Metodika plánování aktivit Mgr. Lucie Prokopičová, Mgr. Eva Gnanová

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Metodika plánování aktivit Mgr. Lucie Prokopičová, Mgr. Eva Gnanová

Materiál vznikl v rámci projektu Do práce bez bariér, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Praha adaptabilita.

APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Pomáháme světu porozumět autismu a lidem s autismem porozumět světu



Metodika plánování aktivit

1. Úvodní informace Stručný obsah kurzu 1. Úvod 2. Plánování odchodu a příprava na pracovní pohovor, můj 1. pracovní den 3. Vyhledávání informací, práce na počítači (prohlížeče, email) 4. Plánování volnočasové aktivity – kultura (výstava, kino, divadlo) 5. Nácvik telefonování a jeho příprava 6. Plánování volnočasové aktivity – sport (venku i ve vnitř) 7. Plánování volnočasové aktivity – výlet (práce s mapou, idos, mapa) 8. Pravidla hygieny a úprava vzhledu 9. Jak se chovat po příchodu 10. Návštěva restaurace 11. Chování na pracovišti 12. Závěr

Cílová skupina: Nácvik je určen pro dospívající a dospělé jedince s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem nebo vysokofunkčním autismem, kteří si chtějí v rámci nácviku osvojit dovednosti související s plánováním aktivit.

Délka kurzu: • • •

6 měsíců, 2x týdně délka jednoho setkání je 60 - 120 minut teoretická setkání probíhají společně, praktický nácvik probíhá v terénu

Charakteristika pracovní skupiny: • •

4 - 8 účastníků 2 lektoři, asistenti zajišťující praktický nácvik



•

•

účastníci mohou mít různé stupně postižení. Doporučujeme nabízet kurz ve dvou úrovních, pro jedince s mírnou symptomatikou a pro jedince s těžší symptomatikou. pokud bude mít některý účastník problémové chování, je nutné pro skupinu stanovit taková pravidla, aby se ostatní účastníci mohli soustředit na práci a setkání probíhalo bez větších obtíží.

Pracovní pomůcky: • • • • •

Smlouva

o účasti na Kurzu plánování, která vymezuje práva a povinnosti jednotlivých účastníků. Pracovní listy s jednotlivými tématy Počítač, internet psací potřeby, flipchart speciální pomůcky k jednotlivým tématům (peníze, telefon, mapa atd.)

Podmínky účasti • • •

Vstupní pohovor, za účelem zjištění účastníkových schopností a dovedností a jeho motivace kurz absolvovat Podepsání smlouvy o účasti v kurzu V případě potřeby je možná spolupráce s rodinou, či s klíčovým pracovníkem zařízení, ve kterém daný účastník kurzu žije.

Práce s metodikou • •

•

Metodika je určena pro lektory Kurzu plánování Metodika je rozdělena do kapitol, kdy každá kapitola se zaměřuje na jedno téma. Těmto tématům může lektor věnovat více lekcí, záleží na zakázce skupiny. Kromě základních informací, doporučených didaktických her a dalších podnětů k danému tématu určených lektorům, obsahuje většina kapitol i pracovní listy pro účastníky kurzu, které jsou řazeny v praktické části metodiky. Metodika je k dispozici jak v tištěné tak elektronické podobě, aby si lektoři mohli jednotlivé pracovní listy snadněji tisknout, případně upravovat dle potřeby skupiny.

Práce s pracovními listy:



•

•

•

Pracovní listy jsou v praktické části metodiky, kdy na začátku této části je seznam jednotlivých pracovních listů. Na konci každé kapitoly v teoretické části je napsán, který list se dané kapitoly týká. Ty jsou vždy uvedeny zkratkou, číslem a názvem listu např. PL 1 – pravidla pro telefonování. Pracovní listy jsou vždy na samostatných stranách, aby se mohly snadno tisknout či kopírovat. Na začátku kurzu obdrží každý účastník svoji složku, do které si může postupně zakládat pracovní listy, které dostává v průběhu kurzu.

Práce lektorů ve skupině: • •

je vhodné, aby kurz vedli dva lektoři, v případě potřeby může lektorům pomáhat osobní asistent. V praxi se osvědčilo, že jeden lektor vede lekci a druhý ho pouze doplňuje a pomáhá účastníkům, kteří nejsou schopni pracovat zcela samostatně. Záleží na vzájemné dohodě, zda jeden lektor vede celou lekci nebo zda se v průběhu lekce prostřídají.

Návrh struktury setkání: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Opakování předešlého tématu Kontrola domácí samostatné práce Seznámení s tématem a obsahem dané lekce Výklad nové látky a práce s pracovním listem Kontrolní otázky na nově probranou látku Cvičení či hra prohlubující danou látku Shrnutí probraného tématu a zadání domácí samostatné práce



2. Plánování odchodu, příprava na PP, můj 1. pracovní den V rámci tohoto setkání bychom měli s účastníky probrat, jak se připravit na odchod z domova, ať už se chystají do práce nebo na nákup. Účastníci by si měli osvojit základní pravidla, který mi se mohou řídit pokaždé, když opouštějí svůj byt. Druhá část může plynule navázat samotnou přípravou na pracovní pohovor. Zde by mělo zaznít, jak se obléci a upravit, co si vzít sebou za dokumenty, jak se chovat při samotném pohovoru, apod. Zbude-li čas a skupina je šikovná můžeme pozornost zaměřit na to, jak se připravit na svůj první pracovní den, který se v zásadě moc neliší od přípravy na pracovní pohovor. Případně můžeme jednotlivým tématu věnovat samostatné setkání.

2.1. Plánování odchodu Pracovní pomůcky připravíme podle schopností dané skupiny účastníků. Může jít o doplňování, brainstorming, zápis na flipčárt, apod. Účastníci by se měli seznámit s těmito pravidly: • Než odejdu z bytu/domu připravím si batoh/tašku/kabelku! • Do ní si dám: o peníze (pro případ, že bych musel na toaletu, nebo dostal hlad či žízeň), o platný jízdní doklad (lístek na MHD, tramvajenku, open card, průkaz OZP), o občanský průkaz, o svačinu, pití, papírové kapesníčky! • Těsně před odchodem zkontroluji, zda jsem vypnul sporák, zhasl světla, vypnul vodu! • Než zabouchnu dveře, zkontroluju si, zda mám ty správné klíče od bytu a domu! • Zamknu a odcházím. Kromě těchto několika základních pravidel je potřeba se věnovat plánování odchodu z hlediska času. Každý účastník si může např. vyplnit jednoduchý dotazník, co všechno dělá nebo potřebuje udělat, než odejde (např. v případě, že má nějaké rituály, kolik mi zaberou času). Na základě těchto informací si každý stanoví, v jakém předstihu se musí začít připravovat na svůj odchod, aby vyrazil APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


včas. Součástí přípravy může být i naplánování trasy, které mu se podrobněji věnujeme v jiné kapitole.

2.2. Příprava na pracovní pohovor Kromě vysvětlení jednoduchých pravidel se můžeme s účastníky domluvit, aby na dané setkání přišli vybaveni a oblečeni, tak jako by šli na pracovní pohovor. Názorně si pak můžeme ukázat, co se komu podařilo a na co je třeba dát si pozor. Opět můžeme připravit jednoduchý dotazník na doplňování, nastříhat kartičky s hesly, které se váží k pracovnímu pohovoru a které nikoliv. Vstup do místnosti si můžeme několikrát sehrát. Účastníci si mohou navzájem poskytnou zpětnou vazbu, co se jim přišlo vhodné a co nikoliv. Z této části setkání by si účastníci měli odnést následující: CO S SEBOU na pracovní pohovor: - tužku a čistý papír/zápisník na poznámky - vytištěný životopis - občanský průkaz - případně další dokumenty, které jsou po nás vyžadovány (např. kopie vysvědčení, výpis z TR, apod.) CO JE DOBRÉ SI ZJISTIT NEŽ PŮJDEME na pracovní pohovor: - kde firma/organizace/společnost sídlí a jak se k ní dostaneme - jak dlouho nám bude trvat cesta, abychom si jí mohli předem naplánovat (např. na internetu, na mapě) a nepřišli pozdě. - s kým budeme jednat, za kým jdeme, tzv. kontaktní osoba - zjistíme si něco o firmě - čím se zabývá, co vyrábí, jak je velká, kolik v ní pracuje lidí, zda má nějaké pobočky,… CO SI VEZMEME NA SEBE: - čisté a vyžehlené oblečení - oblečeme se slušně a hezky (dlouhé kalhoty, sukně…), přiměřeně tomu, jak to vyžaduje kultura u našeho případného zaměstnavatele - čisté boty - nebereme si na sebe křiklavé barvy či roztrhané šaty JAK SE UPRAVÍME: APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


-

učešeme se a umyjeme vyčistíme si zuby a špínu za nehty navoníme se (použijeme deodorant, antiperspirant či parfém) muži si oholí fousy

PŘI VSTUPU DO MÍSTNOSTI, kde se odehrává pracovní pohovor: - zaklepeme a počkáme na vyzvání - při vstupu slušně pozdravíme - představíme se příjmením nebo celým jménem - podáme ruku - díváme se do očí - sedneme si na místo, které nám je nabídnuto PŘI SAMOTNÉM POHOVORU: - o sobě mluvíme pozitivně, kladně (co umíme, co známe, v čem jsme dobří, jaké máme dobré vlastnosti) - říkáme pravdu - neskáčeme do řeči - díváme se na zaměstnavatele a dáváme pozor - odpovídáme celou větou a na kladené otázky - nemluvíme potichu ani moc nahlas - snažíme se mluvit srozumitelně - nemluvíme vulgárně - nevyprávíme své osobní problémy - nepomlouváme dřívější zaměstnavatele - nehádáme se nebo nepřeme 2.3. Příprava na můj první pracovní den Na tuto část nebo setkání si každý účastník přinese inzerát, na který bych chtěl reagovat. Pokud jej účastníci nemají, vyhledají si jej na internetu. Poté každý obdrží dotazník, který mapuje situace, na které by se měl připravit. Na vyplnění počítejme 20-30min. Po společném vyhodnocení a vzájemných doporučení si projdeme rady, jak zvládnout svůj první pracovní den.

PL 1 – dotazník 1. můj první den PL 2 – doporučení, jak zvládnout svůj první pracovní den



3. Vyhledávání informací, práce s počítačem Tato kapitola je určená uživatelům, kteří běžně nepoužívají počítače a chtějí se základy práce na počítači naučit. Text jednotlivých podkapitol lze buďto kopírovat do vlastních PL, předávat účastníkům ústně nebo jen základní body poznamenávat na flipchart či do poznámkových bloků. 3.1. Základní ovládání počítače: V této lekci si řekneme základní ovládání počítače, to je určené pro úplné začátečníky nebo osoby s těžkou symptomatikou. Jako první si ukážeme, jak můžeme zapnout a vypnout počítač a co se objeví po zapnutí počítače. Zapnutí počítače • Počítač se zapíná tlačítkem power. Toto tlačítko najdeme na počítači. Nebojme se tlačítko pořádně zmáčknout a dlouze podržet. Nyní se počítač zapnul, začíná pracovat a spustí se operační systém.

•

•

• •

Operační systém - je základní program, který je důležitý pro správné fungování počítače. Bez tohoto programu by počítač nemohl fungovat a nemohli bychom na něm pracovat. Když se na obrazovce ukáže logo Windows, začíná se počítač připravovat k práci. U některých počítačů se ještě musíme přihlásit. Když se před námi objeví okno, musíme do něj vyplnit jméno a heslo. Potom klikneme na tlačítko OK a teprve nyní se začíná počítač připravovat k práci. Poté se před námi objeví pracovní Plocha. V tuto chvíli je počítač úplně připraven, můžeme začít pracovat. Vypnutí počítače - když chceme na počítači úplně skončit pracovat, musíme ho vypnout. Počítač se nevypíná tlačítkem power. Počítač to nemá rád a můžeme mu tím uškodit. Počítač vypneme tak, že jednou klikneme levým tlačítkem myši na tlačítko start . Nyní se otevře nabídka a najedeme myší na slovo Vypnout a opět na něj klikneme. Pak se otevře nové okno a opět klikneme na slovo vypnout, které následně potvrdíme OK.

Orientace na ploše APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


•

•

Ikony – jsou obrázky na ploše pomocí, kterými můžeme spustit programy, otevírat soubory a složky. To uděláme tak, že na ikonu klikneme 2x levým tlačítkem myši. Příklady ikon, které se vám určitě budou hodit: Tento počítač kliknutím na něj se dostaneme do všech složek, které se v našem počítači nacházejí, včetně jednotlivých disků (např. A:, C:, D:) nebo přídavných jednotek (např. jednotka CD/DVD).

•

Dokumenty zde najdeme různé složky, do kterých můžeme ukládat texty, obrázky, fotky nebo hudbu.

•

Word, Excel, PowerPoint – kliknutím na tyto ikony se nám otevře textový program, program na vytváření tabulek nebo prezentací.

•

Koš– do koše se vyhazují soubory a složky, které již nepotřebujeme, nesmíme zapomenout tento koš jednou za čas vysypat.

•

Internet – tato ikona slouží k zapnutí internetu, více viz další kapitola.

3.2. Práce s textovým editorem: Vzhledem k tomu, že se nejčastěji používá textový program Microsoft Word, naučíme se tedy pracovat v tomto programu. Základy práce s programem Microsoft Word APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


•

Zapnutí programu – buď najdeme na ploše ikonku pro tento program -

nebo jej najdeme v nabídce pod tlačítkem Start, v sekci Programy. Microsoft Word vypadá jako list papíru, na který můžeme psát. Místo tužky budeme používat myš a klávesnici. Základní okno vypadá takto:

•

Psaní textu – text do Wordu můžeme buď napsat, nebo vložit. K psaní textu slouží samozřejmě klávesnice. Než začneme psát text na klávesnici, musíme dát kurzor myši do oblasti pro psaní. Oblast pro psaní je bílé pole, kam se píše text. Na klávesnici jsou všechna písmenka české abecedy,



pokud budeme chtít napsat velké písmeno, použijeme současně klávesu Shift a dané písmeno. •

Mazání textu - často se stane, že budeme potřebovat písmeno, slovo nebo celý text vymazat. Nejčastěji se používají dva způsoby, jak můžeme text mazat. Můžeme použít klávesu Backspace, která maže text před kurzorem

. Nebo můžeme mazat pomocí klávesy Delete, která maže text za kurzorem

. •

Vkládání textu – text do Wordu můžeme také vložit. To uděláme tak, že jakýkoliv text, který je již v počítači někde napsaný, nebo jej najdeme na internetu můžeme do našeho souboru přesunout. Postup je následující – text, který chceme přesunout si nejprve označíme (dáme kurzor myši před slovo nebo text, který chceme označit. Zmáčkneme a držíme levé tlačítko myši. Myší přejedeme slovo nebo text, který chcete označit, a potom pustíme levé tlačítko myši. Označený text by měl zůstat tmavý). Takto označený text můžeme kopírovat, tzn. zmáčkneme pravé tlačítko myši a klikneme na Kopírovat. Pak se přesuneme do našeho textového souboru, klikneme na místo, kam chce přesunout nakopírovaný text a zmáčkneme opět pravé tlačítko myši – zvolíme tlačítko Vložit. Daný text se nám vloží do našeho souboru a můžeme jej dál upravovat.

