Metoda hodnocení pracovního výkonu na BF

Metoda hodnocení pracovního výkonu na BF Petr Šmilauer verze 4.0 (zestručněno z textu schváleného Akademickým senátem BF 8. října 2004) 1. Úvod Vyhodnocování pracovního výkonu jednotlivců i kateder je nezbytné mimo jiné i proto, že vysoké školy dlouhodobě trpí a nejspíš i nadále budou trpět nedostatkem peněz. Nepřesnost a určitá netolerantnost číselného zhodnocení tvůrčí práce je nevyhnutelná, přesto toto hodnocení v podobě rozdělování peněz (ať již jde o mzdy nebo provozní prostředky rozdělované katedrám) bereme jako zaměstnanci na vědomí. A právě snaha, aby především tyto dva druhy rozhodování (výše úvazku pro jednotlivé zaměstnance a provozní peníze + množství pracovních úvazků pro jednotlivé katedry) byly co nejvíce průhledné, vede k tvorbě těchto pravidel. Hned na začátku musím zdůraznit, že navrhovaná pravidla nemají vytvářet jakékoliv "pořadí hodnoty" jednotlivých pracovníků nebo kateder, měla by pouze vytvářet pomocný nástroj pro účely zmíněné již v předchozím odstavci. Tato verze vznikla z verze třetí výběrem alternativních řešení, která v ní byla, a jejich stručným zdůvodněním. Výběr i zdůvodnění vycházejí z komentářů, které se mi k třetí verzi sešly (ve formě vyplněných webových formulářů i samostatně zaslané prózy) během července, srpna a září 2004. Třetí verze vznikla na základě diskusí o verzi předchozí mezi členy kolegia děkana, rozšířeného o další zasloužilé členy fakulty. Na vytváření způsobů hodnocení, ze kterých tento text vycházel, a také na diskusi, která vedla k jeho současné podobě se podíleli zejména tito členové fakulty (abecedně a bez titulů): Pavel Blažka, Zdeněk Brandl, Libor Grubhoffer, Václav Hypša, Marek Jindra, Pavel Kindlmann, Julius Lukeš, Olda Nedvěd, Karel Prach, Hana Šantrůčková a Honza Zrzavý. K následné diskusi přispěla asi tak třetina zaměstnanců fakulty, kterým všem za příspěvky děkuji. Následující tabulka představuje časový postup při vytváření a užívání těchto pravidel: červenec 2004

návrh předložen k diskusi všem členům akademické obce

září 2004

uzávěrka pro připomínky a návrhy, vytvoření konečného návrhu, který bude předložen senátu BF ke schválení

říjen 2004

údaje, které budou použity k hodnocení pracovního výkonu budou shromážděny, zčásti budou zveřejněny a zaměstnanci budou požádáni o jejich doplnění

listopad a prosinec 2004

protože většině akademických zaměstnanců končí v tomto roce smlouvy, budou vypočtené pracovní výkony použity jako podklady pro vedoucí jednotlivých kateder

březen 2005 (a další roky)

zjištěné celkové výkony pro jednotlivé katedry budou použity k rozdělení provozních prostředků kateder ve fakultním rozpočtu

1

2. Pracovní výkon zaměstnance 2.1 Jednotlivá kritéria hodnocení Pracovní výkon je hodnocen pomocí pěti kritérií (výuka, vedení diplomantů, publikace, publikační ohlasy a granty), která jsou rozdělena do dvou skupin, jak ukazuje následující obrázek.

