovány dva další řádné termíny v rámci celého zkouškového období. (5) Studenti, kteří v zimním semestru neuspějí v atestacích z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP v řádném termínu, skládají v letním semestru soubornou atestaci za zimní i letní semestr v řádném zkušebním termínu, případně ji mohou dvakrát opakovat v řádných zkušebních termínech v rámci celého zkouškového období. Pokud ani poté neuspějí, mají možnost požádat o opravný termín. V takovém případě se postupuje podle čl. 9 odst. 8 a 9 tohoto SZŘ. (6) Student se může odhlásit z termínu atestace z cizího jazyka vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP, na který se přihlásil, nejpozději 24 hodin před zahájením konání této atestace, a to v SIS, anebo v případě prvních řádných termínů atestací vypsaných dle čl. 11 odst. 2 a 3 tohoto SZŘ zasláním e-mailové zprávy tajemníkovi Katedry cizích jazyků MUP. (7) Zapisovat splněné atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP studentům do SIS je povinen vyučující, který splněnou atestaci udělil nebo akademický pracovník pověřený vedoucím Katedry cizích jazyků MUP. (8) Pokud si student převede nesplněný kurz cizího jazyka do dalšího ročníku podle čl. 6 odst. 5, je povinen složit nejprve atestaci (případně soubornou atestaci) z tohoto převedeného kurzu a až poté může skládat atestace z tohoto cizího jazyka vztahující se k aktuálně studovanému semestru.
9
Čl. 12 PRAXE STUDENTŮ (1) Student může absolvovat povinnou praxi kdykoli v průběhu ročníku, v němž je podle studijního plánu zařazena. (2) Student předloží potvrzení o absolvování praxe vystavené subjektem, u něhož byla praxe vykonána, jinak se na něj hledí, jako by praxi nevykonal.
Čl. 13 UZNÁVÁNÍ STUDIJNÍCH POVINNOSTÍ (1) Studijní povinnosti, které student úspěšně vykonal na MUP, jiné vysoké škole, vyšší odborné škole nebo v rámci programů celoživotního vzdělávání, může prorektor pro studijní záležitosti na základě žádosti studenta a po vyjádření vedoucího příslušné oborové katedry uznat. V případě absolvovaných programů celoživotního vzdělávání může být studentovi uznáno až 60 % kreditů (studijních povinností) daného programu potřebných k ukončení programu získaných dříve v rámci celoživotního vzdělávání. Kritéria pro uznávání studijních povinností z předchozího studia stanovuje svým rozhodnutím rektor. (2) Žádost o uznání studijních povinností podává student na předepsaném formuláři prorektorovi pro studijní záležitosti prostřednictvím studijního oddělení, a to nejpozději do 30 dnů po zahájení semestru, v němž má být příslušná atestace absolvována. (3) Před zahájením studia v zahraničí schvaluje vedoucí katedry podle oboru studia na žádost studenta zahraniční studijní plán studentovi vysílanému na zahraniční vysokou školu na základě meziuniverzitních nebo mezinárodních dohod. (4) Po ukončení studijního pobytu v zahraničí uzná prorektor pro studijní záležitosti splnění studijních povinností na zahraniční vysoké škole, pokud byly vykonány podle schváleného zahraničního studijního plánu studenta, jako ekvivalent studia na MUP v daném semestru či akademickém roce. (5) V případě nesplnění povinností vyplývajících ze schváleného zahraničního studijního plánu studenta rozhodne o dalším postupu prorektor pro studijní záležitosti. (6) V případě účasti na pracovních stážích v rámci programu Erasmus schvaluje vedoucí příslušné katedry studentovi plán pracovní stáže a určuje jeden předmět ze studijního plánu příslušného semestru, ve kterém bude stáž vykonána (v návaznosti na charakter instituce, ve které je pracovní stáž vykonávána), který bude po úspěšném absolvování pracovní stáže uznán jako ekvivalent absolvované pracovní stáže v předepsaném studijním plánu. V případě neúspěšného absolvování pracovní stáže se aplikuje postup dle čl. 13 odst. 5 tohoto SZŘ. (7) Studijní povinnosti lze uznat jen tehdy, pokud od jejich splnění neuplynulo více než 10 let.
Čl. 14 STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (1) SZZK se konají v letním, podzimním a v zimním termínu. Termíny zveřejňuje prorektor pro pedagogické záležitosti vždy k 1. prosinci pro SZZK v zimním a k 1. dubnu pro SZZK v letním a podzimním termínu. (2) SZZK je ústní a veřejná. Je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního programu a studijního oboru.
