Česká zemědělská univerzita Praha

Identifikační kód Název výzkumného záměru

MSM 41210 0003 Tvorba a komplexní využití teoretických základů chovu, výživy, zdraví a ochrany zvířat pro ekonomickou živočišnou produkci

Příjemce

Česká zemědělská univerzita Praha

Vykonavatel

Česká zemědělská univerzita Praha

Řešitel etapy Doba řešení

prof. MVDr. Ing. František Jílek, DrSc. 1.1.1999 – 31.12.2004

Výzkumný záměr má komplexní charakter a je rozdělen do 10 tématických etap, které na sebe ve styčných bodech navazují: Etapa 01 - Agroekologické a pěstební podmínky tvorby výnosu kvalitní píce na orné půdě, loukách a pastvinách Řešitel etapy: Prof. Ing. Jaromír Šantrůček, CSc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení etapy výzkumného záměru Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999-2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky

Návrh optimálních technologií pěstování hlavních pícnin, případně jejich směsí, nových odrůd a hybridů, výroby nutričně hodnotné píce na loukách a pastvinách včetně vhodného způsobu jejich využití s cílem dosažení požadovaného výnosu kvalitní píce především pro skot. Zohledněny budou požadavky ekologicky šetrného a ekonomicky rentabilního hospodaření v podmínkách s různou intenzitou živočišné výroby v ČR. Mimo modelových polních, lučních a pastvinářských polyfaktoriálních pokusů budou vyhodnoceny a založeny nádobové a poloprovozní pokusy vztahující se k řešené problematice. Sledovány budou výsledky praktického řešení a pokusů na zemědělských podnicích a konzultovány na mimoškolských pracovištích a v zahraničí (BRD, SR, PR a další státy). Laboratorní rozbory, měření a pozorování budou vyhodnoceny standardními vhodnými postupy. S touto problematikou, výsledky pokusů a sledování, včetně závěrů konzultací řešitelů, spolupracovníků, porad a konferencí budou vhodnou formou seznamováni na přednáškách, seminářích, aktivech apod. jak studenti v rámci výuky (vysoké a střední školy), tak především nejširší zemědělská praxe v rámci poradenství a konzultační činnosti, a to i přímo v provozu na zemědělských podnicích, farmách apod. Výstupy řešení jsou a nadále budou i v příštích letech publikovány a prezentovány na konferencích a seminářích pro praxi, publikovány v odborném tisku, propagovány na regionálních a celostátních výstavách, tzv. „polních kázáních“ apod. tak, aby se účinnou formou dostaly co nejdříve k uživatelům v resortu. S výstupy řešení a návrhy na opatření především v oblasti dotační politiky státu bude s předstihem informováno MZe a MŽP ČR a ostatní instituce mající svým vědeckoodborným zaměřením vztah k této problematice. Předpokládané výsledky: - Návrh vyhovujících oblastí (podmínek), metod pěstování a využití hlavních pícnin (včetně nových odrůd, hybridů a jejich směsí) na orné půdě, loukách a pastvinách s ohledem na požadovanou intenzitu živočišné výroby, ekologické a ekonomické aspekty, v podmínkách restrukturalizace zemědělské výrovy. - Specifikovat systém hospodaření v oblastech zvláštních zájmů (zóny s předepsaným systémem hospodaření - PHO, CHKO aj.) z hlediska ochrany hydrosféry a tvorby krajiny. - Podrobné nové poznatky o kvalitě píce a tvorbě výnosu v závislosti na agroekologických podmínkách, technologiích pěstování a využití, především z hlediska

1

výživy polygastrických zvířat pro účely programování struktury pícnin v podmínkách zemědělských podniků. - Svými poznatky přispět k formulování zásad dotační politiky MZe ČR v dalším období. - Využití výsledků ve výuce ve všech formách studia na ČZU v Praze, včetně doktorandského, převádění výsledků do praxe, publikace, instruktáže, doporučení pro řídící státní orgány. Další rozvoj vědního oboru.

1.2

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky

Cílem v případě prodloužení výzkumného záměru do roku 2004 bude pokračovat ve vyhodnocování výsledků dlouhodobých pokusů, souhrnné vyhodnocování výsledků, jejich prezentace různými formami výuky i publikací v tisku nebo na Internetu. Za důležitá témata považujeme mimo jiné pokračování v dlouhodobých pokusech s novými vyšlechtěnými kmeny hlízkových bakterií, novými odrůdami jetelovin, včetně výběžkatých typů vojtěšky seté, které zatím v sortimentu odrůd ČR chybí (pro pastevní využití i zúrodnění půd), výzkum jejich uplatněním ve směsích s travami, akumulace zásobních látek v kořenech a kořenových krčcích jetelovin v souvislosti s produkcí kvalitní biomasy a provozní vytrvalostí porostů (ekonomická efektivnost výroby píce), zhodnocení nových netradičních způsobů zakládání porostů s použití retardandů klíčení aj. Dalšími nosnými tématy je akumulace energie v pícninách (kukuřice, trávy), souvislosti s krmivářskou hodnotou, posouzení nových metod zjišťování optimální doby zralosti kukuřice dle sumy efektivních teplot, jakož i objektivní dlouhodobější zhodnocení minimalizačních technologií v podmínkách zemědělství ČR. V rámci výzkumu trvalých travních porostů je účelné pokračovat ve víceletých pokusech týkajících se studia vlivu různých úrovní hnojení (různé intenzity využití) na mikrobiální aktivitu půd, vertikální distribuci a zastoupení podzemní biomasy, které bylo doposud věnováno poměrně málo pozornosti, a na změny druhové diverzity a produkci kvalitní píce v těchto podmínkách. Pro získání objektivních výsledků je vhodné dobu sledování prodloužit. Rovněž prezentace výsledků výzkumu, propagace ve výuce i v praxi pro jejich efektivní praktické uplatnění vyžaduje čas i finanční prostředky. Získané poznatky přispějí k formulování zásad dotační politiky MZe ČR v dalším období v podmínkách vstupu ČR do EU, školení poradců MZe ČR. Budou využívány ve výuce při všech formách studia na ČZU v Praze, včetně doktorandského, převádění výsledků do praxe, účinnými formami propagovány za použití audiovizuální techniky, publikací, instruktáží, formou doporučení pro řídící státní orgány. Výzkum v uvedených oblastech je důležitý pro další rozvoj vědního oboru. V roce 2002 byli přijati doktorandi, s termínem ukončení doktorského studia v roce 2005. Ekonomická efektivnost výroby kvalitní píce pro zvířata přímo a zásadně ovlivňuje ekonomiku živočišné výroby a v důsledku toho i konkurenceschopnost zemědělství ČR v podmínkách Evropské unie. Celková struktura ploch pícnin, jejich rajonizace, způsob pěstování, sklizně a konzervace musí být podřízeny požadavkům zvířat (vysoká kvalita a dostatek píce), šetrné, ekonomicky rentabilní produkci s ohledem na požadovanou intenzitu výroby v různých oblastech s přihlédnutím k agronomickým (ochrana půdy a udržení její úrodnosti) a ekologickým zájmům.

2

2

Dosažené cíle a uplatněné výsledky 2.1. Splnění cílů řešení Cíle věcné etapy podle bodu 1 byly splněny.

2.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru Experimentální práce byly zahájeny s předstihem již před řešením výzkumného záměru, plně pak v roce 1999. Probíhala sledování, zakládání dalších pokusů, vyhodnocování výsledků a jejich publikování. Celkem bylo založeno a vyhodnocováno více než 30 polních a řada nádobových pokusů. Kromě toho byly využívány výsledky dlouhodobých pokusů, založených v předchozích obdobích. Získaná data byla dosud publikována v 25 vědeckých článcích vědeckých časopisech (9 s IF), prezentovány v 102 příspěvcích na vědeckých konferencích v ČR i v zahraničí a v 88 článcích v odborných časopisech. S problematikou, výsledky pokusů a sledování, včetně závěrů konzultací řešitelů, spolupracovníků, porad a konferencí byli seznamováni na přednáškách, seminářích, aktivech apod. jak studenti v rámci výuky (vysoké a střední školy), tak především nejširší zemědělská praxe v rámci poradenství a konzultační činnosti, a to i přímo v provozu na zemědělských podnicích a farmách. Výsledky byly propagovány na seminářích pro praxi, na regionálních a celostátních výstavách, tzv. „polních kázáních“ apod. tak, aby se účinnou formou dostaly co nejdříve k uživatelům v příslušných resortech. Katedra pícninářství a trávníkářství ČZU v Praze (dříve katedra pícninářství) uspořádala v letech 99-2004 osmnáct konferencí s mezinárodní účastí a odborných seminářů pro odbornou i vědeckou veřejnost s tématikou pícninářství („Univerzitní pícninářské dny“, „Pícninářství v teorii a praxi“, „Nové poznatky v pícninářství“ aj. nebo úžeji zaměřených na poradenství v oboru (např. „Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství“ v roce 2002), pěstování kukuřice (4 semináře), pastvinářství („Systémy pastvy“ v roce 2000). Podílela se na propagaci výsledků na celostátních výstavách (Země živitelka, Praga Agro, Mezinárodní výstava masného skotu), Dny otevřených dveří v Červeném Újezdě (Výzkumná stanice FAPPZ ČZU v Praze) aj. Hlavními přínosy jsou návrhy vhodných moderních metod výroby kvalitní píce a jejího využití u nejdůležitějších pícnin (včetně nových odrůd, hybridů a jejich směsí) na orné půdě, loukách a pastvinách s ohledem na požadovanou intenzitu živočišné výroby, ekologické a ekonomické aspekty v podmínkách restrukturalizace zemědělské výroby. Nejdůležitějšími publikacemi, v nichž byly technologie pěstování a využití pícnin souborně prezentovány jsou především skriptum ČZU Základy pícninářství (2002), Standardy zemědělských výrobních technologií - Pěstební a chovatelské technologie a normativní kalkulace (2. přepracované vydání v roce 2000 a 2003, včetně inovované elektronické verze) zahrnující různé pěstební technologie kukuřice, dále luskoobilních směsek, jetele lučního, vojtěšky seté, jetelovinotrav, luk a pastvin, publikace Standardy pro zemědělství České republiky (Technologické, technické a ekonomické ukazatele - Čtvrté přepracované vydání), soubor 50 článků a 87 kapitol učebních textů s tématikou pěstování a využití pícnin v Expertním informačním systému pro rostlinnou výrobu Agrokrom verze 3.0 vydanou Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž a další publikace (studijní informace UZPI – např. Příručka pro ekologické zemědělce, IVV MZe ČR). Pro Internet jsou připraveny i další odborné a výukové materiály z oboru pícninářství. Ostatní publikace byly tématicky zaměřeny na celou šíři problematiky výroby píce.

3

Ze záměru bylo v letech 2000 až 2004 pořízeno vybavení pro laboratoře a pokusnou bázi (půdní teploměry, zahradní válec, reflektometr). Byly poskytnuty příspěvky na zakoupení kalorimetru a analyzátoru aminokyselin ve spolupráci s Katedrou výživy a krmení hospodářských zvířat. Pro účely prezentace výsledků byla doplněna a kompletována stabilní i přenosná prezentační technika (dataprojektory, notebook, videokamera, scaner, tiskárna). Na výzkumu se podílelo pod vedením školitelů a konzultantů za 6 let 40 studentů v rámci diplomových prací, 15 studentů doktorského studia (2 studium dokončili, u 4 se předpokládá předložení v brzké době), pomocné vědecké síly odpracovaly cca 300 hodin ročně (celkem 1800 hodin).

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru a) Odborné knihy nebo články v odborných knihách

1. Kavka, M. a kol., 2003: Normativy zemědělských výrobních technologií. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, ISBN 80-7271-135-0, 360 s. Fuksa, P. – Peterová, J., 2003: Kukuřice na zrno. s. 67-72. Fuksa, P. – Vrzal, J., 2003: Kukuřice na vlhké zrno. s. 190-195. Kukuřice CCM a LKS. s. 196-201. Kukuřice CCM a LKS. s. 196-201. Kukuřice na zeleno při sušině 16 %. s. 202-205. Kukuřice na siláž při sušině celých rostlin 32 %. s. 206-211. Luskoobilní směsky na silážní drť. s. 212-215. Mrkvička, J.: Louky. s. 216-221., Pastviny. s. 222-226. Svobodová, M., 2003: Jetel luční. (Red clover) s. 177-183. Śantrůček, J., 2003: Vojtěška. (Alfalfa) s. 170-176. Veselá-M, Jetelovinotrávy, Normativy zemědělských a výrobních technologií. 2003:184-189 2. Kavka, M. a kol., 2003: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, ISBN 80-7271-136-9, 344 s. Šantrůček, J., Svobodová, M., 2003: Ceny osiv pícnin, ostatních trav a jetelovin. Fuksa, P., 2003: Ceny osiv kukuřice. s. 95-97. Kolektiv autorů, 2000: Standardy zemědělských výrobních technologií. Pěstební a chovatelské technologie a normativní kalkulace. Druhé přepracované vydání, MZe ČR, power Print Praha 2000, 275 s., ISBN 80-7084-159-1 Mrkvička, J., 2000: Louky. s. 191-195 Mrkvička, J., 2000: Pastviny. s. 196-200. Svobodová, M. – Šantrůček, J., 2000: Jetel luční. s. 155-160. Šantrůček, J. – Svobodová, M., 2000: Vojtěška setá. s. 148-154. Veselá, M., 2000: Jetelovinotrávy. s. 161-166. Vrzal, J., 2000: Kukuřice CCM a LKS. s. 172-176 Vrzal, J., 2000: Kukuřice na siláž při sušině celých rostlin 32%. s. 181-185.

4

Vrzal-J, Kukuřice na zeleno při sušině 16%, s. 177-180 Vrzal, J., 2000: Kukuřice na vlhké zrno. s. 167-171. Vrzal, J., 2000: Luskoobilní směsky na silážní drť. s. 186-189. Kolektiv autorů, 2000: Standardy pro zemědělství České republiky. Technologické, technické a ekonomické ukazatele. Čtvrté přepracované vydání, MZe ČR, PowerPrint Praha 2000, 315 s. ISBN 80-7084-158-3 Šantrůček, J. – Vrzal, J.,2000: Ceny osiv pícnin, ostatních trav a jetelovin. s. 86-87. Veselá-M, Jetelovinotrávy, s.161-166 Vrzal, J. – Šantrůček, J., 2000: Ceny osiv kukuřice, s. 80-82. Kolektiv autorů, 2001: Soubor 50 článků a 87 kapitol učebních textů s tématikou pěstování a využití pícnin. In: Expertní informační systém pro rostlinnou výrobu Agrokrom verze 3.0. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž. Elektronická verze a tištěné resumé, ISBN 80-902545-7-8 Mrkvička, J. – Veselá, M., 2000: Vliv různých forem hnojení na botanické složení a výnosový potenciál travních porostů. Studijní informace UZPI. 6/2000, 25 s. Mrkvička, J., 2001: Základy pastevní techniky s. 41-72, In: Louda, F. – Mrkvička, J. – Stádník, L., 2001: Základy chovu skotu bez tržní produkce mléka. Institut výchovy a vzděláváni MZe ČR, ISBN 80-7105-219-1, 74 s. Šantrůček, J. a kol., 2001: Základy pícninářství. Skriptum AF ČZU v Praze, PowerPrint Praha, 147 s. ISBN 80-213-0764-1 Mrkvička-J; Veselá-M, Pastvinářství v ekologickém zemědělství, Příručka ekologického zemědělce č.2, Ministerstvu zemědělství ČR, 2002, 18 s. Šantrůček, J. – Svobodová, M. – Veselá, M. – Mrkvička, J., 2002: Základy rostlinné produkce - Pícniny, ČZU v Praze, 2002, 153 s. Mrkvička, J., 2003: Pastva skotu, ošetřování a hnojení pastvin. In: Louda a kol.: Zásady ekologického hovu skotu. Příručka ekologického zemědělce. MZe ČR, 5, s. 30-31 ISBN 80-7084-206-7. Pulkrábek, J. – Capouchová, I. – Hamouz, K., et al., 2003: Speciální fytotechnika. Česká zemědělská univerzita v Praze, ISBN 80-213-1020-0 Fuksa, P. - Veselá, M., 2003: Jednoleté a další pícniny. In, s.163-166. Mrkvička, J. – Šantrůček, J.: Louky a pastviny. s. 166-170. Svobodová, M.: Ostatní jeteloviny. s. 155-157., Ukládání půdy do klidu. s. 183-184. Šantrůček, J.: Význam a uplatnění pícnin. s. 151. Vojtěška setá. s. 152-154., Jetel luční. s.154-155. , Konzervace a skladování píce. s. 170-172. Šantrůček, J. – Svobodová, M.: Ostatní způsoby využití porostů, trávníky. s. 172-174. Veselá, M.: Jetelovinotravní směsi na orné půdě. s. 162-163. Veselá, M. – Šantrůček, J.: Pícní trávy. s. 158-162. Šantrůček, J., Svobodová, M., Veselá, M., 2003: Encyklopedie pěstování víceletých pícnin na orné půdě. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, ISBN 80-7271132-6, 60 s.