Každé z pěti kritérií je vyjádřeno pro každého zaměstnance nebo pro katedru jedním číslem, ta jsou ovšem v různých jednotkách. Proto se kriteria před jejich sečtením standardizují tak, aby součet přes celou fakultu byl pro každé kriterium roven jedné. Takto standardizovaná kritéria se ale sčítají až po násobení svými váhami. Relativní váha učitelské činnosti je trojnásobná oproti činnosti badatelské. Výuka a vedení diplomantů se kombinují se stejnou váhou (tj. jde o obvyklé sčítání), obdobně se tři kritéria hodnotící badatelskou činnost také kombinují se stejnou váhou. V důsledku lze celkový výkon vypočíst jako: Výkon = 4.5*Výuka + 4.5*Diplomky + Publikace + Ohlasy + Granty Vlastní výpočet kritérií výkonu je popsán v následujících sekcích 2.2 až 2.6, do výpočtu ale vstupuje ještě koeficient, který umožňuje porovnání výkonu pracovníků se zázemím a bez zázemí v ústavech Akademie věd, jak je popsáno v sekci 2.7. Čtenáři může poměr připadat jako odklon od dřívějšího důrazu na vědu. Je proto třeba zdůraznit, že se v poměru 3:1 budou rozpočítávat jen úvazky, které platíme přímo z fakultního rozpočtu, tj. z peněz získaných převážně z MŠMT, podle počtu studentů plus v rámci tzv. nespecifického výzkumu. Pokud získáme (od ledna roku 2005) nový grant na výzkumný záměr, z něj placené úvazky budou určeny spíše na podporu bádání než výuky a poměr vědy k výuce, pokud jde o "důvody k zaměstnávání" se tak přiblíží k 2:1. Pokud ale záměr nezískáme, budeme se muset více než dosud zaměřovat na výuku, na bádání mnoho peněz nezbude. Krom toho do fakultního rozpočtu (v širším slova smyslu) vstupuje nezanedbatelné množství mzdových prostředků z dalších typů grantů (GAČR, zahraniční granty, ale i FRVŠ). Kritéria se sčítají za poslední dva kalendářní roky předcházející roku hodnocení (v případě aplikace pravidel pro rozpočet; pro hodnocení jednotlivých zaměstnanců na konci roku 2004 se použijí roky 2002, 2003 a neúplný rok 2004), pro diplomanty a výuku se použijí poslední čtyři semestry (posledních šest při hodnocení jednotlivých zaměstanců v tomto roce). U zaměstnanců, kteří nastoupili později, se bude hodnotit jen časové období jejich práce na fakultě (viz též sekce 2.10). Poznámka: Poměrná váha výuky a vedení diplomantů (zde 1:1) byla předmětem značné debaty a zdá se, že jí bude nutné s růstem počtu studentů v budoucnu upravovat. 2

Každopádně bude třeba její dopad na úvazky zaměstnanců posoudit, až vznikne konečná podoba pravidel a budou shromážděny podkladové údaje. Vedení BF si nepřeje jakékoliv významnější implicitní změny, které by mohlo nastavení těchto vah vyvolat (např. "přesun úvazků" od více učících k více školícím zaměstnancům – nebo naopak). Případné přesuny tohoto druhu by musely být výsledkem rozhodnutí, diskutovaného v rámci kolegia děkana.

2.2 Výuka kurzů Pro hodnocení výuky (přednášky, cvičení, turnusová cvičení) bude použit vzoreček, který se snaží jednoduchým způsobem odhadnout časovou náročnost kurzu pro přednášejícího: KP*14+N/3 + (NP+1)*KC*9.33 Vychází z počtu kreditů, které jsou odvozeny z časové délky, ale již popisují průběžné a turnusové kurzy na srovnatelné škále. Samostatně je vyhodnocována přednášková část (tj. číslo před lomítkem při zápisu typu 2/3) a část praktická. Proto se počty kreditů rozdělí úměrně uvedeným hodinám (i když bude výsledkem necelé číslo). Konstanta 14 převádí kredity přednášek na počet hodin za semestr (14 týdnů, s přidáním 50% času na přípravu na přednášku), výraz N/3 odpovídá časovým nárokům na zkoušení (nebo zápočet), konstanta 9.33 převádí kredity cvičení na počet hodin za semestr (14 týdnů, zde bez přidání času na přípravu – ta je v podobě přidání jedné fiktivní paralelky cvičení). Vypočtené kredity přednáškové části jsou označeny KP a kredity praktické části KC. Počet studentů N představuje výsledný počet zapsaných, jak je evidován v studijní databázi STAG, tj. pro "starší" semestry včetně dodatečně zapsaných a bez těch, kteří si kurz dodatečně zrušili. NP je počet paralelních skupin cvičení. Je ještě třeba zdůraznit, že hodnocení výuky se zásadně liší od hodnocení publikační činnosti v tom, že se počítá jen množství odvedené práce, nikoliv její ohlas (jako nejlepší použitelné kritérium kvality). Je to totéž, jako bychom publikační činnost hodnotili počtem opublikovaných slov. V tomto okamžiku nemáme studentské hodnocení přednášek v rozsahu, který by jeho promítnutí do hodnocení výuky umožňoval, ale s touto změnou je třeba do (poměrně blízkého) budoucna počítat. Máme k dispozici víceméně reprezentativní hodnocení posledních dvou semestrů a bude třeba se i nadále soustředit na jeho získávání od co nejvíce studentů. Hodnota vypočtená jedním z výše uvedených způsobů se rozděluje mezi skutečné přednášející / cvičící. Tedy například část odučená doktorandy nebo externími přednášejícími se nepočítá garantovi kurzu, jen jeho katedře. Toto rozlišení skutečné účasti na výuce má smysl dělat jen při vyhodnocování výkonu jednotlivců, tj. ne každý rok. Výuka prováděná externisty se také započítá do výkonu katedry a bude na rozhodnutí vedoucího katedry, kolik "úvazků" si ponechá na tyto externisty a kolik jich "rozdělí" ve formě mezi "trvalé" členy katedry. Externistou je zde osoba zaměstnaná typicky na jeden semestr, ve kterém jí běží kurz, který se zapsal dostatečný počet studentů. Za externisty nejsou považování zaměstnanci s dlouhodobějšími pracovními smlouvami, kteří mají hlavní pracovní úvazek na jiné fakultě / ústavu JU (např. UFB v Nových Hradech) a platíme je v podobě "refundací". Odlišně budou hodnoceny kurzy, představující "letní praxe" v odborných institucích (nemocnice, orgány ochrany přírody atp.), ve kterých garant kurzu není během praxe přítomen, pouze vytváří pro praxi podmínky a vyhodnocuje průběh. V tomto případě bude