•

Základní úpravy textu – nyní se naučíme, jak se mění druh, velikost a barva písma. Naučíme se také, jak se podtrhává text a jak můžeme zarovnat text na stránce. Nejprve musíme označení text tak, jak to je popsané v předešlém bodě, až pak je možné jej měnit. o Změna druhu písma - Microsoft Word nabízí mnoho druhů písma. Základními písmy jsou Arial a Times New Roman. Nabídku písem



najdeme nahoře v Panelu nástrojů. Když chceme začít psát jiným písmem, klikneme 1x levým tlačítkem myši na šipku u nabídky písem. Otevře se nabídka různých druhů písma. Z této nabídky si můžeme vybrat písmo, které se nám líbí. Klikneme na něj 1x levým tlačítkem myši a můžeme novým písmem psát. o Změna velikosti písma - Velikost písma - u každého písma můžete měnit jeho velikost. Vhodná velikost písma je 12. Nabídku velikostí

písma najdete vlevo v panelu nástrojů. Kliknutím označíme velikost, kterou chceme. o Barva písma - barva písma je nastavena většinou jako černá. Někdy je potřeba barvu písma změnit. Na výběr je mnoho barev. Nabídku barev písma naleznete vpravo v Panelu nástrojů.

Opět kliknutím na danou barvu ji změníme. o Styl písma – písmo můžeme změnit na tučné, kurzívu nebo podtržené, opět potřebné ikonky najdeme v panelu nástrojů nahoře, vypadají takto . Poslední nejčastější úpravou textu je její zarovnávání, to se používá, když chcete zarovnat napsaný text na stránce. Nejčastěji se text zarovnává doleva, na střed, doprava a do bloku. Ikony pro zarovnání textu naleznete uprostřed Panelu nástrojů a mají tyto ikony -



•

Uložení textu - když si uložíte text do počítače, tak vám tam zůstane a můžete s ním kdykoliv začít znovu pracovat. Když si chcete uložit nový text, musíte postupovat tímto způsobem: 1) Najeďte myší na slovo Soubor v Menu a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Nyní se otevře nabídka. Najeďte kurzorem myši na slovo Uložit jako a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 3) Na obrazovce se otevře okno. V tomto okně si musíte vybrat složku, kam dokument chcete uložit.

3.3 Internet Na internetu můžete najít různé informace, například informace o hudbě, o práci, o známých lidech, o počasí. Pomocí internetu si můžete psát se svými kamarády, hledat si zaměstnání. Na internetu můžeme pracovat doma, v internetové kavárně, v knihovně nebo na škole. Takto vypadá ikona internetu:

Dvojím kliknutím levým tlačítkem myši jej otevřete. Nyní se otevře okno s internetem. Většinou je nastavena internetová stránka, která se ukáže, například internetová stránka Seznam. Internetová stránka Seznam vypadá takto:



3.3.1 Důležitá tlačítka v Panelu nástrojů: 1. Tlačítko Zpět – když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Zpět, vrátíte se na stránku, na které jste pracovali. 2. Tlačítko Dopředu - když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Dopředu, vrátíte se na stránku, ze které jste odešli.

3. Tlačítko Stop – když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Stop, zastaví se načítání stránky, kterou jste chtěli otevřít.

4. Tlačítko Domů - když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Domů, otevře se internetová stránka, na které jste začínali pracovat. 3.3.2 Internetová adresa APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Internetová adresa je adresa na internetu. Tato adresa slouží k nalezení internetových (webových) stránek. Pomocí internetové adresy se otevřou různé internetové stránky. Pokud se chcete podívat na nějakou stránku, musíte znát její adresu. Například: www.praha.apla.cz, www.seznam.cz, www.google.com. Internetová adresa se píše do rámečku vedle slova Adresa -

Adresa se skládá z několika částí, jednotlivé části musíte oddělit tečkou. Adresa se zapisuje vždy bez mezer, bez háčků a čárek. Adresa se skládá z těchto částí: 1) První část adresy -www – těmito písmenky začíná každá internetová adresa. 2) Druhá část adresy, například seznam - je to například slovo, název organizace nebo firmy. Určuje, která stránka se na obrazovce otevře. Například seznam, rytmus, prace, fotbal. 3) Třetí část adresy - přípona cz – je nejčastěji zkratka státu, kde internetová stránka vznikla. V České republice používáme nejčastěji příponu cz. Jsou i další přípony, například sk, org, com, net. 3.3.3 Vyhledávání internetové stránky a odkazy V této kapitole se naučíte vyhledávat internetové stránky a otevírat na nich odkazy. Když neznáte adresu internetových stránek, použijte k jejímu nalezení internetový vyhledávač. Vyhledávač vám najde internetovou adresu, na kterou se chcete podívat. Pomocí internetového vyhledávače můžete najít informace, které potřebujete. Internetový vyhledávač je například na těchto internetových stránkách: www.seznam.cz, www.google.com., www.atlas.cz, www.centrum.cz Jsou dvě možnosti, jak můžete hledat informace na internetu. První možnost hledání informací - pomocí odkazů, kdy si nejprve otevřeme např. www.seznam.cz. Otevře se nám stránka, na které můžeme rozkliknout různé odkazy, např. počasí, různé novinky atd. Můžeme také hledat podle klíčového slova, které napíšeme do okénka vedle Hledej. Může se tam napsat slovo nebo pojmenování věci nebo činnosti, kterou chcete najít, např. vlaky, psi, lego. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


3.3.4 Internetové stránky pro hledání zaměstnání V této kapitole se dozvíte, na jakých internetových stránkách můžete hledat práci. Na těchto internetových stránkách jsou inzeráty, kde vám zaměstnavatelé nabízejí práci. Můžete si je přečíst a dozvědět se, kde hledají nově pracovníky. Internetové stránky pro hledání práce: Annonce – www.annonce.cz, www.prace.cz, www.jobs.cz, www.portal.mpsv.cz, www.praceprozp.cz. 3.3.5 E-mail - elektronická pošta Pomocí elektronické pošty můžete posílat e-maily. E-mail může být zpráva, dopis nebo obrázek, který někomu pošlete pomocí internetu ve vašem počítači. Když chcete posílat e-maily, musíte být připojeni k internetu. Nejprve si musíte založit e-mailovou adresu a e-mailovou schránku. •

E-mailová adresa je adresa, kam vám budou přicházet e-maily. Z emailové adresy můžete také e-maily posílat například kamarádům, známým, zaměstnavatelům. • Když chcete někomu napsat e-mail, musíte znát jeho adresu. Adresa se píše bez velkých písmen, bez háčků a bez čárek. Je dobré mít pouze jednu e-mailovou adresu, abyste si ji dobře zapamatovali. Pokud je pro vás obtížné si svou e-mailovou adresu zapamatovat, tak si ji zapište. Je dobré si také napsat e-mailové adresy těch, se kterými si budete psát přes počítač. • E-mailová adresa může vypadat například takto: [email protected], [email protected], [email protected]. • E-mailová adresa se skládá z těchto částí: 1. část – Jméno nebo přezdívka – si musíte vymyslet sami. Mnoho lidí často zadává své jméno a příjmení, například pavel.novak. 2. část – Zavináč @ - je znak, kterým se odděluje vaše jméno nebo přezdívka od jména domény (internetové) stránky. Bez tohoto znaku emailová adresa nefunguje. 3. část – Jméno domény (internetové) stránky - je jméno internetové stránky, na které jste si e-mail vytvořili, například: Seznam, Centrum, Google, Email…. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


4. část – Koncovka – je většinou zkratka země, ve které byla internetová stránka vytvořena. V České republice se používá koncovka .cz Je mnoho jiných koncovek například .sk, .org, .com. • Psaní zavináče @ - když chcete napsat zavináč v e-mailové adrese, máte dvě možnosti:

První možnost, jak můžete napsat zavináč @: 1) Jedním prstem zmáčkněte na klávestnici tlačítko Alt. 2) Druhým prstem zmáčkněte na numerické klávesnici čísla 6 a 4. Druhá možnost, jak můžete napsat zavináč @: 1) Jedním prstem zmáčkněte na klávesnici tlačítko AltGr

a držte ho.

2) Druhým prstem zmáčkněte na klávesnici tlačítko s písmenem V. 3.3.6 E-mailová schránka E-mailová schránka je něco jako poštovní schránka, do které vám budou přicházet e-maily například od kamarádů, známých nebo zaměstnavatelů. Z této schránky můžete také e-maily posílat. V e-mailové schránce vám e-maily zůstanou a můžete si je znovu číst nebo prohlížet. V této kapitole se naučíte založit si vlastní emailovou schránku na internetové stránce www.seznam.cz. • Založení e-mailové schránky: 1) Najeďte kurzorem myši na odkaz založit nový e-mail a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši.

2) Otevřela se nová stránka. Na této stránce nechte vše, jak je nastaveno a klikněte 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Pokračovat.



Dále vyplňte povinné údaje a postupujte dle pokynů. • Práce s e-mailovou schránkou V této kapitole se naučíte přihlásit a odhlásit z e-mailové schránky. Přihlášení do schránky znamená, že se chcete podívat, jestli vám přišel nový e-mail do emailové schránky, musíte postupovat takto: 1) Otevřete si Internet Explorer – to už umíte. 2) Na obrazovce by se měla otevřít stránka Seznamu www.seznam.cz 3) Do kolonky Jméno napište začátek vaší e-mailové adresy. Např.: pavel.novak. 4) Najeďte kurzorem myši do kolonky Heslo a klikněte do ní 1x levým tlačítkem myši. 5) Do kolonky Heslo napište vaše heslo. Pokud si jméno nebo heslo nepamatujete, podívejte se na papírek, kam jste si je napsali. 6) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Přihlásit a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 7) Pokud jste napsali uživatelské jméno a heslo správně, otevře se nová stránka s vaší e-mailovou schránkou.

3.3.7 Psaní a posílání e-mailů



1) Najeďte kurzorem myši na odkaz Napiš email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevřela se nová stránka pro psaní e-mailů. Ta vypadá takto:

3) Umístěte kurzor myši do kolonky Komu (to): napište e-mailovou adresu osoby, které e-mail chcete poslat. Například: [email protected] 4) Umístěte kurzor myši do kolonky Předmět. Do této kolonky můžete napsat slovo nebo větu, která říká, o čem jste e-mail napsali. Například: Žádost o zaměstnání, Pozdrav z prázdnin. Předmět není povinný: když do této kolonky nic nenapíšete, nic se nestane. 5) Umístěte kurzor myši do okna Text emailu. Napište text, který chcete někomu poslat. Například: dopis kamarádovi. Text e-mailu může být různě dlouhý. Když jste vyplnili adresu a text e-mailu, můžete e-mail odeslat. 6) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 7) E-mail se odešle a objeví se nápis:



Když nechcete e-mail, který jste napsali, odeslat, najeďte kurzorem myši na tlačítko Zrušit a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. E-mail se vymaže.

3.3.8 Otevírání, čtení a odpovídání na e-mail Pokud vám přišel nový e-mail, poznáte ho tak, že je napsaný tučným písmem. Emaily, které už jste přečetli, jsou napsány normálním písmem. • Když si chcete přečíst nový e-mail, který je tučně napsaný, postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na odkaz Doručené a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Najeďte kurzorem myši na e-mail, který si chcete přečíst a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši.

3) Otevře se okno s textem e-mailu a vy si ho můžete přečíst nebo s ním dále pracovat.



• Odpověď na doručený e-mail – doručený e-mail je ten, který vám přišel. Na e-mail, který vám přišel, můžete hned odpovědět tomu, kdo vám ho poslal. Když chcete na e-mail hned odpovědět, postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odpovědět a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevře se stejné okno, jako když píšete nový e-mail. Nemusíte už psát emailovou adresu toho, komu chcete odpovědět. Adresa je už napsaná. 3) Napište text, který chcete odeslat, a e-mail pošlete. 4) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 5) E-mail se odešle a objeví se nápis:

• Přeposlat – stejný e-mail, který vám přišel, můžete poslat ještě někomu dalšímu. Postupujte takto: 1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Přeposlat a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. 2) Otevře se stejné okno, jako když píšete nový e-mail. V tomto okně je text, který posíláte někomu dalšímu. 3) Musíte vyplnit adresu příjemce. Umístěte kurzor myši do kolonky Komu (to): napište e-mailovou adresu osoby, které e-mail chcete poslat.

4) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Odeslat email a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. • Tisk – e-mail si můžete také vytisknout na papír. Postupujte stejně, jako když si chcete vytisknout soubor. Když si chcete e-mail vytisknout, postupujte takto: APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


1) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Tisk a klikněte 1x levým tlačítkem myši. 2) E-mail se otevře. 3) Postupujte jako při tisku dokumentu. Smaž – e-maily, které už nepotřebujete, je dobré vymazat, aby e-mailová schránka nebyla plná. Pokud chcete e-mail z e-mailové schránky vymazat, postupujte takto: 1) Zaškrněte si e-mail, který chcete vymazat.

2) Najeďte kurzorem myši na tlačítko Smaž a klikněte na něj 1x levým tlačítkem myši. Objeví se malé okno. Když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko OK, email se z e-mailové schránky vymaže. Když kliknete 1x levým tlačítkem myši na tlačítko Storno, e-mail se z e-mailové schránky nevymaže.