5

Šantrůček, J., 2004: Pícniny. s. 117-122. In.: Kolektiv autorů, 2004: Člověk, pole, zahrada. Teze přednášek kurzu Univerzita třetího věku. ČZU v Praze, Fakulta agronomická, Praha, ISBN 80-213-1161-4, , 259 s. Šantrůček, J., 2004: Trvalé travní porosty (Louky a pastviny). s. 122-128. In.: Kolektiv autorů, 2004: Člověk, pole, zahrada. Teze přednášek kurzu Univerzita třetího věku. ČZU v Praze, Fakulta agronomická, Praha, ISBN 80-213-1161-4, , 259 s. b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Fuksa, P., Hakl, J., Kocourková, D., Veselá, M. 2004: Influence of weed infestation on morphological parameters of maize (Zea mays L.). Plant, Soil and Environment, 50, (8), ISSN 1214-1178, s. 371-378. Jančovič, J. - Holúbek, R. - Šantrůček, J., 1999: Floristicko produkčné zmeny trávnych porastov po absencii minerálneho hnojenia. Rostlinná výroba, 45, 1, ISSN 0370-663X, s. 23-27 Pavlů-V; Mrkvička-J; Velich-J; Urban-A, Some sward characteristics of seminatural and overseeded pasture under continual grazing of heifers, Rostlinná výroba. 2000;46(3):107-112 Svobodová, M. – Šantrůček, J. – Hlavičková, D., 2003: The influence of stands cultivation on persistency of different cultivars of Medicago sativa L. Plant, Soil and Environment. 49, 2003, (11): 499-504 ISSN 1214-1178 Šantrůček, J. - Svobodová, M. - Vrzal.J. - Fogl.J., 2001: The influence of different ways of alfalfa (Medicago sativa L.) stands cultivation on its yield capacity. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 47, 2, s. 49-53. Vrzal, J. - Fogl, J. - Veselá, M. - Fuksa, P., 1999: Dynamika růstu kukuřice před sklizní. Rostlinná výroba, 45, č. 3, ISSN 0370-663X, s. 121-124. Vrzal, J. - Šantrůček, J. - Svobodová, M. - Fogl, J., 2001: Inserting red clover stands into different cover crops. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 47, 2, s. 54-57. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Fuksa, P. - Hakl, J. - Kocourková, D. - Veselá, M., 2004: Influence of non-chemical weed control in silage maize (Zea mays) on the weed spectrum. Journal of Plant Diseases and Protection, Special issue XIX, Stuttgart-Hohenheim, ISSN 0938-9938, 135-142. Fuksa, P., Hakl, J., Kocourková, D.,Veselá, M. 2004: Influence of non-chemical weed control in silage maize (Zea mays) on the weed spectrum. Journal of Plant Diseases and Protection, Special issue XIX, Stuttgart-Hohenheim, ISSN 0938-9938, 135-142. Fuksa, P., Hakl, J., Veselá, M. 2003: The effect of sum of temperatures on the growth dynamic of maize (Zea mays L.). Acta Agraria et Silvestria, Series Agraria, Polska Akademia Nauk - Oddział w Krakowie, Vol. XL, ISSN 0065-0919, s. 229-235. Kocourková, D., Mrkvička, J., Fuksa, P., 2003: Dynamics of energy acumulation by Festuca arundinacea Schr. and festulolium Felina. Acta Agraria et Silvestria, Series Agraria, Polska Akademia Nauk - Oddział w Krakowie, Vol. XL, ISSN 0065-0919, s. 251-257.

6

Vrzal, J. - Fuksa, P. - Szmigiel, A. - Štěpánek, P., 2001: Maize energy in different growth stage. Zeszyty Naukowe Akademii Rolniczej im. H. Kollataja w Krakowie, Nr. 373, Sesja Naukova, Zeszyt 76, ISSN 0239-9342, s. 273-276. Zajac, T. - Boroviec, F. - Šantrůček, J. - Micek, P., 2002: A comparison of yielding and nutritive value of goat`s rue cultivated in pure stand and in the mixtures and papilionaceaus plants and grasses. Acta Agraria et Silvestria, Series Agraria Vol. XXXIX, Pl ISSN 0065-0919, s. 59-71. Zajac, T., Šantrůček, J. 2003: Development of lucerne cultivars in dependence of cover crop. Acta agraria et silvestria. Series agraria, vol. XL, Wydawnictwo oddzialu Polskiej akademii nauk Kraków, PL ISSN 0065-0919, s. 59-64. Dále bylo publikováno 29 příspěvků na konferencích.

Etapa 02 činitelé ovlivňujících užitkovost a kvalitu produktů, ekonomickou efektivnost specializovaných plemen skotu a ovcí a jejich ekologická a krajinotvorná úloha Řešitel etapy: Prof. Ing. Ladislav Štolc, CSc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru Cíle řešení v letech 1999-2003

Cílem řešení etapy záměru je definovat činitele ovlivňující užitkovost, welfare a chování zvířat, kvalitu produktů u vybraných plemen skotu a ovcí. Získat a využít nové poznatky v biologických zákonitostech tvorby užitkovosti. Vědecké ověření a doporučení k využití podílu chovu skotu a ovcí pro tvorbu a ochranu krajiny v širokých ekologických souvislostech. Řešení je rozvrženo do 5ti let. Průběžně získané výsledky, které tvoří ucelený vyřešený problém budou oponovány v průběžné zprávě a budou využity pro vědecké a odborné publikace, případně zveřejněny na seminářích a při konzultacích. Zjištěné kvalitní poznatky budou předávány zemědělské veřejnosti. Na závěr bude vypracována závěrečná zpráva, která bude podkladem pro oponentní řízení ukončeného výzkumu a pro vydání metodik využitelných u chovatelů dojných a masných plemen skotu a chovatelů ovcí. Finanční náklady vychází z náročnosti vedení sledování přímo na zvířatech, dále náročnosti metod zpracovávání produktů pro jejich kvalitativní zhodnocení. Samo hodnocení jednotlivých produktů je také náročné. Některé ověřovací pokusy budou muset být prováděny přímo v zemědělských podnicích na dostatečně vyhodnotitelném počtu zvířat. Část finančního rozpočtu bude muset být věnována na speciální rozbory, které budou prováděny formou služeb jinými pracovišti než je pracoviště řešitelů. Záměr etapy vychází a navazuje na dosud vykonanou výzkumnou práci na katedře chovu skotu a mlékařství. Kde byla obhájena řada závěrečných zpráv z výzkumné práce katedry. Záměr také přímo zapadá do dlouhodobého plánu výzkumné a vědecké práce na fakultě. Pro řešení VZ této etapy bude využíváno přístrojové techniky, která patří k vybavení katedry.

7

1.2

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky

Cíle řešení etapy výzkumného záměru v roce 2004 pokračují v tématickém zaměření předchozího období let 1999-2003. Jedná se především o hodnocení vztahů mezi úrovní prostředí, ošetřování a celkového managementu hygieny chovu k úrovni mléčné produkce, ke kvalitě mléka jako produktu prvovýroby a zdravotnímu stavu dojnic. Dalším důležitým hodnoceným ukazatelem je ekonomická náročnost sledovaných systémů managementu.

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Lze konstatovat, že cíle stanovené pro etapu 02 výzkumného záměru byly splněny. Výzkumná práce byla zaměřena na definování činitelů působících na ukazatele mléčné užitkovosti (genetické založení, úroveň energetické a dusíkaté výživy, technologické systémy ustájení a dojení, intenzita odchovu, tělesná kondice dojnic), reprodukce (změny tělesné kondice, stav reprodukčních orgánů v první fázi laktace, metabolický stav dojnic, diagnostika říje, gravidity, ovariálních poruch), welfare a chování zvířat (etologické sledování v konkrétních podmínkách odchovu i chovu), kvalitu produktů (obsah somatických buněk v mléce, obsah močoviny v mléce, složení jatečného těla, podíl masitých částí, plocha MLT) u vybraných plemen skotu, konkrétně u mléčných plemen Holštýn a Jersey, u kombinovaného plemene Český strakatý skot a u masných plemen skotu Charolais, Hereford, Limousine, Aberdeen-Angus a Highland.

2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru Skot

U dojených plemen skotu byly realizovány pokusy, sledování a hodnocení zaměřené na vztah genetického založení otce pro znaky užitkovosti – plemenné hodnoty zjištěné v zemi původu otce k mléčné užitkovosti a reprodukci jejich dcer chovaných v ČR. Užitkovost dcer souvisí s výší plemenné hodnoty otce pro sledovanou užitkovost v zemi původu. Dcery býků s nejvyšší plemennou hodnotou pro kg mléka měly průkazně vyšší produkci kg mléka o 597,65 kg při P ≤ 0,001. S vyšší plemennou hodnotou otce byla zjištěna delší service perioda i inseminační interval a vyšší inseminační index dcer, ale rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky průkazné. Z vlivu genotypu byl dále studován vztah mezi založením pro kapa-kasein a mléčnou produkcí i ukazateli reprodukce u plemen Holštýn a Jersey. Jako nejlepší podle zjištěných výsledků mléčné užitkovosti je genotyp AA, nejhorší pak genotypy BB a AE (P≤0,05). Z hlediska reprodukce byly jako nejlepší vyhodnoceny genotyp kappa-kaseinu AB a AA. Mezi těmito skupinami byl zjištěn průkazný rozdíl, což naznačuje určitý pozitivní vliv alely B na délku SP. Nejlepšího inseminačního indexu dosáhly taktéž plemenice s genotypem AB. Relativně nejkratší inseminační interval dosahují dojnice s genotypem AA kappa-kaseinu. Dále byly provedeny pokusy a hodnocení vlivu vybraných faktorů (výživa, technologie, ošetřování, způsoby léčby mastitidy, období roku) na kvalitu mléka jako suroviny (obsah somatických buněk v mléce, močovina). Byly zjištěny hodnoty SB v rozmezí 290 000-310 000/1 ml mléka u všech skupin. Skupina dojnic s nejvyšším obsahem somatických buněk měla nejvyšší užitkovost. I přes stresovou zátěž dojnic (odběr výkalů a 8

krve) nebylo pozorováno zvýšení SB ve stádě. Zvýšení obsahu somatických buněk v mléce dojnic bylo způsobeno nesprávným poměrem jednotlivých komponentů v krmné dávce. U skupin dojnic s denní užitkovostí 35 l a 44 l na začátku laktace byl patrný nedostatek energie, který zvyšoval obsahové hodnoty močoviny. Optimální složení krmné dávky, která zabezpečuje optimální dotaci energie i obsahu dusíkatých látek bylo ve středu laktace u skupiny 28 l, zatímco ke konci laktace u skupin 22 l a 15 l byl patrný přebytek energie. Zvýšením přívodu energie se snižuje obsah močoviny v mléce, neboť čpavek nahromaděný v bachoru se ve zvýšené míře využije k syntéze bílkovin mikroorganismů a snižuje se tvorba glukózy za spotřeby glukoplastických kyselin. Naopak snížením přívodu energie se zvyšuje obsah močoviny v mléce, neboť tvorba bílkovin mikroorganismů je omezena a v bachoru se hromadí přebytek čpavku. Dojnice mají nedostatek proteinu ve výživě a pro stavbu mléčných bílkovin. Jiným pokusem bylo hodnoceno variantní ošetření zánětu mléčné žlázy. Aplikací homeopatik došlo k výraznému snížení obsahu SB v mléce problematických dojnic. Současně se snížila jejich průměrná produkce mléka. Pokles produkce je ovšem zanedbatelný v porovnání s klasickým způsobem zlepšování kvality mléka tím, že se mléko použije ke krmným účelům. Ve směru úrovně mléčné užitkovosti byly také hodnoceny změny v technologii chovu. Dojnice u nichž byla zvýšena frekvence dojení na 3x denně produkovaly o 251 kg mléka a 6 kg bílkovin více ve srovnání s dojnicemi dojenými 2x denně. Intenzita výživy byla v průběhu pokusu ovlivněna zařazením LKS do krmné dávky. Po této změně došlo u sledovaných dojnic ke zvýšení mléčné užitkovosti na 1.laktaci o 813 kg mléka a 16 kg bílkovin. Část pokusů a sledování byla zaměřena na definování faktorů (tělesná kondice dojnic, zdravotní stav, připravenost reprodukčních orgánů, mikroklima stáje, úroveň mléčné užitkovosti) ovlivňujících zabřezávání dojnic či výskyt poruch reprodukčního cyklu a také na možnosti ranné diagnostiky březosti. U dojnic s užitkovostí nad 35 kg mléka v době zapouštění bylo zjištěno průkazné zhoršení (P<0,05) výsledků zabřezávání. U dojnic z vlastního odchovu bylo zjištěno průkazně vyšší procento zabřezávání o 7,05% a nižšího výskytu ovariálních cyst o 16,4% než u dojnic dovezených, které byly do sledování zařazeny od 2. laktace. Byl potvrzen průkazný (P<0,05) rozdíl v zabřezávání a frekvenci ovariálních poruch v závislosti na pořadí laktace. Byl zjištěn vliv velikosti levého (P<0,05) a pravého vaječníku v době inseminace na zabřezávání dojnic. Nejlepších výsledků v zabřezávání bylo dosaženo u plemenic s velikostí levého vaječníku od 1-3 cm (P<0,05) a s velikostí pravého vaječníku nad 3 cm.U dojnic s výrazným tonusem dělohy v době inseminace byla pozorována nižší frekvence výskytu ovariálních cyst. Byl zjištěn průkazný (P<0,01) vliv intenzity vnějších příznaků říje na výsledky zabřezávání. U dojnic s výraznými vnějšími příznaky říje byl pozorován průkazně (P<0,01) nejnižší výskyt funkčních poruch vaječníků a výskyt ovariálních cyst. Byl zjištěn vliv tělesné teploty dojnice v době inseminace (P<0,05) a teploty vnějšího prostředí na zabřezávání plemenic. Byl zjištěn průkazný (P<0,05) vliv stupně tělesné kondice v době inseminace na zabřezávání plemenic. Raná diagnostika březosti byla testována s využitím stájového progesteronového testu. Naším pokusem nebyla potvrzena hypotéza, kvůli nízké přesnosti detekce jalových krav v 19. i 24. dni po inseminaci, možné přesné diagnostiky nezabřezlých krav a možného zkrácení jejich service periody. Z hlediska zdravotního stavu byly realizovány pokusy zaměřené na metabolismus dojnic v počáteční fázi laktace a diagnostiku poruch ovariálního cyklu. Aplikací stájového Ketotestu byly kontrolovány otelené dojnice na včasné zachycení případného nástupu ketózy a následně byly detekovány predispoziční faktory výskytu této choroby. Ve sledovaném souboru byl výskyt ketózy ve frekvenci 7,93 %. Vztah mezi vysokou užitkovostí a výskytem ketózy se potvrdil. Vztah výskytu ketózy a velikosti prvního nádoje resp. užitkovosti za 100 dní laktace je průkazný (P<0,05). Dále bylo zjištěno, že 66,66 % ketotických dojnic rodily 9

telata slabší (vážící méně než 36 kg). Nebyl potvrzen průkazný vztah mezi ketózou a jiným onemocněním. Byla zaznamenána pouze kladná fenotypová korelace mezi ketózou a počtem cyst r=0,1225 na hladině průkaznosti P<0,05 a mezi ulehnutím a zadržením lůžka r=0,2083 na hladině průkaznosti P<0,01. Jedním z pokusů byly hodnoceny různé systémy hygieny chovu a ošetřování mléčné žlázy, lze konstatovat, že byl zjištěn průkazný pozitivní vliv vybraného systému prevence a hygieny ošetřování na snížení hladiny NH3 ve stájovém vzduchu z 12,26 na 4,81 ppm; na frekvenci výskytu počtu somatických buněk v mléce, počet SB byl u dojnic pokusné skupiny nižší o 91 – 283 tisíc / ml mléka; na nižší výskyt patogenních mikroorganismů v mléce u krav pokusné skupiny, u kontrolní skupiny nárůst pozitivních vzorků o 124,7%, u pokusné pouze o 25,1%. Zdravotní stav vemene dojnic pokusné skupiny můžeme na základě bakteriologického vyšetření hodnotit jako výrazně lepší, také došlo k výraznému snížení výskytu onemocnění končetin u dojnic pokusné skupiny, z množství ošetřených dojnic bylo 65% z kontrolní a jen 35% z pokusné skupiny. Celkově byl prokázán ekonomický přínos aplikace sledovaného systému. Součástí pokusů bylo také etologické hodnocení chování dojnic v konkrétních technologických podmínkách (intenzivní mléčné farmy, pastevní odchov jalovic) pro navržení jeho úprav a vylepšení chovného prostředí. Byly zjištěny nedostatky v některých skupinách holštýnských dojnic, především v poslední fázi laktace, z hlediska nevyrovnaného poměru počtu zvířat a počtu míst u žlabu. A byla navržena vhodná úprava systému chovu. Podobné sledování proběhlo i v chovu dojnic plemene Jersey. Chov vyžaduje pouze nepatrné úpravy zlepšení. Nedostatky se dotýkají nižšího počtu lehacích boxů, zdrsnění podlahy chodebomezení kluzkosti. Zvýšení průchodnosti dojírny osazením dvou nevyužitých dojících souprav a zavedení suché toalety a jednorázových utěrek pro čištění vemen jako prevence před mastitidami. U českého strakatého skotu byl hodnocen přínos zahraničních linií strakatých plemen používaných v plemenitbě pro zlepšení růstové schopnosti a utváření exteriéru. Nejvyšší podíl býků ve třídách za exteriér v intervalu E až G+ má Německo, celkem 70,2%, nejmenší podíl představují býci původem ze Švýcarska, 54,6% a býci české provenience mají zastoupení v uvedených třídách 61,7%. Trendem u obou sledovaných tělesných rozměrů jsou nejvyšší hodnoty u býků švýcarských a nejnižší u býků původem z Rakouska (P≤0,05), ovšem nejlepší růstová schopnost byla zjištěna právě u býků z Rakouska a nejhorší naopak u francouzských býků (P≤0,05). Žádná země nebyla nejlepší ve všech sledovaných vlastnostech, ale také žádná z nich nepatřila mezi jednoznačně nejhorší. Fylogeneticky příbuzná plemena výrazně přispívají ke zvyšování tělesného rámce a utváření zevnějšku českého strakatého skotu. Chov masných plemen skotu Charolais, Limousine, Aberdeen-Angus, Hereford a jejich kříženců a plemene Highland v čistokrevné formě představoval další část pokusů a hodnocení v této etapě záměru. Pokusy byly zaměřeny na hodnocení vztahů vybraných faktorů a ukazatelů reprodukce, růstové schopnosti a zpeněžení masné produkce těchto plemen. U plemene Charolais se živá hmotnost narozených telat ve sledovaných letech průkazně P = 0,001 snižovala, z průměrné hmotnosti 42,92 kg na 38,57 kg. Byl zjištěn průkazný vliv P = 0,05 ročního období na hmotnost narozených telat. Nejvyšší porodní hmotnost byla zjištěna u telat narozených v zimním období 41,86-42,97 kg, nejnižší u telat narozených v podzimním období. Telata narozená v zimním období tedy s nejvyšší porodní hmotností si udržela průkazně nejvyšší P = 0,05 živou hmotnost až do věku 365 dnů. V závislosti na pohlaví byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly P = 0,001 mezi všemi sledovanými hmotnostmi ve prospěch býčků. Tyto rozdíly se pohybovaly od 4,13 kg živé hmotnosti při narození do 82,34 kg v hmotnosti ve 365 dnech věku.