3

nahrazen počet kreditů za kurz hodnotou K=0.5, která se pak použije v jednom z výše uvedených vzorečků, jako pro ostatní kurzy.

2.3 Vedení diplomantů Zde se sčítají body za každého evidovaného diplomanta (v případě bakalantů a magistrantů je podmínkou zadávací protokol diplomové práce již evidovaný na studijním oddělení, u doktorandů postačuje určený školitel). Diplomanti, kteří překročili řádnou dobu studia (u doktorandů určená datem ukončení vyplácení stipendia) jsou nejprve dva semestry počítáni s poloviční hodnotou, pak už nejsou počítáni vůbec. V případě externích školitelů dostává fakultní garant jen 1/10 bodů za diplomanta, zbytek jde katedře jako celku. Vlastní body za diplomanty se liší podle jejich druhu: 1 bod za bakalanta nebo magistranta, 2 body za doktoranda.

2.4 Publikované články Významnost odborného sdělení lze měřit pomocí impakt faktoru (IF) časopisu, ve kterém článek vyšel. Každá publikace, vyšlá v posledních dvou (případně třech, při hodnocení jednotlivých zaměstnanců) letech před okamžikem hodnocení se oboduje (níže popsaným způsobem vybraným) a následně se body pro jednotlivé publikace sečtou. Publikace v odborných časopisech budou hodnoceny způsobem, který vychází ze základu návrhu V. Hořejšího pro vládní Radu pro výzkum a vývoj, jak jej prezentoval Prof.. Zrzavý. Časopisy jsou rozděleny do několika velmi širokých okruhů vědeckých oborů, které jsou v příloze tohoto dokumentu definovány pomocí klastrů z databáze Journal Citation Reports (ISI). V případě Biologické fakulty jde především o následujících pět okruhů: (1) experimentální biologie (life science), (2) ekologické a biologické vědy, (3) klinická medicína, (4) environmentální technologie + zemědělské vědy, (5) chemie. Tyto okruhy jsou "vymezeny tak, aby byly dostatečně velké (alespoň 100 časopisů v databázi ISI), tématicky homogenní i homogenní z hlediska citačních zvyklostí". Těchto 5 okruhů budu ještě doplněno dalšími, dle potřeby (např. pro práce v oboru archeobotaniky). V našem, fakultním hodnocení budu tato klasifikace do okruhů použita pouze pro výpočet průměrné hodnoty IF v daném okruhu oborů. Průměrná hodnota bude vypočtena pomocí mediánu IF a bude představovat korekční faktor, kterým se nominální hodnota IF příslušného časopisu vydělí. V hodnocení na konci roku 2004 (zaměstnanci) budou použity hodnoty IF pro rok 2003, kde pro výše uvedené okruhy vychází následující mediány IF (v odpovídajícím pořadí): 1.84, 1.02, 1.35, 0.67, 1.25. Obdobně jako v navrhované metodice RVV budou časopisy zařazené do více než jednoho okruhu hodnoceny v tom, který jim přinese nejvyšší hodnocení (tj. v okruhu s nejnižším mediánem). Články v časopisech bez IF, ale zařazených v JCR databázi ISI (tj. povětšinou relativně nové časopisy) dostanou hodnotu 0.25, která bude považována za již korigované IF. Ostatním odborným článkům, v libovolném jazyce, bude přidělena hodnota IF 0.1 (opět již bude považována za korigovanou). Za odborné články nejsou považovány abstrakty v konferenčních sbornících. Článek v časopise s přiděleným IF, jehož prvním autorem je student nebo absolvent, jedním ze spoluautorů jeho školitel, článek je založen na výsledcích magisterské nebo