Pozn.: Dle metodiky - Práce s počítačem, Rytmus, Praha 2007



4. Volnočasové aktivity - kultura Lidé s poruchou autistického spektra mají velmi často problém s náplní volného času. Často by chtěli využít některé z nabídky kulturního vyžití v místě bydliště, ale nedokáží to uskutečnit. Problémem může být neschopnost vyhledat si vhodný program, naplánovat si trasu a na místo určení se dostavit nebo zakoupit si vstupenku a zorientovat se na místě určení. Oblast plánování trasy a cestování je otázkou samostatného nácviku cestování, který je rozpracována v metodice cestování. V rámci tohoto nácviku se můžeme věnovat oblasti vyhledávání informací a nácviku realizace návštěvy kulturního zařízení. V případě, že daný účastník nácviku není schopen uskutečnit zcela samostatně tuto návštěvu, může využít možnosti osobního asistenta, který jej může doprovodit a v daných oblastech poskytnout podporu. 4.1 Návštěva kina Nejprve si promluvíme o typech kin a filmů, dle kterých se můžeme orientovat v nabídce kin. Některé osoby s PAS si nedokáží vybrat vhodný typ kina nebo filmu. Poskytnutím základních informací jim v tomto můžeme pomoci. Typy kin: • Multikino - nebo také multiplex je kino, ve kterém jsou více než dva kinosály. Multikina díky více sálům mohou nabídnout více filmových titulů ve více promítacích časech. Vyznačují se pohodlnými sedadly, nejmodernějšími technologiemi a vyšším vstupným. V žádném multikině nechybí možnost občerstvení (zejména popcorn). Výhodou multikin je široká nabídka filmů a promítacích časů, dostatek prostoru na sezení a snadné odskočení si na toaletu během filmu (schody jsou stále osvětlené), nevýhodou je vysoké vstupné a vyšší hlasitost zvuku. • 3D kino – některá kina nabízejí sály, ve kterých můžeme sledovat filmy v 3D podobě. V Praze poskytuje nejkvalitnější sledování 3D filmů společnost IMAX. Jedná se o kanadskou společnost Imax Corporation, která vytvořila a vyvinula nejmodernější filmovou technologii na světě – IMAX. Filmové plátno je 20 metrů vysoké a 25 metrů dlouhé. Je vyrobeno ze speciálního difúzního matného vinylu perforovaného tisíci úzkými dírkami, které umožňují volné procházení zvuku a dávají plátnu jakousi „akustickou otevřenost“. Promítací zařízení společnosti IMAX jsou nejdokonalejší, nejpřesnější a nejvýkonnější projektory, které kdy byly vyrobeny. Klíčem k jejich vysokému výkonu a spolehlivosti je unikátní APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


„rotační smyčka“ pohybu filmu. Výhodou 3D filmů je intenzivnější zážitek z filmu, nevýhodou je vyšší cena a u někoho může 3D promítání způsobit nevolnost. • Běžné kino – jsou běžná kina, která mají jeden kinosál. Výhodou je nižší cena a snadná orientace, nevýhodou může být menší komfort pro sezení. • Alternativní kina, tzv. artová – jedná se o kina, která uvádějí mezinárodně ceněné zahraniční tituly, pravidelně tu probíhá i řada filmových festivalů, dokumentární filmy. Výhodou těchto kin je nižší cena vstupného, celkově tolerantnější prostředí, nevýhodou je nabídka filmů, které jsou určené spíše pro náročnější diváky. • Speciální kina - letní kino - je kino sloužící k promítání filmů pod širým nebem, popř. konání různých menších společenských kulturních akcí. Vzhledem k tomu, že prostor pod širým nebem nelze vytápět a zatemnit, bývá v provozu pouze v letních měsících. Výhodou je příjemné prostředí (čerstvý vzduch, atmosféra), snadná dostupnost (některé mětské části provozují letní kino ve své obci), nevýhodou může být zima (chladné letní měsíce), horší kvalita zvuku a obrazu. Další variantou speciálního kina může být např. autokino, do kterého se vjíždí autem a z auta se také film sleduje. Kategorie filmů: • Akční - filmový příběh ve kterém je jeho hlavní složkou napětí a s ním související akční děje. • Animovaný - je snímaný po jednotlivých fázích (neboli snímcích filmového pásu) tak, aby se jeho přehrátím plnou rychlostí vytvořil dojem plynulého pohybu. Tomuto způsobu rozpohybování se říká animace. • Dobrodružný - Zápletka dobrodružného filmu je dynamická, narozdíl od akčního filmu je ovšem umístěna do exotického prostředí a nasává atributy komedie, melodramatu či historického filmu. • Dokumentární - jeho hlavním cílem je zprostředkování a dokumentace skutečnosti. Snímáním reality se vymezuje oproti filmu hranému. Užívá specifických technik natáčení – snímání volnou kamerou z ruky, skrytou kamerou, kontaktního snímání zvuku, improvizované reakce na probíhající událost. Dokumenty se někdy stávají nástrojem propagandy (Leni Riefenstahlová v nacistickém Německu) či manipulace, někdy jsou naopak důležitým svědectvím, manifestem, či druhem investigativní práce.



• Drama - Cílem dramatu je vyvolat v divákovi napětí, dojetí, resp. v obecném slova smyslu pocit souznění s osudy a prožíváním hlavních postav. Má tendenci pojit se s dalšími „vážnými“ žánry – historickým filmem, životopisným filmem, válečným filmem. • Fantasy - Fantasy je umělecký žánr, používaný především v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové (obzvláště z antických dob), mimozemských technologií nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často s vzezřením a chováním netypickým pro lidi). • Historický – film je zasazený do historického období a vypráví o nějaké události z daného období. • Horor - je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocit strachu a děsu. Nejde tedy o pojem obsahový, ale estetický, jehož naplnění závisí především na formě podání. • Katastrofický - jeho hlavním tématem je hrozící či probíhající katastrofa (např. velký požár, zemětřesení, ztroskotání lodi, srážka vesmírného tělesa se Zemí). Film má obvykle rozsáhlé obsazení, obsahuje více dějových linií, v nichž se zaměřuje na postavy, které se snaží katastrofě uniknout, čelit jí nebo které se vyrovnávají s následky katastrofy. V průběhu filmu typicky umírají spousty vedlejších postav, někdy i některá z postav hlavních. • Komedie - Od komedie se očekává humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností. Humor spolu s vkusnou komikou jsou zpravidla základními aspekty tohoto útvaru. Problémy hrdiny se podaří nakonec vyřešit a vše se v dobré obrátí. • Krimi - Kriminální film se narozdíl od detektivky může odehrávat přímo ve zločineckém podsvětí, hlavními postavami mohou být zločinci, přičemž jsou vykresleni v lepším světle (například jsou zohledněny důvody jejich kriminální činnosti) a do jisté míry morálně očištěni. • Muzikál - O muzikálových hercích platí, že musí být dobří činoherci, zpěváci i tanečníci zároveň. Muzikál může být celozpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo. Stejně tak může být muzikál celotančený. • Pohádka - je obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti (skřítci, víly nebo draci). • Road movie - hlavní postavy cestují velké vzdálenosti, většinou motorovým vozidlem. Film pak pojednává o jejich dobrodružstvích, zkušenostech a proměnách v průběhu cesty.



• Romantický – od romantického filmu divák očekává, že se budou řešit komplikované mezilidské vztahy, zamilovanost a typický je šťastný konec. • Sci-fi - Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. • Thriller - je žánr, který má u čtenáře nebo diváka vyvolat silné napětí a emoce. Thriller je žánr blízký hororu, s nímž často splývá. • Válečný - film zachycuje významnou válečnou událost. Zpravidla mapuje skutečnou historickou událost. • Western - Preferuje dějové složky příběhu, postavami bývají zejména kovbojové, indiáni a zlatokopové. Příběhy se odehrávají v prostředí Divokého západu a zpravidla vítězí dobro nad zlem. • Životopisný - mapuje více či méně realistickým způsobem život či období života výrazné osobnosti. Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých kulturních programů, které nalezneme na např. www.dokina.cz, http://kina.mraveniste.cz/, www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz a naučíme se v nich orientovat. Informace o jednotlivých filmech a hlavně jejich kvalitě se dozvíme na stránkách Československé filmové databáze – www.csfd.cz. 4.2 Pravidla slušného chování v kině • Pokud nejdeme na slavnostní premiéru, kino lze navštívit v běžném oblečení. Tedy i tak, jak chodíme do práce, nikoliv však v pracovním oděvu nebo oděvu špinavém. • Je třeba koupit lístky včas a na slušná místa. • Taky bychom měli vědět, o jaký film jde, abychom nemuseli v polovině odcházet. • Je třeba chodit v čas a do řady vstupujeme vždy čelem k ostatním divákům, muž jako první a velmi slušně. • Žena usedá po pravici muže, výjimka z tohoto pravidla je ve chvíli, kdy by žena měla sedět na kraji řady, muž pak přenechá ženě lepší místo. Přenechá jí místo i v případě, že ženě nevyhovuje její soused a bude jí příjemné sedět na jiném místě. • Jdou-li do kina dva páry společně, muži symbolicky chrání obě ženy mezi sebou. Proto jedna z partnerek sedí po levici muže. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• Nezapomínáme, že známé zdravíme nenápadně. Když někoho poznáme na druhém konci řady, nevoláme na něj přes celý sál. • Pokud nejsme schopni odolat obchůdkům v předsálí kina, konzumujeme potraviny nenápadně a tiše. S ohledem na soustředění ostatních. • A ještě něco: Je zdvořilé vůči tvůrcům filmu setrvat na místě až do chvíle, kdy skončí závěrečné titulky, neodcházíme v okamžiku, kdy zjistíme, že vrahem je zahradník. 4.3 Návštěva divadla Stejně jako u kina se nejprve pobavíme o jednotlivých divadlech, představeních, cenách, programech a hlavně, co je vhodné si do jednotlivých divadel obléknout a ostatní zásady slušného chování. Podle druhu divadelní formy a jí odpovídajícího jevištního vybavení i velikosti jevištního prostoru rozlišujeme divadla: • Opera je nejreprezentativnější divadelní útvar. Prostory hlediště mívají slavnostní ráz, jevištní obraz vyžaduje velké a hluboké jevištní otvory. Boční jeviště a přípravny musí umožňovat rychlou přeměnu dekorací během představení. Vybavení operního prostoru disponuje velkým množstvím zkušeben a šaten. Svět opery podmiňuje oddělení herce od diváka. Orchestřiště tvoří mezi nimi přirozenou hranici (předěl), kterou dále vyznačuje portálový prostor. • Opereta mívají znaky podobné opeře. Působení prostoru nebývá tak bohaté a velkorysé, jako je tomu u opery. Představení mívá obvykle mnohem větší formální volnost, čímž může být dosažen větší kontakt mezi herci a diváky. Orchestřiště obvykle mívá menší měřítko než u opery. • Balet je typem divadla stejný jako opereta. Jen pro balet je typický, že děj vyjadřují herci prostřednictvím specifického tance. • Muzikál je opět typem divadla jako opereta. Pro muzikál je typické, že herci musí zvládat činohru, tanec a zpět dohromady. Muzikál může být celý zpívaný nebo prokládaný mluveným slovem. • Činohra klade maximální požadavky na viditelnost a slyšitelnost resp. akustiku divadelního prostoru. Menší počet diváků pak vede k vytvoření intimnějšího výrazu divadelního prostoru. Většinou nevyžaduje orchestřiště, scéna může bezprostředně přecházet až k divákům. Hra někdy přechází až do prostoru hlediště, herci někdy hrají i mezi diváky, dosahuje se většího kontaktu mezi hercem a divákem. Hlavní jeviště se liší od operního jeviště tím, že obvykle nemá žádný sbor, orchestr a balet. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• Speciální divadla - v Čechách je několik velmi neobvyklých divadel, jako je např. otáčivé hlediště venkovního zámeckého divadla v Českém Krumlově, loď Tajemství bratří Formanů, kdy představení se odehrává na lodi, Křižíkova fontána, kdy hlavním nositelem děje je vodní fontána, letní Shakespearovské slavnosti probíhají na řadě venkovních míst, to nejvýznamnější je Pražský hrad. Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých kulturních programů, které nalezneme na např. www.divadlo.cz, http:///www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz a naučíme se v nich orientovat. 4.4 Pravidla slušného chování v divadle • V divadle, či na koncertě platí stejná pravidla jako v kině, avšak mnohem naléhavěji. • Zapamatujme si, že před každým představením vypneme mobilní telefon. První a zásadní rozdíl mezi kinem a divadlem je oblečení. • Smoking a dámské delší šaty bývají vyhrazeny obzvlášť slavnostním premiérám. • Oblečení volíme společenské, pánové tmavé šaty, černé boty, dámy polodlouhé šaty, či tmavý kalhotový kostým. • Dáma si může ponechat klobouk jen sedí-li v lóži. Rozhodně ne na divadelním představení! • Určitě je rozdíl mezi Státní operou a malým klubovým divadélkem, které je pochopitelně méně formální. Podobně neformální bývají i koncerty jazzové a populární hudby. • Lístky musíme mít předem. A také musíme vědět kam, protože budeme-li sedět v lóži, nemusíme si odkládat pláště do šatny. • Pokud využijeme šatnu, pamatujeme si, že muž vždy pomáhá ženě z kabátu, vystojí řadu u šatny, šatnu zaplatí a pak dámu uvádí do hlediště. • Mimochodem všude platí, že čestnější místo bývá to výhodnější, odkud je lépe vidět. • V lóži dámu, i třeba neznámou, pustíme na výhodnější místo vpředu. • Přijdeme-li pozdě do divadla, vyčkáme do přestávky a teprve pak se usadíme na svá místa. • Přestávku trávíme společenskou konverzací a náruživí kuřáci si mohou zapálit cigaretu. Ale pozor, jen ve vymezených místnostech, neboť v divadlech jinak platívají přísné zákazy kouření. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• Podobně jako v kině, ani při divadelním představení nahlas nekomentujeme děj hry nebo výkony herců. • Na divadelní představení můžeme být vybaveni kukátkem, malým dalekohledem. Na koncerty jej však nebereme. • Bez spěchu a tlačení u šatny vyzvedneme kabáty. Pán nejprve pomůže dámě a teprve potom se obléká sám. 4.5 Návštěva výstavy I v případě výstavy se nejprve pobavíme o tom, dle čeho můžeme vybírat, jaké výstavy existují, kde můžeme využít různých akcích nebo slev, jak se ve výstavních prostorech chovat. Debatu můžeme začít tím, že si řekneme, jaký je rozdíl mezi výstavou a expozicí. Kdy výstava se liší od expozice svou délkou a svým tématem, kdy výstava je krátkodobá – max. do doby trvání 2 let, téměř na jakékoli zpracovatelné téma a jde mnohem více do hloubky než expozice. Je taktéž doprovázena mnoha doprovodnými akcemi. Expozice je dlouhodobá, trvá déle než 2 roky, optimálně na dobu 10 let s obměnami. Vychází striktně ze zaměření muzea – prezentovány jsou hlavně sbírkové předměty muzea. Každé větší město má městské muzeum nebo městskou galerii. Nejvýznamnější pražská muzea jsou: • Národní muzeum – největší muzeum v ČR, přibližně do roku 2015 je muzeum kvůli rekonstrukci uzavřeno. • Národní technické muzeum – unikátní a zcela ojedinělé technické exponáty • Národní zemědělské muzeum – exkurze do oblasti zemědělství • Muzeum pražského vodárenství • Armádní muzeum Žižkov – zbraně a významné válečné události • Letecké muzeum Kbely • muzea slavných osobností českých dějin – např. Johannes Kepler, Antonín Dvořák, Alfons Mucha, Franz Kafka. • Plynárenské muzeum • Menší a novodobější muzea jako např. muzeum Lega, Království železnic, muzeum Voskových figurín. • Muzeum hlavního města Prahy – vše o Praze a její historii • České muzeum hudby – vše o hudbě a vzácných hudebních nástrojích • Muzeum MHD • Muzeum policie



• Náprstkovo muzeum – sbírky z exotických míst, především Indonésie, Asie, Afriky či Ameriky. • Speciální prostory jako např. Botanická zahrada (stálá expozice a různé výstavy, např. výstava motýlů, orchidejí, bonsají) Výstavy si můžeme také volit dle zaměření. Většina muzei pořádá i krátkodobé výstavy, které jsou zaměřené na nějaké téma. Velmi zajímavé výstavy pravidelně organizují např. muzea – Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národní zemědělské muzeum nebo Muzeum hlavního města Prahy. Mezi nejvýznamnější pražské výstavní prostory patří: • Výstavní síň Mánes • Výstaviště Holešovice • Pražský výstavní areál Letňany • Pražský hrad • Novoměstská radnice • Staroměstská radnice • Galerie Rudolfinum • Obecní dům • Národní galerie v Praze • Galerie hlavního města Prahy Dále se společně podíváme na internetové stránky jednotlivých výstav a expozic, které nalezneme na např. www.vystavyvpraze.cz, www.kdykde.cz, www.cokdyvpraze.cz, www.zakulturou.cz, www.prahavolnocasova.cz, a naučíme se v nich orientovat.