10

Také byla hodnocena růstová schopnost a posléze i kvalita jatečného těla u plemen Limousine, Český strakatý skot a jejich kříženců. Podíl masa celkem z JOT byl nejvyšší u plemene Li - 263,1 kg (82,0%) a nejnižší u plemene C - 234,8 kg (76,3%), podíl kostí celkem byl nejnižší u plemene Li - 52,5 kg (16,4%) a nejvyšší u plemene C - 65,3 kg (21,2%). U podílu masa celkem a kostí celkem z JOT byly zjištěny statistické rozdíly mezi C a CxLi (P < 0,01), mezi Li a C a mezi Li a CxLi (P < 0,001). Nejpříznivější poměr maso:kosti byl stanoven u býků plemene Li - 5,01, dále u býků CxLi - 3,81 a nejméně příznivý poměr maso:kosti byl u býků C - 3,60. Podíl loje z hmotnosti JOT byl nejnižší u býků plemene Li 5,2 kg (1,6%) a nejvyšší u býků CxLi - 8,4 kg (2,7%). Statistické rozdíly byly zjištěny mezi C a CxLi (P < 0,01), mezi Li a C a mezi Li a CxLi (P < 0,001). Nejvyšší podíl zadního masa z plece byl zjištěn u plemene Li - 24,2 kg (7,5% z JOT) a a nejnižší u plemene C - 20,7 kg (6,7% z JOT). Statistické rozdíly byly zjištěny mezi C a CxLi (P ≤ 0,05), mezi Li a C a mezi Li a CxLi (P < 0,001). Podíl svíčkové byl nejvyšší u plemene Li - 6,0 kg (1,9%) a nejnižší u pelmene C - 4,7 kg (1,5%). Statistické rozdíly byly zjištěny mezi Li a C a mezi Li a CxLi (P < 0,01). Podíl zadního masa z kýty byl nejvyšší u býků plemene Li - 62,6 kg (19,5%) a nejnižší u býků plemene C - 56,0 kg (18,2%). Statistické rozdíly byly zjištěny mezi C a CxLi (P ≤ 0,05), mezi Li a C a mezi Li a CxLi (P < 0,001). U plemene Aberdeen-Angus bylo realizováno šetření zaměřené na hodnocení růstové schopnosti pro stanovení parametrů chovného cíle. Byly zjištěny vysoké hmotnosti u obou pohlaví ve 120 i 210 dnech věku, které jsou dány vynikajícími přírůstky a které jsou u býčků shodně vyšší. Zjištěné výsledky předstihovali požadované parametry a je tedy vhodné provést úpravu chovného cíle pro toto plemeno. Součástí dalších sledování bylo také srovnání a hodnocení kvality jatečného těla ve vztahu k intenzitě chovu, věku a plemene zvířat. V našem experimentu jsme se zaměřili na zatřiďování jatečně upravených těl mladých býků plemene Hereford do tříd zmasilosti podle SEUROP. Z výsledků je zřejmé, že býci zařazení do třídy U měli v porovnání s býky ve třídě R statisticky průkazně vyšší jatečnou výtěžnost. U skupiny U byl také lepší poměr maso: kosti. Také byl hodnocen přínos chovu bez tržní produkce mléka pro údržbu a rozvoj regionu, z hlediska údržby a tvorby krajiny i z hlediska ekonomického.Ve sledovaném chovu trvalo pastevní období od počátku května do listopadu. V průběhu roku se měnilo zatížení půdy. V roce 2000 bylo zatížení na jaře 1,47 DJ na ha, na podzim 1,01 DJ na ha. V roce 2001 bylo jarní zatížení půdy 1,89 DJ na ha a na podzim 1,02 DJ na ha. Ve sledovaném období bylo i plemene Hereford dosaženo 92,2-94,7 % březosti a 87,9-93,2 % natality. Porodů. Porodní hmotnost býčků dosahovala 29,45-30,95 kg a jaloviček 28,64-29,14 kg. Podíl odchovaných telat se pohyboval 94,996,58 %. Ekonomický výsledek byl v obou letech záporný , i přes poměrně vysoké dotace. Výsledkem sledování byla zootechnická doporučení pro úpravu managementu stáda BTPM v konkrétních podmínkách s cílem vylepšení ekonomických výsledků chovu.

Jednotlivá masná plemena se odlišují náročností na intenzitu podmínek chovu a z tohoto důvodu byly sledovány a hodnoceny také etologické ukazatele chovaní vybraných plemen jako ukazatele vhodnosti do zvolených systémů chovu. OVCE V chovu ovcí byla věnována pozornost především chovu masných plemen ovcí (Charollais, Suffolk, Kent a další) a jejich užitkovým vlastnostem v podmínkách ČR. U vybraných plemen ovcí byla hodnocena plodnost bahnic, intenzita růstu jehňat a byly sledovány jejich projevy, které jsou zdrojem pro optimalizaci chovatelských postupů. U plemene ovcí Charollais byl prokázán vysoce významný vliv roku, berana, věku matky a pořadí bahnění, středně významný vliv vrhu, ze kterého matka pochází a dále významný vliv

11

stáda na počet narozených jehňat na obahněnou matku. Pro hodnocení živé hmotnosti a přírůstků jehňat byl zjištěn vysoce významný vliv roku a četnosti vrhu při narození na hmotnost ve 100 dnech věku a na průměrný denní přírůstek. Dále byla stanovena optimální živá hmotnost při zapouštění u roček 50 –54,9 kg a bahnic 80 – 89,9 kg. Na základě etologické studie byl pak stanoven optimální denní režim pro plemeno Charollais v podmínkách ČR. KONĚ V chovu koní byla postupně především řešena problematika biometrických a chovatelských analýz méně početných populací uznaných plemen koní, chovaných v ČR včetně plemen vedených jako genové zdroje. Cílem těchto analýz je nezbytné zobjektivizování a hlavně zpřesnění standardů a chovných cílů plemen , u nichž je šance (bylo již českou stranou postoupeno do Bruselu) získat tzv. “zemi původu“ (reálný je vedle starokladrubského koně Shagya-arab, československý belgik, slezský norik a příp. i huculský kůň). Byly zpracovány a odevzdány 2 doktorské disertační práce (jedna obhájena 2004 a druhá u oponentů). V návaznosti na výsledky prvních ukončených ročníků hřebečků v tzv. “testačním odchovu“ je průběžně zpracována růstová křivka pro potřebu standardu příslušných plemen (ČT, ČMB a SN). Z podrobné exteriérové analýzy chladnokrevných koní vyplývá, že bylo správné rozhodnutí o vedení samostatných, tedy oddělených plemenných knih ČMB, SN a N koně, protože byl zjištěn vysoký počet statisticky průkazných rozdílů mezi těmito plemeny. Sledované soubory jedinců všech tří plemen jsou u takřka všech tělesných měr (15 měr, 4 úhly a 10 hipometrických indexů) vždy v rámci příslušného souboru plemene je vyrovnané. Nejvyšší rozdíly byly zjištěny u obvodu holeně, nejsilnější u SN 23,26 cm. SN byl však v KVH nejnižší (160,97 cm oproti 163,09 u ČMB a 163,90 u N). V délce těla byl SN nejdelší 173, 51 cm, N – 171,74 a ČMB – 170,77 cm při počtu sledovaných klisen n u ČMB 104, N 63 a SN 67. Důležitými výsledky analýzy huculských koní je zjištění závažných nedostatků v exteriéru plemenných koní v porovnání s platným plemenným standardem. U plemenných hřebců zařazených v Genových zdrojích ČR neodpovídalo standardu 8,3 % jedinců v kohoutkové výšce hůlkové, 16,6 % v obvodu hrudi a 20,8 % v obvodu holeně (u populace měřených klisen obdobně neodpovídalo 11,7 % v KVH, 14,6 % v obvodu hrudi a 6,6 % obvodu holeně). Rodokmenová analýza dokázala, že koeficient inbreedingu u naší populace huculských koní je na přijatelné úrovni, u plemenných klisen 2,48 % a u plemenných hřebců 2,36 %, přesto je však nutné v budoucnu monitorovat. Efektivní velikost populace huculského koně v ČR (jejich plemenná kniha je od r. 2002 uzavřená) je podle uskutečněné analýzy dostačující. Stejně koncipované analýzy se uskutečňovaly a pokračují u populací Shagya-araba, plnokrevného araba, haflinga a dalších jedinců ČMB a slezského norika. Jako další tematika v chovu koní (v souvislosti s uváděním zemědělské půdy do klidu a možností její údržby v kulturním stavu pastvou hospodářských zvířat) byly též uskutečněny přednášky na tuzemských i zahraničních konferencích, zabývajících se technologickými a chovatelskými aspekty a propagací pastevního chovu a odchovu koní. Tyto systémy tak plně, vedle nesporných krajinotvorných funkcí, zapadají a podporují stále více proklamovaný welfare způsobu chovu hospodářských zvířat – koní.

12

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Stádník, L.; Louda, F.; Dvořák, P.; Šeba, K.; Řehounek, V. (1999): The results of breeding measures within the population of Charolais cattle in the Czech republic in 1991 - 1997. Czech J. Anim. Sci., 44 (9) : 389 - 396. ISSN 1212 - 1819 Louda, F.; Stádník, L. (2000) : Vliv rozdílné úrovně výživy na hormonální a ovulační aktivitu u přežvýkavců. Czech J. Anim. Sci., 45 (12) : 553-556. ISSN 1212-1819 Stádník, L.; Louda, F.; Ježková, A. (2002) : The effect of selected factors at insemination on reproduction of Holstein cows , Czech Journal of Animal Science.47(5):169-175 Langrová, I.; Borovský, M.; Janovská, I.; Navrátil, J.; Slavík, V. (2002) : The benzimidazole resistance of cyathostomes on five horse farms in the Czech Republic, Helmintologia. 2002;39(4):211-216 Přibyl, J.; Šafus, P.; Štípková, M.; Stádník, L., Čermák, V. (2004) : Selection index for bulls of Holstein cattle in the Czech Republic. Czech J.Anim.Sci., 49 (6) : 244-256. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Ježková, A.; Louda, F.; Dvořák, P.; Stádník, L. (1999): Chov krav bez tržní produkce mléka v rozdílných výrobních podmínkách. Zemědělská ekonomika, 45 (12) : 555-562. ISSN 0139-570X 3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Stádník, L., Louda, F. (1999) : Vliv genetických parametrů otce ve Francii na užitkovost a reprodukci dcer dovezených a otelených v ČR. Czech J. Anim. Sci., 44 (10) : 433-439. ISSN 1212-1819 c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Říha J., Vaněk D., Kučera J., Křivánková P. (2004) : Péče o reprodukčně problémové plemenice skotu. Výzkum v chovu skotu, XLVI, 2/2004, VÚCHS Rapotín, s.2-25, ISSN 0139-7265 Dále bylo publikováno 45 příspěvků na konferencích a publikováno 10 odborných článků.

13

Etapa 03: Vliv hybridizace na kvantitativní a kvalitativní znaky prasat Řešitel etapy: Prof. Ing. Miloslav Pour, DrSc.

1

1. Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru

1.1. Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999 – 2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky:

Cílem výzkumného záměru byl výzkum optimální skladby finálního hybrida z pohledu produkčních znaků a jakosti výsledného produktu. Dále optimalizace faktorů ovlivňujících vlastní ekonomiku chovu. Jednalo se především o otázky spojené s výživou, technologií, kategorizací zvířat, biologickými vlivy jako je pohlaví, věk, apod. Byly řešeny následující tématické okruhy: Posouzení úrovně reprodukčních a produkčních znaků prasat různé plemenné kombinace. Vliv hybridizace na kvalitu jatečných těl prasat. Vliv dvoufázové a multifázové výživy na růst a jatečnou hodnotu prasat. Tvorba svaloviny v tělech jatečných prasat. Cesty k získání potřebných výsledků a závěrů vedly přes detailní staniční a provozní testy a laboratorní rozbory zaměřené na oblast výkrmnosti, a to především na specifikaci odpovídající růstové schopnosti ve vztahu k věku a hmotnosti a s tím i spojenou optimalizaci znaků charakterizujících spotřebu krmiva. Dále byl značný důraz věnován posouzení a stanovení optimální jatečné hodnoty z pohledu dosažené porážkové hmotnosti, zastoupení libové svaloviny, zhodnocení vybraných jatečných partií a kvality finálního produktu. Dosažené výsledky byly shrnuty do různých typů výstupů, přičemž se jednalo o publikace ve vědeckých a vědecko-populárních časopisech, závěrečné zprávy a účasti na mezinárodních a domácích konferencích.

1.1

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky:

Stanovené cíle na rok 2004 lze shrnout do tří okruhů. Jednalo se o posouzení vlivu hmotnosti prasat na počátku výkrmu na intezitu růstu a výši přírůstku s ohledem na pohlaví. Dále o posouzení tvorby svaloviny a tuku v jatečném boku prasat s ohledem na genotyp a pohlaví během výkrmu do porážkové hmotnosti a o studium síly svalových vláken u vybraných masných partií jatečných prasat. Dosažené výsledky byly shrnuty do různých typů výstupů, přičemž se jednalo o publikace ve vědeckých a vědecko-populárních časopisech, závěrečné zprávy a účasti na mezinárodních a domácích konferencích.

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení V průběhu řešení v letech 1999 – 2004 byly splněny cíle řešeného výzkumného záměru.

14

Byly stanoveny optimálních kombinací křížení finálních hybridů z pohledu plemenné skladby, vlivu pohlaví, techniky krmení a ekonomiky produkce. Dále byla věnována pozornost odhalení vlivu fázové, multifázové a restringované (řízené) výživy na parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty a posouzení a zhodnocení tvorby svaloviny u rostoucích prasat v průběhu výkrmu v závislosti na genotypu, pohlaví, intenzitě růstu a technice výživy. Byla navržena a zhodnocena nejvhodnější místa pro měření kvality a celkové zhodnocení jatečné partie boku, zhodnocení vlivů působících na utváření této jatečné partie. V závislosti na genotypu, pohlaví, intenzitě růstu byla studována svalová vlákna u vybraných masných partií 2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru

Etapu týkající se posouzení úrovně reprodukčních a produkčních znaků prasat různých plemenných kombinací řešily práce, ze kterých možno konstatovat, že reprodukční užitkovost užívaných genotypů prasat v užitkové sféře s použitím otců finálních hybridů plemene pietrain bývá oproti jiným genotypům významně nižší. Dále že produkční užitkovost používaných genotypů prasat v užitkových chovech s použitím plemene pietrain je oproti jiným genotypům významně lepší, což na jedné straně pozitivně ovlivňuje realizaci jatečných půlek, na druhé straně nutno počítat s vyšším zastoupením jakostních abnormalit masa. Ekonomický přínos výběru linie v rámci pozice C v hybridizaci prasat je významný, činící meziliniový rozdíl v zisku na jedno prase cca 30,- Kč, což představuje u rentability rozdíl cca až 5%. Využití prokázaných výše uvedených skutečností v produkční a reprodukční užitkovosti znamená pro chovatele a jeho ekonomiku významná opatření vedoucí ke zlepšení rentability chovu, jakož i podtrhuje význam realizace testů populací prasat.. Dála byla řešena problematika vlivu hybridizace na kvalitu jatečných těl prasat. Z výsledků je možno konstatovat, že v případě volby zahraničních kanců PIC do pozice C v užitkových chovech lze očekávat vysokou intenzitu růstu do vyšší porážkové hmotnosti při poměrně nízké konverzi krmiva, vysokou variabilitu zmasilosti jatečných těl, výrazný pokles zmasilosti prasat po dosažení živé hmotnosti 90kg. V případě volby ostatních kanců domácí a jiné provenience do pozice C lze očekávat nižší variabilitu zmasilosti, výrazný pokles zmasilosti prasat po dosažení živé hmotnosti 70-80kg. V rámci staničních testů populací rovněž možno konstatovat, že staniční testy jsou nezastupitelnou komponentou volby genotypu pro užitkový chov, techniky krmení realizované v daném užitkovém chovu, složení a optimalizace krmné dávky, strategie výkrmu prasat s ohledem na vývoj výkupních cen prasat a optima restrikce krmiva. V rámci studia vlivu dvoufázové a multifázové výživy na růst a jatečnou hodnotu prasat se prokázalo, že použití obou výše uvedených technik krmení neovlivňuje výrazně produkční užitkovost testovaných genotypů prasat. V případě fázové výživy se u prasat uplatňuje projev růstové kompenzace. Pokud se jedná o detailnější pohled na uplatněnou techniku krmení, pak se rovněž prokázalo, že ad-libitní systém krmení umožňuje plnou manifestaci růstového potenciálu prasat. Vrchol růstu vepříků u ad-libitního krmení bývá dosažen v cca 75kg živé hmotnosti, přičemž následně dochází k poklesu intenzity růstu a výraznému nárůstu hodnot konverze krmiva. U prasniček nutno uplatňovat po celou dobu výkrmu ad-libitní systém krmení, čímž je dosažena vyšší intenzita růstu při prakticky shodné konverzi krmiva. U vepříků je vhodné uplatňovat řízenou výživu cca od 75kg živé hmotnosti v závislosti na poklesu intenzity růstu při zvyšující se denní spotřebě krmiva a cca 90-95kg uplatnit řízenou restrikci KD s cílem dosažení vyššího zastoupení masa v jatečných tělech. Při 15

