METODIKA STACIONÁØE. poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory

METODIKA STACIONÁØE poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory

Autoøi a spolupracovníci:

Drahomíra Ziffrová Jana Pecháèková Zuzana Paverová Michaela Mošová Kateøina Lamèíková Stanislav Žídek

NROS program EU Phare 2002 – Podpora aktivního života seniorù

Metodiku stacionáøe poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory najdete na internetové adrese www.charitaopava.cz/dvenkov2/metodika Metodiku si mùžete objednat i na CD-ROM. Je doplnìna krátkým videozáznamem z Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory a fotogalerií. Kontakt pro objednávky: Charita Opava, Pøemyslovcù 26, 747 07 Opava-Jaktaø ing. TomᚠSchaffartzik Zpracování metodiky bylo uzavøeno k 30. èervnu 2005.

Pracovní tým Klubu svaté Anežky, deního stacionáøe pro seniory Charity Opava Nahoøe zleva: Michaela Mošová, peèovatelka; Drahomíra Ziffrová, vedoucí do ledna 2005; Kateøina Lamèíková, peèovatelka; Zuzana Paverová, peèovatelka; Jana Øehulková, vedoucí od ledna 2005; Jana Pecháèková, terapeuticko-rekreaèní a sociální pracovnice. Dole: Stanislav Židek, øidiè-peèovatel

© Drahomíra Ziffrová; Bc. Jana Pecháèková, DiS; Zuzana Paverová; Michaela Mošová; Kateøina Lamèíková; Stanislav Žídek – Opava, 2005 © Charita Opava – Opava, 2005

Obsah

Obsah Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dùvody k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Realita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stáøí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Demografický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proè vznikl tento materiál? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak vznikl tento materiál? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Role státu, obcí a nestátních subjektù v oblasti sociálních služeb Respitní péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klub sv. Anežky, denní stacionáø pro seniory, Charita Opava . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. 9 . 9 . 9 . 9 10 11 12 13 15 16

Procedurální èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vymezení základních pojmù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní prohlášení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam dokumentù, které obsahuje manuál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vnitøní pravidla v zaøízení sociálních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana práv uživatelù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Støet zájmù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Právo uživatele na vlastní øešení nepøíznivé sociální situace . . . . . . . . . . . . . . . Pøedcházení výskytu problémového chování a používání restriktivních postupù Jednání se zájemcem o službu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravidla pro odmítnutí zájemce o službu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dohoda o poskytování služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plánování a prùbìh služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zpùsob podpory a péèe o uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Animace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Psychosociální rehabilitace a aktivizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proè aktivizovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Terapeut a jeho pracovní náplò . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolektivní aktivizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Písemné materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Posouzení toho, zda je dosahováno osobních cílù uživatelù . . . . . . . . . . . . . . . . Plánování dlouhodobých služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvládání rizikových situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osobní údaje uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Archivace dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stížnosti na kvalitu nebo zpùsob poskytování sociálních služeb . . . . . . . . . . . . . Návaznost na bìžné zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23 23 24 25 26 28 29 30 30 30 31 36 36 37 39 40 41 42 45 45 50 52 52 53 53 54 54 56

Personální èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Personální obsazení modelového zaøízení – Klub sv. Anežky Výbìr pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zácvik nových pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pracovní podmínky a øízení poskytování služeb . . . . . . . . . . Vytváøení odpovídajících pracovních podmínek . . . . . . . . . . Profesní rozvoj pracovníkù a pracovních týmù . . . . . . . . . . . Plán osobního rozvoje pracovníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozvoj a zkvalitòování našich sociálních služeb . . . . . . . . . . Komunikace v pracovním týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

59 59 64 64 65 66 67 67 67 68 68

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

3

Obsah Oceòování pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém dalšího vzdìlávání pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpora všech èlenù pracovního týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Syndrom vyhoøení (SV) burn-out syndrome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prevence vyhoøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Supervize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Videotrénink interakcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Balintovská skupina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další zpùsoby prevence vyhoøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dobrovolníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Provozní èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výbìr budovy a prostorové pøedpoklady stacionáøe . . . . . . . Výbìr budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prostory stacionáøe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úprava prostor z hlediska platných obecnì závazných norem . . Provoz zaøízení (støediska) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nouzové a havarijní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení kvality služeb a zvyšování kvality služeb . . . . . . . Ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Financování zaøízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozpoèet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém plnìní platných obecnì závazných norem a pravidel .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

69 69 70 70 72 72 73 73 73 74

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

77 77 77 78 83 83 84 85 87 87 88 89

Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Pøílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Použitá a doporuèená literatura a zdroje . . . . . . . . . Doporuèené internetové stránky . . . . . . . . . . . . . . . Linky dùvìry pro seniory a pro peèující o seniory . . . Slovník použitých a souvisejících základních pojmù .

4

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

93 93 93 94 95

Stáøí je dar… … za každý dar dìkujeme, vážíme si ho, radujeme se z nìj. Chceme našim starým spoluobèanùm pomoci pøesnì tak dar stáøí prožít.

Pøedmluva Vážení pøátelé, pøed Vámi je soubor pravidel, rad a doporuèení, který má usnadnit cestu k vybudování denního stacionáøe pro seniory. Možná se Vám bude zdát pøíliš nároèný a tìžko naplnitelný. Ujišuji Vás, že na zaèátku naší snahy vybudovat stacionáø nebyl žádný návod, pravidla nebo zkušenost. Zaèínali jsme víc než pøed deseti lety jen s pøáním pomoci starým a osamìlým lidem prožívat svoje dny s pocitem bezpeèí, klidu a pohody s tím, že se na setkávání s nimi tìšíme, máme je rádi a že je v našem životì potøebujeme. S tímto pøáním jsme krok za krokem pøipravovali nᚠKlub sv. Anežky. Nejvìtší radostí a odmìnou bylo, když se opravdu zaplnil lidmi, když jsme vidìli jejich spokojenost. S postupujícím èasem nastala nutnost dokumentovat èinnost Klubu sv. Anežky, dát všemu jasný a srozumitelný øád, který je v souladu s platnými normami a zákony v ÈR a nyní i v EU. Výsledkem uvedené dokumentaèní práce je tato „METODIKA“. Doufám, že alespoò nìkomu pomùže v úsilí o zkvalitnìní života starých lidí, že ukáže, jak na to jít, aby v našich obcích a mìstech vznikala zaøízení typu „Klub sv. Anežky“. Za všechny, kteøí se podíleli na rozjezdu našeho stacionáøe a se svìtlou vzpomínkou na jeho první vedoucí, paní Evu Klapetkovou, která už není mezi námi, Vám všem, kdo se budete o takové dílo snažit, pøeji hodnì štìstí a hlavnì Boží požehnání.

RNDr. Olga Rampáèková, vedoucí Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory Charity Opava v letech 1996 až 1997

Stáøí je dar…

7

Úvod Dùvody k zamyšlení Realita Dnešek je doba dynamických osobností, ale… Èas tiše a neúprosnì odtikává… To, co vidìt nechceme, se stává skuteèností, pøichází stáøí… Stárneme, a se nám to líbí nebo ne. Stárnou i naši rodièe a prarodièe a pøicházejí problémy, které se k našemu uspìchanému zpùsobu života jaksi nehodí. Co však dìlat, když naše nejbližší opouštìjí síly a na dveøe klepou fyzické a duševní poruchy stáøí? Tìlo i mozek pøestávají fungovat tak jako døíve. Tìžko se vyrovnáváme s tím, že ti, kteøí nám pomáhali a byli nám oporou, potøebují pomoc sami. V dnešní dobì dìláme ze starých lidí problém. Zvláštní vývoj! Staré lidi vnímáme vìtšinou jako zdroj problémù: kam je dáme, jak se o nì postaráme, èím je zamìstnáme – a jak nám budou pøekážet nejménì. Domovu dùchodcù se zatím bráníme, ale musíme do práce, musíme si také odpoèinout. Pronásledují nás otázky: „Co teï? Kdo nám pomùže? Na koho se obrátit?“ A je tady dùvod k zamyšlení. A odpovìï? Nenechávejte se stáøím zaskoèit a hlavnì nenechávejte staré lidi osamocené. Pokuste se øešit situaci za pomoci pracovníkù nìkterého sociálního zaøízení, tøeba denního stacionáøe, kteøí vám chtìjí pomoci. Snaží se, aby stáøí èlovìka mìlo rovnocenné místo vedle jiných etap lidského života. Poznat, ohodnotit a vyzvednout jeho pøednosti a na základì tohoto poznání umožnit život našim starým spoluobèanùm, kteøí se na nì obrátí o pomoc v každodenní péèi. Chtìjí poznávat jejich osobnost, jejich osobní problémy, ale i radosti, provázet je životem ve stáøí, uchovat v nich pocit vlastní hodnoty a dùstojnosti, pokusit se zamezit zbyteènému a pøedèasnému chátrání tìla i duše. Chtìjí ulehèit také vám, rodinným peèovatelùm.

Stáøí Jedním z mìøítek zdraví a vyspìlosti spoleènosti je zpùsob, jakým tato spoleènost zachází s dìtmi, starými a zdravotnì postiženými osobami, jaké jim vytváøí podmínky pro jejich ochranu a spokojený život, jak využívá jejich životní zkušenosti a èerpá z jejich životních moudrostí, které jsou pro spoleènost tak pøínosné. V kolobìhu života, èasto pøekotném životním shonu, je tøeba si uvìdomit, že není žádnou frází tvrzení, že rodina je základní stavební jednotkou spoleènosti, a co se do ní vloží, to se v budoucnu zúroèí. Ale naše spoleènost má také rodinì pomáhat. Pomáhá nabídkou sociálních služeb, které jsou mimoøádnì významnou èástí aktivit státu, samosprávy a nestátních, vìtšinou neziskových subjektù. Øeší problémy jednotlivcù, rodin a skupin obèanù a ovlivòuje pozitivnì sociální klima celé spoleènosti. Každému obèanu, a žije kdekoliv, musí být umožnìn pøístup k celému spektru sociálních služeb tak, jak se postupnì vytvoøilo, a to jak z hlediska finanèní, tak i z hlediska jejich fyzické dostupnosti. Stárnutí je celoživotní proces, který se týká nás všech. Není rozumné pøed ním zavírat oèi. Proto slušnost, pochopení pro stáøí, snaha pomoci, kde je to tøeba, by mìly být samozøejmostí pro nás všechny, kteøí chceme žít ve slušné spoleènosti. Všichni jsme totiž byli nebo jsme mladí, ale všichni také jednou zestárneme a slušnost a pochopení budeme také od ostatních oèekávat. Stáøí je výsledek našeho života. Všechno dobré i špatné se ve stáøí nahromadí. Stáøí je dar…

9

Úvod

Demografický vývoj Svìt prochází bezprecedenèní demografickou zmìnou, do roku 2050 vzroste poèet seniorù z nynìjších 600 mil. na témìø 2 miliardy. Jedním ze základních rysù souèasného demografického vývoje v Èeské republice je pokles poètu obyvatel zpùsobený pøirozeným úbytkem. Èeská populace „vymírᓠuž od devadesátých let 20. století. Rok 2000 byl již sedmým rokem, kdy poèet zemøelých pøevýšil poèet narozených. Pøirozený úbytek dosáhl 18 091 osob. Ziskové saldo evidované zahranièní migrace (6 539 osob) pøirozený úbytek kompenzovat nestaèilo. K 31. 12. 2001 mìla Èeská republika podle statistické bilance 10 269 726 obyvatel. Proces stárnutí populace dále pokraèoval. V dùsledku nízkého poètu narozených zaèala populace Èeské republiky výraznì stárnout zespodu vìkové pyramidy. Poèet dìtí ve vìku do 14 let se každoroènì snižuje. V roce 2001 klesl podíl dìtské populace (vìkové skupiny 0–14 let) na úroveò 15,9%. V roce 1996 byl poprvé v historii nižší než poèet osob ve vìku 60 let a více. Podíl osob ve vìku 60 let a více, resp. 65 let a více, dosáhl svého maxima – 18,5% a podle projekce bude v roce 2030 více jako 28%. Podíl seniorù ve vìku 60+ v %

* data ze sèítání lidu; # z bilancí k 31. 12. 1995 Projekce do roku 2030 (pøevzato ze stránek www.mpsv.cz) Demografický vývoj v ÈR signalizuje, jak dobré je co nejdøíve zaèít uvažovat o rozšíøení a zkvalitnìní sociálních služeb poskytovaných našim starým spoluobèanùm. Vždy až 40% starých lidí trpí duševními poruchami chování, demencí a i Alzheimerovou chorobou: jsou neklidní, roztržití, hašteøiví, bezdùvodnì a stereotypnì si stìžují, špatnì se orientují, mívají poruchy spánku, pøevrácený režim den a noc, jsou negativistiètí a cítí se neopodstatnìnì terèem zlomyslností. Tito senioøi, ale i jejich rodinní peèovatelé potøebují pomoc, podporu, péèi. Mnozí jsou ochotní „koupit si“ sociální službu, ale ta v nabídce regionu èasto chybí. A hned máme další dùvod k zamyšlení… Snad – nebo právì – proto pøicházíme s metodikou zaøízení poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory. 10

Stáøí je dar…

Úvod

Proè vznikl tento materiál? Vážení ètenáøi, položte si otázku: „Chci nìèím pomoci starým lidem a tím také jejich pøíbuzným nebo blízkým, kteøí se o nì starají?“ Pokud je vaše odpovìï ANO, tak je tato práce urèena právì vám. Právì pro vás jsme se rozhodli naše znalosti a zkušenosti „hodit na papír“. Doufám také, že vás èetba „nastartuje“ k èinnosti, o které už dávno uvažujete. Doporuèuji vám, ètìte pozornì, nepøeskakujte, èasto na sebe informace navazují, tak a neztratíte souvislost. K tomu, co vás nejvíc zajímá, se mùžete vždycky vrátit. Na jednom semináøi o standardech kvality sociálních služeb nám lektor øekl, že nᚠnárod stárne a sociální pomoc seniorùm bude velký džob. Usmíval se pøi tom, a uvedl dokonce jeden pøíklad. Podrobnosti vynechám, šlo o domov dùchodcù poblíž Prahy pro lidi postižené Alzheimerovou chorobou. Kulili jsme na nìho oèi a já osobnì jsem mìla chu se nezøízenì smát. Mám osmiletou zkušenost (z pozice vedoucí Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory opavské Charity) v boji o pøežití pøi shánìní finanèních prostøedkù na provoz stacionáøe. Mám ale také zkušenost, že pokud se èlovìk (nebo spíše organizace poskytující tuto sociální službu) nechce jen tak lehce vzdát, dá se tato èinnost provozovat. Chci vás, milí ètenáøi, jenom ujistit o staré pravdì, že nic není zadarmo. Ale výsledek za to stojí! Takže: provozovat (zaøízení) denní stacionáø pro seniory – poskytovat seniorùm sociální službu, èesky a lidsky øeèeno, pomáhat starým lidem a jejich rodinám není sice džob, ale dá se s velkou dávkou dobré vùle, zázemím fungující organizace (u nás je to Charita Opava) a dobrým pracovním týmem uskuteènit. Peníze jsou samozøejmì hodnì dùležité, ale jak najít cestu k finanèním prostøedkùm a které zdroje využít, už musí aktuálnì øešit vedení zaøízení i vedení organizace. Doufám, že vás mùj úvod neodradil. Ale jedna z prvních otázek pøi setkání s lidmi, kteøí chtìjí podobné zaøízení zaèít provozovat, je: „Kolik to bude stát a kde na to vzít?“ Samozøejmì i „návod“ na získávání finanèních prostøedkù z rùzných zdrojù je pøiložen. Hlavní dùvod k napsání této práce je však jiný. Bylo by trochu málo sdìlit vám, kde vzít peníze na provoz a nenapsat nic o poskytování sociálních služeb všeobecnì a také konkrétnì o poskytování služby seniorùm a jejich rodinám. Když chci nìco dìlat, musím pøijmout jisté podmínky. Podmínky v tomto pøípadì stanoví stát, zastoupený Ministerstvem práce a sociálních vìcí ÈR, a to formou Standardù kvality sociálních služeb (dále jen Standardy). Plné znìní Standardù najdete na archiv.mpsv.cz, když zadáte jako hledané slovo „standardy“. Celý materiál je také zøizovatelem webových stránek pøipraven pro tisk. V Národním akèním plánu sociálního zaèleòování se Standardy stávají hlavním nástrojem, který zajistí, že sociální služby budou podporovat nezávislost a autonomii uživatelù a ochrání zranitelné seniory. Standardy však nejsou jen souborem podmínek, ale naštìstí i jakýmsi návodem, kuchaøkou. Doufám, že vznikly nejen proto, aby dohlížely na „èistou“ práci poskytovatelù sociálních služeb a jako ochrana uživatele tìchto služeb, ale také jako pomocný materiál pro pracovníky v zaøízeních poskytujících sociální službu. Pokud se na nì budete dívat pod tímto úhlem, mohou vám dobøe posloužit, vést vás a pomoci vám øešit vìtšinu problémù spojených s poskytováním služby. S jejich pomocí a pøi respektování jejich požadavkù mùžete dojít od nadšení a spontánnosti, které jsou pro tuto formu služby veøejnosti témìø nutností, k jisté profesionalitì. Pøipomínají, že musíte respektovat obecnì závazné právní normy, ale dávají také velký prostor vaší kreativitì, protože mnohé „laky“ si pro svou práci mùžete stanovit sami, a to tak, aby vám pomáhaly a ne vás jen nesmyslnì omezovaly. Jen vás žádám: nezapomínejte nikdy pøi své práci na lidskost, vstøícnost a laskavost.

Stáøí je dar…

11

Úvod

Jak vznikl tento materiál? Materiál je výsledkem nìkolikamìsíèní dokumentární èinnosti pracovního týmu denního stacionáøe pro seniory Charity Opava, který funguje už více než deset let a posloužil jako základní zdroj zkušeností. Cílem práce je podat obraz o èinnosti funkèního zaøízení pro seniory (a následnì i pro jejich rodinné peèovatele) a pomoci zájemcùm podobné zaøízení vybudovat a uvést do provozu. Na tomto místì bych chtìla upøímnì podìkovat všem svým spolupracovníkùm a také vedení Charity Opava jednak za spolupráci, ale také za morální podporu pøi této zajímavé, ale nároèné práci, která vznikala pøevážnì „za pochodu“, pøi plnìní pracovních povinností ve stacionáøi. Dík patøí také Nadaci rozvoje obèanské spoleènosti (NROS) za to, že nám umožnila, aby tato práce vznikla. Metodika vznikla v rámci projektu Hodina týdnì pro druhé, aneb senioøi seniorùm. Projekt byl vybrán NROS k financování v rámci programu EU Phare 2002 – Podpora aktivního života seniorù. Jedním z cílù projektu bylo vytvoøení metodiky práce ve stacionáøi, který poskytuje respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory, a tuto metodiku poskytnout zdarma obecním úøadùm a dalším zájemcùm.

Projekt je podpoøen z programu EU Phare 2002 – Podpora aktivního života seniorù Práce má tedy sloužit zájemcùm o vytvoøení sociálních zaøízení pro seniory, která kromì samotné péèe o staré lidi poskytují zároveò další službu, tzv. respitní péèi. Tato služba je poskytována rodinným peèovatelùm seniorù. Z toho vyplývá, že takové zaøízení má dvì cílové skupiny uživatelù: • seniory, kteøí potøebují péèi z dùvodù vlastní nesobìstaènosti • rodinné peèovatele, kteøí potøebují podporu a odpoèinek Zároveò je tato práce urèena také tìm, kteøí mají rozhodující slovo pøi finanèní podpoøe projektu, zabývajícího se péèí o staré lidi, a to hlavnì v dnešní dobì, kdy nám demografické údaje avizují výrazné stárnutí naší populace. Metodika vychází ze standardù a respektuje je. Odrazovým mùstkem pøi tvorbì byla brožura Zavádìní standardù kvality sociálních služeb do praxe – prùvodce poskytovatele, vydaná v roce 2002 MPSV ÈR jako neperiodická publikace, která není urèena k prodeji na knižním trhu. Z toho vyplývá, že pokud ji nevlastníte, budete ji tìžko shánìt, ale øešení vždy existuje. Je dostupná na archiv.mpsv.cz, podobnì jako Standardy kvality sociálních služeb, a mùžete si ji i vytisknout. Pracovat profesionálnì a pøitom lidsky – to byl pro nás podnìt k tomu, abychom celou metodiku zpracovali právì s pomocí této brožury a pøiblížili vám tak požadavky státu na poskytovatele sociálních služeb a do nìkterých, ponìkud strohých a skoro nezáživných kapitol jsme se pokusili vložit zkušenosti z naší praxe. Jinde vám poskytujeme zajímavé informace z nìkolika knih, které se vìnují problematice péèe o staré lidi. Obsah metodiky má v mnoha bodech doporuèující povahu. Každé zaøízení musí svoje možnosti hodnotit individuálnì a proto nelze vše pøejímat bez posouzení konkrétní situace. V této práci si v žádném pøípadì nechceme pøivlastòovat „patent na rozum“, ale spíše vám chceme sdìlit pozitivní zprávu, že provozovat denní stacionáø pro seniory, poskytovat sociální služby této cílové skupinì je možné a hlavnì hodnì potøebné. Nenechejte se odradit! Drahomíra Ziffrová, vedoucí Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory Charity Opava od èervence 1997 do ledna 2005

12

Stáøí je dar…

Úvod

Role státu, obcí a nestátních subjektù v oblasti sociálních služeb Na zabezpeèení celé škály tìchto služeb se podílí: Stát – jeho role spoèívá pøedevším v tom, že posiluje podle potøeby pøíjmy svých obèanù tak, aby si sociální služby mohli koupit, tím zvyšuje poptávku po službách, využívá nástrojù trhu k vyvolání nabídky a zdravé konkurence, vedoucí ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. V zájmu uživatele stanoví akreditaèní podmínky a standardy služeb pro jednotlivé poskytovatele sociálních služeb. Samosprávné obce – stále více by mìly nést zodpovìdnost za reálnou existenci jednotlivých služeb a vytváøet optimální podmínky pro podporu a rozvoj nestátních subjektù tak, aby mohly pøi naplòování vytyèených úkolù s nimi úspìšnì spolupracovat. Nestátní subjekt – velmi významné, nezastupitelné místo pøi poskytování sociálních služeb. Dnes existuje mnoho obèanských komunit, které chtìjí øešit závažné sociální problémy a svou èinností dokazují, že to umí. Je nepopíratelnou zásluhou nestátních subjektù, že vytvoøily široké spektrum nabídky sociálních služeb, které øeší velké problémy by tøeba jen malých skupin lidí. Již jen skuteènost, že se skupiny lidí angažují v øešení nìjakého sociálního problému, je signálem o existenci tohoto problému. Nestátní subjekt prùkopnicky ovìøuje možnosti øešení, a tím pozdìji umožní i nalézt místo obce èi státu v tomto procesu. Legislativa Legislativa bohužel kráèí pomaleji, než je potøebné. Rostoucí finanèní nároènost, vyplývající z potøeb zabezpeèení vnìjší pomoci pro obèany v sociální nouzi, si vyžádá základní principiální zmìnu zpùsobu financování sociálních služeb. V tomto smìru bude potøebné zapojit v širším mìøítku pøedevším vlastní zdroje obèana, kterému je služba poskytována, pøi využití možností jeho rodiny. Na úhradì nákladù by se mìla mít možnost podle svého rozhodnutí podílet obec, popø. jiné nestátní organizace a aktivity (sponzoøi), finanèní podíl státu by mìl být realizován formou dotace na hlavu – formou novì koncipované dávky – tzv. pøíspìvku na péèi. Èlánek aktuálnì pøevzatý 17. èervna 2005 z www.noviny-mpsv.cz Naše ministerstvo (MPSV) pøipravilo návrh nového zákona o sociálních službách. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je vytvoøit podmínky pro uspokojování oprávnìných potøeb osob a podporovat jejich sociální zaèleòování v pøirozeném sociálním prostøedí. Sociální služby mají nabízet podporu a pomoc tìm, kteøí ji potøebují z dùvodu zdravotního postižení, vìku a také tehdy, když nezvládají obtížné sociální situace. Podle navrhovaného zákona by poskytovaná pomoc mìla být dostupná z hlediska druhu pomoci, územní dostupnosti, informaèní dostupnosti a v neposlední øadì také z hlediska ekonomického. Systém sociálních služeb bude uzpùsoben tak, aby vyhovoval potøebám lidí, a nikoli „potøebám“ systému. Pokud urèitý subjekt poskytuje službu, musí být zajišována tak, aby neomezovala oprávnìná práva a zájmy osob. Osoby v nepøíznivé sociální situaci budou v pøípadì potøeby zajištìní pomoci pøi sobìstaènosti dostávat individuální dávku - pøíspìvek na péèi, jehož výše bude odpovídat rozsahu potøeb. Pøíspìvek na péèi bude poskytován všem oprávnìným osobám bez ohledu na to, zda je jim pomoc zajišována s využitím pøirozených zdrojù, zejména rodiny, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Lidé, kteøí budou potøebovat pomoc, budou mít možnost spolurozhodovat o možnostech øešení svojí nepøíznivé sociální situace. Návrh nového zákona poèítá se zavedením institutu smlouvy o poskytnutí sociální služby, což souèasný systém správního øízení neumožòuje, a souèasnì budou mít Stáøí je dar…

13

Úvod jednotlivci možnost úèastnit se rozhodovacích procesù o formì a rozsahu sítì sociálních služeb na úrovni obcí a krajù. Stát bude i nadále urèovat podmínky pro poskytování sociálních služeb, nebude však jejich poskytovatelem. Situace, kdy byl stát majoritním poskytovatelem sociálních služeb, skonèila se zánikem okresních úøadù. Úlohou státu bude podporovat regionální a místní samosprávy v tom, aby byly schopny hodnotit souhrn potøeb jejich obyvatel a na tomto základì vytváøet typovì a územnì dostupné sítì služeb. Stát bude stanovovat své priority v oblasti dostupnosti a kvality sociálních služeb ve formì støednìdobé strategie. Kraje a obce budou ve své samostatné pùsobnosti vytváøet podmínky pro poskytování sociálních služeb na svém území a budou ve vzájemné spolupráci stanovovat støednìdobé plány poskytování sociálních služeb. Na této úrovni je možné zajišovat také propojování sociálních a zdravotních služeb. Regionální nebo místní podmínky pro uspokojování potøeb lidí mohou být rozdílné, ovšem vždy odpovídající potøebám a možnostem v daném území. Kraje budou mít zásadní vliv na charakter a rozsah sítì sociálních služeb také proto, že je jim svìøována pùsobnost v oblasti registrace poskytovatelù sociálních služeb a kontroly. Zákon také vytváøí podmínky pro „bezpeèné a kvalitní“ poskytování sociálních služeb tak, aby lidé, kteøí mají oslabené schopnosti prosazovat svá práva a zájmy, byli dostateènì chránìni. Tyto podmínky se promítají ve spektru povinností poskytovatelù sociálních služeb a následnì v systémech kontroly. Vedle standardních kontrolních postupù se zavádí také systém dohledu nad kvalitou sociálních služeb prostøednictvím inspekce kvality poskytování sociálních služeb, který spoèívá v odborném hodnocení podmínek a postupù poskytování sociálních služeb. Cílem tohoto dohledu je vylouèení takových postupù a jevù pøi poskytování sociálních služeb, které vedou nebo by mohly vést k poškozování práv uživatelù služeb. V oblasti financování sociálních služeb navrhovaná právní úprava jednak posiluje finanèní sobìstaènost (kupní sílu) uživatelù sociálních služeb tím, že zavádí nový finanèní nástroj, kterým je pøíspìvek na péèi, a zároveò se podílí prostøednictvím dotaèních titulù pro zadavatele a poskytovatele sociálních služeb na zajištìní potøebné sítì sociálních služeb v regionu. Použití pøíspìvku na péèi umožní uživateli hradit vìtšinovou èást nákladù poskytované služby. Zároveò navržený model financování sociálních služeb pøedpokládá dofinancování celkových nákladù poskytované služby z veøejných rozpoètù (tj. státního rozpoètu a rozpoètù obcí a krajù). Veøejným rozpoètùm se tak umožní flexibilnìjší financování potøebné sítì sociálních služeb než doposud. MPSV odeslalo 16. kvìtna 2005 návrh nového zákona o sociálních službách do vnìjšího pøipomínkového øízení. V jeho rámci bude moci vyjádøit svùj názor 65 pøipomínkových míst. Do konce èervna pøedloží MPSV návrh zákona vládì. Platit by mìl od roku 2007.

14

Stáøí je dar…

Úvod

Respitní péèe Co to je respitní péèe? Termín „RESPITE“ je v anglicko-èeském slovníku pøekládán jako oddech, pøestávka (na oddech), úleva (oddech), ulevit (pro oddech). „Respit“ je èasto nazýván „darovaný èas“. Dlouhodobá péèe o chronicky nemocného nesobìstaèného èlena domácnosti s sebou zpravidla pøináší znaènou psychickou, fyzickou i finanèní zátìž. I pøesto se mnoho rodin snaží o takového èlena domácnosti starat a odmítají ho dlouhodobì umístit do nìjakého zaøízení mimo rodinu. Je to úctyhodné rozhodnutí a takové rodiny zaslouží obdiv. Málokdo si uvìdomí, že i jen krátká dovolená (která je pro ostatní samozøejmostí) se pro nì stává nedostižným snem. Pøitom krátký odpoèinek od soustavné péèe není pouhým rozptýlením, ale doslova nutností. Mnoho rodinných peèovatelù jde daleko za hranice svých možností a sil ve snaze být co nejlepším peèovatelem. Bohužel ale vìtšina tìchto heroických peèovatelù riskuje své vlastní zdraví a pohodu i pohodu ve svých vlastních rodinách a jsou vyèerpáni každodenními povinnostmi a úkoly. Ve svìtì k obnovì sil pøed takovou vyèerpávající péèí pøispívá tzv. respitní péèe. Je to péèe, kterou rodinní peèovatelé oceòují a požadují nejvíce, protože má unikátní schopnost zlepšit èi aspoò zachovat kvalitu jejich života. A to je to, o co tady jde! Respitní péèe poskytuje peèovatelùm èas, aby si mohli odpoèinout a dát se znovu dohromady. Poskytuje èas, po který nebudou mít zodpovìdnost a nebudou mít práci spojenou s péèí o svého blízkého. Jde o jakoukoliv krátkodobou podporu rodiny, jejímž cílem je umožnit „na chvíli si vydechnout“. Tìmi pravými vítìzi jsou ti peèovatelé, kteøí se snaží co nejlépe poskytnout péèi, ale zároveò nezapomínají sami na sebe, na své hodnoty, rodiny a vztahy a snaží se všechny tyto aspekty dobøe zvážit. Využívají proto služeb zdravotnických i sociálních zaøízení. Vìtšinou se jedná o doèasnou péèi o lidi s rùzným typem postižení, kteøí nemohou zùstat bez dohledu a dopomoci. Jednou takovou velkou skupinou spoluobèanù, kteøí potøebují soustavnou péèi a jejich peèovatelé odpoèinek, jsou nesobìstaèní senioøi. Jedná se na pøíklad o stavy po cévních mozkových pøíhodách, úrazech hlavy a páteøe, o tìžkou formu Parkinsonovy choroby, mírnou i pokroèilou demenci i demenci Alzheimerova typu. Na pomoc jejich peèovatelùm pøichází u nás nìkolik typù zdravotnických i sociálních zaøízení a služeb: • respitní péèe doma, kterou obvykle zajišují agentury domácí péèe – vìtšinou pravidelná péèe • respitní péèe dlouhodobá (2 až 3 týdny i více, pøedem nasmlouvaná), vìtšinou ji zajišují zdravotnická zaøízení – nepravidelná péèe • respitní péèe krátkodobá (6 až 12 hodin dennì), vìtšinou ji zajišují sociální zaøízení – pravidelná péèe • respitní péèe neformální, pomoc pøíbuzných nebo pøátel – vìtšinou nepravidelná péèe Rodinní peèovatelé by mìli respitní péèi využívat vèas a pravidelnì, proto je tak dùležité, aby se u nás podstatnì rozšíøila. Klub sv. Anežky, denní stacionáø pro seniory, poskytuje krátkodobou respitní péèi.

Stáøí je dar…

15

Úvod

Klub sv. Anežky, denní stacionáø pro seniory, Charita Opava Organizace: Zaøízení (støedisko):

Charita Opava, Pøemyslovcù 26, 747 07 Opava-Jaktaø Klub sv. Anežky, denní stacionáø pro seniory, Masarykova 39, 746 01 Opava

POSLÁNÍ Peèovat èást dne v pøíjemném prostøedí o sobìstaèné i nesobìstaèné seniory, pomoci jim zachovat pocit vlastní hodnoty a dùstojnosti, podporovat jejich sobìstaènost. Pøedcházet zbyteènému a pøedèasnému chátrání tìla i duše. Ulevit rodinným peèovatelùm. CÍLE Provázet uživatele životem ve stáøí a pomoci jim uspokojovat jejich potøeby. Poskytnout rodinným peèovatelùm èas na odpoèinek od nároèné péèe o své blízké. • Udržet, popø. zlepšit fyzické i psychické schopnosti uživatelù • Zamezit sociální vylouèení uživatelù ze spoleènosti • Pracovat s rodinnými peèovateli (nejlépe se zástupcem zvoleným uživatelem) CÍLOVÁ SKUPINA V našem sociálním zaøízení máme dvì cílové skupiny: 1. Sobìstaèní i nesobìstaèní senioøi (nìkdy i mladší lidé) z Opavy a okolí, kteøí: • pro své tìlesné nebo duševní problémy již nemohou být sami doma a potøebují péèi druhých • jsou osamocení, ztrácejí sociální kontakty a potøebují tzv. „mezi lidi“ 2. Rodinní peèovatelé našich uživatelù, kterým poskytujeme respitní (úlevovou) péèi v dobì, kdy za nì pøebíráme péèi o jejich blízké, a oni: • se mohou, pokud jsou v produktivním vìku, zaøadit do pracovního procesu • si mohou, pokud jsou v dùchodovém vìku nebo v domácnosti, èást dne odpoèinout od nepøetržité a nároèné péèe bez výèitek svìdomí, že se o své blízké øádnì nestarají ETICKÉ PRINCIPY K naplòování poslání a cílù dodržujeme tyto principy: • empatie • respekt • naslouchání • povzbuzování • motivace • optimismus • odbornost • tolerantnost • vstøícnost • diskrétnost

Historie denního stacionáøe Klub sv. Anežky, denní stacionáø pro seniory (dále jen klub) vznikl jako tøetí projekt Charity Opava (dále jen CHO) a byl otevøen 1. bøezna 1995. Potøebnost starých lidí v regionu byla tak vysoká, že se CHO rozhodla zøídit denní stacionáø pro seniory. Zaøízení tohoto typu bylo v tehdejší dobì v ÈR zcela ojedinìlé. Deset rokù existence potvrdilo, že je zároveò velmi potøebné. Po trochu váhavém rozjezdu (ale tento jev pravidelnì provází každý nový a mezi lidmi neznámý projekt) je jeho kapacita 10 uživatelù stále pøeplnìná. V souèasné dobì je zapsáno 18 uživatelù a to je možné jen proto, že všichni nenavštìvují naše zaøízení dennì, ale z nìjakých dùvodù (napø. finanèních) jen dvakrát až tøikrát týdnì. Zaøízení je urèeno mužùm i ženám. Posloužili jsme u nás za tu dobu pøibližnì 120 lidem, pøevážnì ovdovìlým ženám. Prùmìrný vìk je kolem 80 let, prùmìrný denní poèet klientù za první polovinu roku 2004 je 11 klientù, poèet zamìst16

Stáøí je dar…

Úvod nancù v pøímé péèi 5 a vedoucí zaøízení, pøepoèteno na úvazky je to celkem 4,25 úvazku (v pøímé péèi) a vedoucí zaøízení.

Prùbìh služby Pøi naší péèi uplatòujeme holistický (celostní) pøístup k seniorùm. Uspokojujeme potøeby našich uživatelù ve ètyøech základních rovinách: • fyzické (tìlesné) • psychické (duševní) • sociální (spoleèenské) • spirituální (duchovní) Fyzické, sociální a spirituální potøeby byly dostateènì naplnìny už od poèátku, psychické potøeby jsme uspokojovali animací všedního dne a animací zvenku. Teprve v roce 2000 jsme vytvoøili v našem pracovním týmu samostatnou pozici terapeuticko-rekreaèního pracovníka, který nese plnou odpovìdnost za každodenní aktivizaci seniorù. Aktivizaèní program je i nadále doplòován animací všedního dne a animací zvenku a tím systematicky aktivizuje naše uživatele. Tuto novou formu spolupráce celého pracovního týmu s uživateli jsme zavedli na základì zkušeností s aktivizací seniorù u nás i v zahranièí. Rozsah aktivizaèních programù není uzavøen, stále je co doplòovat a vylepšovat. Etické principy ve vztahu k uživatelùm: • respektování dùstojnosti každého uživatele • respektování jedineènosti každého uživatele • respektování svobodného rozhodování uživatelù • právo uživatelù na soukromí a na dùvìrnost sdìlení • jednání zamìstnancù bez jakékoliv formy diskriminace vùèi uživatelùm Samotný princip denního stacionáøe zaruèuje, že uživatelé zùstávají souèástí pøirozeného místního spoleèenství (rodiny). U nás tráví pouze èást dne. Mohou tedy využívat pøirozené vztahové sítì (kromì rodiny i pøátele a známé), využívat své vlastní schopnosti (napø. pøíchod do stacionáøe). Umožòuje jim, aby mohli žít bìžným zpùsobem a úèastnit se spoleèenského života – když s námi mohou jít na procházku do mìsta, do mìstské zahrady, do restaurace, podívat se do MŠ, na výstavu do výstavní sínì apod. Naši uživatelé mohou uplatòovat vlastní vùli, tzn. mohou se rozhodovat • o využívání naší služby, • o formì, prùbìhu a rozsahu služeb, • o úèasti na aktivizaèním programu atd. Naše uživatele necháváme spolurozhodovat také o skladbì kolektivního aktivizaèního programu. Pracovníci oslovují uživatele dle jeho pøání, které je zaznamenáno v jeho vstupní dokumentaci. Nikdy uživatelùm netykají a neøíkají køestním jménem, pouze ve spojení „paní Milena“. Nejèastìjší – doporuèované – oslovení je „paní Nováková“. Pracovníci mají pøehled o situacích, v nichž by se mohli uživatelé cítit nedùstojnì, a pokud se to stane, mají pro tyto situace pøipravenou pomoc.

Podmínky pøijetí do klubu: Zájemce mùže být pøijat za podmínek: • Poèet míst v klubu (max. 15) není plnì obsazen. V pøípadì, že není volné místo, je zájemce zaøazen do poøadníku. • Zájemce má trvalé bydlištì v Opavì. V pøípadì, že zájemce bydlí v okolí Opavy, musí si zaøídit dopravu do klubu a zpìt sám. • Zdravotní stav zájemce nevyžaduje trvalý pobyt na lùžku, zájemce není plnì inkontinentní a je schopen pøizpùsobit se životu ve spoleèenství. Stáøí je dar…

17

Úvod • Zájemce (budoucí uživatel, popø. rodinný peèovatel) se zúèastní vstupního pohovoru. • Zájemce je pøijat na zkušební dobu, která trvá pøibližnì tøi týdny. Pøed nástupem na zkušební dobu sdìlí zájemce své rodné èíslo, jméno ošetøujícího lékaøe, všechny užívané léky a svou zdravotní pojišovnu. • Po ukonèení zkušební doby se zájemce (popø. rodinný peèovatel) a vedoucí klubu dohodnou na trvalém umístìní zájemce v klubu a zájemce (popø. rodinný peèovatel) podepíše dohodu o poskytování služeb, pravdivì vyplní pøedložený dotazník a pøinese potvrzení ošetøujícího lékaøe – doporuèení k pobytu ve stacionáøi. • V pøípadì, že naše kolektivní sociální zaøízení není pro zájemce vhodné, podá sociální pracovnice klubu zájemci informace o jiném vhodném a dostupném zpùsobu péèe o seniory.