4

doktorské práce a vyšel nejpozději do dvou let od obhajoby příslušné práce, bude školiteli (jen jemu) ohodnocen váhou 1,5. Popularizační články budou hodnoceny pomocí pseudo-IF 0.1 (které bude považováno za již korigované), nicméně jen za těchto podmínek: (a) z uvedeného článku musí být zřejmé autorovo jméno a příslušnost k Biologické fakultě JČU (obdobně jako u článků odborných); (b) článek se musí týkat tématiky autorovy odborné práce nebo podmínek pro tuto práci; (c) rozsah článku musí být "více než nepatrný". V případě pochybností je dolní limitou 250 slov vlastního textu. Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že článek v časopise, který není evidován v databázi ISI, odpovídá svou hodnotou popularizačnímu článku. Takto vypočtené hodnoty IF budou přiděleny každému z autorů (pokud je jich více hodnocených v rámci BF), korekce velikostí autorského kolektivu nebude prováděna. Samostatně jsou hodnoceny knižní odborné publikace (tj. nikoliv populárně-naučné či jiné), způsobem který je popsán dále. Za plnohodnotnou knižní publikace jsou považovány všechny s přiděleným ISBN, tedy i většina tiskem vydaných skript. Při posuzování příslušnosti knih do zvoleného časového období je rozhodující rok vydání uvedený v knize. Za samostatné publikace se považují i další vydání (edice) téže knihy, nikoliv však pouhé dotisky (kde se rok dotisku projeví jen v doplňkové informaci nakladatelství). Zvolené hodnocení knih zčásti přejímá postup užívaný na Entomologickém ústavu AVČR, ve kterém je hodnocení založeno na počtu publikovaných stránek: každá odborná (nikoliv populárně vědecká či jiná) kniha nebo její část (jedna či více kapitol) bude ohodnocena koeficientem 1.0 za prvých 20 stránek, ke kterému se přičítá 0.5 za každých dalších započatých 20 stránek (tj. výsledný koeficient je 1.5 za 21-40 stránek, 2.0 za 4160 stránek, atd.). Pokud je hodnocená osoba (spolu)autorem celé knihy, vychází se z nejvyššího čísla stránky označené v knize. Stránkový rozsah se v tomto případě dělí počtem spoluautorů. Pokud jsou autory označeny jednotlivé kapitoly knihy, počítá se stránkový rozsah kapitol, jichž je hodnocená osoba (spolu)autorem, hodnota se zde počtem autorů (v souladu s hodnocením článků) již dále nedělí. Výsledný koeficient se pak násobí hodnotou 0.25 pro knihy v angličtině, němčině či francouzštině a hodnotou 0.1 pro ostatní jazyky. Výsledná hodnota se považuje za konečnou, tj. sčítá se s již korigovanými IF hodnotami článků.

2.5 Ohlasy na odborné publikace Ohlasy na odborné publikace se evidují pomocí citačního indexu (SCI) v databázi ISI. Počty se uvádějí bez autocitací (tj. bez citujících prací, ve kterých je hodnocený autor také členem autorského kolektivu) a dále se neupravují. Jde o ohlasy (citace) publikované během hodnocených roků, nikoliv o kumulativní hodnoty za život badatele. Za ohlas v daném roce se považují ohlasy, které WOS vyhledá, pokud daný rok zadám pro časový rozsah hledání.

2.6 Získané grantové prostředky Dodatečné prostředky, získané pro podporu výzkumu na fakultě, by měly být důvodem pro ocenění řešitele, případně i řešitelského týmu). Jednotlivé typy grantů se liší tím, zda je v jejich rozpočtu overhead (položka, představující přímou podporu hostitelské instituce, tj. peníze, které jsou nezpochybnitelným příjmem do rozpočtu fakulty), a také tím, zda nás za jejich získání ministerstvo školství pozitivně ohodnotí pomocí poskytovaných dotací 5

(na tzv. "specifický výzkum"). Ministerstvo školství takto hodnotí především granty jdoucí ze státního rozpočtu ČR mimo MŠMT, tj. z grantové agentury ČR (GAČR) a z grantové agentury AV ČR (GAAV) a navíc tzv. výzkumné záměry. Hodnocení grantové aktivity zahrnuje všechny získané typy grantů (domácí i zahraniční), s vyloučením investičních prostředků. Speciální přístup je nutný u velkých výzkumných záměrů, které jsou sice do jisté míry "majetkem" řešitelů a řešitelského týmu, do jisté míry jde ale o projekty celé instituce (Biologické fakulty). Pro tři záměrové projekty (končící v roce 2004) je navrhován následující postup: 10% prostředků (opět s vyloučením investičních) se započítá zodpovědnému řešiteli a dalších 40% je rozděleno mezi členy řešitelského týmu ve složení a poměrech určených příslušným řešitelem. K celé výši grantu (bez prostředků na investice) bude ještě jednou přičtena výše overheadu. V případě výzkumných záměrů a grantů poskytovaných GAČR a GAAV se přičte navíc ještě celá výše grantu (bez investic) násobená 0.31. U projektů v kategorii ekonomické činnosti (dříve doplňková činnost) - jde např. o expertní práce na zakázku, kurzy které nejsou součástí akreditovaných studijních programů - bude řešiteli (případně dalším zaměstnancům, dle rozhodnutí řešitele) hodnocena výše overheadu, odvedeného z této činnosti fakultě.