ad-libitním krmení prasniček a restringovaném krmení vepříků lze očekávat značné sjednocení porážkové hmotnosti a poměrně malé rozdíly v zmasilosti obou pohlaví. V pracích zaměřených na tvorbu svaloviny v tělech jatečných prasat bylo prokázáno, že parametry výkrmu jsou funkcí počáteční hmotnosti běhounů, přičemž prasata s vyšší hmotností dosahují cca o 8% vyšší intenzity růstu oproti lehčím. Nebyl prokázán vliv hmotnosti při zahájení výkrmu na tvorbu svaloviny a intenzity růstu na zastoupení a tvorbu svaloviny. Při sledování tvorby významných jatečných partií ve vztahu k dosaženému věku a hmotnosti prasat se zjistilo, že pokud se týká pečeně, resp. svalu MLLT, pak zvyšující věk/hmotnost zvířat doprovází nárůst plochy, šířky, výšky svalu, rovněž i jeho výšky tuku, přičemž cca do 70kg a od 95kg dochází k nízkému nárůstu plochy MLLT, cca v intervalu 7095 kg (135-162 dní věku) dochází k výraznému zvýšení plochy svalu, v hmotnosti nad 100kg dochází k výrazné tvorbě a ukládání podkožního tuku pečeně, což významně ovlivňuje realizaci prasat. Při různé intenzitě růstu se prokázalo, že celkové podíly plece a krkovice, jakož i podíly masa, jsou v její přímé závislosti. Nárůst podílů pečeně a kýty jsou nejvyšší u zvířat se střední intenzitou růstu (700-900g), přičemž u zvířat s vysokou intenzitou růstu (900g a více) dochází ke konci výkrmu k významnému snižování jejich celkového podílu a podílu masa. Při řešení vlivu hmotnosti prasat na počátku výkrmu na intezitu růstu a výši přírůstku s ohledem na pohlaví se zjistilo, že pohlaví prasat významně ovlivňuje produkční užitkovost a ekonomiku výkrmu, což pro užitkové chovy v případě jejich odděleného výkrmu může představovat úsporu cca 100,- Kč/1 vykrmené prase, odpovídající rentabilitě cca 5,5%. V rámci posouzení tvorby svaloviny a tuku v jatečném boku prasat s ohledem na genotyp a pohlaví během výkrmu lze konstatovat, že bok představuje významnou partii, představující při současné porážkové hmotnosti cca 10% JOT. V tomto ohledu se prokázáno, že s ohledem na pohlaví je celkový podíl tohoto komponentu při shodné hmotnosti JUT vyšší (cca o 3,32%) u vepříků než u prasniček. Není ovlivněno zastoupení masa v boku a je ovlivněno zastoupení tuku v boku (vyšší u vepříků). S ohledem na hmotnost s nárůstem hmotnosti roste plocha boku cca do hmotnosti 100-105 kg, kdy u vepříků dále stagnuje, u prasniček pak dochází dále k nárůstu zvláště plochy masa. S nárůstem hmotnosti dochází k nárůstu zastoupení tuku v celém boku u vepříků, nikoliv u prasniček. Intenzita růstu celkové plochy boku klesá kraniokaudálně. S ohledem na celkový bok existuje vyšší variabilita růstu masa v boku vepříků než prasniček (řezy 1-3). Bok prasniček od 100kg dosahuje výrazně vyšší zmasilosti než vepříci, u kterých dochází k průběžnému jejímu poklesu. Nelze odvodit dosaženou zmasilost jatečného boku dle stanovení zmasilosti JOT, ačkoliv lze počítat, že podíl svaloviny v boku bývá cca o 3% nižší než v JOT.

Při studiu síly svalových vláken u vybraných masných partií jatečných prasat se potvrdilo, že pokud jde o vliv pohlaví a hmotnosti prasat na sílu svalového vlákna, je zřejmé, že síla vlákna bez ohledu na pohlaví se ve svalu MLLT s hmotností zvyšuje (34,52µm/25kg 54,48µm/105kg). Prasničky vykazují průkazně větší svalová vlákna oproti vepříkům v počátku výkrmu u svalu MLLT (cca 3µm), m.cleidocephalicus, semimembranosus a serratus ventralis, nikoliv na konci výkrmu.

16

3. Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru 3.1. Vybrané výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru: b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Stupka R., Šprysl M., Pour M.:Analysis of the formation of the belly in relation to sex. Czech Journal Animal Science, 49, 2004 (2), s. 64-70 Šprysl, M., Stupka, R., 2003: The effect of feeding technologies on the economics of fattening pigs. Agricultural Economics, ISSN 0139-570X, 6, (49), s. 284-289.Stupka, R., Šprysl, M., 2003: The effect of sire-C position on the economics of pigs fattening. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), ISSN 0139-570X, 4, (49), s. 195-200. Stupka, R., Šprysl, M., 2003: The effect of sire-C position on the economics of pigs fattening. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), ISSN 0139-570X, 4, (49), s. 195-200. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Šprysl, M., Stupka, R., Čítek, J., 2000: Field testation of hybrid pig in comercial herd, Scientia Agriculturae Bohemica, 31, 3, ISSN/ISBN 0582-2343, s.209-219. Šprysl, M., Stupka, R., Čítek, J., Kureš, D., 2000: Evaluation of selected quatitative and qualitative traits of the carcass value of different pig genotypes, Scientia Agriculturae Bohemica, 31, 4, ISSN/ISBN 0582-2343, s.249-259. Pour, M., Pourová, M., Dvořáková, L.., 2002: Perception of individual meat parts of pork by czech consumers. Acta Universitatis Bohemiae Meridionales, The Scientific Journal for Economics, Management and Trade, ISSN 1212-3285, V, (3), s. 25-29. Pourová, M., Pour, M., 2002: Institutional problems of pig meat sector in Czech Republic. Zemědělská ekonomika, ISSN 0139-570X, 48, (1), s. 29-35. Stupka, R., Šprysl, M., Čítek, J., 2002: Influence of attained mass of piglets at start of fattening upon growth and meat formation of fattened pigs. Scientia Agriculturae Bohemica, ISSN 0582-2343, 33, (3), s. 106-113. Kodeš, A., Hučko, B., Mudřík, Z., Eberová, J., Neužil, T., 2003: Digestibility of Nutrients in Hybrid Pigs. Scientia Agriculturae Bohemica, ISSN 1211-3174, 34, (3), s. 90-93. Stupka, R., Šprysl, M., Čítek, J., Neužil, T., Červenka, T., 2003: The effect of controlled nutrition on fattening capacity and carcass lean meat share with respect to sex in pigs. Scientia Agriculturae Bohemica, ISSN 0582-2343, 34, (1), s. 34-40. Stupka, R., Šprysl, M., Čítek, J., Neužil, T., Červenka, T., 2003: The effect of controlled nutrition on fattening capacity and carcass lean meat share with respect to sex in pigs. Scientia Agriculturae Bohemica, ISSN 0582-2343, 34, (1), s. 34-40. Stupka R., Šprysl M., Pour M.: The impact of sex on the economics of pig fattening. Agric. Econ. – Czech, 5, roč.50, 2004, s. 217-222 Stupka R., Šprysl M., Čítek J.: Evaluation of the formation of the belly lean meat part in relation to the achieved carcass lean meat share. Scientia Agriculturae Bohemica, 35, 2004, (3), s. 104-110, ISSN 0582-2343 Dále byly publikovány 4 příspěvky na konferencích a 6 odborných článků.

17

Etapa 04: Vliv vnitřních a vnějších faktorů na užitkovost drůbeže a králíků Řešitel etapy: prof. Ing. Eva Tůmová, CSc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru Cíle řešení v letech 1999 – 2003

Cílem řešení této etapy je nalezení a optimalizace vztahů mezi genotypem, aminokyselinovou a energetickou výživou, krmnou technikou a dalšími faktory prostředí. Snahou je snížit náklady na produkci vajec, kvalitního drůbežího masa a králičího masa. Záměr etapy vychází z dlouhodobých plánů vědeckého rozvoje fakulty. Je postaven na základech zkušenosti řešitelů nejen studiem získaných poznatků, ale i ze zkušeností vlastní práce, dokumentované řadou vědeckých a odborných publikací a řadou obhájených výzkumných zpráv. Pracoviště je velmi dobře prostorově a přístrojově vybaveno pro vědeckou a výzkumnou práci, kterou při řešení VZ chce provádět formou přesných bilančních pokusů, poloprovozních i provozních. Využijí při tom možností spolupracujícího pracoviště VÚŽV v Uhříněvsi. Nedílnou součástí sledování bude i kvalitativní hodnocení produktů. Celé sledování v řešeném záměru je rozvrženo do 5ti let. Průběžné výsledky řešení budou obhajovány v pravidelných ročních průběžných zprávách. Výsledky uzavírající část řešení budou zpracovány do závěrečné zprávy, která bude podkladem pro vypracování vědeckých i odborných publikací a příspěvků na konference. Ze závěrečné zprávy budou vypracovány metodiky pro návod jak v zemědělském provozu organizovat management chovu drůbeže a králíků. Pro sledování musí být použito statisticky vyhotovitelného počtu zvířat. Náklady na jejich pořízení, ošetřování a krmení jsou poměrně vysoké. Také náklady na hodnocení produktů a hlavně speciální rozbory prováděné formou servisu cizími organizacemi jsou významnou položkou. 1.2

Cíle řešení a předpokládané výsledky v roce 2004

Cíle řešení v roce 2004 navazují na dosažené výsledky v předchozím období. Měla by být zjišťována optimalizace výživy brojlerových králíků ve vztahu ke genotypu a různé době odstavu, hodnocena kvalita vajec ve vztahu k ovipozici a systému ustájení, možnosti ovlivnění kvality drůbežího, králičího masa a vajec z hlediska racionální výživy.

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru byly splněny. V průběhu řešení etapy byly realizovány pokusy zaměřené na posouzení vlivu restrikce na užitkovost, stravitelnost živin u brojlerových kuřat, krůt a králíků, poměrně rozsáhlá část byla věnována vlivu energetické výživy na kvalitu masa zejména brojlerových kuřat a také na užitkovost slepic nosného typu a kvalitu vajec. Významnou částí bylo i sledování působení kryptosporidí 18

u brojlerových kuřat. V posledním roce se řešila problematika časných odstavů u brojlerových králíků a vliv ovipozice na kvalitu vajec.

2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru

Jednou z řešených oblastí výzkumného záměru bylo posouzení vlivu restrikcí na užitkovost brojlerových kuřat, krůt a brojlerových králíků. V této části byly realizovány 4 výkrmové a 4 bilanční pokusy. Významné je zjištění rozdílů vlivu restrikce u jednotlivých druhů. U brojlerových kuřat je nejvhodnější tzv. raná kvantitativní restrikce v období do 14 dnů věku. Brojlerová kuřata mají v době restrikce a v realimentačním období vyšší stravitelnost živin což je v periodě po skončení restrikce předpokladem tzv. kompenzace růstu, která následuje v prvních dvou týdnech po skončení restrikce. Příznivým výsledkem je i výrazné snížení spotřeby krmiva na 1 kg přírůstku. Použití restrikce u brojlerových kuřat snižuje i úhyn a to až o 50% ve srovnání s kuřaty krmenými ad libitum. Restrikce také obvykle redukuje i obsah tuku. U krůt je nejvhodnější doba restrikce do 21. dne věku a větší efekt má u krocanů než u krůt, u kterých při běžném výkrmu nedochází ke kompenzaci růstu. U krocanů nastává kompenzace růstu až v poslední třetině výkrmu. Spotřeba krmiva u restringovaných krůt je nižší. U krůt neovlivňuje restrikce úhyn ani obsah tuku v jatečném trupu. U brojlerových králíků se zaznamenává poměrně malý efekt kompenzace růstu, který je patrný zejména ve druhé polovině výkrmu. Zlepšení stravitelnosti živin bylo zaznamenáno pouze v období restrikce. Spotřeba krmiva ani obsah tuku u králíků není ovlivněn. Další částí řešení výzkumného záměru bylo hodnocení působení kryptosporidí u brojlerových kuřat (5 pokusů). Kryptosporidie se vyskytují u drůbeže dva druhy, cryptosporidium meleagridis, a cryptosporidium baileyi. Při experimentálních nákazách s kryptosporidiemi bylo zjištěno, že cryptosporidium meleagridis snižuje růst a to již 2 týdny po infekci, C. baileyi zvyšuje zejména úhyn kuřat, ale nemá vliv na růst. Vylučování oocyst C. meleagridis je asi 2 – x nižší než oocyst C. baileyi. Společná infekce oběma druhy výrazně snižuje růst kuřat, zvyšuje spotřebu krmiva a úhyn ve srovnání s infekcí pouze jednoho druhu. Jednou z částí výzkumného záměru byla problematika energetického metabolismu. Ve třech pokusech byl se sledován vliv doplňku různých druhů tuku na složení mastných kyselin a dále pak vliv přídavku vitamínu E, síranu měďnatého a Cu – glycinu na profil mastných kyselin a obsah cholesterolu v mase brojlerových kuřat. Vyšší zastoupení řepkového oleje pozitivně ovlivnilo skladbu mastných kyselin Výsledky pokusů prokázaly negativní působení vyšších dávek mědi v organické a anorganické formě na produkční ukazatele, ale snížily úhyn kuřat. Zvýšením obsahu Cu bylo dosaženo poklesu koncentrace cholesterolu v mase, kdy účinnější forma byla organická. Při vyšším zastoupení řepkového oleje v krmné směsi a nižším doplňku vitaminu E se v prsním a stehenním svalstvu zvýšily celkové SFA a MUFA a poklesly hodnoty PUFA a to řady n-6 a n-3. tato redukce byla patrně zapříčiněna oxidačním účinkem mědi na mastné kyseliny a nedostatečným antioxidačním působením vitaminu E. Při fortifikaci 100 mg vitaminu E / kg krmné směsi se projevil jeho ochranný vliv proti oxidaci lipidů. V oblasti energetického metabolismu se u slepic nosného typu posuzoval vliv obsahu ME (10 – 12,5 MJ) na hmotnost vajec a kvalitu skořápky ve druhé fázi snášky od 45 týdnů do 60 týdnů věku. Jako nejvhodnější obsah ME pro vysokou užitkovost, dostatečnou hmotnost vajec a dobrou kvalitu skořápky se projevil obsah 11 – 11,5 MJ ME. Zvýšením obsahu energie v krmné směsi se snižovala snáška, klesala spotřeba krmiva, zvyšovala se hmotnost vajec a zhoršovala se kvalita skořápky.

19

Jednou ze součástí výzkumného záměru byla aminokyselinová výživa u slepic nosného typu a brojlerových králíků. U slepic se sledoval vliv obsahu methioninu (MET) na užitkovost a kvalitu vajec ve druhé fázi snášky. Na základě pokusů je za vhodný obsah považován 0,27 – 0,32%, kdy nosnice snesly dostatečný počet relativně velkých vajec s kvalitní skořápkou. Zároveň zde byly nízké spotřeby krmiva. Byly zaznamenány podobné vztahy jako při pokusech s ME, kdy s rostoucím obsahem MET se sice hmotnost vajec zvyšovala, ale současně došlo k poklesu kvality skořápky. V pokusech s králíky se sledoval vliv různého obsahu methioninu a lyzinu na užitkovost, stravitelnost živin a jatečnou užitkovost. Zjistili jsme, že vhodný doplněk těchto aminokyselin do krmné směsi a rovněž doba jejich zkrmování může zlepšit ukazatele výkrmu. Při zkrmování směsí s vyšším obsahem N – látek je vhodný vyšší obsah MET popřípadě vyšší obsah MET a LYS. Zvýšení celkového obsahu MET nebo MET a LYS na 0,44% MET a 0,89 % LYS v krmné směsi pozitivně ovlivnilo růst, spotřebu krmiva a jatečnou výtěžnost. Příznivý je doplněk aminokyselin zejména v 1. měsíci výkrmu. V posledním roce řešení byly provedeny pokusy zaměřené na vliv doby snesení vejce na kvalitu vajec. Výsledky rovněž ukazují, že vyšší hmotnost vajec byla u vajec snesených ráno, zatímco vyšší kvalitu skořápky a bílku u vajec sbíraných odpoledne. V chovu králíků byl realizován pokus s časným odstavem králíků ve vztahu k užitkovosti. Výsledky ukázaly, že králíčata je možné odstavovat již v 25 dnech věku aniž by došlo ke zhoršení výsledků užitkovosti.

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Tůmová E., Pavlásek I., Skřivan M., Ledvinka Z.: Vliv experimentální kryptosporidiové nákazy na užitkovost brojlerových kuřat. Czech Journal of Animal Science, 44, 1999, s. 69 – 72. Ledvinka Z., Tůmová E., Arent E., Holoubek J., Klesalová L.: Kvalita vaječné skořápky u vybraných bělovaječných a hnědovaječných kombinací slepic Dominant. Czech Journal of Animal Science , 45, 2000, č. 6, s. 285 - 288. Tůmová E., Skřivanová V., Skřivan M.: Effect of restricted feeding time and quantitative restriction in growing rabbits.. Archiv fűr Geflűgelkunde, 67, 2003, č. 4., s. 182 –190. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Tůmová E., Skřivan M., Marounek M., Pavlásek I., Ledvinka Z.: Performance and Oocyst Shedding in Broiler Chickens Orally Infected with Cryptosporidium baileyi and Cryptosporidium meleagridis. Avian Diseases, 46, 2002, s. 203 – 207. Ebeid T., Tůmová E.: Physiological aspects of ovoposition and its role in egg quality. Scientia Agriculture Bohemica, 35, 2004, č.1, s. 32 – 40.

20

3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Skřivan M., Skřivanová V., Marounek M., Tůmová E., Wolf J.: Influence of dietary fat source and copper on broiler performance, fatty acid profile of meat and depot fat, and on cholesterol content in meat. British Poultry Sci., 41, 2000, č. 5, s. 608 – 614. Skřivan M., Ševčíková S., Tůmová E., Skřivanová V., Marounek M.: Effects of copper sulphate supplementation on performance of broiler chickens, cholesterol content and fatty acid profile of meat. Czech Journal Animal Science, 47, 2002(7), s. 275 – 280. Skřivanová V., Skřivan M., Marounek M., Baran M.: Effect of feeding supplemental copper on performance, fatty acid profile and cholesterol of meat of rabbits. Archives of Animal Nutrition, 54, 2001, p. 329-339. Ševčíková S., Skřivan M., Skřivanová V., Tůmová E., Koucký M.: Effect of supplementation of copper in copper sulphate and Cu-glycine on fattz acid profile in meat of broiler chickens, cholesterol content and oxidation stability of fat. Czech Journal of Animal Science, 48, 2003, č. 10, s. 432 – 440. Skřivanová V., Skřivan M., Tůmová E., Ševčíková S.: Influence of dietary vitamin E and copper on fatty acid profile and cholesterol content of raw and cooked broiler meat. Czech Journal of Animal Science, 49, 2004, č. 2, s. 86 – 92. Dále bylo publikováno 5 příspěvků na mezinárodních konferencích.