4.6 Pravidla slušného chování na výstavě či muzeu • Pokud nejdeme na vernisáž (slavnostní zahájení výstavy), lze výstavu navštívit v běžném oblečení. Tedy i tak, jak chodíme do práce, nikoliv však v pracovním oděvu nebo oděvu špinavém. • Předem bychom si měli zjistit, jak je expozicie či výstava rozsáhlá, abychom si na ni vyhradili dostatek času. • Během výstavy se chováme tiše, nerušíme ostatní návštěvníky, exponáty si prohlížíme zprava a nesaháme na ně. • Pokud je v prostorách dovoleno jíst a pít, dáváme pozor, abychom nic neušpinili. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


5. Nácvik telefonování Lidé s poruchou autistického spektra mají velmi často problém s telefonováním. Může být pro ně obtížné vyjádřit v krátkém čase jasně, co potřebují. V případě, že jim ale poskytneme jakýsi „manuál pro telefonování“, můžeme jim pak telefonování výrazně usnadnit. Nejprve si společně projdeme zásady pro telefonování. • telefonujeme z místa, kde není velký hluk a kde Vás nic neruší • mějte po ruce potřebné informace, např. jméno restaurace, inzerát, program • mějte u sebe papír a něco na psaní, abyste si mohli dělat poznámky, např. zapsat si datum a čas schůzky. • mějte u sebe svůj diář nebo kalendář, ať neslíbíte, že přijdete v den, kdy se vám to nehodí • mluvte jasně a srozumitelně • buďte připraveni odpovídat na otázky • před telefonováním si připravíme tužku a papír na zapisování informací • abychom si byli při telefonování jistější, je dobré si telefonát nejprve připravit, říci si jej nahlas nebo si jeho osnovu napsat na papír Následně si s účastníky projdeme základní strukturu většiny telefonátů: 1. vytočíme číslo 2. pozdravíme

Dobrý den 3. představíme se

Jmenuji se Tomáš Svoboda. 4. řekneme s kým, chceme mluvit

Mohl bych, prosím, mluvit s … 5. pokud nás přepojí, tak je třeba znovu pozdravit a představit se

Dobrý den, jmenuji se Tomáš Svoboda. 6. říci, proč voláme Volám ohledně … 7. dohodneme si, co potřebujeme



Mohl bych tedy… 8. poděkovat a rozloučit se

Mockrát děkuji. Nashledanou. 5.1 Nácvik telefonování na pracovní pohovor Ještě před tím než začnete telefonovat, je dobré si připravit tužku, papír, diář, inzerát, na který chcete reagovat. Struktura: 1. Pozdravíme (Dobrý den, …) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, …) 3. Vysvětlíme, proč voláme a zeptáme se, zda je nabízené pracovní místo ještě volné (např. Našel jsem inzerát v deníku Metro na pozici skladník, rád bych se zeptal, zda je místo ještě volné.) 4. Požádám o bližší popis nabízeného pracovního místa. V případě, že je volné a vy o něj máte zájem, domluvte si schůzku. Nezapomeňte se zeptat na kontaktní osobu, se kterou se máte sejít, místo a čas, kde se bude pohovor konat, případně na cestu. 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas…) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad telefonátu na inzerát: • Dobrý den. • Jmenuji se Pavel Novotný. • Nevyrušuji Vás? • Telefonuji ohledně inzerátu ze dne 2. 3. z inzertních novin Annonce na pozici administrativního pracovníka. Rád bych se zeptal, zda je toto místo ještě volné? • Chtěl bych se o této práci dozvědět více informací. Mohl byste mě s nimi seznámit? Případně bych se s Vámi osobně rád sešel na informační schůzce, je-li to možné? • Děkuji Vám. • Nashledanou. Telefonát si pak účastníci prakticky vyzkouší. Je dobré, aby telefonující seděli proti sobě zády, protože pak nemohou sledovat neverbální komunikaci, která by APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


jim mohla situaci ulehčit. Můžeme vyzkoušet i to, že jeden z telefonistů je lektor, kdy lektor může telefonát ulehčit (u klientů s většími potíži) nebo naopak ztížit, aby si účastníci vyzkoušeli i reálnou situaci, kdy na druhé straně telefonátu je nepříjemný člověk. Účastníci mohou volat na inzeráty, které si vyberou a vyzkoušet tak telefonát na konkrétní pozici. V následujících kapitolách jsou uvedeny další nácviky různých telefonování. Postup u všech je stejný. Nejprve si s účastníky sepíšeme scénář hovoru, který si pak vyzkoušíme mezi s sebou. Některý telefonát můžeme vyzkoušet i v reálu, např. dohadování osobní schůzky, na kterou pak dojde. Další informace najdete v PL 3 – Jak telefonovat na inzerát nebo PL 4 –

Návod, jak by mohl vypadat telefonický hovor. 5.2 Nácvik telefonování – objednávka stolu v restauraci Postupujeme viz. předešlá kapitola. Návrh možné struktury: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Pozdravíme (Dobrý den, …) Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, …) Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. Dojednáme si, co potřebujeme Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas…) Rozloučíme se (Nashledanou)

Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák. 3. Rád bych si u vás zarezervoval stůl, mohu u vás? 4. varianta a) Ano děkuji, rád bych si zarezervoval stůl na pátek od 20.00 pro 5 lidí. Mohl bych poprosit, aby to bylo v nekuřácké části? 5. varianta b) Ne, můžete mě tedy předat někoho u koho můžu rezervaci provést? Po přepojení – Dobrý den, jmenuji s František Novák a rád bych si zarezervoval stůl na pátek od 20.00 pro 5 lidí. Mohl bych poprosit, aby to bylo v nekuřácké části? 6. Děkuji, na shledanou.



5.3 Nácvik telefonování – dohadování osobní schůzky Postupujeme viz kapitola 5.1. Návrh možné struktury: 1. Pozdravíme (Dobrý den, …) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, …) 3. Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. 4. Dojednáme si, co potřebujeme 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas…) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák. 3. Potkali jsme se minulý čtvrtek na výstavě v Carpet Diem a dohodli jsme se, že vám zavolám a dohodneme si další osobní schůzku. 4. Mohli bychom se tedy setkat tento čtvrtek v 9 hodin v McDonalds na I.P. Pavlova? Můžeme se setkat v prvním patře u stolečků. 5. Děkuji, na shledanou. 5.4 Nácvik telefonování – omlouvám se mám zpoždění/nedorazím Postupujeme viz. kapitola 5.1. Návrh možné struktury: 1. Pozdravíme (Dobrý den, …) 2. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, …) 3. Oznámíme, proč voláme a zda mluvíme se správnou osobou. 4. Omluvíme se a řekneme důvod zpoždění. 5. Poděkujeme (např. Děkuji vám za váš čas…) 6. Rozloučíme se (Nashledanou) Příklad takového telefonátu: 1. Dobrý den 2. U telefonu František Novák.



3. Máme spolu schůzku McDonalds na I.P. Pavlova. Hrozně se omlouvám, ale v metro C nejede a budu mít přibližně 20 minut zpoždění. Počkáte na mě nebo schůzku přesuneme? 4. Ještě jednou se omlouvám a mockrát děkuji. Dorazím, co nejrychleji. 5. Děkuji, na shledanou. 5.5 Nácvik posílání SMS Tato část nácviku je velmi náročná. Je třeba každého účastníka učit zcela individuálně a s jejich vlastními telefony. Nejjednodušší postup je, že společně sepíšeme manuál, kterému účastník rozumí a umí ho používat. Daný manuál je napsán takovou formou, která dané osobě nejvíce vyhovuje – kreslený plánek, bodový postup, psaný text, využití obrázků, fotek apod. Příklad nejjednoduššího psaného postupu: 1. Zapneme telefon (slouží k tomu speciální čudlík na horní hraně telefonu a je třeba jej chvíli podržet) 2. V případě, že po mně chce telefon PIN, zadám jej. Musím dát pozor, abych se nespletl. Pokud se spletu, musím jej napsat znovu a mám na to max. 3 pokusy, pak se mi telefon zablokuje. Pokud se mi zablokuje, musím najít speciální číslo k mému tel. tzv. PUK, zavolat operátorovi a nahlásit jej. Operátor mi pak tel. odblokuje. Je ale asi lepší si toho heslo zrušit a nemusím se bát, že se příště spletu. 3. Zmáčknu tlačítko Menu 4. Najedu na ikonu Zprávy 5. Otevřu ji 6. Otevřu ikonu – Vytvořit zprávu 7. Objeví se nám okno s „Vaše zpráva:“ a za ním je blikající kurzor. Můžeme sem psát text SMS. 8. Psaní SMS – pod každým číslem jsou schovaná 3 písmena, např. pod číslem 2 je a,b,c. Pokud zmáčknu číslo 2 jednou napíši písmeno a, pokud 2x tak b a pokud 3x tak c. Pod číslem jedna jsou různé znaky, např. . , ? ! apod. Pod číslem 0 je mezera. Mazat můžeme horním pravým tlačítkem, je nad ním napsáno Vymazáno. Takto napíšeme celý text SMS. 9. Odeslání SMS – zmáčkneme prostřední tlačítko, nad kterým je napsáno Odeslat na 10. Zvolíme Kontakty 11. Najdeme jméno, komu chceme SMS poslat a zmáčkneme Zvolit



12. Na závěr zvolíme Odeslat. Nyní byla zpráva odeslána. Je důležité, aby se na postupu podílel sám účastník, protože jen tak zabezpečíme, že mu bude rozumět a bude ho umět používat.



6. Plánování sportovních aktivit V rámci tohoto setkání s účastníky probereme, jak se připravit na odchod, tzn. tak abych nepřišel pozdě a nic si nezapomněl. Součástí přípravy je plánování trasy a časy odjezdů pomocí idos.cz, které mu se také více věnujeme v návazném setkání. 6.1. Pravidla pro odchod Na flipčart zaznamenáváme nápady, které účastníci navrhují. Po diskuzi si každý zvolí způsob, jak se na odchod připravit. Někteří mohou preferovat vytvoření seznamu věcí a činností, které je potřeba před ochodem udělat, jiní mohou zvolit např. upomínku v telefonu. S každým účastníkem zmapujeme počet aktivit (WC, rituály, svačina,…) které daný účastník potřebuje před odchodem udělat. Dle toho stanovíme časovou rezervu, kterou daný účastník potřebuje předtím, než vyrazí. Co si vzít s sebou, když odcházím z domu: • občanský průkaz, • klíče od bytu/domu , • platný jízdní doklad (lístek, legitimaci na MHD, open card, průkaz ZTP), • zapnutý a nabitý mobil, • peníze, • pití a svačinu. 6.2. Výběr vhodného sportovního vybavení, bezpečnost V této části probereme s účastníky možnosti sportovního vybavení. Každý si můžeme např. připravit povídání o sportu, který dělá a co k němu potřebuje. Výstroj a výzbroj si můžeme prohlédnout na internetu. Dobré je také přinést nějaké věci na ukázku. Při výkonu sportovních aktivit bychom měli dodržovat tato pravidla: •

výběr vhodné oblečení a obuvi vzhledem k aktivitě,

•

v prostorách sportovního areálu se chováme podle pravidel slušného chování a nařízení, která jsou zde vyžadována,

•

při zapůjčení cvičební pomůcky, vždy předem vyzkoušíme, zda nevykazuje známky nějakého poškození, její funkčnost a bezpečnost,



•

v případě vedení sportovní aktivity, vždy sledujeme a řídíme se pokyny trenéra,

6.3. Sportovní aktivity venku Ve skupinkách mohou účastnici vymyslet možné aktivity, které mohou provozovat venku a jakou budou potřebovat výstroj a výzbroj. Své návrhy si pak vzájemně od prezentují. Vymyšlené aktivity můžeme doplnit informacemi na internetu, např. kde je možné si věci půjčit/zakoupit, aby účastníci měli povědomí o ceně. Blíže se pak můžeme věnovat např.: Jízda na kole • bezpečnost (vhodné kole dle terénu, jeho seřízení, helma a další vybavení) • cyklotrasy (názorná ukázka mapy, plánování na internetu) Jízda na bruslích • bezpečnost (velikost bruslí, helma, chrániče) • možnosti zapůjčení, případná koupě • trasy pro bruslaře (plánování na internetu) Pétanque • pravidla hry • volba terénu • výběr pomůcky

6.4. Sportovní aktivity vevnitř Účastníci mohou opět ve skupinkách probrat možné aktivity, které lze provozovat vevnitř a co k tomu budou potřebovat. Navržené aktivity doplníme informacemi na internetu. Probereme možnosti rezervace (po telefonu, emailem, vyplněním formuláře na internet). Všechny způsoby objednání si s účastníky vyzkoušíme. Blíže se pak můžeme věnovat např. Badminton • pravidla hry • kde je možné hrát, jak se objednat APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• výstroj a výzbroj (raketa, míčky, obuv) Ping-pong • pravidla hry • kde je možné hrát, jak se objednat • výstroj a výzbroj (pálka, míčky, obuv)

Plavání • kam je možné jít plavat • výstroj a výzbroj (plavky, koupací čepice, plavecké brýle, ručník, mýdlo, žabky)



7. Plánování výletu V rámci tohoto setkání s účastníky probereme přípravu výletu. Kam můžeme cestovat, jaké jsou možnosti dopravy, co si vzít sebou. V praktické části účastníky rozdělíme do skupinek. Jedna bude mít za úkol věnovat se přípravě cesty do města (naplánování kulturní akce: návštěva muzea, výstavy, galerie, divadla…), druhá po České republice (výlet vlakem, autobusem na hrad či zámek) a poslední cestě do zahraničí (jak po Evropě, tak za oceán, letecká doprava). K dispozici mají skupiny počítače, průvodce, mapy, jízdní řády, orientační plány, apod. doporučujeme tomu to tématu věnovat minimálně celé jedno setkání. 7.1. Pravidla bezpečného cestování S účastníky můžeme udělat burzu nápadů, na co je dobré si při cestování dát pozor. Případně můžeme jednotlivé body s návrhy připravit na kartičky. Účastníci je pak mohou rozdělovat podle toho, co by před odjezdem doporučili a co nikoliv. V rámci diskuze probereme PL - Desatero bezpečného cestování. Klademe důraz na důkladnou přípravu, dodržování pitného režimu, kontrolu před odchodem/odjezdem a další. 7.2. Orientace v jízdním řádu Jedná se o praktický nácvik vyhledávání informací, např. pomocí programu www.idos.cz, www.ddp.cz. Každý účastník obdrží zadání s úkolem, jaký spoj má vyhledat. Součástí jsou i doplňující otázky: jak je vzdálenost, celkový čas, cena, kolikrát musí přestupovat, rozpis časů na přestupu, jaký je čas dojezdu mezi jednotlivými zastávkami, apod. 7.3. Práce s mapou Praktické setkání zaměřené na práci s mapou. Každý účastník si přinese mapu, kterou má doma, ideálně tu, kterou používá. Názorně si ukážeme, co lze z mapy všechno vyčíst, jak se počítají vzdálenosti, mapové značky, druhy map, apod. Kromě papírové ukázky, si ukážeme také možnosti plánování pomocí www.maps.google.cz, www.mapy.cz, aj.