10
(3) SZZK se skládá z několika částí podle studijního plánu a z obhajoby bakalářské práce v bakalářském studiu, resp. diplomové práce v magisterském studiu. Všechny části SZZK včetně obhajoby se konají zpravidla v jeden den. (4) SZZK je možné skládat teprve po splnění všech studijních povinností předepsaných studijním plánem. To platí i pro obhajobu bakalářské nebo diplomové práce (dále jen „kvalifikační práce“). SZZK je možné skládat zároveň až poté, co má student uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (5) Student přihlašuje k SZZK podáním „Přihlášky k SZZK“. (6) SZZK se koná před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy zkušební komise jmenuje a odvolává rektor řad z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou MUP. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Členy příslušné zkušební komise mohou být také vedoucí a oponent kvalifikační práce. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň dva členové. (7) SZZK zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise. SZZK se zahajuje obhajobou kvalifikační práce, další pořadí jednotlivých částí SZZK určuje zkoušený student. Po vylosování otázek má student právo na minimálně třicetiminutovou přípravu. (8) Seznam otázek k SZZK, platný pro zimní, letní a podzimní termíny bude zveřejněn zpravidla k 1. říjnu předchozího kalendářního roku. (9) Každá část SZZK a obhajoba kvalifikační práce se klasifikuje samostatně, a to známkami ”výborně” (1), ”velmi dobře” (2), ”dobře” (3) a ”nevyhověl(a)“ (4). Za samostatné části SZZK se považují: obhajoba kvalifikační práce a každý okruh otázek, z nichž si student losuje dané otázky pro ústní zkoušení. (10) Výsledná klasifikace každé části SZZK se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje zkušební komise na neveřejném zasedání v den konání SZZK. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Rozhodnutí zkušební komise vyhlásí její předseda veřejně v den konání SZZK. Pokud byla některá část SZZK klasifikována stupněm ”nevyhověl(a)“, student opakuje pouze tuto část. Stupněm ”nevyhověl(a)“ se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od SZZK. (11) O průběhu SZZK se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. (12) Každou část SZZK a obhajobu kvalifikační práce lze opakovat maximálně dvakrát; o mimořádném opravném termínu může ze zvláště závažných důvodů rozhodnout na základě písemné žádosti rektor. Opakovat SZZK, její část nebo obhajobu kvalifikační práce může student nejdříve v podzimním termínu při neúspěchu či nevykonání v letním termínu, v zimním termínu při neúspěchu či nevykonání v podzimním termínu a v letním termínu při neúspěchu či nevykonání v zimním termínu. V případě, že byla obhajoba kvalifikační práce klasifikována jako „nevyhověl(a)“, zkušební komise rozhodne, zda je třeba kvalifikační práci zpracovat nově na odlišné téma, zda ji postačí přepracovat, nebo zda postačí opakovat pouze obhajobu kvalifikační práce. V případě obhajoby nově zpracované kvalifikační práce je možné ji obhajovat nejdříve po šesti měsících ode dne předchozí obhajoby. Studenti, kteří opakují SZZK, jsou vždy zkoušeni podle otázek platných v době jejich předchozího pokusu o vykonání SZZK. (13) SZZK a obhajobu kvalifikační práce je student povinen dokončit v rámci standardní doby studia anebo v rámci prodloužení standardní doby studia maximálně o dva akademické roky. Student zároveň nesmí překročit maximální dobu studia dle čl. 4 odst. 3 tohoto SZŘ. a) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci standardní doby studia se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) nejpozději v září akademického roku ve kterém student splnil poslední
11
studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. b) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) později než v rámci standardní doby studia, avšak nejpozději v září akademického roku následujícím bezprostředně po ukončení akademického roku, ve kterém student měl splnit poslední studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK bez ohledu na to, zda využil možnosti prodloužení standardní doby studia dle čl. 6 odst. 6 tohoto SZŘ, nebo nikoliv; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. c) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci prodloužení standardní doby studia o dva akademické roky se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) později, než v rámci prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok dle čl. 14 odst. 13 písm. b) tohoto SZŘ, avšak nejpozději v září druhého akademického roku po ukončení akademického roku, ve kterém student měl splnit poslední studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK bez ohledu na to, zda využil možnosti prodloužení standardní doby studia dle čl. 6 odst. 6 tohoto SZŘ, nebo nikoliv, avšak pouze v případě, že student o prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok písemně požádá prorektora pro studijní záležitosti; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. Za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok student hradí poplatek dle Ceníku poplatků MUP. Standardní doba studia může být prodloužena o druhý akademický rok pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. Podmínkou podání žádosti o prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok je předchozí zaplacení poplatku za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok dle Ceníku poplatků MUP a podání žádosti nejpozději do konce předcházejícího akademického roku; na žádost podanou bez zaplacení příslušného poplatku a/nebo po stanoveném termínu se pohlíží, jako by nebyla podána.
Čl. 15 KVALIFIKAČNÍ PRÁCE (1) Kvalifikační prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s obsahem studijního oboru a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu. (2) Témata kvalifikačních prací zveřejňují katedry v SIS zpravidla k 1. dubnu akademického roku pro obhajoby konané v následujícím akademickém roce. (3) Téma kvalifikační práce schvaluje vedoucí katedry, který schvaluje (na návrh studenta) také vedoucího práce a (na návrh vedoucího práce) oponenta kvalifikační práce. (4) Téma kvalifikační práce si student druhého ročníku bakalářského studia a prvního ročníku magisterského studia vybírá z vypsaného seznamu, popřípadě navrhne téma vlastní. Vybrané téma si student závazně zadává vyplněním formuláře „Zadání kvalifikační práce", který podepisuje vedoucí katedry, vedoucí kvalifikační práce a student, který jej odevzdá na oddělení pro ukončování studia MUP (na univerzitních střediscích MUP na studijní oddělení střediska) do 30. června. Po termínu 30. června lze Zadání kvalifikační práce odevzdat pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, a to po schválení písemné žádosti studenta adresované prorektorovi pro studijní záležitosti. Tímto způsobem lze Zadání kvalifikační práce odevzdat nejpozději do 30.