21

Etapa 05 Zátěžové vlivy a jejich působení na zdraví, produkční schopnosti zvířat a kvalitu jejich produktů Řešitel etapy: Prof. Ing. MVDr. František Jílek, Dr.Sc.

1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru

1.1

Cíle řešení v letech 1999 – 2003

Cílem řešení etapy výzkumného záměru bylo zjistit biologické účinky nízkých dávek vybraných mykotoxinů v jejich vzájemné kombinaci, metodami „in vivo“ i metodami „in vitro“. Doplnit pomocí vybraných biochemických a hematologických ukazatelů poznatky o metabolismu spontánně hypertenzních potkanů a ověřit, zda patologické stavy způsobené poraněním, nemocemi a jinými vlivy jsou srovnatelné se stresem vyvolaným technologickými vlivy a narušením welfare zvířat. Kromě původně vytyčených cílů bylo též zaměřena pozornost na tvorbu a význam stresových proteinů ve folikulárních a dalších somatických buňkách prasete, protože tyto buňky mohou sloužit jako model pro studium buněčné adaptační odpovědi na vnější stresovou zátěž. Řešení této etapy bylo rozvrženo na 5 let.

1.2

Cíle řešení a předpokládané výsledky v roce 2004 Cíle řešení v roce 2004 navazovaly na dosažené výsledky v předchozím období.

2

Dosažené cíle a uplatněné výsledky 2.1 Splnění cílů řešení

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru byly splněny. V průběhu řešení etapy byly provedeny experimenty zaměřené na vliv nízkých dávek mykotoxinů a jejich kombinací na laboratorních křečících čínských (Cricetullus griseus). U křečíků byl vyhodnocen vliv mykotoxinů na biochemické ukazatele a genotoxický účinek nízkých dávek mykotoxinů a jejich kombinací. Dále byl efekt mykotoxinů a jejich kombinací sledován Amesovým testem na autotrofních kmenech Salmonella typhimurium. V experimentech na kmenech spontánně hypertenzních potkanů byly vyhodnoceny hematologické ukazatele ve vztahu k inzulínové rezistenci a korelace mezi růstem ve fetálním období a metabolismem dospělých jedinců. 2.2. Stručná souhrnná charakteristika výzkumného záměru

dosažených cílů řešení, přínos řešení

Vliv opakovaných nízkých dávek mykotoxinů a jejich kombinací byl sledován in vivo na laboratorních křečících čínských (Cricetullus griseus). U křečíků byl vyhodnocen vliv aflatoxinu B1, T-2 toxinu a jejich kombinací na biochemické ukazatele. Mykotoxiny byly aplikovány perorálně 2x v týdnu po dobu tří týdnů. V průběhu experimentů byl hodnocen vliv mykotoxinů na histologický obraz některých vnitřních orgánů, dále byly v krevním séru vyhodnoceny biochemické indikátory činnosti jater a ledvin a hodnocen byl také leukogram. U skupin vystavených působení mykotoxinů nebyly zjištěny žádné histologické abnormality na vnitřních orgánech. Podávané mykotoxiny ale výrazně ovlivnily biochemické parametry krevního séra. Statisticky významně klesla aktivita ALT, AST, LDH a GMT u pokusné 22

skupiny, která byla vystavena působení kombinace aflatoxinu B1 a T-2 toxinu ve srovnání se skupinami, kterým byl aplikován pouze jeden mykotoxin. Aktivita ALP byla naopak zvýšena. U této skupiny byla statisticky významně snížená hodnota glykémie. Koncentrace celkového a konjugovaného bilirubinu byla statisticky významně nižší a skupiny, které byl aplikován aflatoxinu B1. U všech pokusných skupin byly zaznamenány změny v lekogramu, ale tyto změny nebyly statisticky významné. Působení kombinace aflatoxinu B1 a T-2 toxinu ovlivnilo zejména biochemické indikátory činnosti jater. Z výsledků experimentů vyplývá, že v organismu dochází k interakci aflatoxinu B1 a T-2 toxinu. Mutagenní efekt mykotoxinů a jejich kombinací byl také sledován Amesovým testem na auxotrofních kmenech Salmonella typhimurium. Jako testovací kmeny byly použity auxotrofní indikátorové his- kmeny TA98 a TA100. Hodnocena byla mutagenní aktivita aflatoxinu B1, ochratoxinu A, a jejich kombinace. Sledované koncentrace vycházely z průměrných hodnot mykotoxinů nalezených ve vzorcích pšenice a ozimého ječmene stanovených RIA metodou. Aflatoxin B1 indukoval statisticky významně vyšší počty revertant ve srovnání s negativní kontrolou ve všech koncentracích u kmene TA98 a TA100 pouze po metabolické aktivaci S9 frakcí jaterního homogenátu. Ochratoxin A neindukoval u žádného z obou kmenů S. typhimurium statisticky významně vyšší počet revertant proti negativní kontrole v žádné s testovaných koncentrací ani s metabolickou aktivací ani bez ní. Aflatoxin B1 v kombinaci s ochratoxinem A vykazoval ve všech sledovaných koncentracích u kmene TA98 s metabolickou aktivací statisticky významné zvýšení počtu revertant ve srovnání s negativní kontrolou a se samotným ochratoxinem A. Také ve srovnání se samotným AFB1 měla kombinace obou mykotoxinů statisticky významně vyšší mutagenní efekt. U kmene TA100 s aktivací kombinace aflatoxinu B1 a ochratoxinu A indukovala ve všech koncentracích rovněž statisticky významně vyšší počty revertant ve srovnání s negativní kontrolou a také ve srovnání se samotným ochratoxinem A. Ačkoli analyzovaný obsah obou mykotoxinů splňoval ještě požadavky stanovené Vyhláškou MZ ČR, ochratoxin A zvyšoval statisticky významně mutagenní aktivitu samotného aflatoxinu B1. V experimentech na inbredních kmenech spontánně hypertenzních potkanů byly vyhodnoceny vybrané biochemické a hematologické ukazatele na geneticky identifikovaných zvířatech ve vztahu k inzulínové rezistenci Vysoký krevní tlak je spojován s inzulinovou rezistencí a s dyslipidémií. Esenciální hypertenze, inzulinová rezistence a dyslipidémie představují významné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Geny, které snižují citlivost k inzulinu mohou pravděpodobně přispívat k vývinu hypertenze a dyslipidémie. V našich studiích jsme analyzovali vztah mezi hematokritem a hemoglobinem na jedné straně a inzulinové rezistence, dyslipidémie a hypertenze na straně druhé u RI (rekombinantně inbrední kmeny) kmenů, které pocházejí od kmene SHR (spontánně hypertenzní potkan) a normotenzního kmene Brown Norway (BN.Lx). Tyto kmeny byly vytvořeny v laboratořích AV ČR za pomoci dalších pracovišť. Z našich výsledků vyplynulo, že SHR potkani jsou hypertenzní a inzulin rezistentní a mají signifikantně vyšší hematokritovou hodnotu ve srovnání s normotenzním kmenem BN. Analýzy RI kmenů ukázaly, že hemoglobin negativně koreluje s inzulinem a poměrem inzulin/glukóza. Hodnoty hematokritu negativně korelují s inzulinem stimulovaným příjmem glukózy adipocyty. Mezi krevním tlakem a hematologickými parametry nebyl zjištěn vztah. Výsledky práce ukazují, že hodnoty hemoglobinu a hematokritu mohou být pravděpodobně zahrnuty mezi faktory charakterizující inzulin rezistentní syndrom u SHR kmenů. Pro tyto studie jsou důležité předchozí pokusy na SHR a BN kmenech v souvislosti s tukovým metabolismem. U SHR kmenů byly zjištěny nižší hladiny celkového cholesterolu, fosfolipidů, VLDL cholesterolu a vyšší hodnoty HDL cholesterolu než u BN kmenů po krmení vysokotučnou dietou.

23

Další experimenty na byly zaměřené na stanovení korelace mezi růstem ve fetálním období a metabolismem dospělých jedinců. Epidemiologické studie odhalily u člověka spojení mezi restrikcí časného růstu a zvýšeným rizikem vzniku inzulínové rezistence, metabolického syndromu a diabetu 2 typu během života. Studie využívající imbrední kmeny laboratorního potkana jsou dobrým modelem ke studiu poruch metabolismu. V experimentech byly použity rekombinantní imbrední kmeny potkanů BXH/HXB odvozené od spontánně hypertenzních potkanů, které slouží jako model humánní hypertenze a metabolického syndromu. Korelační analýza ukázala, že nízká hmotnost ve fetálním období je statisticky významně asociovaná s inzulínovou rezistencí a dyslipidemií u dospělých jedinců. Dědičnost fetální hmotnosti byla odhadnuta na 62%. Výsledky potvrdily, že průběh vývoje ve fetálním období se významně podílí na patogenezi inzulínové rezistenci a dyslipidemii u spontánně hypertenzních potkanů. Proteiny tepelného stresu (HSP70) byly sledovány ve tkáních v různých typech prasečích somatických buněk. Přítomnost HSP70 byla stanovena imunohistochemickou reakcí s myší monoklonální protilátkou anti-HSP70. Ovariální granulózní buňky byly vystaveny v podmínkách in vitro tepelnému stresu (43°C po dobu 1, 2, 4, a 6 hodin). Po této době byla přítomnost HSP 70 stanovena imunohistochemickou reakcí. Nejsilnější reakce byla pozorována po 4 a 6-ti hodinovém tepelném šoku a zejména tehdy, pokud byly granulózní buňky umístěny po 6 hodinách tepelného šoku umístěny do normálních kultivačních podmínek (37°C). Nejsilnější reakce byla zjištěna v jádrech buněk. V dalších experimentech byla stanovena přítomnost HSP70 v prasečích jaterních buňkách jako odezva na stres vyvolaný invazí parazitů r. Ascaridae. Zvýšený výskyt HSP70 byl zjištěn v cytoplazmě hepatocytů v okolí vena centralis. Silná rekce byla zjištěna v cytoplasmě buněk tvořících nekrotická ohniska. Slabá pozitivní reakce byla také zjištěna v endoteliálních buňkách krevních cév a dále v Kupfferových buňkách. V buňkách plicní tkáně prasat byl sledován výskyt HSP70 jako odezva na respirační onemocnění vedoucího ke srůstu visceralní a parietalní pleury a fibrózní reparaci. U prasat, ze kterých byly vzorky tkáně odebírány, byly zjištěny příznaky chronického poškození plic. Tyto patologické změny byly doprovázeny zvýšenou expresí HSP70 v jednotlivých alveolárních buňkách a pulmonálních makrofázích, jejichž počet byl zvýšený.

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

a) Odborné knihy nebo články v odborných knihách Jílek F. (1999) IBR-často diskutovaná choroba. In: Nové poznatky o chovu skotu, VÚŽV Praha, s.15. b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Rajmon R., Sedmíková, M., Jílek, F., Koubková, M., Härtlová, H., Bárta, I., Šmerák, P. (2001) Combined effects of repeated low doses of aflatoxin B1 and T-2 toxin on the Chinese hamster. Veterinary medicine – Czech, 46 (11-12), 1-7, 2001. Sedmíková, M., Reisnerová, H., Dufková, Z., Bárta, I., Jílek, F.: Potential hazard of simultaneous occurrence of aflatoxin B1 and ochratoxin A. Veterinary medicine – Czech, 46 (6), 169 – 174, 2001.

24

3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Pravenec, M., Zídek, V., Landa, V., Kostka, V., Musilová, A., Kazdová, L., Fučíková, A., Křenová, D., Bílá, V., Křen, V. (2000) Genetic analysis of cardiovascular risk factor clustering in spontaneous hypertension. Folia biologica, 46 (6), 233 – 240. Antalíková L., Petr J., Rozinek J., Jílek F. (2000) Immunocytochemical detection of HSP 70 in cell culture of pig granulosa.Czech Journal of Animal Science 45 (6), 249-255. Koubková M., Antalíková L., Rozinek J., Knotková V., Jílek F. (2000) Expression of heat shock proteins HSP70 in pigs with chronic affliction of lungs and their detection by an immunocytochemical Metod. Veterinary Medicine – Czech, 45(9), 249-255. Antalíková L., Koubková M., Rozinek J., Jílek F. (2000) Immunocytochemistry of heat shock proteins HSP70 in pig liver after a parasitic invasion. Veterinary Medicine – Czech, 45(1), 5-11. Dále bylo publikováno 10 příspěvků na mezinárodních konferencích a publikováno 19 odborných článků.

Etapa 06 Reprodukční biologie a experimentální embryologie zvířat Řešitel etapy: Prof. Ing. MVDr. František Jílek, Dr.Sc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru Cíle řešení v letech 1999 – 2003

Cílem řešení této etapy výzkumného záměru bylo poznat význam vývoje a změn v distribuci vnitrobuněčných vápníkových depozit během růstu a zrání savčích ovocytů, přispět k poznání procesů, které se podílí na aktivaci a zahájení embryonálního vývoje u ovocytů prasete a vývoj diagnostiky poruch reprodukce plemenic na úrovni stáda. Řešení cílů etapy předpokládalo využití metod, kterými disponuje katedra veterinárních disciplin a pracoviště VÚŽV v Uhříněvsi. Řešení etapy výzkumného záměru předpokládalo ukončení řešení samostatných částí. V r. 2000 - Změny v lokalizaci intrastrukturálních zásob vázaného vápníku během růstu a zrání ovocytů savců. V r. 2001 - Aktivace ovocytů prasete - úloha inositoltrifosfátových receptorů, ryanodinových receptorů, kalmodulinu a protein kinázy C. V r. 2003 – Poruchy reprodukce skotu – odhalování příčin a jejich odstraňování.

1.2

Cíle řešení a předpokládané výsledky v roce 2004

Cíle řešení v roce 2004 navazovaly na dosažené výsledky v předchozím období v oblasti regulace růstu, zrání a aktivace oocytů prasete. Pozornost byla také věnována problematice stárnutí u prasečích oocytů kultivovaných in vitro.

25

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru byly splněny. V průběhu řešení etapy byly provedeny experimenty zaměřené na intrastrukturální lokalizaci depozit vápníku v prasečích a myších oocytech v průběhu jejich růstu a zrání. Dále byla sledována úloha vápníku při aktivaci prasečích ovocytů a inositoltrifosfátových receptorů, ryanodinových receptorů, kalmodulinu a protein kinázy C, které s pohybem vápníku v oocytu souvisí. Další část experimentů byl zaměřen na procesy, kterým podléhají prasečí oocyty při prodloužené kultivaci in vitro a možnost zlepšení kultivačních podmínky pro in vitro zrání prasečích oocytů tak, aby se snížily nepříznivé důsledky stárnutí oocytů. V chovech skotu byly provedeny experimenty, které využily sledování pohybové aktivity krav pro zlepšení managementu reprodukce krav.

2.2

2.2. Stručná souhrnná charakteristika výzkumného záměru

dosažených cílů řešení, přínos řešení

Distribuce vápníkových depozit v ovariálních folikulech prasete a myší byla sledována kombinovanou oxalát-pyroantimoničitanovou metodou. V oocytech prasete byl zjištěn výskyt depozit vápníku v jádru, cytoplasmě, mitochondriích a na povrchu lipidových kapének. V průběhu folikulogeneze se distribuce vápníkových depozit v oocytu významně měnila. Množství vápníkových depozit v jádru a cytoplasmě oocytů ze sekundárních a časně antrálních folikulů bylo významně nižší než množství depozit v těchto kompartmentech oocytů z primárních a antrálních folikulů. Hladiny vápníkových depozit v mitochondrích oocytů se v průběhu oogeneze neměnily. V oocytech z primárních a antrálních folikulů bylo množství depozit v mitochondoriích významně nižší než množství depozit v jádru a cytoplasmě. U oocytů s ukončeným růstem došlo k významnému poklesu hladiny vápníkových depozit v cytoplasmě a ta byla průkazně nižší než hladina depozit v jádru oocytu. Myší oocyty obsahovaly četná vápníková depozita v jádru, mitochondriích a cytoplasmě oocytů a granulózních buněk primárních, sekundárních a antrálních folikulů. V mitochondriích oocytů byla zjištěna nejvyšší koncentrace vápníkových depozit ve všech typech folikulů. V oocytech z primárních folikulů obsahovala jádra průměrně stejné množství depozit jako mitochondrie. Množství vápníkových depozit v cytoplazmě ooocytů z primárních folikulů bylo statisticky významně nižší než v cytoplazmě oocytů ze sekundárních a antrálních folikulů. Hladina vápníkových depozit v cytoplazmě granulózních buněk byla statisticky významně nižší než množství depozit v mitochondriích ve všech typech sledovaných folikulů. Rozdíly pozorované v množství vápníkových depozit v jednotlivých kompartmentech oocytu a granulózních buněk z folikulů v různém stádiu vývoje byly pravděpodobně ovlivněny ziskem meiotické kompetence oocytů. Dále byly provedeny experimenty zaměřené na partenogenetickou aktivaci prasečích oocytů kombinovaným ošetřením kalcium inoforem A 23187 a inhibitorem protein kináz 6dimetyl aminopurinem (6-DAMP) nebo inhibitorem proteosyntézy cykloheximidem. Kromě podílu aktivovaných oocytů byl také sledován další partenogenetický vývoj po aktivaci. Po kombinovaném ošetření ionoforem A 23187 (50 µM) a 6-DAMP (2 µM) byl zjištěn nejvyšší aktivační poměr (88% oocytů). Nejvyšší podíl aktivovaných oocytů, které se dále partenogeneticky vyvíjely (56%) bylo zjištěno při nižší koncentraci A 23187 (25 µM).