Podmínky ukonèení pobytu v klubu • Uživatel (popø. jím zvolený zástupce) má právo sám ukonèit pobyt v klubu kdykoliv a bez udání dùvodu, pokud vyrovnal všechny pohledávky vùèi CHO dle dohodnutých podmínek. • CHO si vyhrazuje právo ukonèit pobyt uživatele v klubu z dùvodu: – zhoršení zdravotního stavu, a to po konzultaci s vrchní sestrou CHO a ošetøujícím lékaøem uživatele (viz informace pøi vstupním øízení) – soustavného narušování kolektivního soužití – neplnìní dohodnutých podmínek (napø. platba) Uživatele (popø. rodinného peèovatele) CHO informuje vždy s èasovým pøedstihem (minimálnì dva týdny). V pøípadì, že uživatel již nesplòuje podmínky pro pobyt v tomto kolektivním sociálním zaøízení, podá sociální pracovnice klubu uživateli informace o jiném vhodném a dostupném zpùsobu péèe o seniory.

Èasový rozsah služeb klubu: Klub poskytuje služby v èasovém rozsahu pondìlí až pátek v dobì od 7 do 15 hodin.

Klub zajišuje tyto služby: • doprava uživatele do klubu a zpìt domù, dopomoc pøi pøepravì • dopomoc pøi stolování, podávání obìda, popø. úpravu jídla dle potøeby uživatele (krájení, mletí), dohled nad dodržováním pitného režimu, pøípravu ranního obèerstvení • dopomoc pøi pøevlékání a pøemísování se v prostorách klubu bìhem dne • dohled, popø. dopomoc pøi udržování osobní hygieny uživatele bìhem pobytu • dopomoc pøi ukládání k odpoèinku na lùžku • podávání lékù (pøedepsaných ošetøujícím lékaøem) bìhem pobytu, pravidelné kontroly TK a hmotnosti, jednoduchá kondièní a dechová cvièení pro udržení kondice uživatele • odbìry krve dle doporuèení ošetøujícího lékaøe, celková koupel uživatele, aplikace soluxu nebo perlièkové minikoupele rukou a nohou • nìkteré blíže nespecifikované zdravotnické služby na základì osobní domluvy s uživatelem, popø. jeho rodinným peèovatelem nebo ošetøujícím lékaøem • doprovod pøi pobytu na dvoøe nebo pøi vycházce do minoritské zahrady, do mìsta, … • psychosociální rehabilitace a aktivizace • duchovní služba na požádání uživatele • kadeønické, pedikérské a masérské služby, provádìné odborníky na požádání uživatele • drobné nákupy potravin a nutné pochùzky na požádání uživatele

Služby, na které uživatel pøispívá Ceny, které hradí všichni uživatelé: • pøíspìvek na denní pobyt • pøíspìvek na dopravu • pøíspìvek na obsluhu 18

Stáøí je dar…

Úvod • obìd, èaj Služby na individuální pøání uživatelù: • drobné nákupy a nutné pochùzky • celková koupel • perlièková minikoupel rukou èi nohou, solux • telefonické hovory uskuteènìné na žádost uživatele

Zpùsob platby • • • •

platba se provádí jednou mìsíènì k poslednímu dni, a to zpìtnì peníze pøijímá výhradnì vedoucí klubu nebo jí urèená zástupkynì uživatel dostane písemné potvrzení o platbì na vypsaný úèet a potom stvrzenku ve výjimeèných pøípadech lze platbu provádìt pøevodem pøímo na konto Charity Opava (ÈSOB, a. s., è. úètu 154871941/0300, v. s. 08)

Uživatel má právo na podání písemné stížnosti, zápis se provádí do knihy stížností, která je umístìna ve vstupní místnosti Klubu. Zamìstnanci pracující s osobními daty uživatelù jsou vázáni mlèenlivostí podle zákona è. 101/2000 Sb. o ochranì osobních údajù.

Stáøí je dar…

19

Metodika stacionáøe poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory

Metodika vychází ze standardù a ty se pro lepší pøehlednost dìlí na: • procedurální standardy • personální standardy • provozní standardy Proto i metodika bude pro lepší orientaci rozdìlena do tìchto tøí èástí.

Procedurální èást Vymezení základních pojmù Je tøeba si vysvìtlit nìkteré pojmy, aby nedocházelo pøi ètení k nejasnostem nebo nedorozumìní. Standardy kvality vymezují pojmy takto: • zaøízení Zaøízení je samostatná jednotka pro poskytování sociálních služeb charakterizovaná adresou, skupinou uživatelù, pracovním týmem, souborem na sebe úzce navazujících služeb a prostorem pro poskytování služeb (nebo oblastí pùsobnosti). • adresa (kontakt) Jde o adresu místa, kde je služba poskytována. • uživatel Obecnì lze øíci, že uživatel je èlovìk, který se nachází v nepøíznivé sociální situaci. Jde o situaci, v níž se lidé nacházejí, jestliže pro svùj vìk, ztrátu sobìstaènosti, pro nemoc, pro zdravotní postižení, krizovou situaci, životní návyky, sociálnì znevýhodòující prostøedí, ohrožení práv a zájmù trestnou èinností jiné osoby, nebo z jiných závažných dùvodù nejsou fakticky schopni zabezpeèovat a uspokojovat své životní potøeby a tyto potøeby nejsou ani jinak zabezpeèeny. Tito lidé jsou ohroženi sociálním vylouèením a k tomu, aby zùstali souèástí spoleènosti a mohli se podílet na spoleèenském životì, potøebují podporu. Tu jim poskytne sociální služba. • skupina uživatelù (komu jsou služby poskytovány) Jde o takovou skupinu uživatelù, kteøí využíváním služby sledují obdobný cíl, služby využívají z dùvodu obdobnì charakterizované nepøíznivé situace. Zaøízení má jasnou kapacitu pro poskytování služeb tìmto lidem vèetnì urèení poètu míst pro uživatele se zvýšenými požadavky na obsluhu (napø. ve stacionáøi je urèen maximální poèet míst pro seniory na vozíèku, postižených demencí atd.). Tím se zajistí dostateèná a kvalitní služba pro celou skupinu uživatelù. • pracovní tým – poskytovatel sociální služby (kdo služby poskytuje) Jde o pracovníka odpovìdného za provoz zaøízení a kvalitu poskytovaných sociálních služeb a tým pracovníkù, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli. Týmem jsou myšleni pracovníci, kteøí úzce spolupracují, mají spoleèné uživatele a jsou schopni se vzájemnì zastoupit. • prostor pro poskytování služeb (kde poskytujeme služby) nebo oblast pùsobnosti Nìkteré služby nemùžeme charakterizovat budovou, ale pouze oblastí pùsobnosti. Rozlišujeme, zda službu poskytujeme v místì bydlištì, v terénu nebo ve speciálním zaøízení. Stacionáø pro seniory je služba, která se poskytuje ve speciálním zaøízení. • vnitøní pravidla (dále jen VP) Vnitøní pravidla jsou vypracována pro èinnost zaøízení sociálních služeb. Je to stanovení podmínek potøebných a nutných pro zdravý chod konkrétního zaøízení. Vydávají je k tomu oprávnìní vedoucí pracovníci. Vnitøní pravidla tak pomáhají vedle právních pøedpisù (ústava, zákony, vyhlášky a naøízení) k organizaci a øízení daného zaøízení. Mùžeme si pro naši potøebu vymezit i výrazy: • pracovník je každý, kdo pøichází do zaøízení a stará se o uživatele (za urèitých daných podmínek) – jsou to zamìstnanci a dobrovolníci zaøízení • zamìstnanec je ten, kdo má se zaøízením poskytujícím sociální službu øádnì uzavøenou pracovní smlouvu, je s organizací v øádném pracovním pomìru (pracovnì-právní vztah)

Stáøí je dar…

23

Procedurální èást • dobrovolník je ten, kdo má se zaøízením poskytujícím sociální službu øádnì uzavøenou dobrovolnickou smlouvu.

Základní prohlášení Zaøízení (v našem pøípadì denní stacionáø pro seniory) má povinnost formulovat základní prohlášení. Základní prohlášení, pøedevším poslání a cíle musí být zveøejnìny vždy ve stejném znìní a to napø. na: • informaèním letáèku zaøízení • ve výroèní zprávì organizace • na webových stránkách organizace • na veøejných vývìskách (v obci, v našem zaøízení, v kostelech…) Zveøejnìním základních prohlášení se z nich stává veøejný závazek. Veøejnost bude oèekávat naplòování tìchto prohlášení v praxi. Jasné formulování tìchto prohlášení je dùležité pro orientaci uživatelù nabízených služeb a jejich rodinných peèovatelù i dalších zájmových skupin (místní samospráva, dárci…) v tom, jaké služby poskytujete, umožòuje jim správný výbìr v nabídce sociálních služeb. Vám usnadní jednání se zájemcem. K základním prohlášením patøí: • poslání zaøízení • cíle zaøízení • cílová skupina • principy poskytovaných služeb Poslání, cíle, cílová skupina a principy poskytování sociálních služeb stanovují smìr a hodnoty ve zpùsobu poskytování služeb. S obsahem základních prohlášení musí být vnitønì ztotožnìni všichni, kdo v zaøízení pracují. Proto by se na jejich tvorbì mìli podílet všichni pracovníci zaøízení i ti, kteøí jeho služby užívají. • Poslání Poslání zaøízení vysvìtluje: • existenci zaøízení • èinnost zaøízení Formulace poslání zahrnuje: • pùsobnost a funkce zaøízení • role a status • pøínos pro spoleènost • strategická odpovìdnost

– – – –

kde je služba poskytována, jakého je typu, komu je poskytována musí být jasné, že jde o poskytování sociální služby kdo má z poskytované služby užitek o co zaøízení svým pùsobením usiluje

Posláním se zaøízení uchází o roli poskytovatele veøejné služby v systému sociální politiky. Poslání musí být v souladu s obecným posláním a cíli sociálních služeb, které jsou vyjádøeny v dokumentech státní sociální politiky, tj. sociální zaèlenìní lidi, kteøí jsou v nepøíznivé životní situaci a pøedcházení jejich sociálnímu vyèlenìní. Poslání zaøízení tvoøí základ pro vytváøení všech strategií a plánování cílù. • Cíle služby Dobøe formulované cíle ukazují, kam jdete: • popisují, èeho má být konkrétnì dosaženo poskytováním našich služeb u stanovené cílové skupiny • stanovují termín, kdy má být cílù dosaženo • zohledòují zdroje, které jsou k dispozici Cíle musí být: • reálné – dosažitelné v reálném èase • mìøitelné – lze zjistit, zda jich bylo dosaženo – je možno je monitorovat a následnì vyhodnocovat 24

Stáøí je dar…

Procedurální èást Cíle by mìly vycházet z analýzy všech možností, jak naplòovat služby. Pokud se ukáže, že nìkteré z tìchto zpùsobù nelze uskuteènit se zdroji, které máme k dispozici, musíme rozhodnout, zda získat další zdroje nebo zda zmìnit formulaci poslání, které je pøíliš široké. Když jsme pøed pìti lety chtìli zavést pravidelnou kolektivní aktivizaci, zjistili jsme, že potøebujeme na tuto èinnost s uživateli specialistu – terapeuticko-rekreaèního pracovníka. Nemohli jsme si dovolit zamìstnat dalšího pracovníka navíc. Takže vzniklo dilema: aktivizovat odbornì podle nejnovìjších zkušeností od nás i ze zahranièí, nebo aktivizovat postaru, tj. víceménì náhodnì a nejèastìji animací zvenku. Rozhodli jsme se pro aktivizaci prvním zpùsobem a podaøilo se nám pøehodnotit stávající cíle zaøízení (odbourat službu pro opavskou veøejnost – možnost použití našeho bezbariérového WC až do veèerních hodin – tato potøeba byla v té dobì již zajištìna mìstem) a definovat nové personální obsazení stacionáøe, takže jsme bez navýšení pracovních úvazkù mohli zøídit pracovní pozici terapeuticko-rekreaèního pracovníka. Tato situace mìla ještì jedno øešení, které je v naší dnešní spoleènosti témìø neuskuteènitelné – najít na aktivizaci uživatelù dobrovolníka, minimálnì na pìt hodin dennì. Stálo to trochu rozvažování, poèítání, nìjaké zkrácené úvazky a pøesuny pracovních povinností, ale stálo to za to. • Cílová skupina Obecnì jsou cílovou skupinou uživatelù lidé, kteøí se nacházejí v nepøíznivé sociální situaci. Tito lidé nejsou fakticky schopni zabezpeèovat a uspokojovat své životní potøeby a tyto potøeby nejsou ani jinak zabezpeèeny. V našem konkrétním pøípadì je nutné definovat cílovou skupinu uživatelù tak, aby bylo jasnì zøejmé, v jaké situaci se na nás mohou lidé obracet. • Principy poskytování sociální služby Principy zachycují a vyjadøují hodnoty, kterými se øídí pracovníci pøi práci s uživateli a pøi poskytování služeb. V souladu se všeobecnì uznávanými principy by služby mìly odrážet zejména následující hodnoty: • dodržování práv uživatelù – vytváøet podmínky, ve kterých mohou uživatelé svá práva naplòovat • respektování volby uživatelù – vytváøet podmínky, v nichž se uživatelé mohou cítit dùstojnì a rozhodovat se tak, že rozumí dùsledkùm svého rozhodnutí • individualizace podpory – jsou šity na míru jednotlivých uživatelù • zamìøení na celek – na situaci uživatele se pohlíží jako na celek • flexibilita – služby se pružnì pøizpùsobují potøebám uživatelù, ne naopak

Základní dokumenty Základní dokumenty zaøízení mohou být seøazeny do jedné složky – manuálu. Je v nìm podrobnì vypracován zpùsob poskytování služeb a ten je k dispozici všem pracovníkùm zaøízení, popø. èlenùm inspekèní komise v pøípadì inspekce. Celý manuál je rozdìlen do nìkolika oblastí: • sociální oblast – základní prohlášení (poslání, cíle, cílová skupina, principy) a standardy sociálního zaøízení • praxe sociální péèe – strategie a postupy – napø. poskytování informací, pøíjem a ukonèení pobytu, stížnosti, aktivizace… • pracovníci – napø. metodika práce na jednotlivých pozicích, povinnosti, pøijímání nových pracovníkù… • provoz a prostøedí – napø. provozní øád, vybavení zaøízení, úklid, zdraví a bezpeènost… • administrativa – napø. dokumentace uživatelù, vedení záznamù, hodnocení kvality…

Stáøí je dar…

25

Procedurální èást

Seznam dokumentù, které obsahuje manuál (VP) znamená, že v manuálu je písemnì zpracováno vnitøní pravidlo. • sociální oblast • základní prohlášení: poslání cíle cílová skupina principy poskytování sociální služby • standardy kvality sociálních služeb • vymezení základních pojmù • praxe sociální péèe • ochrana práv uživatelù (VP) • støet zájmù zaøízení èi pracovníkù zaøízení se zájmy uživatelù – definovány situace (VP) • pravidla, která možné støety zájmù zamezují vèetnì možných následkù, které si ponese pracovník v pøípadì porušení práv uživatelù (VP) • problémové chování uživatele a použití restriktivního opatøení – je absolutnì nezbytné vytvoøit pro používání tìchto metod zcela jasná písemná pravidla (VP) • jednání se zájemcem o službu (VP) • pracovníci, kteøí jsou povìøeni jednáním se zájemcem o služby (VP) • podmínky a postup pro odmítnutí zájemce o službu (VP) • podmínky, za jakých uživatel dobrovolnì volí svého zástupce (zástupce je zprostøedkovatelem pøi jednáních s nesamostatným seniorem) (VP) • zpùsob dohody o poskytování sociální služby (VP) vèetnì podmínek zmìny smlouvy (pokud je uzavøena písemnì) (VP) • postup pro pøípadné ukonèení poskytování služby ze strany poskytovatele (VP) • pravidla pro stanovení cílù uživatele (VP) • pravidla pro aktivní práci s cíli uživatele (VP) • pravidla, kterými se øídí plánování procesu poskytování služeb; u dlouhodobì poskytovaných služeb (denní stacionáø se mezi nì poèítá) se za pøimìøený považuje písemný souhrn cílù, postupù a termínù (VP) • pravidla pro zjišování kvality služeb (VP) • zpracování osobních údajù uživatelù vèetnì ochrany osobních údajù uživatelù (i pracovníkù) podle zákona (VP) • pravidla pro evidenci a vyøizování stížností (VP) • orientaèní seznam bìžných zdrojù, které využívají vrstevníci našich uživatelù • pracovníci • struktura pracovních míst • poèet pracovních míst • pracovní pozice • kvalifikaèní pøedpoklady (VP) • osobnostní a morální pøedpoklady pracovníkù (VP) • popis práce pro jednotlivé pozice (VP) • metodika práce pro jednotlivé pozice (VP) • kvalifikaèní pøedpoklady pro jednotlivé pozice (VP) • zpùsob výbìrového øízení a jeho rozsah pro jednotlivé pozice (VP) • pravidla zácviku nových pracovníkù (zamìstnancù i dobrovolníkù) (VP) • doba zácviku nového pracovníka (nejdéle tøi mìsíce) (VP) • hodnocení nového pracovníka po zácviku (VP) • „kodex“ pracovníkù (dùležité vnitøní pravidlo) • všechna vymezení v oblasti personální politiky, která nejsou ze zákona povinná (VP) • jak, kdy a kde se mohou zamìstnanci otevøenì vyjadøovat k pracovním podmínkám a jak budou jejich námìty øešeny (VP) • osobní profesní rozvoj pracovníkù na jednotlivých pozicích (VP) 26

Stáøí je dar…

Procedurální èást • • • • • •

hodnocení pracovníkù (VP) zpùsob komunikace v celém pracovním týmu (èetnost a stavba porad pracovního týmu) (VP) oceòování pracovníkù (nejen finanèní) (VP) plán dalšího vzdìlávání pracovníkù (VP) podpora všech èlenù pracovního týmu (plán prevence vyhoøení) (VP) spolupráce s dobrovolníky zaøízení (VP)

• provoz a prostøedí • provozní øád, který obsahuje: § provozní podmínky pro práci s uživatelem – cílovou skupinu – poslání a cíl zaøízení (tzv. veøejný závazek) – podmínky pøijetí uživatele – podmínky ukonèení pobytu – èasový rozsah služeb – seznam poskytovaných služeb (bìžných i nadstandardních) – zpùsob platby za poskytnuté služby – upozornìní na práva uživatele (na podání stížnosti a ochranu osobních údajù podle zákona) § provozní podmínky pro zajištìní služby – specifické provozní podmínky – provozní dny a hodiny zaøízení – pracovní dobu stanovenou pro jednotlivé pracovní pozice, vèetnì pøestávky v práci § provozní podmínky týkající se BOZP+PO – podklady a ustanovení BOZP+PO – rozsah a èetnost školení, pokyny k ohlášení požáru a informace o hlavních uzávìrech vody, plynu a elektrického proudu – seznam ochranných pomùcek pro pracovníky zaøízení § provozní podmínky týkající se majetku – pøehled pozemkù, prostor a auta, které se používají k provozu zaøízení, vèetnì urèení vlastnictví – zabezpeèení majetku (vlastního, v pronájmu, propùjèeného…, odpovìdnost za zabezpeèení), tento bod doplòuje metodika èinností pøed odchodem ze zaøízení a podmínky stanovené k propùjèování prostor k jiným aktivitám v rámci organizace – údržba a opravy majetku (jakým zpùsobem a kdo provádí drobné opravy, rozsáhlejší úpravy a zodpovìdnost za funkèní stav majetku) • pravidla pro pøijímání darù (finanèních i vìcných), a to jak darù pro zaøízení, tak pro jednotlivé pracovníky zaøízení (VP) • kompetence a odpovìdnost pro hospodaøení s finanèními a dalšími zdroji (VP) • vstupní školení BOZP+PO (VP) • opakované školení BOZP+PO (VP) • seznam mimoøádných situací (nouzových a havarijních) a zpùsob, jakým je øešit (VP) • pravidla pro archivaci dokumentù (VP) • pravidla pro inventarizaci majetku (VP) • administrativa Tato èást obsahuje všechny používané formuláøe jednotlivých zaøízení (støedisek), napø. • poøadníkový formuláø • dokumentace uživatele • individuální plán uživatele • osobní cíle uživatele • formuláø pøehodnocení osobních cílù uživatele • individuální plán psychosociální péèe • smlouva o poskytování sociální služby • souhlas uživatele (zástupce) s vedením osobních údajù uživatele • potvrzení o zdravotním stavu (potvrdí uživatel nebo zástupce), prozatímní dokument • lékaøské potvrzení (potvrdí ošetøující lékaø) • strom života (rodokmen uživatele s vyznaèením toho, jaké informace se kterému pøíbuznému na pøání uživatele mohou poskytnout) Stáøí je dar…

27

Procedurální èást • dokumentace o prùbìhu poskytovaných služeb • dokumentace o zdravotním stavu uživatele v prùbìhu poskytování sociální služby (psychickém i fyzickém) • formuláø evidence peèovatelských úkonù poskytovaných konkrétnímu uživateli • formuláø evidence pobytu a odbìru obìdù uživatelù • formuláø na evidenci a potvrzení propùjèení (vrácení) klíèù od bytu uživatele øidièi (rodinným peèovatelem uživatele) • formuláø o provedeném bezpeènostním školení pracovníkù • evidence docházky pracovníkù • formuláø seznámení s výrobkem (na základì miniškolení o používání pøístrojù a zaøízení na støedisku) • formuláø – vedení záznamù kontroly jednotlivých elektrospotøebièù používaných v zaøízení (støedisku) • zpráva ze služební cesty • formuláø na evidenci propùjèených klíèù od støediska • propagaèní leták zaøízení • leták – postup pøi vzniku požáru • telefonní seznam (nejèastìji užívaná telefonní èísla) • seznam e-mailových adres • seznam www (internetových) stránek (nejèastìji užívaných) • atd. Poznámka: • nìkteré body se mohou slouèit do jednoho uceleného materiálu – VP • všechny materiály jsou „živé“, je nutno je v optimálním èase aktualizovat a pro tuto aktualizaci si také musíme stanovit pøehledné pravidlo (jak èasto a jakým zpùsobem aktualizovat VP i ostatní dokumenty)

Vnitøní pravidla v zaøízení sociálních služeb Souèástí manuálu jsou vnitøní pravidla (stanovy, smìrnice, pøíkaz nebo opatøení vedoucího, øád, usnesení, vnitøní pøedpis…). Protože se v textu bude èasto používat výraz vnitøní pravidlo, je dobré si vysvìtlit, co to znamená. Vnitøní pravidla (VP) jsou vypracována pro èinnost zaøízení sociálních služeb. Je to stanovení podmínek potøebných a nutných pro zdravý chod konkrétního zaøízení. Vydávají je k tomu oprávnìní vedoucí pracovníci. Vnitøní pravidla tak pomáhají vedle právních pøedpisù (ústava, zákony, vyhlášky a naøízení) k organizaci a øízení daného zaøízení. Dodržování správnì vytvoøených pravidel je jeden z pøedpokladù kvalitních služeb, které respektují práva uživatelù a jsou poskytovány pracovníky, kteøí tak mají jasnou pøedstavu o tom, co se od nich oèekává a jak mají postupovat v nejrùznìjších situacích. Vnitøní pravidla nemusí být veøejnì vyhlášena, ale pracovníci i uživatelé by mìli být s nimi seznámeni. Nejsou obecnì závazná, ale vždy jsou závazná v linii nadøízenosti a podøízenosti konkrétní instituce. Na jejich tvorbì se mohou v nìkterých pøípadech podílet i pracovníci zaøízení a nìkdy je vhodné pøizvat i uživatele služeb. Jejich neplnìní nemùže být postihováno státní mocí, jako je tomu u obecnì závazných právních pøedpisù. Urèitou možnost sankce pøi jejich neplnìní nám dává využití pøíslušných ustanovení zákoníku práce vùèi pracovníkovi. Vùèi uživateli služby se bude jednat o postup, který umožòují právní pøedpisy, nebo o sankci, která byla stanovena v dohodì o poskytování služby. Vnitøní pravidla musí vycházet z obecnì závazných právních pøedpisù a respektovat je. Vnitøní pravidla musí být v souladu s tìmito požadavky: • bezpodmíneènì respektují a naplòují ustanovení obecnì platných právních norem • tvùrce vychází ze znalosti prostøedí poskytovatele služby 28

Stáøí je dar…

Procedurální èást • v pøípadì, že vnitøní pravidla upravují i konkrétní práva a povinnosti uživatelù, je vhodné znát jejich názor • tvùrce již pøi tvorbì vnitøního pravidla oddìlí podstatné a nepodstatné vìci – nemùže každému doslova korigovat každý krok, pravidlo musí být vìcné a ne jen formální • s vnitøním pravidlem jsou prokazatelnì seznámeni všichni zainteresovaní • text je pro všechny srozumitelný • uspoøádání je pøehledné a forma jednotná Vnitøní pravidla jsou dokladem manažerské úrovnì a právního povìdomí tvùrcù, pøedpokladem i dokladem èinnosti poskytovatele služeb. Ukazují na vnitøní atmosféru daného pracovištì.

Ochrana práv uživatelù Zaøízení ve své èinnosti respektuje základní lidská práva a nároky uživatelù vyplývající z platných obecnì závazných norem a respektuje také pravidla obèanského soužití. Ochrana práv uživatelù se stává vùdèím principem v èinnosti poskytovatele sociálních služeb a mìøítkem jejich kvality. Základní lidská práva (informativní pøehled obsahuje Listina základních lidských práv a svobod – ústavní zákon è. 2/1993 Sb.) náleží všem, nezávisí napø. na barvì pleti, pohlaví, rase, náboženství, zdravotním stavu èi výšce tzv. IQ. Vedle toho se pøi poskytování sociálních služeb setkáme s individuálními právy, napø. právo obdržet stravu, právo na poskytnutí peèovatelské služby… Hovoøíme o nich jako o subjektivních právech, která vyplývají z ustanovení platných právních norem (zákony a provádìcí pøedpisy zejména odvìtví práva sociálního zabezpeèení). Je nutné zamìøit se již na prevenci pøípadného porušování práv uživatelù. V zaøízení by mìly být stanoveny oblasti, v nichž by mohlo dojít pøi poskytování služby k porušení práv uživatelù. Jde zejména o následující oblasti: • osobní svoboda • soukromí • osobní údaje • jakékoli formy zneužívání (nucené práce, diskriminace…) Kritéria, která nám umožní rozpoznat potenciálnì problémové situace, v nichž mùže docházet k porušování práv uživatelù: • míra závislosti uživatele na poskytovateli služeb – èím vìtší míra závislosti (závislost zvyšují faktory jako je vìk èi zdravotní stav), tím pravdìpodobnìjší je možné porušování práv • délka poskytované služby – s délkou poskytované služby narùstá závislost na ní, protože se vytrácí „ostražitost“ poskytovatele vùèi možnému porušení práv • dostupnost služby (míra vztahu mezi poptávkou a nabídkou služby) – pøi pøevisu poptávky vzniká prostor pro korupèní chování nebo je poskytovatel služby ménì motivován nacházet nedostatky vlastní služby, z nichž dodržování práv uživatelù bývá mezi prvními Pøi identifikaci možných situací, kdy by mohlo dojít k porušování práv, je dobré se na vlastní zaøízení podívat pohledem èlovìka zvenku. Tøeba pøizvat ke spolupráci bývalého uživatele služeb, který byl k vaší službì kritický. Právì jeho názor vám mùže pomoci odhalit místa, v nichž dochází k porušování práv uživatelù. Také je dobré si urèit, v kterém èasovém úseku dochází k porušování, zda je to pøi: • projednávání vstupu • pøi uzavírání služby • v prùbìhu služby • pøi ukonèování služby Musíme si dát pozor také na nechtìné, nevìdomé porušování práv vzniklé napø. z nepochopení a nesprávného použití právních pøedpisù v konkrétní situaci.

Stáøí je dar…

29

Procedurální èást V zaøízení musí existovat písemná vnitøní pravidla (VP) týkající se ochrany práv uživatelù. Obsahují výèet oblastí, kterým je potøeba vìnovat zvláštní pozornost. Obsahují také návody (zcela konkrétní pro zaøízení), jak ve vyjmenovaných situacích postupovat a jak postupovat v pøípadì porušení tìchto pravidel. Každý èlovìk se lépe brání proti porušování svých práv, pokud svoje práva dobøe zná. Proto máme v našem zaøízení základní práva uživatelù našich služeb vyvìšena na nástìnce ve vstupní místnosti stacionáøe, takže jsou dobøe pøístupna nejen uživatelùm, ale i rodinným peèovatelùm a celé veøejnosti.

Støet zájmù Zaøízení má písemnì definovány situace, kdy by mohlo dojít ke støetùm zájmù zaøízení èi pracovníkù zaøízení se zájmy uživatelù, a psaná vnitøní pravidla (VP), která možné støety zájmù zamezují. Je tøeba vytvoøit si vlastní „katalog“ porušování práv uživatelù, k nimž u vás v minulosti došlo a používat jej jako zdroj pouèení a vodítko pro prevenci tìchto jevù. Ke støetu zájmù mùže nejèastìji docházet opìt mezi pracovníky (popø. zaøízením) a uživateli, kteøí jsou zcela závislí na poskytovateli služeb. Do nìkterého z vnitøních pravidel (VP) mùžeme vhodnou formou uvést následky, které si ponese pracovník v pøípadì porušení práv uživatelù. Ty dìlíme do následujících rovin: • • • • •

etická pracovnì-právní obèanskoprávní správnìprávní trestnìprávní

– – – – –

svìdomí, tlak veøejného mínìní výpovìï, okamžité zrušení pracovního pomìru možnost vymáhání satisfakce ze strany uživatele pøestupek, finanèní sankce v úvahu pøipadající trestný èin a jemu odpovídající trest

Pracovníci musí být s možnými následky a jejich uplatòováním seznámeni.

Právo uživatele na vlastní øešení nepøíznivé sociální situace Právo každého obèana být svobodným subjektem rozhodujícím o podstatných i ménì podstatných otázkách svého života tvoøí pilíø nejen postavení uživatelù sociálních služeb, nýbrž i základní znak právního státu. Složitou oblast poskytování sociální služby pøedstavují situace, kdy rozhodnutí uživatele o zpùsobu øešení vlastních problémù je zcela objektivnì v rozporu s jeho skuteènými zájmy. S takovým jevem se ve stacionáøi pro seniory budete setkávat èasto. Je to velmi citlivá oblast jednání pracovníka s uživatelem. Pro tyto pøípady je dobré mít pracovníka, který ovládá práci s širokou škálou poradenských, sociálnì-psychologických mechanismù, smìøujících k vysvìtlení situace a jejích úskalí uživateli. V koneèném mìøítku je tøeba, v souladu s respektováním základních lidských práv a svobod, respektovat rozhodnutí uživatele o zpùsobu øešení vlastní situace. V našem zaøízení øešíme možnou zastupitelnost (v pøípadì takových rozhodnutí) uživatele jím dobrovolnì zvoleným zástupcem (pøevážnì to bývá rodinný peèovatel).

Pøedcházení výskytu problémového chování a používání restriktivních postupù Výskyt problémového chování (ignorování spoleèenských norem, negativismus, agrese, autoagrese…) pøímo závisí na naplòování základních životních potøeb. Pravdìpodobnost výskytu se u jakéhokoliv èlovìka zvyšuje, pokud nejsou tyto potøeby naplnìny. Podstata pomoci èlovìku s problémovým chováním ve vašem zaøízení nespoèívá v potlaèení agresivních projevù – primárnì nejde o odpovìï na otázku „co mám dìlat, když mì kope?“, ale „co mám dìlat, aby k tomu nedošlo?“. Správný smìr pomoci je snaha zjistit potøeby, které není uživatel schopen sám naplnit, a poskytnout mu dostateènou míru podpory pøi jejich naplòování. Tím výskytu problémového chování pøedcházíme. 30

Stáøí je dar…

Procedurální èást Pokud se problémové chování vyskytne, øešíme jej èasto použitím restriktivního opatøení. Pøestože je snahou personálu omezovat využívání restriktivních opatøení, mohou nastat okamžiky, kdy musí být s ohledem na zdraví a bezpeèí tyto postupy použity. Vzhledem k jejich povaze (pracovník využívá své pøevahy nad uživatelem a pøekraèuje hranici obvyklou ve vztazích mezi dospìlými) je absolutnì nezbytné vytvoøit pro používání tìchto metod zcela jasná pravidla (VP), která budou respektovat zájmy uživatelù služeb a jejich lidská práva. Nad používáním tìchto opatøení v zaøízení je potøeba mít kontrolu. Další podrobnosti kolem problémového chování uživatelù a restriktivních opatøení najdete srozumitelnou formou zpracované v brožuøe Zavádìní standardù kvality sociálních služeb do praxe – prùvodce poskytovatele, kterou vydalo MPSV ÈR v roce 2002 (str. 26 až 30).

Jednání se zájemcem o službu Jednání se zájemcem o službu je jakýsi zaèátek práce s uživatelem. Celý proces pøijímání nového uživatele je velmi citlivá záležitost. Proto je tento proces nutné dobøe pøipravit. Od prvního, pøevážnì telefonického kontaktu až po koneèné umístìní do zaøízení. S tím, jak roste snaha respektovat uživatele a jejich specifika, nabývá jednání se zájemci o službu stále vìtšího významu. Dobrá praxe ukazuje, že pozornost vìnovaná pøípravì na poskytování služby dovoluje poskytovat: • služby „šité“ uživatelùm na míru • služby, které nemají nežádoucí vedlejší dopady • služby, které podporují sobìstaènost a jedineènost uživatele Musíme si uvìdomit, že jednání se zájemcem o službu je rozhovor, v nìmž se mísí prvky pomáhající a podpùrné s prvky kontrolními a posuzujícími. Pracovník potøebuje mít zkušenost v zacházení s nimi a v jejich vzájemném vyvažování. Proto je pro pracovníka, který vede jednání se zájemcem o službu, vhodné absolvovat speciální výuku, školení (napø. speciální komunikaèní kurzy v oblasti mediace, kouèování, popø. kurz krizové intervence…), popø. pøizvat na jednání odborníka v tìchto oblastech. Zájemce o službu je pøed uzavøením dohody seznámen se všemi podmínkami poskytování služby vèetnì podmínek pøípadného ukonèení služby. Pracovník zaøízení zjišuje, co zájemce od služby oèekává, a spoleènì pak formulují, jakým zpùsobem bude poskytovaná služba dohodnuté cíle naplòovat. Pøi jednání je tøeba respektovat právo zájemce formulovat vlastními slovy, jakou pomoc si pøeje a jak má tato pomoc vypadat. Je tøeba vytvoøit atmosféru vzájemné dùvìry, která obìma stranám pomùže najít, co by mohly mít spoleèného, a vytvoøit prostor pro oboustranné pøedání informací a ze strany zájemce (a hlavnì jeho rodinného peèovatele) mnohdy i prostor pro sdílení problémových situací pøi péèi o seniora v domácnosti. Úspìšné jednání je samo o sobì hojivé. Jednání se zájemcem mùžeme rozdìlit zhruba na tyto èásti: • oboustranné poskytnutí informací – Zaøízení na základì vnitøních pravidel aktivnì informuje zájemce o nabízené službì a všech povinnostech, které pro nìj z dohody o poskytování služby vyplývají, vèetnì podmínek, zpùsobu poskytování služby a její ceny. Velmi dùležité je informovat zájemce už nyní o podmínkách ukonèení služby ze strany zaøízení. Zájemce musí dostat informaci, že i øešení tohoto problému má svá pravidla a mantinely. Jednání zaèíná nejjednodušší domluvou, která je postupnì upøesòována. Pracovník nesmí zapomenout sdìlit zájemci i vìci, které sám pokládá za samozøejmé. S nejvìtšími samozøejmostmi je nutné pøi jednání zaèít. Existující nabídka služeb má odpovídat komunikaèním schopnostem zájemce (omezit používání cizích slov, volba správné velikosti písma …). – Zájemce poskytne pracovníkovi zaøízení základní informace o sobì (jméno, adresa, vìk, zdravotní stav, kontaktní telefonní èíslo, popø. jméno zvoleného zástupce). Stáøí je dar…

31

Procedurální èást • formulování osobních cílù budoucího uživatele Pracovník zaøízení podporuje zájemce o službu pøi formulování osobních cílù. Osobním cílem je v kontextu sociálních služeb to, èeho mùže uživatel dosáhnout právì využíváním sociální služby. Dobøe formulovaný osobní cíl by mìl být: – pro zájemce významný – pokud bude cíl pro zájemce dùležitý, je ochoten více investovat do jeho splnìní, tj. do spolupráce s pracovníky zaøízení – malý – je lepší stavìt øadu malých cílù, snadnìji dosažitelných, než jeden velký – musí být konkrétní a týkat se chování – cíle „být šastný“ nebo „mít klid“ neumožní ovìøit, zda jich bylo docíleno nebo ne. Lépe je formulovat: „budu šastná, když pùjdu tøikrát týdnì mezi lidi, se kterými si rozumím“ – musí se týkat výskytu, nikoli nepøítomnosti nìèeho – zájemci vždy vìdí, co nechtìjí, co by nemìlo být. Dobøe zformulovaný cíl se však musí týkat toho, co zájemce chce. Proto není dobré definovat napø. „nechci být sám doma“, ale „chci být mezi lidmi“. – musí pojmenovat zaèátek, nikoli jen konec (výsledek) – „chci se seznámit s ostatními seniory a s personálem, potom chci sledovat denní program, pozdìji se chci zúèastnit programù, které si vyberu, až potom se zúèastním všeho…“ – cíl musí být realistický, ne grandiózní – „chci se nauèit postarat sám o sebe, abych nebyl na obtíž rodinì“, tento cíl není reálný, pracovník ho však nehodnotí, snaží se nabídnout postupné kroky, „chci k vám dojíždìt pìtkrát týdnì, abych ulehèil rodinì, a zaènu se zdokonalovat v sebeobsluze“ – dosažení cíle musí stát úsilí – takový cíl podporuje uživatelovo sebehodnocení, ukazuje, jak tìžké je dosáhnout i malých cílù (nezapomínejme na ocenìní i po dosažení tìch nejmenších cílù) • konkrétní formy naplòování, prùbìhu, podmínek a rozsahu poskytovaných služeb Objasòování a nabídka vychází z toho, že zájemce není povinen vìdìt, co mùže chtít, a èasto má mylné pøedstavy o možnostech zaøízení. Vyslovením objednávky (o co má zájemce zájem) a nabídky (jaké služby zaøízení nabízí) ještì nemusí být poskytování služeb dojednáno. To, k èemu celé jednání smìøuje, je vymezení dvou vìcí: • oblast spolupráce • cíl této spolupráce Dojednání stojí na zájemcových pøáních a na pracovníkovì objasòování vlastních možností neboli nabídkách zaøízení. V zaøízení musí být ujasnìno, kteøí pracovníci jsou povìøeni jednáním se zájemcem o služby, jejich povìøení vyplývá z vnitøních pravidel, pracovní náplnì apod. V našem zaøízení máme tzv. zkušební dobu, která je zhruba tøi týdny, pøípadnì po individuální domluvì i více. Delší zkušební doba je napø. u uživatelù, kteøí navštìvují naše zaøízení jen jednou nebo dvakrát týdnì. Pøed nástupem na zkušební dobu se formulují cíle, které vìtšinou souvisí se základními prvky námi poskytované služby (napø. zpùsob a rozsah stravování, dovoz uživatele do našeho zaøízení a zpìt domù, dohled nad podáváním lékù, zpùsob dopomoci pøi pøemisování, pøi použití soc. zaøízení a pøi hygienì…). Zkušební doba je dobou vzájemného poznávání a smlouva vèetnì stanovení konkrétních cílù a termínù (pøíloha smlouvy) se sepisuje až po ukonèení této zkušební doby. Samozøejmì, že cíle se v prùbìhu pobytu mìní, napø. paní, která je u nás už osm let, nemá dnes definované stejné cíle jako pøi nástupu. Postupy pro jednání se zájemcem stanovují, že cíle poskytování služeb jsou urèovány na základì pøání a potøeb zájemcù. Z vnitøních pravidel má být zøejmé, že zdravotní èi jiné diagnózy neslouží ke stanovení osobních cílù služby, ale jen postupù, jak dohodnutého cíle dosáhnout, napø. rozdìlení osobního cíle do dílèích krokù, stanovení míry a formy podpory ze strany zaøízení. 32

Stáøí je dar…

Procedurální èást Prùbìžným úkolem pracovníka je hledat optimální zpùsob dorozumívání s uživatelem, jeho formu, délku, jazyk. Pracovník se musí pøizpùsobit dorozumívacím možnostem uživatele. Uživatel nakonec udìlá informované rozhodnutí. Pojmem informované rozhodnutí je mínìno takové rozhodnutí, se kterým je zájemce o službu ve vnitøní shodì, porozumìl všem bodùm jednání a rozumí všem dùsledkùm, které z dohody se zaøízením vyplývají. Námìty, jak srozumitelnì jednat s lidmi, kteøí mají potíže v komunikaci, najdete v brožuøe Zavádìní standardù kvality sociálních služeb do praxe – prùvodce poskytovatele, kterou vydalo MPSV ÈR v roce 2002 (str. 38 až 40). Snad jenom nìkolik rad k prùbìhu jednání: Pravidlo, které platí v jiných oborech, platí i v oblasti sociálních služeb – dùležité je dobøe se na jednání pøipravit. To znamená: • zjistit o zájemci dostatek informací, usnadòuje to komunikaci • pokud se jednání už pøedem jeví jako velmi obtížné, pøizvat k jednání odborníky na danou problematiku, kteøí se vìnují tomuto typu postižení èi nemoci • pokusit se zjistit, zda bude pøi komunikaci nutné použít nìjakých pomùcek (napø. obrázkù, pastelek, papíru…) • zjistìte, jaké je smyslové postižení zájemce a zda napø. brýle nebo naslouchadlo odpovídá souèasné míøe postižení • mluvte pomalu, zøetelnì, tváøí v tváø, udržujte oèní kontakt • nepoužívejte cizí nebo složité výrazy (napø. inkontinence…) • mluvte v krátkých vìtách a ptejte se vždy jen na jednu vìc • dodržujte, že mluví vždy jen jedna osoba (ne nìkolik lidí najednou), odstraòte rušivé vlivy (rádio, TV, telefon…) • nauète se klást jednoduché otázky, vyhýbejte se otevøeným otázkám (napø. „Co chcete dìlat?“) • vìnujte pozornost øeèi zájemcova tìla (neverbální komunikace je stejnì dùležitá jako verbální), uvìdomte si, že i vy komunikujete svým tìlem (posunky, tónem a intenzitou hlasu, jak sedíte…) • jednání pøerušte, pokud vám èlovìk pøestal vìnovat pozornost • hledejte prostøedky pro zlepšení porozumìní (komunikace pøes prostøedníka – osobu nebo pøedmìt, tøeba hraèku…) Jednání vede k definici osobních cílù zájemce, tj. k tomu, èeho chce zájemce o sociální službu jejím prostøednictvím dosáhnout a co je zaøízení schopno poskytnout. Samozøejmì nelze u zájemce po nìkolika jednáních definovat jeho osobní cíle vyèerpávajícím zpùsobem, ale mìlo by být jasné, že poskytovatel alespoò v základních bodech umožòuje postupné naplòování osobních cílù zájemce. V prùbìhu èasu (až po nìkolika týdnech èi mìsících) se zaènou objevovat nové skuteènosti, které upøesòují osobní cíle uživatele. Tyto skuteènosti závisí na reakcích uživatele na zmìny v jeho životì (napø. na zmìnu zdravotního stavu, psychického rozpoložení, reakce na nové prostøedí, nové lidi…). Podnìt ke zmìnì osobních cílù vychází ze strany uživatele. Nìkolik pøíkladù chování uživatele, které mohou být pro poskytovatele podnìtem ke zmìnì jeho osobních cílù: • opakované projevy nesouhlasu s nìkterou èástí poskytované služby • výrazné zmìny chování (napø. se uživatel stává agresivním, apatickým, depresivním…) • opakované projevy snahy, které jsou nad rámec jeho souèasných osobních cílù (snaha o pøemístìní z místa na místo, snaha o zlepšení komunikace…) V tìchto pøípadech je nutné, aby mìl poskytovatel vypracována vnitøní pravidla pro aktivní práci s osobními cíli uživatele.