12
listopadu. Nebude-li Zadání kvalifikační práce odevzdáno nejpozději do 30. listopadu, nemůže student přistoupit k obhajobě práce v daném akademickém roce. (5) Vedoucím kvalifikační práce je zpravidla akademický pracovník. Oponenta kvalifikační práce navrhuje vedoucí kvalifikační práce, a to nejpozději k datu odevzdání kvalifikační práce. Oponenta následně schvaluje vedoucí příslušné oborové katedry studenta. Jestliže oponenta nenavrhne vedoucí kvalifikační práce, pak tak učiní vedoucí příslušné katedry. Oponentem kvalifikační práce může být akademický pracovník nebo odborník z praxe. O výjimkách rozhoduje vedoucí příslušné katedry. (6) Změnu názvu kvalifikační práce či vedoucího kvalifikační práce je možno učinit pouze v závažných a odůvodněných případech, a to nejpozději čtyři měsíce před termínem odevzdání zpracované kvalifikační práce. Student žádá o změnu vedoucího oborové katedry prostřednictvím formuláře Žádosti. Vedoucí příslušné oborové katedry odsouhlasí změnu názvu anebo určí nového vedoucího kvalifikační práce. Obdobně se postupuje v případě, že vedoucí kvalifikační práce odstoupí od vedení dané práce. (7) Bakalářská práce musí mít minimální rozsah 40 normostran vlastního textu. Diplomová práce musí mít minimální rozsah 60 normostran vlastního textu. Jedna normostrana má 1800 znaků včetně mezer. (8) Student je povinen hotovou kvalifikační práci odevzdat elektronicky prostřednictvím SIS a v tištěné podobě na oddělení pro ukončování studia MUP (na univerzitních střediscích MUP na studijní oddělení střediska); podrobnosti stanoví rozhodnutí rektora. Termíny pro odevzdání jsou nejpozději: a) do 30. dubna kalendářního roku, v němž se hlásí na letní termín SZZK, b) do 15. června kalendářního roku, v němž se hlásí na podzimní termín SZZK, c) do 30. listopadu kalendářního roku, pokud se hlásí na zimní termín SZZK v následujícím kalendářním roce. (9) Vedoucí a oponent kvalifikační práce vypracují do 30 dnů po odevzdání práce posudky. V případě, že student dle čl. 14 odst. 12 tohoto SZŘ přepracovává kvalifikační práci nebo zpracovává novou kvalifikační práci, odevzdávají vedoucí kvalifikační práce i oponent kvalifikační práce nové posudky. Oddělení pro ukončování studia MUP umožní studentovi nejméně tři pracovní dny před konáním obhajoby, aby se s posudky seznámil. Kvalifikační práci je možné obhajovat i v případě, že jeden z posudků hodnotil práci stupněm „nevyhověl(a)“ (4). (10) Oddělení pro ukončování studia ověřuje, zda se v posudku vedoucího či oponenta kvalifikační práce vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů do kvalifikační práce (dále jen „plagiátorství“). V případě, že se v posudku vedoucího kvalifikační práce či oponenta objeví podezření z plagiátorství, určí vedoucí příslušné katedry druhého oponenta, který zpracuje druhý oponentní posudek. Autorovi tohoto druhého oponentského posudku jsou poskytnuty oba předchozí posudky. Jestliže i tento druhý oponentní posudek potvrdí podezření z plagiátorství, nemůže být kvalifikační práce v této podobě přijata k obhajobě. Takovému studentovi nemůže být povoleno absolvovat SZZK v řádném termínu. Student je poté povinen zpracovat kvalifikační práci znovu tak, aby odpovídala příslušným normám. Student v takovém případě může SZZK absolvovat až v průběhu následujícího akademického roku. Pokud druhý oponentní posudek nepotvrdí podezření z plagiátorství, může být kvalifikační práce předložena k obhajobě. Plagiátorství v kvalifikační práci je vedoucí práce či její oponent povinen oznámit prorektorovi MUP pro studijní záležitosti, který dále postupuje podle Disciplinárního řádu MUP.
13
Čl. 16 PODMÍNKY PRO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA S VYZNAMENÁNÍM (TZV. ČERVENÝ DIPLOM) (1) Student absolvuje své studium s vyznamenáním pokud: a. celé studium absolvoval povinné a povinně volitelné předměty na MUP s celkovým průměrem, který je menší nebo roven 1,5 a neměl žádnou zkoušku z povinného nebo povinně volitelného předmětu absolvovaného na MUP hodnocenou známkou „dobře“, b. během celého studia absolvoval všechny atestace v rámci řádného zkouškového období, tedy neskládal žádnou atestaci v rámci opravného termínu, c. byl u SZZK hodnocen stupněm „výborně“, přičemž žádnou část SZZK student neopakoval. (2) Po splnění všech podmínek dle odst. 1 je studentovi v dodatku k diplomu označeno celkové hodnocení studia „prospěl s vyznamenáním“.
Čl. 17 OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU (1) Pokud student nesplní podmínky pro postup do vyššího ročníku a nepožádá o přerušení studia, může mu rektor na jeho písemnou žádost povolit opakování ročníku. Žádost je třeba podat nejpozději do 10. října po konci akademického roku, v němž student nesplnil studijní povinnosti. Rektor může ze zvlášť závažných důvodů prominout zmeškání této lhůty. Opakování ročníku může být povoleno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (2) Nejdelší možná doba opakování v rámci jednoho stupně studia jsou 2 roky, bez ohledu na to, zda je opakován jeden ročník nebo více ročníků studia.
ČÁST III. DOKTORSKÉ STUDIUM
Čl. 18 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (1) Doktorské studium je zaměřeno na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu. (2) Doktorský studijní program v oborech „Mezinárodní vztahy a evropská studia“ a „International Relations and European Studies“ je na MUP uskutečňován ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, v. v. i. (dále jen „ÚMV") na základě společně udělené akreditace ministerstvem v souladu s ustanovením § 81 zákona o vysokých školách. V případě těchto oborů rozhoduje rektor MUP v souladu s ředitelem ÚMV a vydávají rozhodnutí rektora společně.
14
Čl. 19 ŠKOLITEL (1) Školiteli jsou profesoři, docenti, případně další význační odborníci s vědeckou hodností nebo akademickým titulem „doktor" nebo titulem ekvivalentním, které jmenuje a odvolává rektor po schválení oborovou radou MUP (dále jen „oborová rada“). (2) Školitel: a) napomáhá při sestavení individuálního studijního plánu studenta, b) dbá o odborný rozvoj studenta a sleduje plnění studijního plánu, c) zpracovává hodnocení průběhu studia studenta.
Čl. 20 KONZULTANT (1) V případě, že téma disertace práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, může být jmenován konzultant, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. (2) Konzultanta jmenuje rektor na návrh školitele.