26

Společné působení A 23187 a 6-DAMP zvyšovalo aktivační poměr u oocytů zrajících in vitro, ale nejúčinnější koncentrace měla negativní vliv na následný partenogenetický vývoj. Cykloheximid statisticky významně zvýšil počet aktivovaných oocytů a také procento oocytů, které byly schopné dalšího partenogenetického vývoje do stádia moruly. Úloha ryanodinových a inositol-trifosfátových receptorů při aktivaci prasečích oocytů byla studována prostřednictvím mikroinjekcí inositol trifosfátu, agonisty ryanodinových receptorů kafeinu a ryanodinu. Po aplikaci inositol trifosfátu se aktivované oocyty vyvíjely do stádia moruly (15%) nebo do stádia blastocysty (1%). Oocyty po aplikaci kafeinu při svém vývoji nedosáhly ani stádia moruly. Heparin, který je antagonistou inositol trifosfátových receptorů blokoval aktivaci oocytů inositol trifosfátem, ale neměl žádný efekt na aktivaci oocytů kafeinem. Na druhé straně zablokování ryanodinových receptorů rutheinovou červení nebo prokainem potlačilo aktivaci jak inositol trifosfátem tak kafeinem. Na základě výsledků experimentů lze předpokládat, že vápníková intracelulární signalizace je spouštěna vápníkovými kationty uvolněnými prostřednictvím inositol-trifosfátových receptorů. Tyto vápníkové kationty nejsou schopné aktivovat oocyty, ale jsou schopné zvýšit citlivost ryanodinových receptorů, které uvolní vápníkové kationty nutné pro aktivaci oocytů. Funkčnost celé signální kaskády je nutnou podmínkou pro vývoj aktivovaných oocytů, protože oocyty se vyvíjely do stádia moruly a blastocysty pouze po aktivaci inositoltrifosfátových receptorů. Experimenty zaměřené na úlohu extracelulárního vápníku při meiotickém zrání prasečích oocytů ukázaly, že pokud je zablokován příliv extracelulárního vápníku do oocytů zablokováním vápníkových kanálů verapamilem, nejsou oocyty schopné dokončit meiotické zrání a meióza je zastavena ve stádiu metafáze I. V našich experimentech dokončilo meiotické zrání pouze 28% oocytů. Po izolaci oocytů z folikulů došlo k vyčerpání intracelulárních depozit. Ta byla během meiotického zrání v podmínkách kultivace in vitro opět doplněna. Po zablokování přílivu extracelulárního vápníku verapamilem byla obnova intracelulárních depozit narušena. Na základě našich výsledků lze vyvodit, že obnovu intracelulárních vápníkových depozit významně ovlivňuje příliv extracelulárního vápníku. Časné obnovení intracelulárních depozit vápníku je kritické pro výstup z MI a přechod do MII. Změny ve způsobu obnovy intracelulárních depozit mohou narušit podmínky vhodné pro fyziologický průběh buněčné signalizace a vyvolat zablokování výstupu oocytu prasete z metafáze I. Rostoucí oocyty s částečně vyvinutou meiotickou kompetencí mohou překonat spontánní blok meiotického zrání po ošetření kalcium ionoforem A23187. V našich experimentech byly sledovány oocyty s vnitřním průměrem 110 µm, které ještě nejsou zcela dorostlé. Tyto oocyty spontánně zastavují meiotické zrání ve stádiu metafáze I. Po ošetření kalcium ionoforem po 24 hodinové kultivaci jsou tyto oocyty schopné dokončit meiotické zrání a dosáhnout stádia metafáze II. V našich experimentálních podmínkách takto dozrálo 66% oocytů. Meioticky nekompetentní oocyty, u nichž bylo meiotické zrání indukováno kalcium ionoforem byly po dalším aktivačním ošetření kalcium ionoforem schopné začít partenogenetický vývoj. Aktivováno bylo 58% oocytů. Avšak partenogenetický vývoj takto aktivovaných oocytů je velmi limitovaný. Pouze 8 % oocytů dosáhlo stádia moruly a 3% se vyvíjela do stádia blastocysty. V oblasti reprodukčních biotechnologií se v současné době stále zvyšují požadavky na počet vysoce kvalitních oocytů hospodářských zvířat. Prodloužená kultivace v podmínkách in vitro je jednou z možných cest, jak tyto požadavky uspokojit. Oocyty, které dozrály v podmínkách in vitro do stádia metafáze II však podléhají během další kultivace komplexu procesů označovaných souhrnně jako "stárnutí". Prasečí oocyty dozrálé v podmínkách in vitro

27

po další kultivaci (v našich experimentech 1-5 dní) podléhaly několika procesům. První den další kultivace zůstávala většina oocytů ve stádiu metafáze II (98%). Poté podlehly oocyty spontánní parthenogenetické aktivaci nebo zanikaly fragmentací či lýzou. Podíl aktivovaných oocytů dosahoval maxima po 2 až 3 dnech stárnutí in vitro (39 a 45%). Ve stejné době kulminoval i podíl fragmentovaných oocytů (28%). V průběhu dalšího stárnutí in vitro (tj. 4. a 5. den stárnutí), významně stoupal podíl oocytů, jež podlehly lýze (30 a 37%). V experimentech byl zjišťován vliv epidermálního růstového faktoru (EGF) nebo insulin-like růstového faktoru 1 (IGF-1) na proces stárnutí. Samotný EGF nebo IGF-1 neměli na procesy stárnutí významnější vliv. Zajímavý účinek byl pozorován pokud byly oocyty kultivovány v přítomnost obou faktorů. Nejefektivnější byla kombinace 10 µg EGF/ml s 25 ng IGF-1/ml. Po třech dnech stárnutí s EGF a IGF-1 70% oocytů zůstalo ve stádiu metafáze II a 24% oocytů podlehlo spontánní partenogenetické aktivaci. Lýza (6%) nebo fragmentace (0%) nastávaly pouze zřídka. Tyto oocyty si uchovávaly dobrou vývojovou kompetenci. Za 7 dní po uměle navozené meiotické partenogenetické aktivaci jsme pozorovali u oocytů aktivovaných po 1 dni stárnutí s EGF a IGF-1 21% morul a 25% blastocyst. Jejich vývoj do a za stádium moruly (46 %) byl významně vyšší, než u oocytů aktivovaných ihned po dokončení zrání (30 % embryí ve stádiu moruly nebo blastocysty) nebo u oocytů aktivovaných po 1 dni stárnutí bez EGF a IGF-1 (28 % embryí ve stádiu moruly nebo blastocysty). Delší stárnutí s EGF a IGF-1 mělo na uměle navozený partenogenetický vývoj negativní vliv. Oocyty stárnoucí s EGF a IGF-1 2 dny se vyvíjeli pouze do stádia moruly (5 %). V experimentech provedených v chovech skotu byla pomocí sledování pohybové aktivity v chovu odhadnuta délka postpartálního anestru. Dále byl zjišťován vliv plemene, roku sezóny a parity na délku anestru a intenzitu pohybové aktivity během říje. Rovněž bylo sledováno, zda existuje vztah mezi intenzitou zvýšené pohybové aktivity a zabřezáváním po inseminaci. Pohybová aktivita byla sledována pomocí pedometrů. V chovu, ve kterém byla měření prováděna byla délka mezidobí 400 dnů, bylo sledováno 80 krav českého strakatého skotu a 163 krav holštýnského skotu. Měření se uskutečnilo po dobu čtyř let. Po tuto dobu byly krávy ustájeny společně ve volné boxové stáji. Bylo zjištěno, že se krávy jednotlivých plemen významně liší v délce postpartálního anestru, což pravděpodobně souviselo s negativní energetickou bilancí holštýnských krav. Vliv parity, roku otelení a sezóny při otelení na délku délce postpartálního anestru nebyl prokázán. Krávy českého strakatého skotu vykazovaly významně vyšší pohybovou aktivitu během říje než krávy holštýnského skotu. Prvotelky obou plemen měly vyšší pohybovou aktivitu než krávy na dalších laktacích. Nejnižší pohybová aktivita byla v zimě. Celkově krávy s vyšší pohybovou aktivitou během říje zabřezávaly statisticky významně lépe než krávy s nižší pohybovou aktivitou.

3

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru

3.1

Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech

28

Petr J., Rozinek J., Jilek F., Urbankova D. (2000): Activation of porcine oocytes using cyclopiazonic acid, an inhibitor of calcium-dependent ATPases . J.Exp.Zool., 287, 304315. Jilek F., Hutelova R., Petr J., Holubova M. , and Rozinek J. (2000): Activation of pig oocytes using calcium ionophore: effect of protein synthesis inhibitor cycloheximide. Anim.Reprod.Sci., 63, 101-111. Petr J., Rozinek J., Hruban V., Jilek F., Sedmikova M., Vanourkova Z., Nemecek Z. (2001): Ultrastructural localization of calcium deposits during in vitro culture of pig oocytes . Mol.Reprod.Dev., 58, 196-204. Jilek F., Huttelova R., Petr J., Holubova M., Rozinek J. (2001): Activation of Pig Oocytes using Calcium Ionophore: Effect of the Protein Kinase Inhibitor 6-dimethyl aminopurin . Reprod Dom Anim, 36, 139-145. Petr J., Urbánková D., Tománek M., Rozinek J., and Jílek F. (2002): Activation of in vitro matured pig oocytes using activators of inositol triphosphate or ryanodine receptors. Anim.Reprod.Sci., 70, 235-249. Sedmíková M., Burdová J., Petr J., Etrych M., Rozinek J., and Jílek F. (2003): Induction and activation of meiosis and subsequent parthenogenetic development of grovin pin oocytes using calcium ionophore A23187. Theriogenology, 60, 1609-1620. Sedmíková M., Rajmon R., Petr J., Vaňková M., Rozinek J., Řehák D., and Jílek F. (2004): Ultrastructural localisation of calcium deposits in the mouse ovary. Reproduction, Fertility and Development, 15, 415-421. Petrová I., Sedmíková M., Chmelíková E., Švestková D., Rajmon R. (2004) In vitro aging of porcine oocytes. Czech J. Anim. Sci. 49 (3), 93-98. Berka, T., Štípková, M., Volek, J., Řehák, D., Matějů, G., Jílek, F. (2004) Monitoring of physical activity for management of cow reproduction. Czech. J. Anim. Sci., 49 (7), 281-288. Petrová I., Rajmon R., Sedmíková M., Kuthanová Z., Jílek F., Rozinek J.: The synergistic effect of the insulin-like growth factor-1 (IGF-1) and the epidermal growth factor (EGF) improves the developmental competence of aged pig oocytes. Czech J. Anim. Sci., v tisku. Dále bylo publikováno 9 příspěvků na mezinárodních konferencích a publikováno 5 odborných článků.

29

Etapa 07 Studium faktorů ovlivňujících hladinu jodu v mléce. Studium laktózy v mléce. Řešitel etapy: Ing. Alena Hejtmánková, CSc.

1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru

1.1

Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999 – 2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky

Katedra chemie vstoupila do řešení záměru MSM 412100003 vlastní věcnou etapou až v roce 2000, původně prof. Mudřík plánoval začlenění katedry chemie do řešení tohoto záměru pouze jako servisního pracoviště v rámci AF. Návrh výzkumného záměru pravděpodobně z roku 1998 katedra chemie nepodávala a požadované materiály nemám k dispozici. Na základě návrhu „ Stanovení jodu v potravinách“ ( plná verze návrhu je uvedena na konci závěrečné zprávy) na vytvoření vlastní etapy s řešením v letech 2000 – 2001 byla katedra chemie dodatečně začleněna do řešení citovaného záměru . Cíle řešení výzkumného záměru a strategie jejich dosažení Vypracování standardního operačního postupu (SOPu) pro stanovení stopových obsahů jodu v zemědělských produktech rostlinného i živočišného původu metodou HPLC a jeho ověření na vybraných zemědělských a potravinářských komoditách (mléko a mléčné výrobky, maso, krmivo) Předpokládané výsledky a způsob jejich prezentace Návrh standardního operačního postupu stanovení jódu metodou HPLC (SOP) Ověření na vybraných zemědělských a potravinářských komoditách (mléko a mléčné výrobky, maso, krmivo) Limitovaný monitoring vybraných výrobků z prodejní sítě. Publikace výsledků formou prezentace na konferenci nebo publikací v odborném tisku.

1.2

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky

1) Doplnění dlouhodobého sledování faktorů ovlivňujících obsahy vybraných analytů v mléce a mléčných výrobcích zejména o analýzu mléka jerseyského skotu. Doplnění a případné opakování analýz stávajícího souboru. Závěrečné zpracování dlouhodobě pořizovaného souboru dat. Dokončení publikační činnosti. 2) Na základě předběžných výsledků bude řešení výzkumného záměru v r.2004 orientováno v souvislosti s problémem laktosové intolerance na studium vlivu výchozí suroviny, použité čisté mlékařské kultury a technologického postupu při výrobě zakysaných mléčných výrobků na obsah laktosy ve finálním produktu. Výsledkem je snaha o výrobu chutného zakysaného mléčného výrobku s minimálním obsahem laktosy.

30

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Byl vypracován standardní operační postup (SOP) pro stanovení jodu v biologickém materiálu metodou iontově párové vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s elektrochemickou detekcí. Správnost SOPu byla ověřena analýzami dvou referenčních materiálů a úspěšnou účastí v mezilaboratorní validaci metody stanovení jodu v potravinách podle Sandella -Kolthoffa. Ověřenou metodou HPLC s elektrochemickou detekcí byly v průběhu let 2000–2004 opakovaně stanoveny obsahy jodu ve vybraných vzorcích masa, mléka a masných a mléčných výrobků. Současně byly studovány faktory ovlivňující hladinu jodu v kravském mléce. Současně byly v rámci řešení záměru sledovány především v kravském a kozím mléce kromě jodu i další mikro- a makroelementy, připadně i další analyty–laktóza a mastné kyseliny se zvláštním zřetelem na kyselinu linolovou. Studovány byly rovněž činitelé ovlivňující jejich výši ve sledované komoditě. Studium vlivu výchozí suroviny, použité čisté mlékařské kultury a technologického postupu při výrobě zakysaných mléčných výrobků na obsah laktosy ve finálním produktu – jogurtu, plánované k řešení v roce 2004 nebylo dokončeno, neboť pracovní podmínky a náplň práce paní Dragounové byly značně ovlivněny převodem mlékařské laboratoře z Katedry chovu skotu a mlékařství na Katedru kontroly zemědělských produktů a současně i odložením dlouhodobě plánované koupě refraktometrického detektoru do společné laboratoře ČZUVÚM.

2.2

Stručná souhrnná charakteristika výzkumného záměru.

dosažených

cílů

řešení,

přínos

řešení

Byl vypracován a ověřen standardní operační postup (SOP) pro stanovení jodu v biologickém materiálu metodou iontově párové vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s elektrochemickou detekcí. Tento postup je alternativní k spektrofotometrické metodě podle Bednáře založené na Sandellově-Kolthoffově reakci, která je nejen v České republice ke stanovení jodu nejčastěji používána. Ve srovnání s metodou stanovení jodu s využitím Sandellovy-Kolthoffovy reakce má chromatografické stanovení jodu tu výhodu, že zde odpadá jodidy katalyzovaná reakce mezi arsenitanovými a ceričitými ionty, která vyžaduje vedle naprosto přesného dodržení reakčních podmínek i dokonale čisté sklo. K vlastní analýze se používá přímo naředěný mineralizát. Právě nedodržení reakčních podmínek v Sandellově-Kolthoffově reakci je pravděpodobně příčinou poměrně častého neúspěchu při stanovení jodu spektrofotometrickou metodou. Metodou iontově párové vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s elektrochemickou detekcí byl studovány faktory ovlivňující hladiny jodu v mléce a následně i v mléčných výrobcích. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že rozhodující vliv na hladiny jodu v mléce má obsah tohoto prvku v krmné dávce dojnic a přítomnost strumigenních látek v krmivu. Mléko dojnic krmených kukuřičnou siláží a senáží bez přídavku řepkových výlisků vykazovalo statisticky vyšší obsah jodu v mléce ve srovnání s mlékem z letního obdobím, kdy byly dojnice krmeny čerstvou pící nebo v průběhu celého roku krmivem s přídavkem řepkových výlisků. Statisticky významně nižší obsah jodu byl pozorován i mléce dojnic jerseyského plemene. Statisticky významný rozdíl v obsahu jodu v mléce dojnic plemene holštýnského a českého strakatého prokázán nebyl. Současně byl stanoven obsah jodu v různých potravinách živočišného původu. 31

Dále byla v rámci výzkumného záměru sledována kvalita kozího mléka, neboť tento druh mléka hraje velmi důležitou roli ve výživě dětí, které jsou alergické na kravské mléko, a je proto bezpodmínečně nutné, aby jeho kvalita odpovídala platným hygienickým požadavkům. V průběhu laktačního období byly sledovány hladiny Ca, Mg a Cl, Fe, Zn, Cu, Cd a Pb v mléce koz ze dvou kozích farem, nacházejících se v oblastech s rozdílným průmyslovým zatížením. Pozitivní je zjištění, že všechny průměrné hladiny sledovaných kontaminujících chemických prvků, a to i z oblasti s vysokým průmyslovým zatížením byly pod limitními hodnotami uvedenými ve vyhlášce Ministerstvem Zdravotnictví č. 298/1997 Sb. Nelze vyvodit jednoznačné souvislosti mezi obsahem sledovaných analytů a dobou odběru, lze předpokládat, že až na výjimky (v případě Mg a Fe) je možné očekávat vyšší hladiny sledovaných analytů v kozím mléce na počátku laktačního období, nižší naopak k jeho konci. Rozpětí hodnot obsahů makroelementů Ca, Mg a mikroelementů Zn, Cd, Pb a Cu v kozím mléce je srovnatelné s hodnotami hladin těchto analytů běžně uváděných v mléce kravském. Mírně zvýšený obsah proti obsahům v mléce kravském naznačují stanovené hladiny železa a chloridů.