Stáøí je dar…

33

Procedurální èást Zkušenosti z jednání pracovníkù klubu se zájemcem o službu Zájemce o službu poskytovanou seniorùm se dozvídá o našem zaøízení a pøeje si ho poznat, popø. si pøeje stát se uživatelem jeho služeb. Senioøi, popø. jejich rodinní peèovatelé se o nás mohou dozvìdìt: • z informaèního letáku (jsou umístìny v èekárnách obvodních lékaøù, v lékárnách…) • z regionálního tisku, který obèas zveøejòuje seznam zaøízení, která v regionu poskytují sociální služby • od našich uživatelù nebo jejich rodinných pøíslušníkù (i bývalých) – to jsou nejlepší reference, jaké mùže zájemce o nás dostat • od obvodních i odborných lékaøù – zejména geriatrických psychiatrù • od sociální sestry v nemocnici • z Výroèní zprávy CHO • z internetových stránek CHO (www.charitaopava.cz) První kontakt První kontakt navazuje zájemce pøevážnì telefonicky. Tímto zpùsobem jsou mu poskytnuty základní informace (doba poskytování služeb, možnost dopravy, cena pobytu za den, podmínky pøijetí i dùvody pro nepøijetí…), které podává sociální pracovnice nebo vedoucí zaøízení. V pøípadì vážného zájmu na základì podaných informací sjednává pracovník zaøízení osobní schùzku (den, hodinu) v našem zaøízení. Protože ve vìtšinì pøípadù volá rodinný peèovatel seniora, je upozornìn, že na schùzku má pøivést i potenciálního uživatele. Osobní kontakt Na schùzku se pracovník musí pøipravit. V souvislosti s tìmito schùzkami, kterým øíkáme vstupní rozhovor, máme zpracována vnitøní pravidla, která obsahují: • kde se rozhovor uskuteèní • kdo rozhovor vede • na kterou èást rozhovoru je tøeba pøizvat dalšího specialistu (zdravotní sestru) • délka rozhovoru • definování cílové skupiny, jíž je nabízena služba • definování dùvodù pro neposkytnutí služby • informace o ukonèení služby (ze strany uživatele i ze strany zaøízení) • informace o ochranì osobních údajù uživatele • informace o možnosti podávání stížností • jaké materiály dostává zájemce k prostudování, popø. vyplnìní doma: – Øád klubu (donese podepsaný nejlépe první den nástupu na zkušební dobu) – propagaèní leták našeho zaøízení – lékaøské potvrzení k vyplnìní a potvrzení od obvodního lékaøe (zájemce dodá co nejdøíve) – lístek s informacemi k prvnímu dni (uživatel si donese pøezùvky, osobní léky, popø. náhradní osobní prádlo…) • jaké body rozhovor obsahuje: – nabídku služeb, které poskytujeme – informace o provozní dobì – informaci o programu celého dne (speciálnì se zamìøujeme na informace o hlavním dopoledním aktivizaèním programu) – informace o možné dopravì z domova uživatele do zaøízení a zpìt – zpùsob poskytovaného stravování v prùbìhu dne – informace o podmínkách zkušební doby – informace o výši a zpùsobu platby – spoleèné formulování cílù zájemce o naší službu (urèení zakázky) – formuláø se vyplòuje až pøi nástupu – zájemci nabídneme prohlídku našeho zaøízení – zájemci umožníme shlédnout tøíminutový videozáznam o našem zaøízení – je to pøehledné, krátké a pøiblížíme tak zájemci atmosféru zaøízení

34

Stáøí je dar…

Procedurální èást Písemné zpracování základních údajù Pøi rozhovoru vyplòuje pracovník formuláø, ve kterém jsou tyto údaje: • jméno, pøíjmení, rodné èíslo, adresa, datum narození, telefonní kontakt na zájemce • zdravotní stav (fyzický i psychický) zájemce, popø. jestli používá kompenzaèní pomùcky (hùl, francouzské hole, chodítko, vozíèek) a zda je èásteènì inkontinentní – zájemci plnì inkontinentní nemohou být u nás umístìni • datum a zpùsob prvního kontaktu s naším zaøízením (podle data se u zatím neumístìných zájemcù urèuje poøadí nástupu) • kde získal kontakt na naše zaøízení (informace je dùležitá pro další propagaci našeho zaøízení) • informace o zástupci zájemce (popø. kontaktní osobì) • odkdy má zájemce zájem nastoupit, které dny v týdnu chce využívat naši službu • informace o tom, jakým zpùsobem bude provádìna platba • zájem o naši dopravu • rozsah stravování • zdravotní pojišovna zájemce • jméno a kontakt na ošetøujícího lékaøe (obvodního, odborného) • do poznámky zapíšeme, jakým zpùsobem budeme se zájemcem o službu dále spolupracovat, a to: – pokud máme volné místo a zájemce má zájem o okamžitý nástup u nás, zapíšeme den nástupu do formuláøe a také do diáøe – pokud je stacionáø plnì obsazen, musí zájemce poèkat na uvolnìní místa, v tom pøípadì je upozornìn, že datum možného nástupu mu bude námi vèas sdìleno telefonicky – pokud chce zájemce z nìjakého dùvodu nastoupit pozdìji (tøeba za tøi mìsíce), dohodne se s pracovníkem pøi vstupním rozhovoru na datu nástupu – ten se týden pøed nástupem spojí se zájemcem a upøesní si znovu datum nástupu, hlavnì pro vèasné objednání obìda a dovozu budoucího uživatele do našeho zaøízení Ve všech pøípadech je zájemce pøijat nejprve na zkušební dobu (pøibližnì na tøi týdny). Vyplnìný formuláø je založen do poøadníku a slouží jako prozatímní dokumentace potencionálního uživatele. Nástup na zkušební dobu Pøi nástupu na zkušební dobu se domluvíme na pravdìpodobné délce zkušební doby. Zájemce vypíše a vyplní prohlášení o zdravotním stavu, které slouží do té doby, než donese lékaøské potvrzení od svého ošetøujícího lékaøe. V prohlášení je pro nás nejdùležitìjší medikace – to pro pøípad náhlého zhoršení zdravotního stavu, pøi kterém voláme rychlou lékaøskou pomoc. Uživatel pøi nástupu dostává dvì informace: • opìtovnì ho informujeme o podmínkách ukonèení pobytu u nás z jeho i naší strany. Informace se podává znovu, protože pøi ukonèení pobytu z naší strany vznikají èasto až neøešitelné emotivní situace, plné výèitek pøevážnì z øad rodinných peèovatelù; vèasná a dostateèná informovanost pøi nástupu mùže tyto reakce zklidnit • informujeme uživatele o nutnosti vyplnit po skonèení zkušební doby vstupní dokumentaci s pøílohami a podepsat smlouvu o poskytování sociální služby Vstupní dokumentace (speciální rozsáhlejší formuláø) s pøílohami se vyplòuje až po skonèení zkušební doby a po rozhodnutí o umístìní zájemce v našem zaøízení. O umístìní rozhoduje vedoucí zaøízení po konzultaci s celým pracovním týmem. Zástupce uživatele dobrovolnì zvolený uživatelem V této èásti se pokusíme vysvìtlit, jakým zpùsobem øešíme situaci, se kterou se budete v denním stacionáøi pro seniory èasto setkávat. Našimi uživateli jsou kromì sobìstaèných seniorù (kterých je menšina) také nesobìstaèní senioøi, pøevážnì s nastupující nebo pokroèilou demencí. Museli jsme se zamyslet nad tím, jak s takovými seniory komunikovat.

Stáøí je dar…

35

Procedurální èást Standardy požadují za každou cenu jednání se seniorem. I pøes znaèné zkušenosti v jednání se starými lidmi, které jsou výsledkem naší desetileté praxe v této oblasti, se nìkdy jednání s uživatelem nedaøí. Standardy ale také uvádí v „návodu“ na rozhovor se zájemcem o sociální službu možnost komunikace pøes prostøedníka (…hledejte prostøedky pro zlepšení porozumìní – komunikaci pøes prostøedníka – osobu nebo pøedmìt, tøeba hraèku…). Protože standardy povolují, dokonce zdùrazòují právo uživatele na to, že k jakémukoli jednání si mùže pøizvat osobu blízkou, postavili jsme na této skuteènosti naši smlouvu s uživatelem a každý nᚠuživatel má svého zástupce, kterého si sám urèí. Obvykle to bývá rodinný peèovatel – rodinný pøíslušník. Je to právì rodinný peèovatel, který vyhledává první kontakt s námi. Seniora pøi jeho psychickém stavu ani nenapadne vyhledat pomoc. Není sám schopen si pøedstavit a vyhodnotit, jak pozitivnì mùže ovlivnit pobyt v našem zaøízení jeho vlastní život i život rodinného peèovatele. Už v tomto okamžiku myslí za našeho uživatele jeho peèovatel. Rozhodli jsme se tedy, že každý nᚠnesamostatný uživatel bude mít svého zástupce, kterého si sám dobrovolnì zvolí. Pøi závažných rozhodnutích v nìkterých oblastech potom komunikujeme s naším uživatelem pøes tohoto zástupce. Zástupce je také uveden v písemné smlouvì o poskytování naší sociální služby, má tam definována svá práva, ale i povinnosti – vzniká tak tøístranný kontrakt. Tento zpùsob øešení nám byl nabídnut konzultantkami (Jindra Koldinská a PhDr. Jaroslava Sýkorová) pøi øízeném sebehodnotícím procesu s následnými konzultacemi, který v našem zaøízení probìhl v øíjnu a listopadu 2004. Ošetøili jsme tak základní problém, jehož øešení standardy neposkytují. Máme dvì cílové skupiny (seniory a rodinné peèovatele), mìli bychom mít i dvì skupiny uživatelù. To není z mnoha dùvodù možné, nejzávažnìjší problém by nastal u urèování cílù naší služby, protože mnohdy jsou cíle rodiny (rodinného peèovatele) odlišné od cílù osoby, které se služba týká. U nás se smlouva uzavírá s uživatelem i jeho zástupcem. Cíle urèuje uživatel s pomocí svého zástupce. Je však nutné, aby služba byla poskytována v souladu s právy uživatele, v našem pøípadì seniora.

Pravidla pro odmítnutí zájemce o službu Zaøízení má vnitøním pravidlem stanoveny podmínky a postup pro odmítnutí zájemce o službu z dùvodu nedostateèné kapacity èi nesplnìní rozhodujících kritérií pro cílovou skupinu uživatelù. Jsou obsažena v podmínkách pro výbìr (schvalování) žádostí o poskytnutí služby a musí být i souèástí nabídky služeb.

Dohoda o poskytování služby Sociální služby jsou uživateli poskytovány na základì uzavøené dohody o poskytování služby. Podstatou dohody je úprava vztahù mezi uživatelem (a jeho zástupcem) a poskytovatelem služby, stanovení bližších podmínek služby. Dohoda je také nástrojem ochrany všech zúèastnìných stran. Výsledkem dohody by mìlo být jasné uspoøádání toho, co každá ze stran od poskytování sociální služby oèekává, jaká jsou práva a povinnosti úèastníkù a k jakému spoleènému cíli smìøují. V zaøízení musí být stanoveno (v naší organizaci je to stanoveno v organizaèním øádu CHO), kdo rozhoduje o poskytování služby a kdo mùže jménem zaøízení dohody o poskytování služeb uzavírat. V organizaci je to statutární zástupce nebo jím povìøené osoby, napø. vedoucí pracovníci jednotli36

Stáøí je dar…

Procedurální èást vých zaøízení (støedisek). Tito pracovníci musí umìt posoudit, zda služby dojednané se zájemcem je zaøízení schopno poskytnout s ohledem na finanèní a personální zajištìní. Dohoda mùže být uzavøena ústnì nebo písemnì. Písemnì musí být uzavøena hlavnì v pøípadì, že o to zájemce projeví zájem. V našem zaøízení jsme poskytovali služby dlouhou dobu jen za základì evidovaných ústních dohod. V souèasné dobì, pøi zpracovávání a naplòování standardù kvality, uzavíráme vždy písemnou smlouvu o poskytování sociální služby. U dlouhodobých služeb, zejména tam, kde je uživatel závislý v základních životních funkcích na poskytování služby, je s ohledem na ochranu zájmù uživatele vyžadována dohoda písemná. Obsah dohody musí být možno mìnit dle aktuální situace uživatele. Zmìna nebo ukonèení platnosti dohody musí být podle zákona provedeny opìt písemnì. Dùležité je, aby uživatel (a jeho zástupce) na základì písemné dohody jasnì vìdìl, co je cílem služby a jaké jsou podmínky pro její poskytování, vèetnì podmínek ukonèení služby. Formuláø písemné dohody je pro všechny uživatele jednotný. Dohoda (smlouva) by mìla mít obecné náležitosti obèanskoprávních závazkových vztahù a souèasnì musí obsahovat ujednání: • o osobním cíli, jehož naplnìní bude sledovat poskytování sociální služby • o konkrétní formì, prùbìhu a rozsahu poskytovaných služeb • o podmínkách, za nichž bude služba poskytována • o postupech pøi nedodržení dohodnutých podmínek • o zpùsobu a podmínkách ukonèení služby • o zpùsobu, jakým lze dohodu mìnit Dohoda mùže dále upravovat zkušební dobu a výpovìdní lhùtu. Uživatel služby musí být s obsahem dohody vhodným zpùsobem seznámen i v pøípadì nìkterých komunikaèních bariér z jeho strany a také v pøípadì, že je zbaven zpùsobilosti k právním úkonùm a smlouvu za nìj uzavírá opatrovník. Uživatel má právo vypovìdìt smlouvu a tím ukonèit poskytování služby kdykoliv a bez udání dùvodu. Jsou-li ve smlouvì uvedeny pøesné podmínky pro ukonèení ze strany uživatele, pak uživatel splní podmínky, ke kterým se zavázal. Poskytovatel služby mùže vypovìdìt poskytování služby jen z dùvodù uvedených v platné smlouvì mezi zaøízením a uživatelem (napø. uživatel neplní podmínky sjednané smlouvou). V zaøízení musí být (v rámci krizových opatøení ve vnitøním pøedpisu) zpracován postup pro pøípadné ukonèení poskytování služby ze strany poskytovatele. Dùvody ukonèení musí být uživatelùm zcela zøejmé. Uživatelùm, kterým zaøízení ukonèí pøedèasnì poskytování služby, by mìla být poskytnuta informace o možnosti, jak øešit svou situaci pomocí jiné služby, a to hlavnì v pøípadì, že uživatel je na službì závislý v základních životních potøebách.

Plánování a prùbìh služby Poskytování služeb vychází z osobních cílù a potøeb uživatele a je postaveno pøedevším na jeho schopnostech. Prùbìh služby je pøimìøenì plánován, a to spoleènì s uživatelem našich služeb. Plánování prùbìhu služeb pøinese užitek: • uživatelùm – napomáhá jim získat vìtší pøehled o poskytovaných službách • personálu – povede k zefektivnìní a zkvalitnìní práce zejména v následujících ohledech: – výhodnìjší øešení nepøíznivé sociální situace – pøedcházení možným rizikùm – pøipravit se na nì – stanovení a zaznamenávání cílù usnadòuje kontrolu kvality a efektivity služeb Stáøí je dar…

37

Procedurální èást – systematiènost v pøístupu k uživatelùm (je výsledkem plánování) usnadní pøedcházet nahodilostem v poskytování služeb, které snižují kvalitu Poskytování služby sleduje urèitý cíl: • u jednotlivých uživatelù se stanoví osobní cíl (ten stanovuje, èeho chceme u uživatele dosáhnout) • má-li být osobního cíle dosaženo, musí poskytovatel i jednotliví uživatelé vìdìt: – èeho konkrétnì se má dosáhnout v krátkodobém i dlouhodobém èasovém horizontu – jaké zdroje k tomu mohou použít (možnosti uživatele i zaøízení) – jakými postupy cíle dosáhnou – kdy by mìlo být cíle dosaženo – jak poznají, že je cíle dosaženo • naplánujeme dosažení osobního cíle (spoleènì s uživatelem, popø. rodinným peèovatelem) – pøed plánováním si musíme stanovit: – kdo bude plánování organizovat – kdo se plánování bude úèastnit – kde se plánování bude odehrávat – jak bude setkání probíhat U dlouhodobých služeb spojených s intenzivní podporou uživatele a se zmìnou jeho dovedností je plánování dlouhodobým kontinuálním procesem, bìhem kterého se mohou skuteènosti zjištìné na zaèátku mìnit. O plánování je proto vedena písemná dokumentace, tradiènì oznaèovaná jako individuální plán. Pro stanovení rozsahu služby je dùležité vycházet z toho, co je uživatel schopen zvládnout a s èím potøebuje pomoci. Pomoc, která pøispívá rozvoji uživatele a k udržení jeho nezávislosti a odpovìdnosti všude tam, kde je to možné, se oznaèuje jako podpora. Nadmìrná podpora zbyteènì nahrazující kroky uživatele se oznaèuje jako péèe. Ta je v lepším pøípadì usnadnìním života. Poznámka: takto definují podporu a péèi Standardy (viz Prùvodce poskytovatele, str.46) Máme se snažit dojednat takovou míru podpùrných aktivit, která je aktuálnì nezbytnì nutná k dosažení stanoveného cíle. Ve snaze udržet sociální službu jako podporu je v nìkterých pøípadech nutné požadovanou „péèi“ odmítnout poskytovat. O tom však musí být uživatel informován v okamžiku zahájení služby. Pro „odmítnutí péèe“ je dùležité mít zmapovány schopnosti a dovednosti, popø. omezení uživatele (napø. pohybové). Potom si mùžeme u každého jednotlivého uživatele definovat míru podpory (dopomoci). Tato èást pùsobí trochu drsnì. „Odmítnutí péèe“ však musíme chápat jako krok k zachování autonomie uživatele. Pokud napø. víme, že se umí sám pøezout a zavázat si tkanièky, tak tuto práci za nìj nedìláme, ale jen ho pøi ní provázíme slovem a povzbuzujeme. Pomáháme mu tak udržet si schopnosti, které ještì má. V metodice používám výraz péèe pro jakoukoli práci, nebo spíše spolupráci, s uživatelem a ne ve smyslu, který udávají Standardy, kdy péèe je spíše nìco nežádoucího a pøehnaného. Ve slovníku sociální práce najdete pod heslem: Služba sociální péèe – jde o službu podporující sobìstaènost uživatelù zabezpeèením základních životních potøeb, cílem s. s. p. je posílit nebo nahradit sobìstaènost osob ztracenou s ohledem na zhoršený zdravotní stav (jen èást textu pøíslušejícího danému heslu). Ve stacionáøi pro seniory ale nesmíme zapomínat na vliv zhoršujícího se zdravotního stavu uživatelù. Jeho následkem dochází k trvalému úbytku sil èlovìka, míra dopomoci se bude mìnit. 38

Stáøí je dar…

Procedurální èást Cíl musí být jasnì a konkrétnì definován, a to individuálnì u každého uživatele. Není možné, aby všichni uživatelé mìli stejný individuální plán. Analýza dovedností jednotlivých uživatelù nás o tom dostateènì pøesvìdèí. Nesmíme se zaleknout snahy zjišovat osobní cíle a preference u uživatelù s potížemi v komunikaci. I v tìchto pøípadech je nutné provádìt plánování služeb za aktivní pøítomnosti uživatele, popø. i za pøítomnosti rodinného peèovatele. Souèástí individuálního plánu jsou nìkteré základní body, napø.: • konkrétní osobní cíl a postup, jak jej bude dosaženo a kdy • zodpovìdný pracovník • kritéria, podle kterých se pozná, zda bylo cíle dosaženo Uživatelé služeb (spolu s nimi i jejich zástupce) se osobnì podílejí na pøípravì individuálního plánu, znají jeho obsah, vìdí podrobnosti – o co využíváním služeb usilují. Naplòování osobních cílù je v prùbìhu poskytování služby pøehodnocováno, uživatel má možnost mìnit své osobní cíle a již pøi samotném plánování je navrženo pøehodnocení stanovených cílù a postupù. Ve vnitøních pravidlech zaøízení nebo pøímo v plánech je stanovena periodicita nebo nejzazší termín pøehodnocení plánu. Pøehodnocení osobních cílù má personál vnímat jako pøirozený jev. Uživatel (i rodinný peèovatel) se pøehodnocení úèastní.

Zpùsob podpory a péèe o uživatele Péèe o uživatele vychází ze ètyø základních potøeb každého èlovìka (holistický pøístup): • • • •

potøeby tìlesné (fyzické) potøeby duševní (psychické) potøeby spoleèenské (sociální) potøeby duchovní (spirituální)

• Uspokojování tìlesných potøeb Za samozøejmost považujeme, že uživatel se ve stacionáøi pohybuje v èistém, teplém a suchém prostøedí, nemá hlad ani žízeò (dodržuje se pitný režim), mùže samostatnì nebo s dopomocí používat sociální zaøízení a udržovat osobní èistotu. Má pøimìøený pohyb a možnost zúèastnit se kondièního cvièení. Ve stacionáøi má možnost odpoèívat a prospat se (v polohovacím køesle nebo i na lùžku). Pocit fyzického bezpeèí mùžeme uživatelùm poskytnout dostateèným poètem funkèních madel, možností pohybovat se ve všech prostorách stacionáøe za pomoci svých kompenzaèních pomùcek (napø. francouzské hole, chodítka, vozíèku…) nebo za dopomoci peèovatelky. • Upokojování duševních potøeb Nejdùležitìjší (støedové) potøeby èlovìka jsou: pocit lásky, bezpeèí a jistoty. Nikdy nemùžeme u všech uživatelù naplnit všechny jejich potøeby, ale je dobré si je uvìdomit, a vycházet z nich pøi jakémkoli styku s nimi. • Uspokojování spoleèenských potøeb Èlovìk nemùže být dlouho sám a o starém èlovìku to platí dvojnásob. Poskytujeme mu kontakt s okolím, komunikaci, být s druhým… Uživatel ví, že nìkam patøí, má pocit, že na nìho nìkdo èeká, že mùže být ještì nìkomu užiteèný… Má možnost s nìkým mluvit, být vyslechnut – vyjádøit svùj názor, sdìlit své myšlenky, své obavy, ale i radosti. Potøeba komunikace není u všech stejná, nìkomu staèí jen poslouchat a být s ostatními. Každého máme v jeho potøebì respektovat. Lidé mají potøebu být autonomní, ve smyslu být svobodný. Rùzné handicapy tuto svobodu èlovìku ubírají, a tak se personál má snažit respektovat u všech uživatelù jejich zbývající schopnosti být sám sebou. I senior potøebuje být informován o dìní ve svìtì, ve kterém žije (mìstì, ulici…), o svých blízkých. Zkusíme zaøadit dennì do programu krátkou aktualitku ze svìta, z regionu nebo z našeho zaøízení

Stáøí je dar…

39

Procedurální èást (oblíbené jsou zprávy z kultury a ze sportu, ale ani politika není výjimkou, napø. o volbu našeho prezidenta se naši uživatelé živì zajímali). Pokud možno volíme pozitivnì ladìné zprávy. V rámci možností je dobré poskytnout uživatelùm nebo i rodinným peèovatelùm poradenskou službu: • doporuèit odborného lékaøe (èasto geriatrického psychiatra) • poskytnout základní (orientaèní) informace o možnosti získat kompenzaèní pomùcky • doporuèit bezplatnou charitní obèanskou poradnu (sociálnì-právní) • doporuèit charitní Linku dùvìry (možnost anonymního øešení problémù) • poskytnout informace o dalších službách, napø. CHOPS (tj. Charitní ošetøovatelsko-peèovatelská služba v domácnostech) pro seniory • poskytnout základní informace o sociálních pøíspìvcích pro seniory • poskytnout rodinnému peèovateli podporu v péèi o svého blízkého (napø. formou sebevzdìlávání) – zpøístupníme mu materiály zabývající se péèí o nesobìstaèné seniory • Uspokojování duchovních potøeb: Stáøí je èas zklidnìní, èas, kdy èlovìk rekapituluje svùj život a své životní osudy a vztahy, èas, ve kterém je prostor na intenzivnìjší vnímání krásy všedního dne, èas na uspoøádání vlastních myšlenek o tom, co nebo Kdo nás pøesahuje. Krásnì to vyjádøil Mgr. Erdinger, když øekl, že stáøí je „èas milosti“. Toto bychom si mìli uvìdomit a uživatele v rozhovoru doprovázet, naslouchat jim, vcítit se do jejich pocitù, nálad, a nenásilnì je vést ke smíøení a k vyrovnanosti. Pokud o to uživatel požádá, zprostøedkujeme mu duchovní službu (modlitbu, mši svatou, svátost smíøení). Uspokojování všech potøeb seniora se navzájem prolíná a uskuteèòuje se v každém vztahu pracovníkù stacionáøe a uživatelù služeb stacionáøe.

Animace Jestliže práci s uživatelem nazveme animací, musíme si uvìdomit, že animace znamená v pøekladu (anima = duše) tedy doslovnì jakoby „dodávání duše“, „oživení“. Animace, to je život. Animace znamená dìlat vše pro zlepšení kvality života seniora. Jediný možný zpùsob, jak realizovat animaci, je vycházet od samotných uživatelù, a ještì lépe od každého jednotlivce zvl᚝. A také všichni v okolí uživatele mají možnost, dokonce povinnost, se této èinnosti vìnovat. Od peèovatelek, uklízeèek, øidièe až po zdravotní sestry, terapeuta a vedoucí. Døíve než navrhneme nìjakou èinnost, je naším prvním úkolem všímat si a podpoøit všechno, co už uživatelé dìlají, èím se zabývají. Mùžeme to nazvat autoanimace. Hlavní animace v zaøízení sociální péèe nespoèívá v množství rùzných zorganizovaných èinností a akcí, ale v tom, co lidem pomáhá intenzivnì „prožívat“ každodenní život. Projevem každodenní animace jsou gesta a slova všech èlenù personálu. Mùže se dokonce realizovat veškerými èinnostmi, kterými se uživatelé sami zabývají. Priorita každodenní animace však nebrání v organizování rùzných zábavných akcí a aktivizaèních programù. Právì naopak! Pøipravujeme je tak, aby co nejlépe vyhovovaly všem potøebám seniorù. Na jedné stranì podporujeme pohyb a život ve skupinì a na druhé stranì zároveò uznáváme princip neèinnosti a samoty. Hledáme to, co je pro uživatele užiteèné, ale ještì více to, z èeho mají radost. Musíme umìt nabízet a stimulovat, ale hlavnì pøijímat iniciativy a nápady uživatelù. Pro vìtší pøehlednost si animaci mùžeme rozdìlit do tìchto skupin: • každodenní práce a vytváøení podmínek pro uživatele – animace všedního dne • aktivity zorganizované personálem – doplòková animace (aktivizaèní programy) • aktivity jednotlivých lidí nebo skupin zvnìjšku – smluvená animace • kontakt s okolím (vycházky, výlety, návštìvy jiných zaøízení…) Prvním pilíøem animace je všední život. To znamená, že všechny nejzákladnìjší a nejobyèejnìjší události dne musí vést k animaci – ke kvalitnìjšímu životu. 40

Stáøí je dar…

Procedurální èást Zaènìme tøeba u architektonického uspoøádání budovy a dostateèného poètu místností, ve kterých by mìl být dostatek svìtla, vhodný nábytek, bezbariérové uspoøádání, vhodná kvìtinová a jiná výzdoba atd. Také strava mùže být souèástí animace, pokud vychází ze zvyklostí uživatele. Péèe o zdravotní a psychický stav uživatelù zahrnuje i to, aby oni, pokud možno, dál vykonávali drobné døívìjší èinnosti. Starost o zachování autonomie pøedpokládá, že nebudeme místo nich vykonávat všechno, ale že je necháme vykonávat nìkteré èinnosti, které zvládnou, pomùžeme jim pøi nich nebo je slovnì povzbudíme a pochválíme je. Není zase tak dùležité, co uživateli øekneme (udìláme), ale je hodnì dùležité, jak to øekneme (udìláme). Ve stacionáøi je tato forma komunikace dùležitá hlavnì pøi dopomoci uživatelùm (napø. pøi obsluze u jídla, pøi udržování hygieny, pøi pøevlékání a pøezouvání – pracovník se snaží motivovat uživatele, aby se pøezul sám, a je dùležité, jak ho motivuje, co pøi tom øíká a co pøi tom dìlá). Další tøi skupiny animace už vyžadují i zamìstnance, který se bude specializovat na jejich pøípravu a bude koordinovat aktivity smluvené animace. Zkrátka se bude starat o tvorbu, realizaci a také vyhodnocení aktivizaèních programù. Bude v praxi provádìt psychosociální rehabilitaci a aktivizaci starých lidí.

Psychosociální rehabilitace a aktivizace Na zaèátku všech úvah o aktivizaci starých lidí je tøeba si uvìdomit jednu vìc: Starý èlovìk nemusí nic. Nikoho nemùžeme k nièemu nutit. A pøesto souhlasíme s tím, že je potøeba starého èlovìka aktivizovat. O to t잚í je najít ten správný postup pøi práci se seniorem. Chceme uspokojovat jeho potøeby a nechceme jít proti této zásadì. Je tøeba se v pracovním týmu domluvit na takovém postupu aktivizace, který bude pøijatelný pro obì strany, a vždy upøednostòovat potøeby uživatele. Samozøejmì se musí i pracovní tým chránit, protože když vyhoøí, nebude už moci s uživatelem pracovat a bude mu tím pádem k nièemu. Z toho vyplývá, že si musíme stanovit pro svou práci urèité zásady, z nich vycházet a dodržovat je. První zásada je, že máme svého uživatele dobøe znát. Vìdìt, z jakého prostøedí pøichází, jak doposud žil, zda v manželství, kolik mìl dìtí, jak se utváøely vztahy v rodinì. Jaké má vzdìlání, kde pracoval. Jaké má koníèky, co nemá rád. Znát slabá i silná místa jeho osobnosti, podporovat a rozvíjet dobré zvyky. To všechno nám napomáhá k osobní motivaci každého èlovìka. Až si uvìdomíme, èím mùžeme konkrétního uživatele motivovat ke spolupráci, tak s ní mùžeme zaèít. Mùžeme zaèít spolupracovat. Podstatné není to, co dìlám, ale to, co umožòuji dìlat. A to je druhá, stejnì dùležitá zásada. Každá èinnost s uživatelem musí být zároveò spoluprací s ním. Podíl pomoci by mìl vycházet z jeho skuteèné potøeby. Jinak dochází k potlaèování seberealizace a smysluplného poèínání, které má za následek rozvoj apatie a nudy, která vyústí v další negativní projevy v chování a pocit utrpení a bezmocnosti. Jedinì pøi spolupráci neztrácí uživatel svou dùstojnost a svou jedineènost jako èlovìk, neztrácí svou autonomii. Autonomie neznamená pouze schopnost udìlat to nebo ono, ale hlavnì možnost rozhodovat se, vybrat si, zùstat pánem svého života. A o to bychom se mìli snažit – vytváøet podmínky, aby èlovìk, jestliže si to v hloubi duše pøeje, neztrácel anebo mohl znovu nalézt svou autonomii. Péèe o seniory by mìla vést k aktivnímu užívání naší služby. Personál zaøízení musí vystupovat jako spolupracovník uživatele, nikoliv jako autorita nebo manipulující èi jen ochranitelský typ. Celý personál musí pùsobit vùèi uživateli jako celek. Jde o týmovou práci. Musíme také podporovat vzájemnou pomoc mezi uživateli, která podporuje sobìstaènost a dobré vztahy.

Stáøí je dar…

41

Procedurální èást

Proè aktivizovat? Nemùžeme nechat uživatele jen tak sedìt a tiše a pozornì je opeèovávat. Musíme zvolit spoleèný komplexní pøístup k uživateli tak, aby žil v mezích svých schopností co nejaktivnìji. Máme senioru poskytnout nejen peèovatelskou službu, ale i moderní prevenci patologického chátrání, a to jak fyzického, tak duševního. Stáøí není nemoc. Nemùžeme se na èlovìka dívat jako na stroj, který je ve stáøí tøeba zpomalit a šetøit. Èinností se funkce lidského tìla i mysli udržují a rozvíjejí. Neèinností se ztrácejí. Musíme dávat pozor na stres z nudy, nedostatku aktivity a stimulace. Dostavuje se pak apatie a deprese. Vedoucí stacionáøe a terapeut mají povinnost pomoci k pozitivnímu smýšlení a postojùm celému pracovnímu týmu a všem, kteøí se na péèi o uživatele podílejí. Je to napø. dùležité v pøípadì, že zamìstnáváte zdravotní sestry, které mají èasto sklon vystupovat vùèi uživateli autoritativnì (stacionáø není nemocnice). V každém sociálním zaøízení, starajícím se o staré lidi, má být terapeuticko-rekreaèní pracovník, který mùže zároveò (podle dosaženého vzdìlání) plnit funkci sociálního pracovníka. Pro lepší pøehlednost budu používat název terapeut. Aktivizaci chápeme jako: • prevenci patologického chátrání tìla i duše • cestu k udržení schopností a dovedností • cestu k uspokojování všech ètyø okruhù potøeb (holistický pøístup) • nìco, co dává smysl a hodnotu životu • možnost bavit se, mít se z èeho a na co tìšit Zkušenosti s aktivizací v Klubu sv. Anežky pøed obsazením místa terapeuta Pracovní pozice terapeuta byla u nás vytvoøena až v roce 2000. I pøedtím jsme mìli zkušenost s aktivizací seniorù, i když nebyla komplexní a nevyužívala všech možností, které mùžeme v našich prostorách a pøi našem vybavení použít. Skládala se z práce s uživatelem na základì animace všedního dne, smluvené animace a kontaktu s okolím. Roli terapeuta (externì) zastával logoterapeut CHO, Petr F. a vedoucí zaøízení. Petr provádìl s našimi uživateli rozsáhlejší akce, napø. výrobu koláží, práci s hlínou – výrobu keramiky, pøípravu novoroèenek a pøipravoval s uživateli program na vìtší oslavy: napø. oslavu Dne seniorù nebo velkou vánoèní oslavu. Pøipravil také program na týdenní rekondièní pobyt našich uživatelù mimo naše zaøízení. Jednou za rok jsme jezdili na ozdravný pobyt do bezbariérovì upraveného charitního zaøízení Salvator na Cvilínì u Krnova. Pobyt byl øešen tak, že se uživatelé tøí støedisek CHO (denního stacionáøe pro seniory, obyvatel Domu sv. Cyrila a Metodìje pro nevidomé a zrakovì postižené a rehabilitaèních dílen pro duševnì nemocné a mentálnì postižené) setkali a spoleènì strávili týden v jarní pøírodì. Pobyt se vždy vydaøil, ale byl hodnì nároèný pro obsluhu, kterou vedle zamìstnancù CHO ochotnì poskytli hlavnì dobrovolníci a studentky VOŠ Caritas z Olomouce. Vedoucí mìla na starost další aktivity: napø. pracovní terapii (navlékání korálkù, nebo drobnou práci pøi odstraòování vtokù u malých výliskù z umìlé hmoty). Mimochodem, podobné práce naši uživatelé pøímo milovali. Dále organizovala aktivity jednotlivých lidí nebo skupin zvnìjšku, napø. celý rozsáhlý projekt „Já mám 15 babièek!“. Jednalo se o obgeneraèní setkání lidí z našeho regionu. Název projektu, který byl podpoøen grantem, cituje jedno dítì z MŠ na Olomoucké ulici v Opavì. Øeditelka této MŠ vodí svoje svìøence pravidelnì jednou mìsíènì do našeho zaøízení. Už jsme spolu oslavili deset let spolupráce. Dìti uživatelùm zpívají, pøednášejí, tanèí a vždy jim donesou malé dáreèky, které pro nì samy vyrobily. Paní øeditelka ve svém výchovném programu uèí dìti urèitì mnoha vìcem potøebným pro život, vím, že mají tematicky zamìøené dny, nìkdy i celé týdny. Pro naše zaøízení je dùležité to, že dìtem pøibližuje pravidelným kontaktem s námi i stáøí èlovìka, utvrzuje je v tom, že i tato etapa života je dùležitá a dá se prožít plnohodnotnì.