2.7 Zázemí pracovníků v ústavech Akademie věd ČR Zaměstnanci, kteří mají úvazky (obvykle majoritní) v ústavech AV, pracují v podstatně odlišných podmínkách než ti, kteři mají Biologickou fakultu jako svého jediného zaměstnavatele. Odlišnost se týká zejména jejich badatelské činnosti, toho, která instituce je nositelem grantových prostředků, a také možností při výchově diplomantů. Možnost sdílení zaměstnanců s Akademií věd považuje Biologická fakulta za (oboustrannou) výhodu, přesto je třeba naměřené hodnoty pracovního výkonu spočítané v rámci těchto dvou skupin upravit tak, aby se daly porovnat. Místo snahy se apriorně dopracovat k číselné hodnotě korekčního koeficientu (to je obtížné, výkon může být pro jednotlivá kritéria ovlivňován zázemím v Akademii věd pozitivně i negativně) bude tento korekční koeficient odvozen následujícím způsobem. - Zaměstnanci budou rozděleni do dvou skupin: v prvé ("se zázemím v AV ČR") budou ti, kteří na BF nemají pracovnu a laboratoře pro vlastní bádání, ale mají je v některé jiné instituci (obvykle ústav AV ČR); v druhé skupině budou všichni ostatní akademičtí pracovníci. - Výpočet korekčního faktoru vychází z předpokladu, že výkon, který zaměstnanci v hodnoceném období podávali v rámci stejně velkého úvazku, je v průměru stejný pro obě skupiny. Jinak řečeno, pracovní výkonnost je v rámci těchto skupin stejně velká. - Pro obě skupiny bude odděleně spočítán celkový pracovní výkon podle pravidel popsaných v sekcích 2.2 až 2.6 a také se spočte množství úvazků v obou skupinách. Zdůrazňuji, že jde o "množství úvazků", nikoliv jejich počet. Dva pracovníci, jeden se 100% úvazkem a druhý s 40% tedy povedou k hodnotě 1.4 (a nikoliv 2). Při sčítání úvazků budou odečteny "administrativní podíly", tak jak jsou popsány v sekci 2.9. - Vydělením sumárního pracovního výkonu úhrnem úvazků získáme průměrný výkon na plný úvazek pro každou ze dvou skupin. Korekční faktor pak bude takové číslo, kterým se bude výkon v jedné skupině násobit (nebo, ekvivalentně, v druhé skupině dělit) tak, aby tyto průměrné výkony byly číselně stejné. Takovýmto korekčním faktorem se pak budou měřené výkony upravovat před jejich dalším použitím. 6

Tento postup tedy vpodstatě rezignuje na přímé srovnávání těchto dvou skupin, zaměstnanci jsou vyhodnocováni v rámci těchto skupin. Jedním z důvodů, pro které považuji tento přístup za nevyhnutelný, je ten, že pokud by zázemí v ústavu AV ČR působilo jako faktor ovlivňující to, jak je zaměstnanec na BF oceněn, není takový faktor jakkoliv motivující – zaměstnanec reálně nemůže na tento faktor příliš reagovat.

2.8 Způsob převodu výkonu na pracovní úvazky Změřený a korigovaný (viz předchozí sekce) pracovní výkon bude přepočítán na indikativní hodnotu pracovního úvazku následujícím způsobem. - Výkon pro všechny zaměstnance se standardizuje tak, aby jejich součet přes celou fakultu byl roven jedné - Stanoví se množství takto rozdělovaných úvazků, na základě mzdových prostředků, které jsou k dispozici. Jde o úvazky akademických pracovníků neplacené z grantů a také s odečtením administrativních podílů úvazků (viz následující sekce). K současným úvazkům placeným z rozpočtu fakulty bude připočtena část úvazků zaměstnanců doposud placených ze záměru, na základě informací od vedoucích kateder. - čísla získaná v první kroku (tj. relativní podíl zaměstnance na celkovém pracovním výkonu fakulty) se budou celkovým množstvím rozdělovaných úvazků násobit a pak se výsledná čísla zaokrouhlí k nejbližším pěti procentům (např. 0.33 na 0.35). Takto spočítaná hodnota (z výkonu odvozený úvazek) může pak vedoucímu katedry sloužit jako podklad pro porovnání jednotlivých členů katedry. Dále viz sekce 3, kde jsou diskutovány i další aspekty, kvůli kterým je výpočet složitější.