Čl. 21 ZÁPIS (1) Úsekem studia je ročník. Do prvního ročníku se zapisují uchazeči, kteří byli přijati na základě rozhodnutí o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu. Studenty MUP se uchazeči stávají dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením Smlouvy o studiu. Pokud je studium zpoplatněno, je zápis do studia i do vyšších ročníků podmíněn také předložením dokladu o zaplacení školného na akademický rok dle Ceníku poplatků MUP. (3) Do dalších ročníků je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem pro předchozí ročník, má uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP a předloží doklad o zaplacení školného na akademický rok dle Ceníku poplatků MUP, je-li studium zpoplatněno. (4) Nesplní-li student studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem, může oborová rada v odůvodněných případech povolit zápis do vyššího ročníku a zároveň stanovit, do kdy je student povinen nesplněné studijní povinnosti dokončit. (5) Zápis do studia je proveden elektronicky zápisem studenta do SIS. Výsledky atestací jsou zaznamenávány do SIS. (6) Zápisy se konají v termínech stanovených rektorem.
Čl. 22 STUDIUM (1) Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (2) Student v prezenční formě studia je povinen se zapojit do pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti v souladu s individuálním studijním plánem.
15
Čl. 23 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Individuální studijní plán určuje podmínky, které musí student v doktorském studijním programu splnit. Rámcový individuální studijní plán na celou dobu studia si student sestavuje na začátku studia pod vedením svého školitele. Plán obsahuje seznam předmětů doktorského studijního programu, jeho časový rozvrh, plán vědecké, pedagogické a publikační činnosti studenta a rovněž pracovní název disertace. Rámcový individuální studijní plán je pod vedením školitele na každý rok studia aktualizován v podobě Ročního individuálního studijního plánu. Oba plány podléhají schválení oborovou radou.
Čl. 24 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může prorektor pro studijní záležitosti se souhlasem školitele přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do 31.10. akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději před zahájením semestru, v němž má být studium přerušeno; tuto lhůtu nelze prominout. Je-li žádost o přerušení studia podána opožděně, přihlíží se k ní, jako by nebyla podána. Studium může být přerušeno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (2) Studium může být přerušeno i opakovaně. Nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium, jsou dva bezprostředně po sobě navazující semestry. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle po dobu čtyř bezprostředně po sobě navazujících semestrů. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout čtyři semestry. (3) Přerušení studia se zaznamenává do SIS a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia pozbývá student status studenta. (4) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Opětovný zápis do studia provede MUP elektronicky zápisem studenta do SIS na základě písemné žádosti studenta; pokud student tuto žádost nepodá bez zbytečného prodlení po ukončení přerušení studia, bude mu studium ukončeno. Po přerušení studia se student zapisuje do ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Pokud student své studium na MUP přerušil, po skončení doby přerušení studia pokračuje ve studiu dle stejného individuálního studijního plánu, který byl oborovou radou schválený v době, kdy student své studium na MUP zahájil. Pokud má student, který po přerušení studia pokračuje ve studiu, zapsán v individuálním studijním plánu předmět, který se již aktuálně nevyučuje, rozhodne o řešení této výjimky prorektor pro studijní záležitosti, a to na návrh školitele. (5) Na žádost studenta mu prorektor pro studijní záležitosti přeruší studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to na dobu, na kterou student o přerušení studia z tohoto důvodu požádá, nejdéle však na celou uznanou dobu rodičovství ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění (dále jen „zákon o vysokých školách“); nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium z tohoto důvodu, je jeden rok, jednotkou přerušení studia z tohoto důvodu je vždy jeden rok. Studium může být v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno i opakovaně. Studium bude v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno ode dne, který student uvede v žádosti o přerušení studia, avšak nejdříve ode dne doručení této žádosti na MUP a zároveň v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem nejdříve osm týdnů před předpokládaným datem porodu. Student v žádosti zároveň uvede, na jakou dobu přerušení studia žádá; tuto dobu uvede v celých letech. Přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím,
16
porodem či rodičovstvím skončí ve shodný den roku, na který připadá konec přerušení studia z tohoto důvodu. Pokud bylo studium přerušeno od 29. února, končí přerušení dnem 28. února příslušného roku. Dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím žádá. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle ustanovení článku 24 odst. 2 tohoto SZŘ ani do maximální doby studia dle ustanovení čl. 4 odst. 4 tohoto SZŘ. Osoba v uznané době rodičovství, které bylo studium přerušeno dle tohoto ustanovení, může požádat o opětovný zápis do studia dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno; opětovný zápis do studia je však možný nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zahájení přerušení studia, a poté opakovaně vždy po uplynutí každého dalšího roku. Ustanovení čl. 24 odst. 3 a 4 tohoto SZŘ platí obdobně i pro přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím. (6) Žádost o přerušení studia dle ustanovení čl. 24 odst. 5 tohoto SZŘ se podává písemně a její součástí musí být uvedení uznané doby rodičovství a doklad o uznané době rodičovství. Uznanou dobu rodičovství je student povinen doložit úředně ověřenou kopií rodného listu dítěte a v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem kopií těhotenské průkazky s uvedeným předpokládaným datem porodu; jakmile studentka, která doložila kopii těhotenské průkazky, porodí, je povinna dodat ověřenou kopii rodného listu dítěte, a to nejpozději do 20 týdnů po porodu.
Čl. 25 HODNOCENÍ STUDIA (1) Jednotlivé předměty jsou v doktorském studiu zakončeny zkouškou. (2) Zkouška se skládá v jednom dni a je ústní, případně s písemnou částí. Výsledky zkoušek jsou klasifikovány známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „nevyhověl(a)“ (4). (3) Zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy byl student klasifikován stupněm „nevyhověl(a)“. (4) Každoročně v termínu stanoveném rektorem probíhá hodnocení plnění individuálního studijního plánu u všech studentů v doktorském studijním programu na MUP. Výsledek hodnocení je zapsán do protokolu „Hodnocení doktoranda“, který obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, hodnocení podílu studenta na vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti a závazné závěry pro další studium. (5) Pokud se v písemné práci studenta vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů (dále jen „plagiátorství“), může vyučující předložit tuto záležitost prorektorovi pro studijní záležitosti jako podnět k projednání disciplinární komisí MUP, anebo může studentovi práci vrátit k přepracování tak, aby k plagiátorství nedocházelo.