42

Stáøí je dar…

Procedurální èást Celý projekt zahrnoval 20 setkání našich uživatelù s dìtmi a mládeží od mateøských škol až po vysokoškoláky a pracující mládež. Velmi hezké bylo tøeba setkání se støedoškoláky z jedné opavské soukromé podnikatelské støední školy. Tøi studenti školy s paní øeditelkou pøišli našim uživatelùm povyprávìt, èemu se uèí a s jakými lidmi se setkávají. Promítli nám komentovaný videosnímek o svých aktivitách (u nás paní øeditelka také natáèela na video) a potom si pøi malém posezení s námi neformálnì vyprávìli, vzpomínali i na svoje prarodièe a vytvoøili tak krásnou atmosféru, i když pøišli, jako „správní“ manažeøi, v oblecích a dívka ve slušivém kostýmku. Taková setkání obohacují obì strany, protože veøejnost èasto vùbec netuší (i když si myslíme, že máme dobøe postavenou propagaci), že podobné zaøízení ve mìstì funguje. Otevøenost vùèi okolí je pro seniory hodnì dùležitá, každé setkání se však musí dobøe pøipravit. Pokud si do zaøízení zveme návštìvy, které u nás ještì nebyly, pøedchází takovému setkání pøípravné jednání. Vedoucí zajišovala kontakty s okolím a øídila drobné aktivizaèní programy, které realizovali pøímo spolupracovníci z denního stacionáøe. Kontakt s okolím: • již zmínìný projekt „Já mám 15 babièek!“ • pravidelná setkání s bývalou uèitelkou, která s uživateli beseduje na dané aktuální téma • setkání se dvìma ženami, které uživatelùm ètou na pokraèování pøíbìhy z vybraných knih a besedují o nich • duchovní služba, pravidelnì jednou týdnì podávání pøijímání a jednou mìsíènì knìz slouží mši svatou a udìluje svátost smíøení (samozøejmì vše jen tìm uživatelùm, kteøí o to požádají) • pravidelné návštìvy dìtí z MŠ na Olomoucké ulici • pøíležitostná setkání s romskými dìtmi • pøíležitostná setkání s dìtmi našich spolupracovníkù Aktivizaèní programy: • pravidelná kondièní cvièení • pravidelná dechová cvièení • poslech hudby z magnetofonu • taneèní vsedì • kreslení a práce s nùžkami a papírem nebo textilem • stolní hry • rozhovory s uživateli a naslouchání: vzpomínky na prožité Vánoce, Velikonoce, vlastní svatbu apod. Takže jsme naše uživatele aktivizovali, ale aktivizace byla mnohdy jednostranná a nevyužívali jsme všech možností. Pøíprava programù byla nenároèná na èas a neprovádìli jsme žádné písemné vyhodnocení. Také dokumentace uživatelù obsahovala jen nìkteré prvky a nešla do hloubky, napø. nemapovala témìø vùbec minulý život uživatele, ukazovala pouze na jeho souèasný stav. Nový zpùsob aktivizace uživatelù v našem zaøízení V roce 2000 absolvovala vedoucí zaøízení dlouhodobý rekvalifikaèní kurz Psychosociální rehabilitace a aktivizace starých lidí, poøádaný Diakonií a rozhodla se zmìnit složení pracovního týmu tak, že bez navýšení celkového úvazku zøídila pracovní pozici terapeuticko-rekreaèního pracovníka (terapeuta). V souèasné dobì je ve stacionáøi šest zamìstnancù (celkem 5,25 úvazkù): vedoucí (úvazek 1), terapeuticko-rekreaèní a sociální pracovnice (úvazek 1), tøi peèovatelky (na úvazek 0,75 a dvì na úvazek 1) a øidiè (na úvazek 0,5), protože v další èásti pracovního dne plní jiné úkoly pro CHO.

Stáøí je dar…

43

Procedurální èást Terapeutka byla vybrána na základì výbìrového øízení a má tu výhodu, že u nás byla již jako studentka VOŠ sociální v Olomouci na dlouhodobé praxi. Pøi výbìrovém øízení tak mìla urèitý „náskok“, protože už znala naše zaøízení i nìkteré uživatele. Tady se také ukazuje, jak dùležitá je možnost poskytnout studentùm odborných škol vykonávat praxi v sociálním zaøízení. Pøece nemáme co skrývat a pomáháme tak vychovávat naše nástupce. Je zajímavé, že i v dnešní dobì se nìkterá zaøízení takové spolupráci brání a poukazují na to, že studenti zdržují. Naše zkušenost je opaèná, dlouhodobá praxe kvalitního studenta je pøínosem pro zaøízení. O tom dostateènì mluví naše písemné hodnocení studentù, kteøí naším zaøízením prošli. Studenti vìtšinou mají docela slušné teoretické znalosti, které si pod vedením již zkušených pracovnic stacionáøe mohou vyzkoušet, a mnohdy nám pøinesou i nové podnìty pro naši práci.

44

Stáøí je dar…

Procedurální èást

Terapeut a jeho pracovní náplò Terapeut si musí uvìdomit, že na prvním místì je uživatel a také ten, kdo se o uživatele stará mimo stacionáø, pøevážnì je to rodinný pøíslušník uživatele. Pracovní doba terapeuta se dìlí pøibližnì na dvì èásti: • Práce „v první liniii“ – pøíprava, realizace a vyhodnocení aktivizaèních programù (4 hodiny) • Sociální práce (4 hodiny) Pracovní náplò terapeuta (èást, týkající se aktivizace seniorù a sociální práce) • vede rozhovor se zájemcem o naši sociální službu (pomáhá zájemci definovat jeho cíle) • vede poøadník zájemcù o pobyt ve stacionáøi • sepisuje smlouvy mezi poskytovatelem (zaøízením) a uživatelem • vyhotovuje a vede dokumentaci o každém uživateli (vèetnì potøebné aktualizace), informace je nutná pro vytváøení individuálního i kolektivního aktivizaèního programu • pøipravuje kolektivní aktivizaèní program (pomùcky, vybírá si spolupracovníky) • realizuje kolektivní aktivizaèní program • vyhodnocuje kolektivní aktivizaèní program (zpìtná vazba) • individuálnì pracuje s jednotlivými uživateli – individuální aktivizaèní program (opìt tøi fáze – pøíprava, realizace a vyhodnocení) • spolupracuje s rodinným pøíslušníkem, a to pøevážnì individuálnì – pokud to vyžaduje provoz stacionáøe – pokud má potøebu nebo pøání rodinný pøíslušník • organizuje obèasná (napø. tøikrát do roka) spoleèná setkání s rodinnými pøíslušníky • spolupracuje s dobrovolníky Charity Opava, kteøí nám nabízejí program pro seniory • motivuje nejen uživatele, ale i personál ke spolupráci na aktivizaèních programech

Kolektivní aktivizace Cíl aktivizaèních programù • dokázat pomoci žít každému uživateli podle jeho možností (uvìdomit si to je dùležité hlavnì pro tvùrce programù, protože jinak u nìj dochází ke stresu) • pomoci zachovávat uživateli jeho individualitu a dùstojnost v jakémkoliv stupni zdravotního stavu • pomáhat lidem žít, pokud jsou naživu, a ne vegetovat, chceme dosáhnout stabilizace, v lepším pøípadì pozitivní zmìny dosavadního stavu • pomoci seniorùm získat vìtší nezávislost, sobìstaènost, spokojenost Zpùsob tvorby aktivizaèního programu Psychosociální rehabilitace a aktivizace vychází ze stavu uživatelù, z prostorových a finanèních možností, z vybavení a personálního obsazení zaøízení. Role vedoucího pøi aktivizaci: vedoucí zaøízení realizaci celého programu sleduje, podporuje a také spolu s terapeutem vyhodnocuje. Terapeut vytváøí program, zavádí ho, dozírá na jeho provádìní a vyhodnocuje ho. Vede také výcvik ostatního personálu a koordinuje program s jinými èinnostmi uživatelù v rámci chodu zaøízení. K aktivizaci seniorù pøispívá také dobrý kontakt s rodinnými pøíslušníky (pokusit se radou pøispìt k vytvoøení dobrého rodinného zázemí). Rodinní pøíslušníci mohou èasto starého èlovìka uklidnit, povzbudit ho a pøipravit k dobrému soužití s pracovníky stacionáøe i ostatními uživateli. Dùležité je to hlavnì v prvním období po nástupu starého èlovìka do našeho zaøízení.

Stáøí je dar…

45

Procedurální èást Všeobecné zásady pro tvorbu aktivizaèního programu Pøi tvorbì a realizaci programu mohou být terapeutovi vodítkem následující body: • Zjistit o uživatelích co nejvíce údajù Údaje se získávají pøi nástupu uživatele do denního stacionáøe, podle potøeby se provádí jejich aktualizace. – máme znát zájmy uživatelù – máme mít informace o nìjakých „libùstkách“ nebo zvláštnostech uživatelù – musíme znát zdravotní stav uživatelù Odpovìdný za údaje je terapeut. • Vytvoøit prostøedí vhodné pro optimální spolupráci s uživateli Je nutné vytvoøit prostøedí, které vhodnì motivuje seniora ke spolupráci na realizaci aktivizaèních programù. – nevyžadovat nemocnièní nebo vojenský øád, vytvoøit klidnou atmosféru bez stresu – omezit u uživatele strach z nových vìcí, navázat kontakt, získat dùvìru, ukonejšit – uklidnit uživatele, že mùže bìhem programu kdykoliv odejít (napø. na WC) – dbát, aby „znepøátelení“ nesedìli vedle sebe – spolupracovat s aktivním uživatelem, který dokáže „táhnout“ další – pracovat v èistém, „voòavém“ prostøedí – pøiblížit se co nejvíce domácímu prostøedí – jsme naladìni na stejnou notu Za optimální podmínky je odpovìdný každý pracovník denního stacionáøe i externí spolupracovník. • Zvážit dané prostorové možnosti zaøízení Pøipravovat jen takové programy, které se dají bezpeènì v daných prostorách realizovat. Vìtšina programù se realizuje v denní místnosti, vsedì u stolu. Výjimkou jsou snad jen sportovní hry, které probíhají i v jiných místnostech (uživatelé se pøemísují podle družstev k rùzným „sportovním disciplinám“). Za vhodnost využití daných prostor zodpovídá terapeut. • Využít èasový prostor pro realizaci (specifické možnosti denního stacionáøe) Uživatelé denního stacionáøe jsou v našem zaøízení jen urèitou èást dne, zhruba od 7,30 do 15 hodin. Nejvhodnìjší doba pro realizaci kolektivního programu je v dobì od 9.30 do 11.30 a potom odpoledne od 12.45 do 13.45. Za využití tohoto èasu k práci s uživateli nese odpovìdnost terapeut. • Dodržet dané zásady pro tvorbu programù Program: – má být pestrý – má udržovat a maximálnì stimulovat fyzické, mentální, spoleèenské a emoèní schopnosti, nemusí nutnì léèit neschopnost – má být povzbuzením pro uživatele – má vycházet z individuálních potøeb uživatelù a pøíprava i realizace probíhá za jejich aktivní úèasti – se stanoví na den, týden, mìsíc, rok (nìkteré dny je možné pravidelnì vyhradit pro urèité èinnosti; senioøi mají rádi urèitou rutinu) – jeho každá aktivita musí být pravidelnì vyhodnocena (zda byla vhodná, úspìšná, co je potøeba zmìnit) – musí být pružný (je možné ho podle potøeby obmìòovat, zahrnout nové prvky, obohacující èinnosti a nápady uživatelù i pracovníkù) – má dávat seniorùm možnost k rozhodování, zodpovìdnosti a uvìdomìní si svých schopností – pøi jeho tvorbì spolupracujeme s uživateli, snažíme se respektovat, popø. korigovat jejich názor – musí stavìt na první místo zájem uživatelù a ne personálu Odpovìdnost má terapeut.

46

Stáøí je dar…

Procedurální èást • Dodržet zásady pro realizaci programù – nabídnout program, uživatele nepøesvìdèujeme dùraznì, ale nabízíme a zveme (tøeba se mùžete jen dívat) – uživatel mùže øíci NE – zkontrolovat, zda mají uživatelé èisté brýle, a provìøit funkènost ostatních pomùcek, napø. naslouchadel – seznámit s programem – podrobnì vysvìtlit podmínky, pøi zmìnì v prùbìhu programu je nutné znovu podrobnì vysvìtlit nové podmínky – uživatel ví pøesnì, co má vytváøet, zná postup práce a ví, k èemu bude sloužit jeho výrobek – na uživatele nikdo nesmí spìchat – využíváme nejen fyzický potenciál uživatelù, ale i duševní schopnosti – ubezpeèit uživatele, že se nemusí bát (napø. fyzické nároènosti, posmìchu atd.) – stále povzbuzovat vhodným zpùsobem – každou aktivitu uživatele pochválit (slovnì, pohledem, dotykem) – i pøi realizaci se s uživateli radit (co a jak, jaká barva, tvar výrobku…) – sledovat zájem o program – sledovat známky únavy uživatelù – používat pøi programu pomùcky (napø. u uživatelù s Parkinsonovou nemocí) – používat pøi programu hudbu Nejvíce záleží na osobnosti terapeuta èi peèovatelù. Vše mùže být jinak, než si pøipravili, dùležité je, aby uživatelé byli uvolnìní, v pohodì a dìlali to, co je tìší. Podle vzniklé situace je tøeba mít pøipravený alternativní plán programu. Pro realizátora programù je dùležité si uvìdomit, že program slouží k životu uživatele podle jeho možností. Odpovìdnost za realizaci má terapeut, popø. pracovník (interní nebo externí), jím povìøený. • Provádìt vyhodnocování programù – písemné vyhodnocení všech ètyø sfér: tìlesné, duševní, spoleèenské, duchovní – zda se mohl každý uživatel zapojit – zda byly pokyny dávány jasnì a pøesnì, bez znevažování uživatelù – udržení zájmu uživatelù po celou dobu programu – zahrnutí úèasti (spolupráce) uživatelù na programu – nestranné chování (ke všem uživatelùm stejnì) – pomoc úèastníkùm programu bez velkých øeèí (nenápadnì) – zda prokazoval vedoucí programu nakažlivé nadšení, povzbuzoval vhodným zpùsobem – alternativní plán pro pøípad nevhodnosti pøipraveného programu – vyhodnotit chování personálu pøi programu (pozitivní i negativní) – vyhodnotit pokrok (zmìnu) oproti plánu – zda realizátoøi programu rozdìlovali pozornost rovnomìrnì mezi všechny uživatele Vyhodnocení musí být struèné a jasné. Slouží jako pomoc pøi tvorbì dalších programù. Nesmí se stát formalitou. Odpovìdnost za vyhodnocení nese terapeut, kontrolu má vedoucí stacionáøe. • Vést evidenci aktivizace V denním záznamu se eviduje podrobnì každý program na jednu stránku do knihy: – pro kolik uživatelù byl realizován – kolik uživatelù se zúèastnilo aktivnì, kolik pasivnì, kolik jich spalo – struènì se popíše program – vyhodnotí se – jak se program líbil, co bylo dobré, i co se tøeba nepovedlo, na co je tøeba si dát pøíštì pozor, co lze ještì vylepšit… – zaznamená se do roèního pøehledu: do tabulky, kde jsou pro zjednodušení a pro pøehlednost barevnì a pomocí zkratek zaznaèeny programy Denní aktivizaèní program zaznamenává terapeut, popø. zamìstnanec, který vedl program. Zodpovìdnost za správnì vedené záznamy má terapeut.

Stáøí je dar…

47

Procedurální èást Kategorie programù rukodìlné práce, tvoøivé èinnosti – práce s hlínou, s papírem, s vlnou atd. – výroba koláží – kreslení, malování – výroba pøedmìtù sloužících ke zpøíjemnìní prostøedí v zaøízení a výroba drobných dárkù – pracovní terapie (navlékání korálkù a jiné práce pro chránìné dílny) reminiscenèní terapie – peèení, vaøení za pomoci personálu – péèe o kvìtiny (zalévání) – vìšení vyždímaného prádla na nízký pøenosný sušák a sbíraní suchého prádla – žehlení rovných kusù prádla (ruèníky, utìrky) – prostírání stolù k obìdu spoleèenské programy – hry, znalostní hry na PC – hudba, tanec, zpìv – terapie smíchem – diskuse, besedy – trénování pamìti – soutìže všeho druhu – odpolední „kavárnièka“ nebo „èajovna“ – dopolední „herna“ (stolní hry) – spoleèné oslavy narozenin – oslavy Vánoc, Velikonoc, Dne seniorù, Dne matek atd. cvièení, sportovní hry – kondièní cvièení a dechová cvièení – hry s míèem, kuželkami – cvièení s bambulemi nebo drátìnkami èinnost venku v pøírodì – posezení v zahradì s programem – vycházky a vyjížïky na vozíèku do mìsta (na výroèní trhy, procházky v parku…) – návštìva bezbariérové restaurace spojená s oslavou (napø. výroèí založení stacionáøe…) – návštìva dìtí v MŠ – obèasné výlety autem do nejbližšího okolí náboženské programy (úèastní se jen uživatelé, kteøí o to požádají) – denní modlitba pøed jídlem – týdenní pøijímání Tìla Pánì – mìsíèní mše svatá pøímo v prostorách zaøízení – svátost smíøení vzdìlávací èinnost – zdravotnické besedy – besedy o historii – denní aktuality – významná výroèí – besedy na rùzná témata (podle pøání uživatelù) – besedy o bezpeènosti, zajištìní proti „neèekané“ návštìvì doma apod. zooterapie – obèasné návštìvy majitelù zvíøat – se psem, koèkou, želvou apod. – chov andulek v kleci Nemùžeme omezovat aktivity pouze na rukodìlné práce a další kategorie pomíjet. Výmluva, že za nedostateènou pestrost programù mùže nedostatek penìz, kvalitního personálu nebo nezájem uživatelù, neplatí. Pozitivní postoj personálu je schopen vìtšinu problémù pøekonat. Je také tøeba využívat externí pracovníky; získat a zacvièit dobrovolníky. Studenti mohou získat praxi, dìti získají pozitivní zkušenost s pomocí tìm, kteøí to ocení, starší lidé se mohou zapojit a být ještì potøební, také lze spolupracovat s kategorií nezamìstnaných. 48

Stáøí je dar…

Procedurální èást V našem zaøízení zaøazujeme rùzné skupinové aktivizaèní programy: • cvièení pamìti – tvoøí základ aktivizace, reminiscence, kvízy, hry s písmeny a se slovy atd. • pracovní èinnost – k výzdobì místností, pøevážnì práce s papírem, krep. papírem a lepenkou, textilem… • spoleèenské akce – oslavy, kavárnièka, maškarní ples, stolní hry, návštìva restaurace aj. • hudební – zpìv, poslech hudby z CD, koncerty • sportovní a pohybové – kondièní cvièení, sportovní hry, vycházky, taneèní terapie • duchovní – nabídka mše sv., sv. pøijímání, sv. smíøení, sv. pomazání nemocných atd. • informaèní – èetba z denního tisku, denní aktualitka, pøipomínka svátkù a výroèí • kulturní – návštìva dìtí z MŠ, ZŠ u nás, návštìva výstavy, návštìva trhù atd. • vzdìlávací – pøednášky, besedy atd. Terapeutka sestavuje dopøedu orientaèní mìsíèní plán aktivizace, který konzultuje a upøesòuje s realizaèním týmem (= všichni spolupracovníci). Pøesný týdenní plán visí v denní místnosti na nástìnce, kterou terapeutka každé pondìlí ráno aktualizuje dle plánu na následující týden. PONDÌLÍ 1. týden dìti z MŠ, ze ZŠ, skautky ad. 2. týden pracovní èinnost – práce s papírem 3. týden kadeønice, masér, pedikérka 4. týden sportování

ÚTERÝ trénování pamìti

STØEDA dobrovolník

trénování pamìti

dobrovolník

trénování pamìti

dobrovolník

trénování pamìti

dobrovolník

Tento plán je pouze orientaèní.

ÈTVRTEK pracovní èinnost, duch. služba mše sv.

PÁTEK oslavy narozenin

trénování pamìti, duch. služba trénování pamìti, duch. služba

pracovní èinnost – peèení pracovní èinnost – práce na PC

stolní hry

Jednotlivé aktivity se mohou samozøejmì zamìnit a dìlat v jiném termínu, a to v závislosti: • na aktuálním zdravotním stavu uživatelù • na konkrétním pøání uživatelù • na poètu uživatelù • na nabídce dobrovolníkù zvenku Do programu by mìly být ještì zahrnuty jednorázové akce jako: • vycházky do parku, do centra mìsta, na Ostrožnou ulici (opavská pìší zóna) apod. • ètvrtletní sportovní hry • ètvrtletní stolní hry • oslavy Dne matek, Dne otcù, Dne seniorù, oslava výroèí založení klubu • zahradní slavnost s opékáním • návštìva restaurace • návštìva mateøské školy • slavnostní dopoledne pro uživatele starší 80 let, slavnostní dopoledne pro ty, kteøí jsou v klubu víc než ètyøi roky • velikonoèní, mikulášské a vánoèní posezení • módní pøehlídka • vernisហa výstavka výrobkù uživatelù • maškarní ples s úèastí dìtí z MŠ atd. • výlet do okolí Opavy

Stáøí je dar…

49

Procedurální èást Co také patøí k aktivizaci K aktivizaci také patøí, aby uživatel byl orientovaný v èase. Proto je dùležité umístit na dobøe viditelném místì nástìnku se základními èasovými údaji: rok, roèní období, název mìsíce, dne a datum. Informace musí být každý den aktualizovány a napsány dostateènì velkým písmem, aby byly snadno èitelné. Je dobré tøeba roèní období „podtrhnout“ zajímavou výzdobou nástìnky, na které spolupracují i uživatelé. Také výzdoba celého stacionáøe by mìla nést typické prvky právì probíhajícího roèního období, mìla by být jednoduchá a veselá. Na nástìnce je vyvìšen také denní program, a to vždy na jeden týden – pondìlí až pátek. Výhody a rizika kolektivního zaøízení pøi aktivizaci Protože stacionáø je kolektivní zaøízení, má tu jedineènou možnost – kolektivnì aktivizovat. Velký význam skupiny pro tuto èinnost je snad všem jasný. Tímto zpùsobem nemùžeme nikdy aktivizovat tøeba samotného seniora v domácnosti, kolektiv zde hraje nezastupitelnou roli. Je dobré na tuto skuteènost upozornit rodinného peèovatele. Tato informace jej mùže „uklidnit“, protože otupí jeho výèitky svìdomí, že se o svého blízkého nestará stále sám. Je zde ale také nebezpeèí, že terapeut i personál zvládne peèlivì techniku kolektivní aktivizace, a pøesto nebude jeho práce uspokojující. A je technická stránka jakkoli dùležitá, stojí až na druhém místì, je pouze oporou. Prvoøadí jsou lidé (kolektiv uživatelù) a to, èím žijí – èím mùže jednotlivec pøispìt a co mùže ve skupinì nalézt. Personál se nejdøíve musí nauèit pracovat s kolektivem uživatelù (se skupinou), a proto je dobré si klást nìkteré otázky: • • • • •

co je to skupina na co a na koho musím myslet pøi pøípravì programu èemu musím vìnovat pozornost jaké druhy mého chování usnadòují úèast všech pøi aktivizaèním programu jaký jsem terapeut

Na co nesmíme zapomínat – i samota je dùležitá Pøi zdùrazòování pohybu a aktivity se nesmí zapomínat na odpoèinek a neèinnost (uživatel mìl tøeba špatnou noc a potøebuje odpoèívat nebo má jiný problém a nemá zrovna chu být pøi programu). Stává-li se to výjimeènì, je nutné to respektovat. Pokud se to stává èasto, je tøeba se spojit s rodinným peèovatelem, protože tento stav mùže mít hlubší pøíèinu, a je dobré na to upozornit.

Písemné materiály V zaøízení by mìla být vypracována písemná vnitøní pravidla, kterými se øídí plánování procesu poskytování služeb, a to v závislosti na charakteru služby. U dlouhodobì poskytovaných služeb (denní stacionáø se mezi nì poèítá) se za pøimìøený považuje písemný souhrn cílù, postupù a termínù. Nìkolik zásad, které mohou pomoci pøi stanovení základních pravidel plánování: • zamìøit se na pøednosti, zájmy a talent èlovìka spíš než na jeho omezení • brát uživatele služeb jako rovnoprávného partnera – plánovaný cíl musí být pøedevším jeho cílem • podporovat definování neomezených pøedstav uživatele o zpùsobu jeho života a pak urèit cíl potøebný ke splnìní pøedstav • zohlednit individuální možnosti a pøání uživatele • umožnit úèast lidem, kteøí jsou uživateli blízcí a jejichž pøítomnost uživatel požaduje (zvolený zástupce) • mít na pamìti, že plány se mìní Forma a rozsah písemného zaznamenávání toho, co bylo s uživatelem naplánováno, se mùže hodnì lišit a vaše záznamy by se mìly odvíjet od: • rozsahu potøeb uživatele a tím od rozsahu poskytovaných služeb 50

Stáøí je dar…

Procedurální èást • charakteru služby • délky poskytované služby (dlouhodobì) • složení týmu, který se plánování úèastní (podrobnìjší zaznamenávání je nutné hlavnì tam, kde je do poskytování služby zapojeno více pracovníkù nebo kde je èlenem pracovního týmu i externí pracovník) Záznamy slouží: • jako možnost pøedávání informací mezi všemi zúèastnìnými (uživatel, rodinný peèovatel, personál) • jako základ pro další revize plánù • jako podpora pro pokraèování služby • jako podklad pro stanovení formy a termínù hodnocení kvality sociální služby Na zajišování služby se podílí více èlenù pracovního týmu a èasto je tøeba spolupracovat i s jinými institucemi, organizacemi a rodinou. Proto je dobré urèit každému uživateli konkrétního pracovníka, tzv. klíèového pracovníka, který: • si iniciativnì všímá zájmù, potøeb a cílù uživatele • zodpovídá za vytvoøení a aktualizaci individuálního plánu • zodpovídá za realizaci individuálního plánu • je koordinátorem práce týmu lidí, kteøí jsou do služeb pro daného uživatele zapojeni Zavedení klíèového pracovníka má øadu výhod: • mùže uvést roztøíštìné služby do souvislého, navazujícího systému • sníží nebezpeèí, že uživatelé budou dostávat nemìnné bloky služeb bez ohledu na své individuální potøeby • pøenesením vyšší odpovìdnosti na pracovníky, kteøí se vìnují pøímé práci s uživatelem, se služby lépe pøizpùsobují potøebám uživatelù • systém poskytuje podklady pro pøesnìjší dlouhodobé plánování služeb Jméno „svého“ klíèového pracovníka má každý uživatel uvedeno ve svém osobním spise – uživatel i pracovník o této skuteènosti vìdí. V zaøízení má být funkèní systém pøedávání informací o službách, které jsou poskytovány jednotlivým uživatelùm. Základem pøedávání informací jsou zpravidla: • tematické porady vìnované poskytování služeb jednotlivým uživatelùm • aktuální záznamy o prùbìhu poskytování služeb jednotlivým uživatelùm • funkèní systém pøedávání informací o významných událostech nebo zmìnách, ke kterým bìhem dne v zaøízení došlo Porady a záznamy porad jsou pøístupné všem pracovníkùm. V našem pracovním týmu si pøedáváme informace ústnì i písemnì. Ústnì: • ráno pøed pøíjezdem uživatelù si pøedává informace vedoucí s ostatními zamìstnanci • ráno pøi pøíjezdu a odpoledne pøi odjezdu uživatelù si pøedávají informace øidiè a ti zamìstnanci, kteøí si pøebírají uživatele, øidiè si také pøedává informace s rodinnými peèovateli • øidiè zprostøedkovává kontakt našeho zaøízení s ostatními pracovníky CHO • na pravidelných (denních) miniporadách jsou pøítomni všichni zamìstnanci kromì øidièe, z tìchto porad bývá písemný výstup v denním hlášení Písemnì: • denní hlášení (informace o poètech uživatelù, o návštìvách, o programu, o technicko-organizaèních opatøeních…) • každodenní vyhodnocení aktivizaèních programù • hlášení o zmìnách zdravotního stavu uživatelù • záznamy do sešitu, nazvaného „Informaèní tok“, který je dostupný všem zamìstnancùm a všichni mají povinnost zápisy sledovat a právo dùležité informace do nìj zapisovat

Stáøí je dar…

51

Procedurální èást Vedoucí pøedává základní informace (o dìní v našem zaøízení) v rámci pravidelných mìsíèních porad vedení Charity Opava (CHO) s vedoucími jednotlivých projektù. Z tìchto porad je písemný výstup, který obdrží všichni zúèastnìní. Další pravidelné porady (1x mìsíènì) má vedoucí zaøízení v rámci jedné ze tøí pracovních sekcí v CHO (skupina projektù zabývajících se péèí o zdravotnì postižené a o seniory) – opìt existuje písemný zápis. Aktuální informace pøedáváme e-mailem a telefonicky.

Posouzení toho, zda je dosahováno osobních cílù uživatelù Zaøízení má mít stanovena kritéria pro posouzení toho, zda je dosahováno osobních cílù uživatelù služeb. Naplnìní osobního cíle mùže u nìkterých sociálních služeb vést k ukonèení poskytování služeb (napø. zajištìní vlastního bytu u obyvatele azylového domu). Proto by mìli mít pracovníci zaøízení jasnou pøedstavu o tom, jak má vypadat výsledek poskytování služby, aby mohli odpovìdnì ukonèit poskytování služby nebo pokraèovat v dosavadním zpùsobu. K tomu slouží mìøitelná kritéria, která mohou mít triviální charakter – v pøípadì denního stacionáøe to mùže být skuteènost, že uživatel je spokojený s tím, že pravidelnì dojíždí do našeho zaøízení a úèastní se života v této komunitì. U nìkterých uživatelù to mùže být ještì i zvládnutí nìkterých dovedností, udržení nebo dokonce zlepšení sobìstaènosti pøi nìkterých úkonech sebeobsluhy. Posouzení toho, jak jsou kritéria dosažení osobních cílù naplòována, je dùležitým poselstvím o efektivitì služeb a také o naplòování poslání a cílù zaøízení.

Plánování dlouhodobých služeb Pøedevším je tøeba si vyjasnit, jak bude plánování organizováno (vìtšinou nejde o jednorázovou èinnost) a kdo se ho bude úèastnit. Organizátor (klíèový pracovník) – jeho hlavním úkolem je pomoci uživateli porozumìt plánování a rozhodnout se, kdo se má plánování úèastnit a kde má probìhnout. Úèastníci plánování – lidé, kteøí jsou pro uživatele dùležití, znají ho a souèasnì jim dùvìøuje. Dále jsou to pracovníci zaøízení, kteøí se budou vìnovat pøímé práci s uživatelem. Složení plánovacího týmu bude odpovídat charakteru služby, rozsahu potøeb a pøání uživatele služby. Kde a jak bude plánování probíhat, záleží na dohodì. V zaøízení našeho typu to bude pravdìpodobnì pøímo ve stacionáøi v klidné jednací místnosti. V pøípadì sestavování plánù pro lidi, jejichž možnost vyjádøit se je omezená (napø. lidé s demencí), je vhodné nejprve „zmapovat si“ dosavadní zpùsob života, sestavit tzv. osobní profil – soupis aktivit èlovìka, pro kterého se plán sestavuje. Osobní profil mùže ukázat mnoho z osobního životního stylu èlovìka (jaké situace má rád, oblíbené jídlo, kam rád chodí…). Profily lze vytváøet v nejrùznìjších oblastech – domov, škola, zamìstnání, koníèky… Pro sestavování mùžeme použít následující otázky: • Jaké velké zmìny jste v životì zažil? • Jaká je vaše nejlepší/nejhorší životní zkušenost, proè? • S kým trávíte vìtšinu èasu, proè? • Jaké máte koníèky? • Co dìláte nerad, proè? • Kdo jsou vaši nejbližší pøátelé, proè? Otázka „Proè?“ je velmi dùležitá, protože odpovìï na ni nám øekne daleko více než odpovìï na otázku, co èlovìk dìlá nebo nedìlá. Tvorba vize – stanovení cílù. Uživatel je vybízen a veden k tomu, aby popsal svoji pøedstavu toho, èeho chce prostøednictvím služby dosáhnout. Ptáme se napø.: • Jak byste si pøedstavoval ideální den? • Jak byste si pøedstavoval místo, ve kterém budete každý den trávit èást dne?

52

Stáøí je dar…

Procedurální èást V této fázi musíme dát pozor, abychom nezablokovali pøedstavy uživatele o budoucnosti tím, že ji oznaèíme za nereálnou. Pøi plánování musíme hledat cesty, jak pøedstavy uživatele naplnit, a nikoli dùvody, proè to nejde. U dlouhodobì poskytovaných služeb, jejichž plnìní se oèekává øádovì za více než pùl roku, je výhodné rozkrokovat cíle na: • støednìdobé (1 až 3 mìsíce) • a na krátkodobé (týden až 1 mìsíc) Po formulování cílù je potøeba dát dohromady zdroje, které k jejich naplnìní mohou být využity. V první øadì jde o vnitøní zdroje samotného uživatele: • co mùže udìlat sám • co s pomocí druhé osoby • co nezvládne ani s pomocí Ke stanovení vnitøních zdrojù si pøipravíme pomùcku v podobì seznamu dovedností, které jsou nezbytné k dosažení cíle. Další zdroje hledáme mimo zaøízení – jde o bìžné zdroje neformální (širší rodina, sousedé, známí…) i formální (rùzné instituce, veøejné služby…). Snahou je využít maximum ve spoleènosti bìžnì dostupných zdrojù a tím minimalizujeme závislost uživatele na sociální službì. Na základì zmapovaných zdrojù je vytvoøen plán, který u dlouhodobì poskytovaných služeb obsahuje nejen koneèný cíl, ale také postupné kroky – mezistupnì, krátkodobé cíle. Souèástí plánu je také stanovení konkrétních osob, které za splnìní cílù v uvedeném èase odpovídají. Souèástí strategie je naplánování data pøehodnocení plánu a hodnocení jeho naplòování.

Zvládání rizikových situací Rizikové situace jsou nedílnou souèástí života každého èlovìka. Úkolem poskytovatelù sociálních služeb není vytváøet bezpeèné prostøedí tak, že odstraní všemožné rizikové situace ze života uživatelù. Pøi zavedení systému individuálního plánování je však nejvìtší prostor pro stanovení míry rizika. Zde pracovník dohodne s uživatelem podobu podpory s vymezením rizika pøi zvládání nejrùznìjších situací. Vymezení míry rizika v podstatì spoèívá v definování nebezpeèných situací, které mohou nastat v pøípadì konkrétní èinnosti èi situace, které se úèastní konkrétní èlovìk. Na základì jeho schopností a zkušeností se potom zpracují postupy, jak riziko minimalizovat, aby vykonávání èinnosti èlovìku neublížilo. Situace ani postupy nelze urèit plošnì, protože každý èlovìk má jiné schopnosti a také pravdìpodobnost, že mu nìkterá situace ublíží, je u každého jiná. Za nejdùležitìjší úkol poskytovatelù sociálních služeb pøi zvládání rizikových situací považujeme neustálé hledání podpory, která je pro každého uživatele individuální. Stejnì nebezpeèný jako zanedbávání péèe je i ochranitelský pøístup, znemožòující lidem prožít dùstojný život.

Osobní údaje uživatele Zaøízení shromažïuje a vede údaje o uživatelích. V zaøízení musí být vytvoøeny podmínky, aby zpracování osobních údajù odpovídalo platným obecnì závazným normám. O každém uživateli by mìl být k dispozici optimální soubor údajù. Optimální v tomto pøípadì znamená, že budou k dispozici jen ty údaje, jaké v daný okamžik potøebujeme pro bezpeèné, odborné a kvalitní poskytování služeb. Soubor potøebných údajù si v zaøízení sestavíte v diskusi s týmem pracovníkù, kteøí se vìnují pøímo uživatelùm. Udìlejte si pøehledný odškrtávací seznam položek, podle kterého rychle zjistíte, zda máte v každém osobním spise uživatele všechny údaje, které potøebujete mít. Je také dùležité, aby všichni pracovníci, kteøí mají pøístup k osobní dokumentaci, vìdìli, jaké údaje jsou o uživatelích k dispozici a proè jsou to zrovna tyto údaje. Stáøí je dar…

53

Procedurální èást Shromáždìné údaje jsou uloženy tak, aby byly urèeným pracovníkùm, kteøí s nimi pracují, vždy pøístupné. V našem zaøízení, které má celkem malý poèet uživatelù a i prostory jsou znaènì omezené, máme data uložena na jednom místì. Každý uživatel má svoji složku – osobní spis, ve kterém jsou uložena všechna data potøebná ke kvalitnímu poskytování služby. Osobní spisy jsou uloženy v uzamykatelné skøíòce v kanceláøi stacionáøe. Všechny nové informace, napø. zmìna zdravotního stavu nebo medikace, musí být do osobního spisu vèas zaneseny, spis musí být prùbìžnì aktualizován. Zaøízení vytváøí podmínky, aby zpracování osobních údajù odpovídalo platným, obecnì závazným normám. Platnou, obecnì závaznou normou, která upravuje práva a povinnosti pøi zpracování osobních údajù, je zákon è. 101/2000 Sb., o ochranì osobních údajù. Dùležitý je § 4 a § 16 tohoto zákona. Zpracovateli osobních údajù tento zákon ukládá øadu dalších povinností, napø. to, že uživatelé souhlasí s tím, abyste zpracovávali jejich osobní údaje, a protože v pøípadì sociálních služeb jde èasto o tzv. citlivé údaje, musí mít tento souhlas písemnou podobu. V souvislosti se zpracováním osobních údajù je také nutné, aby pracovníci, kteøí s dokumentací pracují, byli zavázáni mlèenlivostí. Mlèenlivost je obvykle souèástí pracovní náplnì, kterou pracovníci podepisují. Pokud do zaøízení pøicházejí napø. studenti odborných škol a potøebují nahlédnout do dokumentace, musí mít i oni podepsanou mlèenlivost, napø. v tøístranném kontraktu, který s nimi zaøízení uzavírá. V pracovní náplni i v kontraktu je tøeba uvést, že povinnost mlèenlivosti trvá i po skonèení pracovního pomìru nebo praxe v zaøízení. Dùležité je, aby uživatelé a jejich zástupci vìdìli, že mohou nahlédnout do dokumentace, která je o nich v zaøízení vedena. Také pracovníci zaøízení mají znát povinnosti zpracovatele údajù, napø. právo uživatele nahlédnout do svého osobního spisu, nutnost souhlasu se zpracováním osobních údajù, mlèenlivost o osobních údajích uživatelù.