2.9 Administrativní povinnosti akademických pracovníků Pro udržení chodu fakulty je třeba mnoha "neakademických" činností, které nemohou vykonávat administrativní a techničtí zaměstnanci fakulty a které omezují badatelskou a učitelskou práci postižených osob. Pokud bychom takovéto celofakultně prospěšné činnosti nezahrnuli do výpočtu velikosti úvazku, vůbec nikdo by je nechtěl dělat. Navrhovaný způsob zohlednění je jednoduchý – s každou takovou funkcí je spojena určitá velikost úvazku, kterou daný funkcionář získá bez vztahu k jeho vlastní učitelské či badatelské činnosti. Jde o následující funkce: funkce

velikost úvazku

děkan

1.0

proděkan, prorektor

0.2

vedoucí katedry

0.15 + 0.0 až 0.15 podle výkonu katedry

Velikostí úvazku jsou zde hodnoceny pouze funkce s očekávanou časovou zátěží překračující významně hodnotu 10% pracovní doby. Pro ostatní (níže uvedené) funkce bude vykonávání funkce ohodnoceno pomocí osobního příplatku. Vedoucí katedry s nejmenším výkonem v rámci BF (ten je korelován s počtem zaměstnanců a diplomantů) tedy má úvazek dotován hodnotou 0.15, vedoucí katedry s největším výkonem hodnotou 0.30, ostatní v rozsahu mezi tím, proporcionálně výkonu katedry (tj. součet výkonu zaměstnanců katedry, spočítaného podle výše určených pravidel). Tuto úvazkovou dotaci mohou vedoucí kateder přesunout na jinou osobu a v tomto případě (ne v jiných přesunech) budou mít možnost přepočítat takto

7

přesunutou "dotaci" podle skutečné výše mzdových prostředků (sekretářky kateder mají typicky poloviční plat než profesoři, kteří katedry vedou). U vedoucích kateder, děkanů a proděkanů je nutné si uvědomit, že jejich funkce je paralelně ohodnocena i osobními příplatky (další příplatky – "za vedení" jsou pak spíše kompenzací za rizika spojená s hmotnou i jinou zodpovědností v těchto funkcích a nejsou zde proto uvažovány). Formou osobního příplatku budou ohodnoceny především funkce uvedené v níže uvedené tabulce. Na BF existuje ovšem více funkcí, než jaké jsou uvedeny v této tabulce. Předpokládáme obecně, že časová naročnost těchto funkcí nepřesahuje rámec obecné administrativní povinnosti zaměstnanců (tj. do 10% výše jejich úvazku, viz níže), pokud ano, budou takové případy řešeny individuálně děkanem fakulty. funkce

časová náročnost

rozvrhář

0.10

prezentační technika v posluchárnách BF (budova B a kongresová hala)

0.10

evidence publikační činnosti zaměstnanců (publikace, ohlasy)

0.10

kolejní komise

0.07

aktualizace seznamu přednášek ("Růžena")

0.07

Koeficient časové náročnosti uvedený v tabulce bude převeden na výši osobního příplatku násobením tarifní mzdou v 11. platové třídě, 8. tarifním stupni ("středně starý odborný asistent"). Protože výše uvedené činnosti byly dříve hodnoceny jako součást úvazku, celková úvazková kvóta hrazená z rozpočtu BF bude o tyto frakce snížena (přesun do formy osobních příplatků by neměl znamenat celkový nárůst vyplácených mzdových prostředků). Všechny ostatní administrativní povinnosti (a další "neadministrativní" činnosti – přijímací řízení, obhajoby, státnice) jsou považovány (do rozsahu nepřesahujícího 10% z výše úvazku) za samozřejmou součást pracovní náplně každého zaměstnance, a to zejména u docentů a profesorů, kde jsou takovéto aktivity implikovány ve Statutu fakulty. Tyto povinnosti proto nejsou přímo ohodnocovány. Explicitně hodnocené činnosti jsou tedy pro dané osoby nad rámec jejich "standardních" administrativních / altruistických povinností.