PL 5 – Desatero bezpečného cestování



8. Pravidla hygieny a úprava vzhledu 1. Volba vhodného oblečení – jedinci s poruchou autistického spektra mají velice často potíže při volbě oblečení s ohledem na danou příležitost, počasí apod. Nejčastěji jim s tím pomáhají jejich nejbližší (rodiče, asistenti v bydlení) a jsou tak na ně odkázaní. Proto je nutné v rámci nácviku samostatnosti toto téma také zařadit. Při nácviku můžeme nejprve využít debaty na dané téma, kdy nejdůležitější body budeme zaznamenávat na flipchart. Můžeme se účastníků ptát na jednotlivé situace a jaké oblečení by zvolili. Podle čeho se můžeme rozhodovat, co vše nám může k rozhodnutí se pomoci, např. venkovní teploměr, ranní poslouchání předpovědi počasí, podívat se ven z okna, vytvořit si za pomoci druhé osoby „manuál“, dle kterého se pak budeme rozhodovat. Dále můžeme použít PL, na kterém budou účastníci spojovat jednotlivé druhy oblečení s daným počasí nebo situací. Viz PL 6 – Volba vhodného oblečení dle počasí nebo PL 7 – Volba vhodného oblečení dle příležitosti. 2. Pravidla hygieny a zdravého životního stylu – prostřednictvím debaty bychom měli společně probrat následující témata (důležité informace zaznamenat na flipchart): • jak často a co všechno je třeba si mýt a proč • jak často a co všechno je třeba si pravidelně měnit a proč (oblečení, povlečení, obuv atd.) • jak často a co všechno je třeba si uklízet a proč • téma holení, manikúra, pedikúra, deodoranty • kadeřník, kosmetička • sport • relaxace • preventivní prohlídky u lékaře, prevence onemocnění (chřipka, žloutenka, kožní a infekční nemoci, vši apod.) • zdravé životní prostředí (větrat si, uklízet, vyhazovat staré potraviny, odpadky atd.) • omezit návykové látky (alkohol, drogy, káva, tabák atd.) • zdravá strava (ovoce, zeleniny, luštěniny, netučná jídla, domácí strava apod.) • pohyb na čerstvém vzduchu, v přírodě



3. První pomoc – v rámci tohoto tématu si probereme základní pravidla pro poskytnutí první pomoci u nejčastějších úrazů: • Popáleniny - Příčiny: Nejčastější příčinou popálenin je oheň a horká tekutina. Popáleniny mohou být způsobeny ale i horkou párou, chemickými látkami nebo elektrickým proudem. Dělení: Podle závažnosti poranění se popáleniny dělí na 4 stupně: o 1.stupeň: Zarudnutí o 2.stupeň: Puchýř o 3.stupeň: Poškození hlubších struktur o 4.stupeň: Zuhelnatění Stanovení rozsahu: Rozsah popálení nám pomáhá stanovit PRAVIDLO DEVÍTI: hlava = 9 %, každá horní končetina = 9%, každá dolní končetina = 18 %, tělo zepředu = 18 %, tělo zezadu = 18%, genitálie = 1%. Je-li popáleno více než 20 % těla u dospělého a 10 % těla u dítěte, je vždy nutné vyhledat lékaře, a to i v případě lehkých popálenin. Hrozí totiž riziko infekce a ztráty velkého objemu tekutin. V případě závažných popálenin je nutno vyhledat lékařskou pomoc i v případě, že je postiženo méně než 20%, resp. 10% tělesného povrchu. Ošetření : Lehčí popáleniny pouze chladíme. Těžší překryjeme sterilním krytem. Použijeme nejlépe mastný tyl, nikdy však ne suchou tkaninu. Puchýře nikdy nestrháváme. Je-li k ráně přiškvařen kus oděvu, neodtrháváme ho. Stejně tak nestrháváme z postiženého hořící ošacení. • Poranění oka - Oko je velmi citlivý orgán, a proto jsou všechna zranění oka nebezpečná. Mohou vést k poškození zraku. Ošetření : Ze zraněného oka se nikdy nesnažíme vytahovat žádné předměty. Oko pouze vypláchneme co největším množstvím pokud možno sterilního roztoku (můžeme použít i čistou vodu) a překryjeme. S postiženým okem by zraněný neměl pohybovat. Protože existuje souhyb očí (obě oči se pohybují současně), je lépe zakrýt i druhé oko. Nemocného transportujeme k očnímu lékaři.



•

•

Stabilizovaná poloha - Stabilizovaná poloha je poloha na boku, relativně nejlépe zajišťující bezpečnost postiženého. Ukládáme do ní každého postiženého, který dýchá a má funkční krevní oběh. Stabilizovaná poloha není stejná pro všechny postižené, měla by se ale té ideální co nejvíce blížit (stabilní poloha na boku bez tlaku na hrudník). Postup: Postiženého uložíme do polohy na zádech (pokud se v ní již nenachází). Přiklekneme k němu ze strany. Bližší horní končetinu podsuneme pod tělo, pokrčíme vzdálenější dolní končetinu v koleni a vzdálenější horní končetinu pokrčíme v lokti a přiložíme k bližší tváři. Uchopíme postiženého za vzdálenější bok a rameno a pomalu přetáčíme směrem k sobě. Leží-li postižený na boku, uvolníme spodní horní končetinu a necháme ji ležet za zády. Hlavu mírně zakloníme. Postižený je zapřen o pokrčenou dolní končetinu a zajištěn tak proti úplnému přetočení na břicho. Nachází-li se postižený ve stabilizované poloze déle než 30 min, přetočíme ho na druhý bok. Přivolání rychlé záchranné služby - jediná pomoc, kterou jste povinni poskytnout, je přivolání lékařské pomoci. Ostatní pomoc je vždy na vašem uvážení. Za každé situace je třeba dbát na vlastní bezpečí a zdraví. Počet osob s infekčními onemocněními jako tuberkulóza, hepatitida B a C a HIV každým rokem roste. Dojezdový čas lékařské služby je okolo 8 min. Mozek vydrží bez kyslíku max. 4 min., než dojde k nenávratnému poškození! Proto je laická první pomoc rozhodující pro další osud postiženého! Telefonní číslo: 155 (číslo platné pro ČR), 112 (číslo jednotné pro celou EU) Postup volání: Představit se. Popis situace: co se stalo, kolik je zraněných, kolik z toho je dětí před pubertou. Adresa, popřípadě detailní popis okolí (výrazné stavby kino, park...). Vyčkat případných dotazů dispečera. Dispečer může i poradit, co dělat, než dorazí odborná pomoc. Telefonní číslo se dispečerovi automaticky zobrazí.



•

•

Poranění elektrickým proudem - prvním krokem při zasažení elektrickým proudem je odstranění postižené osoby z dosahu zdroje. Nejprve je nutno vypnout proud, nikdy se zasaženého nedotýkáme. Nelze-li zdroj odpojit, odstraňujeme postiženého z oblasti vlivu pomocí nějakého nevodivého předmětu (např. násada koštěte...). Drží-li se zasažený zdroje, je možno sevření uvolnit tím, že ho uhodíme přes končetiny nevodivým předmětem. Zasažený sevření reflexně povolí. Zvláště opatrně je třeba postupovat při spadlých drátech vysokého napětí. V okolí drátů může vzniknout tzv. krokové napětí, které vás může poškodit, aniž byste se dotkli přímo vedení. Ošetření : Elektrický proud může způsobit popáleniny, které ošetřujeme stejně jako jiné popáleniny. Elektrický proud ale také může způsobit poruchu srdečního rytmu s následnou srdeční zástavou. V tomto případě poskytneme první pomoc podle zásad KPR. Uštknutí jedovatým živočichem - jediným naším volně žijícím jedovatým živočichem je zmije obecná. Její jed zdravému dospělému člověku zpravidla nezpůsobuje větší obtíže. Více ohroženi mohou být nemocní a děti. Ošetření: Rána se překryje sterilním tlakovým obvazem, končetina se znehybní a ev. umístí do polohy vyšší než srdce. Takto se postižený transportuje k lékaři. Podle nejnovějších doporučení se rána nezaškrcuje, nerozřezává, jed se nevysává. Jiní jedovatí živočichové V současné době však narůstá počet doma chovaných exotických živočichů včetně jedovatých hadů, štírů a pavouků. Zároveň se množí případy uštknutí těmito živočichy. Ve VFN na Karlově náměstí je centrum pro takto postižené. Jsou zde k dispozici všechna běžná antiséra. Telefonní číslo na Toxinologické centrum v Praze je 224 96 3355, 224 96 3355. S volně žijícími jedovatými živočichy se můžeme setkat i v Evropě. Na Pyrenejském poloostrově např. žije Zmije růžkatá a některé jedovaté druhy štírů. Ošetření: Při pokousání jedovatým živočichem je třeba zvíře podle možností zajistit a zjistit



o jaký se jedná druh (chovatelé většinou přesně vědí, co chovají). Ránu ošetříme stejně jako zmijí uštknutí a urychleně transportujeme do nemocnice, ev. přivoláme rychlou lékařskou službu. Léčebný postup je individuální. Séra mohou působit jako silný alergen a způsobit větąí poškození zdraví než samotný jed. Proto je každý případ přijat na pozorování a postupuje se zcela individuálně. Více viz PL 8 – První pomoc. Můžeme s účastníky probrat i téma - doktoři, k čemuž nám pomůžou kartičky z PL 9 – Doktoři.



9. Příchod do dílny/práce/na kurz V rámci tohoto setkání bychom měli s účastníky probrat, jak se chovat po příchodu do zaměstnání či na nějaké jiné setkání, např. kurz apod. S účastníky probereme základní pravidla slušeného chování, která je potřeba dodržovat při vstupu do místnosti jako např. jak a koho pozdravíme první, jak a komu podáme ruku první. V druhé části se zaměříme na jednání, které může následovat po příchodu, např. jak se doptat na toaletu, požádat o pití, apod. Vstup do místnosti, podání ruky a pozdrav je vhodné s účastníky prakticky procvičit, aby získali poznatky, jaké to je, když někomu např. podáme ruku jako leklá ryba, nedíváme se mu do očí a další. Zda je účastníkům téma zcela jasné, můžeme prověřit testem, na kterém případně můžeme dovysvětlit, co účastníkům uniklo. 9.1. Pozdrav/představení se Z pomůcek můžeme využít např. kartičky s úkoly např. jak druhému ruku stisknout (leklá ryby, železný stisk, drtička), jak pozdravit (nahlas, šeptem, zabrmlat). Můžeme připravit pracovní list, kde budou účastníci spojovat šipkou, kdo koho zdraví a podává ruku jako první. V praktické části se můžeme věnovat přehrávání vstupu do místnosti. Sehrajeme názornou ukázku, jak ano jak ne. Účastníky bychom na setkání měli seznámit s následujícími pravidly slušného chování: Jak by měl pozdrav vypadat? • Mluvíme zřetelně! • Nekřičíme! • Pozdravy: ahoj, nazdar – používáme pouze pro kamarády! • Přijdeme-li na návštěvu, kde je přítomno víc lidí – pozdravíme všechny najedou, nebo si mlčky ukloníme! • Pozdravit je slušnost, odpovědět na pozdrav je povinnost! Kdo zdraví první? • osoba společensky méně významná osobu významnější • osoba mladší osobu staršího • muž ženu • podřízený nadřízeného • při loučení se používá opačného postupu. Kdo komu podá ruku, jako první? • osoba společensky významnější osobě společensky méně významné • žena muži APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• • • Stisk • • •

starší mladšímu pán dámě ruku nepodává. jestliže dáma ruku nepodá, není nezdvořilý muž, ale žena. ruky: Rukou nepotřásáme! Ruku nedrtíme – železný stisk Leklá ryby

Oční kontakt: • zaměření pohledu - sledování směru, kam je pohled zaměřen • doba trvání bodového zaměření pohledu - jak dlouho "stojí" oči, které se "zabodly" do určitého terče • četnost pohledů na různé terče • sled pohledů - sekvence • celkový objem pohledů • úhel pootevření očních víček • mrkací pohyby Kdo první vchází do dveří: • žena je společensky významnější než muž, • starší člověk je společensky významnější než mladší • nadřízený významnější než podřízený. Těmto „vyvoleným“ prokazujeme podle společenských zvyklostí o něco větší úctu a přizpůsobíme tomu i své chování. Vždy by mělo platit, že společensky významnější osoba podává jako první ruku, první usedá a první vchází do dveří. Jedině kdy přednostní pravidlo neplatí je při scházení ze schodu a při vstupu do restauračních a neznámých prostor. Zde vchází první muž a zasadí se tak o větší bezpečí přítomné dámy. 9.2. Odložení věcí/přezutí V této části s účastníky probereme, jak se chovat po příchodu. Opět můžeme využít karty s úkoly, flipčart, kam zaznamenáme jednotlivá doporučení, která účastníci vymyslí v rámci diskuze a hraní modelových situací, jako např.: Nevím, kde je toaleta, co udělám? Mám žízeň, ale nebylo mi nabídnuto pití, co můžu udělat?



Přišel jsem pozdě, jak se zachovám? Byl jsem požádán, abych se přezul, nevidím ale bačkory, co s tím? Nevím, kam se mám usadit, jak budu postupovat? Zapomněl jsem,za kým jdu, na co se zeptám?... 9.3. Uspokojení potřeb V této části se s účastníky zaměříme na praktický nácvik, jak požádat, případně si připravit kávu, čaj, šťávu. Podle schopností účastníků připravíme pomůcky. Může jít např. o schématický postup přípravy nápoje, kdy budou jednotlivé úkony doplněny fotografiemi. Účastníci si mohou postup zaznamenat sami, tak aby vyhovoval zcela jejich potřebám, případně můžeme vybavení kuchyně polepit piktogramy, které účastníkům usnadní orientaci kde je např. cukr, čaj, káva, zvýrazněná ryska na konvici, nádobí,…

PL 10 – Pravidla slušného chování (podání ruky, pozdrav) PL 11 – Test na pravidla slušného chování



10. Návštěva restaurace Setkání zaměříme na pravidla stolování, jak se chovat v restauraci, co to je spropitné, etiketa a jak dáváme komplimenty. Pro pochopení nejprve projdeme jednotlivé situace, zdůrazníme, na které věci je třeba dát si pozor. Následně si je sehrajeme si v rámci skupiny a poté v terénu. 10.1. Pravidla stolování Pro názornost připravíme stůl a další pomůcky (ubrus, příbory, nádobí,…). Necháme účastníky prostřít stůl. Společně probereme možnosti zasedacího pořádku. Jako pomůcka nám může posloužit zatavený nákres stolu a kartičky s jednotlivými osobami (hostitel, hostitelka, matka, otec, strýc, teta, babička, děda,…) které můžeme různě přesouvat a ukázat si tak různé možnosti. Poté si můžeme sehrát několik situací, které by mohly u stolu nastat, např. během jídla se chci napít, polévka je příliš horká, mám něco mezi zuby, rozliji pití,… Jak vypadá správně prostřený stůl? • nechybí na něm čistý ubrus, který lze ozdobit květinou, správně rozložený příbor: v pravé ruce držíme lžíci nebo nůž, v levé vidličku • nožem pouze krájíme a každé sousto si ukrojíme zvlášť Pravidla stolování: • Hostitelé sedí včele tabule proti vchodu. • Další čestná místa jsou po pravicích hostitelů. • Na kraji tabule by neměla sedět žena. • Dbáme na to, aby se vedle sebe střídali páni a dámy. • Páry by měli sedět proti sobě. • O jídlo se stará hostitelka a hostitel se stará o nápoje. • Jako první začíná jíst hostitelka, která také určuje, kdy přijde na řadu další chod. • Není slušné hosta opakovaně nutit do jídla. • Hostitelka nesmí nikdy upozorňovat na vady jídla. • První ke stolu usednou dospělí. • Máme-li látkový ubrousek, rozprostřeme si ho na klín, nestrkáme si ho za límeček. • Na začátku jídla si popřejeme: „Dobrou chuť“. • Horkou polévku – nefoukáme ani zuřivě nemícháme. • Máme-li během jídla žízeň, utřeme si před napitím ústa ubrouskem. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


• •

V případě, že chceme dát najevo, že už jsme dojedli, položíme nůž rovnoběžně vedle vidličky. Zbytky jídla ze zubů si odstraňujeme párátkem a ne u stolu.