Archivace dokumentace Dokumenty, které jsou vedeny o službách poskytovaných jednotlivým uživatelùm, jsou po urèitou dobu archivovány. V poznámkách ke standardùm je navržena doba archivace 5 let u základních dokumentù (napø. smlouva o poskytování sociální služby, doklady, které se váží k používání prostøedkù fyzického omezení) a 3 roky pro ostatní doklady. Jde o návrh, který byste mìli ve svém pracovním týmu revidovat a vytvoøit si vlastní pravidla, která budou vyhovovat potøebám vašich uživatelù.

Stížnosti na kvalitu nebo zpùsob poskytování sociálních služeb Nesoulad mezi deklarovaným zpùsobem poskytování služeb a skuteèností mùže být podkladem pro stížnost a tak nástrojem pøirozené kontroly poskytovaných sociálních služeb. Uživatelé si mohou stìžovat na kvalitu nebo zpùsob poskytování sociálních služeb, aniž by tím byli jakýmkoli zpùsobem ohroženi. Podávání a vyøizování stížností není v ÈR upraveno obecnì závazným pøedpisem. Z toho dùvodu máte prostor pro vytvoøení vlastních vnitøních pravidel pro evidenci a vyøizování stížností. Zavedené stížnostní postupy by mìly být: • snadno dostupné a dobøe zveøejnìné • rychlé a s jasnì stanovenými termíny pro jednotlivé fáze vyøizování stížností • zajišující dùvìrnost pro stìžovatele i pracovníky • zdroj informací pro další rozvoj zaøízení • jednoduché na pochopení a užívání 54

Stáøí je dar…

Procedurální èást • prùhledné (transparentní) • úèinné (zajišující zlepšení) • sledovatelné a kontrolovatelné Stížnosti nám dávají také odpovìï na to, zda jsou uživatelé spokojeni a zda služba odpovídá potøebám uživatelù. Jsou dùležitým zdrojem informací o možnostech, jak zlepšit službu. Souèasnì jde o nástroj kontroly uživatele nad poskytovanou službou. Stížnost je obranou proti neoprávnìnému zásahu do práv a chránìných zájmù fyzické osoby. Pro rozpoznání stížnosti platí jednoduché pravidlo: Kontaktuje-li vás uživatel s tím, že má stížnost, pak jde o stížnost, a si o obsahu jeho sdìlení myslíte cokoli. Je nutné, aby uživatelé byli informováni o tom, že mají možnost si stìžovat. Prvním krokem k zajištìní toho, že uživatelé budou dobøe obeznámeni s postupem podávání stížností, je vytvoøení vnitøních pravidel. K hlavním zásadám pravidel o podávání a vyøizování stížností patøí: • k podání stížnosti je oprávnìn kdokoliv, nejen uživatel služby, ale v jeho zájmu jakýkoliv obèan • podání stížnosti nesmí být na újmu tomu kdo ji podal, ani tomu, v jehož zájmu byla podána • podmínky k pøijímání stížností musí respektovat jakýkoliv zpùsob podání (ústní, písemný, anonymní schránka…) • musí být jasné, komu se stížnost podává – uvést konkrétní jméno nebo jednoznaènou pozici pracovníka zaøízení • musí být zøejmé, kdo je oprávnìn ke stížnosti vyjadøovat stanoviska, prošetøovat stížnost, jak se rozhoduje o pøijatém opatøení, jakou formou a kdy se vyrozumívá stìžovatel v prùbìhu vyøizování i po vyøízení stížnosti (oprávnìného pracovníka urèuje vedení zaøízení, musí být vždy nadøízený tomu, ke komu stížnost smìøuje) • vymezení lhùty pro vyøízení stížnosti (nemìla by pøekroèit jeden mìsíc) • stìžovatel musí být informován o svém právu odvolat se proti vyøízení stížnosti • VP obsahují výèet pøípadných dalších osob, které se vyøizování stížností úèastní, nebo orgánù, kterým se stížnost ve vybraných pøípadech postupuje • stìžovatel má možnost si svobodnì zvolit nezávislého zástupce, který ho bude pøi vyøizování stížnosti zastupovat: mùže to být osoba fyzická (napø. pøíbuzný, rodinný pøítel…) nebo osoba právnická (napø. obèanská poradna) – pravidlem je, že nezávislý zástupce stojí mimo struktury zaøízení i poskytovatele • v pøípadì komunikaèních bariér má stìžovatel právo na tlumoèníka Po vytvoøení pravidel je nutné urèit, jakým zpùsobem s nimi budou uživatelé i pracovníci seznámeni. V našem zaøízení je uživatel upozornìn na možnost podávat stížnost v provozním øádu, který dostává již pøi vstupním rozhovoru. Upozornìní na možnost podávat stížnost je i souèástí smlouvy o poskytování sociálních služeb. Pravidla o podávání a vyøizování stížností a kniha stížností jsou umístìny ve vstupní místnosti stacionáøe, kde si je mohou prostudovat uživatelé, rodinní peèovatelé i personál. V pøedsíòce je také umístìna schránka dùvìry, která slouží k pøedávání (i anonymních) pøipomínek, podnìtù, názorù, ale i stížností. Možnost podání stížnosti je zahrnuta i mezi práva uživatelù, jejichž seznam visí na nástìnce ve vstupní místnosti stacionáøe. Kromì toho je podle potøeby do dopoledního programu zahrnuta diskuse s uživateli o jejich právech a samozøejmì spolu mluvíme i o stížnostech, zpùsobu jejich podávání i vyøizování. Pravidla pro vyøizování stížností obsahují pouèení o možnosti obrátit se v pøípadì nespokojenosti s vyøízením stížnosti k nadøízenému nebo nezávislému orgánu (napø. na veøejného ochránce práv, Èeský helsinský výbor…) s podnìtem k prošetøení postupu pøi vyøizování stížnosti. Pravidla obsahují také aktuální kontakty na tyto orgány, popøípadì na obèanské poradny, které jsou nezávislým místem bezplatné, dùvìrné a nestranné pomoci a provázejí obèany pøi jejich potížích.

Stáøí je dar…

55

Procedurální èást Všechny stížnosti (písemné i ústní) musí být evidovány a jsou vyøizovány písemnì. Evidence ústní stížnosti musí odpovídat tomu, co chtìl stìžovatel øíct, zaznamenané stížnosti musí obsahovat konkrétní výroky stìžovatele a ne jen interpretace personálu. Pokud písemná odpovìï není adresátovi srozumitelná, je vhodné ji objasnit v rozhovoru. Opakované stížnosti lze založit jen tehdy, pokud je zøejmé, že byly øádnì pøešetøeny a byl-li na tento fakt stìžovatel upozornìn. Agendu stížností je tøeba pravidelnì analyzovat a využívat ke zlepšení kvality a zdokonalení forem poskytování sociální služby. Protože oblast stížností je velice citlivá, mìl by pracovní tým vytváøení a dodržování vnitøních pravidel spojených s podáváním a vyøizováním stížností vìnovat dostateènou pozornost. Pravidla pro podávání a vyøizování stížností mají být srozumitelná a mají odpovídat dorozumívacím schopnostem celé cílové skupiny uživatelù (napøíklad použitá velikost písma, vhodné umístìní…). Personál musí také ovládat postupy, jak vhodnì interpretovat stížnostní postupy uživatelùm služeb.

Návaznost na bìžné zdroje Zaøízení aktivnì podporuje uživatele ve využívání bìžných služeb (obchody, zdravotní péèe…), které jsou v daném místì veøejné. Dále podporuje uživatele ve využívání vlastních pøirozených sítí (rodina, pøátelé…) a snaží se pøedejít návyku na sociální službu. Také podporuje využívání dalších sociálních služeb. Podpora uživatele v tomto smìru by mìla být souèástí veøejného závazku zaøízení. Souhrnnì mùžeme bìžné služby, vlastní pøirozené sítì a další sociální služby oznaèit jako bìžné zdroje. Personál zná cesty, jak uživatelùm využití bìžných zdrojù umožnit. Je dobré mít zjištìno, jaké bìžné zdroje využívají vrstevníci našich uživatelù, a to proto, abychom mìli pøedstavu o tom, o které veøejné služby by naši uživatelé mohli mít zájem. V našem zaøízení máme zjištìno, že uživatelé chtìjí využívat nìkteré služby související: • s úpravou vzhledu a udržením pohybových schopností (kadeønice, pedikérka, masér…) • s manipulací s vlastními finanèními zdroji (vyzvednutí dùchodu, návštìva banky…) • se zdravotním stavem (návštìva lékaøù, rehabilitaèního centra, lékárny…) • s návštìvami kulturních a sportovních akcí (výstava, koncert, divadelní pøedstavení, knihovna…) • s praktikováním náboženského vyznání (církevní zaøízení, obøady…) • s provozem domácnosti (obchody, opravny obuvi, èistírny…) Zaøízení zjišuje zájem uživatelù o využívání bìžných veøejných služeb a zaznamenává je do osobních plánù uživatelù. Mìlo by nám být jasné, že osobní cíle uživatele èasto vycházejí z jeho situace a zpùsobu života pøed zapoèetím poskytování sociální služby. Zaøízení pak spolupracuje i s tìmi, které uživatel oznaèí, že se s nimi má v jeho zájmu spolupracovat – jde tu o zajištìní kontinuity podpory napø.: • z minulého zaøízení sociálních služeb • rodiny a okruhu pøátel • jiných institucí Zaøízení také pomáhá uživateli kontaktovat a využívat další služby podle jeho potøeb a pøání, zejména ty, které smìøují ke zvyšování samostatnosti a nezávislosti na systému sociálních služeb. Vytváøí podmínky k využívání bìžných veøejných i komerèních služeb, k nimž patøí napø.: • obchody sloužící veøejnosti • poštovní úøad • restaurace • banky, úøady 56

Stáøí je dar…

Procedurální èást • kina, divadla, výstavy… • další veøejná místa (napø. knihovny, øemeslné služby, veøejná sportovištì a stadiony, církevní zaøízení…) Pøi spolupráci s institucemi je tøeba dbát na ochranu pøed stigmatizací uživatelù naší sociální služby. Nemùže-li zaøízení pokrýt rozsahem, odborností èi kompetentností potøeby uživatele, zprostøedkovává se souhlasem uživatele služby jiných odborníkù nebo institucí. Jednou z nejcitlivìjších oblastí je potøeba uživatele komunikovat s rodinou a dalšími blízkými lidmi. Personál zaøízení zná cesty, jak vytváøet podmínky pro dosažení tohoto cíle, je si vìdom možného støetu zájmù uživatele a jeho pøíbuzných a ví, jak se v takových pøípadech zachovat. Je dobré si uvìdomit, že zaøízení v pøípadì konfliktu zachovává neutralitu. Pracovníci by si mìli pøedevším uvìdomit, že: • rodina nemá být vnímána jako zdroj problémù • personál nemá naplòovat pøedstavy rodiny a blízkých a podle jejich instrukcí rozhodovat o uživateli bez ohledu na jeho pøání • zaøízení nemùže spolupracovat s rodinou nebo pøíbuznými bez vìdomí uživatele • pøi øešení konfliktù (uživatel – rodina) nesmí personál zamìòovat neutralitu za neangažovanost a nezájem – má podporovat øešení konfliktù, ale nesmí stranit ani uživateli, ani rodinì nebo blízkým lidem, má si zachovat odstup a nadhled a projevovat respekt k jejich názorùm • pøi kontaktu s rodinou uživatele neuplatòuje personál svùj vlastní názor, jak má vypadat rodina èi jak by mìly vypadat jejich vzájemné vztahy Uživatel služby má právo si na jakékoliv jednání pøizvat rodinného peèovatele (zvoleného zástupce) nebo osobu blízkou. V denním stacionáøi se zdánlivì nevyskytují rodinné konflikty, ale opak je pravdou. Proto i v tomto zaøízení by mìl být personál pøipraven na zvládnutí podobné situace. Dobré by bylo absolvovat školení zabývající se touto problematikou, ale bohužel zatím v nabídkách vzdìlávacích agentur toto téma chybí. Nesmíme zapomínat i na kvalitní supervizi, o které je samostatnì pojednáno na stranì 72.

Stáøí je dar…

57

Personální èást Služby se „vyrábìjí i spotøebovávají“ souèasnì. Kvalita služeb, kterou poskytujeme uživateli, proto závisí na lidech, kteøí je pøímo poskytují. Pracovníkùm, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli, je z toho dùvodu potøeba vìnovat velkou pozornost. Je tøeba zajistit: • dobrý výbìr pracovníkù • zaškolení a další vzdìlávání • prùbìžnou odbornou pomoc od nezávislých odborníkù (supervizi) • dobré pracovní podmínky Zaøízení má mít stanovenou strukturu a poèet pracovních míst, pracovní pozice, kvalifikaèní pøedpoklady a osobnostní a morální pøedpoklady pracovníkù. Struktura i velikost pracovního týmu musí odpovídat definovaným potøebám zaøízení a aktuálnímu poètu uživatelù a jejich potøebám, proto sestavujeme tzv. personální plán, na jehož vypracování se spolu s vedením podílejí i pracovníci, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli. Zabrání se tak tomu, že plán nebude odpovídat reálným potøebám uživatelù. Na jednotlivé pozice musí existovat popis práce (obsahuje také zastupitelnost pracovníka v pøípadì nemoci nebo dovolené) a požadovaná kvalifikace (profesionální znalosti, dovednosti a osobnostní pøedpoklady).

Personální obsazení modelového zaøízení – Klub sv. Anežky Pro ukázku zaènìme schématem pracovního týmu našeho zaøízení. Ze schématu se dá vyèíst, že denní stacionáø má ètyøi pozice, kde se pracovníci vìnují pøímé práci s uživatelem (ne všichni na plný úvazek), vedoucího projektu, øidièe a skupinu dobrovolníkù (také v pøímé práci s uživatelem). Nìkteré èinnosti, napø. práci s veøejností (PR), práci se sponzory, donátory a drobnými dárci (FR), propagaci, personalistiku a úèetnické práce a práci s dobrovolníky zajišují zamìstnanci øeditelství pro všechny projekty (støediska/zaøízení) Charity Opava a ve schématu jsou v kolonce ostatní pracovníci CHO. Vedoucí zaøízení má povinnost se všemi aktivnì spolupracovat. Všichni pracovníci našeho zaøízení musí být dostateènì zaškoleni v problematice péèe o starého èlovìka, v komunikaci, i umìt pomoci lidem s fyzickým postižením. Pracovní tým Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory Charity Opava vedoucí zaøízení úvazek 1,0

dobrovolníci

terapeuticko-rekreaèní a sociální pracovnice úvazek 0,5+0,5

vedoucí peèovatelka úvazek 1,0

peèovatelka úvazek 0,75 peèovatelka + úklid úvazek 1,0 øidiè – peèovatel úvazek 0,5 ostatní pracovníci projektu úvazek 0,8

Stáøí je dar…

59

Personální èást Složení pracovního týmu je tedy závislé na tom, kdo je zøizovatelem zaøízení a jaké zázemí má personál pøi vykonávání rùzných èinností. Proto je to oblast, kterou každý zøizovatel denního stacionáøe musí øešit individuálnì a velmi citlivì. Pokusíme se nastínit, jaké vlastnosti a schopnosti by mìl mít každý pracovník ve stacionáøi. Možná se vám bude zdát, že takové ideální pracovníky neseženete, ale je dobré si definovat, jak by mìl pracovní tým vypadat a pøiblížit se ideálnímu stavu. Mùže to také pomoci pøi pøijímání nových zamìstnancù a k vyhledávání dobrovolníkù. Každopádnì by pracovníky stacionáøe mìli být lidé zralí, kteøí jsou schopni osobního rùstu, smìøující k dobrému zaèlenìní do funkèního pracovního týmu, lidé, kteøí jsou schopni pøijímat další vzdìlání a nové trendy v oblasti péèe o seniory. Charakteristika pracovníkù sociálního zaøízení pro seniory: • mají schopnost pøijmout za své poslání a cíle zaøízení • mají pøimìøené vzdìlání a praxi pro výkon své funkce a profesionální pøístup k uživateli • jsou dùslední a plní dohodnuté èinnosti, úkoly a termíny • mají pozitivní vztah ke starým lidem • vùèi uživatelùm jsou empatiètí (umìt se vcítit), komunikativní, vstøícní, radostní, umìjí rozdìlovat rovnomìrnì pozornost mezi všechny uživatele, mají smysl pro laskavý humor, umìjí naslouchat, umìjí vést nedirektivní rozhovor s uživatelem, jsou trpìliví, atd. • chovají se k uživateli s respektem (staøí lidé napø. poznají i kvalitu doteku) • nikdy nic nepøedstírají • uživatele nepouèují a neodsuzují • nevyvolávají strach (nezastrašují, netrestají) • nesmí v péèi upøednostòovat žádného uživatele • mají mít zdravé sebevìdomí • mají schopnost brát vìci s nadhledem, bez zbyteèných emocí • musí umìt vést jednoduché záznamy • musí umìt zvládnout práci na PC, umìt pracovat s internetem a e-mailem, dle náplnì práce • musí znát obsluhu všech elektropøístrojù a zaøízení • musí dodržovat bezpeènost práce • musí vytváøet a udržovat dobré interpersonální vztahy • mají mít organizaèní schopnosti • mají udržovat poøádek • mají být šetrní k vybavení a zaøízení stacionáøe • mít schopnost pøedávat správnì a vèas informace o uživatelích i další informace dùležité pro chod zaøízení Dále se pracovníci øídí pravidly: • chovat se k uživatelùm jako k ostatním dospìlým lidem (tzn. netykat, nemluvit jako s dìtmi atd.) • respektovat právo na vlastní názor uživatele – trpìlivì ho vyslechnout • nepoukazovat na nevýhody stáøí, spíše vyzdvihovat jeho pøednosti (zkušenost, nadhled, pøehled) • pracovníci respektují soukromí uživatelù • pracovníci podporují uživatele v tom, aby chodili øádnì upraveni • pracovníci dbají o pìkné, veselé a èisté prostøedí stacionáøe • pracovníci pøedcházejí stigmatizaci, tzn. „nenálepkují“ uživatele dle diagnóz èi jejich problémù • uživatelé nejsou pracovníky ignorováni ani od ostatních izolováni, pracovníci dbají, aby nedošlo k ignoraci èi izolaci uživatele od jiných uživatelù • pracovníci uživatelùm taktnì (nìkdy i opakovanì) vysvìtlí „zvláštní“ chování jiných uživatelù (napø. uživatele s demencí – že za „to“ uživatel nemùže, že je nemocný, i když to tak tøeba nevypadá, že to nedìlá schválnì) Pracovní pozice, které by v zaøízení nemìly chybìt: • vedoucí – technicko-organizaèní pracovní pozice Vedoucí má zodpovìdnost za prostory, za pracovní tým i za uživatele. Vzdìlání by mìl mít spíše technického nebo ekonomického zamìøení (VŠ, popø. SŠ s maturitou).

60

Stáøí je dar…

Personální èást Je to manažer a tím jsou dány pøedpoklady – umìt vést pracovní tým, mít pøirozenou autoritu, organizaèní schopnosti, být kreativní a flexibilní, dùsledný, komunikativní (smìrem k nadøízeným i podøízeným a samozøejmì umìt komunikovat s uživatelem i rodinným peèovatelem a také s veøejností), mít zdravé sebevìdomí, umìt prezentovat svoje zaøízení a samozøejmì být empatický vùèi svému okolí. Vedoucí by mìl být „pánem mezi sobì rovnými“. • terapeuticko-rekreaèní a sociální pracovník (dále jen terapeut) – aktivizuje uživatele, pracuje s dokumentací, vede sociální šetøení Doporuèené vzdìlání by mìlo být sociální (VŠ nebo VOŠ sociální), doplnìné speciálními kurzy pro psychosociální rehabilitaci a aktivizaci seniorù, kurzy komunikace se seniory a také kurzem, který mu pøiblíží, jak vést rozhovor s rodinným peèovatelem, a kurzy, kde se uèí zpracovávat Standardy kvality sociálních služeb (dále jen Standardy). Èást pracovní náplnì terapeuta (pouze odborné èinnosti) v našem zaøízení: • úèastní se rozhovoru se zájemcem o naši službu, s tím, kdo pøichází o pøijetí seniora požádat (pøevážnì je to rodinný pøíslušník seniora, zøídka pøichází senior sám za sebe) – provádí sociální šetøení • vyhotovuje a vede dokumentaci o každém uživateli (vèetnì potøebné aktualizace), informace je nutná pro urèení kvalitní a celostní péèe o seniora, ale i pro vytvoøení individuálního a kolektivního aktivizaèního programu, jedná se o tuto dokumentaci: – vyplòuje formuláø uživatele (osobní anamnéza, zdravotní oblast, historie života, oblast zájmù a èinností, ekonomické pomìry, další kontakty, bytové pomìry, prohlášení o práci s osobními údaji uživatele) – dává seniorovi, popø. rodinnému pøíslušníkovi formuláø lékaøské potvrzení (pro ošetøujícího lékaøe) – dává seniorovi, popø. rodinnému pøíslušníkovi k pøeètení a k podpisu øád Klubu sv. Anežky – vyplní strom života (pøehledné informace o rodinì uživatele) • vyhotovuje a vede dokumentaci o aktivizaci • pøipravuje kolektivní aktivizaèní program (typ programu, místo realizace, pomùcky, vybírá si spolupracovníky …) • realizuje kolektivní aktivizaèní program (ve spolupráci s ostatními èleny pracovního týmu, popø. dobrovolníky) • vyhodnocuje kolektivní aktivizaèní program (zpìtná vazba) • individuálnì pracuje s jednotlivými uživateli – individuální aktivizaèní program (opìt tøi fáze – pøíprava, realizace a vyhodnocení) • spolupracuje s rodinným pøíslušníkem, a to pøevážnì individuálnì: – pokud to vyžaduje provoz stacionáøe – pokud má potøebu nebo pøání rodinný pøíslušník – organizuje obèasná (ètvrtletní) spoleèná setkání s rodinnými pøíslušníky • spolupracuje s dobrovolnými spolupracovníky Charity Opava, hlavnì s tìmi, kteøí nám nabízejí program pro seniory • motivuje personál ke spolupráci na aktivizaèních programech • vede práci na vytváøení písemných podkladù pro Standardy kvality sociálních služeb Osobnostní a morální pøedpoklady V prvé øadì musí být empatický (umìt se vcítit do situace uživatelù i rodinných peèovatelù) a umìt ke spolupráci pøi aktivizaci motivovat nejen uživatele, ale i pracovní tým (na realizaci aktivizaèních programù spolupracuje vždy celý pracovní tým a uživatelé). Mìl by vyzaøovat „nezøízené nadšení“, celým postojem vyjadøovat, že je zde pro uživatele a jejich spokojenost (uspokojování jejich potøeb). Musí umìt pøehlednì a srozumitelnì komunikovat se zájemcem o naši službu nebo s jeho rodinným peèovatelem a v rozhovoru je vést k jasné formulaci požadavkù na naše zaøízení (urèit cíle). Musí znát zásady pro tvorbu Standardù a umìt je používat.

Stáøí je dar…

61

Personální èást • peèovatelky – stacionáø pro seniory je sociální zaøízení, proto nemá finanèní podporu zdravotnické pojišovny. Naše zaøízení není umístìno v blízkosti lékaøské ordinace, proto jsou dvì pozice obsazeny pracovnicemi se støedoškolským zdravotnickým vzdìláním (pracovnice ale pøijaly odlišnost práce sociálního a zdravotnického zaøízení) a zajišujeme tak dostateènì bìžnou zdravotnickou péèi a hlavnì dohled pøi náhlém zhoršení zdravotního stavu našich uživatelù po celou dobu, kdy jsou v naší péèi. Vycházíme z toho, že peèujeme o seniory vysokého vìku, nemocné a vystavené urèité námaze (doprava, denní aktivity…), a proto je zdravotnický dohled nutností. Pracovní náplò peèovatelky: • zajišuje na své smìnì zdravotnickou péèi o uživatele: – pravidelnou – prùbìžné sledování zdravotního stavu uživatelù a v pøípadì nenadálého zhoršení zdravotního stavu volá záchrannou službu, pravidelná kontrola TK, sledování hmotnosti, podávání lékù dle doporuèení ošetøujícího lékaøe, kondièní a dechová cvièení vsedì, doprovod pøi pravidelné kondièní chùzi apod. – dle potøeby – drobná ošetøení nebo pøevazy, aplikace soluxu, aplikace perlièkové láznì nohou apod. • vede písemné záznamy o aktuálním zdravotním stavu uživatelù • vede písemné záznamy o rozsahu služeb poskytnutých uživatelùm • obsluhuje pøi podávání stravy: porcování a podávání obìdù, úprava stravy (mletí, krájení), dopomoc pøi stolování, dohled nad dodržováním pitného režimu • rùzné druhy dopomoci uživatelùm: dopomoc pøi udržování hygieny, dopomoc pøi pøevlékání, doprovod, popø. asistence pøi použití WC, doprovod pøi pobytu venku, doprovod na vycházce, pomoc pøi koupání… • podílí se na aktivizaci uživatelù (týmová spolupráce): spolupracuje s terapeutkou na pøípravì a realizaci kolektivních aktivizaèních programù, naslouchá uživateli – provází ho jeho problémem a hledá spoleènì s ním øešení, vede nedirektivní rozhovor s uživatelem (dùležitá je empatie) • udržuje èistotu v zaøízení bìhem celého dne (hlavnì kuchyò a sociální zaøízení) a provádí úklid všech prostor po ukonèení nebo pøed zahájením provozu, pere a žehlí • uspokojuje spirituální potøeby uživatelù (pokud o to požádají), vede krátkou modlitbu pøed obìdem Každá z peèovatelek se také rùzným zpùsobem podílí na nìkterých èinnostech souvisejících s provozem zaøízení – využívají k tomu svoje znalosti a dovednosti: Jedna se stará o naši knihovnu, úroveò výzdoby všech prostor stacionáøe vèetnì informaèní nástìnky pøed vchodem do zaøízení a kvìtinovou výzdobu stacionáøe a zároveò je vedoucí požární hlídky. Spolupracuje s dobrovolníky, koordinuje èasové vstupy, dojednává podmínky a sepisuje dobrovolnické smlouvy. Druhá vede naši kroniku, fotografuje a více pracuje na poèítaèi – ovládá skener, kopírování, zpracování materiálù z digitálního fotoaparátu na poèítaèi, vytváøí podklady pro prezentaci našeho zaøízení, provádí administrativní práci. Tøetí vede inventuru, kontroluje bezpeènost a provozuschopnost všech elektropøístrojù vèetnì písemných záznamù do karet, seznamuje ostatní pracovníky s návody na používání pøístrojù a zaøízení a také o tom vede písemný záznam, zaøizuje drobné opravy. Na této pozici se pracovníci vìnují pøímé práci s uživatelem našich služeb a opìt nedùležitìjší je empatie a komunikaèní schopnosti, rozdìlování pozornosti mezi všechny uživatele stejným dílem a správnì poskytnutá dopomoc pøi všech èinnostech, které uživatelé u nás vykonávají. Musí umìt vést rozhovor s uživatelem a hlavnì umìt naslouchat. Mìly by také být dobré hospodyòky a udržovat stálou èistotu ve všech prostorách zaøízení. Je nutné, aby umìly poøídit jednoduchý záznam do tištìného formuláøe nebo do poèítaèe. U všech pracovníkù stacionáøe je kromì péèe o uživatele viditelná snaha udržet celé zaøízení provozuschopné, bezpeèné a èisté.

62

Stáøí je dar…

Personální èást • øidiè – peèovatel – tento pracovník je nejen øidiè, ale také èlovìk, ke kterému by mìl mít uživatel velkou dùvìru, protože v nìkterých pøípadech dochází i do bytu uživatele a pomáhá mu pøi èasto nároèném pøesunu do auta. Je v pøímém kontaktu s uživatelem. Zase je dùležitá empatie, komunikaèní schopnosti, optimismus a umìní zvládnout silnièní provoz. Øidiè musí mít schopnost øešit s rozvahou nepøedvídané situace, protože je s uživateli sám a nemá pøi své práci podporu pracovního týmu. Má pouze možnost domluvit se v nìkterých situacích s ostatními spolupracovníky pomocí mobilního telefonu. Nᚠøidiè je absolventem dvouletého sociálního kursu, mìl by opakovanì obnovovat znalosti z kursu první pomoci. • dobrovolníci – je to velká skupina lidí všech vìkových kategorií (i dìti a studenti), rùzného vzdìlání, rùzných profesí atd., kteøí v sobì nesou potøebu nìkomu pomoci. Práce s dobrovolníky, bez nichž si zaøízení našeho typu nedovedeme pøedstavit, má v Charitì Opava dlouhodobou tradici a v souèasné dobì dostává v rámci celé organizace profesionální ráz. Je to samostatná, velmi nároèná a citlivá oblast, na kterou se, alespoò èásteènì, zamìøím v samostatné èásti (str. 74). S povinnostmi jednotlivých pracovníkù vùèi uživatelùm by mìli být uživatelé i rodinní peèovatelé seznámeni vedoucím zaøízení, popø. sociálním pracovníkem. Všichni pracovníci, a platí to pøedevším pro dobrovolníky, by nemìli sloužit uživatelùm proto, aby uspokojovali pøedevším svoji vlastní potøebu pomáhat druhým. Mají mít na zøeteli uspokojování potøeb uživatelù. Pokud je tomu naopak, je reálné nebezpeèí, že neposkytnou odbornou, profesionální službu, ale jen jakési rádoby køesanské opeèovávání, které potlaèuje autonomitu uživatele. Neudržuje, ale potlaèuje jeho schopnosti, nedovolí mu samostatné rozhodování a mnohdy ho takové jednání i obtìžuje. I toto je neopominutelným hodnotícím mìøítkem pøi pøijímání nových zamìstnancù i dobrovolníkù.

Stáøí je dar…

63

Personální èást

Výbìr pracovníkù Výbìr nových pracovníkù by mìl probíhat pomocí výbìrového øízení, jehož rozsah si pro jednotlivé pozice urèíte ve vnitøním pravidle. Pro každou pracovní pozici je v zaøízení vypracován popis pracovního místa, který obsahuje: • obsah práce • pravomoci • odpovìdnosti • zpùsob spolupráce s ostatními pracovníky • kvalifikaèní pøedpoklady • morální pøedpoklady • speciální pøedpoklady (napø. hra na hudební nástroj použitelný ve stacionáøi…) Tento popis slouží mimo jiné také jako podklad pro výbìrové øízení, které má odpovìdìt na tyto otázky: • Mùže uchazeè tuto práci vykonávat? • Chce uchazeè tuto práci vykonávat? • Èím se liší tento uchazeè od ostatních, jaké jsou jeho slabé a silné stránky? Výbìr mezi zájemci má vìtšinou tyto èásti: • prvotní kontakt (osobnì nebo písemnì), pøi kterém uchazeè projeví zájem o práci • zkoumání písemných podkladù (dotazník, životopis, doklad o vzdìlání, doporuèení…) a vyøazení nevyhovujících uchazeèù • osobní pohovor s pøedbìžnì vybranými uchazeèi (v pøípadì potøeby mùžeme tuto skupinu zúžit zaøazením testù) • koneèné rozhodnutí Doporuèení pro vedení pøijímacího rozhovoru: • buïte na rozhovor pøipraveni • hned zpoèátku se snažte odbourat uchazeèovu nervozitu • mìjte stále na mysli pracovní požadavky • udržujte rovnováhu mezi øízeným a neøízeným rozhovorem • neèiòte brzká rozhodnutí • pravdivì informujte uchazeèe o práci a o vašem zaøízení • umožnìte uchazeèi klást otázky • uzavøete rozhovor v pozitivní rovinì • sumarizujte myšlenky a zjištìní ihned po rozhovoru Pøi úvahách o tom, kde hledat pracovníka, nezapomeòte na vlastní zaøízení. U vlastních pracovníkù máte ovìøeny jejich schopnosti, snižuje se tak riziko omylu ve výbìru. V Charitì Opava se výbìrové øízení provádí zhruba dvìma zpùsoby: • zkrácené výbìrové øízení • rozšíøené výbìrové øízení (veøejný konkurz, hlavnì pøi výbìru vedoucích zamìstnancù) Podmínky pro výbìrové øízení jsou definovány písemnì, jsou souèástí vnitøního pravidla zaøízení (stacionáøe).

Zácvik nových pracovníkù Zácvik nových pracovníkù umožòuje, aby žádané pøístupy a postupy v poskytování služeb náležitì praktikovali všichni èlenové týmu. Pokud jsou jasnì urèena pravidla pro zaškolování, docílí se toho, že se na nic dùležitého, co by mìl nový pracovník vìdìt, nezapomene. Pravidla zácviku by mìla být zpracována písemnì a uvedena ve vnitøním pravidle. Za zácvik každého nového pracovníka odpovídá nìkterý zkušený pracovník zaøízení, který je mu oporou a rádcem. Pokud je v pracovní náplni nového pracovníka osobní pomoc uživatelùm s nìkte-

64

Stáøí je dar…

Personální èást rými bìžnými úkony, je vhodné, aby zácvik probíhal ve spolupráci s uživatelem. Ten ví nejlépe, jak ho napø. uchopit a s nejmenší možnou námahou mu pomoci z vozíku na sedadlo auta. Je tøeba dohlížet na to, aby noví pracovníci: • byli pøedstaveni všem uživatelùm • aby automaticky nepøebírali pøístupy ostatních èlenù pracovního týmu, jejichž vztahy mohou být v mnoha smìrech dùvìrnìjší, znají se léta, mají navyklý zpùsob oslovování…, nový pracovník si tyto vztahy teprve vytváøí Èasto se zapomíná na to, že zacvièení potøebují i dobrovolníci, zvláštì ti, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli. Pro zácvik nového pracovníka je vymezen optimální èas (nejdéle tøi mìsíce) a po jeho skonèení se provádí hodnocení, jehož podmínky jsou stanoveny také vnitøním pravidlem. Pøi pøijímání a zaškolování nových zamìstnancù musí být prakticky používány patøièné právní pøedpisy (Zákoník práce, ustanovení zákona o zamìstnávání obèanù se zmìnìnou pracovní schopností, popø. jiné). Dodržování pracovnì-právních pøedpisù u zamìstnancù kontroluje ÚP.

Pracovní podmínky a øízení poskytování služeb V dobì, kdy sociální služby jsou neodmyslitelným doplòkem pomoci rodinì i spoleènosti, nebo dokonce jediným zdrojem podpory lidem v nepøíznivé situaci, je tøeba, aby pracovníky v sociálních službách byli profesionálové. „Pracovníkem“ je v kontextu standardù kvality mínìn kdokoli, kdo vykonává v zaøízení práci. Nejde tedy jen o zamìstnance v pracovnì-právním vztahu, ale také o dobrovolníky, praktikanty apod. Zamìstnanci mají podepsané dohody nebo pracovní smlouvy, pracovní náplnì, platový výmìr. Máme-li na pracovníky v sociálních službách vysoké nároky (na kvalitu a odbornost práce a souèasnì lidský pøístup k uživatelùm služeb), musíme k tomu vytvoøit dobré podmínky: • atmosféru dùvìry – základem jsou jasná a respektovaná pravidla pro všechny dùležité oblasti práce (vzdìlávání, supervize, èerpání náhradního volna…). Existence podobných psaných dokumentù zùstává zárukou jasných vztahù a pøedchází nedorozumìním. • systém odmìòování – odmìna mùže být nejen finanèní, ale i slovní, zohlednìním zájmu o další vzdìlávání, poskytnutím sociálních výhod za pevnì stanovených podmínek (napø. pøíspìvek na stravování, zapùjèení elektrospotøebièe…). • jasný systém kompetencí – je dobré graficky znázornit pracovní náplò pracovníka na èasové ose a uvést k jednotlivým èinnostem rozsah odpovìdnosti. Každý pracovník by mìl vìdìt: – co mohu udìlat – za co nesu zodpovìdnost – co mi nepøísluší rozhodnout – kdo má na starosti další úkoly, které souvisejí s mou prací Dùležitým vnitøním pravidlem je „kodex“ pracovníkù, v nìmž jsou formulovány pøedevším: • základní hodnoty • priority • principy služeb Stacionáø by mìl patøit k pracovištím se silnì vyvinutou „firemní kulturou“, postavenou zejména na dùsledné orientaci na potøeby našich uživatelù, popø. jejich rodinných peèovatelù. Procesu vytváøení takového kodexu by se mìli úèastnit všichni pracovníci zaøízení. V našem zaøízení je kodex souèástí základních dokumentù (manuálu) a nìkteré èásti jsou obsaženy i v pracovní náplni. Ve stacionáøi èasto využíváme pro práci pracovníky mimo pracovnì-právní vztah, napø. dobrovolníky nebo praktikanty. I pro nì je nutné vytvoøit dobré podmínky – dbát na jejich bezpeènost, zajistit Stáøí je dar…

65

Personální èást jim zaškolení, pouèit je o pracovních podmínkách a bezpeènosti práce. Tito pracovníci do zaøízení pøicházejí nejen proto, aby pomáhali, ale také, aby se nìco nauèili. Vhodné je uzavírat s dobrovolníkem (a s vysílající agenturou – pokud dobrovolník pøichází jejím prostøednictvím) nebo praktikantem (a s vysílající školou) dobrovolnickou smlouvu. Ze smlouvy vyplývá jejich: • pracovní náplò • povinnosti a odpovìdnosti • místo v pracovním týmu (èeho konkrétnì se mohou úèastnit) • mlèenlivost (v pøípadì, že se setkávají s osobními daty uživatelù) • pravidelnost docházky do zaøízení V našem zaøízení uzavíráme s dobrovolníky dobrovolnickou smlouvu a s praktikanty (a školou) tøístranný kontrakt a získáváme tak ucelenou evidenci o pùsobení této skupiny pracovníkù. Tato skupina pracovníkù má mít možnost pravidelnì konzultovat svou práci s kmenovým pracovníkem zaøízení, který je k tomu urèen a má to v náplni práce. Dùležité je, aby uživatelé naší služby byli informováni o tom, kdo jsou dobrovolníci a studenti, kteøí za nimi pøicházejí (byli jim pøedstaveni), a jaká je jejich role.