Čl. 26 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA (1) SDZK je komplexním prověřením znalostí studovaného oboru. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí v oboru studovaného doktorského studijního programu, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků. (2) SDZK se skládá z předmětů stanovených v souladu s akreditovaným studijním programem a individuálním studijním plánem podle studijního oboru, který si student zvolil. SDZK se nečlení na části.
17
(3) Opakování SDZK hodnocené jako „neprospěl(a)“ je možné nejdříve za čtyři měsíce. SDZK lze opakovat jen jednou. (4) Termíny SDZK stanoví rektor vždy na celý akademický rok. SDZK se konají zpravidla jednou za semestr. (5) Student se na SDZK přihlašuje písemnou přihláškou podanou na studijním oddělení MUP nejpozději jeden měsíc před zahájením konání SDZK. (6) Součástí přihlášky k SDZK je přehled publikační činnosti studenta potvrzený školitelem. (7) SDZK se skládá před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy zkušební komise pro SDZK jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou; členem zkušební komise s poradním hlasem může být školitel. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň dva členové. (8) SDZK je ústní a veřejná. (9) SDZK je klasifikována „prospěl(a)“ nebo „neprospěl(a)“. (10) O průběhu SDZK se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. (11) SDZK zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise, který je za průběh této zkoušky odpovědný. (12) Zkušební komise rozhoduje o výsledku SDZK na neveřejném zasedání. Student, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů zkušební komise, je klasifikován „prospěl(a)“. Jestliže student nezískal většinu hlasů, je klasifikován „neprospěl(a)“. S klasifikací výsledku SDZK je student seznámen v den konání zkoušky.
Čl. 27 OBHAJOBA DISERTACE (1) Disertací student na konci studia prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vědeckovýzkumné práce zaměřené na vymezené téma. Téma disertace schvaluje na žádost studenta oborová rada. (2) Struktura vypracované disertace odpovídá požadavkům zadaného tématu a ústí v prezentaci nových poznatků. Disertace musí obsahovat původní výsledky a v době obhajoby musí být alespoň část disertace publikována nebo přijata k publikování. (3) Obhajobu disertace lze konat až po úspěšném složení SDZK. (4) Obhajoba disertace je veřejná a lze ji opakovat jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců ode dne předchozí obhajoby. (5) Disertace se obhajuje před zkušební komisí pro obhajoby disertací, která je nejméně pětičlenná. Předsedu a členy zkušební komise pro obhajoby disertací jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise pro obhajoby disertací z významných odborníků v daném oboru. Zkušební komise pro obhajoby disertací je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně tří členů. (6) Student podává písemnou přihlášku k obhajobě disertace předsedovi oborové rady po zapracování připomínek vzešlých z malé obhajoby disertace, jejíž podmínky stanoví samostatné rozhodnutí rektora. Obhajobu disertace je možné konat až poté, co má student uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (7) Součástí přihlášky k obhajobě disertace je: a) potvrzení o vykonané SDZK, b) stručný odborný životopis,
18
c) disertace ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě prostřednictvím SIS, d) nejméně šest exemplářů autoreferátu disertace ve formě předepsané oborovou radou, e) seznam všech publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména jeho vystoupení na seminářích a odborných konferencích, potvrzený školitelem. Práce publikované v průběhu studia musejí být zvlášť označeny. (8) Předseda oborové rady postoupí žádost předsedovi zkušební komise pro obhajoby disertací. (9) Předseda zkušební komise pro obhajoby disertací posoudí zejména, zda má disertace přiměřený rozsah a zda má disertace všechny formální náležitosti. (10) Má-li disertace závažné nedostatky formálního charakteru, případně zásadní nedostatky odborné, požádá předseda zkušební komise pro obhajoby disertací studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Zároveň svým písemným rozhodnutím přeruší řízení k obhajobě disertace až do konce určené lhůty. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertace pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení a obhajoba se uskuteční i přes výhrady předsedy a členů zkušební komise pro obhajoby disertací, případně i přes negativní závěry v posudcích oponentů. (11) Zkušební komise pro obhajoby disertací stanoví nejméně dva oponenty disertace; alespoň jeden z nich musí být minimálně docentem. (12) Oponenti vypracují písemné hodnocení (posudek) předložené disertace a předají je předsedovi zkušební komise pro obhajoby disertací. Obsah a strukturu posudku stanoví jednotně předseda oborové rady. MUP umožní studentovi nejméně tři týdny před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky. Předseda zkušební komise pro obhajoby disertací ověřuje, zda se v posudcích oponentů disertace vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů do disertace (dále jen „plagiátorství“). V případě, že se v některém posudku oponenta objeví podezření z plagiátorství, určí předseda zkušební komise pro obhajoby disertací dalšího oponenta, který zpracuje další oponentní posudek. Autorovi tohoto dalšího oponentského posudku jsou poskytnuty všechny předchozí posudky. Jestliže i tento další oponentní posudek potvrdí podezření z plagiátorství, nemůže být disertace v této podobě přijata k obhajobě. Student je poté povinen zpracovat disertaci znovu tak, aby odpovídala příslušným normám. Student v takovém případě může obhajobu disertace absolvovat až v průběhu následujícího akademického roku. Pokud další oponentní posudek nepotvrdí podezření z plagiátorství, může být disertace předložena k obhajobě. Plagiátorství v disertaci je školitel, oponent nebo předseda zkušební komise pro obhajoby disertací povinen oznámit prorektorovi MUP pro studijní záležitosti, který dále postupuje podle Disciplinárního řádu MUP. (13) Obhajobu disertace zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise pro obhajoby disertací, který je za její průběh odpovědný. (14) Obhajoba disertace zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi studenta na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. (15) Zkušební komise pro obhajoby disertací rozhoduje o výsledku obhajoby disertace na neveřejném zasedání. Hlasování zkušební komise pro obhajoby disertací o výsledku obhajoby je tajné. Student, pro obhájení jehož disertace hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise pro obhajoby disertací, je klasifikován „obhájil(a)“. V opačném případě je klasifikován „neobhájil(a)“. Oponenti, školitel (konzultant) se hlasování neúčastní. Výsledek oznamuje předseda zkušební komise pro obhajoby disertací studentovi veřejně v den konání obhajoby. (16) O průběhu obhajoby disertace se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise pro obhajoby disertací.