10.2. Jak se chovat v restauraci Nejprve si probereme a vysvětlíme základní pravidla: vcházení do dveří, usazení ke stolu, pomoc ženě (kabát, usazení na místo), možnosti přivolání obsluhy. Vše je dobré vyzkoušet přehráním modelových situací a následně v terénu. Účastníci by si měli z nácviků odnést, že: • Stejná pravidla o stolování platí i v restauraci. • Je dobré si stůl v restauraci rezervovat. • Jdeme-li se ženou má právo na výběr místa. • Obsluhu upozorňujeme kývnutím nebo tichým oslovením. • Použité nádobí sklízí číšník, nepodáváme mu ho do ruky. • Nádobí se ze stolu sklízí, až všichni dojedí. • V případě, že nedojíme, je možné si požádat o zabalení jídla a vzít si ho s sebou. • Není slušné ochutnávat jídlo od spolustolovníka. 10.2. Dýško, nebo-li spropitné Větší část věnujeme s účastníky platbě za služby. Vysvětlíme si pojem spropitné, jeho funkci a způsoby jeho zanechání. Na závěr si sehrajeme modelové situace, případně můžeme vyrazit do terénu a vše si vyzkoušet v praxi. •

Spropitné je tradiční příplatek k ceně tam, kde pro nás někdo udělá něco navíc s osobním nasazením, kde nám službu, kterou poskytuje, zpříjemní.

•

Můžeme ho dávat všude tam, kde chceme prodavače nebo obsluhujícího ocenit za nadstandardní výkon. Číšník nám jídlo může přinést s kamenným obličejem, postavit ho na stůl a odejít, nebo se může zasloužit o milý a příjemný večer v restauraci, kde pracuje. I zelinářce, která nám vybrala ty nejpěknější kousky, hezky se na nás usmála a popřála nám hezký den, můžeme nechat drobné.

•

Existují oblasti, kde je spropitné takovou samozřejmostí, že když ho nedáme, vzbudíme pozornost a nelibost. I když ho nikdo nemůže vymáhat. Ve většině zemích se v restauracích nebo u kadeřníka počítá se spropitným ve výši 10 procent celkové útraty. V některých zemích, jako například



v Americe Vám spropitné připočítají rovnou k účtu v položce obsluha. Jsou však státy, kde dávat spropitné je vnímáno jako neslušnost, např. v Japonsku. 10.3. Etiketa, dávání komplimentů Celé téma návštěva restaurace můžeme uzavřít debatou a vysvětlením pojmu etiketa a dávání komplimentů, které je možné využít např. při pozvání druhé osoby na večeři. S účastníky si můžeme sednout do kruhu a dokola sdělit osobě, která vedle nás sedí nějaký kompliment. V druhém kole zapojíme přijetí komplimentu poděkováním. Co je to etiketa? • štítek s označením obsahu, nebo • pravidla slušného chování Co je to kompliment? je dobromyslné a přátelské vyjádření se k jiné osobě, kterým ten, kdo kompliment vyjadřuje, vyzdvihuje něco, co se mu na dané osobě obzvlášť líbí nebo co na ní pozitivně oceňuje. Může přitom jít o osobní vlastnosti, výkony, anebo vnější znaky, jako např. vkusné oblečení anebo přitažlivý tělesný vzhled.

PL 12 – Pravidla pro stolování PL 13 – Pravidla chování v restauraci, spropitné



11. Chování na pracovišti S účastníky nejprve probereme to, že tejně jako jinde ve společnosti ostatních lidí, ani v práci se nesmí zapomínat na zásady slušného chování. V zaměstnání je potřeba ještě navíc dodržovat další pravidla a zvyky. Dále probereme s účastníky, co vše je důležité po nástupu do práce vědět, jak se v práci máme chovat a jak a o čem je vhodné se v zaměstnání bavit. Lidé s poruchou autistického spektra mají s těmito věcmi potíže, proto je třeba tato témata dobře probrat. Dané téma můžeme probírat v rámci volné diskuze a důležité body zapisovat na tabuli. Neměli bychom zapomenout na následující: • zjistit, kdo je náš nadřízený a proč • kdo mě má na starosti, na koho se můžu obrátit pro pomoc a proč • komu se mám omlouvat, když jsem např. nemocný nebo mám pozdní příchod a proč • podrobnosti k pracovní době • jaký způsobem a koho žádáme o dovolenou • téma přestávky a obědy (pevně stanovená doba na oběd, kam se chodí, kolik se platí, stravují se kolektivně/individuálně atd.) • firemní kultura – oblékání, způsob komunikace atd. • jaké jsou pokyny pro nové pracovníky – pracovní email, tel., vstupní prohlídka apod. Dále s účastníky vyplníme a probereme PL 1 – Můj první den 11.1 Komunikace s kolegy S účastníky nejprve probereme, že komunikace je nedílnou součástí udržení společenských vztahů. Různé druhy komunikace naplňují náš každodenní život. Velmi často musíme vést obecný rozhovor, který se nevztahuje ke konkrétní osobě a má spíše společenský charakter. Společně si vyzkoušíme různé komunikační hry, např. desková hra s otázkami, kartičky s otázkami, PL s otázkami, a to na různá témata, např. volný čas, zájmy, cestování, kultura. Každé setkání můžeme také začít komunikačním tématem, o kterém se v daný časový úsek účastníci baví – učí se tak klást otázky a odpovídat na různá témata. Dále je důležité probrat témata, která na pracoviště nepatří. Obecně to jsou témata osobního charakteru (intimní věci, věci týkající se víry, původu, zdraví, neřesti apod.) a témata týkající se financí, především tedy platu/mzdy. Více viz PL 14 – Neformální rozhovor 11.2 Komunikace s nadřízeným APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Dříve než přistoupíme přímo k tomuto tématu, probereme s účastníky téma – firemní kultura, protože řada lidí neví, co tento pojem znamená. Základní informace – Firemní kultura je souhrn všeho, co firma o sobě sděluje, jaká chce být a jak chce působit na ostatní. je to způsob chování a jednání. Patří sen hodnoty, které zaměstnavatel vyznává a prosazuje a také způsob komunikace s veřejností, zákazníky i zaměstnanci. Firemní kulturu můžete mimo jiné poznat podle stylu oblečení zaměstnanců, podle obvyklého oslovování a podle dalších zvyků a vztahů na pracovišti (např. oslavy narozenin, společné jídlo, společné trávení volného času). I když se zaměstnavatel firemní kulturou nezabývá, vždy nějaká existuje. Cvičení na PL 15 – Firemní kultura Dále vedeme diskuzi o tom, jak komunikovat s nadřízeným, co je vhodné mu říci a co již rozhodně a jací nadřízený můžou být a jak se k nim chovat. 11.3 Přijímání kritiky a pochvaly Lidé s poruchou autistického spektra těžko přijímají kritiku. Prožíváme úzkost, vzdor nebo se dlouho vrtáme sami v sobě a obviňujeme se. Probereme s účastníky nejprve chyby při přijímání kritiky, kdy základní chybou je většinou náš postoj ke kritice vůbec. Řada lidí ji vnímá jako odsouzení. Kritika však upozorňuje na chybu, které jsme si nemuseli všimnout. Někdy bývá dokonce projevem zájmu o nás. Další chybou bývá, že jsme přecitlivělí. I neškodné poznámky vnímáme jako kritiku. Pak ji hledáme ve všem. A proto ji také všude vidíme, v pohledu, výrazu tváře, někdo se s někým baví a mi hned myslíme, že o nás apod. To je velmi účinný způsob, jak si můžeme vytvořit zakletý svět. Pak na kritiku reagujeme nevhodně, nejčastěji agresivně - zvýšený hlas, pohrdavé mlčení, uražení se nebo ironie. Při pasivní reakci si sypeme popel na hlavu, potupně mlčíme a nejraději bychom se zahrabali. Máme tři základní druhy kritiky: 1. vhodně podaná a oprávněná kritika, např. „Obávám se, že jsi zadanou práci neudělala jako obvykle.“ 2. nevhodně podaná, nicméně oprávněná kritika, např. „Jsi asi úplně hloupá, když nevíš, jak to má být správně.“ 3. nevhodně a cíleně podaná neoprávněná kritika, jejíž cílem je ponížit nás, např. „Podívejte se všichni, jak nešikovnou kolegyni máte.“ Konstruktivně reagovat na pravdivou kritiku umí málo lidí. Lidé často reagují odvetnou kritikou nebo se snaží odvést pozornost jinam. Tyto reakce zvyšují



napětí na obou stranách. Konflikt se zostřuje. Lidé se kritiky zpravidla nadměrně obávají. Aby nebyli kritizováni, jsou někdy přehnaně snaživí a pak se sebou nespokojení. Jak může vypadat konstruktivní reakce na pravdivou kritiku? • •

•

• •

•

Vyjádření pocitů: „Vaše kritika mě zaskočila, překvapila, zarazila…“ apod. Upřesnění pomocí otázek, co druhý kritizuje a proč: „Tomu nerozumím,

vysvětlete mi přesněji, co se vám na tom nelíbí? Chtěl bych si ujasnit, co vám konkrétně nejvíc vadí.“ Sumarizace toho, co vám druhý řekl: „Pokud vám dobře rozumím, naštvalo vás několik věcí: předně že jsem přišel pozdě, pak se vám nelíbí, jak jsem se oblékl, a nakonec, že jsem to chtěl ležérně přejít. Je to tak?“ Vše, co je pravdivé, jednoduše přiznat a vyjádřit vlastní pocity: „Máte pravdu, přišel jsem později. Je mi to líto.“ Vyjádřit vlastní postoj ke kritizovaným věcem nebo činnostem: „Ale v tom oblečení se cítím dobře, i když chápu, že vám může vadit. Sám jsem v této chvíli tyto věci nepokládal za tak důležité, abychom se tím zabývali, a tak máte pravdu, že jsem to ležérně přešel.“ Pokud je to možné, navrhnout kompromis: „Příště se můžeme předem dohodnout, zda si vezmeme společenský, nebo sportovní oděv.“

Reagovat na nepravdivou kritiku je velmi obtížné. Velmi často nás taková kritika velmi rozzlobí a nejsme schopni reagovat neagresivně. V takovýchto okamžicích je dobré mít připravenou v hlavě větu, kterou automaticky řekneme. Pak diskuzi týkající se kritiky necháme na později, kdy již nebudeme tolik ovlivněni svými emocemi. Taková věta může znít, např. „Vaše kritika mě velice překvapila, omlouvám se, ale nejsem v tuto chvíli schopen(a) se k ní vyjádřit. Mohl(a) bych se k ní prosím vyjádřit zítra, až přijdu do práce?“ Dalším reakcí na nevhodnou kritiku může být klidná protiargumentace. Měli bychom však počítat s tím, že náš „protivník“ může být zdatnější v komunikačních dovednostech a my již nebudeme schopni s ním vést vyrovnaný rozhovor. Při tomto způsobu bychom měli především pamatovat na to, že je třeba vést rozhovor klidným hlasem a nenechat se ovlivni negativními emocemi. Další velmi vhodnou reakci na neoprávněnou kritiku je klidné okomentování, co si o tom myslíme. Tato technika je vhodná zvláště ve chvíli, kdy nás kritizuje např. nadřízený. Takovéto okomentování může vypadat: „Omlouvám se, ale nerozumím

tomu. Mám pocit, že si myslíte, že jsem úmyslně pochybil(a). Můžete mi to prosím vysvětlit?“ nebo „Mrzí mě, že se vám moje pracovní tempo nelíbí a je mi velmi



nepříjemné, že to takto říkáte před mými kolegy. Co mohu udělat pro to, abyste se mnou byl již spokojen?“ Přijímání pochvaly je samozřejmě mnohem snazší. I zde ale lidé dělají často chybu, buď tím, že jí vyvracejí (např. někdo nám pochválí nové tričko a my odpovíme: „Bylo levné a mám ho již dlouho.“, nebo jí neocení. Základní nácvik přijímaní pochvaly je naučení se poděkovat, případně dodat, že nám to udělalo radost, potěšilo nás to apod. (např. děkuji, to je milé). Na závěr si můžeme vyzkoušet přijímání a udělování kritiky i pochvaly. Návrh cvičení: Požádejte své blízké nebo přátele o kritiku na své různé činnosti. Zkuste reagovat přiměřeně, svoji reakci si zapište a pak zvažte, zda odpovídá výše uvedeným zásadám (zda neponižuje vás ani druhé). Příště se o tom můžeme pobavit. Více viz. PL 16 - Kompliment 11.4 Komunikace S účastníky probereme následující téma, kdy se popovídáme o tom, že různé výzkumy ukazují, že verbálně, čili slovy komunikujeme méně než deseti procenty. Zbytek, tzn. více než devadesát procent tvoří naše neverbalita, tzn. výraz tváře, gesta, postoj těla apod., které náš verbální projev doprovázejí a dodávají mu kontext, který je mnohdy mnohem důležitější než slovo samotné. Je důležité dbát na způsob naší vlastní komunikace a neverbality a jak s její pomocí působíme na své okolí, tak abychom co nejúčinněji předcházeli různým nedorozuměním či komunikačním šumům. Mnohdy tedy neublíží ani tak náš jazyk, jako spíš způsob naší mluvy. Prvky neverbální komunikace jsou často neuvědomované, jejich použití tedy není zcela pod naší vědomou kontrolou a do velké míry je ovlivněno naší kulturou, společností, ve které jsme vyrůstali a která nás ovlivňuje. Dokonce, když neřekneme ani slovo, naše tělo pošle zřetelnou zprávu druhým. Řeč těla odkrývá, co si daná osoba opravdu myslí. Velice důležitou součástí naší neverbální komunikace, je hlas. Není důležité jenom to, co říkáme, ale také jakým způsobem. Tón hlasu, kterým mluvíme může změnit význam našeho sdělení. To jakým způsobem sdělujeme určitou informaci vypovídá o našich pocitech a náladě. Ostrý pronikavý hlas může sice přitahovat pozornost, ale zároveň působit na celkový dojem negativním způsobem. Hovoříme-li příliš potichu, ne každý nám bude dobře rozumět. Vhodně zvolená rychlost řeči má APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


velký vliv na pozornost našich posluchačů. Dbejte na dobrou výslovnost a správnou gramatiku.