Vytváøení odpovídajících pracovních podmínek Základní podmínkou pro vytváøení odpovídajících pracovních podmínek je pro zamìstnavatele opìt dodržování zákonù, vyhlášek a naøízení vlády v oblasti: • pracovnì-právních vztahù • veøejného zdravotního pojištìní • zákonného pojištìní odpovìdnosti zamìstnavatele za škodu na majetku • zákonného pojištìní odpovìdnosti zamìstnavatele za škodu pøi úrazu nebo nemoci z povolání • evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu • stanovení podmínek pro poskytování osobních ochranných pracovních prostøedkù • stanovení podmínek pro poskytování mycích, èistících a desinfekèních prostøedkù Zákoník práce mimo jiné stanovuje povinnost zamìstnavatele zajistit bezpeènost a ochranu zdraví pøi práci a požární ochranu. Každý pracovník musí pøed nástupem absolvovat vstupní školení bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a požární ochrany a nejménì jednou za rok absolvovat opakované školení (podmínky a rozsah je stanoven ve vnitøním pravidle zaøízení). Zamìstnanec, který øídí služební vozidlo, musí dodržovat vyhlášku ministerstva dopravy o výcviku a zdokonalování odborné zpùsobilosti øidièù silnièních vozidel a organizace mu musí jednou roènì zajistit pøeškolení v této oblasti. Vedoucí zaøízení (popø. pracovníci, kteøí v organizaci zodpovídají za dodržování pracovnì-právních a bezpeènostních pøedpisù) má mít zmapováno, jaké právní pøedpisy se vztahují k jejich jednotlivým èinnostem (napø. stanovení minimálních mzdových tarifù a mzdového zvýhodnìní za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostøedí). Všechna vymezení v oblasti personální politiky, která nejsou ze zákona povinná, by mìla být obsažena ve vnitøním pravidle zaøízení, který je souèástí základní dokumentace zaøízení. Vedoucí zaøízení vede rozpis služeb, evidenci docházky, evidenci pøesèasù. Vnitøní pravidlo, týkající se pracovnì-právních vztahù, má obsahovat také – jak, kdy a kde se mohou zamìstnanci otevøenì vyjadøovat k pracovním podmínkám a jak budou jejich námìty øešeny. V našem zaøízení mají pracovníci možnost diskutovat pøímo s vedoucí nebo mohou své pøipomínky, názory nebo podnìty probrat na pravidelných poradách celého pracovního týmu, popø. využít schránky, do které mohou vhazovat své pøipomínky, názory, podnìty i anonymnì. Anonymita v tak malém a sehraném kolektivu, jako je náš, je témìø nemožná a také dost zbyteèná. Pøesto mohou podávat stížnost podle stížnostního øádu.

66

Stáøí je dar…

Personální èást

Profesní rozvoj pracovníkù a pracovních týmù Pracovníci v pomáhajících profesích se každodennì setkávají s nelehkými životními pøíbìhy lidí, které pøináší neustále nové, neopakovatelné situace. Pracovník je stále znovu a znovu stavìn do nové situace, v níž musí zjišovat, co uživatel potøebuje, rozhodnout se, nabízet úèinnou formu pomoci. Tak, jak se mìní potøeby uživatelù, mìní se pøístupy a formy pomoci. Je potøeba získávat nové znalosti a uèit se novým dovednostem. Možnost osobního profesního rozvoje dodává pracovníkùm potøebnou jistotu, že odvádìjí dobrou práci a uživatelùm je zajištìna dobrá pomoc. Je to také jeden z možných zpùsobù prevence vyhoøení. Možnost osobního rùstu, nauèit se nové vìci, získat další dovednosti je jedním ze základních motivaèních prvkù pracovníkù. Jednotliví pracovníci tvoøí pracovní tým. Dobré rozdìlení rolí v týmu, spolupráce, zastupitelnost v týmu jsou základem pro jeho fungování. Práce dobrého týmu se projevuje v pøístupu k uživatelùm, kteøí snadno rozeznají neshody a konflikty a citlivì vnímají negativní emoce pracovníkù. To mùže znaènì zhoršovat kvalitu poskytované služby.

Plán osobního rozvoje pracovníka Pro zpøehlednìní profesionálního rozvoje pracovníkù je úèinné zavést tzv. plán osobního rozvoje pracovníka, jasný pøehled èinností, které napomáhají k rùstu pracovníka – mùže zahrnovat: • formální vzdìlávání • samostatné vzdìlávání • výcvik • práci na projektech • úèast na stážích, konferencích, semináøích, kurzech • èetba odborné literatury, èasopisù, sledování nových informací o seniorech na internetu… Plán osobního rozvoje musí být vytváøen vedoucím zaøízení za aktivní úèasti pracovníka. Plán se obvykle vytváøí na bìžný kalendáøní rok a na jeho dodržování dohlíží pøímý nadøízený.

Hodnocení pracovníkù Hodnocení pracovníkù je dùležitou souèástí jejich osobního a profesionálního rozvoje. Hodnocení je efektivní jen tehdy, když je vyvážený prvek kontroly a podpory pracovníka a když je provádìno v souvislosti s hodnocením naplòování osobních cílù uživatelù. V zaøízení by mìlo existovat hodnocení: • pravidelné – je to hlavnì v rámci roèního cíleného rozhovoru, který vede vedoucí zaøízení s každým pracovníkem jednou roènì. Rozhovor nemá jen hodnotící prvky, ale je na základì hodnocení dosavadní èinnosti zamìøen i na nové urèení cílù jednotlivých pracovníkù s vlastními návrhy na jejich uskuteènìní, na prezentaci dalšího vlastního rozvoje, na uvìdomìní si vlastních silných stránek. Výsledkem je úprava pracovní náplnì a zadání termínovaných úkolù, na kterých se vedoucí s pracovníkem spoleènì dohodnou. Je to i podklad pro rozvoj a zkvalitnìní našich sociálních služeb (vychází se z potøeb uživatelù) na základì osobního profesního rozvoje každého pracovníka a za podpory vedení zaøízení; • nepravidelné – dle aktuální potøeby, napø. po ukonèení jednorázové akce (dobøe zorganizované sportovní hry, oslava výroèí založení zaøízení apod.). Vedoucí celou akci zhodnotí, ocení pøípravu a prùbìh, a upozorní i na negativní jevy, které akci provázely, a navrhne kroky k jejich øešení. V zaøízení by mìly fungovat i sebehodnotící procesy, kterých se úèastní celý pracovní tým. První èástí tohoto procesu je vyplnìní sebehodnotícího dotazníku. V další èásti se za pomoci konzultací Stáøí je dar…

67

Personální èást s odborníky zjistí nejsilnìjší stránky zaøízení a také oblasti, které zasluhují zvýšenou pozornost vedení zaøízení, a doporuèení na odstranìní nedostatkù. V naší organizaci existuje i sebehodnotící projekt, který jde napøíè všemi støedisky CHO. Urèení pracovníci jednotlivých støedisek (jsou to vìtšinou sociální pracovníci, kteøí byli na svém støedisku povìøeni zpracováváním Standardù) po jednodenním pobytu na jiném støedisku vypracují zprávu, ve které opìt urèí silné stránky hodnoceného støediska a upozorní na oblasti, na jejichž zlepšení by se mìl pracovní tým zamìøit. Je to dobrý zpùsob pøedávání profesních zkušeností mezi jednotlivými støedisky v rámci jedné organizace.

Rozvoj a zkvalitòování našich sociálních služeb Nejvìtší chybou je, když se vedení domnívá, že pracovníci, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli, nejsou schopni se podílet na pøípravì koncepcí ke zlepšení èinnosti zaøízení, protože je to pro nì pøíliš abstraktní. Proto má zaøízení tìmto pracovníkùm poskytnout možnost zapojit se do rozvoje a zkvalitòování poskytovaných sociálních služeb, protože právì oni jsou zdrojem inovací.

Komunikace v pracovním týmu Protože stacionáø je zaøízení, ve kterém je pomìrnì malý pracovní tým, je komunikace na všech úrovních pomìrnì snadná. Komunikace zahrnuje tyto oblasti: • pøedávání informací (nejèastìji jsou to informace o uživatelích, provozních záležitostech…) • øešení problémù (problémy se mohou týkat uživatelù, provozních podmínek, personálu…) • sdìlení rozhodnutí (vedoucí smìrem k ostatním èlenùm pracovního týmu) – v tomto pøípadì podøízení právem oèekávají, že s nimi budou rozhodnutí, týkající se jejich práce, konzultována Nejvhodnìjším èasovým prostorem pro komunikaci v rámci celého pracovního týmu jsou porady. Porady nesmí být formální záležitostí, ale místem, kde míra komunikaèní výmìny je vysoká, ale není živelná. Je podøízena pravidlùm, která si celý pracovní tým vytvoøil a jež je schopen respektovat. Jsou uvedeny ve vnitøním pravidle zaøízení. Porady by se mìly konat dostateènì èasto a pravidelnì. Povìøený pracovník poøizuje jednoduchý a pøehledný zápis, který obsahuje také pøehled úkolù s urèením osobní zodpovìdnosti konkrétních pracovníkù a termíny plnìní úkolù. Protože v našem zaøízení se celý pracovní tým, kromì vedoucí, vìnuje pøímé práci s uživatelem, není možné organizovat porady v dobì, kdy jsou v zaøízení uživatelé našich služeb. Nakonec jsme po dlouhém zkoušení všelijakých možností dospìli k tomuto výsledku: • porada pracovního týmu se koná jednou týdnì v dobì pøed pøíjezdem uživatelù (6.30 až 7.30) • ostatní dny ráno se koná operativní informaèní schùzka (7.00 až 7.30) Porady vedoucích støedisek s øeditelem CHO se konají jednou mìsíènì. Jedenkrát mìsíènì se konají také porady vedoucích zaøízení (støedisek) v rámci tzv. sekce (sekci tvoøí støediska s podobným zamìøením). Nejdùležitìjší informace z tìchto porad pøedává vedoucí zaøízení svým podøízeným. Ze všech porad i z operativní informaèní schùzky existuje pøehledný, jednoduchý zápis (vèetnì úkolù a termínù plnìní), který je k dispozici všem pracovníkùm. V rámci celé pracovní doby probíhá podle potøeby také komunikace mezi jednotlivými pracovníky nebo rozhovor vedoucího s jednotlivým pracovníkem, popø. skupinou pracovníkù. Komunikace mùže mít také písemnou formu, napø. pøedávání informací, se kterými je tøeba pracovníky operativnì seznámit. Zapíše se do sešitu – tzv. „Tok informací“, který je k tomuto úèelu urèen.

68

Stáøí je dar…

Personální èást Napø. probíhá-li kolektivní aktivizaèní program, není možné rušit úèastníky pøedáváním vzkazù typu: paní Nováková už je doma z nemocnice, ale pøijde až pøíští týden. Pøesto je to vzkaz, který každého pracovníka zajímá, není ale „akutní“, a bylo by nepøíjemné, aby se k pracovníkùm nìjakým opomenutím nedostal. Proto je zapsán a pracovníci, kteøí byli pøi kolektivní aktivizaci pracovnì zaneprázdnìni, mají povinnost po skonèení programu nahlédnout do sešitu, jestli tam nepøibyl vzkaz urèený i jim. Další možností písemné komunikace je umístìní vzkazù na nástìnku, hlavnì v pøípadì, kdy jde o vzkazy, které se týkají všech a mají dlouhodobou platnost, (napø. den a hodina v týdnu, kdy øeditel organizace bez objednání pøijímá podøízené, kteøí s ním potøebují mluvit) nebo do boxù, oznaèených jménem pracovníka v pøípadì, že se jedná o vzkaz pro jednotlivce (tento zpùsob je vhodný napø. pro komunikaci s øidièem, který je v zaøízení pøítomen jen malou èást své pracovní doby). Tyto písemné zpùsoby komunikace pøedpokládají urèitou kázeò a zodpovìdnost všech pracovníkù, která se ale bìhem krátkého èasu stane samozøejmostí. Aby se pracovní tým mohl plnì vìnovat svým pracovním povinnostem a zamezilo se zbyteèným dotazùm a dohadùm, je nutné, aby každý pracovník vìdìl, které situace mùže øešit sám a ke kterým rozhodnutím potøebuje vyjádøení nebo souhlas vedoucího. Ve vìtší organizaci je nutné, aby každý pracovník znal také zpùsob komunikace s tìmi, kteøí nìjakým zpùsobem „zastøešují“ èinnosti jednotlivých støedisek, napø. se mzdovým úèetním, personalistou, øeditelem organizace apod. V naší organizaci se informace mezi jednotlivými støedisky nebo mezi jednotlivými pracovníky øeditelství (úèetní, personální, PR, FR apod.) a pracovníky støedisek pøedávají nejen telefonicky, ale i pomocí elektronické pošty (e-mail), protože všechna støediska mají zajištìný pøístup na internet a k e-mailové poštì. Je to èasovì výhodný a efektivní zpùsob komunikace, ale mnohdy nemùže nahradit osobní kontakt, který by mìl být prioritní.

Oceòování pracovníkù Nejbìžnìjším zpùsobem ocenìní práce jsou peníze. Urèitì znáte nìkolik vtipù na toto téma. Ale také zároveò víme, že pracovníka mùže vedoucí ocenit nejen finanènì, že existují i jiné formy odmìny, které jsou také motivací k odvádìní kvalitní práce. K motivaèním faktorùm patøí napø.: • pøíležitost k osobnímu rùstu (nabídka dalšího vzdìlávání…) • zajímavá práce • dobré vztahy mezi kolegy • možnost povýšit • zasloužené uznání za dobøe odvedenou práci (pochvala) • pocit zodpovìdnosti • dobré pracovní podmínky Dùležitou roli hraje zejména ocenìní pracovníka nadøízeným. Dobré pracovní podmínky v kombinaci s dobrými vztahy mezi kolegy a zajímavou prací dovedou vytvoøit i malé zázraky. Odpovìdnosti se nìkteøí lidé bojí, ale pro vìtšinu lidí je pocit odpovìdnosti nutný, posiluje jejich zdravé sebevìdomí – kdo by se chtìl nechat stále vodit za ruèièku? Když loni v záøí nastoupil do naší organizace nový øeditel, jeden z jeho prvních pøíkazù vedoucím støedisek byl: „Chvalte podøízené!“ Brali jsme to trochu s humorem, ale funguje to. Dnes si už èasto uvìdomuji, že je potøeba dìkovat a chválit i za tzv. samozøejmosti.

Systém dalšího vzdìlávání pracovníkù I když byli pracovníci dobøe vybráni a jejich kvalifikace odpovídá aktuálním potøebám uživatelù, je potøeba vìnovat pozornost dalšímu vzdìlávání. Potøeba rozvíjet znalosti a dovednosti vzniká na základì celé øady skuteèností: Stáøí je dar…

69

Personální èást • • • •

zavádìní nových metod práce zmìny v pøístupu k uživatelùm vznik nových funkcí zavádìní systému kvality do praxe, napø. Standardy kvality sociálních služeb

Plán dalšího vzdìlávání pracovníkù se odvíjí od plánù osobního rozvoje jednotlivcù v pracovních týmech. Zaøízení musí mít plán dalšího vzdìlávání pracovníkù, který je vytváøen spoleènì se všemi pracovníky (VP). Plán nesmí být formální, vybíráme z nabídek jednotlivých školicích støedisek to, co nás zajímá a co je pro naše zaøízení pøínosem. Vzdìlávacích akcí se úèastní nejen vedoucí, ale i ostatní pracovníci. V naší organizaci je pracovník povinen si nepøetržitì zvyšovat kvalifikaci a svoji práci vykonávat podle nejlepších dostupných odborných poznatkù. Prokázaná neznalost a neopodstatnìné nevyužívání odborných pravidel a zejména Standardù práce je ze strany zamìstnance hrubým porušením pracovních povinností. Charita umožòuje svým pracovníkùm podle svých finanèních možností úèast na vzdìlávacích akcích poøádaných jinými subjekty (kurzy, semináøe, rekvalifikace, školy – dále jen školení), a to po doporuèení vedoucího støediska, kde zamìstnanec pracuje, a se souhlasem øeditele. Zamìstnanci poskytne Charita Opava volno z pracovní doby s náhradou mzdy, proplatí jízdné, školící poplatek, stravné a ubytování. Se zamìstnancem sepisuje (podle vnitøního pravidla o vzdìlávání) Dohodu o pracovním závazku, kterou se ošetøí finanèní vyrovnání mezi CHO a zamìstnancem v pøípadì ukonèení pracovního pomìru ze strany zamìstnance. Dobrovolníkovi poskytne Charita zpravidla úhradu poplatku za školení, jízdné, stravné a ubytování. Vzhledem k nezbytnosti kontinuálního zvyšování odbornosti všech pracovníkù Charity Opava je každý zamìstnanec, který se úèastní se souhlasem nadøízených odborného školení, semináøe nebo výcviku, povinen do pìti pracovních dnù po návratu na pracovištì pøedat získané poznatky spolupracovníkùm pomocí struèné pøednášky – „miniškolení“. Jako podklad mùže sloužit i zpráva ze služební cesty. Každý pracovník CHO má svùj prùkaz odbornosti (portfolium), do kterého se zapisuje a potvrzuje úèast na vzdìlávacích akcích a na stážích. Centrální evidence dalšího vzdìlávání zamìstnancù je v povinnosti personálního oddìlení CHO.

Podpora všech èlenù pracovního týmu Pracovníci v sociálních službách musí uplatòovat nejen odborné znalosti a dovednosti, ale také lidský a vnímavý pøístup k lidem, kterým služby poskytují. Osudy uživatelù se jich pak lidsky dotýkají a to èiní práci v sociálních službách nároènou a mùže dojít k vyhoøení pracovníkù.

Syndrom vyhoøení (SV) burn-out syndrome Kromì syndromu vyhoøení se také mùžete setkat s názvy jako syndrom vypálení nebo syndrom vyprahlosti. Rozdíly mezi tìmito pojmy nejsou. Je to stav zapøíèinìný dlouhotrvajícím stresem u profesionálù (stres vzniká, když se naše životní cíle již nekryjí s našimi potøebami). Pøepracovanost, odchod od pracovních povinností, neschopnost vcítit se ve službì do problémù a radostí uživatele, negativní pøístup k sobì i k druhým a k práci, vyèerpanost až na podstatu bytí. Do této situace se mùže dostat každý pracovník denního stacionáøe. Proto je nutné této situaci pøedcházet, využívat úèinnou prevenci vyhoøení. Obecnou pøíèinou vyhoøení jsou zvláštní nároky, které na pracovníka klade intenzivní kontakt s lidmi využívajícími sociální služby. Pøíèiny: • profil osobnosti (dispozice) • rodinné pomìry pracovníka 70

Stáøí je dar…

Personální èást • pracovní podmínky pracovníka. Pøíznaky: • emocionální vyèerpání (tíseò, beznadìj) • snížení pracovního výkonu (únava, negativní postoje) • deprese, depersonalizace (izolace), zmìny chování. Psychické pøíznaky Hlavní pøíèinou vyhoøení je pocit bezmocnosti. Vyhoøení je ztráta motivace zpùsobená pocitem bezmocnosti. Vyhoøení je nemocí duše, ztrátou smyslu života. K vyhoøení nedojde pøes noc, jde o kumulativní prùbìh. Malé varovné signály mohou pøerùst v hlubokou a trvající hrùzu z toho, že èlovìk má jít do práce. Varovnými signály mohou být: • negativní emoce • interpersonální problémy • citové uzavøení • zdravotní problémy • pokles výkonnosti • pokles tvoøivosti a originality • bludný kruh Pøevažující situace v zamìstnání, které vyvolávají vyhoøení: • Kritiètí nadøízení – ve vìtšinì situací vyhoøení chybí pozitivní zpìtná vazba. • Perfekcionismus. • Práce s puntièkáøem – jejich kritika a neustálá sebekritika mùže být velmi demotivující. • Nedostatek uznání – pøíliš mnoho nadøízených šetøí svým uznáním a pochvalami. Nahlodat nadšení pro práci tak mùže také nedostatek uznání. • Neodpovídající finanèní ohodnocení – subjektivnì vnímané špatné „ohodnocení“ mùže vést až k nepøátelskému postoji, zvl᚝ když jsou práce a osobní hodnoty ve vzájemném rozporu, když je ocenìní vnímáno jako nespravedlivé v porovnání k jiným. • Práce neodpovídající kvalifikaci pracovníka. • Nejasnost, nedostatek informací – s nedostatkem informací o práci a o tom, co se od zamìstnance oèekává, lze jen tìžko úspìšnì pracovat. • Úkoly bez konce – lidé, kteøí pracují pod nepolevujícím tlakem nebo s uživateli, kteøí se nelepší, se mohou cítit bezmocní. Když se cítíme bezmocní, protože nemùžeme situaci zmìnit, potom je vyhoøení skuteèným nebezpeèím. • Nesplnitelné úkoly – u nesplnitelných úkolù je jasné, co se od nás oèekává – jen není možné to udìlat. S rùznými variantami se setkávají pracovníci ve službách každý den. • Nevyléèitelní uživatelé – když sociální pracovníci nemohou udìlat nic, mají velké množství uživatelù se skoro neøešitelnými problémy, mohou se obrátit proti uživatelùm. Dùsledkem snahy vyrovnat se s tímto problémem je vyhoøení. • Nesluèitelné požadavky – splnìní jednoho vyluèuje splnìní druhého. Neexistuje žádný zpùsob, jak byste mohli vyhrát. Èlovìk se v takových situacích, kdy stále prohrává, bude snažit jen po urèitou dobu a potom se vzdá. • Konfliktní role – vykonávám dvì role, které se vyluèují, nesluèují se. Èlovìk má více rolí s rozliènými požadavky. • Konflikt hodnot – mùžete vìøit tomu, co dìláte, a snažit se odvést dobrou práci, ale pøesto, kamkoliv pøijdete, narážíte na kritiku. Morální hodnoty, hodnoty víry a duchovního zamìøení sociálního pracovníka se dostávají do rozporu s pracovní kariérou. Výhra je pøekážkou. • Pocit zbyteènosti – nìkdy vede cesta k vyhoøení pøes úspìch. Odmìny a materiální zabezpeèení nepøinášejí trvalý pocit uspokojení, v který lidé doufali. Toto je nejzáludnìjší forma vyhoøení. • Pracovní pøetížení – znamená, že máme více práce, než kolik mùžeme v daném èase zvládnout. Tento stav je fyzicky stresující.

Stáøí je dar…

71

Personální èást • Byrokracie – pokaždé, když pracujete v situaci, ve které cítíte, že na ni máte malý nebo žádný vliv, riskujete vyhoøení. • Nedostatek schopností. • „Šok z praxe“ nebo napø. jeden muž v kolektivu žen (muži mají jiný zpùsob myšlení, komunikace a vìci banálního charakteru je nezajímají). Žádný z pøíznakù se neobjeví jako varující signál v raných stadiích. Je zde jenom slabý hlodající vnitøní hlas, který øíká: „Mùj život nemá smysl.“

Prevence vyhoøení Je potøeba osvojit si nìkteré životní postoje, nauèit se a uskuteèòovat v životì nìkteré zásady. Vycházíme z toho, že i pracovník v sociálním zaøízení, tedy i v denním stacionáøi, má základní potøeby ve ètyøech (již známých) rovinách: • tìlesné: – udržení vlastní fyzické kondice, napø. vhodným kondièním cvièením – dostateèný spánek – profesionální pøístup pøi fyzické manipulaci s uživatelem – šetøit si vlastní klouby, páteø i svaly • duševní: – plné ztotožnìní se s cílem zaøízení – umìt lidem pomoci, ne je mìnit – nauèit se øíkat „ano“, ale i „ne“ (Když nikdy neøekneme „ne“, jakou hodnotu má pak asi naše „ano“?) – vedoucí vhodnì motivuje personál – relaxace – najít si „svou“ relaxaèní metodu – pozitivní myšlení – uchovat si pøi práci nadhled, neztotožòovat se s osudy uživatelù, jen se do nich vcítit – neživit v sobì nerealistická oèekávání – mít „koníèka“ nebo jinou aktivitu jako kompenzaci psychického vypìtí v práci se starými lidmi (napø. práce na zahradì, práce pro druhé ve farnosti) – nenechat se rozrušit tím, že se druzí nechovají podle našich pøedstav – nauèit se øíkat radìji „rozhodl jsem se“ než „musím“ a také øíkat radìji „nechci“ než „nemohu“ – humor (èasto a rád se radovat i z malièkostí, smát se a hrát si) • spoleèenské: – dobré rodinné zázemí – dobré zázemí v pøátelských vztazích i mimo pracovištì – dobré interpersonální vztahy – jít se všemi spolupracovníky za stejným cílem – dobøe zvládnutá komunikace se spolupracovníky, uživateli i jejich rodinnými pøíslušníky • duchovní: – zachovat si smysl pro pøirozenou krásu života – vytìsnit negativní a zbyteèné emoce – u vìøících žít život z víry – relaxace modlitbou Supervize V boji proti vyhoøení je velmi zajímavé a úèelné používat kvalitní systém supervize. Je to èinnost, pøi které prostøednictvím zamìøeného pozorování a cílených otázek uvažujeme nad kvalitou péèe o uživatele. Zabývá se jednak tím, co dobrému výkonu profese pøekáží, jednak tím, co mu napomáhá. Supervize se vztahuje k cíli naší práce. Zamìøuje se pøitom pøevážnì na proces, jakým daného cíle dosahujeme, a na vztahy, které jsou v pomáhajících procesech tím nejdùležitìjším prostøedkem, kterým naplòujeme naše cíle. Supervize mùže probíhat v týmu, individuálnì nebo ve skupinì a splòuje zpravidla tøi rùzné úlohy. Obsahuje složku: • podpory (nadhledu) – zamìøuje se na vyrovnávání se s emoènì nároènými situacemi pøi práci s uživatelem 72

Stáøí je dar…

Personální èást • kontroly (dohledu) – spoèívá ve formování postojù v souladu s etickými požadavky profese • vzdìlávání – vytváøí pøíležitosti, aby pracovníci mohli rozvíjet své profesní dovednosti, získávat nové znalosti a utváøet nové postoje k uživatelùm. Supervizi provádí odborník, pøichází do zaøízení zvenku – externí supervize. Nìkterá zaøízení používají také vnitøní (interní) supervizi. Provádí ji vycvièený pracovník zaøízení, který není v pozici nadøízeného vùèi supervidovaným. Pøedpokladem úspìšné supervize je stanovení zakázky pro supervizora, jednoznaèné stanovení jeho kompetencí a odpovìdností. Supervize by mìla být pravidelnou souèástí rozvoje pracovníkù a organizace. Supervize je úèinná, pokud všichni pracovníci: • vìdí, proè se supervize zúèastòují • podílejí se na formulaci kontraktu se supervizorem • vìdí, jakým zpùsobem si mohou o supervizi požádat • vìdí, jaký má tento proces úèel a smysl Nìkdy trvá dlouho, než pracovník supervizi „pøijme“, než pøipustí, že mu pomáhá. Ještì malé upozornìní: formuláø na poskytnutí finanèních prostøedkù na bìžný provoz zaøízení ze státního rozpoètu obsahuje èást o supervizi ve vašem zaøízení a je nutné ji vyplnit. Videotrénink interakcí Také videotrénink interakcí nám umožòuje objevit slabiny v naší práci s uživatelem a mùže nám pomoci pøi „vylepšení“ našich interpersonálních vztahù. Pomocí videokamery se natoèí konkrétní èinnost pracovníka s uživatelem, následuje promítání, pøi kterém pracovník analyzuje po krátkých èasových úsecích (napø. pìti vteøinách) svou práci. Je odborníkem veden k tomu, aby sám vyhodnotil svou èinnost, popø. našel slabá místa (chyby) a vyhodnotil svoje chování, odnesl si „návod“ na zlepšení. Zkoušeli jsme v našem zaøízení tuto metodu, je hodnì zajímavá, trochu finanènì nároèná a má jeden háèek – málokdo z pracovníkù pøistoupí na to, aly se nechal nafilmovat a potom se na sebe kriticky díval. Ale mohu øíct, že výsledek (jedna pracovnice nakonec pøistoupila na spolupráci) byl obdivuhodnì jasný a pøehledný. Balintovská skupina Další aktivita, která nám pomáhá udržet nadhled a analyzuje naše èasto mimovìdomé emoèní reakce na uživatele nebo i spolupracovníka, je balintovská skupina. Svou funkci mùže plnit jen tehdy, pokud je vytvoøena atmosféra, v níž je možné pomìrnì široké svìøování. Takový požadavek témìø vyluèuje, aby frekventanty jedné skupiny byli blízcí spolupracovníci. Materiál z balintovské skupiny se nemá dostat do úrovnì pracovních vztahù, aby je nekomplikoval. Skupina má být vedena zkušeným vedoucím. Další zpùsoby prevence vyhoøení Proti vyhoøení se mùžeme úèinnì bránit i všemi druhy dodatkového studia naší problematiky, napø. úèastí na kurzech, postgraduálním studiem, èetbou odborné literatury a èasopisù, úèastí na semináøích, konferencích, sdìlováním si zkušeností s pracovníky podobných zaøízení, popø. odbornými stážemi doma i v zahranièí. Objevujeme tak v naší práci „nové horizonty“, které brání ustrnutí ve vývoji našich interpersonálních vztahù a vztahù k uživatelùm. Nejdùležitìjší pro pracovníka, který v sociální oblasti pracuje pøímo s uživatelem a také v boji proti vyhoøení, je: • neztratit empatii (vcítìní se) a pøipomínat si, že jeho životní cíle se liší od cílù dezorientovaných seniorù, že se nesmí ztotožnit s životním osudem uživatele • udržet si odstup a nadhled (stát pevnì nohama na zemi) • neztratit optimismus (uplatòovat v pracovním kolektivu i vùèi uživatelùm laskavý humor) Plán prevence vyhoøení je souèástí vnitøních pravidel zaøízení. Stáøí je dar…

73

Personální èást

Dobrovolníci Dobrovolníci jsou dùležitými spolupracovníky, zamìstnanci se s nimi snaží udržovat pozitivní vztahy. Tato èást vám má pomoci uvìdomit si, jak získat dobrovolníky pro vaše zaøízení. • Rozdìlení dobrovolníkù podle toho, jakým zpùsobem s námi zaèínají spolupracovat: – pøicházejí k nám za nìjakým známým, chtìjí pomáhat, ale neví jak – pøicházejí za vedoucím stacionáøe, protože mají zájem o dobrovolnickou práci na urèitém projektu, mají svoji pøedstavu (napø. práce se seniory) a vybrali si naše zaøízení – nepøicházejí k nám sami, jsou námi osloveni a požádáni o spolupráci (mají pro nás zajímavou profesi, kterou potøebujeme) a odpoví kladnì (napø. knìz poskytující duchovní službu uživatelùm) – nepøicházejí sami, jsou do dobrovolnické práce „vtaženi“ pracovníkem stacionáøe, tøeba svým manželem, manželkou, dìtmi… a rozhodnou se pomáhat • Rozdìlení dobrovolníkù podle jejich životní situace a potøeb: – jsou nezamìstnaní (v produktivním vìku) a snaží se alespoò nezištnì nìkomu pomáhat – jsou nezamìstnaní (v produktivním vìku, èasto èerství absolventi odborných škol se sociálním zamìøením) a snaží se pøes dobrovolnickou èinnost ukázat svoje kvality a získat tak zamìstnání, nebo jen praxi – jsou v dùchodovém vìku a potøebují naplnit svoji potøebu nìkomu pomáhat, hledají spoleèenství lidí, kterým mohou udìlat radost, potøebují mít pocit, že nìkam patøí, nìkdo je potøebuje, nìkomu mohou nìco sdìlit a pøedat – jsou v dùchodu a chtìjí nebo potøebují si pøivydìlat a volí dobrovolnickou práci jako prostøedek k získání kontaktù. I tato skupina podle našich zkušeností existuje. Pokud zjistí, že nebudou finanènì odmìnìni, brzy odcházejí, nebo se jim i tato neplacená èinnost zalíbí a zùstávají. – dobrovolníci, kteøí pøicházejí do našeho zaøízení v rámci rekvalifikaèního kurzu ÚP Opava Existuje velká skupina lidí všech vìkových kategorií (i dìti a studenti), rùzného vzdìlání, rùzných profesí atd., kteøí v sobì nesou potøebu nìkomu pomoci, ale ještì si to neuvìdomují, ještì nenarazili na informaci o organizaci, ve které by mohli pomáhat. Tato skupina je urèitì nejvìtší, jsou v ní pro nás skryty nepøedstavitelné rezervy, musíme se nauèit tyto lidi vyhledávat a pracovat s nimi, najít zpùsob jak je upoutat, motivovat, jak je „vychovávat“, jak jim pøiblížit možnost „nìkomu pomáhat s nìèí (s naší) pomocí“ – je to práce nároèná a odborná, ale mùže pøinést velký užitek, a to nejen pro naše zaøízení, ale i pro nì. Práce s dobrovolníky: Chování ze strany zaøízení (pracovního týmu): • zaøízení má urèena pravidla pro „morální“ hodnocení dobrovolníkù pøed nástupem (chrání tak zájmy svých uživatelù) • dobrovolník musí mít ze strany zaøízení jasnì stanovená práva a „povinnosti“ (zabrání se tak pozdìjším nedorozumìním) • dobrovolníky musíme umìt motivovat • mìli by být odmìnìni (odmìna není finanèní), formy odmìn jsou od veøejného podìkování za spolupráci až tøeba po možnost poskytnou dobrovolníkovi úèast na vzdìlávacím kurzu nebo semináøi Chování ze strany dobrovolníkù: • mají mít pozitivní vztah ke starým lidem • ztotožnit se s filosofií zaøízení (posláním a cíli) • musí být komunikativní, optimistiètí, empatiètí • nemìli by do stacionáøe vnášet svoje osobní problémy a vyžadovat jejich øešení • musí dodržovat bezpeènostní pøedpisy zaøízení • musí respektovat denní èasový plán – pøicházejí jen po domluvì se zamìstnancem, který je k tomu v zaøízení urèen

74

Stáøí je dar…

Personální èást Èinnost dobrovolníkù v zaøízení je podmínìna nejen vnitøními pravidly, která si vytváøí pracovní tým zaøízení, ale také požadavky poskytovatelù finanèních zdrojù (napø. kraj, ministerstvo…). Musí se však vždy øídit pøedevším platnými zákonnými normami. Rizika práce s dobrovolníkem a jejich nìkterá øešení Práce s dobrovolníky je velmi citlivá oblast, vyžadující zkušenost v problematice mezilidských vztahù. Èinnost dobrovolníka musí být pro obì strany, stacionáø (pracovní tým a uživatele) i dobrovolníka, pøínosem a ne zátìží. Pokud tomu tak není, vzniká tìžko øešitelný problém, který vyžaduje radikální øez. Øešení mùže být pro dobrovolníka velmi bolestivé a stresující. Pro zaøízení pak mùže mít negativní následky napø. v tom, že bývalý „neúspìšný“ dobrovolník trousí zkreslené informace o zaøízení a tím narušuje jeho dobrou povìst. Pozor na to, dobrá povìst se lehce ztratí, ale tìžce se získává zpìt. Proto je nejvhodnìjší, aby dobrovolník pøicházel na doporuèení nám známé osoby, nebo byl vyslán organizací, která zprostøedkovává dobrovolnickou èinnost v regionu. Dobré je také pøizvat k této èinnosti lidi, kteøí ve stacionáøi pracovali, odešli tøeba do invalidního nebo starobního dùchodu a mají k zaøízení pozitivní vztah. Evidence dobrovolníkù Dobrovolníky evidujeme, sepisujeme s nimi dobrovolnickou smlouvu a evidujeme jejich odpracované hodiny: • seznam dobrovolných spolupracovníkù – jméno a pøíjmení – telefonní kontakt (domù i do práce) – èinnost, kterou budou vykonávat • dobrovolnická smlouva – formuláø je pro všechny dobrovolníky jednotný – dobrovolník vyplní své iniciály, èinnost a èetnost docházení a po podepsání vedoucím ji podpisuje i dobrovolník – vyplnìné a podepsané smlouvy se evidují (jen evidované dobrovolníky vykazujeme v žádostech o finanèní pøíspìvek na bìžný provoz zaøízení) • evidence hodin odpracovaných dobrovolníky – vyhotovuje se mìsíènì – podklady slouží pro závìreèné celoroèní vyhodnocení dobrovolnické práce i èinnosti zaøízení (pøi vyhodnocení získaných finanèních prostøedkù a do Výroèní zprávy)

Stáøí je dar…

75

Provozní èást Sociální služby by mìly být poskytovány s ohledem na to, pro jakou cílovou skupinu uživatelù byly zøízeny.

Výbìr budovy a prostorové pøedpoklady stacionáøe Nejen samotný proces, ale také prostøedí a vybavení prostor zaøízení urèuje kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Zaøízení má odpovídat svým charakterem životnímu stylu lidí, kteøí jeho služby využívají. Pokud si položíme otázku, jaké prostøedí chceme pro uživatele v denním stacionáøi vytvoøit, tak odpovìï by mìla znít: „Prostøedí se vstøícnou atmosférou, velmi podobné domácímu prostøedí, aby se u nás staøí lidé cítili dobøe.“ Je to také dùležité pro rodinné pøíslušníky, kteøí nechtìjí své blízké odkládat do institucí a jsou naopak spokojeni, když se pøesvìdèí, že jejich blízcí tráví svùj èas v pøíjemném a domácím prostøedí. Èasto v rozhovoru s rodinným peèovatelem slyšíme: „Do domova dùchodcù? Nikdy!“ A vzápìtí: „Nevím co si poèít…, už na to nestaèím…, je to tak nekoneèné a vyèerpávající… myslíte, že by u vás…?“ Když budete hledat, snažte se myslet na ty, pro které hledáte.

Výbìr budovy Stacionáø je možné zøídit ve starší budovì jednoduše upravené a øádnì k tomu úèelu zkolaudované. Výhodou tohoto postupu jsou nižší náklady. Nabízí se využít napø. bývalou školku nebo jesle. Budova bývá umístìna v zahradì s pøíjezdem až ke vchodu a bezbariérovým pøístupem. Klub je umístìn v západní èásti minoritského kláštera v pøízemí, má bezbariérový pøístup a pøíjezd krytým prùjezdem až ke vchodu. Pokud je stacionáø umístìn v poschodí, musí být k dispozici výtah pro vozíèkáøe. Pøedpokládáme, že vìtšina uživatelù má èásteènì omezenou pohyblivost a používá hùlku, francouzské hole, chodítko nebo i vozíèek. Bezbariérový vstup i bezbariérové vnitøní prostory jsou proto pøirozenou podmínkou pro úspìšné provozování stacionáøe. Celkovì by mìla budova i okolí pùsobit optimistickým dojmem, protože už i vnìjší vzhled zaøízení je nejen dùležitý pro uživatele, ale je i prvkem, který dobøe prodává vaši sociální službu. Zanedbaná zahrada, páchnoucí odpadky pøed vchodem a podobné nepøíjemnosti zájemce znechutí a odradí. Atmosféra a vzhled denního centra jsou dùležité pro: • uživatele, kteøí potøebují pìkné prostøedí, v nìmž mohou strávit klidný a pøíjemný den Nìkteøí uživatelé se u nás cítí tak dobøe, že jim opakovanì vysvìtlujeme, proè u nás nemohou zùstat pøes noc a natrvalo. Je pravdou, že se jedná pøevážnì o seniory, kteøí nemají dobré rodinné zázemí. • rodinné peèovatele, kteøí si mohou odpoèinout nebo v klidu plnit své pracovní povinnosti bez pocitu viny, že se o své blízké nestarají Na „prùzkum“ našeho zaøízení pøicházejí pøevážnì rodinní peèovatelé (pøíbuzní) zájemcù o naši službu. Pøi odchodu s hlavou naditou informacemi o našem zaøízení èasto slyšíme slova díkù za

Stáøí je dar…

77

Provozní èást pøijetí a také slova uznání, která vycházejí z toho, co u nás vidìli. Vìtšina je mile pøekvapena, že nìco takového v Opavì existuje. Žádný informaèní leták nenahradí osobní prožitek. Vždy zveme zájemce po telefonu k osobní prohlídce zaøízení a nabízíme i nìkolikahodinový pobyt pro zájemce i rodinného peèovatele. • pracovníky stacionáøe, protože jejich práce s uživateli je velmi nároèná, i oni mají právo na pøíjemné prostøedí Pracovní tým bude plnit své povinnosti s vìtším optimismem a nasazením v pøíjemném prostøedí, které mùže i spoluvytváøet.