19
(17) Protokol o obhajobě disertace předává předseda zkušební komise pro obhajoby disertací předsedovi oborové rady, který po prozkoumání procedurálních náležitostí obhajoby stvrdí svým podpisem její platnost. (18) Pokud student práci neobhájil, může být zkušební komisí pro obhajobu disertací stanoven způsob, rozsah a forma jejího přepracování. V takovém případě zároveň zkušební komise pro obhajoby disertací určí termín, do kterého je nutno předložit přepracovanou disertaci k opakované obhajobě.
ČÁST IV. UKONČENÍ STUDIA
Čl. 28 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Pro řádné ukončení bakalářského a magisterského studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem pro daný studijní program a obor včetně složení SZZK, pro řádné ukončení doktorského studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem pro daný studijní program a obor včetně složení SDZK a obhajoby disertace. (2) Bakalářské a magisterské studium na MUP končí a student přestává být studentem vykonáním poslední části SZZK, doktorské studium na MUP končí a student přestává být studentem úspěšným obhájením disertace. (3) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru vydá MUP při promoci, a dodatek k diplomu. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu MUP tyto doklady náhradním způsobem.
Čl. 29 JINÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Studium na MUP se dále ukončuje: a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo MUP doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia, b) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva, c) zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému MUP oznámila zrušení studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace, d) rozhodnutím o vyloučení ze studia podle Disciplinárního řádu MUP (§ 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona o vysokých školách); dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. (2) Rektor rozhodne o ukončení studia na MUP podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, pokud: a) student nesplní požadavky vyplývající ze studijního programu dle tohoto SZŘ, b) student překročil maximální dobu studia,
20
c) student nezaplatil školné podle podmínek stanovených Smlouvou o studiu, Ceníkem poplatků MUP a Směrnicí o poplatcích, d) student po ukončení přerušení studia nepožádal o opětovný zápis do studia. (3) Dnem ukončení studia v případech dle čl. 29 odst. 2 tohoto SZŘ je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci. (4) Za neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu dle tohoto SZŘ dle čl. 29 odst. 2 písm. a) tohoto SZŘ se považují zejména případy, kdy: a) student nesplnil všechny atestace stanovené studijním plánem ve stanovených lhůtách a nevyužil žádnou z možností pro pokračování ve studiu danou mu tímto SZŘ, b) student nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do dalšího ročníku, c) student bakalářského nebo magisterského studia nesložil ve stanoveném termínu SZZK včetně všech jejích částí, d) studentovi bakalářského nebo magisterského studia nebylo povoleno opakování ročníku, e) student doktorského studia nesložil ve stanoveném termínu SDZK nebo neobhájil ve stanoveném termínu disertaci, f)
student doktorského studia po dobu nejméně jednoho akademického roku neplnil individuální studijní plán,
g) student doktorského studia v prezenční formě studia opakovaně neplnil povinnosti a pracovní úkoly v rámci pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti v souladu s individuálním studijním plánem dle čl. 22 odst. 2 tohoto SZŘ, h) student doktorského studia nepředložil protokol „Hodnocení doktoranda“. (5) V případech uvedených v čl. 29 odst. 1 písm. b) a c) tohoto SZŘ MUP zajistí studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (6) Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v čl. 29 tohoto SZŘ, vydá prorektor pro studijní záležitosti na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, a že student studium řádně neukončil. (7) V případech podle čl. 29 odst. 4 písm. f) až h) tohoto SZŘ může rektor ze závažných důvodů na základě písemné žádosti studenta rozhodnutím stanovit, že studium neukončí. V takovém případě stanoví ve shodě se školitelem podmínky pro další pokračování ve studiu. Pokud student tyto podmínky po dobu nejméně jednoho akademického roku neplní, považuje se takové neplnění za neplnění individuálního studijního plánu podle čl. 29 odst. 4 písm. f) tohoto SZŘ. (8) Rozhodnutí dle čl. 29 odst. 1 písm. d) a dle čl. 29 odst. 2 tohoto SZŘ nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí, proti němuž se nelze odvolat, anebo den poté, kdy marně uplynula lhůta pro podání odvolání. (9) V souvislosti s péčí o dítě má studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro zápis do dalšího ročníku, o dobu, po kterou by jinak trvalo její čerpání mateřské dovolené ve smyslu ustanovení § 54a zákona o vysokých školách, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. V tuto dobu rektor o ukončení studia z důvodů dle ustanovení č. 29 odst. 2 písm. a) tohoto SZŘ nerozhodne. O prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro zápis do dalšího ročníku, je studentka povinna písemně požádat prorektora pro studijní záležitosti a to nejpozději v den, kdy má splnit první ze studijních povinností, pro kterou žádá o prodloužení lhůt; součástí této žádosti musí být uvedení doby, po kterou by jinak trvalo čerpání mateřské dovolené, tuto dobu je studentka povinna doložit úředně ověřenou kopií rodného listu dítěte a kopií těhotenské průkazky s uvedeným předpokládaným datem porodu; jakmile studentka, která doložila kopii těhotenské
21
průkazky, porodí, je povinna dodat ověřenou kopii rodného listu dítěte, a to nejpozději do 20 týdnů po porodu.