Příklad - věta typu "Si zdravý?" může znamenat, že se někdo upřímně zajímá o někoho zdraví, zda se třeba zotavil z nachlazení, chřipky apod., avšak s ironickým podtónem je význam věty spíše útočný, sarkastický či oponující. 11.4.1 Proxemika neboli vzdálenost lidí Jednou z nejdůležitějších forem neverbální komunikace je dodržování patřičného odstupu od druhých osob, čemuž se říká proxemika. Proč? Dodržování patřičné vzdálenosti vyjadřuje respekt, jaký máme vůči cizímu území. Je to prostor kolem nás, jehož narušení v nás vyvolává velmi nepříjemné pocity. Zpravidla udržujeme větší vzdálenost od neznámých lidí, než od lidí, se kterými máme důvěrný vztah. Máme-li nevědomky ve zvyku přistupovat k lidem příliš blízko, můžeme v nich vyvolávat velmi nepříjemný pocit. Základní dělení jednotlivých zón: intimní zóna - vzdálenost komunikujících je do 60 cm • osobní zóna - vzdálenost komunikujících je od 60 cm do 1,2 m • společenská zóna - vzdálenost komunikujících je od 1,2 m do 2 m • veřejná zóna - vzdálenost komunikujících je od 2 m dále Uvedené vzdálenosti jsou pouze orientační. Jsou totiž dány celou řadou faktorů záleží na temperamentu, národnosti apod. Např. introverti zaujímají v komunikaci větší vzdálenosti a blízký kontakt je jim často nepříjemný. •

11.4.2 Haptika neboli dotek

Dotek je dalším významným prostředkem, který využíváme při neverbální komunikaci. Zahrnuje různé typy chování, od podání ruky přes různé doteky, až po objetí či polibek. V pracovním styku je dobré omezit se pouze na podání ruky. Pevný stisk, úsměv a pohled do partnerových očí jsou velmi důležité při představování. Shrbená ramena, sklopené oči a mdlý stisk hovoří o nedostatku sebedůvěry a vytvoří špatný první dojem. 11.4.3 Gesta a výraz tváře APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Gesta nám pomáhají dokreslit a zvýraznit naše myšlenky, pocity a představy. Nehybná tvář bez jakékoliv reakce působí dojmem lhostejnosti a odrazuje našeho partnera. Uvolněné svaly ve tváři působí uklidňujícím dojmem nejen na našeho partnera, ale i na nás samotné. V komunikaci s druhou osobou je velice důležitým prvkem řeči těla úsměv. Upřímný úsměv vyvolává přátelské pocity a vypovídá o zájmu o druhou osobu. Spolu s úsměvem bychom neměli zapomínat na udržování očního kontaktu. Roztěkaný pohled nebo uhýbání očnímu kontaktu je podezřelé. Zabodneme-li pohled do jednoho místa uvádíme partnera do rozpaků, může se cítit velmi nesvůj. Chceme-li umocnit působivost našeho sdělení používáme mírná a vhodná gesta, např. otevřená dlaň dělá dobrý dojem. Abychom nepůsobili nervózním dojmem vyvarujme se takových projevů, jako je houpání na židli, bubnování prstů o stůl, hraní si s propisovací tužkou, kroucení vlasů či otevírání a zavírání kabelky. Vzpřímené držení těla a hlavy, uvolněné vystupování jsou nejlepší vizitkou vaší sebedůvěry a vytváří respekt. Zívání, protahování se na židli, žvýkání, sezení s roztaženýma nohama rozhodně nesvědčí o našem dobrém vychování. 11.4.4 První dojem V mezilidských vztazích sehrává významnou úlohu naše posuzování druhých. Při posuzování druhých vstupují do popředí emoce - někdo je nám sympatičtější, jiného posuzujeme méně kladně. První dojem má tendenci přetrvávat déle a výrazně ovlivňuje celé naše jednání k danému člověku do budoucna. Většinou si všímáme na člověku něčeho výrazného podle čeho si o daném člověku vytvoříme názor, např. více si všimneme extravagantního oblečení mezi lidmi v šedých kostýmech a kravatách, a naopak. Je důležité se nenechat obelhat prvním dojmem. Nezapomínejte, že ani kniha se nesoudí podle obalu. Důležité je to, co je v nás.



12. Závěrečné setkání - opakování V úvodní části setkání se věnujeme opakování veškeré probrané látky. K opakování můžeme využít různé hry, jako např.: – kartičky s otázkami (každý si vylosuje svojí kartičku) – upravený herní plán Člověče odpověz – upravená hra Riskuj – upravené pexeso – hledej dvojici (otázka a odpověď) – dotazník – test (s následným společným vyhodnocením) a opakování tak účastníkům zpříjemnit a zjednodušit. V druhé části setkání doporučujeme uspořádat workshop prezentací na jednotlivá témata. Každý účastník shrne jedno z probíraných témat. Zadání je vhodné sdělit účastníkům nejméně 2 týdny dopředu, aby měli dostatek času se na něj připravit. Před koncem setkání by měla proběhnout zpětná vazba účastníků, která může být ústní nebo písemná. Ve zpětné vazbě by mělo zaznít: Co se účastníkům na kurzu líbilo nebo nelíbilo? Co je na kurzu zaujalo? Je něco, co jim na kurzu chybělo? Mají-li nějaký vzkaz, který by rádi řekli lektorům? Kdyby se v nabídce APLA objevil pokračující kurz, který by na tento kurz navazoval, měli byste o něj zájem? Co by chtěli, aby bylo jeho náplní? Na závěr setkání můžeme přichystat pro účastníky malé pohoštění, při němž můžeme moderovat diskuzi, jak např. probíhali jednotlivé nácviky, co se při nich ne/dařilo, apod.



Seznam pracovních listů Ke kapitole 2 PL 1 – dotazník 1. můj první den PL 2 – doporučení, jak zvládnout svůj první pracovní den

Ke kapitole 5 PL 3 – Jak telefonovat na inzerát PL 4 - Návod, jak by mohl vypadat telefonický hovor

Ke kapitole 7 PL 5 – Desatero bezpečného cestování

Ke kapitole 8 PL 6 – Volba vhodného oblečení PL 7 – Volba vhodného oblečení dle příležitosti PL 8 – První pomoc PL 9 - Doktoři

Ke kapitole 9 PL 10 – Pravidla slušného chování (podání ruky, pozdrav) PL 11 – Test na pravidla slušného chování

Ke kapitole 10 PL 12 – Pravidla pro stolování PL 13 – Pravidla chování v restauraci, spropitné

Ke kapitole 11 PL 14 – Neformální rozhovor APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


PL 15 – Firemní kultura PL 16 - Kompliment



PRACOVNÍ LISTY - PŘÍLOHA PL 1 – dotazník: můj 1. pracovní den (kap. 2) NÁSTUP DO PRÁCE

A) Co je dobré vědět, než půjdu poprvé do práce:

1. Kde budete pracovat (napište adresu svého budoucího pracoviště)?

2. Napište si trasu z domova do práce (čím pojedete, jak dlouho Vám to bude trvat).

3. Kdo Vás bude doprovázet (jméno a kontakt na Vašeho pracovního asistenta, případně jejich zástupce). •

Můj pracovní asistent je:

•

Jeho zástupci jsou:

•

Jiná osoba (např. někdo z rodiny):

•

Půjdu sám/a:

4. V kolik hodin a kde se sejdu se svým doprovodem?



5. V kolik hodin musím odejít z domova, abych přišel do práce včas? B) Příprava před nástupem do práce:

1. Které dokumenty budu potřebovat (zatrhněte)? •

výpis z rejstříku trestů, nesmí být starší 3 měsíců.

•

rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu,

•

doklad o dosaženém vzdělání,

•

zápočtový list

•

jiné:

2. Co si vezmu na sebe? •

Čisté oblečení podle počasí.

•

Vykoupu se a vyčistím si zuby.

•

Umyji si vlasy.

•

Oholím se.

•

Ostříhám si a vyčistím si nehty.

3. Na kolikátou si nařídím budík, abych stihl vyrazit včas do práce?

4. Jaké osobní věci nesmím zapomenout, než vyrazím z domu? •

Občanský průkaz,

•

Klíče od bytu/domu



•

platnou jízdní doklad (lístek, legitimaci na MHD, open card, průkaz ZTP)

•

zapnutý a nabitý mobil,

•

peníze,

•

pití a svačinu.

PL 2 – doporučení, jak zvládnout svůj 1. pracovní den (kap. 2) Doporučení, jak zvládnout svůj první pracovní den

•

Přijít včas.

•

Prohlédnout si pracoviště, zjistit kde je moje pracovní místo, toaleta, kuchyňka, kuřárna,…

•

Seznámit se s kolegy (slušně pozdravím a představím se).

•

Zjistit, kdo je můj kolega, kdo je můj nadřízený.

•

Vhodně se obléci a dodržovat pravidla slušného chování (např. komu tykám x komu vykám, nezapomenout zdravit, klepat před vstupem do místnosti, udržovat oční kontakt, mluvit slušně).

•

Nebát se zeptat, když něco nevím (pracovního asistenta, kolegy, nadřízeného).



•

Nechat si vysvětlit pracovní postup, dávat přitom pozor, dělat si poznámky je-li třeba.

•

Dohodnout se na pracovní době a přestávkách.

•

Být aktivní a spolehlivý.

•

Přečíst si pečlivě pracovní smlouvu, když nebudete něčemu rozumět, zeptám se.

•

Nezapomenout si nechat jednu kopii smlouvy pro sebe!

PL 3 – Jak telefonovat na inzerát (kap. 5) Jak telefonovat na inzerát Před telefonováním si připravíme tužku a papír na zapisování informací a inzerát, na který volám. Abychom si byli při telefonování jistější, je dobré si telefonát nejprve připravit, říci si jej nahlas nebo si jeho osnovu napsat na papír.

Jak by takový telefonát mohl probíhat: 1. vytočíme číslo 2. pozdravíme

Dobrý den 3. představíme se

Jmenuji se Tomáš Svoboda. 4. řekneme s kým chceme mluvit APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Mohl bych, prosím, mluvit s … 5. pokud nás přepojí, tak je třeba znovu pozdravit a představit se

Dobrý den, jmenuji se Tomáš Svoboda. 6. říci, proč voláme (ohledně kterého inzerátu nebo práce)

Volám ohledně inzerátu, který jsem našel v deníku Metro, na pozici skladník. 7. zjistíme, zda je místo ještě volné

Mohu se zeptat, zda dané místo je ještě volné? 8. pokud již volné není, tak hovor ukončíme.

Děkuji, nashledanou. 9. pokud je volné, tak se můžeme zeptat na informace, které nás zajímají

Chtěl bych se zeptat, zda je práce na poloviční úvazek a vhodná pro osoby se zdravotním postižením. 10. dohodneme si osobní schůzku (nezapomeneme zjisti kde, kdy a v kolik, tzn. datum, místo a čas schůzky)

Můžu se tedy zeptat, kdy a kam se mám dostavit na osobní schůzku? 11. zeptáme se, zda s námi může dorazit pracovní konzultantka

Můžu se zeptat, zda se mnou může dorazit na schůzku moje pracovní konzultantka, která mi pomáhá s hledáním práce? 12. zjistit jméno osoby, u které se máme hlásit, která povede pohovor

Pracovní pohovor povedete vy nebo se mám u vás ve firmě odkazovat na někoho jiného? 13. poděkovat a rozloučit se

Mockrát děkuji. Nashledanou.



Zde napište strukturu telefonického hovoru na inzerát, který jste našli na www.prace.cz na pozici úklid kancelářských prostor. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………..…………………………



PL 4 – Návod, jak by mohl vypadat telefonický rozhovor (kap. 5) Návod, jak by mohl vypadat telefonický rozhovor: Ještě před tím než začnete telefonovat, je dobré si připravit tužku, papír, diář, inzerát, na který chcete reagovat. Struktura: 7. Pozdravíme (Dobrý den, …) 8. Představíme se celým jménem (např. Josef Černý, …) 9. Vysvětlíme, proč voláme a zeptáme se, zda je nabízené pracovní místo ještě volné (např. Našel jsem inzerát v deníku Metro na pozici skladník, rád bych se zeptal, zda je místo ještě volné.) 10. Požádám o bližší popis nabízeného pracovního místa. V případě, že je volné a vy o něj máte zájem, domluvte si schůzku. Nezapomeňte se zeptat na kontaktní osobu, se kterou se máte sejít, místo a čas, kde se bude pohovor konat, případně na cestu. 11. Poděkujte (např. Děkuji vám za váš čas…) 12. Rozlučte se (Nashledanou)

Příklad telefonátu na inzerát: Dobrý den. Jmenuji se Pavel Novotný. Nevyrušuji Vás? Telefonuji ohledně inzerátu ze dne 2. 3. z inzertních novin Annonce na pozici administrativního pracovníka. Rád bych se zeptal, zda je toto místo ještě volné? Chtěl bych se o této práci dozvědět více informací. Mohl byste mě s nimi seznámit? Případně bych se s Vámi osobně rád sešel na informační schůzce, je-li to možné? Děkuji Vám. Nashledanou. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/




PL 5 – desatero bezpečného cestování (kap. 7) DESATERO BEZPEČNÉHO CESTOVÁNÍ

1. Plánování: Každé cestě by měla předcházet pečlivá příprava. Naplánujte si dopředu přesnou trasu. V případě, že pojedete autem, ověřte si informace o uzavírkách, placených úsecích, možnostech tankování nebo dopravních předpisech v zahraničí. V časovém plánu raději vždy počítejte s rezervou.

2. Kontrola před odjezdem: Před odjezdem si projděte seznam věcí a zkontrolujte, zda jste nic nezapomněli. V případě jízdy autem si zkontrolujte a případně doplňte provozní tekutiny a tlak v pneumatikách. Ujistěte se také, že jste doma nezapomněli mapu nebo navigaci.

3. Důležité doklady: Nezapomeňte s sebou vozit všechny důležité doklady, ať už osobní nebo od vozidla, včetně kontaktů na asistenční služby, formuláře pro případ nehody apod. a mějte je uložené po ruce.

4. Dostatek odpočinku: Nikdy nevyrážejte na cesty unavení. Zvláště před dlouhými cestami se vždy pořádně vyspěte. V případě přepravy autem se střídejte se spolujezdcem.



5. Pohodlí: Dbejte na svoji fyzickou a psychickou pohodu, zbytečně se nerozčilujte a raději se dopředu připravte na nepříjemnosti a zdržení, které vás mohou při cestě potkat. Do auta noste vždy pohodlné oblečení a v létě nezapomeňte na sluneční brýle.