Prostory stacionáøe Prostory stacionáøe mùžeme rozèlenit na: – vstupní prostory – chodby • prostory urèené uživatelùm – hlavní denní místnost – jídelna – odpoèívárna – šatna pro uživatele se zádveøím pro vozíèky – místnost pro návštìvy uživatelù – pøípadnì další terapeutická místnost • prostory pro pracovníky – kanceláø – místnost pro rozhovory se zájemci o sociální službu a s rodinnými peèovateli – èajová kuchyò – místnost pro personál, šatna – úklidová místnost a sklad • sociální zaøízení a místnosti pro poskytování nìkterých nadstandardních služeb – toalety pro uživatele (minimálnì dvì) a koupelna s bezbariérovým WC – místnost pro kadeønici, pedikérku a maséra • zahrada nebo dvùr Vstupní prostory Uspoøádání vstupu do denního stacionáøe je velmi dùležité. Dojem ze zaøízení se vytváøí již pøi vstupu. Je úèelné, aby auto s uživateli mohlo zajet co nejblíže ke vstupním dveøím a aby byl pøístup od auta krytý støíškou proti špatnému poèasí. Vstup by mìl být pohodlný i pro uživatele s chodítkem nebo na vozíèku, musí být bezbariérový, opatøený zábradlím a neklouzavým povrchem, pøípadnì speciálním kobercem pro oèistu vozíèkù. Vchod (východ) ze stacionáøe by mìl být umístìn tak, aby pracovníci vidìli, kdo do stacionáøe pøichází, a kdo odchází a mohli tak pøedejít nežádoucím odchodùm uživatelù. Pøestože obava pøed „útìkem“ uživatelù s demencí je odùvodnitelná, není možné zamykat únikové východy. Pro vìtší klid pracovníkù stacionáøe je možné použít zvukové signalizace pøi otevøení východových dveøí. V nìkterých zaøízeních zakrývají dveøe závìsem, aby zbyteènì „nelákaly“ dezorientované uživatele, nebo umisují nefunkèní kliky nad tu pravou, aby nebylo otevøení dveøí tak jednoduché. Za ideální se považuje, když z prostorù stacionáøe je možno vycházet do uzavøené zahrady, která zajišuje procházejícím se seniorùm pocit volnosti a zároveò je zárukou bezpeèí. Vhodné je vycházet na terasu s nízkou uzamykatelnou ohrádkou, která je nenápadná, uživatele nedráždí a pøitom splòuje požadavek jejich ochrany.

78

Stáøí je dar…

Provozní èást Pokud naši sobìstaèní uživatelé chtìjí odejít (napø. na nákup), musí podepsat prohlášení o tom, že na vlastní žádost opouštìjí na nìjakou dobu naše zaøízení. Chodby V ideálním pøípadì by ve stacionáøi nemìly být chodby. Pokud zde jsou, je tøeba, aby byly dostateènì široké a dobøe osvìtlené, aby se na nich mohli bezpeènì pohybovat uživatelé s chodítkem nebo na vozíèku. Dùležitá jsou také madla na stìnách k pøidržení. Uspoøádání by mìlo minimalizovat problémy uživatelù s hledáním cesty a zamezit pøístup na nevhodná místa. V našem stacionáøi nemáme chodby, jen malou pøedsíòku, která je dobøe zaèlenìna do celého komplexu a uživatelé opravdu „nemají kde bloudit“. Je také dobré, aby si personál navykl, že seniory s pokroèilou demencí musí doprovázet na WC, i když nepotøebují asistenci pøi použití zaøízení. Po vykonání potøeby je ale vhodné dohlédnout na umytí rukou (tøeba pouze upozornìním), protože lidé s demencí to mohou opomenout. Pracovnice potom pomùže uživateli znovu najít jeho místo (køeslo). Hlavní denní místnost Jedná se o prostory, ve kterých tráví uživatelé i pracovníci pøevážnou èást dne. Místnost by mìla být dostateènì prostorná (ale ne šalanda), pøehledná a dobøe osvìtlená, vymalovaná jemnými odstíny teplých pastelových barev. Podlaha by mìla být krytá jednobarevným, dobøe udržovatelným kobercem, který dává pocit útulnosti a tepla od nohou. Nejvhodnìjší je situovat tuto místnost na východ, protože ranní slunce (hlavnì v létì) není tak ostré a je pøíjemné, když uživatelé ráno pøicházejí do proslunìné místnosti. Proti zimnímu nízkému slunci je tøeba použít žaluzie, nejvhodnìjší jsou textilní, které zároveò zútulní celou místnost. Je vhodné celou místnost (i za pomoci uživatelù) vkusnì a pøíjemnì vyzdobit (žádné infantilní prvky nebo kýè). Souèástí denní místnosti by mìlo být i zákoutí pro terapeuta. Nejdùležitìjším vybavením místnosti je stùl a židle, popø. køesla. Stùl by mìl být kruhový, aby každý uživatel mìl pocit stejné sounáležitosti. Pokud místnost není dostateènì velká, mùže kruhový stùl nahradit nìkolik podlouhlých stolù, seøazených tak, aby ke každému køeslu byl snadný a rychlý pøístup. Každý uživatel by mìl mít svoje místo, je to potøebné pro lepší orientaci. Rozmístìní uživatelù kolem stolù vyžaduje zkušenost a cit pro jejich potøeby. Pokud máme v denní místnosti kolem stolu køesla, musí být výška stolu pøizpùsobena jejich výšce. Sedací nábytek musí být pevný, protože váha a zpùsob usedání seniorù by lehká køesílka nebo židlièky brzy „odrovnal“. Na této èásti vybavení není možné šetøit. Nejlépe se nám osvìdèila speciální „senior“ køesla, která jsou dostateènì pevná, mají hygienickou vložku na sedací èásti a jejich potah je snímatelný a dá se prát v praèce. Mají dostateènì vysoká opìradla, rovnou sedací plochu, jsou anatomicky tvarovaná a mají pružinové polohovací zaøízení. Tím umožòují odpolední siestu v køeslech, protože jen málokterý senior se dá pøesvìdèit k odpoèinku na lùžku. Ke køeslùm lze dokoupit také podnožku, za kterou jsou nám vdìèní hlavnì ti, kterým nesvìdèí mít celý den nohy spuštìné dolù. Dvì køesla mají ještì dodatkové pružinové zaøízení, které napomáhá k lepšímu vstávání z køesla. Pokud se používají židle, musí mít dostateènì vysoká opìradla, musí být polstrované, dobøe anatomicky tvarované, s opìrkami rukou. Pro seniory menší postavy je vhodné vyrobit jednoduché podnožky na míru. Další nábytek v denní místnosti mùže být sestaven z rùznì variabilnì sestavitelných skøínìk nebo polic, hlavnì pro uchovávání potøeb k aktivizaci a pro umístìní kvìtin v koøenáèích. Je dobré doplnit tento úèelový nábytek tøeba starou komodou, která je krásná na pohled a seniorùm pøipomíná minulá léta. V denní místnosti je také umístìn televizor (pokud nemáme samostatnou televizní Stáøí je dar…

79

Provozní èást místnost a vìž, popøípadì poèítaè, pokud ho používáme k aktivizaci seniorù. Dalším vybavením je tabule – nejlépe pøenosná, kterou používáme hlavnì pøi trénování pamìti seniorù. Jídelna Je výhodnìjší používat pro podávání jídla zvláštní místnost. Ke stolování se používá nìkolik stolù, jeden pro ètyøi až šest uživatelù. Židle jsou ménì nároèné na pohodlí, nemusí mít ani opìrky pod ruce, staèí èalounìná sedací èást. Také tady je stálý zasedací poøádek. Protože pobyt v jídelnì je krátkodobý, nemusí mít pøímé osvìtlení oknem. I v jídelnì musí být dobøe udržovatelná podlahová krytina, nejlépe koberec, aby se zabránilo uklouznutí. Stoly jsou kryty omývatelnými ubrusy, jednobarevnými nebo s malým vkusným vzorem. Osvìtlení nesmí oslòovat, ale musí být dostateèné. Místnost musí být dobøe vìtratelná. Pamatujte na dostatek místa pro prùjezd vozíèkáøù kolem stolù. Odpoèívárna Mìla by to být tichá místnost urèená pro odpoèinek, vybavená jednoduchými válendami. Vhodné je mít k dispozici alespoò jedno polohovací lùžko pro uživatele pøi akutním zhoršení zdravotního stavu. Také tato místnost musí být dobøe vìtratelná. Nesmíme zapomenout na široké dveøe pro vjezd vozíèku nebo v pøípadì potøeby i vjezd pojízdného lehátka pro pøepravu v sanitce a pro manipulaci s ním. Místnost by mìla být vybavena malým stolkem a židlí pro odložení dokumentace v pøípadì, že voláme k nìkterému uživateli rychlou záchrannou službu s lékaøem. Podlahová krytina musí být opìt protiskluzová. Je dobré mít možnost kontrolovat odpoèívající seniory, aniž bychom je rušili pøi odpoèinku. K odpoèinku u nás ukládáme uživatele v jejich svrchním obleèení, nejlépe jim to vyhovuje. Pøikrývají se dekami, jsou i doma zvyklí takto v prùbìhu dne odpoèívat. Vìtšina jich ale stejnì odpoèívá ve svých køeslech. Šatna pro uživatele se zádveøím pro vozíèky Blízko vchodu je umístìna šatna s uzamykatelným prostorem pro uložení svrchního odìvu a obuvi uživatelù a také zákoutí pro uložení vozíèkù, pokud na nich senioøi nezùstávají celou dobu pobytu v zaøízení sedìt. Jsou v ní umístìny židle, na kterých se uživatelé pøezouvají, popøípadì stolek na odložení kabelek. Podlahová krytina musí být dobøe omývatelná a protiskluzová. V této èásti je umístìna také nástìnka s informacemi o provozu zaøízení (provozní øád) a práva uživatelù. Dále je tam umístìna kniha stížností s uvedenými pokyny pro možnost podání stížnosti a schránka na podnìty, pøipomínky, nápady… Všechno je urèeno nejen uživatelùm, ale i rodinným peèovatelùm a ostatním návštìvníkùm stacionáøe. Všechny vozíèkáøe posazujeme pøes den do køesel a vozíèky používáme jen k pøesunùm na WC a do jídelny. Z prostorových dùvodù nemáme vhodné místo pro uložení vozíèkù a velmi nám chybí, proto pøi výbìru nebo úpravì prostor na tuto potøebu nezapomínejte. Místnost pro návštìvy uživatelù Ve stacionáøi by také mìla být malá, pøíjemnì a nenároènì zaøízená místnost, ve které mohou naši uživatelé pøijímat svoje návštìvy. Staèí stolek a dvì nebo tøi køesílka (možno použít i starší, tøeba z nìjaké pozùstalosti, musí však být èistá a s neporušeným potahem). Tato místnost se mùže zdát pøepychem, ale právì proto, že ji u nás ve stacionáøi z nedostatku místa nemáme, víme, že je hodnì potøebná. Uživatelé chtìjí mít soukromí pøi styku se svými návštìvami a použít by se mìla tøeba i pøi pøebírání dùchodu, který do stacionáøe nìkterým seniorùm pøináší (po dohodì s námi) poštovní doruèovatelka.

80

Stáøí je dar…

Provozní èást Terapeutická místnost V programu stacionáøe je každý den kolektivní aktivizaèní program, který je složen z rùzných druhù terapií. Kolektivní aktivizaèní program se mùže realizovat v hlavní denní místnosti, ale nìkdy je nutné skupinu uživatelù rozdìlit podle jejich schopností a program potom probíhá soubìžnì ve dvou skupinách. Pro tento pøípad je potøebné mít další (terapeutickou) místnost, aby se dvì skupiny s rùzným programem vzájemnì nerušily. Tato místnost se používá také k realizaci individuálního aktivizaèního programu, pøi nìmž je dobré, aby terapeut s jednotlivým uživatelem nebyli rušeni. Kanceláø Denní stacionáø s celotýdenním provozem potøebuje kanceláø s telefonem a poèítaèem. Je to místnost, která slouží jako zázemí pro klidnou práci vedoucího, pro denní operativní porady pracovního týmu, konzultace a také pro rozhovory sociálního pracovníka se zájemcem o pobyt ve stacionáøi i pro setkání a øešení problémù s rodinnými peèovateli (zástupci) našich uživatelù – pokud nemá zaøízení zvláštní místnost urèenou pro tyto úèely. V kanceláøi se uchovává dokumentace uživatelù, denní hlášení, všechny záznamy s citlivými údaji, pokladna, informace týkající se ekonomických záležitostí zaøízení atd. Místnost je vybavena psacím stolem, uzamykatelným nábytkem pro uschování dokumentace a dalšími skøíòkami, nábytkem pro poèítaèovou techniku, židlemi a èást kanceláøe je upravena pro pøijímání hostù. Pøi rozhovoru se zájemcem nebo rodinným peèovatelem by se mìl pracovník posadit s hostem do køesel ke stolku, aby od pracovního stolu nevytváøel pocit nadøazenosti. Zájemce o naši službu, popø. rodinný peèovatel, má pøi jednání právo na plné respektování vlastní osobnosti a musí se cítit pøi jednání plnì rovnoprávný s vedoucím zaøízení nebo jiným pracovníkem stacionáøe. Místnost pro rozhovory se zájemci o sociální službu a s rodinnými peèovateli Pokud nám to prostorové možnosti dovolí, zaøídíme pro pøijímání hostù, hlavnì zájemcù o naši službu, malou tichou místnost, kde je zaruèeno soukromí a rozhovor není rušen vyzvánìjícím telefonem a bìžným provozem stacionáøe. Kanceláø (popø. místnost pro rozhovory) je v zaøízení první místnost, ve které zájemce o naši službu stráví více èasu, a proto by právì tato místnost mìla hodnì vypovídat o organizaci, která službu nabízí a realizuje, a také o vedoucím a nakonec i o celém pracovním týmu. Tady si zájemce nebo rodinný peèovatel poprvé uvìdomí, „do èeho jde“, komu se svìøuje a komu bude za služby platit. Proto nejen zpùsob jednání, ale i celková atmosféra pøispívá k vìtšímu porozumìní mezi poskytovatelem služby a zájemcem o ni. Èajová kuchyò V tak malém zaøízení, jako je stacionáø, se obyèejnì obìdy dovážejí, nevaøí se pøímo na místì. Kuchyòka proto slouží jen pro porcování jídla, mytí a uskladnìní nádobí. I tak musí vybavení kuchynì odpovídat našim hygienickým normám. Zaøízení kuchynì tvoøí kuchyòská linka s dostateèným úložným prostorem, pracovní a odkládací stùl, dvojdøez s odkapávaèem, chladnièka s mrazákem, elektrický vaøiè, mikrovlnná trouba, kávovar a peèicí trouba. V naší kuchyòce pøipravujeme èaj, který se podává bìhem celého dne (ve stacionáøi je nutné dodržovat pitný režim). Také se zde bìhem dne pøipravuje káva pro uživatele, popøípadì studené obèerstvení pøi rùzných oslavách. Obìdy se pøivážejí ve spoleèné kvalitní termonádobì, porcují se a hned se podávají. Musí se dodržovat doba urèená od uvaøení obìda do jeho podávání (max. tøi hodiny). Pracovnice, které porcují stravu a obsluhují uživatele pøi stolování, mají platný zdravotní prùkaz.

Stáøí je dar…

81

Provozní èást Peèicí trouba se u nás využívá pøi peèení v rámci pracovní terapie. Místnost pro personál Péèe o seniory ve stacionáøi je velmi psychicky a mnohdy i fyzicky nároèná. Proto by èást pracovního týmu, která se vìnuje pøímé práci s uživatelem, mìla mít nejen samostatnou šatnu, ale i místnost, kde by si mohli pracovníci bìhem dne krátce odpoèinout, popøípadì se poradit v nároèné situaci. Péèe o pracovníky, jejich emociální stabilitu a všestranný rozvoj by mìl být prvoøadým manažerským cílem. Samostatnou místnost pro personál (opìt to vyplývá z nedostatku místa) nemáme a velmi ji postrádáme. Urèitì na ni nezapomeòte, protože nároèná povaha práce ve stacionáøi pøedpokládá všestrannou podporu personálu, a již placeného, èi dobrovolníkù. Úklidová místnost a sklad Vedle péèe o uživatele a jejich aktivizaci je další dùležitou záležitostí ve stacionáøi udržování èistoty a k tomu patøí pøimìøené technické zázemí: vysavaè, praèka, žehlièka, pøenosný sušák na prádlo popø. èistiè kobercù a další drobné úklidové vybavení a prostøedky. Na uskladnìní tohoto zaøízení a materiálu je vyhrazena zvláštní místnost, která mùže sloužit i jako sklad pro kompenzaèní pomùcky, které jsou ve vlastnictví stacionáøe (chodítko, pojízdný vozíèek…) nebo pro uskladnìní sezónního zahradního nábytku. Toalety pro uživatele a koupelna s bezbariérovou toaletou Ve stacionáøi jsou zapotøebí alespoò dvì toalety, které by mìly být umístìny vedle hlavní denní místnosti a dobøe pøístupné od vchodu do zaøízení, protože naši uživatelé toto zaøízení velmi èasto používají hned po pøíjezdu nebo tìsnì pøed odjezdem domù. Toalety by mìly být dostateènì prostorné pro potøebnou asistenci, dobøe vìtratelné, vybavené funkèními madly a poblíž musí být umístìno umyvadlo pro umytí rukou. Dveøe se vždy otvírají ven a jsou opatøeny zámkem, který se v pøípadì potøeby dá otevøít i z vnìjší strany toalety. Tak je zaruèena intimita pøi používání tohoto zaøízení a zároveò je umožnìn pracovníkùm vstup a pomoc uživatelùm za mimoøádných okolností. Dveøe WC musí být výraznì oznaèené prvky pro usnadnìní orientace, je to dùležité zejména pro seniory s demencí. V zaøízení musí být navíc alespoò jedna toaleta pro vozíèkáøe. Mùže být umístìna ve vìtší místnosti, která zároveò slouží jako koupelna. Toaleta musí mít správnou výšku a ohrádku pro pøidržení pøi vstávání. Také umyvadlo a zrcadlo musí být umístìno v takové výšce, aby se uživatel na vozíèku mohl umýt a upravit i sám. Celé prostøedí by nemìlo pøipomínat nemocnici, ale senioøi by se mìli cítit jako doma. Dalším zaøízením koupelny je bezbariérový sprchovací kout se speciální sedaèkou a vhodnými madly. Pokud finanèní prostøedky pøi zaøizování jsou dostateèné, je dobré zabudovat i vanu s madly a jednoduchým zvedacím zaøízením. Nìkdo se radìji sprchuje, jinému vyhovuje koupel. Podlahy v této èásti stacionáøe mají být snadno omyvatelné, s neklouzavým povrchem. Provádìní celkové toalety (sprchování, koupel) ve stacionáøi je velkou pomocí pro rodinné peèovatele, kteøí k tomu èasto ve svých domácnostech nemají tak dobré podmínky. Pracovníci stacionáøe vìtšinou používají sociální zaøízení spolu s uživateli, ale je pøíjemné mít pro personál vlastní toaletu, pokud to prostorové podmínky dovolují. Místnost pro kadeønici, pedikérku a maséra K nadstandardním službám, které stacionáø poskytuje, patøí pøedevším pedikúra a kadeønické služby, popø. služby masérské. Poskytováním tìchto služeb uspokojujeme nejen uživatele, ale i rodinné pøíslušníky. Jsou vdìèní, že si tyto služby nemusí zaøizovat sami, protože to vìtšinou bývá nároèné na èas. 82

Stáøí je dar…

Provozní èást Pro provádìní tìchto služeb by mìla být vyèlenìna zvláštní místnost, není však podmínkou. Mùžeme využít èást koupelny, dùležitá je tekoucí voda a odpad, stojan na mytí vlasù a vhodnì umístìné zrcadlo. Pro masáže lze použít polohovací lùžko z odpoèívárny. Všechny tyto služby jsou pro seniory velmi dùležité, protože výsledek péèe o vnìjší vzhled podpoøí a zlepší sebevìdomí každého èlovìka, i když si to tøeba ani nepøipouští. Zahrada nebo dvùr Zahrada je pro stacionáø pøímo požehnáním. Vìtšina uživatelù má sníženou pohyblivost a na èasté, nebo dokonce denní vycházky musíme velmi rychle zapomenout. Je dùležité, aby mohli uživatelé trávit alespoò èást dne (samozøejmì záleží na poèasí) na èerstvém vzduchu. Ideální je zahrada s pøístøeškem proti prudkému slunci, chránìná proti vìtrùm nebo nepøíjemnému mrholení. V zahradì mùžeme také realizovat rùzné aktivizaèní programy, procházet se a ti schopnìjší mohou i pracovat na výškovì upraveném záhonku s kvìtinami nebo i pìstovat zeleninu a ovoce k vlastní spotøebì. Zahradní altán by mìl být vybaven dostateènì pevným a pohodlným zahradním nábytkem, protože venku mùžeme nìkteré dny strávit i znaènou èást doby pobytu ve stacionáøi. S pobytem na zahradì pøi vhodném poèasí máme velmi dobré zkušenosti. Nìkolikrát jsme opékali ryby a také špekáèky, ale byly dny, kdy jsme na zahradì mìli program a podávali jsme i bìžný obìd, protože se uživatelùm nechtìlo dovnitø. Je to sice znaènì nároènìjší pro pracovníky stacionáøe, ale velkou odmìnou je radost seniorù z pøíjemnì prožitého dne. Pobyt venku mnoha našim uživatelùm chybí, protože rodinní peèovatelé (hlavnì u seniorù s pohybovým omezením) z rùzných dùvodù nemohou svým blízkým umožnit procházku nebo projížïku venku.

Úprava prostor z hlediska platných obecnì závazných norem Základním pravidlem pro vytvoøení vhodných podmínek pro poskytování sociálních služeb je dodržovat užívání stavby k úèelu urèenému v kolaudaèním rozhodnutí. Vnitøní prostory musí také odpovídat hygienickým a protipožárním pøedpisùm – jsou to zákony a ÈSN. V zaøízení musí být umístìn dostateèný poèet provozuschopných hasicích pøístrojù. Všichni zamìstnanci musí být proškoleni v protipožární ochranì. V našem zaøízení máme na pøístupném místì vyvìšen pøehled – uzávìru vody, plynu a umístìní rozvodného panelu elektøiny, dále pokyny pro pracovníky pøi vzniku požáru (od vzniku až po pøíjezd hasièù, vèetnì pokynù, na jaké èíslo a jak se hlásí požár) a u východu ze zaøízení také upozornìní, které elektrické pøístroje pøi odchodu ze zaøízení nesmí zùstat pod elektrickým proudem. Na závìr bychom chtìli pøipomenout: je zapotøebí, aby prostøedí, v nìmž budete poskytovat sociální služby seniorùm, odpovídalo svou úrovní cílové skupinì uživatelù, tj. starým lidem.

Provoz zaøízení (støediska) Provoz zaøízení by mìl být struènì zpracován v provozním øádu. Provozní øád (vèetnì èasových údajù) vytváøejí pracovníci pro lepší orientaci v provozních podmínkách. Zamezí se tak názorovým rozdílùm a nepøesnostem v dodržování stanovených podmínek (pracovníkem i uživatelem). Pøi jakékoliv zmìnì provozu musí být provozní øád aktualizován. Provozní øád obsahuje: • provozní podmínky pro práci s uživatelem – cílovou skupinu – poslání a cíl zaøízení (tzv. veøejný závazek) – podmínky pøijetí uživatele Stáøí je dar…

83

Provozní èást – – – – –

podmínky ukonèení pobytu èasový rozsah služeb seznam poskytovaných služeb (bìžných i nadstandardních) zpùsob platby za poskytnuté služby upozornìní na práva uživatele (na podání stížnosti a ochranu osobních údajù podle zákona)

• provozní podmínky pro zajištìní služby – specifické provozní podmínky – provozní dny a hodiny zaøízení – pracovní dobu stanovenou pro jednotlivé pracovní pozice, vèetnì pøestávky v práci • provozní podmínky týkající se BOZP+PO – podklady a ustanovení BOZP+PO – rozsah a èetnost školení, pokyny k ohlášení požáru a informace o hlavních uzávìrech vody, plynu a elektrického proudu – seznam ochranných pomùcek pro pracovníky zaøízení • provozní podmínky týkající se majetku – pøehled pozemkù, prostor a auta, které se používají k provozu zaøízení, vèetnì urèení vlastnictví – zabezpeèení majetku (vlastního, v pronájmu, propùjèeného…, odpovìdnost za zabezpeèení), tento bod doplòuje metodika èinností pøed odchodem ze zaøízení a podmínky stanovené k propùjèování prostor k jiným aktivitám v rámci organizace – údržba a opravy majetku (jakým zpùsobem a kdo provádí drobné opravy, rozsáhlejší úpravy a zodpovìdnost za funkèní stav majetku)

Nouzové a havarijní situace Lidé oèekávají od sociálních služeb vedle odbornosti a vlídnosti také spolehlivost a bezpeèí. To jsou prvky kvality, které jsou nejvíce ohroženy nenadálými událostmi, které lze pojmenovat jako nouzové a havarijní situace. Jde o situace, které nastanou najednou a dost dobøe se jim nikdy nedá zcela zabránit. Je tøeba udìlat všechno pro to, aby když k nim dojde, byly alespoò správnì a rychle øešeny. Je dobré si tyto situace pøedem vymezit. Je to práce pro celý pracovní tým, každý má trochu jinou profesní nebo i osobní životní zkušenost v této oblasti a mùže tak pøispìt k ucelenému seznamu nenadálých situací. Následnì se vypracují pravidla, jak postupovat, když tato mimoøádná událost nastane. Zaøízení vytváøí podmínky, aby uživatelé i pracovníci byli schopni v pøípadì potøeby vypracovaná pravidla a postupy použít. Pracovníci jsou proškolováni a v zaøízení jsou na vhodném místì umístìny pokyny, viz Provozní øád. V zaøízení existuje osoba s odpovìdností a pravomocí rozhodovat (vìtšinou vedoucí zaøízení) a všichni pracovníci vìdí, kdo tou osobou je. Pro pøípad nepøítomnosti vedoucího je urèen jeho zástupce. Po likvidaci nouzových a havarijních situací je nutná jejich evidence do denního hlášení nebo jiné k tomu urèené dokumentace, napø. zmìna zdravotního stavu uživatele se zaznamená do jeho zdravotnické dokumentace. Seznam mimoøádných situací (nouzových a havarijních) a zpùsob, jakým je øešit, jsou souèástí vnitøního pøedpisu zaøízení. V našem zaøízení máme definovány tyto neèekané situace. Jsme si vìdomi toho, že tento seznam není úplný, že je nutné ho aktualizovat, vždy se pøijde na nìco nového, napø. rychlejší a lepší øešení neèekané, ale pøedpokládané situace.

84

Stáøí je dar…

Provozní èást Nouzové a havarijní situace a zkrácený postup øešení ten je ještì v nìkterých pøípadech detailnìji rozpracován v jiné èásti VP: • pøi dopravì do zaøízení a zpìt domù – øidiè je povinen mít vždy u sebe funkèní (služební) mobil – autonehoda nebo havárie auta, které vozí uživatele (øidiè se spojí se správcem vozového parku a informuje vedoucího stacionáøe) – defekt na automobilu (øidiè se spojí se správcem vozového parku a informuje vedoucího stacionáøe) – náhlá indispozice øidièe (auto je oznaèeno tak, že pøivolaná pomoc mùže podat zprávu na správné místo) – nemožnost dostat se do bytu uživatele pøi pøíjezdu pro nìj (øidiè se vždy telefonicky spojí s vedoucím stacionáøe) – havárie v domácnosti uživatele, kde nikdo jiný není pøítomen (øidiè zajistí bezpeènost seniora a pøivolá pomoc) • krizová situace v souvislosti s uživatelem – náhlé výrazné zhoršení stavu uživatele (zavolat rychlou lékaøskou pomoc, uvìdomit rodinu) – umírání uživatele (pøedevším zachovat dùstojnost èlovìka, uklidnit ostatní uživatele, uvìdomit rodinu) – agresivní uživatel (umístit mimo dosah ostatních uživatelù, pokusit se hovorem zklidnit agresivního uživatele, uvìdomit rodinu, v nìkterých kritických pøípadech následnì øešit ukonèení pobytu) – domácí násilí v rodinì (mluvit s rodinným peèovatelem, ošetøujícím lékaøem … nahlásit policii ÈR) – vykradení bytu, od kterého máme pøevzaté klíèe s písemným potvrzením o pøevzetí (spolupracovat s vyšetøujícím orgánem) • náhlá událost v prostorách zaøízení – požár (viz požární pøedpisy, volat 112, dodržet pokyny pro volání) – únik/výbuch plynu (okamžitì zastavit pøívod plynu, volat 112, dodržet pokyny pro volání) – voda – prasklá vodovodní trubka (zastavení pøívodu vody, oznámit správci budov) – znemožnìní vstupu do stacionáøe – napø. technická závada zámku (pøevážet uživatele na pøedem urèené náhradní místo – Stacionáø Mraveneèek, volat odborníka na opravu) – pøechodný nedostatek zamìstnancù – napø. chøipková epidemie (zajistit zaškolené dobrovolníky nebo pracovníky ostatních støedisek CHO na výpomoc nebo uzavøít zaøízení na co možná nejkratší dobu) – agresivní náhodný návštìvník, napø. neodbytný bezdomovec, dotìrný obchodník (dodržovat preventivní opatøení, nevpustit takovou osobu do prostor stacionáøe) O všech událostech vedeme záznamy v denním hlášení.

Hodnocení kvality služeb a zvyšování kvality služeb Kvalitní služba je ta, která co nejlépe využívá dostupné zdroje, aby dosáhla co nejlepších výsledkù pro své uživatele. Kvalitní službu zajistíme tìmito kroky: • zjištìním požadavkù cílové skupiny uživatelù (cílovou skupinu musíme mít jasnì definovanou a musíme znát její potøeby) • návrhem, jak bude služba vypadat (metodika, stanovení odborných metod, vybavení pomùckami, stanovení osobních cílù a individuálních plánù poskytování služby) • poskytováním služby (podle pøedem stanovených pravidel) • hodnocením služby (monitorování výstupù a jejich hodnocení) • zavedením zmìn pro zkvalitnìní služby (zmìny vnitøních pravidel, odborných postupù, vzdìlávání…) Je to proces, který se bude stále opakovat a tím umožní kontinuální zvyšování kvality služeb našeho zaøízení. Pøedmìtem hodnocení kvality služeb je zpùsob, jakým se daøí naplòovat veøejný závazek (tj. poslání a cíle zaøízení pøi dodržování stanovených principù a pravidel). Stáøí je dar…

85

Provozní èást Informace potøebné k posouzení, zda je èinnost zaøízení v souladu s veøejným závazkem, získáme pomocí: • monitorování (sbìr informací, které se týkají urèité èinnosti, získáme tak výstupy) • vyhodnocování (vyhodnocováním je posuzována hodnota získaných výstupù) Monitorováním získáme výstupy, napø. kolik lidí využilo našich služeb, kolik za ni zaplatili, celkové náklady na poskytovanou službu…, ale nepoznáme, zda naše èinnost naplòuje stanovené poslání – tím je v obecné rovinì podpora sociálního zaèleòování a pøedcházení sociálnímu vylouèení lidí. Výstupy je proto potøeba posoudit – vyhodnotit. Vyhodnocováním je posuzována hodnota zjištìných údajù – výstupù. Vyhodnocením získáme výsledky, které svìdèí o tom, jaký dopad mají poskytované služby na život uživatelù. Pøi hodnocení nesmíme zapomenout zjistit, jak jsou se službou spokojeni uživatelé, popø. rodinní peèovatelé. Aby mìlo hodnocení smysl, musí mít jako další fázi plánování a realizaci zmìn, které je potøeba udìlat ve prospìch zlepšení kvality služeb. Zaøízení má mít vnitøní pravidla na zjišování kvality služeb. Obecnì lze shrnout, že uživatel od kvalitní služby oèekává: • spolehlivost (služba je v dohodnutém èase a vždy) • pøijetí (respekt, vlídnost, ohleduplnost, prostøedí, prozíravost, péèe…) • dostupnost (provozní doba, umístìní…) • jistotu (bezpeènost, finanèní jistota, dùvìrnost informací…) • porozumìní (znalost specifických pøání, porozumìní individuálním potøebám…) • kompetenci (znalosti a schopnosti k poskytování služby…) • vìrohodnost (organizace a personálu poskytujícího služby…) • komunikaci (schopnost informovat zájemce a uživatele, popø. rodinného peèovatele, aktivnì naslouchat, vyjasnit podmínky…) Hodnocení kvality služeb mùže být: • ústní • písemné Ústnì hodnotí uživatelé jednotlivé èinnosti pøevážnì spontánnì hned po jejich ukonèení, napø. aktivizaèní program, oslavu narozenin, vycházku do mìsta, sportovní hry… Hodnocení mùže být v tomto pøípadì i neverbální – úsmìvem, odmítavým gestem, výrazem oblièeje. Tìchto neverbálních reakcí je dobré si všímat hlavnì u uživatelù s postižením, které jim nedovoluje ústní ani písemný projev. Výraznì negativní nebo pozitivní reakce je tøeba zaznamenat do dokumentace uživatele. Ústní hodnocení používají také rodinní pøíslušníci, zvláštì když mají pocit, že jsme pro jejich starouška udìlali nìco navíc. Reakce rodinných peèovatelù mùže být i negativní, v tom pøípadì je dobré celou situaci spoleènì rozebrat a spoleènì najít zpùsob nápravy. Pro písemné zjišování spokojenosti uživatelù i rodinných peèovatelù je možné vytvoøit jednoduchý dotazník a ptát se (nejlépe anonymnì, tak je zaruèena bezpeènost) na jednotlivé aspekty služby napø.: • možnost samostatného rozhodování uživatele vzhledem k poskytované službì • úroveò individuálního zamìøení služby • respekt k uživateli • naplòování a dodržování práv uživatele • prostøedí, ve kterém je služba poskytována • kvalita personálu, vèetnì komunikaèních schopností • otevøenost zaøízení vùèi kritice

86

Stáøí je dar…

Provozní èást Nevýhodou dotazníkù je malá návratnost, pøíliš formální nebo naopak složité zpracování, snížená schopnost nìkterých uživatelù dotazník vyplnit. Existuje skupina uživatelù (s hlubokým mentálním postižením nebo s demencí), u které bude tøeba dlouhodobì sledovat jejich život, abychom mohli posoudit jejich spokojenost s poskytovanou službou – kdy se cítí dobøe, co jim dìlá radost apod. Je možný také zpùsob, že si uživatelé zvolí svého mluvèího (popø. skupinu) a ten za všechny „diskutuje“ s vedením zaøízení. Musí být vedením i ostatními uživateli respektován. Je zapotøebí získávat a hodnotit také názory rodinných peèovatelù a dalších pøíbuzných, personálu (zejména tìch, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli služeb) a dalších úèastníkù zahrnutých do procesu poskytování služeb a jejich rozvoje. Mohou to být dárci, spolupracující organizace a instituce, širší veøejnost a také ti, kteøí se podílejí na spolufinancování zaøízení (obec, kraj, ministerstvo, nadace…). Také stížnosti by mìly vést k zlepšování kvality služeb. V našem zaøízení provádíme monitoring a hodnocení pravidelnì každé ètvrtletí a s výsledky je vedoucí stacionáøe povinen (na schùzce k tomu urèené) seznámit øeditele organizace. Na ètvrtletní hodnocení navazuje roèní hodnocení, opìt za pøítomnosti øeditele. Aktuálnì probíhá také plánování vìtších nebo okamžitá realizace menších zmìn (napø. naplánovat èastìjší vycházky do mìstského parku, nebo kontaktovat novou osobu, která provádí canisterapii v zaøízeních pro seniory, úprava podlahy ve vstupní místnosti, vyslání peèovatelky na kurz komunikaèních dovedností s uživateli postiženými demencí…).

Ekonomika Financování zaøízení Pøi zøizování stacionáøe by mìl mít provozovatel ujasnìno, kde na provoz zaøízení vezme peníze – finanèní zdroje. Finanèními zdroji rozumíme veškeré prostøedky v penìžní podobì, které zaøízení potøebuje (získává a využívá) pro zajištìní své èinnosti – pro uskuteènìní svého poslání a cílù. Organizace poskytující sociální služby èerpají finanèní prostøedky ze dvou základních zdrojù: • veøejné prostøedky – prostøedky získané pøerozdìlením veøejných zdrojù (pøíspìvky státu, kraje, obce) • soukromé prostøedky – prostøedky vìnované jak fyzickými, tak právnickými osobami na charitativní èinnost (dary nadací, soukromých osob a podnikatelù, výnosy sbírek …) Vrátíme se k tomu, kdo by se mìl podílet na poskytování sociálních služeb a tím i na jejich financování: • stát (krajské úøady) – veøejné prostøedky • samosprávná obec – veøejné prostøedky • nestátní subjekt – soukromé prostøedky V dnešní dobì existuje mnoho obèanských komunit, které øeší závažné sociální problémy poskytováním služeb. Vìtšinou jsou to nestátní neziskové subjekty (spoleènosti, obèanská sdružení, spolky…). Také Sdružení Èeská katolická charita, mezi nì patøí. Sociální služby, které poskytujeme, mohou být na základì každoroènì psané žádosti finanènì podpoøeny státem. V souèasné dobì pøesouvá stát finanèní prostøedky na podporu sociálních zaøízení (nestátních neziskových subjektù) s pùsobností v daném regionu na kraje.

Stáøí je dar…

87

Provozní èást Proto podáváme „Žádost o poskytnutí dotace z rozpoètu Moravskoslezského kraje na rok 2005 nestátní neziskové organizaci poskytující na území Moravskoslezského kraje sociální služby seniorùm a osobám se zdravotním postižením“ na krajský úøad do Ostravy. Žádost má pøedepsaný formuláø, který je možno stáhnout z internetu. Další možností je žádat finanèní pøíspìvek od samosprávné obce. Proto podáváme žádost na Magistrát statutárního mìsta Opavy. Existují ještì další možnosti jak získat finanèní prostøedky na bìžný provoz zaøízení. Je dobré sledovat v grantovém kalendáøi granty vypsané nadacemi, krajskými úøady nebo i MPSV ÈR, MZ ÈR a vybrat si ty, které vypisují výbìrová øízení na pøidìlení finanèních prostøedkù zaøízením, která se starají o seniory, popø. tìlesnì postižené. Tyto organizace také vypisují výbìrová øízení na poskytnutí úèelových pøíspìvkù na nìkteré èinnosti, které se v zaøízení provozují, napø. kulturní nebo sportovní akce, aktivizaci seniorù (konkrétnì tøeba na trénování pamìti pro seniory). K žádostem se kromì textové èásti pøikládá návrh rozpoètu zaøízení a obvykle i personální obsazení, které doplòují mzdové náklady pøedloženého rozpoètu. V Charitì Opava navrhuje rozpoèet zaøízení (støediska) na pøíslušný kalendáøní rok vedoucí zaøízení (støediska), tento rozpoèet je schvalován ekonomem a statutárním zástupcem Charity Opava. Pokud zaøízení zamìstnává tìlesnì postiženého pracovníka, má možnost žádat na pøíslušném ÚP o pøíspìvek na jeho mzdové náklady. Když se podaøí sehnat dobrého sponzora a nìkolik pravidelnì a bohatì pøispívajících donátorù, tak jste „za vodou“. Velkým pøínosem jsou také pravidelní i nepravidelní drobní dárci, je tøeba s nimi jednat s patøiènou úctou a vdìèností. Také uživatelé služeb se podílejí na financování zaøízení pøíspìvkem na pobyt a na dopravu. Jejich platba v našem zaøízení tvoøí pøibližnì 16% celkových nákladù na provoz stacionáøe.