ČÁST V. DOPLŇUJÍCÍ, SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. 30 OMLUVY (1) Pokud student z vážných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může vyučujícího nebo zkoušejícího požádat písemně o omluvu, a to nejdéle do 7 pracovních dnů po termínu, kdy měla být studijní povinnost splněna, nebo poté, kdy pominula překážka splnění studijní povinnosti na straně studenta. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející bezodkladně. V případě SZZK se student písemně omlouvá u předsedy zkušební komise prostřednictvím oddělení pro ukončování studia, v případě SDZK nebo obhajoby disertace se student písemně omlouvá u předsedy příslušné zkušební komise prostřednictvím Centra pro podporu vědy. (2) Pokud vyučující, zkoušející nebo předseda příslušné zkušební komise omluvu uzná, zároveň stanoví náhradní termín pro konání studijní povinnosti v rámci lhůt stanovených tímto SZŘ pro plnění studijních povinností.
Čl. 31 ZVEŘEJŇOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ (1) S bakalářskými pracemi, diplomovými pracemi a disertacemi (dále jen „kvalifikační práce“) MUP nakládá v souladu s ustanovením § 47b zákona o vysokých školách a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), zejména s ustanovením § 35 odst. 3 a § 60 autorského zákona. (2) Kvalifikační práce podaná k obhajobě se zpřístupňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to v budově MUP, kde se obhajoba koná. Každý si může ze zpřístupněné kvalifikační práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny, avšak výhradně pro osobní potřebu v souladu s ustanovením § 30 odst. 1 a 2 autorského zákona. Získané informace, výpisy, opisy či rozmnoženiny nemohou být vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. Jakékoliv jiné užití kvalifikační práce či její části je možné toliko se svolením autora. (3) MUP nevýdělečně zveřejňuje kvalifikační práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Za zveřejňování dle tohoto odstavce se považuje umožnění nahlížení do kvalifikačních prací v Odborné Knihovně Jiřího Hájka v souladu s Knihovním řádem Odborné knihovny Jiřího Hájka. (4) MUP užívá kvalifikační práce nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě na základě ustanovení § 35 odst. 3 autorského zákona. Pro jiné způsoby užití kvalifikačních prací MUP uzavírá s jejich autory licenční smlouvy, které stanoví bližší podrobnosti. Na uzavření takovéto licenční smlouvy za obvyklých podmínek má MUP na základě ustanovení § 60 autorského zákona právo.
22
Čl. 32 UZNÁNÍ REKTORA ZA VYNIKAJÍCÍ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE (1) Mimořádně vynikající kvalifikační práce obhájené na MUP může rektor ocenit uznáním rektora. (2) Uznání rektora lze udělit při souběžném splnění těchto podmínek: a) jedná se po všech stránkách a z hlediska všech odborných kritérií o zcela mimořádnou kvalifikační práci, b) vedoucí nebo školitel kvalifikační práce ve svém posudku navrhne udělení uznání rektora, c) oponent ve svém posudku navrhne hodnotit kvalifikační práci stupněm „výborně“. Má-li kvalifikační práce více oponentů, musí se takto vyjádřit všichni, d) příslušná zkušební komise ohodnotí obhajobu kvalifikační práce stupněm „výborně“, e) kvalifikační práce musí být obhájena v řádném termínu. (3) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2, uvede příslušná zkušební komise tuto skutečnost do protokolu o SZZK, resp. protokolu o obhajobě disertace, a prostřednictvím prorektora pro studijní záležitosti předá návrh rektorovi MUP k posouzení. (4) Rektor MUP posoudí předložený návrh a rozhodne o udělení či neudělení uznání. (5) Uznání rektora je zveřejněno a předáno během slavnostního aktu promoce absolventů MUP.
Čl. 33 DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A VYHOTOVOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A ROZHODNUTÍ (1) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit na studijním oddělení MUP všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). (2) Písemnosti lze studentům doručovat do vlastních rukou přímo na studijním oddělení MUP. Převzetí písemnosti student potvrdí svým podpisem. Odepření převzít písemnost má účinky doručení; o odepření musí být pořízen záznam. (3) Nepostupuje-li se podle odstavce 2, doručí se písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na hlášenou adresu studenta. Písemnost je doručena dnem jejího převzetí, nebo dnem, kdy došlo k odepření převzít písemnost, anebo dnem, kdy marně uplynula desetidenní lhůta k jejímu vyzvednutí, počítaná ode dne, kdy byla písemnost uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb a adresát byl vyzván k jejímu vyzvednutí.
Písemnost lze doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky v případě, že student studijnímu oddělení MUP existenci osobní datové schránky oznámí. Doručení do datové schránky je doručením do vlastních rukou a zásilka je doručena okamžikem přístupu adresáta do datové schránky nebo uplynutím desetidenní lhůty určené k jejímu vyzvednutí. (4) Jestliže je student zastupován na základě plné moci, doručuje se pouze zástupci, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a třetí platí obdobně. (5) Nepodaří-li se písemnost z jakéhokoli důvodu doručit podle odstavce 3 nebo 4 nebo nesplní-li student povinnost hlásit adresu či její změnu, nebo není-li pobyt studenta znám, uloží se písemnost na studijním oddělení MUP a současně se sdělení o tom vyvěsí na úřední desce MUP a zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup. Desátý den po uložení písemnosti je dnem doručení.