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Hejtmánková A., Kučerová J., Miholová D., Kolihová D., Orsák M.: Levels of selected macro- and microelements in goat milk from farms in the Czech Republic. Czech J.Anim. Sci., 47, 2002 (6): 253-260. v r. 2004 byly zaslány do redakce Chemických listů a Czech J.Anim. Sci. následující publikace Hejtmánková A.,Vejdová M., Trnková E.: Stanovení jodu v biologickém materiálu metodou HPLC s elektrochemickým detektorem (Rukopis publikace byl zaslán do redakce Chemických listů 2.8.2004. 13.1. 2005 přišel posudek recenzenta. Práce byla doporučena k publikaci s minimem úprav. Opravy budou provedeny po skončení zkouškového období a článek bude odeslán k publikaci.) A. Hejtmánková, L. Kuklík, E. Trnková, H. Dragounová: Factors influencing milk iodine concentrations and levels of iodine in cow's milk from cow breeds in the Czech Republic. (Rukopis publikace byl zaslán 1.11. do redakce Czech J.Anim. Sci., v současné době je v oponentním řízení. Potvrzení o přijetí je uvedeno níže) V současné době je k publikaci do časopisu Czech J.Anim. Sci. připravován článek autorů Táborský J., Novotný O., Hejtmánková A., Dragounová H. s pracovním názvem Obsah kyseliny linolové v mléčném tuku a faktory ovlivňující jeho výši. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Czech Journal of Animal Science Arkuszewska E., Žarski T.P., Hejtmánková A., Dolejšková J.: Wplyw dodatku morszynu (Fucus vesiculosus pulv.) jako žrodla jodu na wybrane wskažniki przemiany lipidowej u

32

kurczat brojlerów. Ann. Warsaw Agricultural Univ.-SGGU. Anim. Sci. Spec.nr. 2001, 428-432.

3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Táborský J., Hejtmánková A., Dolejšková J.: Reference materials for the determination of contaminants in milk and milk products. Review. Czech J. Food Sci., 21, 2003 (3): 111-120. Dodatky: Potvrzení o přijetí rukopisu publikace Vážení, potvrzuji příjem Vaší práce A. Hejtmánková, L. Kuklík, E. Trnková, H. Dragounová: Factors influencing milk iodine concentrations and levels of iodine in cow's milk from cow breeds in the Czech Republic. Děkujeme za Váš zájem publikovat v časopise Czech Journal of Animal Science. Rukopis je evidován pod č. 2004-136 a bude odeslán k lektorskému řízení. Při kontaktu s redakcí používejte prosím evidenční číslo. Prohlášení autorů, které je v příloze, vraťte prosím zpět do redakce vyplněné a podepsané všemi autory. S pozdravem Bc. Věra Černíková Redakce časopisu Czech Journal of Animal Science Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2, Česká republika tel.: +420 227 010 419 fax: +420 227 010 116 e-mail: [email protected]

Etapa 08 Mikrobiologická kvalita probiotik, výskyt a význam bifidobakterií v trávicím traktu a v mléčných kysaných výrobcích Řešitel etapy: Doc. Ing. Vojtěch Rada, CSc.

33

1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru

1.1

Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999-2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky

1.2

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Předpokládané cíle věcné etapy byly splněny. Byla provedena analýza probiotik s hlavním důrazem na bifidobakterie. V rámci řešení věcné etapy byla prováděna izolace a identifikace probiotických bakterií z trávicího traktu hospodářských zvířat a člověka a také z mléčných kysaných výrobků a z funkčních potravin. Hlavní důraz byl kladen na bakterie rodu Bifidobacterium. V rámci řešení etapy byla navržena originální selektivní média pro stanovení bifidobakterií v trávicím traktu hospodářských a laboratorních zvířat, ve stolici kojenců a dospělých lidí a v mléčných kysaných výrobcích a funkčních potravinách. Námi navržené médium je nyní testováno Mezinárodní mlékárenskou federací (International Dairy Federation, IDF) jako pravděpodobný standard pro stanovení bifidobakterií v jogurtech. Na našem pracovišti byly zavedeny moderní molekulárně-genetické metody pro stanovení a identifikaci probiotických bakterií (FISH, PCR). Byla vyvinuta metoda pro rychlý průkaz bifidobakterií v trávicím traktu a stolici telat a kojenců na základě stanovení aktivity specifických enzymů (alfa-galaktosidáza, alfa-glukosidáza a fruktózo-6-fosfát fosfoketoláza). 2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru

Výsledkem řešení záměru je vývoj selektivního média pro izolaci a stanovení bifidobakterií v trávicím traktu a výkalech zvířat a člověka. Médium s mupirocinem a kyselinou octovou námi popsané je používáno v řadě laboratoří, zejména v Evropě a pomohlo izolaci a popsání několika nových druhů bifidobakterií z trávicího traktu prasat. Kromě toho se podařilo izolovat bifidobakterie z trávicího traktu široké škály hospodářských (skot, ovce, prase, drůbež), laboratorních (krysa, myš, potkan, morče) a ostatních zvířat (opice, včela medonosná). Samotný přídavek mupirocinu je nyní testován jako selektivní faktor pro standardní postup stanovení bifidobakterií podle norem Mezinárodní mlékařské federace (IDF). Médium bylo testováno i dalšími laboratořemi ve Španělsku, Rakousku, Japonsku a Dánsku, přičemž se ukázalo jako vhodné pro stanovení a izolaci bifidobakterií z mléčných kysaných výrobků a funkčních potravin. Dalším výsledkem je objev glukózo-nefermentujících bifidobakterií ve slepých střevech nosnic. Poprvé byl také popsán výskyt bifidobakterií ve voleti nosnic. Pro izolaci a stanovení bifidobakterií v trávicím traktu drůbeže, jak bylo zjištěno, je důležitý přídavek jiných zdrojů uhlíku než je glukóza. Bylo zjištěno, že glukóza-nefermentující bifidobakterie jsou dominantní bakteriální skupinou ve slepých střevech hrabavé drůbeže, zatímco ve voleti převažují kmeny schopné využívat glukózu.V našich pokusech se osvědčil sójový pepton, který obsahuje oligosacharidy jako je rafinóza, stachyóza a verbaskóza. Tyto cukry byly velmi dobře využívány v námi prováděných in vitro pokusech s čistými kulturami bifidobakterií pocházejících z lidského a zvířecího trávicího traktu a z mléčných kysaných

34

výrobků. Byly sledovány parametry růstových křivek ve statických kultivacích. Nejvyšší specifické růstové rychlosti byly dosahovány v médiu, kde jedinným zdrojem uhlíku a energie byly oligosacharidy pocházející ze sóji, jako je rafinóza a stachyóza. Dále byla vyvinuta metoda pro rychlý průkaz bifidobakterií v trávicím traktu a stolici telat a kojenců na základě stanovení aktivity specifických enzymů (alfa-galaktosidáza, alfa-glukosidáza a fruktózo-6-fosfát fosfoketoláza). Překvapivě velké množství (cca 30 – 40 %) vzorků z lidských kojenců neobsahovalo bifidobakterie. Zajímavé je, že tato situace je i u plně kojených dětí, které byly porozeny přirozeným způsobem. V minulosti se absence bifidobakterií přisuzovala spíše císařským řezům a umělé výživě. Výsledky mohou být využity pro rutinní kontrolu složení mikroflóry trávicího traktu kojenců.

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Jankovská I., Langrová I., Rada V. (2000): In vitro cultivation of equine Cyathostominae with particular reference to arrested development. Helminthologia 37, 71-76. Rada V., Petr J. (2002): Enumeration of bifidobacteria in animal intestinal samples. Vet. Med. Czech. 47, 1-4. Rada V., Bartoňová J., Vlková E. (2002): Specific growth rate of bifidobacteria cultured on different sugars. Folia Microbiol. 47, 477-480. Vlková E., Rada V., Bujňáková D., Kmeť V. (2004): Enumeration, isolation, and identification of bifidobacteria from infant feces. Folia Microbiol. 49, 209-212. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Vlková E., Rada V., Trojanová I. (2004): Enumeration, isolation, and identification of bifidobacteria from dairy products. Acta Agriculturae Slovenica 84, 31-36. Vlková E., Medková J., Rada V. (2002): Comparison of four methods for identification of bifidobacteria to the genus level. Czech J. Food Sci. 20, 171-174.

3.2

Výsledky dosažené řešením výzkumného záměru a obsahově navazujících projektů nebo grantů

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Rada V, Sirotek K. and Petr J (1999) Evaluation of selective media for bifidobacteria in poultry and rabbit caecal samples. J. Vet. Med. B 46, 369-373. Rada V. and Koc J. (2000): The use of mupirocin for selective enumeration of bifidobacteria in fermented milk products. Milchwissenschaft 55, 65-67. Rada V. Petr J. (2000): A new selective medium for the isolation of glucose non-fermenting bifidobacteria from hen caeca. J. Microbiol. Meth. 43, 127-132. Petr J., Rada V. (2001): Bifidobacteria are obligate inhabitants of the crop of adult laying hens. J. Vet. Med. B 48, 227-233.

35

Dušková D., Dvořák R., Rada V., Doubek J., Marounek M. (2001): Concentration of phytic acid in feaces of calves fed starter diets. Acta Vet. Brno 70, 381-385. Rada V., Dušjová D., Marounek M., Petr J. (2001) Enrichment of bifidobacteria in the hen caeca by dietary inulin. Folia Microbiol., 46(1), 73-75. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Petr J., Rada V. (2000): The presence of autoaggregation and adhesion properties in chicken bifidobacteria strains. Scientia Agriculturae Bohemica 31, 233-239.

Etapa 09 Strategické a reálné programy tlumení parazitóz poškozujících zdraví zvířat a ekonomiku chovu Řešitel etapy: Doc. Ing. Jan Nápravník, CSc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení výzkumného záměru Cíle řešení výzkumného záměru v letech 1999 – 2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky

V původním plánu byla parazitologická skupina katedry zoologie a rybářství pod vedením Doc.Ing. Jana Nápravníka, CSc. zařazena pouze jako servisní pracoviště pro 8 dílčích záměrů společně s Katedrou mikrobiologie, výživy a dietetiky a Katedrou chemie. Později byla zařazena mezi plnohodnotná výzkumná pracoviště s následujícími cíly: Posoudit vybrané epidemiologické aspekty parazitů koní, malých přežvýkavců, prasat i psů, konkrétně: - sledovat epidemiologii a prevenci endoparazitů Cyathostominae v chovech koní s různou technologií chovu - sledovat výskyt resistentních populací hlístic podčeledi Cyathostominae na anthelmintika ve vybraných chovech koní. - zjistit sezonní výskyt hypobiózy hlístic podčeledi Cyathostominae a hlístice Trichostrongylus colubriformis vlivem kultivace larev za přirozených a umělých podmínek. - otestovat vliv ubývajícího světelného dne, nízké teploty a vysušení na výskyt hypobiovaných stádií Trichostrongylus colubriformis v králíku domácím. - sledovat epidemiologii a prevenci endoparazitů psů 1.2

Cíle řešení výzkumného záměru v roce 2004 a předpokládané výsledky

1, Identifikace proteinových změn v hypobiovaných a nehypobiovaných larvách T. colubriformis. 2, Identifikace změn v účinnosti u vybraných enzymů u larev T. colubriformis. 3, Rozdíly ve výskytu helmintóz ekologicky zatížených oblastech ČR.

drobných savců a tetřívka lesního v různě

36

4, Zjištění rozsahu neuropatologických změn vyvolaných migrací různými druhy parazitů v savcích. Ke studii jsou vybráni parazité, kteří se vyznačují různou afinitou k CNS (Toxocara canis, Schistosoma mansoni, Trichobilharzia regenti). 5, Zhodnocení dosažených změn ve výskytu parazitofauny získaných zavedením strategického programu prevence v rozmnožovacím chovu koní. 6, Zhodnocení užití Monitobských pastí k odchytu krev sajícího hmyzu, zhodnocení efektivnosti a vyzkoušení nejvhodnějších repelentů na koních. 7, Zjištění výskytu endoparazitů psů v útulcích pro psy malých měst a v prostředí zemědělských usedlostí.

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Cíle záměru byly až na sledování neuropatogických změn vyvolaných migrací různými druhy parazitů v savcích splněny (tato část, vázaná na spolupráci odborné instituce nemohla proběhnout protože externí doktorand změnil pracoviště). 2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru

U koní se výzkum již dlouhodobě zaměřuje na hlístice podčeledi Cyathostominae. Sledován byl jejich exogenní vývoj a migrace infekčních larev a výzkum přinesl nové poznatky z prostředí ČR i poznatky obecného rázu. Dále byly testovány různé systémy prevence hlístic podčeledi Cyathostominae a následně byl navržen a potvrzen jako velmi účinný systém odčervování koní látkou s larvicidním účinkem (ivermektin, moxidektin) v období leden – únor. Odčervení koní v těchto měsících statisticky významně sníží hodnoty EPG koní na minimální hranici a tato nízká hladina EPG se u těchto koní udrží po většinu zbývajícího roku. Důležitou součástí komplexního studia epidemiologie hlístic Cyathostominae je sledování výskytu populací těchto hlístic rezistentních na podávaná anthelmintika. Z tohoto důvodu byla testována účinnost mebendazolu, fenbendazolu a ivermektinu v pěti významných chovech ČR, a to různými metodami in vivo a in vitro. Potvrzena byla rezistence na benzimidazoly ve všech pěti sledovaných chovech (tedy na mebendazol, fenbendazol), ve třech chovech byla zjištěna vznikající rezistence na ivermektin. Další epidemiologické sledování probíhalo ve Velké Chuchli a v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem. V roční sezoně byl stanoven rozsah výskytu nejvýznamnějších endoparazitů koní na závodišti ve Velké Chuchli. V měsíčním intervalu bylo koprologicky vyšetřeno 1337 vzorků faeces, 108 vzorků podestýlek a vzorky trávy z přilehlých travnatých ploch. Dominantní byly hlístice z čeledi Strongylidae v celkové prevalenci 40,70 %, Parascaris equorum byla v prevalenci 6,2 %. U 12 koní byla zjištěna Anoplocephala perfoliata v prevalenci 0,84 %. Výsledky prevalence byly doplněny počty šířených vajíček pozitivními zvířaty. Jednoletá hříbata prokázala maximum Strongylidů i Parascaris. Největší množství šířených vajíček bylo u dvouletých koní. V sezóně roku byla maxima Strongylidů v dubnu, červnu a listopadu, Parascaris equorum v prosinci a březnu. Délka pobytu koní ve výcviku ve Velké Chuchli více než 1 rok ovlivnila pokles infekcí a pokles produkovaných vajíček parazitů. Vyšetřením stájového prostředí podestýlek prokázalo 31,48 % pozitivních vzorků na Stongylidy a 4,63 % vzorků pozitivních na Parascaris. Dále byla zkoumána možnost zavlečení parazitóz z 20 odchoven původu koní v ČR do Velké Chuchle a 30 % koní 37

importovaných ze zahraničí. Strongylidi, Parascaris a Anoplocephala byly zavlečeny z Tlumačova, Xaverova, Mimoně a Vlachovic u Zlína a importovanými koňmi z Tekova, Německa a Irska. Nezbytným doplňkem diagnostiky byl vhodný protiparazitární program doporučený trenérům a realizovaný ve výcviku. V Národním hřebčíně v Kladrubech n.L. byla epidemiologie endoparazitů sledována v měsíčních intervalech. Celkem bylo vyšetřeno 838 vzorků výkalů, 72 vzorků podestýlky a vzorky trávy z 6 pastvin. Koprologickým vyšetřením byla zjištěna prevalence Strongylidů 62,89 % a Parascaris equorum 3,46 %. Výskyt parazitů byl hodnocen v jednotlivých věkových skupinách koní podle způsobu ustájení a organizace chovu. Nejvyšší prevalence Strongylidů byla u 1 -2 letých klisen 75,00 % a nejvyšší šíření vajíček bylo 62 EPG u dvouletých hřebců. Prevalence u Parascaris equorum byla nejvyšší 6,67 % u 1 – 2 letých klisen a nejvyšší EPG bylo 17 u dvouletých klisen. V sezoně roku byla maxima Strongylidů v měsíci srpnu 84,29 % a v únoru 71,43 %. Parascaris dosáhla maxima v prosinci 20,00 %. Infekčnost prostředí byla hodnocena na základě larvoskopického vyšetření vzorků podestýlek na Strongylidy ze stájí a trávy z pastvin během hlavní pastevní sezóny. Maximální hodnoty 66 infekčních larev na 100 g podestýlky byly zjištěny u 2 – 3 letých hřebců, minimální 13 infekčních larev na 100 g podestýlky u klisen s hříbaty. Promoření pastvin bylo hodnoceno nálezem larev Strongylidů s maximem v září zjištěním 130 infekčních larev na 1 kg sena z pastviny a minimem v červenci zjištěním 6 infekčních larev na 1 kg sena z pastviny. Nejvíce náchylné k parazitózám jsou mladší věkové kategorie odchovávané na hluboké podestýlce. Vysoké infekce Strongylidů byly způsobeny nevhodným pastevním režimem. Nízké infekce Parascaris equorum bylo dosaženo dlouhodobě čtrnáctidenní obměnou podestýlek. Cíl byl splněn podrobným rozborem epidemiologické situace v rozmnožovacím chovu. U koní byly dále sledovány změny ve výskytu pruritu při letních alergických vyrážkách , a to v sezóně roku v 3 týdenních intervalech. Zhoršení vyrážek navazovalo na výskyt larev a imág krev sajícího hmyzu a jeho dynamiku v sezóně roku. Poškození kůže bylo hodnoceno podle stanoveného stupně, velikosti a predilekčních míst vyrážky. Nálezy byly doplněny fotodokumentací. Pozorování bylo upřesněno zhodnocením larev a imág krev sajícího hmyzu čeledi Culicidae, Ceratopogonidae, Tabanidae a Simulidae. Larvy a kukly byly získávány z vodního prostředí u čeledi Culicidae a Simulidae. Imaga bala odlovována síťkou na koních a dále využitím Monitobských pastí, které byly vyzkoušeny na pastvinách v Kladrubech n.L. Odlovený hmyz byl určován do druhu za pomoci Doc.RNDr. Jana Mináře, Dr.Sc. práce je doplněna vývojem počasí v sledovaných letech, které ovlivnilo kvalitu prostředí pro vývojový cyklus larev a kukel krev sajícího hmyzu. Sledování byla uskutečněna v hřebčíně v Kladrubech n.L. a v hříbárně Selmicích. Další část výzkumu se orientovala na důležitý epidemiologický aspekt řady hlístic – hypobiózu. Experimentální práce probíhaly na hlístici kozy domácí Trichostrongylus colubrifomis. Pro pozastavení endogenního vývoje této hlístice byl ze sledovaných environmentálních faktorů statisticky prokázán jako nejvýznamnější úbytek světelného dne. Dále bylo zjištěno, že, imunita hostitele a velikost infekční dávky nejsou primárními faktory vyvolávajícími hypobiózu. Mezi další poznatky z této oblasti patří neprokázání zvýšeného množství eozinofilů i při vysokých inokulačních dávkách hlístice T. colubriformis. Zvýšený počet neutrofilů bývá v literatuře běžně udáván v souvislosti s parazitací, nicméně týká se pravděpodobně pouze parazitů silně narušujících organizmus hostitele, T. colubriformis patří, jakožto drtivá většina gastrointestinálních hlístic, do skupiny s nízkou patogenitou. Dále byla prokázána nesnížená infekčnost dehydratovaných infekčních larev T. colubriformis, larvy měly stejnou záchytnost v hostiteli jako kontrolní larvy i po 4 týdnech naprosté dehydratace. V další části se výzkum hypobiózy zaměřil na proteinové změny v larvách indukovaných a