Rozpoèet Základním nástrojem finanèního plánování je rozpoèet – je to plán èinností zaøízení na urèité období vyjádøený v penìžních jednotkách. Rozpoèet slouží k prùbìžnému vyhodnocování a porovnávání pøedpokladù o hospodaøení se skuteènými výsledky. Rozpoèet obsahuje plánované pøíjmy a výdaje. Financování stacionáøe je vícezdrojové, proto se využívá pøi tvorbì rozpoètu zdrojové hledisko – uvádí se všechny zdroje použité k financování zaøízení. Pøi tvorbì rozpoètu se zachovávají principy: • každoroèního sestavování a schvalování • úplnosti • pravdivosti • reálnosti • vyrovnanosti • prùhlednosti • zveøejnìní Klub každoroènì zveøejòuje výsledek èinnosti a výsledek hospodaøení ve Výroèní zprávì, která je spoleèná pro všechny projekty CHO. V naší organizaci se každoroènì provádí finanèní audit.

88

Stáøí je dar…

Provozní èást

Systém plnìní platných obecnì závazných norem a pravidel Vedení zaøízení si èasto neuvìdomuje dùležitost plnìní platných, obecnì závazných norem. Je nutné, aby na pozici ekonoma v organizaci byl pracovník s odpovídajícím vzdìláním. V zaøízení by mìla být vnitøním pøedpisem stanovena pravidla pro: • pro pøijímání darù (finanèních i vìcných), a to jak darù pro zaøízení, tak pro jednotlivé pracovníky zaøízení (každému pracovníkovi v zaøízení musí být zøejmé, jak v takovém pøípadì postupovat) • kompetence a odpovìdnost pro hospodaøení s finanèními a dalšími zdroji Je nutné zavést systém: • který umožòuje, aby byly plnìny obecnì závazné normy a pøípadná další pravidla: – pro pøidìlování finanèních prostøedkù – pro hospodaøení s pøidìlenými finanèními prostøedky – pro informaèní soustavu a evidenci ekonomických procesù – pro vyúètování pøidìlených prostøedkù • který zajišuje plnìní obecnì závazných norem (jednak prvky a jednak èinnosti, které je tøeba vykonávat podle stanovených norem): prvky: • kdo má hmotnou odpovìdnost a za jaké hodnoty • kdo má odpovìdnost za manipulaci s penìzi • kdo má odpovìdnost za manipulaci s prostøedky na úètech organizace • kdo rozhoduje o ekonomických otázkách • kdo je odpovìdný za kontrolu dodržování norem a pøedpisù • kdo vede úèetnictví • kdo má podpisové právo èinnosti: • všechny èinnosti zajišující ekonomiku odpovídají pøíslušným zákonùm: – o úèetnictví, v platném znìní – o daních z pøíjmu, v platném znìní – o dani dìdické, darovací a o dani z pøevodu nemovitosti, v platném znìní – o správì daní a poplatkù, v platném znìní Naše organizace má svého ekonoma a právníka, kteøí jsou v oblasti ekonomiky a financování k dispozici všem støediskùm (projektùm) CHO a nesou uvedené odpovìdnosti.

Stáøí je dar…

89

Závìr Vážení ètenáøi, nakonec bych chtìla znovu upozornit na to, že denní stacionáø peèuje o seniory jen èást dne a jinak jsou naši uživatelé doma, buïto v péèi svých rodinných pøíslušníkù (pøevážnì vlastních dìtí), výjimeènì žijí osamìle. Z tohoto dùvodu je pro celý pracovní tým denního stacionáøe velmi dùležitá spolupráce s tìmi, kteøí se o staré lidi starají v odpoledních, veèerních a noèních hodinách. Snažíme se s tìmito lidmi navázat co nejlepší kontakt, a to jednak pøi soukromých rozhovorech a nebo na pravidelných spoleèných setkáních, která pro nì organizujeme. Máme zkušenost, že mnozí rodinní pøíslušníci jsou „zaskoèeni“ zhoršujícím se fyzickým a psychickým stavem svých blízkých a neumí se s tímto stavem smíøit a vyrovnat. Proto je úkolem soukromých setkání snaha pomoci rodinným pøíslušníkùm v péèi o staré lidi, pøibližovat jim problematiku stáøí, ubezpeèit je, že u jejich blízkých nejde o nic výjimeèného, že to tak v životì nìkdy chodí. Hledáme spoleènì øešení nìkterých problémù v domácí péèi, se kterými se na nás tito lidé s dùvìrou obracejí. Nabízíme také možnost navštívit naši charitní bezplatnou obèanskou poradnu, která se snaží pomoci lidem orientovat se v sociálnì-právní problematice, popø. nabízíme, aby øešili svùj problém „anonymnì“ na naší charitní Lince dùvìry. Našim uživatelùm to následnì pøináší vìtší pochopení vlastní rodiny pro jejich chování doma, a tak jim pomáháme vytvoøit lepší rodinné zázemí. Dobré rodinné zázemí se zase pozitivnì projeví pøi naší práci s uživatelem, protože ten nám najednou více dùvìøuje a lépe spolupracuje. Rodina ho nyní více chápe, pùsobí na nìho uklidòujícím dojmem a povzbuzuje ho k plnému prožívání života doma i ve stacionáøi. Uživatel si uvìdomuje, nebo aspoò cítí, že jsme tady pro nìho, že se pokoušíme provázet ho v jeho životní etapì, kterou právì prožívá. Dáváme mu možnost plnohodnotnì a spokojenì žít své stáøí. Když budete pøi pøípravì projektu denního stacionáøe v krizi, zkuste si pøeèíst toto moje osobní svìdectví. Tøeba vám to pomùže. Jsou okamžiky, které jsou velkou odmìnou pro ty, kteøí se pøi práci se seniory èasto setkávají s tìžkostmi, nìkdy nepochopením i arogancí, a to z rùzných stran. Jeden pøípad, který mne ubezpeèil, že naše zaøízení pro seniory není zbyteèné. Pøi sportovních hrách, pøizpùsobených možnostem našich uživatelù, hází paní vlnìnou bambulí na terè (do otevøené tlamy papírového tygra). Napøed na zkoušku, potom tøi hody naostro. Paní je kolem osmdesátky, je drobounká a nedávno mìla zlomenou pravou ruku. Je málomluvná, nìkdy budí dojem, že žije ve svém vlastním svìtì a co se dìje kolem, ji vùbec nezajímá. Sedí na židli, dva metry pøed terèem a hází levou rukou. Nedaøí se jí, i když je povzbuzována všemi okolo. Už má jen poslední soutìžní hod. Mìla jsem možnost ji pozorovat. Pøed tím posledním hodem se maximálnì soustøedila, mnohý vrcholový sportovec by jí mohl závidìt. Soustøedìní bylo znatelné nejen ve tváøí a v oèích, ale na celém tìle. Nìkolikrát se napøáhla a pak jí vyklouzlo z úst: „Já chci!“ A hodila. Není podstatné, jestli to byl zásah nebo ne, ani si to už nepamatuji. Podstatná v tom okamžiku byla chu bodovat, bojovat s tygrem i se sebou. Ještì chtít nìco dokázat, ještì žít. V tu chvíli jsem mìla nìjaké vlhké oèi a vìdìla jsem, že na tento okamžik nikdy nezapomenu, že mi bude pomáhat pøekonávat ty zmínìné tìžkosti, nepochopení i aroganci tìch, kteøí ještì neví, že… Péèe o staré lidi není procházka rùžovým sadem. Je to tvrdá práce, velmi èasto nejen fyzicky, ale pøedevším psychicky nároèná. Jestliže jste se pro takovou práci rozhodli, nenechejte se odradit. Pøeji vám pevné nervy a snahu vydržet až do konce. Drahomíra Ziffrová

Stáøí je dar…

91

Pøílohy Použitá a doporuèená literatura a zdroje [1] Aktivizace – cesta k dùstojnému stáøí. Sborník pøednášek z celostátní konference „Sociální pomoc seniorùm v ÈR na prahu 3. tisíciletí“, Praha 1999, 64 stran. [2] Gerontologické aktuality (1/2001), èasopis Èeské alzheimerovské spoleènosti vydávaný ve spolupráci s Èeskou gerontologickou a geriatrickou spoleèností ÈLS JEP, obèanským sdružením GEMA a Svazem dùchodcù ÈR, Šimùnkova 1600, Praha 8-Kobylisy, 2001, 50 stran, ISSN 1213-4074. [3] Jak založit a provozovat denní centrum pro osoby s demencí? Èeská alzheimerovská spoleènost a gerontocentrum v Praze 8-Kobylisích, Šimùnkova 1600, 20 stran. [4] Kopøiva, Karel: Lidský vztah jako souèást profese. Praha, Portál, s.r.o., 1997, 152 stran. ISBN 80-7178-318-8. [5] Matoušek, Oldøich a kol.: Metody a øízení sociální práce, Praha, Portál, s. r. o., 2003. ISBN 80-7178-548-2. [6] Matoušek, Oldøich: Slovník sociální práce, Praha, Portál, s. r. o., 2003, 288 stran. ISBN 80-7178-549-0. [7] Pichaud, Clément – Thareauová, Isabelle: Soužití se staršími lidmi. Praha, Portál, s. r. o., 1998, 160 stran. ISBN 80-7178-184-3. [8] Pøíruèka peèovatele. Ambulance pro poruchy pamìti 3. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy, Praha, Praha – listopad 1998, 63 stran. [9] Rheinwaldová, Eva: Novodobá péèe o seniory. Praha, Grada Publishing, 1999, 88 stran. ISBN 80-7169-828-8. [10] Svatošová, Marie: Hospice a umìní doprovázet. Praha, Ecce homo, 1995, 146 stran. ISBN 80-902049-0-2. [11] Zavádìní standardù kvality sociálních služeb do praxe – prùvodce poskytovatele. Vydalo Ministerstvo práce a sociálních vìcí ÈR, 2002, 112 stran. ISBN 80-86552-45-4.

Doporuèené internetové stránky Internetové odkazy byly zkontrolovány k datu 26. èervna 2005. http://www.charitaopava.cz/dvenkov2/metodika  –  Metodika stacionáøe poskytujícího respitní služby rodinám peèujícím o nesobìstaèné seniory http://www.charitaopava.cz  –  stránky Charity Opava http://www.charitaopava.cz/anezka  –  stránky Klubu sv. Anežky, denního stacionáøe pro seniory CHO http://www.charitaopava.cz/eprojekty.html  –  na této stránce najdete METODIKU (D venkov II) http://www.neziskovky.cz  –  neziskový sektor, stránky obsahují i databázi finanèních zdrojù

93

Pøílohy http://www.mpsv.cz  –  Ministerstvo práce a sociálních vìcí ÈR http://www.noviny-mpsv.cz  –  noviny Ministerstva práce a sociálních vìcí ÈR (Práce a soc. politika) http://archiv.mpsv.cz  –  znìní Standardù kvality sociálních služeb + brožura Zavádìní standardù… http://www.senio.cz  –  o stáøí http://www.stari.cz  –  o stáøí http://www.seniortip.cz  –  o seniorech a pro seniory http://www.umirani.cz  –  o stáøí a posledních vìcech èlovìka http://www.hospice.cz  –  hospice v ÈR (paliativní péèe, stránky obsahují i zajímavý slovníèek pojmù) http://www.senior-club.cz  –  bydlení, cestování… http://www.seniorinternet.cz  –  internetový klub pro seniory – vzdìlávání, zdraví… http://www.zapominate.cz  –  pomoc pøi potížích s pamìtí http://www.alzheimer.cz  –  stránky Èeské alzheimerovské spoleènosti (pro nemocné i peèovatele) http://www.kormidlo.cz  –  katalog odkazù obèanské spoleènosti http://www.capld.cz  –  linky dùvìry v ÈR http://www.poruchychovani.cz  –  odborná informaèní služba http://www.elpida.cz  –  nadaèní fond Elpida – internetová poradna pro seniory http://www.internetporadna.cz  –  internetová poradna http://skp.diakoniecce.cz/klamovka  –  internetová poradna (i pro respitní péèi) http://www.pecujici.cz  –  stránky urèené peèovatelùm o starší dlouhodobì nemocné osoby http://www.gerontocentrum.cz  –  stránky gerontologického centra v Praze http://www.meyra.cz  –  nabídka: el. i mechanické vozíky a rehabilitaèní prostøedky

Linky dùvìry pro seniory a pro peèující o seniory Help linka  –  283 880 346  –  dennì od 8 do 20 hodin Zlatá linka seniorù  –  800 200 007  –  dennì od 8 do 20 hodin

94

Stáøí je dar…

Pøílohy

Slovník použitých a souvisejících základních pojmù Slovník je rozdìlen podle zdrojù ze kterých jsme èerpali.

Rheinwaldová, Eva: Novodobá péèe o seniory Afázie – porucha øeèi, pøi níž inteligence není snížená. Anamnéza – metoda shromažïující všechny údaje a okolnosti, které vedly k onemocnìní. Animace – (anima = duše) „dodávání duše“, oživení Apatie – pokles nebo úplné vymizení citového zájmu o okolí, èasto pøíznak duševních chorob, deprese, demence, melancholie nebo v situacích stresu a silné frustrace. Arterioskleróza – tvrdnutí tepenných stìn cévních, zvl᚝ ve vysokém stáøí. Atrofie – zakrnìní, zmenšení, mùže být nejen fyzické, napø. atrofie svalù, ale i duševní. I naše myšlení mùže postihnout atrofie, jestliže své mentální schopnosti nepoužíváme. Burn-out – vyhoøení, stav zapøíèinìný dlouhotrvajícím stresem u profesionálù. Demence – získané chorobné oslabení rozumových schopností. Jde o snížení již vyvinuté inteligence, duševních schopností, v jejímž dùsledku dochází k rozpadu schopností rozumových, soustøedìní, pracovního výkonu i sebeovládání. Ego – oznaèení pro Já, zahrnuje individuální prožitky a zkušenosti. Egocentrismus – krajní forma individualismu a egoismu, upoutávání pozornosti k vlastní osobì. Empatie – umìní vcítit se do druhých. E. je více než pouhá sympatie, pøi které si udržujeme odstup. V pomáhajících profesích jde o klíèovou dovednost. V ideálním pøípadì má pracovník schopnost vycítit, co uživatel chce øíci, ale nedokáže sám jasnì formulovat. Ergoterapie – léèba prací. Frustrace – stav vyvolaný nemožností nìèeho dosáhnout, dostat se k cíli. Fyziologie – nauka o životních funkcích bunìk, tkání a orgánù a celého organismu. Geriatrie – nauka o prevenci a léèbì chorob starých lidí. Gerontologie – vìda zabývající se všestranným studiem jevù stárnutí, nastávajících v buòkách, tkáních, orgánech èi organismech. Hemiparéza – motorické postižení svalù v polovinì tìla. Holistický pøístup – celostní pøístup. Identita – ztotožnìní, sebeuvìdomìní. Integrace – jednotné, neoddìlitelné spolupùsobení všech psychických procesù. Sjednocení osobnosti je nutné pro duševní zdraví, a proto je integrace cílem každé práce na sobì. Interakce – vzájemné aktivní pùsobení, ovlivòování jedincù, skupin i prostøedí. Intervence – technika k pøerušení, zamezení probíhajícího procesu s cílem pøerušit probíhající špatnì pøizpùsobené vzorce chování. Intuice – schopnost bezprostøednì postihnout pravdu, získat poznatek bez logické úvahy nezávisle na zkušenostech a praxi. Kóma – ztráta vìdomí, ztráta kontaktu se svìtem. Kompenzace – vyrovnání, náhrada, aktivní zpùsob jak se èlovìk vyrovnává s životními nezdary, jimiž øeší konflikty a reaguje na frustraci, a to zmìnou cíle nebo cestou k nìmu. Motorika – pohybová schopnost organismu. Neverbální (nonverbální) komunikace – mluva pohyby, výrazem, èasto doplòuje nebo nahrazuje verbální (slovní) komunikaci. Polarita – protikladnost, dvì protichùdné krajnosti nìjaké hodnoty. Psychologická realita – skuteènost vytvoøená vidìním jednotlivce. Je tedy subjektivní a existuje pouze v pøedstavì èlovìka. Psychosomatická medicína – posuzuje nemoc jako výsledek fyzických a duševních problémù. Dívá se na èlovìka jako na celek, a tak ho také léèí. Psychóza – oznaèení tìžkých duševních chorob, pøi nichž je obvykle ztracen kontakt s realitou, chybí vìdomí nemoci a vnímání a prožívání je tìžce deformováno. Regrese – návrat do pøedchozí etapy vývoje. Relaxace – uvolnìní svalového a duševního napìtí. Výraz oznaèuje také metodu, která k tomuto uvolnìní vede. Relaxaèních metod je celá øada. Seberealizace – je pojem humanistické psychologie, která zdùrazòuje naplnìní svého poslání a využití svých schopností pøi vytváøení sebe sama. Stáøí je dar…

95

Pøílohy Senilita – nepøesný a hanlivý výraz pro projevy stáøí, úbytek duševních funkcí, zmìnu chování. Nìkdy nahrazováno pojmem senescence. Skleróza – tuhnutí, kornatìní cév, ztráta jejich elastiènosti. Somatický – tìlesný, protiklad duševního. Somatizace – pociování psychických konfliktù jako fyzické poruchy èi bolesti. Stimul – podnìt, motiv k nìjaké èinnosti nebo reakci. Stres – jakýkoliv tlak, který nás nutí pøizpùsobovat se. Distres znamená tlak, který pøesáhl meze naší pøizpùsobivosti a vyvolává v nás škodlivé reakce. Vede k fyzickým a psychickým onemocnìním. Syndrom – skupina pøíznakù vyskytujících se spoleènì. Validace – z anglického slova validation, které zavedla paní Feilová pro oznaèení metody, ve které se dodává lidem pocit vlastní ceny, hodnoty, dùstojnosti a zvyšuje se sebeúcta.

Slovníèek pojmù CHO Caritas Internationalis – nadnárodní orgán sdružující jednotlivé národní Charity, „generální øeditelství“ Charity ve svìtì. Dárce – osoba, která poskytla na neziskovou èinnost (napø. sociální službu) finanèní nebo hmotný dar. Fundraising (FR) – profesionální organizované získávání finanèních prostøedkù od dárcù a sponzorù na podporu neziskové èinnosti (k naplnìní poslání zaøízení). Public relations (PR) – práce s veøejností, tj. propagace, informování o èinnosti zaøízení prostøednictvím médií a akcí s úèastí veøejnosti, výchova veøejnosti. SÈKCH (Sdružení Èeská katolická charita) – v rámci struktury Charity v ÈR nadøízený orgán všem Charitám a charitním zaøízením. Sponzoøi – právnické osoby, které poskytly na neziskovou èinnost (napø. sociální službu) finanèní nebo hmotné dary a využívají zákonných možností daòových odpisù.

Oldøich Matoušek: Slovník sociální práce Texty k jednotlivým heslùm nejsou pøevzata v plném rozsahu, doporuèujeme si slovník zapùjèit nebo zakoupit. Ageismus / diskriminace starých lidí – termín použitý pro systematické znevýhodòování starých lidí ve spoleènostech západního typu. Staøí lidé se stávají obìmi obecnì rozšíøených pøedsudkù, jež spojují vyšší vìk s negativními charakteristikami. Akreditace – uznání zpùsobilosti k vykonávání urèité èinnosti, napø. k poskytování sociální služby. Opírá se o soubor kritérií, které musí každý uchazeè o provozování služby splnit, aby mohl èinnost zahájit, resp. v ní pokraèovat. Zpùsobilost žadatele je provìøována v rámci akreditaèního øízení, jehož výsledkem je vyjádøení oprávnìného subjektu - orgánu státní správy nebo povìøené instituce - ke kvalitì služby. Toto vyjádøení, obvykle periodicky obnovované, je informací pro uživatele služby i jiné subjekty, že sociální služba odpovídá schválenému standardu. A. je jedním ze zpùsobù, jak zajistit státní kontrolu nad službami poskytovanými nestátními organizacemi (neziskovými i ziskovými). V ÈR zatím systém a. pro poskytovatele sociálních služeb neexistuje. A. ve smyslu udìlování státního souhlasu se v ÈR zatím týká pouze univerzitních vzdìlávacích programù v sociální práci. Aktivizaèní terapie – jejím cílem je, aby se uživatelé bez velkého úsilí cítili dobøe pøi nìjaké èinnosti (hraní na hudební nástroj, zpìvu, pøi výtvarných èinnostech, gymnastickém cvièení, tanci apod.) a zároveò pøi tom byli ve styku s jinými uživateli, resp. terapeuty. Alzheimerova nemoc – silnì geneticky determinovaná mozková choroba projevující se ve vyšším vìku, jejímž hlavním pøíznakem je demence. Ta postupuje od ztráty pamìti na èerstvé události, pøes ztrátu vzpomínek na události vzdálenìjší až po neschopnost rozpoznávat pøedmìty i osoby a vykonávat komplexnìjší úkoly. A. n. mùže být doprovázena zmìnami nálady a halucinacemi. Specifická léèba A. n. neexistuje. Péèe má kompenzovat zvyšující se závislost pacienta a ovlivòovat symptomy A. n. projevující se v chování. V pokroèilém stadiu A. n. bývá nutná ústavní péèe. V koneèném stadiu nemoci pacient není schopen rozhodovat o svém léèení ani o svých finanèních a majetkových záležitostech. ⇒ demence.

96

Stáøí je dar…

Pøílohy Audit – pøezkoumávání stavu organizace a výsledkù její èinnosti, obvykle periodické. Cílem mùže být kontrola dodržování standardù, naplòování statutu organizace, zacházení s finanèními prostøedky, hygienická kontrola nebo pøezkoumání jiných aspektù fungování organizace. V oblasti sociálních služeb je cílem a. posouzení kvality služeb, zpùsobu jejich monitorování, pøípadnì mìøení efektu péèe z hlediska uživatelù i z hlediska vydávání finanèních prostøedkù a návrh optimálního zpùsobu poskytování služby. Demence – soubor pøíznakù vyvolaný organickými zmìnami centrální nervové soustavy. Tìmito jsou zejména: postupující porucha pamìti, poruchy myšlení, poruchy øeèi i motoriky, poruchy chování (agresivita, skleslost, obscénní chování), ztráta orientace v prostøedí, oslabení schopnosti vykonávat døíve bìžné denní aktivity. Kritériem d. je zmìna, tzn. že klient se pøed propuknutím nemoci vyvíjel normálnì. Ústavní ošetøování není jedinou možností péèe o lidi trpící d. Míra d. by mìla být kvalifikovanì urèena a péèe by mìla specificky reagovat jen na ten deficit, kterým uživatel (pacient) trpí. Ústavní péèe je nutná jen u pokroèilých forem d. ⇒ Alzheimerova nemoc. Dobrovolníci v sociálních službách – lidé poskytující podporu a pomoc bez nároku na odmìnu (nìkdy po patøièném zaškolení) buï samostatnì nebo ve spolupráci s placenými profesionály. Dobrovolnictví – je neplacená a nekariérní èinnost, kterou lidé provádìjí proto, aby pomohli svým bližním, komunitì nebo spoleènosti. Hospicová péèe / péèe o umírající / terminální péèe – forma komplexní ústavní péèe založená na paliativní medicinì, navíc zohledòující psychické, duchovní i vztahové potøeby uživatele, zahrnuje i péèi o jeho blízké. Klient – subjekt, který využívá sociální služby. Mùže to být osoba, rodina, skupina i komunita. Protože výraz klient navozuje pøedstavu pasivního a závislého postoje, dávají nìkteøí soudobí autoøi pøednost výrazùm uživatel, resp. konzument služeb, nebo dokonce zákazník. V Èeské republice však zatím vysoce pøevládá oznaèeni klient. (pozn. autorky metodiky: Standardy používají výraz uživatel a naše zaøízení zaèalo tento výraz také preferovat). Komunikace – obecnì sdìlování informací jak mezi lidmi, pøípadnì zvíøaty, tak v systémech jiného druhu. V pøípadì sdìlování informací mezi lidmi má vždy stránku obsahovou a stránku vztahovou. Pøi každém komunikaèním aktu èlovìk definuje sám sebe a oèekává, že tato definice bude opìtována. Léèebna dlouhodobì nemocných / LDN – instituce, která v ÈR patøí mezi státem zøizovaná zdravotnická zaøízení, v nichž je péèe hrazena ze zdravotního pojištìní. Pùvodnì mìla sloužit jen chronicky nemocným lidem a uvolòovat lùžka pro akutní pøípady. Protože kapacita navazujících ústavních forem sociální péèe není dostateèná, pøejímají LDN jejich funkci, aèkoli nejsou profilovány na komplexní sociální péèi, personál není pøíslušným zpùsobem trénován, budovy nejsou pøíslušnì upraveny a vybaveny. Tato praxe je oprávnìnì kritizována. Nedirektivní pøístup / pøístup orientovaný na uživatele – podmínkou úspìchu terapeutické intervence je nehodnotící postoj terapeuta, bezpodmíneèné pøijímání uživatele, empatie a opravdovost. V technice práce s uživatelem se uplatòuje hlavnì aktivní naslouchání a zrcadlení. Nepøímá praxe – organizování, øízení, plánování, získávání zdrojù pro èinnost vlastní organizace, zkoumání prùbìhu a efektivity sociálních služeb, pøípadnì i vzdìlávání pracovníkù. Ten, kdo vykonává n. p. se setkává jen s poskytovateli péèe, s pracovníky dalších organizací, s volenými politiky, pøípadnì se sponzory, nikoli s uživateli služeb. Peèovatelská služba – lze ji poskytovat v domácnostech osob, v domovech-penzionech pro dùchodce nebo v zaøízeních pro denní pobyt, tzv. domovinkách (jiný název pro denní stacionáø pro seniory – poznámka autorky metodiky). Pomocí této služby je prodlužováno období relativnì nezávislého života osob v jejich domácnostech. Peèovatelská zátìž èlena rodiny – zátìž èlena rodiny, který v domácím prostøedí peèuje o jinou osobu s vážnou nemocí nebo postižením. Je-li tento stres vysoký, peèující má dlouhodobý pocit, že pøíjemce péèe vyžaduje víc, než je nutné, že peèující nemá dost èasu na sebe, na jiné povinnosti apod. U peèujícího se pak dostavují silné emoèní reakce, jež mají nepøíznivý vliv na pøíjemce péèe. Peèující osoba – osoba, která peèuje o pøíbuzného, pøítele nebo souseda, a to bez nároku na odmìnu a bez jakékoli formální smlouvy. Motivem této péèe jsou rodinná pouta nebo pøátelské vztahy. P. o. jsou pøevážnì ženy ve støedním vìku. P. o. mùže mít z poskytování péèe uspokojení, péèe ji na druhé stranì mùže pøetìžovat psychicky, fyzicky i finanènì, mùže omezovat její možnost pracovního uplatnìní a její spoleèenské kontakty. Stáøí je dar…

97

Pøílohy Pomáhající profese – profese vznikající v souvislosti se slábnoucí úlohou rodiny a jiných tradièních systémù sociální podpory. Cílem p. p. je institucionální poskytování této podpory. Pøímá praxe / práce v první linii – všechny formy sociální práce, pøi nichž je pracovník v osobním kontaktu s uživatelem služby a navazuje pomáhající vztah. Reminiscence – metoda práce se starými lidmi, pøi níž se vyvolávají vzpomínky na události, které mají pro èlovìka hodnotu. Preferují se pøitom vzpomínky pozitivnì emoènì zabarvené, i když se nemusí týkat událostí vítaných. R. se dá využít pøi individuální i skupinové práci. Respitní péèe – péèe poskytovaná lidem, kteøí dlouhodobì peèují o postižené. Nejèastìji má formu doèasného umístìní postiženého do náhradní rodiny, stacionáøe èi pobytového zaøízení, nebo jde o poskytnutí pøímé praktické pomoci peèujícím v jejich domácnosti. Restriktivní postupy – postupy používané pracovníky sociálních služeb, jež slouží k omezení uživatele (napø. omezují volný pohyb po zaøízení). Pracovník pøi užití r. p. využívá své mocenské pøevahy nad uživatelem. R. p. jsou v urèitých situacích nutné. Aby se bránilo zneužívání r. p., je tøeba pøi jejich uplatòování dodržovat následující zásady: užívat je jen tehdy, kdy uživatel ohrožuje sebe nebo své okolí; s výjimkou náhle vzniklých situací pøedem konzultovat jejich užití s týmem zaøízení, uživatelem nebo zákonným zástupcem; r. p. musí být podrobnì popsány a v jejich uplatòování musí být pracovníci vyškoleni; užití r. p. musí být monitorováno a vyhodnocováno. Sociálnì-demografická analýza – analýza slouží k hodnocení a plánování sociálních služeb na úrovni obce, vyšší územnì správní jednotky nebo území. Cílem s.-d. a. je návrh vybavení územních celkù sociálními službami, mìla by být zdrojem dat pøi zpracování rozvojových plánù obcí nebo krajù a podkladem pro plánování dotaèní politiky v sociálních službách. Sociální vylouèení – termín oznaèuje obvykle komplexnì podmínìnou nedostateènou úèast jednotlivce, skupiny nebo místního spoleèenství na životì celé spoleènosti, resp.nedostateèný pøístup ke spoleèenským institucím zajišujícím vzdìlání, zdraví, ochranu a základní blahobyt. Standardy kvality sociálních služeb – soubor dohodnutých kritérií, který umožòuje posuzování kvality sociální služby. Kritéria dìlíme na procedurální, personální a provozní. V ÈR byly s. k. s. s. zpracovány MPSV ÈR, nemají však zatím žádné zakotvení v legislativì. Stáøí – vìkové období zaèínající v souèasné západní kultuøe v 60-65 letech, kdy lidé odcházejí do dùchodu. Stres pracovní – následek nerovnováhy mezi nároky práce a kapacitou k jejich zvládnutí. Supervize – kvalifikovaný dohled nad prùbìhem programu nebo projektu zamìøený na kvalitu èinnosti pracovníkù (profesionálù èi dobrovolníkù), má tøi funkce: vzdìlávací, podpùrnou a øídící, nìkdy se pøidává ještì ètvrtá funkce: zprostøedkování pøi øešení konfliktù. Funkèní s. brání tomu, aby personál brzy „vyhoøel“, aby sklouzl do slepì rutinního výkonu profesní role, do necitlivosti vùèi potøebám uživatelù i do ignorování kolegù nebo do vážných konfliktù s nimi. S. mùže a má zvyšovat odpovìdnost „všech vùèi všem“, pøièemž pojem „všichni“ lze rozšíøit z uživatelù a z personálu instituce i na rodiny uživatelù a na komunitu, které organizace poskytující sociální služby slouží. Syndrom vyhoøení (burn-out syndrome) – soubor pøíznakù vyskytující se u pracovníkù pomáhajících profesí odvozovaný z dlouhodobé nekompenzované zátìže, kterou pøináší práce s lidmi. Je to stav psychického, nìkdy i celkového vyèerpání doprovázený pocity beznadìje, obavami, pøípadnì i zlostí. Pracovní motivace klesá, výkon se zhoršuje, klesá i sebevìdomí. V chování k uživatelùm je patrný zvìtšující se odstup, dùraz na pravidla a disciplínu, na formální stránky programù, na racionalitu, nìkdy i vyslovenì odmítavé nebo negativní postoje. Prevencí v. je udržování optima angažovanosti ve vztahu k uživatelùm, oddìlování práce a osobního života, pestrý režim práce, supervize a pøípadové porady. Terapie – obvykle používáno ve smyslu léèba, léèebný program, jehož cílem je zmírnìní èi odstranìní nežádoucího stavu jednotlivce nebo rodiny. V pomáhajících oborech má obvykle tøi znaky: 1. terapeutický vztah mezi uživatelem a pomáhajícím; 2. používání psychologických nebo sociálnì-terapeutických metod k ovlivnìní uživatele; 3. zvláštní oprávnìní, jež musí mít ten, kdo t. provádí. Tripartita – v širším smyslu partnerství mezi státem, zamìstnavateli a zamìstnanci pøi rozhodování o závažných ekonomických a sociálních záležitostech. Týrání starého èlovìka – násilné jednání blízkých nebo peèujících osob ke starému èlovìku zneužívající jeho omezených možností efektivní obrany.

98

Stáøí je dar…

Pøílohy Veøejná služba – v užším pojetí služba provozovaná státními orgány. Z právního hlediska jsou služby poskytované nestátními organizacemi, a to i církvemi, službami soukromými. Pracovníci státní v. s. jsou primárnì motivováni vazbami v aparátu státní správy, nikoli prospìchem uživatelù. Z tohoto hlediska by bylo žádoucí, aby pøímou praxi sociální práce v nejvìtší možné míøe dìlali pracovníci provìøených nestátních agentur (organizací).

Hesla jsou pøevzata z rùzných zdrojù Standardy, encyklopedický slovník, internetový slovník (www.ped.muni.cz/wpsy/slovnik.htm) a další. Adresa / kontakt – jde o adresu místa, kde je služba poskytována. Alternativní plán - jiný možný plán; další možný plán pro realizaci (napø. pro aktivizaci seniorù). Autonomie – funkèní samostatnost. Arteterapie – využívání umìní pro léèebné úèely. Bìžné zdroje - souhrnnì tak v sociální praxi nazýváme bìžné služby, vlastní pøirozené sítì a další sociální služby. Canisterapie – léèba a rozvoj osobnosti pomocí kontaktu se psem. Dobrovolník – je ten, kdo má se zaøízením poskytujícím sociální službu øádnì uzavøenou dobrovolnickou smlouvu. Finanèní zdroje - veškeré prostøedky v penìžní podobì, které zaøízení potøebuje (získává a využívá) pro zajištìní své èinnosti - pro uskuteènìní svého poslání a cílù. Flexibilita – rychlé pøizpùsobování kognitivních procesù a chování novým požadavkùm, situaèním podmínkám; schopnost pøekonávat myšlenkovou zamìøenost, nacházet nové zpùsoby øešení problémù. Flexibilní – pružný, ohebný. Holistický pøístup – celostní pøístup. Individuální plán uživatele - plán práce s uživatelem "šitý na míru". Je výsledkem dlouhodobého kontinuálního procesu. Informované rozhodnutí – je mínìno takové rozhodnutí, se kterým je zájemce o službu ve vnitøní shodì, porozumìl všem bodùm jednání a budoucí uživatel rozumí všem dùsledkùm, které z dohody se zaøízením vyplývají. Inkontinence - neschopnost nìco udržet; v tìlesné oblasti napø. moè, stolici. Klíèový pracovník - je konkrétní pracovník zaøízení, který odpovídá za plánování a prùbìh služby konkrétního uživatele. Kognitivní procesy – poznávací procesy; psychické procesy a operace, jimiž jedinec poznává okolní svìt a sebe sama; zahrnují vnímání, pozornost, pøedstavivost, pamì, myšlení, øeè. Kreativita – tvoøivost; souhrn psychických procesù, které vedou k novým, originálním nápadùm, myšlenkám, teoriím, konceptùm aj.; mezi k. a inteligencí neexistuje pøímá souvislost. Manuál - pøíruèka; návod; pokyn. Mobilita – pohyblivost. Monitorování – trvalé sledování a kontrola. Motorika – pohyb. Muzikoterapie – léèba hudbou. Osobní cíl uživatele - je to, èeho mùže uživatel dosáhnout využíváním sociální služby. Paliativní – zmíròující obtíže èi bolest, ale neléèí vlastní podstatu choroby. Pracovní tým – poskytovatel sociální služby (kdo služby poskytuje) – jde o pracovníka odpovìdného za provoz zaøízení a kvalitu poskytovaných sociálních služeb a tým pracovníkù, kteøí se vìnují pøímé práci s uživateli. Týmem jsou myšleni pracovníci, kteøí úzce spolupracují, mají spoleèné uživatele a jsou schopni se vzájemnì zastoupit. Pracovník – je každý, kdo pøichází do zaøízení a stará se o uživatele (za urèitých daných podmínek) – jsou to zamìstnanci a dobrovolníci zaøízení. Prostor pro poskytování služeb (kde poskytujeme služby) nebo oblast pùsobnosti – nìkteré služby nemùžeme charakterizovat budovou, ale pouze oblastí pùsobnosti. Rozlišujeme, zda službu poskytujeme v místì bydlištì, v terénu nebo ve speciálním zaøízení. Stacionáø pro seniory je služba, která se poskytuje ve speciálním zaøízení. Skupina uživatelù (komu jsou služby poskytovány) – jde o takovou skupinu uživatelù, kteøí využíváním služby sledují obdobný cíl, služby využívají z dùvodu obdobnì charakterizované nepøíznivé Stáøí je dar…

99

Pøílohy situace. Zaøízení má jasnou kapacitu pro poskytování služeb tìmto lidem vèetnì vydefinování poètu míst pro uživatele se zvýšenými požadavky na obsluhu (napø. ve stacionáøi je urèen maximální poèet míst pro seniory na vozíèku, postižených demencí atd.). Tím se zajistí dostateèná a kvalitní služba pro celou skupinu uživatelù. Uživatel / klient – obecnì lze øíci, že uživatel je èlovìk, který se nachází v nepøíznivé sociální situaci. Jde o situaci, v níž se lidé nacházejí, jestliže pro svùj vìk, ztrátu sobìstaènosti, pro nemoc, pro zdravotní postižení, krizovou situaci, životní návyky, sociálnì znevýhodòující prostøedí, ohrožení práv a zájmù trestnou èinností jiné osoby, nebo z jiných závažných dùvodù, nejsou fakticky schopni zabezpeèovat a uspokojovat své životní potøeby a tyto potøeby nejsou ani jinak zabezpeèeny.Tito lidé jsou ohroženi sociálním vylouèením a k tomu, aby zùstali souèástí spoleènosti a mohli se podílet na spoleèenském životì, potøebují podporu. Tu jim poskytne sociální služba. Veøejný závazek - vzniká zveøejnìním základních prohlášení sociálního zaøízení (tj. poslání zaøízení, cíle zaøízení, cílová skupina, principy poskytovaných služeb). Vnitøní pravidla (dále jen VP) – vnitøní pravidla jsou vypracována pro èinnost zaøízení sociálních služeb. Je to stanovení podmínek potøebných a nutných pro zdravý chod konkrétního zaøízení. Vydávají je k tomu oprávnìní vedoucí pracovníci. Vnitøní pravidla tak pomáhají vedle právních pøedpisù (ústava, zákony, vyhlášky a naøízení) k organizaci a øízení daného zaøízení. Zamìstnanec – je ten, kdo má se zaøízením poskytujícím sociální službu øádnì uzavøenou pracovní smlouvu, je s organizací v øádném pracovním pomìru (pracovnì-právní vztah). Zaøízení – zaøízení je samostatná jednotka pro poskytování sociálních služeb charakterizovaná adresou, skupinou uživatelù, pracovním týmem, souborem na sebe úzce navazujících služeb a prostorem pro poskytování služeb (nebo oblastí pùsobnosti).

Použité zkratky Bc. – absolvent bakaláøského studia (titul) BOZP – bezpeènost a ochrana zdraví pøi práci CD – compact disc (kompaktní disk) ÈR – Èeská republika ÈSN – Èeská (Èeskoslovenská) státní norma DiS. – diplomovaný specialista (titul) EU – Evropská unie FR – fundraising (profesionální organizované získávání finanèních prostøedkù) CHO – Charita Opava MPSV ÈR – Ministerstvo práce a sociálních vìcí Èeské republiky MŠ – mateøská škola NROS – Nadace rozvoje obèanské spoleènosti PC – personal computer (osobní poèítaè) PO – požární ochrana PR – public relations (práce s veøejností) SÈKCH – Sdružení Èeská katolická charita SV – syndrom vyhoøení TK – tlak krve VOŠ – vyšší odborná škola VP – vnitøní pravidlo ÚP – úøad práce VŠ – vysoká škola ZŠ – základní škola apod. – a podobnì atd. – a tak dále napø. – napøíklad str. – strana tj. – to jest tzv. – tak zvaný

100

Stáøí je dar…