2.10 Výjimky z pravidel hodnocení Pravidla hodnocení popsaná výše bude třeba aplikovat odlišně v následujících dvou případech. Pro nově přijímané zaměstnance nemáme (srovnatelné) údaje o jejich pedagogické činnosti. Pokud jsou zaměstnáváni, aby převzali kurzy, které dosud učil někdo jiný, přesune se odpovídající část úvazku na ně. V ostatních případech a pokud jde o vedení diplomantů případně badatelskou činnost, je rozhodnutí na vedoucím katedry, který je omezen úvazkovou kvótou své katedry (viz sekce 3). Jiný problém je u zaměstnanců fakulty, kteří opustili časově náročnou administrativní funkci, která jim znesnadňovala jak výuku, tak bádání. V daném okamžiku již nemají

8

úvazek navýšený o administrativní dotaci (viz sekce 2.9), nicméně výkon hodnocený za poslední dva (tři) roky je stále původní funkcí poznamenán. Předpokládáme, že k poškozování akademické kariéry výkonem administrativní funkce dochází jen v případě funkcí, jejichž časová náročnost přesahuje 10% úvazku, tj. u vedoucích kateder, proděkanů, prorektorů a děkana. Takovému "postiženému" akademickému funkcionáři bude do dvou let od ukončení funkce udělena dotace v podobě částečného úvazku, a to následujícím způsobem: (a) pokud od ukončení funkce uplynulo méně než 12 měsíců, ve výši poloviny původní dotace (tedy např. ve výši 0.5 pro bývalého děkana). (b) pokud od ukončení funkce uplynulo 12 - 23 měsíců, ve výši čtvrtiny původní dotace (tedy např. ve výši 0.25 pro bývalého děkana).

3. Pracovní výkon kateder Pro každou katedru bude spočítána úvazková kvóta. Ta je dána především součtem úvazků členů katedry vypočteným z jejich výkonu (viz sekce 2.8), ale je přičten i výkon, který nebylo možno přiřadit konkrétnímu zaměstnanci. Jde o následující případy: - publikace, ohlasy a přidělené granty patřící diplomantům vedeným na dané katedře. Publikace studenta, ve které je spoluautorem i jeho školitel, bude při hodnocení katedrálního výkonu započítávána jen školiteli (pokud tento student není zaměstnancem fakulty) - výuka a vedení diplomantů, prováděné někým jiným než zaměstnanci katedry (externisté a doktorandi) - pracovní výkon osob, které již v současnosti nejsou zaměstnanci katedry Vedoucí katedry může při uzavírání pracovních smluv skutečnou výši úvazku jednotlivých členů katedry změnit oproti té, která je odvozena z výkonu, ale s následujícími dvěma omezeními: - nesmí být překročena celková úvazková kvóta katedry (tj. nesmí dojít k překročení množství úvazků, které je BF schopná zaplatit) - jestliže je zaměstnanci nabídnutý úvazek o alespoň 10% menší než ten, vyplývající z vypočteného výkonu, může být tento rozdíl použit na navýšení úvazků jiných členů katedry nejvýše z poloviny, ostatní by nemělo být přerozděleno – mělo by se objevit ve formě osobního příplatku zaměstnance, kterému "patří". Příklad: zaměstnanec XY podával pracovní výkon, odpovídající 1.76 úvazku. Po zaokrouhlení vychází tedy z výkonu odvozený úvazek 1.75, nemůže ale mít úvazek větší než 100%. Polovina z 0.75 je 0.375, takže (po zaokrouhlení s přesností 5%) by měl tento zaměstnanec dostat osobní příplatek odpovídající alespoň 40% úvazku. Osobní příplatky se ale nestanovují procentem úvazku, nýbrž peněžní částkou, tu lze odvodit z tarifního platu daného zaměstnance. Do katedrální kvóty se započítávají i další neakademičtí pracovníci, kteří slouží pouze potřebám katedry (sekretářky – tajemnící – technici) – katedra si na ně musí svým výkonem "vydělat". Součet pracovních výkonů pro jednotlivé katedry slouží dále k těmto postupům:

9

- rozdělování provozních prostředků pro katedry každý rok v rozpočtu BF. Výkony se v tomto případě každý rok nově přepočítávají (s užitím údajů z posledních dvou let), výpočet je v mnoha ohledech zjednodušen tím, že není potřeba rozdělit výuku či vedené diplomanty na jednotlivé osoby - stanovení výše "administrativního úvazku" pro vedoucí kateder; tento údaj nebude každoročně přepočítáván, jen při zásadních reorganizacích struktury kateder - stanovení výše příplatku za vedení pro vedoucí kateder - stanovení nároků na prostory obsazené jednotlivými katedrami. Zde půjde ještě více o hrubou indikaci – především nebude možné srovnání mezi skupinami lišícími se existencí zázemí v ústavech AVČR; jednotlivé obory se ale také liší potřebou laboratorních ploch (např. experimentální vs. terénní obory) Petr Šmilauer, 10. října 2004 [email protected]