38

neindukovaných k hypobióze. Byly identifikovány změny v proteinech i přímo v enzymatické bázi (SDS-PAGE). Epidemiologie endoparazitů psů. Na území hlavního města Prahy bylo parazitologicky vyšetřeno 3508 psů s celkovou prevalencí 12,29 %. Dominantní byla Toxocara canis 5,53 % a dále Isospora ssp. 2,82 %, Giardia intestinalis 1,51 a Taenia spp. 1,11 %. V městské části Praha 13 byla zjištěna maxima prevalence 12,00 % a v Praze 11 prevalence 10,00 %. Minima byla zjištěna v Praze 14 v prevalenci 2,67 % a Praze 12 v prevalenci 3,34 %. V sezoně roku dosáhla celková prevalence maxima v září až říjnu 8,27 % a minima 2,67 % v lednu až únoru. Nejvyšší hodnoty prevalence parazitů psů byly zjištěny na zemědělských usedlostech s chovem hospodářských zvířat na okrajových zónách Prahy, kde celková prevalence činila 38,74 %. Z toho nejvyšší hodnoty vykazovala Toxocara canis spolu s Toxascaris leonina 23,04 %, Isospora spp. 8,38 %, Taenia spp. 4,71 % a Ancylostoma caninum 2,09 %. Vývoj epidemiologie endoparazitů v útulcích pro psy byl sledován na dvou lokalitách v Praze (Dolní Měcholupy a Troja ) a v útulku v Podhradí u Mladé Boleslavi. V útulku v Dolních Měcholupech byla prevalence psů na příjmu 12,01 % (Toxocara canis 4,50 %, Taenia spp. 2,70 % a Isospora spp. 1,51 % ) a u psů déle zde umístěných byl zaznamenán vzestup na prevalenci 29,79 % (který byl maximální u Isospory spp. 15,96 %, Toxocara canis 6,39 % a Taenia spp. 2,70 % ). Výsledky prokazují výrazný nárůst parazitóz u déle umístěných psů v tomto útulku. V útulku v Praze Troji byli psi na vstupním vyšetření pozitivní v prevalenci 17,80 % ( Toxocara canis 11,52 %, Isospora spp 4,71 %, Toxascaris leonina 1,51 % ) a u psů déle umístěných byla celková prevalence 17,93 % ( z toho Giardia 22,28 %, Toxocara canis 4,35 %, Isospora spp. 3,26 % ). V útulku pro psy v Podhradí u Mladé Boleslavi byla zaznamenána celková prevalence parazitů 42,19 %. Dominantním druhem byla Toxascaris leonina 32,03 % a dále Toxocara canis 18,75 %. Výsledky prokazují rozdíly parazitárních infekcí v jednotlivých útulcích ovlivněné péčí o psy, jejich umístěním, vybaveností útulků, úrovní zoohygieny a užitou prevencí parazitóz. Další část výzkumu se zabývalo parazity volně žijících zvířat. Byla zpracována sezónní dynamika endoparazitů tetřívka obecného (Tetrao tetrix), a provedena studie vztahu endoparazitů drobných savců ze dvou různě imisně zatížených oblastí ČR a výskytu těžkých kovů v jejich svalovině. Další výsledky záměru: Výzkum biodiverzity vydry říční (Lutra lutra L.) v Národním parku Šumava uskutečňovaný pracovištěm ČAV Ústavem ekologie živočichů v Brně byl doplněn o parazitologické vyšetření sledovaných jedinců. Na základě koproovoskopického vyšetření byla prokázána přítomnost Trematod, Cestod i Nematod. Nízký počet diseminovaných vajíček, který byl zjištěn dává předpoklad nízkých infekcí, které neohrožují mladé populace. V oboře Aldašín na ŠLP v Kostelci n Č.L. byla opakovaně sledována epidemiologie endoparazitů prasat divokých a vliv parazitofauny prasat na užitkovost v oboře. Nejzávažnější byla infekce Metastrongylus apri, M. salmi, M pudendotectus a M. confusus. Hlavní příčiny byly v přežívání infekčních larev v mezihostitelích. Z enterohelmintů byli nejproblematičtější Oesophagostomum spp.a Trichuris suis, dále z kokcidií Eimeria scabra, E.debliecki a Isospora suis. Využitím protiparazitárního programu, vhodnou výživou a nákupem vhodných zvířat došlo k zlepšení užitkovosti v oboře. Během expedice uskutečněné na ochranu antilopy Derbyho od 2. 12. 2000 do 9.1.2001 do subsaharské Afriky v Senegalu bylo z odebraných vzorků uskutečněno hlemnintologické vyšetření antilop z Národního parku Niocolo Koba, z rezervace v Bandii a 39

karanténních boxů v Bandii. Parazitologickému vyšetření bylo podrobeno těchto 8 druhů západoafrických antilop: Cephalopus rufilatus, Hippotragus equinus, Alcelaphus buselaphus, Kobus ellipsiprymnus defassa, Kobus kob, Ourebia ourebi, Taurotragus derbianus derbianus a Tragelaphus scriptus. Nejvyšší celkovou prevalenci vykazovala Hippotragus equinus 61,11% a Taurotragus derbianus derbianus 60,00%. Prokázáno bylo rodové zastoupení: Fasciola, Dicrocoelium, Paramphistomum, Moniezia, Strongyloides, Chabertia, Toxocara, Trichuris, Bunostomum a kokcidie rodu Eimeria. V karanténních boxech bylo prokázáno infekční prostředí pro ustájené antilopy z volnosti. Výsledky potvrdily, že antilopy z volnosti z NPNK přemístěné do ochranné obory v Bandii šíří parazitózy na vnímavé potomstvo.Klimatické faktory ovlivňují epidemiologii parazitů 7 měsíčním obdobím sucha a 5 měsíčním obdobím dešťů. To ovlivňuje nejen výskyt mezihostitelů, ale i koncentraci či rozptýlení antilop. Na konci období sucha se na zbytcích vody udržují poslední zelené rostliny a zde se tvoří silná ohniska parazitárních infekcí. Nezanedbatelný je i redukční činitel - vypalování savan s vyschlou travou.

3 3.1

Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru

b) články v impaktovaných vědeckých časopisech Jankovská I., Langrová, I. Rada, V. (2000): In vitro cultivation of equine Cyathostominae with particular reference to arrested development. Helmintologia, 37: 71-76. Langrová I. (2001): The Presence of Infective Larvae of Equine Strongyles in Various Parts of Horse Boxes, Helmintologia. 38, 135-137. Langrová I., Borovský M., Jankovská I, Navrátil J., Slavík V. (2002): The benzimidazole resistance of cyathostomes on five horse farms in the Czech Republic. Helminthologia, 39, 4: 211 - 216. Langrová I., Jankovská I., Borovský M., Fiala T. (2003): Comparative studies of early season moxidectin treatment and conventional ivermectin/benzimidazoles treatments in the control of cyathostomes in horses Vet. med., 48: 9-17. Langrová I., Jankovská I., Borovský M. (2003): Effect of climatic influences on the migrations of infective larvae of Cyathostominae. Vet. Med., 48: 18-24. Langrová I., Jankovská I. (2004): Arrested development of Trichostrongylus colubriformis in experimentally infected rabbits. Effect of decreasing photoperiod, low temperature and desiccation. Helmintologia, 41: 85 – 90. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Langrová I. (2000): Seasonal prevalence of the coccidium Eimeria leuckarti and intensity of faecal oocyst output in various categories of horses in Czech Republic. Scientia Agriculturae Bohemica, 31: 123-129. Langrová I., Navrátil J., Jankovská, I. (2001): Long-term influence of late-winter use of ivermectin on the nematode of subfamily Cyathostominae. Scientia agriculturae Bohemica, 3: 245- 253. Jankovská I., Langrová I., Vadlejch J. (2003): Arrested development of Trichostrongylus colubriformis in experimentally infected rabbits. Effect of acquired resistance, single,

40

multiple doses and size of doses on rise of hypobiosis. Scientia Agriculturae Bohemica, 34, 2: 58-62. Jankovská I., Langrová I., Fučíková A., Borovský M. (2003): Effect of parasitic nematodes Trichostrongylus colubriformis on haematological parameters of model host (Oryctolagus cuniculus f. domestica). Scientia Agriculturae Bohemica, 34, 3: 94-98. Dále bylo publikováno 15 příspěvků na mezinárodních konferencích.

Etapa 10 Výživa hospodářských zvířat Řešitel etapy: Prof. Ing. Zdeněk Mudřík, CSc.

1 1.1

Předpokládané cíle řešení věcné etapy Cíle řešení věcné etapy v letech 1999 – 2003, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky

Počátku řešení celého záměru (roky 1999 a 2000) bylo vytipováno jen šest věcných etap a čtyři pracoviště byly zařazeny jako servisní pro řešení vybraných etap. Finanční prostředky byly přiděleny jen etapám a servisní pracoviště byla financována z prostředků věcných etap. Od roku 2001 byla i servisní pracoviště (katedra výživy a krmení hosp. zvířat) zařazeno jako věcná etapa 10 k samostatnému řešení vybraných úkolů. Cíle řešení byly čtyři: 1 – vyhodnocení rozvoje a vývinu předžaludku u telat v závislosti na skladbě krmné dávky, kde hypotéza řešení byla, potvrdit nebo vyvrátit názory, že krmná dávka pro telata v období mléčné výživy, by neměla obsahovat seno či jiná objemná krmiva, protože tato negativně ovlivňují velikost i funkce předžaludku v pozdějším období. 2 – zhodnotit zrno domácích luskovin, jako potencionální náhradu ekonomicky méně výhodných kvalitních bílkovinných zdrojů v krmné dávce drůbeže a prasat, kde byla hypotéza potvrdit či vyvrátit opodstatnění použití semene luskovin, ve významném podílu, jako náhrady dražší sóje a živočišných krmných zdrojů. 3 – vyhodnocení nutriční hodnoty konkrétních odrůd pšenice jako hlavního komponentu krmných směsí pro monogastrická zvířata, kde byla hypotéza potvrdit u vybraných stávajících odrůd, případně odrůd nově šlechtěných, jejich vhodnost jako významného zdroje energie i proteinu u směsí pro prasata a drůbež. 4 – zhodnotit požadavky celkového proteinu i jednotlivých limitujících aminokyselin u nových perspektivních hybridů masných a supermasných prasat, kde byla hypotéza, určit objektivní rozdíly v potřebě celkových proteinů a konkrétních limitujících aminokyselin mezi masnými a supermasnými hybridy prasat.

1.2

Cíle řešení věcné etapy v roce 2004 a předpokládané výsledky Cíle řešení v roce 2004 navazují na dosažené výsledky v předchozím období.

41

2 2.1

Dosažené cíle a uplatněné výsledky Splnění cílů řešení

Vytýčené cíle etapy jsou dlouhodobé. Dosavadní výsledky přesvědčily o opodstatněnosti řešení, přinesly poznatky, které obohatily jak oblast teoretických studií tak i oblast praxe, protože přinesly některé návody pro praktické chovatele. Výsledky řešení a na jejich základě vyslovené závěry, dovolují konstatovat, že cíle řešení byly splněny ve všech částech řešení věcné etapy. 2.2

Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení věcné etapy

V rámci oblasti řešení 1 – byly založeno šest pokusných sledování vždy po 8 telatech kontrolní skupiny a 8 telat ve skupině pokusné. Rozdíl mezi skupinami byl v krmné dávce, kdy dávka skupiny kontrolní obsahovala seno již od 10 – 14 dne věku a telata skupiny pokusné seno v období mléčné výživy nedostávala. Vybraná telata obou skupin byla ve věku 72 – 75 dnů poražena. Celý složitý žaludek byl vyjmut a byl hmotnostně i objemově vyhodnocen, jednak naplněný a.vyprázdněný. Obsah předžaludku byl fyziologicky i histologicky vyšetřen. Zjištěné výsledky, především v oblasti tvorby mastných kyselin, ukázaly prokazatelné rozdíly nejen v jejich tvorbě, ale i ve složení mikrobiální populace v bachoru. Jako nejcennější poznatek pro praxi bylo zjištění, že používaná jadrná směs pro telata musí obsahovat hrubé částice (celé nedrcené obiloviny – kukuřici), jinak je nebezpečí akutních bachorových acidóz u telat krmených dávkou bez sena. Naše poznatky přispěly k zdokonalení prestarterů a starterů používaných při odchovu telat. V rámci oblasti řešení 2 – byly testovány hrách, lupina, bob a nově v rámci spolupráce s řeckým Výzkumným ústavem živočišné výroby (NAGREF Giannitsa) i cizrna (Cicer arietinum) s cílem stanovení možného a maximálního stupně náhrady sóji těmito zdroji. V biologických pokusech na laboratorních potkanech byla stanovena Biologická hodnota bílkoviny jednotlivých zdrojů. Zároveň byly hledány nejužší korelace mezi výsledky z biologických testací a výsledky chemických analýz. Na podkladu našich výsledků bylo zavedeno pěstování cizrny v Řecku a cizrna byla zařazena do krmných směsí jako náhrada drahé sóji. V rámci oblasti řešení 3 - byly testovány stávající odrůdy pšenice, nevhodné pro potravinářské zpracování a zařazených mezi pšenice krmné. Bylo zřetelně prokázáno (v biologických pokusech), že ne všechny pšenice potravinářsky nevhodné jsou pšenicemi s odpovídající krmnou hodnotou, tedy vhodné pro krmení především prasat. Na podkladě našich výsledků byl ve spolupráci s VUVR Praha – Ruzyně zpracován program šlechtění pšenic vyloženě krmných. Program byl přihlášen do soutěže v NAZV a byl přijat pro následné řešení v roce 2005 – 2008. V rámci oblasti řešení 4 – byly založeny dva bilanční pokusy na prasatech vždy po 8 kusech prasat v hmotnosti cca 30 – 90 kg. V pokusech bylo použito jednak vepříků, ale v druhém pokuse byly použity i prasničky se zavedenou permanentní kanylou pro odběr moči. Cíl byl zjistit rozdíly v intenzitě růstu a konverzi živin mezi prasničkami a vepříky. Výsledky, které byly získány jsou jen částečné a celý výzkum pokračuje.

42

3

Nejvýznamnější výsledky řešení věcné etapy

3.1

Výsledky dosažené výhradně řešením věcné etapy

3.2

Výsledky dosažené řešením věcné etapy a obsahově navazujících projektů nebo grantů a) Odborné knihy nebo články v odborných knihách

Kodeš, A., Mudřík, Z., Hučko, B., Kacerovská, L., 2001: Základy moderní výživy prasat, Praha, ISSN/ISBN 80-213-0786-2, Česká zemědělská univerzita, 116 s., Mudřík, Z.; Kodeš, A.; Hučko, B.; a kolektiv, (2002) Krmivářské poradenství.Praha, ISSN/ISBN 80-213-0948-2, Česká zemědělská univerzita,177s.. Kodeš, A., Výmola, J. a kol. (2003) Základy moderní výživy drůbeže, Praha ISSN/ISBN 80-213-1077-4, Česká zemědělská univerzita, 135s.. c) články v recenzovaných vědeckých časopisech v cizím jazyce nebo ve sbornících v cizím jazyce Eberová, J., Hučko, B., Christodoulou, V., Babidis, V., Mudřík, Z., , 2003: Evaluation of nutritional value of selected feeding pea seed varieties (Cicer arvense L.) from Greece.. Scientia Agriculturae Bohemica. Česká zemědělská univerzita v Praze, , ISSN/ISBN 12113174, s. 48-51 Kodeš, A., Hučko, B., Mudřík, Z., Eberová, J., Neužil, T., , 2003: Digestibility of Nutrients in Hybrid Pigs. Scientia Agriculturae Bohemica. Česká zemědělská univerzita, , ISSN/ISBN 1211-3174, s. 90-93 Petr, J., Kodeš, A., Stehlíková, K.,, Hubert D.,, Svobodová P.,2004, Feeding quality of wheat from conventional and ecological farming, Praha ČZU, Scientia Agriculturae Bohemica, ISSN: 1211-3174. Dále bylo publikováno 15 příspěvků na mezinárodních konferencích.

4. Náklady na řešení výzkumného záměru Rok

Jiné zdroje

Inst. podpora ze státního rozpočtu

Typ jiného zdroje

(tis. Kč)

(tis. Kč) 1999

1 410

-

-

2000

2 153

-

-

2001

2 368

-

-

2002

2 491

-

-

2003

2 682

-

-

2004

2 597

-

-

43

5. Čerpání finančních prostředků v roce 2004

44