23
(6) Písemnosti a rozhodnutí vyhotovované dle tohoto SZŘ se vyhotovují v českém jazyce. Písemnosti a rozhodnutí vyhotovované dle tohoto SZŘ týkající se studijních oborů v jiném jazyce, mohou být kromě českého jazyka vyhotovovány také v tomto jiném jazyce. V takovém případě však platí, že při nejednotnosti překladu či výkladu je závazné znění v českém jazyce. (7) Dodržení termínů při podávání písemností studentem se posuzuje tak, že lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty písemnost podána na MUP, nebo je-li odevzdána k poštovní přepravě. (8) Připadne-li konec jakékoliv lhůty stanovené tímto SZŘ na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Čl. 34 POPLATKY A ŠKOLNÉ (1) Za studium bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů MUP vybírá od studentů školné v souladu se Statutem MUP a Smlouvami o studiu uzavřenými mezi MUP a studenty, nestanoví-li Stipendijní řád MUP jinak. Výši školného stanoví Ceník poplatků MUP a způsoby, formy a termíny placení školného stanoví Směrnice o poplatcích. (2) Za některé úkony či další služby v rámci studia vybírá MUP od studentů další poplatky, jejichž výše je stanovena Ceníkem poplatků MUP a způsoby, formy a termíny jejich placení jsou stanoveny Směrnicí o poplatcích. (3) Student má povinnost platit školné za celou standardní dobu studia. Student má povinnost platit školné v plné výši i za akademický rok, v němž bylo jeho studium z jakéhokoliv důvodu ukončeno anebo v němž MUP platně odstoupila od Smlouvy o studiu. Zaplacené školné se nevrací, s výjimkou případu, kdy student prvního ročníku ke studiu vůbec nenastoupil. Výjimku z pravidla stanoveného ustanovením čl. 34 odst. 3, věta první a druhá tohoto SZŘ může udělit na základě písemné odůvodněné žádosti rektor spolu s ředitelem MUP v případech hodných zvláštního zřetele, tedy v případech, kdy je žádost odůvodněna velmi závažnými zdravotními důvody, úmrtím anebo v případě, kdy by výkon práva MUP na zaplacení školného byl v rozporu s dobrými mravy. (4) Při přerušení studia se ve věcech poplatků a školného postupuje dle čl. 8 nebo čl. 24 tohoto SZŘ. (5) Pokud student opakuje ročník podle čl. 17 tohoto SZŘ, má povinnost platit školné za každý opakovaný rok studia v plné výši. (6) Pokud student bakalářského nebo magisterského studijního programu podle čl. 6 odst. 6 tohoto SZŘ využije možnost prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok, povinnost platit školné nevzniká, avšak student má v takovém případě povinnost platit poplatek za převod kurzů do dalšího ročníku dle Ceníku poplatků MUP. (7) Pokud student bakalářského nebo magisterského studijního programu po uplynutí standardní doby studia, nejedná-li se o opakování ročníku podle čl. 17 tohoto SZŘ, pokračuje ve studiu v rámci maximální doby studia a v rámci prodloužení standardní doby studia v souladu s čl. 6 odst. 6 nebo s čl. 14 odst. 13 písm. b) nebo c) tohoto SZŘ, povinnost platit školné nevzniká, avšak pokud student pokračuje ve studiu v rámci prodloužení standardní doby studia o dva akademické roky dle čl. 14 odst. 13 písm. c) tohoto SZŘ, má povinnost uhradit poplatek za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok dle Ceníku poplatků MUP. (8) Pokud student doktorského studijního programu po uplynutí standardní doby studia pokračuje ve studiu v rámci maximální doby studia v souladu s tímto SZŘ, povinnost platit školné nevzniká. (9) V případě změny formy studia na základě schválené žádosti dle čl. 4 odst. 6, 7 a 9 tohoto SZŘ, má-li tato změna vliv na výši školného, se v případě, že student uhradil školné před dnem schválení takové žádosti, postupuje následovně:
24
a) V případě, že student má od akademického roku, od něhož je forma studia změněna, povinnost platit vyšší školné než dosud, má povinnost uhradit rozdíl spolu s podáním žádosti o změnu formy studia. Uhrazení rozdílu na školném je podmínkou pro schválení žádosti o změnu formy studia. b) V případě, že student má od akademického roku, od něhož je forma studia změněna, povinnost platit nižší školné než dosud, vrátí mu MUP rozdíl bez zbytečného prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí prorektora pro studijní záležitosti o změně formy studia, pokud o to student v žádosti o změnu formy studia požádal. Nepožádal-li student o vrácení rozdílu na školném, tento již zaplacený rozdíl se převádí jako záloha, která bude použita na uhrazení části školného nebo poplatků dle Ceníku poplatků MUP v dalším období. (10) Poplatek za převedení kurzů do dalšího ročníku a poplatek za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok může na základě písemné odůvodněné žádosti rektor spolu s ředitelem MUP prominout v případech, kdy povinnost platit tento poplatek vznikla na základě nesplnění povinností či zmeškání lhůt z důvodů, které student nemohl objektivně sám ovlivnit; o takové důvody se jedná zejména v případech závažného zdravotního stavu, který objektivně znemožnil studentovi splnit povinnosti či lhůty nebo v případech kdy student nesplnil povinnosti či lhůty pouze z důvodu prodlení zahraniční partnerské vysoké školy v případě studia v zahraničí.
Čl. 35 ROZHODOVÁNÍ O PRÁVECH A POVINNOSTECH STUDENTŮ V řízení ve věci práv a povinností studentů se postupuje podle ustanovení § 68 zákona o vysokých školách. V případech, kdy rektor rozhoduje o žádosti o přezkoumání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách může rektor rozhodnutí změnit nebo zrušit také v případě, kdy rozhodnutí bylo vydáno na základě nesplnění povinností či zmeškání lhůt z důvodů, které student nemohl objektivně sám ovlivnit; o takové důvody se jedná zejména v případech závažného zdravotního stavu, který objektivně znemožnil studentovi splnit povinnosti či lhůty nebo v případech kdy student nesplnil povinnosti či lhůty pouze z důvodu prodlení zahraniční partnerské vysoké školy v případě studia v zahraničí.
Čl. 36 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (1) Povinnost hradit poplatek za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok dle čl. 14 odst. 13 písm. c) tohoto SZŘ se uplatní poprvé na studenty, kteří studovali v akademickém roce 2011/2012 ve 3. ročníku bakalářského, resp. 2. ročníku magisterského studia.
(2) Ruší se Studijní a zkušební řád MUP registrovaný ministerstvem dne 10. května 2013 pod č. j. MSMT-16264/2013-1. (3) Tento SZŘ byl schválen rektorem dne 10. června 2013 a nabývá platnosti a účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.1
1
§ 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona o vysokých školách
25