10

Příloha 1: Definice okruhů vědeckých oborů Experimentální Biologie ANATOMY & MORPHOLOGY; ANDROLOGY; BEHAVIORAL SCIENCES; BIOCHEMICAL RESEARCH METHODS; BIOCHEMISTRY & MOLECULAR BIOLOGY; BIOLOGY; BIOPHYSICS; BIOTECHNOLOGY & APPLIED MICROBIOLOGY; CELL BIOLOGY; DEVELOPMENTAL BIOLOGY; ENDOCRINOLOGY & METABOLISM; GENETICS & HEREDITY; HEMATOLOGY; IMMUNOLOGY; MICROBIOLOGY; NEUROSCIENCES; ONCOLOGY; PHYSIOLOGY; PLANT SCIENCES; REPRODUCTIVE BIOLOGY; VIROLOGY

Klinická medicína ALLERGY; ANATOMY & MORPHOLOGY; ANDROLOGY; ANESTHESIOLOGY; CARDIAC & CARDIOVASCULAR SYSTEMS; CLINICAL NEUROLOGY; CRITICAL CARE MEDICINE; DENTISTRY, ORAL SURGERY & MEDICINE; DERMATOLOGY; EMERGENCY MEDICINE; ENDOCRINOLOGY & METABOLISM; ENGINEERING, BIOMEDICAL; GASTROENTEROLOGY & HEPATOLOGY; GERIATRICS & GERONTOLOGY; HEALTH CARE SCIENCES & SERVICES; HEMATOLOGY; INFECTIOUS DISEASES; INTEGRATIVE & COMPLEMENTARY MEDICINE; MEDICAL ETHICS; MEDICAL INFORMATICS; MEDICAL LABORATORY TECHNOLOGY; MEDICINE, GENERAL & INTERNAL; MEDICINE, LEGAL; MEDICINE, RESEARCH & EXPERIMENTAL; NURSING; NUTRITION & DIETETICS; OBSTETRICS & GYNECOLOGY; ONCOLOGY; OPHTHALMOLOGY; ORTHOPEDICS; OTORHINOLARYNGOLOGY; PARASITOLOGY; PATHOLOGY; PEDIATRICS; PERIPHERAL VASCULAR DISEASE; PHARMACOLOGY & PHARMACY; PHYSIOLOGY; PSYCHIATRY; PSYCHOLOGY; PUBLIC, ENVIRONMENTAL & OCCUPATIONAL HEALTH; RADIOLOGY, NUCLEAR MEDICINE & MEDICAL IMAGING; REHABILITATION; REPRODUCTIVE BIOLOGY; RESPIRATORY SYSTEM; RHEUMATOLOGY; SURGERY; TOXICOLOGY; TROPICAL MEDICINE; UROLOGY & NEPHROLOGY; VIROLOGY

Eko-biologické vědy ANATOMY & MORPHOLOGY; BEHAVIORAL SCIENCES; BIODIVERSITY CONSERVATION; BIOLOGY; ECOLOGY; ENTOMOLOGY; EVOLUTIONARY BIOLOGY; MARINE & FRESHWATER BIOLOGY; MICROBIOLOGY; MYCOLOGY; ORNITHOLOGY; PALEONTOLOGY; PARASITOLOGY; PLANT SCIENCES; ZOOLOGY

Environmentální technologie a zemědělské vědy AGRICULTURAL ECONOMICS & POLICY; AGRICULTURAL ENGINEERING; AGRICULTURE, DAIRY & ANIMAL SCIENCE; AGRICULTURE, MULTIDISCIPLINARY; AGRICULTURE, SOIL SCIENCE; AGRONOMY; ENGINEERING, ENVIRONMENTAL; ENVIRONMENTAL SCIENCES; FISHERIES; FOOD SCIENCE & TECHNOLOGY; FORESTRY; HORTICULTURE; LIMNOLOGY; VETERINARY SCIENCES; WATER RESOURCES

Chemie BIOCHEMICAL RESEARCH METHODS; BIOCHEMISTRY & MOLECULAR BIOLOGY; CHEMISTRY, ANALYTICAL; CHEMISTRY, APPLIED; CHEMISTRY, INORGANIC & NUCLEAR; CHEMISTRY, MEDICINAL; CHEMISTRY, MULTIDISCIPLINARY; CHEMISTRY, ORGANIC; CHEMISTRY, PHYSICAL; ELECTROCHEMISTRY; ENGINEERING, CHEMICAL; GEOCHEMISTRY & GEOPHYSICS; POLYMER SCIENCE; TOXICOLOGY

11