6. Stravování: Před cestou ani při ní nikdy nejezte těžká a mastná jídla, která se špatně tráví a mohou vás unavovat nebo přispět k nevolnosti. Nejlepší jsou zelenina a ovoce a celozrnné potraviny.

7. Pitný režim: Nedostatek tekutin může způsobit bolest hlavy, podráždění, závratě a poruchy v soustředění. Nezapomínejte proto při cestování pravidelně pít, a to nejlépe čistou vodu nebo čaje. Příliš sladké tekutiny nebo kofein nejsou vhodné.

8. Žvýkání: Nezapomeňte si na cesty nabalit také dostatečné množství žvýkaček. Pomohou Vám osvěžit se.

9. Čerstvý vzduch a teplota: opět v případě jízdy autem, vůz vyvětrejte. Pokud používáte klimatizaci, nastavte ji tak, aby rozdíl mezi teplotou ve voze a venku nebyl větší než 7 stupňů. Při příliš nízkých teplotách můžete nastydnout.



10. Pravidelné přestávky: Delší cesty vždy prokládejte přestávkami minimálně po 2–3 hodinách jízdy. Při nich je vhodné vystoupit z auta, projít se, případně se protáhnout jednoduchými cviky.

PL 6 – Volba vhodného oblečení (kap. 8) Vhodné oblečení Spojte jednotlivé oblečení s adekvátním (odpovídajícím) počasí -





PL 7 – Volba vhodného oblečení dle příležitosti (kap. 8) Vhodné oblečení Spojte jednotlivé oblečení s adekvátní (odpovídajícím) situací -



PL 8 – První pomoc (kap. 8) „PRVNÍ POMOC“

Tři kroky! 1. ROZHLÉDNI SE! Co se stalo? Hrozí nám nějaké nebezpečí? Bezpečnost všech především, nejdřív tvoje vlastní, všech přihlížejících, postižených nehodou Kolik lidí je zraněných! Jak se to stalo! 2. REAGUJ! Je při vědomí! Dýchá! Funguje krevní oběh! Jak se to stalo! 3. ROZMÝŠLEJ! Hledej další zranění! Ptej se na: příčinu, obtíže, léky, alergie, vzpomínky na událost, poslední jídlo a pití Sleduj vědomí a puls Když nehrozí NEBEZPEČÍ! 1) Oslovení (bdělý, oslovitelný, reagující pouze na bolest, nereaguje) 2) Podnět - poklep na zem vedle hlavy, dotek, zatřesení rameny, zatlačení na kost (vyvolání bolesti), čelist pod uchem APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


3) Záklon – umožnit dýchání Volání ZÁCHRANKY! Uvědom si, kde se nacházíš a zavolej 155. Poslouchej a vnímej, co říká dispečer. KDE SE TO STALO město, ulici, číslo, patro, orientační body, hospoda, kostel, můstek,… CO SE STALO autonehoda, pád ze skály, tonutí… 112 – obecná evropská tísňová linka

PL 9 – Doktoři ORTOPED(KA) Chodí se pravidelně k ortopedovy? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?

PSYCHIATR(IČKA) Chodí se pravidelně k psychiatrovi? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?



OČNÍ LÉKAŘ(KA) Chodí se pravidelně k očnímu lékaři? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?

UŠNÍ LÉKAŘ(KA) (ORL) Chodí se pravidelně k ušnímu? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?

PRAKTICKÝ LÉKAŘ(KA) Chodí se pravidelně k praktickému lékaři? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?



ZUBAŘ(KA) Chodí se pravidelně k zubařce? Jak často? Co bychom si měli vzít s sebou? Co se bude pravděpodobně dít? Co bychom měli dělat, abychom k němu nemuseli nebo neměli při vyšetření nějaké potíže? Jaká je prevence?



PL 10 – Pravidla slušného chování (kap. 9) „POZDRAV BÝVÁ NEZŘÍDKA TVOJE PRVNÍ VIZITKA“

Jak by měl pozdrav vypadat? • Mluvíme zřetelně! • Nekřičíme! • Můžeme pozdravit smeknutím a úklonou hlavy! • Pozdravy: ahoj, nazdar – používáme pouze pro kamarády! • Přijdeme-li na návštěvu, kde je přítomno víc lidí – pozdravíme všechny najedou, nebo si mlčky ukloníme! • Pozdravit je slušnost, odpovědět na pozdrav je povinnost!

Kdo zdraví první? •

osoba společensky méně významná → osobu významnější

•

osoba mladší → osobu staršího

•

muž → ženu

•

podřízený → nadřízeného

Při loučení se používá opačného postupu. „KOMU RUKA UPADNE, ANEB KDO PODÁVÁ RUKU PRVNÍ“ Kdo komu podá ruku, jako první? •

osoba společensky významnější → osobě společensky méně významné

•

žena → muži

•

starší → mladšímu



Pán dámě ruku nepodává. Jestliže dáma ruku nepodá, není nezdvořilý muž, ale žena.

Stisk ruky: •

Rukou nepotřásáme!

•

Ruku nedrtíme – železný stisk

•

Leklá ryby

Oční kontakt: •

zaměření pohledu - sledování směru, kam je pohled zaměřen

•

doba trvání bodového zaměření pohledu - jak dlouho "stojí" oči, které se "zabodly" do určitého terče

•

četnost pohledů na různé terče

•

sled pohledů - sekvence

•

celkový objem pohledů

•

úhel pootevření očních víček

•

průměr zornice

•

odklon směru pohledu od normály zornice

•

mrkací pohyby

•

tvary a pohyby obočí a tvary vrásek kolem očí.

Kdo první vchází do dveří: •

žena je společensky významnější než muž,

•

starší člověk významnější než mladší

•

nadřízený významnější než podřízený. Těmto „vyvoleným“ prokazujeme podle společenských zvyklostí něco větší úctu a přizpůsobíme tomu i své chování. Vždy by mělo platit, že společensky významnější osoba podává



jako první ruku., první usedá a první vchází do dveří Jedině kdy přednostní pravidlo neplatí je při scházení ze schodu a při vstupu do restauračních a neznámých prostor. Zde vchází první muž a zasadí se tak o větší bezpečí přítomné dámy.



PL 11 – Pravidla slušného chování - TEST (kap. 9) „PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ“ 1. Kdo koho zdraví první? Vyznač šipkou směr od koho jde pozdrav. osoba společensky méně významná

osoba společensky významnější

osobu starší

osoba mladší

muž

žena

nadřízený

podřízený

2. Kdo komu podá ruku, jako první? Vyznač šipkou směr. osoba společensky významnější

osobě společensky méně významné

muž

žena

starší

mladší

3. Stisk ruky, vyznač 3 špatné příklady podání ruky. •

Rukou výrazně potřeseme, tzv. šejkování.

•

Ruku přiměřeně stiskneme.

•

Při podání ruky se podíváme druhé osobě do očí.

•

Ruku při pozdravu drtíme, tzv. železným stiskem.

•

Ruku podáme jako leklou rybu.

4. Kdo první vchází do dveří? Vyznač šipkou směr. osoba společensky významnější

osobě společensky méně významné

muž

žena

starší

mladší

5. Speciality, zaškrtni správnou odpověď. Kdo vchází první do restaurace žena nebo muž? Kdo jde první ze schodů žena nebo muž? Kdo první nastupuje do dopravního prostředku žena nebo muž? APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Brunnerova 1011/3, Praha 17, tel. 606 729 672, http://www.praha.apla.cz/


Kdo první vystupuje z dopravního prostředku žena nebo muž?



PL 12 – pravidla pro stolování (kap. 10) Jak vypadá správně prostřený stůl? • nechybí na něm čistý ubrus, který lze ozdobit květinou, správně rozložený příbor: v pravé ruce držíme lžíci nebo nůž, v levé vidličku • nožem pouze krájíme a každé sousto si ukrojíme zvlášť

Pravidla stolování: •

Hostitelé sedí včele tabule proti vchodu.

•

Další čestná místa jsou po pravicích hostitelů.

•

Na kraji tabule by neměla sedět žena.

•

Dbáme na to, aby se vedle sebe střídali páni a dámy.

•

Páry by měli sedět proti sobě.

•

jídlo se stará hostitelka a hostitel se stará o nápoje.

•

Jako první začíná jíst hostitelka, která také určuje, kdy přijde na řadu další chod.

•

Není slušné hosta opakovaně nutit do jídla.

•

Hostitelka nesmí nikdy upozorňovat na vady jídla.

•

První ke stolu usednou dospělý.

•

Máme-li látkový ubrousek, rozprostřeme si ho na klín, nestrkáme si ho za límeček.

•

Na začátku jídla si popřejeme: „Dobrou chuť“.

•

Horkou polévku – nefoukáme ani zuřivě nemícháme.

•

Máme-li během jídla žízeň, utřeme si před napitím ústa ubrouskem.

•

V případě, že chceme dát najevo, že už jsme dojedli, položíme nůž rovnoběžně vedle vidličky.

•

Zbytky jídla ze zubů si odstraňujeme párátkem a ne u stolu.

•

Stejná pravidla o stolování platí i v restauraci.





PL 13 – pravidla chování v restauraci, spropitné (kap. 10) Pravidla slušného chování v restauraci •

Je dobré si stůl v restauraci rezervovat.

•

Jdeme-li se ženou má právo na výběr místa.

•

Obsluhu upozorňujeme kývnutím nebo tichým oslovením.

•

Použité nádobí sklízí číšník, nepodáváme mu ho do ruky.

•

Nádobí se ze stolu sklízí, až všichni dojedí.

•

V případě, že nedojíme, je možné si požádat o zabalení jídla a vzít si ho s sebou.

•

Není slušné ochutnávat jídlo od spolustolovníka.

Dýško, tedy spropitné: •

Spropitné je tradiční příplatek k ceně tam, kde pro nás někdo udělá něco navíc s osobním nasazením, kde nám službu, kterou poskytuje, zpříjemní.

•

Můžeme ho dávat všude tam, kde chceme prodavače nebo obsluhujícího ocenit za nadstandardní výkon. Číšník nám jídlo může přinést s kamenným obličejem, postavit ho na stůl a odejít, nebo se může zasloužit o milý a příjemný večer v restauraci, kde pracuje. I zelinářce, která nám vybrala ty nejpěknější kousky, hezky se na nás usmála a popřála nám hezký den, můžeme nechat drobné.

•

Existují oblasti, kde je spropitné takovou samozřejmostí, že když ho nedáme, vzbudíme pozornost a nelibost. I když ho nikdo nemůže vymáhat. V restauracích nebo u kadeřníka se počítá se spropitným ve výši 10 procent celkové útraty. A tak je to všude na světě. Dokonce s tím počítají majitelé při stanovení výše platů číšníků. V některých zemích, jako například v Americe, vám spropitné připočítají k účtu v položce obsluha.“ Jsou však státy, kde dávat spropitné je vnímáno jako neslušnost, např. v Japonsku.





PL 14 – Neformální rozhovor (kap. 11)

Neformální rozhovor Komunikace je nedílnou součástí udržení společenských vztahů. Různé druhy komunikace naplňují náš každodenní život. Velmi často musíme vést obecný rozhovor, který se nevztahuje ke konkrétní osobě a má spíše společenský charakter. Zde máte několik míst a s ním spojená témata. Vymyslete vždy 3 otázky na dané téma: 1. Jste v kině. Skončil film a vy vycházíte se svým spolužákem, sourozencem, či jiným známým ven. Napište 3 otázky, na které byste se ho mohli zeptat a začít tak rozhovor:

2. Jste v práci a máte polední pauzu. Celé dopoledne jste pracovali na projektu, na kterém se podílí i kolegové. Napište 3 otázky, na které byste se mohli zeptat kolegy a začít s ním tak rozhovor:

3. Jdete s kamarádem na výstavu/do divadla. Napište 3 otázky, na které byste se mohli zeptat kamaráda a začít s ním tak rozhovor:

4. Jste před školou a vedle vás je spolužák, se kterým jste se zatím příliš nebavili. Napište 3 otázky, na které byste se ho mohli zeptat a začít s ním tak rozhovor:

5. Jedete ve výtahu a jede s vámi soused vašeho věku. Napište 3 otázky, na které byste se ho mohli zeptat a začít s ním tak rozhovor:





PL 15 – Firemní kultura (kap. 11) Přečtete si příklady firemních kultur. Zkuste si vybrat, kde byste chtěli pracovat a proč.

Příklad 1 Velká firma, kde pracuje 600 zaměstnanců, obvyklé je vykání a oslovování příjmením (formálně, i s titulem), džíny nejsou zakázané, ale považovány za nevhodné, na obědy se chodívá v malých skupinkách spolupracovníků, obvykle do nejbližší restaurace. Většina pracovníků přichází v 10 hodin a pracuje do večera.

Příklad 2 Středně velká firma, kde si všichni tykají. Většina nosí běžné oblečení, oblíbené jsou džíny, nezvykle působí oblek nebo kostým. Na obědy se chodí do společné jídelny, ale většinou po menších skupinkách. Pracovní doba ani přestávky nejsou pevně dané. Každou středu se chodí společně hrát volejbal.

Příklad 3 Malá firma, kde se všichni oslovují křestním jménem a vykají si, v práci se nosí uniforma, pracovní doba je pevně daná od 8 do 16 hodin. Obědy nejsou zajištěné, většina si nosí svačinu a jí na pracoviště ve vyhrazené kuchyňce. Když má někdo narozeniny, je velká oslava na pracovišti popracovní době.



PL 16 – Kompliment (kap. 11) Kompliment Je přátelské vyjádření se k jiné osobě. Ten, kdo kompliment vyjadřuje, vyzdvihuje něco, co se mu na dané osobě obzvlášť líbí nebo co na ní pozitivně oceňuje. Může při tom jít o osobní vlastnosti, výkony nebo jiné vnější znaky jako jsou např. hezké oblečení nebo nový účes. Komplimenty můžeme říkat za účelem potěšení druhé osoby nebo za účelem získání přízně druhé osoby. Musíme si však vždy dávat velký pozor, aby kompliment nevyzněl dvojsmyslně nebo neupřímně (např. To se vám tedy podařilo!). Pokud někdo řekne kompliment nám, tak je důležité jej nezlehčovat nebo jej nevyvracet. Je dobré reagovat stručným „děkuji“, eventuelně přidat informaci o svých pocitech, jsou-li příjemné. Když opakovaně komplimenty nepřijímáme, může se stát, že nám je ostatní přestanou dávat, a to by byla rozhodně škoda. Příklady komplimentů: „Vážím si práce, kterou pro mě děláš.“ „Jsem potěšen, že

se mi tolik věnuješ.“ „Líbí se mi tvůj nový účes.“ „Máš pěkné nové triko.“ „Sluší ti to.“ Příklady přijímání komplimentů: „Děkuji…“, „Děkuji ti, to mně udělalo radost.“,

„Děkuji ti, jsem z toho teď rozpačitý(á), protože…“

Napište 3 komplimenty, které byste mohli říci své blízké osobě (kamarád(ka), rodinný příslušník): …………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………..………………………………………………………………………………



………………………………………………………………………………………………………………………..……


Metodika plánování aktivit Mgr. Lucie Prokopičová, Mgr. Eva Gnanová

Recommend Documents